Úvod Téma své diplomové práce „Informační technologie a senioři, rozdílné možnosti v přístupu k informačním technologiím a k informační výchově v ČR a ve Spojených státech amerických (stát Colorado)“ jsem zvolil především proto, abych mohl porovnat vztahy mezi seniory a informačními technologiemi ve Spojených státech amerických a v České republice. Velmi mě zajímalo porovnání hospodářsky vyspělé země, kde vznikalo velké množství informačních technologií a komunikačních prostředků, s postkomunistickou zemí, která byla téměř čtyřicet let izolována od převážné většiny nových technologií a od svobodného přístupu k informací a která je teď již téměř dvacet let demokratickým zřízením, kde mají lidé všechna plnohodnotná práva a možnosti jako v ostatních svobodných zemích. Zkoumat tyto vztahy v celých Spojených státech amerických je velmi složité, proto jsem si vybral pouze stát Colorado, ač jeho demografické parametry nejsou shodné s těmi v České republice. Hlavním důvodem této volby byla osobní návštěva tohoto státu a vytvoření dostatečného zázemí pro potřeby mého výzkumu. Cílovou skupinu seniorů jsem si zvolil proto, že právě oni se díky svým mentálním i fyzickým handicapům, způsobeným pokročilým věkem, nejhůře sžívají s novými možnostmi a situacemi. Hlavním cílem mojí diplomové práce je zjištění a porovnání informačních potřeb seniorů v České republice a ve státu Colorado, což představuje zjištění a porovnání vztahu seniorů k informačním technologiím a schopností pracovat s počítačem. Dále také zjišťování a srovnávání různých možností
seniorů
v přístupu
k informačním
technologiím,
používání
informačních technologií a možnosti ve vzdělávání seniorů v této oblasti. Analýza těchto srovnání byla provedena formou výzkumu mezi organizacemi, které nabízejí počítačové kurzy pro seniory, a dotazníkovým výzkumem mezi seniory v České republice a ve státu Colorado, jehož výsledky potvrzují či vyvracejí
hypotézy,
které
se
týkaly
1
vztahu
seniorů
k informačním
technologiím, vlastnictví počítače, překážek při práci na počítači, počítačových kurzů a úrovně používání počítače. Hypotézy i výsledky výzkumu jsou obsahem praktické části této práce. Na jejich základě jsou vytvořeny návrhy opatření, které nabízejí řešení stávající situace. Teoretická část této diplomové práce je rozdělena do šesti kapitol. V první části se budu věnovat vymezení pojmů stáří a stárnutí a procesů spojených s vyšším věkem. V druhé kapitole budu popisovat stárnutí společnosti a jeho důsledky, nejprve popíši situace na celém světě a následně se budu věnovat České republice a státu Colorado. Ve třetí kapitole se zaměřím na současnou informační společnost, v rámci této kapitoly vymezím pojmy informační, počítačová gramotnost a certifikát ECDL, dále popíši hrozbu digitální propasti, informační politiku obou států. Ve čtvrté kapitole se budu věnovat vzdělávání seniorů, nejprve na obecné úrovni, poté se zaměřím konkrétně na Českou republiku a stát Colorado, popíši zde možnosti vzdělávání v rámci Univerzit třetího věku, seniorských center, knihoven a domovů pro seniory. Pátá kapitola bude zaměřena na informační potřeby seniorů, na různé možnosti seniorů v přístupu k informačním technologiím a k počítačům v České republice a ve státu Colorado, na vztah seniorů k informačním technologiím a na faktory, které tento vztah ovlivňují. V šesté kapitole nabídnu konkrétní možnosti ve vzdělávání seniorů v oblasti informačních technologií, o nichž jsem získal informace kontaktováním institucí, které nabízejí vzdělávání seniorů. Současně zde porovnám a zhodnotím poskytované počítačové kurzy a popíši rozdíly mezi Českou republikou a státem Colorado. Součástí této kapitoly je i návrh na optimální vybavení počítače pro seniory a přístupnost internetových stránek. Následuje praktická část, kterou jsem již popsal (viz výše), a závěr.
2
I. TEORETICKÁ ČÁST
1. Stárnutí - stáří „Stáří každého jednotlivce je ve svých projevech vždy odlišné a neopakovatelné, odráží totiž individuální osudy lidí. O kvalitě stáří, o tom, jak budou lidé tuto životní etapu prožívat, se rozhoduje mnohem dříve, než lidé zestárnou. Stáří je vlastně odrazem celého života: projevují se v něm dlouhodobě působící faktory ovlivňující psychiku člověka, jeho zdravotní stav, vnější podmínky jeho života a pod.“1
V souvislosti se seniory je nejprve nutné definovat dva pojmy, které s touto věkovou skupinou souvisí, stárnutí a stáří. Oba dva představují ontogenetické vývojové fáze v lidském životě a uzavírají předcházející životní etapy lidského bytí. Tyto vývojové etapy jsou podle Čornačovičové2: období prenatální, první dětství, druhé dětství, pubescence, období hebetické, období životní stabilizace a vyvrcholení, střední věk a sénium, které se ještě rozděluje na stárnutí a stáří. Poslední dvě etapy je možné přirovnat k období dětství a pubescence, jen s tím rozdílem, že v případě stárnutí a stáří se jedná o procesy opačné. Některé duševní a tělesné vlastnosti se pomalu zhoršují nebo i zastavují. Pojmy stárnutí a stáří spolu úzce souvisí a nelze je od sebe oddělovat, avšak každý z nich označuje poněkud jiné období v životě, stárnutí je proces a stáří označuje stav, který po stárnutí nastává. Obě období se odlišují jak časovým zařazením, tak i průběhem a podstatou. Časově můžeme stárnutí zařadit mezi 60. – 75. rok života a stáří přichází po 75 letech života. Období po 60. roce života je možné rozdělit ještě na čtyři sekvence, na sénium (období těsně po 60.roce života), starší věk (60 – 74 let), stáří (75 – 89 let) a na dlouhověkost (věk nad 90 let). Různí autoři se 1
RABUŠIC, Ladislav, VOHRALÍKOVÁ, Lenka . Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno : Výzkumné centrum Brno, 2004. 90 s. Dostupný z WWW:
. 2 ČORNANIČOVÁ, Rozália: Edukácia seniorov – Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. Vyd. 1. Vydavatelstvo UK Bratislava, 1998. 159s. ISBN 80-223-1206-1.
3
odlišují v názvech a časových charakteristikách tohoto období, ale tyto rozdíly jsou téměř minimální.3 Období stárnutí a stáří bývá označováno jako třetí, postproduktivní věk a hranice mezi produktivním a postproduktivním částí života je vnímána jako hranice po jejímž překročení jsou lidé staří vytěsněni mezi staré. Ve věku 60 – 75 let mají lidé různá měřítka jako jsou funkční potenciál člověka, měnící se životní styl, změna ve společenském postavení, psychický vývoj a kalendářní věk. Tyto aspekty se navzájem prolínají a souvisí spolu, ale kauzalita mezi nimi není bezpodmínečně nutná. Vliv na stárnutí má ona konkrétní osoba a její aktivita, nikoliv konkrétní věk v již udávaném časovém období. Stává se, že i starší senioři mají více energie, aktivit a práce než mladší senioři, u kterých je zmiňovaná aktivita nižší a kteří se svým věkem přijali pasivní roli ve společnosti. Bohužel není možné každého seniora hodnotit tímto způsobem, jsou proto stanoveny normy, podle kterých jsou lidé řazeni do kategorií. Rozhodujícími příznaky, které jsou udávány, jsou kalendářní věk a společenské postavení, nebo-li ekonomická aktivita a rodinná aktivita jedince v průběhu předešlého života, tyto spolu určují hranici, kdy se člověk stává seniorem a přijímá sociální statut důchodce. Důchodový věk odděluje stáří od ne-stáří. Ve většině zemí je důchodový věk důsledkem politického rozhodování, určující bývají společenské tradice a sociálně – ekonomická situace. Stárnutí je považováno za zcela běžnou součást života, obvyklé jsou sice tendence oddálení nebo zpomalení procesu stárnutí, nicméně lidé tento proces pochopí a smíří se s ním.
3
Pro srovnání: ZAVÁZALOVÁ, Helena. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha : Karolinum - Univerzita Karlova, 2001. 97 s. ISBN 80-246-0326-8. Str.14.
4
1.1 Proces stárnutí Komplexnější pohled na stárnutí a stáří, jeho projevy a důsledky popíši shrnujícím způsobem v následující kapitole. Prvním předpokladem stárnutí je jedinečnost každého člověka, i když znaky stárnutí jsou společné pro všechny. Právě tato jedinečnost způsobuje, že každý prožívá stárnutí svým vlastním způsobem a i různými způsoby se s ním vyrovnává. Jako nejvýznačnější prvky této jedinečnosti můžeme označit fyzickou stránku člověka, jeho psychiku a vztahy na úrovni kulturního a sociálního prostředí. Primárním projevem stárnutí je změna ve fyzické stavbě lidského těla, jedná se o změnu vizuálního charakteru, se kterou pochopitelně korespondují i další fyzické projevy, jako je pokles fyzických sil, zhoršování smyslů, obecně zhoršený zdravotní stav, který mohou provázet i dlouhodobé nemoci. Tento „druh“ stárnutí je označován jako stárnutí fyzické. Druhým typem stárnutí je psychické stárnutí, které je velkou měrou ovlivňováno stavem tělesné schránky jednotlivce. Jedná se především o motorické schopnosti a kvalitu smyslových orgánů, které jsou pro člověka pojítkem s vnější realitou a pomocí nichž člověk získává informace. Pokud jsou tato smyslová centra poškozena nebo se jejich kvalita snižuje, dostávají se do mozku vjemy poněkud zkreslené nebo nekvalitní, to následně způsobuje pocit odcizení od vnějšího světa a celkovou psychickou nestabilitu. Největší množství vjemů proudí přes zraková a sluchová centra, ostatní smysly nenarušují psychickou rovnováhu takovou měrou, což znamená, že ztráta nebo zhoršení zraku či sluchu je pro lidskou psychiku tou nejtěžší. V seniorském věku prochází změnou také inteligence. Inteligenční schopnosti se nehorší jako smysly, jen se orientují jiným směrem než v mladém věku. Schopnost rychle řešit nově vzniklé problémy a situace, je postupně nahrazena inteligencí, která je založena na vědomostech získaných a naučených v průběhu života (jedná se o fluidní a krystalickou inteligenci4). Na 4
STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178274-2.
5
rozdíl od mladších jedinců nejsou senioři schopni adekvátně a rychle jednat v nových či neznámých situacích, ovšem v jejich prospěch hovoří zkušenosti a znalosti získané během života. Proto se jejich inteligence nedá označit jako zhoršující se, ale jen rozdílná od té u mladších jedinců. Pro psychiku ve zmiňovaném věku představuje nejzávažnější hrozbu pasivita. Pokud mozek není stále zaměstnáván a zásobován podněty, jeho činnost se velmi rapidně zhoršuje. Jakákoliv forma aktivity je velmi důležitá jako předpoklad proti negativním vlivům stárnutí. S již zmiňovanými druhy stárnutí souvisí stárnutí sociální. Změna fyzických a duševních dispozic vede k vyčlenění člověka ze společnosti, na kterou byl zvyklý. Je postupně situován do jiné sociální skupiny, která má jinou působnost, aktivity i životní postoje. Člověk je vysoce individuální tvor, různí lidé reagují rozdílně na nastalé situace. Stejně je tomu i v období stárnutí, stárnoucí lidé musí přehodnotit svůj dosavadní život a snažit se vžít do jiné role, která sebou nese nové, velmi těžké životní situace. Nejdříve a nejsilněji se změny projevují v zaběhnutých sociálních prostředích jako jsou rodina, zaměstnání a ve vztazích s ostatními blízkými lidmi5. Všechny zmíněné situace změní člověka samotného a je nucen hledat si činnosti, která by vyplnily najednou uvolněný čas a vyhovovaly by měnící se tělesné i duševní konstituci jedince a ještě by znamenaly jistou perspektivu do budoucnosti. Na sociálním stárnutí má největší podíl společnost, její charakter a složení. Nejmarkantněji se toto jeví ve vyspělých společenských uskupeních, kde jsou primárními ukazateli blahobytu ekonomická efektivita a společenské postavení. Senioři v těchto společenských uskupeních sice materiálně ani z hlediska sociálního zabezpečení nestrádají, ale zato jim hrozí vytěsnění do separovaných sociálních skupin. Myslím si, že by bylo dobré podporovat seniory v jejich aktivitách a více s nimi spolupracovat, aby ke zmiňované situaci nedošlo. Jejich zkušenosti a znalosti mohou být velkou inspirací pro všechny jedince předseniorského věku. 5
ČORNANIČOVÁ, Rozália: Edukácia seniorov – Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. 1.vyd. Bratislava: Vydavatelstvo UK, 1998. 159s. ISBN 80-223-1206-1.
6
2. Stárnutí společnosti a jeho důsledky Dvacáté a dvacáté první století představuje výraznou změnu v délce lidského života a jeho kvality. Proměňují se i žebříčky hodnot ve společnosti, zvláště v těch vyspělých je kladen důraz na ekonomické postavení člověka, což znamená, že určující je kvalita práce, vysoký výkon jednotlivce v zaměstnání a s tím související finanční zařazení do sociálních vrstev. Proto jsou upřednostňováni mladí lidé, kteří jsou schopni udržovat vysokou výkonnost, jsou více adaptabilní, flexibilní ve svém myšlení a jednání, a jsou ochotni měnit své stereotypy ve prospěch svého zaměstnání. Čas dětství a mládí se tak prodloužil vzhledem k nutnosti delší a důkladné přípravy na budoucí profesi a je možné říci, že mládí se stalo obdobím přípravy na výkon profesního života ve vrcholné dospělosti. Oproti tomu stáří je chápáno jako znevýhodňující část lidského života. Dochází ke snížení sociálního statusu seniorů; starší lidé ztrácejí prestiž, respekt a tedy i určitou moc, které nabyli v souvislosti s výkonem své profese. Díky nižším příjmům jsou senioři nuceni velmi často změnit svůj dosavadní způsob života. S vyšším věkem se také objevují specifické zdravotní a sociální problémy, které jsou pro seniory taktéž limitující ve všech již zmiňovaných činnostech. Období stáří bývá obvykle spojováno s nejrůznějšími – fyzickými a psychickými – obtížemi a nemocemi. Vlivem těchto obtíží dochází ke změně hodnotových orientací starých lidí, a za nejvyšší prioritu jsou považovány zdraví a život. V souvislosti se stárnutím společnosti je také nutné popsat důsledky zvyšujícího se procenta lidí v seniorském věku na ekonomickou situaci. Tím, jak se prodlužuje věk lidí, se prodlužuje i doba ekonomické neaktivity a s tím související pobírání dávek ze sociálního systému. Ještě je nutné zmínit, že „ekonomicky aktivní osoby musí vyprodukovat takový nadvýrobek, aby uspokojily nejen své životní potřeby, ale i potřeby ostatních členů společnosti,
7
ekonomicky neaktivních osob“6. Tento systém je v budoucnosti neudržitelný, jeho reforma není však lehce realizovatelná. Předpokládá delší ekonomicky aktivní kariéru občanů a příspěvky na spolufinancování období ekonomické pasivity. V budoucnosti bude
nutné zahrnovat příspěvky na ekonomicky
pasivní občany stále více do státního finančního rozpočtu. Sociálně zdravotní důsledky stárnutí vyplývají zejména z vyšší nemocnosti starších lidí a ze zvýšené potřeby zdravotní a sociální péče. Nemocnost starších obyvatel je velmi vysoká, převážně se jedná o chronické choroby, u kterých se se zvyšujícím věkem množí komplikace. Z toho plyne, že starší lidé díky svým nemocem jsou méně soběstační a potřebují neustálou péči druhé osoby, což snižuje kvalitu jejich života. Stárnutí přináší do lidského života i problémy sociologické a sociálně psychologické. Jsou to měnící se postoje a chování mladších vrstev lidí k seniorům, změny v charakteru rodiny, změny v ekonomické aktivitě a změny ve vzdělanosti a kulturní úrovni. Tyto změny mohou vést ke generačním konfliktům, které společnost rozdělí. Proto je nutné naučit se chápat starší občany, pomáhat jim a žít s nimi ve vzájemné úctě.
2.1 Stárnutí populace z demografického hlediska V současné době má světová populace 6,5 miliardy obyvatel7, v následující
kapitole
bych
se
rád
zaměřil
na
stárnutí
společnosti
z demografického hlediska a také se zmíním o celkovém počtu lidí v seniorském věku, tj. kolik tato skupina zaujímá procent z celkového počtu lidí a přibližný vývoj v budoucnosti. Stárnutí světové populace je výsledkem trvajícího poklesu porodnosti a současně i rostoucí průměrné očekávané délky života. Již od počátku 6
ZAVÁZALOVÁ, Hana. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha : Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-0326-8. Str. 20. 7 U.S. Census Bureau - World Population Information [online]. [2000] , August 24, 2006 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: .
8
dvacátého století stárne nejrychleji populace ve vyspělých zemích, avšak i v ostatních částech světa se stárnutí populace zrychlilo. Demografické změny vedoucí k celkovému stárnutí populace, zasahují i země rozvojové, tudíž je pravděpodobné, že stárnutí se v dvacátém prvním století stane trendem celosvětovým. „V 21. století bude nejrychleji stárnout obyvatelstvo rozvojových zemí. Tyto země však mají pouze omezené ekonomické zdroje, jimiž mohou na stárnutí svých obyvatel reagovat. Je nutné zajistit, aby tyto státy nepovažovaly stárnutí populace za nějaké závaží, ale naopak, aby byly schopny těžit z aktivního angažování starších obyvatel.“8
Z pohledu
strukturálního je tedy populace stárnoucí v tom případě, jestliže narůstá podíl jedinců v seniorském věku. Výraznější snížení porodnosti a zlepšené zdraví obyvatel bude mít za následek rychlejší stárnutí obyvatelstva v celosvětovém měřítku. Počet starších lidí (60 let a více) se téměř ztrojnásobí a vzroste tak z 606 milionů v roce 2000 na téměř 1,9 miliardy v roce 2050. Ještě větší růst se celosvětově očekává u nejstarších osob (80 let a více), a to z 69 milionů (2000) na 377 milionů (2050). V méně rozvinutých oblastech se projeví růst z 32 milionů na 265 milionů a opět to bude znamenat, že do roku 2050 bude nejvíce nejstarších osob žít v méně rozvinutých zemích. Ve vyspělých zemích tvoří v současnosti lidé ve věku 60 let a více 19% populace, do roku 2050 to bude 32%. Počet starších osob tak již překročil počet dětí (0-14 let) a do roku 2050 připadnou 2 starší osoby na jedno dítě. V méně rozvinutých oblastech se poměr obyvatel ve věku 60 let a starších zvýší z 8% v roce 2000 na 20% v roce 2050 (viz Obrázek1). Přitom v 17.století byl podíl lidí starších 60 let pouhé jedno procento.
8
OSN Praha : Senioři v mezigenerační společnosti [online]. 2005 [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
9
Graf č.1: Světová populace ve věku 60 let a starší: ve světě a rozvojových regionech9
Celosvětově se zvýší i medián10 (viz Tabulka 1). Tato veličina odráží míru stárnutí populace. Mezi lety 1950 a 2000 se střední věk zvýšil z 23,6 na 26,4 let, tedy o méně než 3 roky. Stalo se tak především v důsledku převážně mladé populace méně rozvinutých zemí. V průběhu příštích 50 let se však
9
Počet obyvatel je udáván v milionech. Zdroj: United Nations. Department of Economic and Social Affairs, Population Division : World Population Ageing 1950-2050 [online]. 2001 [cit. 2006-08-13]. Dostupný z WWW: . 10 Prostřední věk neboli věk, vůči němuž je polovina populace starší a polovina mladší
10
očekává zvýšení mediánu na 37 let, tedy o téměř 10 let. V 17 vyspělých zemích dosáhne v polovině století medián 50 a více let.11 Tabulka 1: Průměrný věk podle světových oblastí, 1950, 1998 a 205012. Světová oblast
1950
Svět celkem Rozvinuté státy Méně rozvinuté státy
23,5 28,6 21,3
1998 26,1 36,8 23,9
2050 37,8 45,6 36,7
Zdroj: Populační divize OSN
2.1.1 Stárnutí populace z demografického hlediska v České republice
Česká republika se řadí mezi rozvinuté státy, otázka stárnutí populace je zde proto v horizontu 30 let velmi aktuální. Celková populace v roce 2001 zahrnoval 10.22413 tisíc obyvatel, z toho bylo na území našeho státu sečteno 1 884 tisíc obyvatel ve věku 60 let a starších. Toto číslo představuje 18,4 % ze celkové populace České republiky. Z tohoto celkového počtu je téměř 40,5 % mužů a 59,5 % žen. V průběhu 20. století se počet osob starších 60 let neustále zvyšoval. V roce 1950 žilo v České republice 1 106,3 tisíc osob starších 60 let, což představuje 12,4 % ze celkové populace. Do roku 1970 vzrostl počet obyvatel věkové kategorie 60+ na 18,3 %, mezi roky 1970 – 1980 došlo k dočasnému zastavení trendu stárnutí tím, že věkovou hranici 60 let překračovaly málo početné generace narozených v období První světové války a zároveň vzrostla porodnost. V 80. a 90.letech podíl starších 60. let stále 11
OSN Praha : Světová populace: Prognóza 2003, OSN předpovídá vážném dopady epidemie AIDS [online]. 2003 [cit. 2006-08-20]. Dostupný z WWW: . 12 OSN Praha : 1. října: Mezinárodní den seniorů 1999 Demografie starší populace [online]. 1999 [cit. 2006-09-20]. Dostupný z WWW: . 13 Český statistický úřad : Vývoj struktury obyvatelstva podle hlavních věkových skupin [online]. 2003 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: .
11
vzrůstal, v průběhu 90. let se stále rychleji k hranici 18%, ke zpomalení stárnutí společnosti docházelo jen, když do postproduktivního věku vstupovaly početně slabší generace14. V současnosti a blízké budoucnosti by měl trend stárnutí populace v České republice stále pokračovat, podle prognóz Ministerstva práce a sociálních věcí by v roce 2020 měla populace osob starších 60 let zaujmout více než 27 % z celkového počtu obyvatel. V roce 2030 prognóza dokonce ukazuje, že hodnota starých občanů přesáhne hranici 30 % z celkové populace (viz Obrázek 2).
Graf č.2: Podíly seniorské populace ve věku 60+ v období 1950-2030 Česká republika15
14
Český statistický úřad : Vývoj struktury obyvatelstva podle hlavních věkových skupin [online]. 2003 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: . 15 Ministerstvo práce a sociálních věcí : Návrh základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace v České republice [online]. 2001 , 9.5.2005 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
12
2.1.2 Stárnutí populace z demografického hlediska ve Spojených státech amerických, stát Colorado
Spojené státy americké se stejně jako Česká republika řadí mezi vyspělé státy světa. Celkově čítá populace Spojených států amerických 285.691.501 obyvatel, z toho se celkem 16,4 % nachází ve věku 60 let a více16. V roce 2004 stál stát Colorado v žebříčku počtu obyvatel Spojených států na dvacátém čtvrtém místě s počtem obyvatel 4.446.919 a v počtu obyvatel starší 60 let bylo na 47.místě, když jedinci ve věku 60 let a více tvořili 12,99 % z celkové populace Colorada. To znamená 577 544 obyvatel. Z tohoto celkového počtu je téměř 44,2 % mužů a 55,8 % žen. Data o průběhu stárnutí populace ve státě Colorado17 jsou bohužel dostupná až od roku 1990, kdy statistiky uvádějí hodnotu 13,65 % seniorů starší 60 let. Od roku 1990 do roku 2002 se procento seniorů udržuje přibližně na úrovni 13 % z celkové populace Colorada. Během období let 2002 – 2006 procento seniorů stále stoupá, ale oproti statistikám České republiky se jedná o posun velmi pozvolný. V současné době žije na území Colorada přibližně 14 % jedinců kteří překročili hranici šedesáti let. Prognózy amerického statistického úřadu jsou opět mírnější než v České republice, trend stárnutí sice bude v Coloradu pokračovat, ale ne tak strmým posunem. V roce 2020 by měla populace starších 60 let zaujmout až 20 % z celku. V roce 2030 prognóza naznačuje překročení hranice 21,5 % (viz Obrázek 3).
16
Údaje z roku 2004. Zdroj: U.S. Census Bureau : 2004 American Community Survey, Age and Sex [online]. 2004 [cit. 2006-09-09]. Dostupný z WWW: . 17 Data generována z: Colorado Demography Section Homepage : Population Age & Gender [online]. [2000] [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
13
Graf č.3: Podíly seniorské populace ve věku 60+ v období 1990-2030 v USA, Coloradu18
24% 22% Podíl seniorů ve věku 60+ (v %)
20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 1990
1995
2000
2005
2010
2015
2020
2025
2030
Rok
ahoj
18
Data generována z: Colorado Demography Section Homepage : Population Age & Gender [online]. [2000] [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
14
3. Současná informační společnost Ve všech vyspělých státech se dostává pojem informační společnost do popředí zájmu. Stává se předmětem veřejné politiky a většinou i součástí vládního programu, nejinak je tomu i v České republice. I když je pozornost věnovaná vytváření informační společnosti dosti rozsáhlá, ještě stále nebylo přesně definováno, co samotný pojem „Informační společnost“ znamená. Obvykle bývá chápána jako komplex prostředků výpočetní a komunikační techniky a informačních a komunikačních služeb, které v důsledku svého působení určují rozvoj ekonomiky a tím významně ovlivňují rozvoj celé společnosti. Informační společnost zahrnuje více než chápání informačních a komunikačních prostředků jako pouhých prostředků informatiky, ale také představuje celkové prostředí lidského života, ve kterém se odehrává i mimopracovní lidská činnost. Představuje i celkovou filozofii práce s informacemi, která spočívá v tom, že informace nejsou brané jako samoúčelné. Největší důraz je kladen na to, aby každý člen společnosti ovládal alespoň minimálně informační technologie a zároveň se dokázal orientovat v širokém spektru informací, které jsou mu každodenně prezentovány. Stále jsou vytvářeny nové technologie, ke kterým je nutné najít si cestu. Každý by měl vědět, kde informace hledat, jak je třídit, zpracovávat a dále distribuovat, a samozřejmostí je ovládání široké palety informačních technologií. Dalším rysem informační společnosti je vytváření více hodnotného a spokojenějšího života lidí, nikoliv podpora a přehnaný tlak na produkci a výrobu. Důležité faktory v informační společnosti jsou výše investic, které proudí do informačních a komunikačních technologií v závislosti na domácím produktu, a k jakým účelům jsou prostředky informačních a komunikačních technologií reálně využity. Problémy mohou vznikat v okamžiku, kdy se lidé nebudou ochotni začlenit do informační společnosti. Společnost by měla nalézt vhodné cíle, na kterých se shodne a o jejichž dosažení bude usilovat. Problém
15
informatizace společnosti není tedy jen problémem technickým, ale především celospolečenským. A právě lidé by se měli naučit využívat moderních informačních technologií ve svůj prospěch a efektivně nakládat s informacemi v běžném životě. Je nutné, aby společnost působila globálně, což znamená, že musí působit na každého jedince, a to již od útlého věku až po pokročilé stáří.
3.1 Informační gramotnost Informační technologie a především počítač se staly neodmyslitelnou součástí našeho života a práce s nimi jsou v současné době opravdovou nutností pro život v naší částečně informační společnosti. Souhrn znalostí a schopností k ovládání informačních technologií je obecně označován jako informační gramotnost. Ta je ještě dělena na dvě části, gramotnost funkční19 a gramotnost počítačovou. Informační gramotnost byla definovaná Komisí pro informační gramotnost20:
„K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak žít. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“21
Jak již bylo řečeno, informační technologie zasáhly téměř všechna odvětví lidské působnosti. Překračují hranice a bariéry mezi lidmi na celém světě. Odvrácenou stranu tvoří ta část společnosti, která není schopna využívat 19
Funkční gramotnost je schopnost správně zpracovávat informace, se kterými přicházíme běžně do styku. 20 Komise, která byla ustanovena v rámci projektu ALA, American Library Association. 21 LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost – náš problém (?): Úvodník k novému sloupku Ikara. Ikaros [online]. 2002, č. 8 [cit. 2006-08-19]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075.
16
těchto technologií. Je to zejména skupina lidí, která nemá k příslušné technice přístup nebo postrádá příslušné dovednosti. Tito lidé nejsou schopni účastnit se plně života v dnešní společnosti, ve které se předpokládá alespoň základní využívání techniky a informací. Jedná se o tak zvanou „digitální přehradu“22. Na téma „digitální přehrady“ a jejích důsledků se zaměřím v kapitole 3.3 „Informační propast neboli „digitální přehrada““.
3.2 Počítačová gramotnost Domnívám se, že počítačovou gramotností rozumíme objektivní minimum znalostí, které člověk potřebuje, aby mohl efektivně využívat informační technologie a komunikační technologie. Prvním bodem by mělo být pro uživatele seznámení s tím, jaký mají informační technologie vliv na jeho zdraví. Dále by sem měly patřit znalosti technického vybavení počítače. Uživatel by měl rozumět pojmům z oblasti informačních technologií a měl by být seznámen se vzájemnými vztahy a souvislostmi mezi počítačovými aplikacemi, které používá. Také by neměl chybět základní přehled o bezpečnosti a právních problémech souvisejících s počítačem. Dále schopnost využívat základní funkce počítače a operačního systému, používat textový procesor, tabulkový program, rozumět základní koncepci databází. Co se týče internetu, uživatel by měl ovládat elektronickou poštu, umět pracovat se základními vyhledávacími nástroji v rámci prohlížečů, používat databázové systémy, shromažďovaná data a údaje umět analyzovat, zpracovávat je a efektivně využívat, komunikovat. Dále je žádoucí co nejvíce rozšiřovat své obzory a dozvídat se i o těch
22
Analýza vzdělávací politiky. Praha: Ústav pro informace ve vzdělání, 2001. ISBN 80-2110399-X. str.85.
17
možnostech využívání informačních technologií, se kterými nepřichází běžně do styku.23
3.2.1 ECDL
Měřítkem pro znalost práce s počítačem může být certifikát ECDL (European Computer Driving Licence): „ECDL je mezinárodně uznávaná, objektivní, standardizovaná metoda pro ověření počítačové gramotnosti. Zjišťuje pomocí praktických testů, zda je uchazeč schopen efektivně využívat základní informační technologie.“24
Certifikát ECDL obsahuje těchto sedm základních modulů:
-
Základní pojmy informačních technologií
-
Práce s počítačem a správa souborů
-
Textový editor
-
Tabulkový procesor
-
Databáze/systémy pro úschovu dat
-
Prezentace
-
Služby informačních sítí
Certifikát ECDL je známkou, že se jeho vlastník orientuje v oblasti počítačů, informačních technologií a jejich ovládání na obstojné úrovni. Mladším lidem může sloužit jako pomůcka např. při hledání zaměstnání a pro starší občany může být jako odměna za absolvování počítačového kurzu.
23
Co je program státní informační politiky a co od něj lze očekávat? Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: . 24 ECDL [online]. 1999-2006 [cit. 2006-09-11]. Dostupný z WWW: .
18
3.3 Informační propast neboli „digitální přehrada“ Znalostní nerovnosti ve společnosti se značně prohlubují, protože některé skupiny obyvatelstva nemají přístup k informačním technologiím, potažmo k výuce práce s nimi. Skupina, která nemá přístup ke zmiňovaným technologiím, je ještě více znevýhodněna oproti lidem, kteří s informačními technologiemi pracují stále. Nemají příležitost zachytit rozvoj a nové věci v této oblasti. Naproti tomu lidé, kteří jsou zvyklí běžně užívat těchto prostředků, se musí učit užívat nově příchozí technologie ovládat a jsou schopni získávat stále nové informace a lépe s nimi i pracovat. Proto lidé užívající informační technologie a pracující s informacemi se budou dále rozvíjet a získávat nové poznatky a tímto způsobem se bude existující informační propast ještě více prohlubovat. Naskýtá se otázka, nakolik jsou informační technologie důležité pro určité typy společností nebo společenské komunity, které například ještě nikdy nepřišly do styku s moderní civilizací a technickým světem. Domnívám se, že je nemůžeme nutit do něčeho, co pro ně není přirozené a čím by ztratily svojí identitu a kulturu. Jedině v tomto případě bych nechal informační propast „hloubit“, i když vím, že moderní informační technologie dostihnou každého člověka a každou kulturu. Informační propast má dva rozměry: „teritoriální“, který je výsledkem rozdílů úrovni nabídky a poptávky po zboží a službách nabízených informační společností. „Sociální“ rozměr vznikne tam, kde je poptávka bržděna vysokými cenami, nízkými příjmy, nedostatkem počítačové gramotnosti a nástroji informačních
systémů,
které
se
problematicky
používají.
Problémy
s dostupností ovlivňují zejména určité skupiny jako jsou například starší lidé, tělesně postižení a sociálně slabší lidé, kteří si prostředky informačních technologií nemohou dovolit nejčastěji z finančních důvodů. Velké množství lidí není doposud srozuměno s úlohou, kterou hrají informační a komunikační technologie v naší společnosti a v našem hospodářství. Obávají se důsledků, které mají informační technologie na trh práce nebo na ochranu soukromí. Schopnost pracovat s informačními
19
technologiemi je v současné době nejžádanější komoditou na trhu práce a proto panuje v této počítačově „negramotné“ skupině dojem, že by mohla být opomíjena. Současně ovšem tito lidé nejsou schopni nebo nemohou akceptovat rozšiřování působení informačních technologií do téměř všech oblastí běžného života, snaží se udržet svůj život ve svém navyklém rytmu a žádné novinky nepřichází do úvahy. Strach z nového a neschopnost reagovat aktivně na změny okolí, to jsou, vyjma finanční otázky, nejpalčivější problémy, které brání rozšiřování počtu informačně gramotných a tím i zmenšování informační propasti. Paradoxně oproti názorům těchto lidí informační technologie a internet pomáhají v každodenním životě a usnadňují složité lidské situace, jako jsou například hledání pracovního místa nebo přístup k běžně potřebným informacím. Především internet je velkým přínosem pro komunikaci a přenos informací. Bohužel celá společnost není ještě připravena, nejsou zcela vybudované sítě, do kterých by bylo možné připojit se a nové informace získávat. Některé vlády nechtějí, aby občané jejich státu dostávali nové informace, jiné se snaží síť vybudovat, ale příliš se jim to nedaří nebo je připojení k internetu pro uživatele příliš drahé. Existuje jen málo zemí, ve kterých je struktura již natolik rozvinutá, aby se dalo prostředí pro uživatele informačních technologií označit jako ideální. Možnost připojení k internetu stále roste, ale situace se zlepšuje opravdu jen pomalu, zvláště kvůli vysokým cenám, které uživatele nejsou ochotni za připojení zaplatit. Kromě připojení je nutné podporovat interoperabilitu, aby spotřebitelé měli možnost si vybrat z celé řady různých přístrojů a mohli je používat pro různé služby. Její podstata spočívá v jiné podobě známého sociologického jevu, jímž je rozvrstvení možností přístupu k ovládacím prvkům společnosti podle sociálního a materiálního statusu obyvatelstva. V praxi to znamená to, že kdo má přístup k informacím, může snáze získat ekonomické a sociální výhody. Přístup je však náročný na finanční náklady a může si jej tedy dovolit ten, kdo již je na určité socioekonomické úrovni. Ostatním se výhody spojené s přístupem do vyšších vrstev odepírají a kruh se znovu uzavírá. Osoby s horším
20
přístupem k informačním technologiím se v rozvinutých zemích rychle stávají těmi odsunutými na okraj, protože těžko hledají zaměstnání a zároveň si mohou obtížněji zvyšovat kvalifikaci získáváním nových znalostí. Jsou také omezeni v komunikaci s ostatními lidmi. Utrácí více peněz za výrobky a služby, jelikož nemají přehled o levnějších a kvalitnějších alternativách, tráví více času komunikací s úřady a firmami. Aktuálně žijeme v informační společnosti a chováme se podle jejích pravidel. Libovolná informace je dostupná téměř vždy komukoliv z nás na jakémkoliv místě, pokud má ovšem dost peněz a vyskytuje se v oblasti, kde jsou tyto služby poskytovány. Ostatní jsou z tohoto okruhu nechtěně vyloučeni. Důvod, proč zde zmiňuji informační propast a její důsledky, je ten, že právě pro cílovou skupinu mojí práce, seniory, je informační propast největší hrozbou.
3.3.1 Podpora informační společnosti ze strany státu
Snaha
odstranit
informační
propast
a vytvořit
plnohodnotnou
informační společnost, to jsou cíle informační politiky státu. To znamená zapojení většiny občanů do procesů, které se týkají informačních technologií a práce s informace, v tomto případě se jedná především o poskytnutí potřebného vzdělání a prostředků na nákup prostředků ke vzdělávání. Informační politika se musí především ubírat do oblasti informačních technologií a investic do tohoto sektoru, dále do oblastí, které vedou k efektivnímu zpracování informací a zkvalitnění života společnosti, kam můžeme zařadit oblast vědy a výzkumu. Informační technologie dnes ruší bariéry mezi lidmi a místy po celém světě. Vznikají nicméně nové dočasné bariéry mezi počítačem a uživatelem, který se s novou technologií seznamuje. Zejména pro starší generaci obyvatel je práce s počítačem zpočátku velkým problémem. Provází ji nedůvěra a obava, zda je účelné tyto znalosti mít. Většinou je „donutí“ existenční podmínky na pracovištích, kterých se proměna z hlediska technologického
21
vybavení týká nejvíce. Nevyhnutelnost adaptace na podmínky dané velice rychlým vývojem těchto moderních technologií nutí tuto bariéru prolomit. Záleží pouze na tom, jak jsme schopni tyto informační technologie používat a využívat. Informační technologie jsou v současnosti velmi běžným pracovním artiklem a například počítač je možné označit téměř jako spotřební elektroniku, která se stává běžnou součástí domácností, škol, knihoven, úřadů, firemních pracovišť a dalších míst. Proto se dnes práce s počítačem stává například jednou z hlavních podmínek pro uchazeče o nové zaměstnání. V dnešní době najdeme jen málo oborů, kde nenarazíme na požadavek znalosti práce s počítačem. Domnívám se, že právě úsilí pomoci občanům v oblasti práce s informacemi a informačními technologiemi bez ohledů na různá omezení a handicapy, jako jsou vyšší věk, zdravotní a psychické poruchy nebo i jiné sociální problémy, to jsou úkoly státní informační politiky.
3.3.2 Státní informační politika ve vzdělání
Koncepce „Státní informační politiky ve vzdělávání“ byla schválena na základě usnesení vlády č. 351/2000 ze dne 10.4.2000. V roce 2001 došlo ke schválení plánu realizace 1. a 2. etapy, tj. PI – informační gramotnost, PII – výukový software a informační zdroje a PIII – infrastruktura25. V roce 2002 byla provedena kontrola plnění všech zmíněných projektů, v inspekční zprávě z roku 2003 o využívání informačních technologií ve školách, jsou zjištěny tyto výsledky, informační technologie jsou využívány ve vlastní výuce včetně informatických předmětů na úrovni 26%, v neinformatických předmětech však jen 6% (v ostatních vyspělých zemích se tento indikátor odhaduje na 10-15%).
25
Úřad vlády české republiky – Rada vlády ČR pro státní informační politiku [online]. Poslední revize 23.5.2006 [cit. 2006-06-02]. Dostupné z: .
22
Projekt PI rozvíjí uživatelské schopnosti pedagogických pracovníků v oblasti informačních technologií. Patří sem zejména školení základních, pokročilých, speciálních dovedností pedagogů a vedení škol. Financování projektu je prováděno účelovou dotací od krajských úřadů. Část pilotních projektů se zaměřuje na podporu informační gramotnosti veřejnosti. V rámci projektu PII, výukový software a informační zdroje, byl vybudován informační portál SIPVZ (www.e-gram.cz) a buduje se evaluační web SIPVZ pro evidenci výukových programů a informačních zdrojů. Projekt PIII měl za úkol vybavit určitý počet škol informačními technologiemi a potřebným softwarem. Dále měly být v těchto školách vybudovány lokální počítačové sítě a připojení k Internetu. Takovýmto způsobem jsou plněny závazky vůči informační společnosti v rámci školské soustavy. Pro občany mimoškolního věku je připraven Národní program počítačové gramotnosti.
3.3.3 Národní program počítačové gramotnosti26
Podpora počítačové gramotnosti občanů je jedna z hlavních priorit Ministerstva informatiky. Záměr zpřístupnit veřejnosti základy práce s počítačem a internetem začalo Ministerstvo realizovat v roce 2003 v projektu „Národní program počítačové gramotnosti“. Národní program počítačové gramotnosti tvoří praktické dvouhodinové kurzy, kde se účastníci naučí ovládat počítač, připojit se k internetu a pracovat s elektronickou poštou. Kurzy jsou realizovány na území celé České republiky a jsou určeny pro širokou veřejnost, především ale lidem, kteří se běžně k informačním technologiím nedostanou, mezi něž patří i senioři. Cena jednoho kurzu je 100 Kč, což je dle mého názoru velmi rozumná částka i pro sociálně slabší občany. Proto je účast na kurzech velmi vysoká, dokazují to i 26
Ministerstvo informatiky České republiky : Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) [online]. 2003 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
23
statistiky Ministerstva informatiky, v roce 2005 se kurzů zúčastnilo celkem 81.573 osob27 a v letošním roce kurz absolvovalo již 49.245 jedinců28. Znalost
práce
s informačními
technologiemi
je
dnes
jednou
ze základních podmínek získání adekvátního zaměstnání a pracovního zařazení. Naopak její neznalost bývá často příčinou nezaměstnanosti nejen starších ročníků, ale i absolventů škol a lidí s nižším vzděláním. Věkové složení absolventů Národního programu počítačové gramotnosti tvoří osoby starší čtyřiceti let, ale nejvíce absolventů spadá do věkové kategorie 51 – 60 let. „Cílem vlády je rozšíření základní počítačové gramotnosti během čtyř let alespoň na polovinu naší populace. Základním nástrojem v této věci je kromě systematické podpory informační vzdělanosti na všech stupních škol i Národní program počítačové gramotnosti, jehož cílem je umožnit začátečníkům osvojit si základní dovednosti při práci s počítačem.“29 Dalším krokem Ministerstva informatiky ke zvýšení počítačové gramotnosti je zpřístupnění učebních textů ke kurzům Národního programu počítačové gramotnosti30 pro širokou veřejnost. Na adrese www.portal.gov.cz31 je k dispozici osm bezplatných elektronických samostudijních lekcí práce s počítačem. Programy jsou zaměřeny na jednotlivé tematické oblasti, od základních pojmů, správy souborů, práci s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem, databázemi až po prezentaci či práci s internetem a e-mailem. Jsou doplněny samostatným průvodcem práce s elektronickým podpisem a s informačním systémem Portálu veřejné správy. 27
Ministerstvo informatiky České republiky : Statistiky 2005 (souhrn) [online]. 2005 [cit. 200610-12]. Dostupný z WWW: . 28 Ministerstvo informatiky České republiky : Statistiky 2006 [online]. 2006 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: . 29 Státní informační politika, e-Česko 2006. Praha: Ministerstvo informatiky, 2004. str. 23. 30 Ministerstvo informatiky České republiky : eDoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [2005] [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: . 31 MINISTERSTVO INFORMATIKY ČESKÉ REPUBLIKY. Na úřad přes internet - Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2006 [cit. 2006-09-16]. Dostupný z WWW: .
24
3.3.4 Vysokorychlostní internet v České republice Podpora rozšíření vysokorychlostního internetu32 na celém území státu je další prioritou Ministerstva informatiky. Přístup k internetu přes rychlé připojení umožňuje rozvoj nových služeb informační společnosti na poli vzdělávání, obchodování, zdravotnictví, služeb pro veřejnost nebo zábavy. „Dostupnost
vysokorychlostního
přístupu
dnes
jednoznačně
ovlivňuje
výkonnost ekonomiky a schopnost země zapojit se do globalizované znalostní ekonomiky.“ 33 Národní politika pro vysokorychlostní přístup klade důraz na podporu online služeb pro širokou veřejnost a zároveň se zabývá otázkami pomalého rozvoje tohoto typu připojení. Mezi ty nejvýznačnější patří nedostatečná dostupnost vysokorychlostního připojení především mimo velká města, nepříznivá cena, nepříliš vysoká kvalita nabízených služeb a nízká motivace uživatelů k pořízení tohoto připojení. Dle mého názoru by rozšíření vysokorychlostního připojení a snížení jeho ceny zvýšilo zájem o tuto službu mezi větším množství občanů. Tímto krokem by bylo snazší dosáhnout ideálů informační společnosti pomocí Státní informační politiky.
32
Definice vysokorychlostního internetu, se kterou Národní politika pracuje je: takový druh přístupu uživatelů k poskytovaným zdrojům a službám, který koncové uživatele neomezuje v tom, co a jak hodlají dělat, kdykoli to chtějí dělat. Pro rok 2005 považuje schválený dokument za minimální hranici vysokorychlostního přístupu nominální rychlost 256 kilobitů za sekundu. 33 Ministerstvo informatiky České republiky : Vysokorychlostní internet v České republice [online]. 2005 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
25
3.3.5 The National Information Infrastructure 34
Systém informační politiky ve Spojených státech amerických je možné označit jako nejednotný, neboť zde neexistuje pevně stanovený systém nebo zákon, o který by se taková politika mohla opřít. „ Federální informační politika“ označuje spíše soubor propojených principů, zákonů, směrnic apod. Klíčovými oblastmi informační politiky jsou přístup k vládním informacím, bezpečnost
informací,
ochrana
soukromí,
intelektuální
vlastnictví
a
samozřejmě počítačová gramotnost. V této kapitole se budu zabývat částí o počítačové gramotnosti. Základní koncepce informační politiky v USA byla ustanovena v únoru roku 199635, kdy prezident Spojených států vyzval soukromý a státní sektor ke spolupráci při přípravě populace na přechod do 21.století, kdy by měla být většina lidí dosáhnout alespoň základního stupně počítačové gramotnosti. K dosažení těchto cílů vedou následující čtyři projekty: připojení všech škol a knihoven k vysokorychlostnímu internetu, větší dostupnost multimediálních pracovišť pro studenty, zvyšování kvalifikace učitelů informačních technologií a zajištění většího objemu kvalitního výukového softwaru. Jedním z dalších kroků ke zvyšování počítačové gramotnosti je založení Technology Literacy Challenge Fund36, skrz který investuje stát peníze do vzdělávání veřejnosti v oblasti informačních technologií. Tento fond peníze přerozděluje formou grantů, o které mohou žádat jak soukromé, tak i státní organizace. Jedná se především o knihovny a počítačová centra pro veřejnost. V roce 2000 obdržel stát Colorado prostřednictvím Technology Literacy
34
Národní informační infrastruktura EXECUTIVE OFFICE OF THE PRESIDENT OF THE UNITED STATES , Office of Management and Budget. Budget of the United States Goverment. Washington : U.S. Goverment Printing Office, 1999. 377 s. Dostupný z WWW: . 36 Fond pro podporu počítačové gramotnosti 35
26
Challenge Fund dotaci 3,7 milionů dolarů pro státní i soukromé subjekty, které je vynakládají na rozvoj počítačové gramotnosti ve státě.37 Stát kromě těchto programů podporuje zvyšování informační gramotnosti ještě v dalších pěti fondech: •
Technology Innovation Challenge Grants – fond pro udělování grantů v oblasti podpory vývoje inovací ve výukových softwarových aplikacích
•
Technology Training for Teachers – fond pro výuku pedagogů v oblastech nových informačních technologií
•
Computing Technology Centers – fond pro vybudování počítačových center pro sociálně slabší občany
•
Middle School Teacher Training Initiative – program pro podporu další vzdělání vedoucích pedagogů na všech středních školách
•
Software Development Initiative – státem podporovaná soutěž pro studenty ve vytváření softwaru a tvorbě internetových stránek
Projekt E-rate neboli Education rate, který vznikl v roce 1996 v rámci Telecommunications Act38, se zabývá vybavením veřejných knihoven a škol, konkrétně zajištěním vysokorychlostního připojení k internetu, vybudováním vnitřních bezdrátových sítí a vybavením telekomunikačními zařízeními se značnou finanční úlevou oproti běžným pořizovacím nákladům. Informační politika v oblasti počítačové gramotnosti probíhá na všech úrovních formou dotací z federálních peněz do různých vzdělávacích fondů jednotlivých států, které s nimi následovně hospodaří.
37
President Clinton and Vice President Gore`s Accomplishments: Colorado [online]. 2000 [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: . 38 Federal Communications Commission : Telecommunications Act of 1996 [online]. [2000] , 3/29/04 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
27
V roce 2000 prezentoval prezident Clinton spolu s viceprezidentem Gorem nový program v rámci projektu Globální informační infrastruktury, „Deklaraci o digitální nezávislosti“. Tento projekt si klade za cíle zmenšování „digitální propasti“ pomocí nástrojů informačních technologií a internetu. Je určen těm občanům, kteří nemají přístup k počítačům a internetu. V podstatě jde jen rozšíření stávajícího již udržovaného projektu Globální informační infrastruktury a podporu o další finanční prostředky39 k potřebnému dovybavení míst, které poskytují informační služby veřejnosti (knihovny, školy). 40
3.3.6 National Education Technology Plan41
Nejnovější vládní program o vzdělávání v oblastech informačních technologií je National Education Technology Plan z roku 200442. Tento plán se snaží postihnout vývojové změny v informačních technologiích a implementovat tyto inovace do strategie vzdělávání pro veřejnost. Hlavní pozornost je věnovaná mladým lidem, kteří se účastní studijního procesu na veřejných školách, a kteří budou nuceni s moderními informačními technologiemi pracovat ve větší míře než současná populace. Program je realizován v rámci sedmi „akčních kroků“43:
39
Jedná se o částku 769 miliónů dolarů oproti roku 1993, kdy byla investice do Informační politiky 23 miliónů dolarů. 40 President Clinton and Vice President Gore`s Accomplishments : Increasing Technology Access and Innovation [online]. 2000 [cit. 2006-10-05]. Dostupný z WWW: . 41 Národní plán vzdělávání v oblasti technologií. 42 U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. Toward A New Golden Age In American Education : How The Internet, The Law and Today`s Students are revolutionizing Expectations. Washington D.C. : U.S. Department of Education, 2005. 72 s. Dostupný z WWW: . 43 U.S. Department of Education : National Education Technology Plan - Action Steps [online]. [2004] , 03/24/2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
28
•
Posílení vedení – vedení škol by mělo být zapojeno do vzdělávacího procesu a snažit se vytvářet nové možnosti
•
Rozvaha možností financování – lepší využívání peněz na inovaci počítačové vybavení ze státních fondů
•
Zdokonalení výuky pedagogů – stálé vzdělávání pedagogů v oblasti ICT, aby ovládali dobře všechny nové technologie
•
Podpora E-learningu a virtuální výuky – zvyšování standardu škol častějším využíváním E-learningu
•
Výzva k vysokorychlostnímu připojení k internetu – využívat plně stávající připojení a řádně ho spravovat
•
Využívání elektronických zdrojů – častěji a efektivně využívat elektronické zdroje namísto rychle zastarávajících tradičních dokumentů
•
Vytvoření jednotného datového systému – zlepšení zpracování a ukládání studijních zdrojů pro operativnější využití pro výuku
Po důkladném prozkoumání dostupných zdrojů musím konstatovat, že programy pro zvyšování počítačové gramotnosti ve Spojených státech se zaměřují především na mladší a střední populaci, což hodnotím z pohledu stálých inovací v technologických odvětvích velmi pozitivně. Zároveň mi v této oblasti chybí větší zájem o starší populaci a lepší propracovanost konkrétních projektů.
3.3.7 Možnosti online počítačových kurzů Snažil jsem se v americké informační infrastruktuře nalézt možnosti počítačového vzdělání, které by bylo přístupné online (jako jsou e-learningové kurzy Ministerstva informatiky ČR viz kapitola 3.3.3) a které by vznikly z iniciativy státu. Tento krok jsem provedl pro srovnání možností v online kurzů v České republice a Spojených státech amerických. Nalezl jsem pouze
29
soukromé neziskové organizace nebo organizace, které mají kurzy zdarma jen jako reklamní prostředek. Nicméně je možné absolvovat tyto online počítačové kurzy a získat tak znalosti a případně i osvědčení. Jedná se o kurzy základů ovládání počítače, správy souborů, prezentace, práce s textovým editorem, tabulkovým procesorem, databázemi či práci s internetem a e-mailem. Vypíši zde několik konkrétních poskytovatelů: •
E-learning
Center
(http://www.e-learningcenter.com/free.htm44)
–
nabízí kurzy zdarma i certifikát o absolvování •
Office 2000 Tutorials (http://www.fgcu.edu/support/office200045) – základy ovládání aplikací Microsoft Office 2000
•
TutorViaComputer Free Online Tutorials (http://www.baycongroup.com/tutorials.htm46) - nabízí základní kurzy zdarma, ale i složitější programy a aplikace
44
Free Courses Online Training IT Certifikation [online]. 1996-2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: . 45 Florida Gulf Coast University - Technology Skills Orientation : Office 2000 - Tutorials [online]. 2004 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: . 46 Baycon Group, Inc. : TutorViaComputer Free Online Tutorials [online]. 1999-2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
30
4. Vzdělávání seniorů Vzdělávání v seniorském věku podporuje začlenění seniorů do společnosti, jejich aktivizaci a udržuje seniory v rovnoprávném postavení s ostatními věkovými kategoriemi. Z tohoto důvodu a také proto, že lidí v seniorském věku neustále přibývalo, vznikla myšlenka seniorské etapy celoživotního vzdělávání. V 70. letech dvacátého století vznikají ve Francii první organizované vzdělávací kurzy pro seniory v ústavech pro seniory proto, aby bylo zabráněno jejich separování od ostatních věkových skupin a tím se zmírnil frustrující pocit stárnutí, bezmocnosti a s tím související nesamostatnost. V roce 1973 byla v Toulouse47 založena první Univerzita třetího věku, kde byly pro seniory připraveny přednášky a semináře o malířství a umění. Idea těchto vzdělávacích institucí se začala rozšiřovat po celé Francii a prostřednictvím organizace AUITA48 i do celého světa. Kromě pomoci při zakládání univerzit udržovala AUITA kontakty mezi univerzitami a vzájemnou podporu mezi členy, dále také spolupracovala se všemi organizacemi, jejichž činnost se týkala vysokoškolského vzdělávání a životních podmínek starší generace. Vzdělávání seniorů se od sedmdesátých let značně rozvinulo a nyní se dá rozdělit na tři obecné skupiny. Jsou to: všeobecné vzdělávání, kam patří například výuka informačních technologií nebo výuka jazyků; kulturně kultivační, která má za cíl rozvoj osobnosti jak z pohledu inovace odborných znalostí a dovedností, tak i z pohledu kulturního a uměleckého vnímání; třetí skupinu lze nazvat jako sociálně psychologickou, která se zaobírá oblastí sociálních vztahů, například v rodině nebo v blízké komunitě. Možnou alternativou vzdělávání seniorů jsou sebevzdělávací programy, které vyžadují od seniorů určitý stupeň samostatnosti a aktivity. Jsou vhodné pro sebezdokonalování a kultivaci osobnosti. Tyto programy jsou zaměřeny
47
ČORNANIČOVÁ, Rozália: Edukácia seniorov – Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. Vyd. 1. Vydavatelstvo UK Bratislava, 1998. 159s. ISBN 80-223-1206-1. 48 Mezinárodní sdružení univerzit třetího věku.
31
zejména na pohybové schopnosti, odstranění nežádoucích návyků (kouření), zlepšení životního stylu (strava, režim dne), rozvoj osobnostních vlastností, rozvoj uměleckých aktivit, rozvoj znalostí, vědomostí, poznávaní, emočnosti, schopností49. Sebevzdělávací program je také možné realizovat v určitých spolcích nebo zájmových skupinách. Cílem vzdělávání seniorů je kromě zvýšení znalostí i cvičení paměti, aby se udržela do vysokého věku, čímž bude umožněna stárnoucím lidem stálá revitalizace (působením cvičení paměti na další mentální potence), reaktivace (v běžném životě) a aktivní zapojení do společenského života a případně i do pracovního procesu.
4.1 Vzdělávání seniorů v České republice
4.1.1 Univerzity třetího věku
Počátky vzdělávání seniorů v České republice probíhaly na základě osvětových přednášek, které byly realizovány v kulturních domech nebo domovech důchodců. V osmdesátých letech začaly být organizovány několikaměsíční ucelené vzdělávací cykly nazvané Akademie třetího věku, které probíhaly v rámci Programu přípravy na stárnutí, vyhlášeného tehdejším Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí. Probíraná témata se týkala zejména otázek stárnutí a byla vedena geriatry. Kromě okruhů z oblasti zdravotnictví (stárnutí), byly kurzy orientovány na sociální problematiku a témata praktická pro život seniorů. První Univerzita třetího věku byla založena v roce 1986 při Univerzitě Palackého v Olomouci. O rok později vznikl program stejného zaměření i na pražské Karlově univerzitě a později i při dalších vysokých školách. 49
ČORNANIČOVÁ, Rozália: Edukácia seniorov – Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. Vyd. 1. Vydavatelstvo UK Bratislava, 1998. 159s. ISBN 80-223-1206-1.
32
Studium
na
univerzitách
třetího
věku
nenahrazuje
klasické
vysokoškolské vzdělání, jeho absolventi nezískají vysokoškolský titul, ale pouze potvrzení o absolvování. Studium trvá dva až tři roky, ve kterých účastník navštěvuje vybrané kurzy. Výuka probíhá v akademickém prostředí univerzit, výjimečně na specializovaných pracovištích mimo areál univerzity. Na univerzitách třetího věku přednáší především odborníci v daných oborech, kteří si nenárokují honorář. Důvodů pro navštěvování těchto kurzů seniory je několik, např. neztratit kontakt s jinými věkovými kategoriemi a potřeba společenské interakce, snaha o udržení a prohlubování znalostí v již známém oboru, studium oblastí, na které nebyl čas v průběhu předchozího života nebo snaha naplnit životní program. Podmínkou pro přijetí do kurzů univerzit třetího věku bývá často pouze maturitní vysvědčení a zaplacení malého poplatku. Proto se kurzy staly velmi oblíbenými, v současné době je navštěvuje okolo 4000 studentů. Nejoblíbenější jsou počítačové kurzy a přednášky o lidském zdraví50. Seznam univerzit třetího věku v České republice:
Vysoké učení technické v Brně – moderní technologie a jejich použití v denním životě
Univerzita Karlova
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Pardubice – Dopravní fakulta Jana Pernera – Česká Třebová
Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Západočeská univerzita v Plzni
Slezská univerzita v Opavě
Technická univerzita Ostrava – Vysoká škola báňská
Univerzita Pardubice
Ústav celoživotního vzdělávání ZČU
50
ZÁLUSKÝ, Jan . Třetí věk se učí hlavně o zdraví a počítačích. Idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2006-10-21]. Dostupný z WWW: .
33
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola ekonomická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Masarykova univerzita v Brně
Západočeská univerzita v Chebu
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Ostravská univerzita
Technická univerzita v Liberci
Univerzita Hradec Králové
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola v Plzni
4.1.2. Další možnosti vzdělávání seniorů v České republice
Kromě vzdělávání na univerzitách třetího věku se mohou senioři účastnit mnoha zájmových kroužků a přednášek, které pro ně připravují různé veřejné a neziskové organizace, knihovny, domovy seniorů, seniorské kluby nebo seniorská centra. Nyní popíši zmíněné organizace a aktivity, které v nich je možné provozovat. Klub seniorů je organizace široké zájmové činnosti, kde se lidé mohou setkávat. Plní úlohy komunikační, sdružovací, kulturně – tvořivou, kulturně interpretační, vzdělávací. Pořádané činnosti mají charakter návštěv kulturních akcí, kulturně – tvořivých aktivit, vzdělávacích aktivit, besed, výstav, poznávacích zájezdů, exkurzí, sportovně rekreačních aktivit, procházek nebo společných oslav narozenin a svátků.
34
Seniorská centra jsou neziskové organizace, které slučují seniory se zájmem o poznávání a aktivní stáří. Základním prvkem je využití znalostí zúčastněných a jejich další rozvoj, případně doplňování znalostí chybějících. Příkladem bych uvedl různé sportovní aktivity, rehabilitační programy případně i praktické věci, jsou počítačové kurzy, jazykové kurzy nebo i další aktivity tohoto druhu. Veřejné knihovny jsou všeobecně přístupná střediska, kde jsou pro seniory pořádány výchovně – vzdělávací nebo kulturně – osvětové aktivity. V knihovnách se dále pořádají přednášky (o zdraví, kultuře a technice) a diskusní kluby. Mezi aktivity knihoven se řadí i kurzy o počítačích a internetu. Knihovny mají mezigenerační charakter, proto působí i na sociální stránku seniorů51. Domovy seniorů jako specifická jednotka, kde lidé kromě trávení svého volného času, navíc i žijí, nabízejí všechny již popsané aktivity. Zajišťují pro svoje „klienty“ veškerý servis, ale hodně záleží na materiální vybavenosti domova a kvalitě personálu.
4.2 Vzdělávání seniorů ve státu Coloradu
4.2.1 Vzdělávání univerzitního typu ve státu Coloradu
Vzdělávání seniorů na univerzitách v Coloradu neprobíhá organizovaně jako na univerzitách třetího věku v České republice, většina coloradských univerzit (viz dále) se nijak specializovaně neorientuje na seniory, nicméně nabídka jejich vzdělávacích programů je přístupná všem věkovým vrstvám. To znamená, že senioři se mohou zapsat na univerzitu jako řádní denní studenti a mohou navštěvovat všechny nabízené přednášky, kurzy a semináře. 51
ČORNANIČOVÁ, Rozália: Edukácia seniorov – Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. Vyd. 1. Vydavatelstvo UK Bratislava, 1998. 159s. ISBN 80-223-1206-1.
35
Seznam institucí univerzitního typu poskytujících možnost denního studia i seniorům:
Northeastern Junior College
Johnson & Wales University
Colorado Christian University
Trinidad State Junior College
Denver Seminary
Regis University
Adams State College
Colorado Technical University
Naropa University
University of Denver
University of Phoenix
Kromě již zmíněné možnosti denního studia pořádají některé univerzity nepravidelné kurzy pro širokou veřejnost, kterých se mohou účastnit i senioři a které je možné označit spíše jako zájmové kroužky než specializované kurzy. Kurzy jsou zaměřeny převážně na výtvarnou tvorbu, dramatickou tvorbu, literaturu, různá tělesná cvičením a také na počítače. Tyto kurzy je možné navštěvovat například na Trinidad State Junior College. Tato instituce v minulosti spolupracovala také s organizací Elderhostel52, o které se zmiňuji v následující kapitole a která se zaměřuje speciálně na seniory. Coloradská státní univerzita53 se podílí na zvláštním programu Great Plains Interactive Distance Education Alliance54, což je konsorcium humanitně zaměřených kateder deseti amerických univerzit, které společně nabízejí 52
Více o Elderhostel viz kapitola 4.2.2 Další možnosti vzdělávání seniorů v Coloradu Colorado State University 54 Great Plains IDEA: Great Plains Interactive Distance Education Alliance [online]. [2002] , June 21, 53
2006 [cit. 2006-10-23]. Dostupný z WWW: .
36
získání certifikátu nebo titulu z vybraného oboru. Jedná se o 21 – kreditové kurzy garantované vybranou mateřskou univerzitou, ale studium je možné na kterékoliv ze zúčastněných univerzit. Na Coloradské státní univerzitě je nabízen program, kde připravují přímo odborníky, kteří se starají jen o seniory. Celé studium je zaměřeno na potřeby seniorů, tělesné, zdravotní, psychické, ale také na např. správný management centra pro seniory a zvládání poradny pro seniory a jejich příbuzné. Tento program mě velmi zaujal svým jednostranným zaměřením na seniory a zároveň mnohostranností v rámci tohoto oboru. Nejedná se tedy o program pro seniory, ale o program práce se seniory. Dalším z programů na Coloradské státní univerzitě je Continuing Education55, ve kterém se v rámci univerzity pořádají různé kurzy, které jsou přístupné široké veřejnosti a na kterých participují žáci i vyučující z univerzity. Působnost tohoto programu zasahuje i do práce neziskových organizací v oblasti, kde se v centrech neziskových organizací pořádají přednášky a kurzy pro členy těchto organizací. University of Colorado System se podílí na projektu CU Aging Center56, což je projekt z roku 1999, kdy univerzita spolu s městem Colorado Springs otevřela neziskovou kliniku, která se specializuje na potřeby seniorů. Psychologické analýzy, léčby pohybového aparátu a konzultace pro rodiny jsou mimo jiné služby, které centrum poskytuje lidem starším 55-ti let a jejich rodinám. Centrum spolupracuje i jinými místními organizacemi pro seniory a poskytuje jim svoje služby. Na chodu střediska se podílejí i studenti a absolventi univerzity, kteří si zde ověřují svoje znalosti a získávají praxi. Western State College of Colorado nabízí pro obyvatele okolí univerzit veřejné kurzy různorodého zaměření. Kurzy se konají především v letních měsících v budovách univerzity. Současná vize je ovšem taková, že by kurzy mohly být rozšířeny do většího okolí. Místní školy by ve svých budovách 55
Pokračující vzdělávání. Zdroj: Colorado State University Continuing Education [online]. [2003], September 12, 2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: . 56 Colorado University Aging Center – New CU Aging Center to serve Colorado Springs : Psychology Students To Assist Seniors In Center`s Programs [online]. 1999 , January 28, 1999 [cit. 200609-19]. Dostupný z WWW: .
37
provozovaly další kurzy pod hlavičkou univerzity, jednalo by se především o kurzy pro seniory57. Informace k této kapitole jsem čerpal převážně z emailové komunikace se zástupci univerzit, jelikož z dostupných zdrojů je nebylo možno získat.
4.2.2 Další možnosti vzdělávání seniorů ve státu Coloradu
Ve státě Colorado existuje několik druhů organizací, které jsou určeny pro vzdělávání seniorů a nejen seniorů, zaměřují se i na ostatní cílové skupiny (mládež, mladiství, rodiny…). Jejich působení je omezeno na lokální úroveň, to znamená na úroveň krajskou. Financování těchto institucí probíhá formou dotací ze státní pokladny, formou sponzorských darů a i sami senioři platí poplatky za účast na různých kurzech. „Střediska pro vzdělávání a nácvik praktických dovedností“58 jsou neziskové organizace pro seniory založené na bázi sponzorských darů, kde se práci se seniory věnují převážně dobrovolníci. Středisko nabízí praktické i vzdělávací kurzy. Cílem je vybudování centra netradičního vzdělávání a podpory znevýhodňovaným lidem, které bude mít status celoživotního vzdělávání, pomoc lidem, kteří jsou znevýhodněni věkem, aby skrze vzdělání mohli žít plnohodnotný život. Vzdělávacích programů je v nabídce obvykle velké množství, namátkou uvádím: kurzy angličtiny, počítačové kurzy, řidičský výcvik, vaření, šití nebo základy administrativní činnosti. Veřejné knihovny, stejně jako v České republice, působí jako kulturně – vzdělávací a setkávací místo. Senioři se zde mohou účastnit různých
57
WESTERN STATE COLLEGE OF COLORADO. 2003-2004 Regional Education Provider Annual Report : September 2004. [s.l.] : [s.n.], 2004. 17 s. Dostupný z WWW: . 58 Education and Life Training Center [online]. [2004] [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
38
přednášek, seminářů (o přírodě, kultuře, zdraví59). Dále se senioři mohou zúčastňovat počítačových kurzů od začátečníků až po pokročilé uživatele. V knihovnách se setkávají lidé různých věkových kategorií, což působí pozitivně na psychickou stránku lidí ve vyšším věku. „Seniorská centra“60 jsou neziskové organizace, které jsou podporovány sponzorskými dary. Nacházejí se převážně ve větších městech a program, který nabízejí je pro všechny téměř totožný. Slučují různé seniorské kluby, nabízejí vzdělání v oblasti informačních technologií, pořádají volnočasové aktivity (taneční zábavy, výstavy, kulturní události), kurzy řízení automobilu a znalostí pravidel silničního provozu, pořádají různé sportovní aktivity (výlety, golfové turnaje, tenisové turnaje). Dále pomáhají seniorům se zdravým životním stylem formou rehabilitací, masáží a přednáškami o správné výživě.61 Označil bych tato seniorská centra jako multižánrové organizace, kde si každý najde svoje uplatnění. „Dobrovolnický program pro seniory a penzisty“62 je program, který je určen pro občany starší 55 let. Vytváří pro seniory možnosti, jak se zapojit do společnosti a zároveň poukazuje na to, jak umějí být starší lidé samostatní a užiteční. Senioři pomáhají ostatním starším nebo postiženým lidem s výkony denní potřeby, rozvozem jídla, vyzvedáváním léků, poskytují pomoc při rehabilitacích, odvoz k lékaři, vyplňování žádostí a šeků, a jiných. Veškerou práci provádějí senioři bez nároků na mzdu. Dobrovolníci touto cestou pomáhají mnoha organizacím, které by bez jejich pomoci nemohly poskytovat kvalitní servis.
59
Denver Public Library : Events And Exhibits at DPL [online]. [2000] [cit. 2006-08-12]. Dostupný z WWW: . Program přednášek pro seniory v knihovnách v Coloradu 60 Senior Center Home Page, City of Longmont [online]. [2002] [cit. 2006-09-15]. Dostupný z WWW: . 61 Senior Center Home Page, City of Longmont : Sports/Exercise [online]. [2002] [cit. 200609-15]. Dostupný z WWW: . 62 Retired and Senior Volunteer Program (RSVP) - zdroj: RSVP of Boulder County [online]. 2005 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
39
„Výměnný servis“63 je mezigenerační program, zvláště pro starší populaci, jehož primárním cílem je setkávání lidí různých věkových kategorií. Dalším cílem je sdílení dovedností a pracovních schopností, které jsou k dispozici každému členu komunity oproti dalším službám, které nabízejí ostatní programy. Tento druh programu pomůže začlenit seniory do pracovního procesu a do společenského života. Další programy pro vzdělávání seniorů je možné absolvovat v „sanatoriích“64, což jsou obdoby domovů seniorů v České republice, a v „soukromých domovech“65. Tyto, převážně soukromé subjekty66, nabízejí seniorům komplexní služby, ubytování, stravu, zdravotnickou péči a také možnosti dalšího vzdělávání. Jedná se zejména o praktickou výchovu jako jsou například rehabilitační cvičení a intelektuální aktivity. Veškeré procesy mají charakter zachování člověka v prostředí reálného života. „Elderhostel“67 je nezisková vzdělávací cestovní organizace pro osoby starší 55 let. Celoživotní vzdělávání realizuje formou naučných zájezdů do kulturně bohatých oblastí celého světa. Jeden kurz trvá průměrně jeden týden a každý den probíhá odborná přednáška nebo výcvik na vybrané téma v autentickém prostředí. Vzdělávání je podle pořadatelů „celoživotní činnost, která napomáhá myšlení a obohacuje životy“68. Dle mého názoru jsou tyto studijní pobyty jsou coloradských seniorů velmi populární, protože kombinují cestování s poznáváním, což může být pro seniory velmi přínosné.
63
The Servis exchange - zdroj: The Service Exchange of Boulder County [online]. 2002 [cit. 2006-09-21]. Dostupný z WWW: . 64 Nursing Homes - zdroj: Nursing Home Info [online]. 1997-2003 [cit. 2006-10-01]. Dostupný z WWW: . 65 Retirement home - zdroj: Colorado Retirement Communities [online]. 2006 [cit. 2006-0916]. Dostupný z WWW: . 66 Existuje několik zařízení s těmito službami, které jsou provozovány v okresu nebo státu, financovány jsou potom ze státních dotací. Zdroj: Senior Resource Guide : Colorado Springs [online]. 2000-2006 [cit. 2006-09-07]. Dostupný z WWW: . 67 Elderhostel [online]. 1997-2006 [cit. 2006-09-10]. Dostupný z WWW: . 68 Elderhostel : What is Elderhostel [online]. 1997-2006 [cit. 2006-10-09]. Dostupný z WWW: .
40
Community education program69 je lokální program, který nabízí pro obyvatele té dané oblasti směsici různorodých služeb. Aktivity tohoto programu se odehrávají v rámci místních škol, a to v období, které nekoliduje s vyučováním (letní měsíce, odpoledne, večery). Některé aktivity jsou jednorázového charakteru (jedná se například o letní semináře), jiné probíhají celoročně (např. večerní škola). Program je určen pro několik cílových skupin: děti, mládež, mladiství, rodiny a senioři. Spolupráce s velkým množstvím agentur a organizací nabízí účastníkům rozmanitý výběr z nabízených aktivit.
69
Community education program [online]. 2002 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
41
5. Informační potřeby seniorů Důležitou skutečností v současné společnosti je, že informace se stává nezbytným zdrojem pro život. Nejinak tomu je i v případě seniorů. Informační potřeby seniorů bych rozdělil do třech kategorií: praktické informace pro denní život, informace z oblasti aktivního stáří a informace sociálně – komunikačního charakteru. Praktické informace pro denní život jsou informace sloužící pro běžnou potřebu, jako například informace ze státní nebo federálního70 sektoru, z oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví, zdraví nebo společensko – ekonomické sféry. Senioři mohou tento druh informací získávat z letáků, novin, výzev, oznámení nebo internetu. Informace o aktivním stáří pomáhají seniorům při hledání různých aktivit, které je směrují ke správnému trávení času a výběru činností, které jim pomáhají při rozvíjení osobnosti. Poslední kategorie jsou informace sociálně – komunikační nebo-li informace předávané mezi lidmi v rodině, v komunitě nebo na ulici převážně ústní cestou. Jsou to zprávy lidového a aktuálního typu, které lidé viděli v televizi nebo četli v novinách a pak o nich diskutují. Tento typ informací je vhodný pro uspokojování potřeb komunikace s ostatními jedinci a generacemi. Veškeré zmíněné informace jsou pro seniory přístupně většinou v místě, kde žijí nebo v místě, kde tráví svůj volný čas (knihovna, seniorském centrum, domov seniorů…). Ovšem leckdy je důležitější než sama informace způsob, jakým ji senioři získají. Prohlubuje to jejich schopnost orientovat se v dnešních systémech informací a tím i možnost zapojit se plnohodnotně do společnosti. Dnešní senioři v České republice nejsou příliš zvyklí na aktivní vyhledávání a přijímání informací. Považuji to za důsledek života v socialistickém Československu, kde bylo možné přijímat pouze informace „vydané“ státem a přístup k jiným zdrojům byl prakticky nemožný. Z tohoto důvodu se lidé v té době nenaučili pracovat s informacemi a tento „syndrom“ 70
federální sektor platí po stát Colorado v USA
42
přetrvává u seniorů až do současnosti. Ve Spojených státech přičítám částečnou informační „sterilitu“ seniorů informačnímu boomu v 90. letech, kdy se začal rozmáhat internet jako silné informační médium. V té době bylo velké množství informací nepřehledně distribuováno a špatně se zpracovávaly. Proto jsou dnes senioři z informačního hlediska pasivně diskriminováni. Myslím si, že američtí senioři jsou stále ještě na vyšší úrovni ve zpracovávání informací než ti v České republice. Senioři se mohou stále spoléhat na svoje příbuzné a blízké, kteří jim pomáhají s orientací ve světě informací, bohužel se tak děje pouze na úkor jejich samostatnosti. Příslibem ke zlepšení tohoto stavu je rozvoj výuky počítačové gramotnosti a z toho vyplývající zlepšení přístupu k informacím.
5.1 Senioři a informační technologie
Oblast informačních technologií, zejména pak počítače a internet, se stále více dostávají do popředí zájmu celé současné společnosti a práce s nimi se stala téměř nutností pro všechny společenské i věkové vrstvy. Nejinak je tomu i v případě seniorů, seznamování a práce s novými informačními technologiemi jim může pomoci v mnoha směrech. Rozvíjejí svůj osobní potenciál, využívají své psychické schopnosti, rozšiřují si všeobecný rozhled a vzdělávají se. Práce s počítačem a internetem pomáhá seniorům tím, že se díky ní zapojují současné společnosti a částečně tím u nich mizí pocit zbytečnosti i pocit frustrace z rychle se rozvíjejícího světa, který se zdá nad jejich síly. Práce na internetu je možná alternativa, která snižuje riziko izolace od společnosti, což je jeden z projevů stárnutí a stáří. Společnost si uvědomuje rostoucí trend stárnutí obyvatelstva a tím i potřebu stálého vzdělávání občanů v oblasti práce s počítačem a jinými rychle se měnícími technologiemi, aby je všichni jedinci byli schopni ovládat. Jsou vytvářeny programy na vzdělávání všech věkových vrstev, zakládána různá uskupení, což umožňuje zlepšení vzdělávání seniorů v této oblasti a pomáhá
43
tak jejich integraci do společnosti a zvyšuje jejich ekonomickou aktivitu. Senioři
by
se
stali
mnohem
soběstačnější
a
v rámci
společnosti
nevyčleňovanou skupinou. Bohužel rozvoj vzdělávání seniorů v používání počítačů a jeho podpora není ještě zcela strukturálně podporována, ale mám dojem, že se na zlepšení stále pracuje. Vyspělost dnešní společnosti je založena na rychlosti, vysokém počtu nových informací, nových technologiích, stálých změn a přizpůsobování se. Kdo není dostatečně adaptabilní, je ze společnosti odsunut. Jedná se zejména o starší generace, o kterých panoval do nedávné minulosti názor, že se nemohou přizpůsobit a nejsou schopni učit se novým věcem. Nyní se situace mění a s rozšiřováním celoživotního vzdělávání, se mění i vztah k seniorům a názory na jejich schopnosti. Informační technologie mají za cíl pomáhat seniorům vyrovnat se se všemi změnami, které se dějí, a tím zlepšovat kvalitu jejich života. Informační technologie představují pro seniory možnosti informačního, prezentačního a komunikačního prostředí, ovšem k dosažení tohoto prostředí je nutný posun v pozitivním myšlení seniorů směrem k těmto technologiím. Senioři jako by neměli zájem o tuto novou oblast. Podle studie71, kterou na svých stránkách uveřejnila IFLA72, bylo zjištěno, že v roce 1999 zaujímalo k informačním technologiím ne zcela pozitivní postoj celkem 77 % seniorů starších 60 let. Studie dále uvádí, že 67 % seniorů má zcela nebo částečně negativní přístup k požívání počítačů, většinou je nepovažují za důležité a nepřisuzují jim žádné významné funkce. Jen asi 10% dotázaných považuje počítače a informační technologie za přínos pro svůj život (viz Obrázek 3). Studii bych označil za čistě ilustrativní, jelikož zobrazuje výsledky výzkumu z roku 1997 a technologický pokrok i přístup k seniorům se velmi rychle mění. Domnívám se, že současná situace v přístupu seniorů k informačním technologiím se v budoucnosti změní pozitivnějším směrem. Senioři se nyní dostávají do popředí zájmu celospolečenského dění, na tuto 71
IFLA : Older People and the Internet [online]. 1997 [cit. 2006-08-23]. Dostupný z WWW: . 72 Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí.
44
věkovou skupinu se začínají zaměřovat téměř všechna odvětví lidské tvořivosti. Dalším důvodem zlepšení vztahů senior – počítač v budoucnosti, je fakt, že tím jak společnost stárne, stárne i větší procento nyní ekonomicky aktivních lidí, kteří s počítačem pracovat umí a tuto vlastnost si přinesou i do svého seniorského věku. Technologický pokrok sice bude stále pokračovat, ale s určitými základními znalostmi a praxí bude jednodušší tento pokrok zachytit a učit se novým věcem. Graf č.4: Role počítačů v životě dospělých (seniorů)73
73
IFLA : Older People and the Internet [online]. 1997 [cit. 2006-08-23]. Dostupný z WWW: .
45
5.1.1 Různé možnosti v přístupu k informačním technologiím – faktory ovlivňující vztah seniorů k informačním technologiím
Do první skupiny ukazatelů ve vztahu seniorů k informačním technologiím bych zařadil věk a dosažené vzdělání. Tyto dva faktory nejvíce souvisejí se stupněm znalosti ovládání prostředků moderních technologií. Domnívám se, že platí následující vztah mezi věkem a znalostí informačních technologií: čím starší respondent, tím menší znalost ovládání počítače a internetu. Stejně tak většinou platí, že čím vyšší vzdělání respondenta, tím větší je znalost práce s počítačem a internetem. Druhou skupinu faktorů bych označil jako ekonomické. Finanční možnosti seniorů, lépe řečeno objem prostředků vynaložených seniory na nákup nebo na vzdělávání v oblasti informačních technologií, je dle mého názoru velmi nízký. Tuto skupinu seniorů bych rozdělil na dvě části, na ekonomicky aktivní, kteří
pracují a informační technologie používají
v zaměstnání nebo doma a vydávají za ně peníze, a ekonomicky neaktivní, kteří počítač používají, ale nejsou ochotni za ně platit. Třetí skupinou faktorů ovlivňujících vztah seniorů k informačním technologiím jsou zdravotní problémy. Do této skupiny bych zařadil zdravotní problémy,
které
jsou
v pokročilém
věku
vcelku
běžnou
záležitostí
(nepohyblivost, zhoršování zraku a sluchu, problémy s pamětí a problémy se soustředěním). Čtvrtou skupinu faktorů bych označil jako sociální faktory. Do této oblasti bych zařadil specifické společenské postavení seniorů ve společnosti a tím i jejich předpojatost k počítačům a internetu. Podstatným faktorem v této skupině zůstává i velikost místa bydliště. V menších městech nebo vesnicích není tak velké množství možností účastnit se vzdělávání v oblasti počítačů a internetu.
46
5.1.2 Různé možnosti v přístupu k informačním technologiím – situace ve státu Coloradu a v České republice Česká republika i americký stát Colorado mají odlišný historický vývoj i jiné postavení na ekonomickém žebříčku světa74. Tyto dvě skutečnosti a věci s nimi související považuji za rozhodující v rozdílném vztahu seniorů k informačním technologiím. Odlišnost mezi oběma lokalitami, jak již bylo napsáno v kapitole 5, spatřuji v historickém vývoji každého státu od konce padesátých let, kdy bylo v tehdejší Československé socialistické republice centrální zřízení, ve kterém byly všechny potřebné informace distribuovány ze strany státu a svoboda přístupu k informacím byla silně potírána. Jednalo se v podstatě o jakousi „nesvobodu“, která s sebou nesla i nemožnost přístupu k novým technologiím. Zcela jiná situace byla ve Spojených státech, které byly zcela svobodné a lidé měli přístup téměř ke všem informačním zdrojům a zároveň zde vznikaly informační technologie, které umožňovaly přístup k informacím a tyto nové technologie byly snadněji dostupné. Tuto kontinuální možnost využívání informačních prostředků shledávám jako významnou výhodu pro seniory ve státě Colorado. V České republice nastal rozvoj v oblasti informací a informačních technologií až v devadesátých letech a proto značná část populace, především ta starší, nemá potřebu nové technologie využívat a stále si neuvědomuje možnosti, které jim tyto přinášejí. Další skutečností, která dle mého názoru ovlivňuje odlišný vztah seniorů k výpočetní technice v České republice a ve státu Coloradu, je finanční otázka. Ekonomicky neaktivní senioři si většinou nemohou dovolit koupit si počítač nebo navštěvovat placené počítačové kurzy. Rozdílná situace je i pro ekonomicky aktivní seniory. Pro porovnání průměrných mezd jsem si vybral hodnotu průměrné hodinové mzdy na jednoho obyvatele. Ve státě Colorado
74
Podle serveru Wikipedia patří Spojeným státům první místo na žebříčku světových ekonomik a České republice místo čtyřicátéšesté. Zdroj: Wikipedia : List of countries by GDP (PPP) [online]. [2002] , 17 November 2006 [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: .
47
činila v roce 2005 hodnota hodinové mzdy na jednoho obyvatele 470,60 CZK75, Český statistický úřad udává na stejné období průměrnou hodinovou mzdu v České republice částku 97,50 CZK76. Běžné náklady na život bych podle osobní zkušenosti označil za vyšší v Coloradu než v České republice, nicméně průměrná hodinová mzda je mnohokrát vyšší v Coloradu a proto si myslím, že i přístup k počítačům bude v Coloradu jednodušší. Kromě platových podmínek jsou i ceny výpočetní techniky na jiné úrovni. Pro srovnání jsem si vybral počítač Acer Aspire T135, který se v amerických obchodech prodává pod označením Acer Aspire AST135. Cenu jsem porovnával ve dvou specializovaných internetových obchodech Mironet77 a Newegg.com78. Sestava79 porovnávaného stolního počítače:
procesor a
chipset: AMD Sempron 3100+ (1,8 GHz), operační paměť: 256MB, pevný disk: 80 GB SATA 7200 ot., dodávaný s klávesnicí a myší. Cena v internetovém obchodě Mironet80 v České republice: 9 741,30 Kč; cena v internetovém obchodě
Newegg.com81 ve Spojených státech amerických:
6599,78Kč. Toto srovnání by mohlo vést k hypotéze, že pro coloradské seniory
75
Údaj převzatý z: Colorado Labor Market Information : Wages [online]. 2004 , October 30, 2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupný z WWW: . a přepočtený kurzem dolaru v daný den dle České národní banky: Česká národní banka : Kurzy devizového trhu [online]. 2003-2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupný z WWW: . 76
KADEČKOVÁ, Hana. Češi stále berou pětkrát méně než Němci. Novinky [online]. 2006 [cit. 2006-1010]. Dostupný z WWW: . 77
Mironet : internetový obchod [online]. [2002] [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: . 78 Newegg.com [online]. 2000-2006 [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: . 79 Tuto sestavu jsem zvolil proto, že splňuje parametry počítače pro běžné aplikace a pracovní procesy. 80
Mironet : Acer Aspire T135 [online]. [2002] [cit. 2006-10-03]. Dostupný z WWW: . 81 Zdroj: Newegg.com : Acer Aspire AST135 [online]. 2000-2006 [cit. 2006-10-03]. Dostupný z WWW: . Cena v dolarech je
299,99$ a je přepočtena aktuálním kurzem ČNB k datu 2.11.2006 Česká národní banka : Kurzy devizového trhu [online]. 2003-2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupný z WWW: .
48
je jednodušší vlastnit počítač. Srovnání této hypotézy se skutečností provedu v praktické části. Dalším možným rozdílným faktorem je množství a vybavenost organizací, které provádějí počítačové kurzy pro seniory. Domnívám se, že v České republice je takových organizací méně než v Coloradu a jejich vybavení není ve všech případech odpovídající jejich potřebám. Například připojení k internetu je v Coloradu funkční v každé knihovně, ať se nachází v sebemenším sídle. V České republice by měly být všechny knihovny připojeny k internetu podle zákona 257/2001 Sb. do konce roku 2006. Tento projekt se jmenuje „„Projekt internetizace knihoven“. Cílem projektu je rozšířit počet veřejných míst přístupu k internetu a posílit komunikační infrastrukturu knihoven tak, aby jejich uživatelé mohli i v těch nejmenších místech získat kvalitní služby“82. Podmínky projektu splnila jen část knihoven, především v malých obcích zabraňuje v připojení nedostatek financí a vyškoleného personálu. Mám dojem, že velmi podobná situace jako v knihovnách je i v jiných organizacích poskytujících počítačové kurzy pro seniory v České republice. Srovnáním institucí nabízejících počítačové kurzy pro seniory v České republice a v americkém státě Colorado se budu zabývat v kapitole 6, kde se zaměřím na konkrétní možnosti vzdělávání seniorů v oblasti informačních technologií.
82
Veřejný internet : Aktuality - Stát připojí všechny knihovny k internetu [online]. [2005] [cit. 2006-10-02]. Dostupný z WWW: .
49
6. Konkrétní možnosti vzdělávání seniorů v oblasti informačních technologií V následujících třech podkapitolách popíši instituce poskytující počítačové kurzy pro seniory, které jsem kontaktoval za účelem zjištění, jak konkrétně tyto kurzy probíhají:
jaký je obsah kurzů,
jaká je četnost kurzů
kolik se účastní seniorů
jaká je časová dotace jedné lekce
jaký je průměrný věk účastníků
je-li instituce dobře či špatně vybavena
jsou-li kurzy pro seniory atraktivní
jakým způsobem probíhá jejich propagace
co jsou největší překážky ve výuce informačních technologií
Instituce jsem také kontaktoval z toho důvodu, abych mohl zjistit, jaké jsou rozdíly mezi těmito službami pro seniory v České republice a v Coloradu. V každém ze zkoumaných států jsem si vybral osm organizací: dvě knihovny a šest institucí mající charakter zařízení pro seniory, buď jen pro krátkodobé návštěvy nebo i pro dlouhodobé pobyty.
50
6.1 Instituce v České republice Oblastní charita Přerov – počítačové kurzy pro seniory jsou zde organizovány v rámci projektu Národní program počítačové gramotnosti. Účastníci se seznamují se základy práce na počítači, s prací s textovým editorem, s vyhledáváním na internetu a s elektronickou poštou. Kurzy jsou jednorázové, probíhají tři dvouhodinové lekce a každé vyučovací jednotky se účastní vždy šest účastníků. Více se kurzů účastní ženy, ale jejich počet jen o málo převyšuje muže. Průměrný věk účastníků je 64 let. Centrum je pro tyto kurzy dostatečně vybaveno, vybavení bylo získáno v rámci fondů EU z Programu Phare 2002 - Podpora aktivního života seniorů. Kurzy jsou propagovány v místním tisku, což je dle zástupkyně centra propagace dostatečná, jelikož kurzy jsou vždy plně obsazeny. Nejčastějším problémem je pro seniory naučit se zacházet s myší. Důvodem je zhoršená motorika, která souvisí s pokročilým věkem, ale často i obava, že počítači "něco udělám".
Městská knihovna Rokycany - počítačové kurzy jsou pořádány v rámci jednorázových akcí: „Březen – měsíc internetu“ a „Týden knihoven“. Účastníci se seznamují se základy práce na počítači a se základy používání internetu, především elektronické pošty. Kurzy mají jednohodinovou dotaci a na jedné hodině jsou maximálně čtyři účastníci. Poměr mezi ženami a muži je na kurzech vyrovnaný, průměrný věk je mezi 60 – 65 lety. Vybavenost učebny je dostačující. Propagace kurzů probíhá v místním tisku, na plakátech a letácích. Zájem má stále zvyšující se tendenci. Jako největší překážku pro seniory lze označit to, že nemají doma počítač a nemohou si naučené věci procvičovat.
Dům s pečovatelskou službou Praha 1, Klub seniorů – počítačové kurzy jsou zde rozděleny na kurzy pro úplné začátečníky a pro mírně pokročilé. Náplní kurzu je zejména práce s Internetem a emailem, protože je vhodné seniorům, často trpícím pocitem osamění, pomoci rozšířit obzor, umožnit spojení s jinými seniory a aktivní vstupování do společnosti i za situace, kdy
51
věk (resp. fyzický nebo mentální stav) jim může klást překážky. Tato výuka má podobu jednorázového kurzu s tím, že když účastníci narazí na nějaký problém, mohou navštívit lektora, který jej vyřeší. Účastníci, kteří trvale nejsou schopni samostatně pracovat, docházejí v čas vyhrazený pouze jim a pracují pod stálým dozorem lektora. Nejedná se o "soustavné vzdělávání" v pravém slova smyslu, ale o stálé opakování se snahou udržet jejich duševní a fyzickou kondici a pohodu co nejdéle, aby měli pocit dobře prožívaného stáří. Kurz tak v tomto případě může plnit i úlohu psychoterapeutické péče. Délka jedné vyučovací jednotky je mezi 1,5 až 2 hodinami a záleží na fyzické kondici účastníků. Kurzů se účastní spíše ženy, věk klientů je mezi 65 – 90 lety. Dům s pečovatelskou službou je vybaven kvalitním hardwarem i softwarem. Kurz je dostatečně propagován jak v rámci DSP, tak i mimo něj prostřednictvím médií pro případné zájemce o členství v klubu. Senioři mají o kurz velký zájem. Nejčastější překážkou v tom, aby se všichni stali samostatnými uživateli PC, je fyzický a mentální handicap daný pokročilým věkem.
Vzdělávací centrum Pečecka – počítačové kurzy
probíhají v tomto
vzdělávacím centru ve spolupráci s nadačním fondem Elpida83. Náplní kurzů jsou základy obsluhy počítače včetně seznámení s internetem a založení vlastní emailové adresy na www.seznam.cz84. Kurzy probíhají jednorázově po dobu pěti týdnů, každý týden jsou dvě šedesátiminutové lekce. Na každé hodině je deset účastníků a dva lektoři, jeden hlavní a jeden pomocný. Na kurzech převládají ženy a průměrný věk aktérů je cca 62 let. Pro kurzy slouží učebna vybavená 12 počítači a jedním data projektorem, což je vybavení dostačující. Kurzy jsou propagovány v obecním i regionálním tisku a vyhlašovány v místním rozhlase v 15 obcích. Od jara roku 2006 byly otevřeny čtyři kurzy, ale bohužel zájem o ně klesá, jelikož na venkově není tak velká klientela a ne všichni senioři jsou aktivně nazírající na svůj život. Překážkou při výuce je především to, že se senioři bojí počítače a tím jde všechno pomaleji. 83
Nadační fond Elpida - zlatý podzim : Školička intenetu [online]. 2002-2006 [cit. 2006-1004]. Dostupný z WWW: . 84 Seznam [online]. 2006 [cit. 2006-11-05]. Dostupný z WWW: .
52
Knihovna Litoměřice – pořádá počítačové kurzy pro seniory v rámci akcí „Březen – měsíc internetu“ nebo „ Týden knihoven“. Náplní kurzů je seznámení se se základy práce na počítači, seznámení se s poštovními servery a práce s internetem. Kurzy jsou jednorázové, jedna výuková jednotka trvá 60 minut a zájemců bývá maximálně pět. Lze ovšem nabídnout i individuální přístup. Průměrný věk účastníků bývá kolem 63 let a zájem mezi muži a ženami je vyrovnaný. Vybavení je dostačující potřebám knihovny, jediným problémem je nedostatek prostoru pro další vybavení. Propagace kurzů je velmi dobře zajištěna a zájem seniorů mnohonásobně převyšuje možnosti knihovny.
Klub seniorů Hranice - pořádá počítačové kurzy, jejichž náplní jsou základy počítačové gramotnosti
(obsluha počítače, Microsoft Office,
internet…). Kurzy probíhají neustále, návazně v několika etapách. Délka jedné vyučovací jednotky je 2 hodiny a maximální počet účastníků je deset, ti mají k dispozici pět počítačů. Kurzy jsou vedeny zkušenými odborníky. Poměr mezi muži a ženami je vyrovnaný, jejich věk se pohybuje mezi 60 – 70 roky. Vybavení je dostačující pro potřeby Klubu. Kurzy jsou propagovány v místním tisku a je o ně stále velký zájem. Největším problémem je pro seniory zvládnutí Microsoft Excel.
Asociace univerzit třetího věku – počítačové kurzy probíhají na mnoha fakultách. Náplň kurzů je možné shrnout do těchto bodů: Internet, e-mail, práce s textem, tabulkový kalkulátor, tvorba WWW stránek, historie počítačů, počítačová etika, počítačové viry. Kurzy probíhají většinou v období školního semestru. Jedna vyučovací hodina trvá 90 minut, někdy jsou přednášky pro normální studenty i seniory společné. Pokud je to přednáška o počítačích tak je kapacita třídy dána počtem počítačů v učebně, zpravidla maximálně 20 seniorů. Některé kurzy jsou spojeny s běžnou výukou denních posluchačů. Kurzů se účastní spíše ženy, muži jsou v menšině. Věkové rozmezí účastníků je mezi 60 – 80 roky. Vybavení všech studoven je dostatečné. Kurzy na univerzitách
53
třetího věku jsou již relativně v povědomí lidí, jejich propagace probíhá v tisku, na internetu, v televizi. Zájem o kurzy je značný, na ČVUT FELK85 je o počítačové kurzy tak velký zájem, že čekací doba je až jeden rok. Mezi největší problémy patří ovládání myši - motorika už není taková jako u mladých. Také je třeba látku přednášet pomaleji. Dobré je připravit důležité materiály v vytištěné podobě, neboť senioři nestačí sledovat výuku, psát a ještě pracovat na počítači. Senioři mají strach, že něco poškodí a stydí se ptát mladých „spolužáků“ nebo lektorů, pokud jsou ve studovně zároveň s nimi. Je to zkušenost z domova, kde většinou mladší členové rodiny nemají trpělivost seniorům něco vysvětlovat.
Centrum pro rodinu a sociální péči, Brno - pořádá kurzy pro seniory ve spolupráci s nadačním fondem Elpida (viz výše). Kurzy jsou zaměřeny na Microsoft Word, internet a s tím související základy práce s počítačem. Jsou dva typy kurzů, základní a pokračovací, každý z nich trvá 5 týdnů. Základní kurz zahrnuje 10 lekcí po 90 minutách a pokračovací kurz 5 lekcí po 120 minutách. V obou typech kurzů je cca. 15 – 18 účastníků. Podíl mužů k ženám je téměř 1:3 a průměrný věk účastníků se pohybuje kolem 60 let. Vybavení je dostačující, aktuálně má učebna 18 počítačů a celá výuka je promítána dataprojektorem na plátno z lektorského počítače. Učebna je bezbariérová. Kurzy jsou propagovány v inzertním deníku NOS, v časopise Kamínky pro rodinu a také na internetových stránkách centra. Zájem o kurzy je velký. Největší překážkou se jeví zdravotní problémy - špatný zrak, chůze a sluch.
85
České vysoké učení technické – Fakulta elektrotechnická
54
6.2 Instituce ve státu Coloradu Public Library, Estes Park86 - knihovna pořádá počítačové kurzy pro seniory. Jejich naplní jsou základy práce s počítačem, práce s myší a klávesnicí a základy práce na internetu. Kurzy probíhají nepřetržitě v průběhu celého roku, jedna lekce trvá dvě hodiny a účastní se jí maximálně šest seniorů a jeden instruktor. Průměrný věk účastníků je 70 let a v kurzech převládají ženy nad muži. Knihovna je pro kurzy dostatečně vybavena. Propagace kurzů na veřejnosti je značná, ale většina seniorů nejeví příliš zájem o zlepšení svých znalostí v oblasti informačních technologií. Největší překážkou je vysoký věk účastníků a z toho vyplývající potíže při vysvětlování učiva seniorům se špatným zrakem a sluchem.
Malley Senior Recreation Center, Englewood – nabízí počítačové kurzy pro seniory od 55-ti let věku. Centrum nabízí několik kurzů, od základů práce s počítačem přes práci s aplikacemi Microsoft Office a základy práce s internetem až po vytváření vlastních webových stránek. Kurzy jsou dlouhodobé, trvají tři měsíce a po absolvování jednoho kurzu je možné pokračovat v kurzy jiném nebo si znovu zopakovat již probrané učivo. Jedna lekce trvá 90 minut a lekce jsou realizovány dvakrát týdně. Rovněž jsou nabízeny jednorázové kurzy, které trvají jen tři hodiny a jsou určeny zdatnějším seniorům, jelikož jejich náplň je nad rámec základních kurzů, převážně se jedná o výuku nových programů nebo aplikací. Výčet kurzů je uzavřen placeným kurzem pro konzultace jednotlivců s lektorem a probrání nezvládnuté látky. Účastníky kurzů jsou převážně ženy a maximální počet v jedné hodině je 16 lidí, minimální počet jsou 4 lidé. Centrum je vybaveno 16 vysoce výkonnými počítači a jedním počítačem pro lektora, což je vybavení dostačující. Kurzy jsou prezentovány v místním tisku a v bulletinu určenému seniorům v okrese.
O kurzy je mezi seniory velký zájem, nejčastějším
důvodem příchodu do lekcí práce s počítačem bývá nákup vlastního počítače a 86
Veřejná knihovna Estes Park
55
snaha naučit se s ním pracovat. Nejtěžší je pro seniory první seznámení s počítačem a strach z toho, že počítač poškodí. Problematická je také motorika, většina seniorů má velké problémy naučit se pracovat dobře s myší a klávesnicí.
Senior Services, City of Boulder – pořádá počítačová kurzy pro seniory v rámci města Boulder a jeho okolí, účastníci přispívají na kurzy minimální částkou. Náplní kurzů jsou základy práce s počítačem, základy práce s internetem, základy práce s Microsoft Office a kurz práce s digitálním fotoaparátem a zpracování fotografií na počítači. Jeden kurz trvá čtyři týdny, devadesátiminutové hodiny se konají jednou týdně, na každý kurz většinou navazuje další kurz pro pokročilé. Maximální počet účastníků je osm, protože v učební místnosti se nachází pouze osm pracovních počítačů. Poměr mezi ženami a muži je vyrovnaný, průměrný věk účastníků je 67 let. Kurzy jsou propagovány v místním časopise, který je jednou za tři měsíce rozvážen po celém městě i jeho okolí. O kurzy je velký zájem. Největším problémem je pro město Boulder málo místa na případné další počítače.
Recreation & Senior Services, City of Louisville – pořádá počítačové kurzy, jejichž náplní jsou základy práce na počítači a „objevování“ internetu. Centrum nabízí celkově tři kurzy, dva začátečnické a jeden pokročilý, kurzy mají 90 minutovou dotaci a konají se jednou týdně po dobu čtyř týdnů. Maximálně se kurzu mohou zúčastnit čtyři lidé, jelikož centrum disponuje pouze třemi počítači (z toho jeden je určen lektorovi). Mezi účastníky mírně převažují ženy nad muži a věkové rozpětí návštěvníků je mezi 55 – 70 roky. Vybavení je dle zástupkyně centra dostačující pro potřeby výuky. Propagace kurzů je zajištěna v městském a okresním tisku. Jako největší problém vidí učitelé to, že si senioři nemohou procvičovat probranou látku na vlastním počítači, protože ho nemají.
56
Adult Recreation,
City of Fort Collins – pořádá počítačové kurzy
jejichž náplní jsou základy ovládání počítače, Microsoft Office začátečníci a pokročilý, Windows začátečníci a pokročilý, vyhledávání a nakupování na eBay, správa souborů, práce s internetem pro začátečníky a pokročilé, elektronická pošta, Adobe Photoshop a program Quicken87. Kurzy probíhají neustále během celého roku a některé na sebe vzájemně navazují. Jedna lekce trvá 90 až 120 minut a koná se každý týden po dobu jednoho měsíce. Poměr mezi ženami a muži na kurzech je vyrovnaný, průměrný věk účastníků je 67 let. Vybavení centra je dostačující, pro výuku je určeno šest počítačů, dle potřeby je možné použít ještě dalších šest. Jediným problémem ve vybavení jsou monitory s malou úhlopříčkou, jelikož jsou pro seniory příliš malé. Díky propagaci kurzů v místním tisku a rádiích je zájemců velké množství. Za největší problém označili pracovníci centra strach seniorů z počítačů a horší schopnost manipulace s myší a klávesnicí.
Thornton Senior Center, Denver – pořádá počítačové kurzy, na kterých je možné naučit se základy práce s počítačem, základy práce s Microsoft Office, vyhledávání na internetu, ovládání elektronické pošty a tvorbu jednoduchých webových stránek. Kurzy zde probíhají celoročně a navzájem na sebe navazují. Jeden kurz se skládá ze šesti vyučovacích jednotek, které trvají 90 minut a konají se jednou týdně. V kurzech nepatrně převažují ženy a průměrný věk návštěvníka je 66 let. Centrum je dobře vybavené, 15 počítačů je pro výuku stále k dispozici, proto se kurzů účastní nejvíce 15 seniorů. Kurzy jsou propagovány v místním tisku a rozhlase. Jako největší problém označili pracovníci centra špatnou pohyblivost seniorů, z čehož plyne špatné ovládání myši a klávesnice a strach seniorů z počítačů.
Pikes Peak Library District, Colorado Springs – knihovna pořádá počítačové kurzy, kde je možné naučit se základy práce s počítačem a jeho 87
Jedná se o aplikaci, která pomáhá zpřehlednit domácí finance, jednoduše bych tuto aplikaci označil jako „domácí účetnictví“.
57
vybavením, základy práce s textovým editorem, založení emailu na www.yahoo.com88, posílání emailů a související etiketu a vyhledávání informací prostřednictvím internetu. Kurzy probíhají v průběhu celého roku, jeden kurz se skládá z pěti lekcí po 90 minutách. Kurzy jsou určeny seniorům od 55 let, věkový průměr je 63 let a kurzů se účastní stejným poměrem ženy i muži, nejvyšší počet seniorů na jedné hodině je deset. Knihovna je dobře vybavená hardwarem i softwarem. Nabídku kurzů je možné najít v místním tisku a v brožurách, které knihovna produkuje. Jako největší obtíž označili pracovníci knihovny špatnou pohyblivost u starších seniorů.
Senior Center, Aurora – centrum nabízí kurzy pro seniory, kde se mohou naučit základy práce s počítačem, základy práce s Microsoft Word, základy práce s internetem a elektronickou poštou. Kurzy probíhají po celý rok, vyjma letních měsíců, jeden kurz trvá pět týdnů, kdy se každý týden koná jedna lekce trvající 120 minut. Kurzů se účastní stejným poměrem ženy i muži, průměrný věk je 65 let. Maximální počet seniorů na jedné lekci je osm. Centrum je dobře vybavené pro potřebu kurzů. Propagace probíhá v místních novinách a v rozhlase. Největším problémem je pro seniory to, že nevlastní počítač a nemohou si tak procvičovat probrané učivo.
6.3 Vyhodnocení a srovnání institucí pořádajících kurzy pro seniory v České republice a ve státu Coloradu Obsah kurzů pro seniory je téměř totožný ve všech kontaktovaných institucích. Kurzy zpočátku nabízejí úplné základy ovládání počítače, práci s myší a klávesnicí (v coloradských centrech mají speciální kurzy, kde se věnují jen ovládání myši a klávesnice, v České republice jsou tyto dovednosti spojeny s základy práce s počítačem). Na to navazují základy práce s Microsoft Windows a základy práce s textovým editorem, nejčastěji je to Microsoft 88
Yahoo! [online]. 2006 [cit. 2006-11-05]. Dostupný z WWW: .
58
Word. Poté většinou následují základy práce s internetem, ovládání prohlížeče, základy vyhledávání na internetu, vytvoření účtu elektronické pošty na vybraném serveru, posílání a přijímání elektronické pošty. V kurzech v rámci Univerzit třetího věku je probírána počítačová etika. Na tento úplný základ navazují v některých institucích kurzy pokračovací, kde se účastníci mohou naučit ovládat ještě další aplikace z balíku Microsoft Office, např. Microsoft Excel, Microsoft PowerPoint nebo Microsoft FrontPage. Některé americké instituce učí seniory, jak vyhledávat a nakupovat na různých serverech, jak si udělat svoje webové stránky nebo jak zpracovávat digitální fotografie. Organizace v České republice se orientují spíše na jednoduché základy. Tato situace je způsobena tím, že četnost kurzů v České republice je oproti Coloradu, kde kurzy probíhají v průběhu téměř celého roku, relativně nízká. Kurzy v České republice probíhají větší měrou jednorázovým způsobem,
např.
jednou
ročně
v rámci
celostátně
pořádané
akce.
V coloradských organizacích probíhají kurzy většinou v průběhu celého roku, výjimkou jsou jen letní měsíce. V četnosti kurzů spatřuji velké rozdíly mezi oběma státy a určitou výhodu pro americké seniory, kteří se mohou vzdělávat souvisle. Délka jedné lekce se pohybuje mezi 60 a 120 minutami, většinou v závislosti na druhu instituce, kde senioři kurzy absolvují. Nejdůležitější je, aby kurzy byly pro seniory po celou dobu výuky zábavné a aby udrželi jejich pozornost. Počet seniorů na jedné lekci je v rozmezí 4 až 15 a většinou je omezen počtem pracovních stanic, na kterých jsou kurzy realizovány. V některých organizacích pracují na jednom počítači dva lidé, což se mi zdá pro seniory nevýhodné, protože se musí v práci střídat a látku si neosvojí příliš dobře. Rozhodně je přínosné, když se kurzů účastní minimálně dva lektoři, protože jeden vykládá látku a druhý řeší případné nejasnosti ze strany seniorů. Domnívám se, že ideální podmínky jsou na kurzech, které jsou pořádány v rámci Univerzit třetího věku, kdy jsou spojeny kurzy pro seniory a pro denní studenty, kteří mohou seniorům s nejasnostmi pomoci.
59
Věk účastníků kurzů se v České republice pohybuje mezi 60 – 70 roky. Výjimkou je, že se na kurz dostaví senior ve věku okolo 90 let, konkrétně se toto stalo v Domě s pečovatelskou službou v Praze. Zastoupení v kurzech mají muži i ženy na stejné úrovni. Do coloradských počítačových kurzů dochází senioři ve věkovém rozmezí 55 – 70 let, starší účastníci jsou stejně jako v České republice ojedinělí. V Coloradu se počítačových kurzů účastní spíše ženy. Z této analýzy plyne skutečnost, že počítačových kurzů se účastní nejčastěji lidé, kteří spadají dle věkové struktury seniorů do kategorií „sénium“ a „starší věk“89. Všechny kontaktované instituce shodně sdělily, že vybavení pro počítačové kurzy je vyhovující (jediným drobným problémem jsou v seniorské centru v coloradském městě Fort Collins monitory s malou úhlopříčkou, na kterých je práce pro seniory komplikovanější z důvodu zrakových problémů). Tímto se nepotvrdila moje hypotéza nedostatečného vybavení institucí v České republice. Naopak podle získaných informací je možné konstatovat, že české organizace disponují větším množstvím technologií vhodných pro počítačové kurzy. Počítačové kurzy pro seniory jsou pořádajícími organizacemi dobře propagovány. Nejčastěji formou reklamy v místním tisku, propagačními letáky a na internetových stránkách. Coloradské instituce mají navíc reklamu v místním rozhlase a v brožurách, které jsou distribuovány v rámci celého okresu, kde organizace působí. Tento způsob propagace bych označil jako velmi účinný. Zájem o počítačové kurzy je možné rozdělit do několika kategorií, ve velkých městech je zájem značný a trvalý. To stejné je možné napsat i o jednorázových kurzech v menších městech, jejichž kapacita je většinou nízká a konají se jednou ročně, proto jsou u seniorů velmi žádané. Celoroční kurzy v menších obcích nejsou plně využity, protože senioři o ně nemají dostatečný zájem.
89
Rozdělení seniorů podle věku je možné nalézt v kapitole 1: Stárnutí - stáří
60
Nejzávažnější problémy při počítačových kurzech pro seniory jsou většinou fyzického rázu související s pokročilým věkem. Nejčastěji je jmenovaná špatná motorika, ze které pramení neschopnost ovládat myš a klávesnici. Naučení těchto základních dovedností zabere přílišnou část kurzu, řešením je zakoupení vhodných prostředků, které budou senioři moci lépe ovládat. Dalšími problémy, které souvisí s vysokým věkem, jsou špatný zrak a sluch. Někteří senioři se počítače „bojí“. Strach z neznámého a také strach z toho, že počítač poškodí, plyne z toho, že s počítačem neumí pracovat. Tento strach se většinou v průběhu kurzu pomalu odbourává. Podstatným problémem také zůstává fakt, že většina seniorů nevlastní počítač a nemohou se tak procvičovat v probrané látce. V případě internetové komunikace jsou tak odkázáni jen na možnosti seniorského centra, internetové kavárny nebo knihovny, nemohou komunikovat v domáckém prostředí, které je pro ně nejvíce přirozené. Největším rozdílem u počítačových kurzů v České republice a v Coloradu je skutečnost, že v Coloradu jsou kurzy placené. Ceny se pohybují od 2 dolarů za základní kurzy až po 60 dolarů za kurz pro pokročilé90. V další kapitole se budu zabývat optimálním řešením pro seniory, kteří trpí výše uvedenými zdravotními problémy.
6.4 Optimální vybavení počítače a přístupnost internetových stránek pro seniory Informační technologie a internet se stávají pro seniory novou cestou k informacím, komunikaci a službám. Pro zprostředkování přístupu k těmto možnostem je nutné počítač a další prostředí s ním související přizpůsobit zdravotním handicapům způsobených pokročilým věkem, jako jsou špatná motorika, špatný zrak, špatný sluch a související mentální problémy. Cílem 90
Orientační ceny převzaty z: Malley Senior Activities Guide : Winter 2006-2007. City of Englewood Parks & Recreation. 2006- . Englewood : 2006- .
61
této kapitoly je popsání vybavení počítače vhodného pro seniory a přístupnosti internetových stránek. Nebudu zde popisovat technické parametry počítače, tyto mají velmi rychlý vývoj a neustále se mění, ale hlavně nejsou rozhodující v porozumění tomu, co senior potřebuje.
6.4.1 Vybavení počítače
Jednou z nejdůležitějších věcí pro seniory je dobře vidět na svojí práci, což znamená kvalitní, dostatečně velký monitor. Tady je v celku nepodstatné, zda se jedná o LCD monitor nebo CRT monitor, rozhoduje zde velikost monitoru a jeho zobrazovací frekvence. Ideální úhlopříčka monitoru by měla být 19“ a větší, opakovací frekvence, která nepoškozuje oči je 100Hz. Mezi další důležité zařízení patří klávesnice. V případě seniorů je výhodné mít multimediální klávesnici, která kromě standardních kláves obsahuje také pomocná tlačítka, která otevírají některé programy. Klávesnice by neměla mít tlačítka příliš nízká a příliš u sebe, protože pak je obtížnější zmáčknout přímo požadovanou klávesu. Popisky jednotlivých kláves by měly být jednoduché. Dalším zařízením pro ovládání počítače je myš. Pro seniory je ideální dvou tlačítková optická myš s prostředním kolečkem. Vzhledem k jejich možnému zhoršenému vidění a ne tak přesné jemné motorice je pro ně těžší trefit se přímo na malou šipku v posuvném menu, která je dnes téměř v každém programu používána k rolování stránek. Tento problém se dá snadno obejít myší s posuvným kolečkem, která nejen že odstraní již zmiňovaný problém, ale navíc umožní pohodlnější pročítání.
62
6.4.2 Přístupnost internetových stránek
Podmínkou
efektivního
využívání
webových
stránek
a
jejich
informačního přínosu je jejich jednoduchá přístupnost. Většina webových stránek však tento požadavek nesplňuje a je pro značnou část seniorů velmi těžko přístupná. Následně vypíši několik bodů, které by měly obsahovat stránky vhodné pro seniory:
Nastavení velikosti – jde o možnost přizpůsobení nastavení stránky. Uživateli by mělo být umožněno měnit velikosti rámů, tabulek, ….
Pozadí a písmo – stránky pro seniory by měly být vytvořeny v odpovídající barevné kombinaci, stránky by měly splňovat především informační funkci, proto by měly být barva písma i pozadí co nejvíce kontrastní, aby stránky mohli využívat i špatně vidící senioři
Orientace na stránkách – by měla být srozumitelná a dobře rozvržená. Např. pro oddělení velkých obsahových celků je vhodné použít výrazné oddělovací čáry, oddělování odkazů, …
Ovládací elementy stránek – ovládání stránek by mělo být možné pomocí klávesnice a myši, pomůže to v orientaci na stránce.
Zajisté je dobré, aby se senioři pokusili tvořit vlastní webové stránky nebo alespoň asistovali při jejich vytváření, aby byly opravdu dobře optimalizovány pro použití.
63
II. PRAKTICKÁ ČÁST
7. Výzkum
7.1 Cíle výzkumu Cílem mého výzkumu byla analýza a porovnání informačních potřeb seniorů v České republice a ve Spojených státech amerických, ve státu Colorado. Dále jsem analyzoval různé možnosti a překážky seniorů v přístupu k informačním technologiím, používání informačních technologií seniory a jejich vzdělávání se v této oblasti.
7.2 Zaměření výzkumu – hypotézy Hypotéza 1: Vzhledem k rozdílným možnostem obyvatel České republiky a Colorada v přístupu k informačním technologiím a k informacím samotným v nedávné minulosti91, předpokládám kladnější vztah k počítačům a informačním technologiím a i větší zájem o ně u respondentů ve státu Colorado než v České republice. Hypotéza 2: Vzhledem k lepší celkové finanční situaci seniorů v Coloradu92 se domnívám, že tito mají více možností v přístupu k vlastním počítačům spíše než senioři v České republice.
91
viz kapitola 5.1.2 Různé možnosti v přístupu k informačním technologiím - situace v Coloradu a v České republice 92 viz kapitola 5.1.2 Různé možnosti v přístupu k informačním technologiím - situace v Coloradu a v České republice
64
Hypotéza 3: Překážky seniorů v práci s informačními technologiemi se budou v České republice a ve státu Colorado výrazně lišit.
Hypotéza 4: Vzhledem k lepší propagaci počítačových kurzů a většímu zájmu o informační technologie seniorů ve státu Coloradu předpokládám, že senioři v Coloradu budou mít také větší zájem o vzdělávání v oblasti informačních technologií než v České republice.
Hypotéza 5: Senioři v České republice využívají informační technologie a internet více pouze k základním úkonům, senioři ve státu Coloradu využívají počítač na pokročilejší úrovni.
7.3 Metody výzkumu Vstupní údaje jsou výsledkem šetření na reprezentativním vzorku populace v České republice a ve Spojených státech amerických, ve státě Colorado. Vzorek zkoumané populace byl starší 60 let. Průzkum v České republice jsem prováděl osobně, ve Spojených státech amerických, ve státu Colorado prováděli výzkum podle mých instrukcí paní Wanda Hyskell a pan Charles Hyskell. Průzkum byl prováděn dotazníkovou metodou. Celkově bylo respondentům rozdáno 1000 dotazníků, 500 kusů v České republice a 500 kusů ve Spojených státech amerických, ve státě Colorado. Po vyřazení neplatných dotazníků bylo sečteno celkem 881 platných dotazníků, 443 - Česká republika, 438 – Spojené státy americké, Colorado. Dotazník obsahoval 15 otázek uzavřených, 2 otázky otevřené a 4 otázky demografického charakteru. Výzkum byl proveden v pěti městech v České republice a v pěti městech ve státu Colorado. Záměrně nebyla populace zkoumána ve více oblastech, protože pak se zkoumaný vzorek rozdrobí na příliš malé vzorky, které nejsou reprezentativní a zkreslují celý výzkum. Města v obou státech byla
65
vybrána podle srovnatelného počtu obyvatel. V případě hlavních měst byl spíše než počet obyvatel zohledněn fakt, že obě města představují pro svůj stát stejné správní centrum, proto je možné je srovnávat, ač se počet obyvatel značně liší.
Města, ve kterých byl prováděn výzkum: Česká republika: Praha, Brno, Liberec, Příbram, Nový Jičín Colorado: Denver, Colorado Springs, Boulder, Parker, Brighton
V každém městě bylo rozdáno 100 dotazníků a návratnost byla následující:
Graf č.5; NČR = 500, NColorado = 500; údaje uvedeny v % Místo a návratnost 95 91
94
93
85
92
95
83
79
C D ol en or ve ad r o Sp ri n gs Bo ul de r Pa rk er Br ig ht on
no Li be re c
Br
Pr
ah a
74
Větší návratnost dotazníků byla v menších městech, naopak ve větších městech lidé vyplňovali dotazníky s menší ochotou a více jich muselo být vyřazeno pro špatně označené nebo neúplné odpovědi.
66
Pro svůj výzkum jsem si zvolil věkovou skupiny respondentů 60+. Důvodem tohoto kroku je poznání, že stáří a pojem senior je velmi těžce definovatelné a ohraničitelné určitou věkovou hranicí. Do svého výzkumu jsem chtěl zahrnout i mladší jedince, kteří se mohou nacházet v pracovním procesu. Dalším důvodem je i to, že ve Spojených státech amerických jsou seniory v nejvíce případech označováni lidé ve věku 55+ a v České republice jsou jako senioři označováni lidé v důchodovém věku 65+. Věk, který jsem pro svůj výzkum určil dělá mezi oběma názory kompromis.
Výzkum byl realizován v průběhu března a dubna 2006.
Zpracovaný výzkum jsem rozdělil do tématických částí, v první části popisuji sociodemografické složení zkoumaného vzorku. V druhé části se zabývám vztahem seniorů k informačním technologiím. Ve třetí části budu zkoumat, kolik seniorů pracuje s počítačem a internetem, k čemu počítač a internet nejčastěji používají, zda-li počítač vlastní a kde počítač nejčastěji používají. Dále jaké ovládají programy a aplikace a jaké jsou jejich největší překážky v přístupu k počítači. Čtvrtá část pojednává o počítačových kurzech pro seniory, zda-li se jich účastní, jak často a jsou-li pro ně přínosem.
67
7.4 Sociodemografické ukazatele Ve zkoumaném souboru v České republice převažují ženy nad muži, konkrétně je to 251 osob ženského pohlaví (57%) a 192 osob mužského pohlaví (43%). Ve zkoumaném souboru ve státu Colorado převažují ženy nad muži, konkrétně je to 265 osob ženského pohlaví (61%) a 173 osob mužského pohlaví (39%). Graf č.6; NČR = 443, NColorado = 438; údaje uvedeny v % Pohlaví
61 57
43 39 ČR Colorado
žena
muž
68
Věk respondentů v České republice se pohybuje v rozmezí od 60 do 87 let, kdy v první věkové skupině 60 - 65 let je 159 respondentů (36%), v druhé věkové skupině 66 – 70 let se nachází 200 respondentů (45%), ve třetí věkové skupině 71 – 75 let je 57 respondentů (13%), ve čtvrté věkové skupině 76 – 80 let je 15 respondentů (3%), v páté věkové skupině 81 – 85 let se nachází 8 respondentů (2%) a ve věkové skupině 85 let a více se nachází 4 respondenti (1%). Věk respondentů ve státě Colorado se pohybuje v rozmezí od 60 do 91 let, kdy v první věkové skupině 60 - 65 let je 173 respondentů (38%), v druhé věkové skupině 66 – 70 let se nachází 154 respondentů (35%), ve třetí věkové skupině 71 – 75 let je 64 respondentů (15%), ve čtvrté věkové skupině 76 – 80 let je 29 respondentů (7%), v páté věkové skupině 81 – 85 let se nachází 11 respondentů (3%) a do věkové skupiny 85 let a více patří 7 respondentů (2%).
Graf č.7; NČR = 443, NColorado = 438; údaje uvedeny v % Věk 45
38 36
35
ČR Colorado 15 13
7 3
60-65 let
66-70 let
71-75 let
2
76-80 let
69
3 1
2
81-85 85 let více let
Pokud jde o nejvyšší dosažené vzdělání v České republice, je z grafu zřejmé, že nejvíce respondentů získalo středoškolské vzdělání bez maturity 42% respondentů (186 osob), základní vzdělání získalo 35% respondentů (155 osob), úplné středoškolské vzdělání dokončilo 16% respondentů (69 osob), vysokoškolsky vzdělaných je 7% respondentů (31 osob) a dvě osoby uvedly, že nemají žádné vzdělání. Ve státě Colorado nejvíce respondentů odpovědělo, že mají ukončené středoškolské vzdělání (43%, 189 osob), základní vzdělání získalo 33% respondentů (143 osob), středoškolské vzdělání bez maturity získalo 19% respondentů (82 osob) a vysokoškolské vzdělání získalo 5% respondentů (24 osob).
Graf č.8; NČR = 443, NColorado = 438 ; údaje uvedeny v % Vzdělání
43
42
35 33
ČR 19
Colorado 16
7 5 0 bez vzdělání
základní
středoškolské bez maturity
středoškolské s maturitou
70
vysokoškolské
Ve zkoumaném vzorku v České republice pracuje na plný úvazek 26% respondentů, na částečný úvazek 14% dotázaných, v důchodu je 55% respondentů, soukromým podnikáním se zabývají 3% dotázaných a 2% osob označila odpověď jiné, kde vypsali, že pobírají invalidní důchod. V Coloradu pracuje na plný úvazek 29% respondentů, na částečný úvazek 19% dotázaných, v důchodu je 44% respondentů, 7% osob se věnuje podnikání a zbylé 1% dotázaných označilo možnost jiné, kde uvedli, že patří mezi válečné veterány nebo se o ně starají příbuzní.
Graf č.9; NČR= 443, NColorado = 438; údaje uvedeny v % Pracovní zařazení
55
44
29 26
ČR Colorado 19 14 7 3
pracuji na pracuji na plný částečný úvazek úvazek
jsem v důchodu
podnikám
71
2 1 jiné
7.5 Vztah k informačním technologiím Vztah k informačním technologiím v České republice ohodnotilo 18% respondentů jako kladný, 23% jako spíše kladný, 15% seniorů má k informačním technologiím spíše záporný vztah, 12% záporný a 32% respondentů nemá vyhraněný názor. Ve státě Colorado hodnotí svůj vztah k informačním technologiím kladně 23% respondentů, spíše kladně 31% respondentů, negativně hodnotí svůj vztah 14% respondentů, spíše negativně 16% respondentů a 16% dotázaných seniorů nemá vyhraněný názor.
Graf č.10; NČR= 443, NColorado = 438; údaje uvedeny v % Vztah k informačním technologiím a počítačům
32
31
23
23
18 15
16
16 14
Colorado
12
kladný
spíše kladný
spíše záporný
záporný
72
ČR
nemám vyhraněný názor
Jaký názor mají senioři na využitelnost informačních technologií v běžném životě jsem zkoumal v otázce číslo 2. Dotázaní senioři v České republice nejčastěji odpovídali, že jim informační technologie určitě mohou pomoci v běžném životě (27% dotázaných), 19% respondentů označilo odpověď spíše ano, 16% zastává spíše negativní názor, 13% úplně negativní a 25% respondentů si není u této otázky jisto. V Coloradu si více než polovina dotázaných myslí, že jim informační technologie mohou pomoci v běžném životě (34% určitě ano, 30% spíše ano), 20% respondentů má negativní názor (13% spíše ne, 7% určitě ne) a 16% dotázaných vyjádřilo neutrální názor.
Graf č.11; NČR = 443, NColorado = 438; údaje uvedeny v % Informační technologie a běžný život
34
30 27 25
19 ČR 16
16 13
13
7
určitě ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
73
nevím
Colorado
7.6 Počítač a internet Otázka číslo 3 zkoumá, kolik respondentů z celkového počtu dotázaných pracuje s počítačem. V České republice pracuje s počítačem 87 seniorů z celkového počtu dotázaných (443 osob), což představuje 20% osob. Ve státě Colorado je 163 osob ze 438 respondentů, 37% dotázaných.
Graf č.12; NČR= 443, NColorado= 438; údaje uvedeny v % Práce s počítačem
80
63
ČR
37
Colorado
20
ano
ne
74
Otázka číslo 4: Jak často s počítačem pracujete? V této části zkoumám, jak často respondenti pracují s počítačem. V České republice označilo nejvíce respondentů odpověď vícekrát týdně (61%), několikrát měsíčně pracuje s počítačem 22% dotázaných, denně pracuje s počítačem 15% dotázaných a to pouze ti, kteří jsou v pracovním poměru, několikrát ročně pracují s počítačem 2% respondentů. V případě státu Colorado nejvíce respondentů pracuje s počítačem vícekrát týdně (45%), každý den pracuje s počítačem 23% dotázaných, vícekrát do měsíce 20% respondentů a několikrát ročně 12% dotázaných.
Graf č.13; NČR= 87, NColorado= 163; údaje uvedeny v % Četnost práce s počítačem
61
45
ČR Colorado 23
22
20
15 12
2 denně
vícekrát týdně
několikrát měsíčně
75
několikrát ročně
Otázkou číslo 6 jsem zkoumal, zda-li respondenti vlastní počítač. Otázka byla položena respondentům, kteří označili kladně odpověď na otázku, zda-li umí pracovat s počítačem. V České republice vlastní počítač 36% dotázaných, oproti tomu ve státě Colorado vlastní počítač více než polovina respondentů (56%). Počítač nevlastní v České republice 64% respondentů (56 dotázaných), ve státě Colorado je to 44% respondentů (71 dotázaných).
Graf č.14; NČR= 87, NColorado= 163; údaje uvedeny v % Vlastnictví počítače
64
56
44
36 ČR Colorado
ano
ne
76
V souvislosti s otázkou číslo 6 byla pro respondenty, kteří odpověděli, že počítač nevlastní, určena otázka číslo 7: Uvažujete o zakoupení počítače? Dotázaní v České republice nejčastěji odpovídali, že o zakoupení počítače spíše neuvažují (35% dotázaných), 23% respondentů označilo odpověď spíše ano, 21% dotázaných odpovědělo na tuto otázku neutrálním způsobem – nevím, 16% dotázaných počítač určitě zakoupit nechce a 5% dotázaných vyjádřilo naprostý souhlas se zakoupením počítače. Dotázaní senioři ve státě Colorado v největším množství případů označili odpověď určitě ano (34% respondentů), druhá nejčastější odpověď byla určitě ne (23% dotázaných), neutrálně odpovědělo 20% dotázaných, 13% respondentů počítač zakoupit spíše nechce a 10% dotázaných označilo odpověď spíše ano.
Graf č.15; NČR= 56, NColorado= 71; údaje uvedeny v % Budoucnost a počítač 35
34
23
23 21
20
16
ČR Colorado
13 10
5
určitě ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
77
nevím
Respondenti v České republice označili jako nejčastější místo práce s počítačem zaměstnání (55% dotázaných), jako druhé nejčastější místo využití počítače byl označen domov (25% dotázaných), v knihovně využívá počítač nejčastěji 7% dotázaných, u známých používá počítač nejčastěji 3% respondentů a jiné místo označilo 10% respondentů. Jako jiné místo vypsali dotázaní domov důchodců, internetovou kavárnu a klub seniorů. Ve státě Colorado používají senioři nejčastěji počítač v zaměstnání (45% dotázaných), druhé nejvyužívanější místo je domov (31% dotázaných), v knihovně využívá počítač 12% dotázaných, u známých jsou to 2% respondentů a jako jiná místa uvedli dotazovaní nejčastěji internetovou kavárnu a klub seniorů (10% dotázaných).
Graf č.16; NČR= 87, NColorado= 163; údaje uvedeny v % Místo využití počítače
55
45
31 ČR Colorado
25
12 10 10 7 3
Doma
V práci
V knihovně
78
2
U známých
jiné místo
Otázka číslo 9 byla zaměřena na nejčastější účel využití počítače. Otázka byla určena respondentům, kteří označili kladně odpověď na otázku, zda-li umí pracovat s počítačem. V České republice označilo tuto odpověď 87 respondentů, nejvíce respondentů využívá počítač nejčastěji k práci s různými programy a aplikacemi (64% dotázaných), 23% respondentů k vyhledávání zábavy, 6% dotázaných k různým formám komunikace s přáteli a známými, 2% dotázaných používá počítač nejčastěji ke komunikaci s úřady a oficiálními orgány, jen 1% dotázaných používá počítač nejčastěji k vytvářeních svých vlastních programů nebo webových stránek a 4% dotázaných označili odpověď jiné, pod kterou uvedli práci se specializovanými pracovními programy nebo databázemi. Graf č.17; NČR= 87; údaje uvedeny v % Využití počítače - ČR
64
23
6 2
1 práci vyhledávání tvorbě s různými zábavy vlastních programů programy a aplikacemi (w ebových stránek)
79
ke komunikaci s přáteli a známými
ke komunikaci s úřady a oficiálními orgány
4
jiné
Ve státě Colorado označilo kladnou odpověď u otázky, zda umí pracovat s počítačem 163 respondentů, 60% respondentů využívá počítač nejčastěji k práci s různými programy a aplikacemi, 11% respondentů k vyhledávání zábavy, 14% respondentů k různým formám komunikace s přáteli a známými, 7% dotázaných nejčastěji komunikuje prostřednictvím počítače s úřady a oficiálními orgány, 3% dotázaných na počítači nejčastěji vytváří svoje vlastní programy nebo webové stránky a 5% dotázaných označilo odpověď jiné, pod kterou uvedli práci se specializovanými programy v zaměstnání.
Graf č.18; NColorado= 163; údaje uvedeny v % Využití počítače - Colorado
60
14 11 7 3
vyhledávání tvorbě práci s různými zábavy vlastních programy a programů (w ebových aplikacemi stránek)
80
ke komunikaci s přáteli a známými
ke komunikaci s úřady a oficiálními orgány
5
jiné
V otázce číslo 10 jsem zkoumal jaké programy a aplikace dotazovaní senioři ovládají. Respondenti v České republice uvedli, že nejvíce (95% osob) ovládají textový editor, 72% respondentů ovládá internetový prohlížeč, dále 31% osob ovládá tabulkový procesor, 26% dotázaných umí pracovat s emailovým klientem pro elektronickou poštu, 13% respondentů má znalost prezentační aplikace, 9% respondentů umí pracovat s aplikací na vytváření www stránek, 7% dotázaných ovládá databázové aplikace a 6% dotázaných umí pracovat se speciálními programy a aplikacemi, které používají v zaměstnání. Graf č.19; NČR= 87; údaje uvedeny v % Ovládané program y a aplikace - ČR 95
72
31 26
13 7
textový editor
tabulkový procesor
emailový klient
www prohlížeč
81
prezentační aplikace
databázová aplikace
9
aplikace na tvoření internetových stránek
6
jiné
Respondenti ve státě Colorado uvedli, že nejvíce (93% osob) ovládají internetový prohlížeč, 88% respondentů ovládá textový editor, dále 20% osob ovládá tabulkový procesor, 31% dotázaných umí pracovat s emailovým klientem pro elektronickou poštu, 14% respondentů má znalost prezentační aplikace, 19% respondentů umí pracovat s aplikací na vytváření www stránek, 8% dotázaných ovládá databázové aplikace a 4% dotázaných označilo odpověď jiné, kde napsali, že umí pracovat se speciálními programy a aplikacemi, které používají např. v zaměstnání.
Graf č.20; NColorado= 163; údaje uvedeny v % Ovládané program y a aplikace - Colorado 93 88
31 20
19 14 8 4
82
Otázka 11 se zabývá používáním internetu. Internet v České republice využívá 87% dotázaných seniorů, ve státě Colorado se k internetu připojuje 96% respondentů. Mírnou převahu coloradských seniorů v používání internetu bych spatřoval v možnosti rychlého připojení. Dle vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vysokorychlostní připojení k internetu je běžné na téměř všech místech v Coloradu. Graf č.21; NČR= 87, NColorado= 163; údaje uvedeny v % Používání internetu
96 87
ČR Colorado
13 4
ano
ne
83
Otázka 12 rozšiřuje předchozí otázku o možnosti, k čemu dotazovaní senioři nejčastěji internet používají. Nejvíce seniorů v obou státech napsalo, že nejčastěji internet využívají pro vyhledávání praktických informací a zábavy, druhá největší skupina uživatelů internetu využívá toto médium k různým druhům komunikace (nejčastěji se svými známými a blízkými, nejčastější formou komunikace je email). Další početná skupina respondentů v Coloradu uvedla nakupování přes internet, v České republice tuto možnost napsali pouze dva dotazovaní. Coloradští respondenti také několikrát zmínili telefonování přes internet a vlastní prezentaci na internetu. Minimum respondentů z obou států vypsalo ještě možnosti: stahování souborů a programů, požití internetu pro pracovní potřeby.
84
Otázka číslo 5 byla určena pro respondenty, kteří odpověděli záporně na otázku, zda-li pracují s počítačem. Ptal jsem se, jestli by s počítačem chtěli umět pracovat. Dotazovaní v České republice reagovali na tuto otázku převážně negativně a neutrálně, 16% respondentů by určitě chtělo s počítačem umět pracovat, 17% dotázaných označilo odpověď spíše ano, 20% respondentů označilo odpověď spíše ne, určitě by s počítačem nechtělo umět pracovat 16% dotázaných a 31% se vyjádřilo k této otázce neutrálně. Coloradští respondenti se vyjádřili k této otázce spíše kladným způsobem (31% respondentů označilo odpověď určitě ano a 21% dotázaných spíše ano), 10% dotázaných by s počítačem spíše pracovat nechtělo umět, 18% respondentů na tuto otázku odpovědělo rozhodně ne a 20% osob vyjádřilo neutrální názor. Graf č.22; NČR= 356, NColorado= 275; údaje uvedeny v % Budoucnost a práce na počítači
31
31
21
16
20
20 18
17
ČR
16
Colorado
10
určitě ano spíše ano spíše ne
rozhodně ne
85
nevím
Otázka číslo 16, Co je pro Vás největší překážka na práci s počítačem byla určena pro seniory pracující i nepracující s počítačem. Zkoumal jsem zde, jaké faktory mohou ovlivnit přístup respondentů k počítači, případně práci na něm. Respondenti mohli označit více odpovědí, proto jsou výsledná procenta počítána z celkového počtu dotázaných. Nejvíce respondentů v České republice označilo odpověď neumím s počítačem pracovat (71% osob), další překážkou je finanční stránka (62%), následuje nemožnost přístupu k počítači (52%) a zdravotní důvody seniorů (48%). Nejméně seniorů se bojí, že počítač poškodí (19%). Pro coloradské seniory je největší překážkou to, že neumí s počítačem pracovat (49%), následují zdravotní problémy (40%) a finanční situace (39%), 21% dotázaných uvádí, že nemá přístup k počítači. Strach z poškození počítače vyjádřilo 12% respondentů. Graf č.23; NČR= 443, NColorado= 438; údaje uvedeny v % Největší překážky
71 62
52 49
48 40
39
ČR Colorado
21
19 12
Nemám dostatek financí k zakoupení počítače
Neumím s počítačem pracovat
Bojím se, že Zdravotní počítač poškodím problémy (horší zrak,nemocná záda..)
86
Nemám přístup k počítači
7.7 Počítačové kurzy Počítačové kurzy v České republice navštěvuje 27 respondentů (6%) z celkového počtu 443 dotázaných, ve státě Colorado je to 82 seniorů (19%) ze 438 dotázaných. Součástí této otázky byly i dvě další podotázky. První byla otevřená otázka s cílem zjistit, kde se senioři kurzů účastní. Druhá podotázka byla určena pro respondenty, kteří se kurzů neúčastní. Zjišťuje, jestli by se chtěli kurzů v budoucnu účastnit. Čeští senioři se nejvíce účastní počítačových kurzů v rámci klubů seniorů a domovů seniorů, dále byly jmenovány společnosti, které organizují kurzy
v rámci
Národního
programu
počítačové
gramotnosti93,
jeden
z respondentů se účastní kurzů v knihovně. V Coloradu uváděli respondenti jako místa, kde se účastní počítačových kurzů, nejčastěji seniorská centra a veřejné knihovny, někteří pracující senioři absolvují kurzy v rámci firmy, kde pracují. Na druhou podotázku, zda-li by se senioři neúčastnící se počítačových uvažují o účasti na takových kurzech, odpovědělo 27% respondentů v České republice kladně, v Coloradu odpovědělo kladně 37% dotázaných. Ostatní dotázaní odpověděli záporně.
93
viz kapitola 3.3.3 Národní program počítačové gramotnosti.
87
Graf č.24; NČR= 443, NColorado= 438; údaje uvedeny v % Účast na počítačových kurzech
94 81
ČR Colorado
19 6
ano
ne
88
V otázce číslo 14 odpovídali respondenti navštěvující počítačové kurzy na to, jak často tyto kurzy navštěvují. V České republice navštěvuje nejvíce seniorů několikrát měsíčně (48% respondentů), 30% dotázaných se kurzů účastní nepravidelně, v tomto případě se jedná nejspíše o jednorázové kurzy, a 22% respondentů se kurzů účastní vícekrát týdně. Ve státě Colorado se senioři nejčastěji účastní kurzů několikrát měsíčně (47%), 30% osob se kurzů účastní vícekrát týdně, nepravidelně se kurzů účastní 21% respondentů a 2% navštěvují kurzy denně.
Graf č.25; NČR= 27, NColorado= 82; údaje uvedeny v % Četnost počítačových kurzů
48
47
30
30
ČR
22
21
2 0 denně
vícekrát týdně
několikrát měsíčně
89
nepravidelně
Colorado
Otázka číslo 15 byla určena pro respondenty, kteří kladně označili odpověď
u
otázky,
zda-li
se
účastní
počítačových
kurzů.
Senioři
prostřednictvím této otázky hodnotili přínos kurzů pro jejich osobu. Celkově byl přínos kurzů hodnocen pozitivně. Respondenti v České republice hodnotili kurzy jako určitě přínosné v 70% případů, jako spíše přínosné v 19% případů, jako spíše negativní spatřují kurzy 4% dotázaných a 7% respondentů neví, jaký přínos kurzy mají. Respondenti ve státě Colorado hodnotili kurzy jako určitě přínosné v 56% případů, jako spíše přínosné v 17% případů, 9% dotázaných hodnotilo přínos kurzů spíše negativně, 5% rozhodně negativně a nerozhodně se vyjádřilo 13% respondentů.
Graf č.26; NČR= 27, NColorado= 82; údaje uvedeny v % Přínos počítačových kurzů 70
56
ČR Colorado
19
17 13 9 5
4
7
0 určitě ano
spíše ano
spíše ne rozhodně ne
90
nevím
V otázce číslo 17 jsem se snažil zjistit, zda-li si senioři myslí, že v jejich státě je dostatek možností, kde se vzdělávat na poli informačních technologií. V České republice převládla možnost nevím (39%), dále respondenti nejčastěji označovali odpověď určitě ano (31%), spíše ano označili v 19% případů, odpověď rozhodně ne byla sečtena pouze ve 2% případů a spíše ne u 9% dotázaných. Ve státě Colorado převládají spíše pozitivní odpovědi, 35% respondentů označilo odpověď určitě ano a 20% spíše ano, negativně se vyjádřilo 15% dotázaných (7% spíše ne a 8% určitě ne), odpověď nevím označilo celkem 30% respondentů. Otázka byla určena všem respondentům, protože mě zajímal i názor seniorů, kteří s počítačem nepracují.
Graf č.27; NČR= 443, NColorado= 438; údaje uvedeny v % Možnosti počítačových kurzů
39 35 31
30
19
20 ČR Colorado
9
8
7
2 určitě ano spíše ano spíše ne
rozhodně ne
91
nevím
7.8 Ověření hypotéz Hypotéza 1: Vzhledem k rozdílným možnostem obyvatel České republiky a Colorada v přístupu k informačním technologiím a k informacím samotným v nedávné minulosti, předpokládám kladnější vztah k počítačům a informačním technologiím a i větší zájem o ně u respondentů ve státu Colorado než v České republice. Tato hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu u otázek: Jaký máte vztah k informačním technologiím a počítačům? Na tuto otázku odpovědělo kladně nebo spíše kladně 54% dotázaných seniorů v Coloradu a 41% seniorů v České republice. Myslíte si, že Vám znalost informačních technologií a práce na počítači pomůže v běžném životě? I u této otázky označilo kladné odpovědi více seniorů ve státu Colorado (64% respondentů) než seniorů v České republice (46%). Chtěl(a) byste umět s počítačem pracovat? Na tuto otázku odpovědělo kladně 52% coloradských respondentů, kteří neumí pracovat s počítačem, a 33% respondentů v České republice, což opět dokazuje menší zájem seniorů v České republice.
Hypotéza 2: Vzhledem k lepší celkové finanční situaci seniorů v Coloradu se domnívám, že tito mají více možností v přístupu k vlastním počítačům spíše než senioři v České republice. Tuto hypotézu potvrdily výsledky výzkumu u otázek: Největší překážky na práci s počítačem? Čeští senioři označili finanční stránku práce s počítačem jako druhou největší překážku ze všech nabízených možností
(tuto odpověď označilo 62%
respondentů). Oproti tomu coloradští senioři označili finanční stránku jen v 39% odpovědí.
92
Vlastníte počítač? Kladně na tuto otázku odpovědělo jen 36% dotázaných v České republice, v Colorado to bylo 56%. Nejčastější důvod u respondentů v České republice, kteří nevlastní počítač, byla jejich finanční situace.
Hypotéza 3: Překážky seniorů v práci s informačními technologiemi se budou v České republice a ve státu Colorado výrazně lišit. Tato hypotéza nebyla potvrzena výsledky výzkumu u otázky: Co je pro Vás největší překážka na práci s počítačem? Přestože zjištěné hodnoty ve výsledcích výzkumu u respondentů v České republice dosahují vyšších čísel, překážky jsou v obou státech pro seniory téměř totožné. Nejvíce dotázaných v obou státech odpovědělo, že hlavní překážkou je to, že neumí pracovat s počítačem, následovala finanční situace a zdravotní problémy. Respondenti v České republice označili velmi často odpověď nemám přístup k počítači, ale to jen jediná odpověď, která se výrazněji liší od odpovědí coloradských seniorů. Rozdíl u jedné z odpovědí nepovažuji za výrazně se lišící výsledek, proto tuto hypotézu považuji za nepotvrzenou.
Hypotéza 4: Vzhledem k lepší propagaci počítačových kurzů a většímu zájmu o informační technologie seniorů ve státu Coloradu předpokládám, že senioři v Coloradu budou mít také větší zájem o vzdělávání v oblasti informačních technologií než v České republice. Tato hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu u otázek: Účastníte se počítačových kurzů? Počítačových kurzů se v České republice účastní 6% respondentů, ve státu Colorado je to 19% respondentů. Uvažujete, že v budoucnosti budete nějaké kurzy navštěvovat? Zájem o účast v počítačových kurzech mají senioři v České republice (27%), kteří se kurzů zatím neúčastnili, menší než ve státu Colorado(37%). Jak často navštěvujete počítačové kurzy?
93
Pokud se senioři účastní počítačových kurzů, četnost jejich návštěv je ve státu Colorado v průměru vyšší než v České republice. Senioři v Coloradu navštěvují kurzy ve více případech denně (2% respondentů v Coloradu oproti 0% respondentů v České republice) či vícekrát týdně (30% respondentů v Coloradu oproti 22% respondentů v České republice).
Hypotéza 5: Senioři v České republice využívají informační technologie a internet více pouze k základním úkonům, senioři ve státu Coloradu využívají počítač na pokročilejší úrovni. Tato hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu u otázek: K čemu nejčastěji používáte počítač? Senioři v Coloradu ve více případech používají počítač primárně k různým formám komunikace (21% respondentů využívá počítač nejčastěji ke komunikaci s přáteli a známými a k oficiální komunikaci s úřady), v České republice označilo tento způsob využití počítače jako nejčastější pouze 8% respondentů. Druhou možností složitějšího využití počítače je tvorba vlastních programů nebo webových stránek, tuto odpověď zvolilo v České republice 1% respondentů, ve státu Colorado to byla 3% dotázaných. Které z následujících programů a aplikací ovládáte? Respondenti v České republice sice ve více případech ovládají textový editor a tabulkový procesor než respondenti ve státu Colorado, ale u ostatních nabízených možností je zřejmé, že tyto programy a aplikace ovládá více seniorů v státu Colorado. Kromě tabulkového procesoru, jehož ovládání je složité, se domnívám, že programy a aplikace, které umí používat coloradští respondenti, jsou složitější. K čemu využíváte nejčastěji Internet? Na tuto otevřenou otázku odpovídali respondenti v obou státech téměř shodně. Větší pokročilost u coloradských respondentů spatřuji v tom, že kromě běžných odpovědí, napsali velmi často také nakupování přes internet, volání přes internet a především vlastní reprezentaci na internetu.
94
7.9 Závěr výzkumu Z výsledků výzkumu vyplynulo, že senioři ve státu Colorado mají kladnější vztah k informačním technologiím a počítačům než senioři v České republice. Domnívám se, že je to především způsobeno tím, že čeští senioři si ještě stále nejsou jistí svým vztahem k informačním technologiím. Příliš mnoho respondentů se k otázce vztahu k počítačům vyjádřilo neutrálně. Čeští senioři nejsou schopni posoudit, co pro ně počítače a informační technologie mohou znamenat, ale začíná se projevovat názor, že by počítače mohly být přínosné pro běžné denní úkony. Nejistota spojená se vztahem k počítačům je nejspíše způsobena tím, že jen malé procento dotazovaných seniorů pracuje s počítačem. Oproti tomu ve státu Coloradu pracuje s počítačem a informačními technologiemi více dotázaných než v České republice. Tuto skutečnost přisuzuji již několikráte zmiňovanému rozdílu v historickém vývoji obou států. Možnost umět pracovat s počítačem je zajímavá pro téměř třetinu respondentů v České republice, kteří s počítačem neumí pracovat. Téměř třetina respondentů tuto možnost za zajímavou nepovažuje a ostatní senioři se vyjádřili neutrálně. Ve státu Colorado by tuto možnost uvítalo téměř 50% respondentů, ostatní se vyjádřili negativně nebo neutrálně. V České republice i ve státu Colorado respondenti používají počítač nejčastěji několikrát týdně a to nejčastěji v zaměstnání. Dalším místem, kde senioři nejčastěji používají počítače je domov, tato skutečnost je stejná v obou státech. Ve státu Coloradu pracují senioři s počítačem častěji denně oproti České republice, kde je tento interval několikrát měsíčně. I přesto, že s počítačem pracuje 87 ze 443 respondentů v České republice, počítač vlastní pouze 36% dotázaných. Ve státu Colorado vlastní počítač více než polovina dotázaných (56%) z těch, kteří s počítačem pracují, tj. 163 respondentů. Tuto skutečnost si vysvětluji omezenými finančními možnostmi českých seniorů a současně vyššími cenami počítačů v České republice než ve státu Colorado. I když čeští senioři většinou nemají možnost
95
srovnání cen počítačů, přece jen svoje finance směřují jinam, počítače jsou pro ně stále ještě nedostupné. Čeští senioři, kteří počítač nevlastní, ani v budoucnu většinou neuvažují o jeho zakoupení. Oproti tomu více coloradských seniorů spatřuje ve vlastním počítači větší možnosti, 34% respondentů v této otázce vážně uvažuje o zakoupení vlastního počítače. Důvodem může být, že počítač používají nejen k standardním úkonům (vytváření dokumentů, vyhledávání různých informací a zábavy), ale více i jako komunikační prostředek a prostředek, kde mohou vyřídit různé administrativní záležitosti nebo jeho pomocí mohou nakupovat. Nejčastější důvody, proč respondenti nemohou pracovat s počítačem se v České republice a v Coloradu příliš neliší, největší překážkou je to, že neumí pracovat s počítačem, dále finanční situace, zdravotní problémy a nemožnost přístupu k počítači. Z otázek věnovaných používaní různých programů vyplynulo, že senioři v České republice nejčastěji používají počítač k práci s různými aplikacemi a programy a k vyhledávání zábavy. Nejvíce z nich umí ovládat textový editor a prohlížeč stránek na internetu. Coloradští senioři používají počítač nejčastěji k práci s různými programy a aplikacemi. Nejvíce z nich umí, stejně jako čeští senioři, ovládat textový editor a prohlížeč internetových stránek. Internet používá v České republice téměř 90% respondentů, kteří pracují s počítačem. Nejvíce na internetu vyhledávají praktické informace a zábavu, dále slouží jako komunikační prostředek (nejvíce využívaný druh komunikace je email). Ve státu Coloradu používají internet téměř všichni dotázaní (96%), nejčastěji k vyhledávání informací, komunikaci (kromě emailu napsalo několik respondentů i možnost telefonování přes internet) a nakupování přes internet. Internet je natolik silným médiem, že v blízké budoucnost zajisté přitáhne další uživatele z řad seniorů. Počítačových kurzů se v České republice účastní pouze 6% všech respondentů, ve státu Colorado je to 19% dotázaných. Čeští senioři se nejvíce účastní počítačových kurzů v rámci klubů seniorů a domovů seniorů, dále byly
96
jmenovány instituce, které pořádají jednorázové kurzy a knihovna. Ve státu Colorado se senioři účastní počítačových kurzů nejčastěji v seniorských centrech a veřejných knihovnách. Někteří senioři se účastní kurzů v rámci zaměstnání. Velmi mě překvapila poměrně vysoká návštěvnost kurzů v Coloradu i přes fakt, že většina kurzů je zde placených. Z respondentů, kteří se v této oblasti nevzdělávají, má o navštěvování kurzů zájem téměř třetina respondentů v České republice a ve státu Colorado téměř 40% dotázaných. Nejvíce seniorů v obou státech navštěvuje počítačové kurzy několikrát měsíčně, téměř polovina účastníků kurzů. Ostatní senioři navštěvují kurzy vícekrát v týdnu případně několikrát měsíčně. Dva coloradští senioři navštěvují kurzy denně, pravděpodobně se jedná o formu intenzivní výuku. Počítačové kurzy byly respondenty hodnoceny vesměs velmi pozitivně, 89% respondentů v České republice označilo kurzy jako přínosné, ve státu Colorado hodnotilo kurzy shodným způsobem 73% dotázaných. Z těchto výsledků vyplývá, že počítačové kurzy seniorům pomáhají s jejich orientací ve světě informačních technologií. Názor seniorů na to, zda-li je v jejich okolí dostatek možností vzdělávat se v oblasti informačních technologií je dle mého názoru nejvíce závislý na dobré propagaci kurzů a informačních technologií všeobecně. Názor seniorů v České republice se jeví, podobně jako v případě vztahu k informačním technologiím, vcelku nejistě. Téměř třetina respondentů neví, zda-li existuje dostatečné množství institucí poskytujících počítačové kurzy. Polovina respondentů si myslí, že v České republice dostatek možností existuje. Ve státu Colorado je situace velmi podobná, 55% respondentů se domnívá, že dostatek institucí existuje, 30% dotázaných si není jistých. Proč tedy senioři kurzy nenavštěvují, když o existenci jejich provozovatelů mají vcelku pozitivní smýšlení? Předpokládám, že odpověď je možné hledat ve strachu seniorů z nových situací, strach z počítače, ve zdravotních problémech a také v jejich vztahu k informačním technologiím.
97
7.10 Návrh opatření Senioři v České republice mají o informační technologie poměrně značný zájem, nicméně možností, kde s nimi pracovat je omezené množství. Stejně tak tomu je i v oblasti vzdělávání v tomto oboru. Ve státu Colorado jsou počítačové kurzy i místa pro práci s počítačem velmi rozšířené a kromě toho, je jejich propagace velmi dobře organizována. Proto i úroveň coloradských seniorů v používání informačních technologií převyšuje úroveň seniorů v České republice. K této situaci současně přispívá i skutečnost, že více seniorů ve státu Coloradu vlastní počítač nebo s ním umí pracovat. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem budu svoje návrhy opatření směřovat výhradně k situaci v České republice:
podporovat realizaci kurzů Národní počítačové gramotnosti speciálně pro seniory a rozšířit propagaci těchto kurzů
podporovat zřízení míst, kde by senioři mohli využívat počítače a internet (především v menších obcích)
podporovat lepší vybavenost knihoven, např. počítačové vybavení a připojení k internetu (především v menších obcích)
zvážit možnost využití prostředků věnovaných na vybavení škol a knihoven technologiemi i pro seniory k jejich dalšímu vzdělávání, a tím jim umožnit přístup k technologiím. To je dobrý způsob k vytváření mezigeneračního dialogu
podporovat zřizování center vzdělávání zejména v těch místech a regionech, které nemají dostatečné pokrytí univerzitami s dostatečně širokou vědní oblastí
více propojovat informační vzdělávání seniorů s běžnou výukou na základních, středních a vysokých školách
vytvořit dobrovolnický systém z řad seniorů, počítačově gramotní senioři by mohli učit seniory, kteří s počítačem pracovat neumí
98
vytvořit
kvalitnější
propagaci
všem
institucím,
které pořádají
počítačové kurzy
vytvořit dlouhodobější počítačové kurzy, nejen krátkodobé, které se konají v rámci jednorázové akce
zvýšit počet webových stránek, které budou snadnou přístupné i pro seniory (optimalizace pro všechny uživatelské skupiny)
přibližovat informační technologie seniorům nenásilnou formou, např. přednášek, kde budou účastni pouze jako posluchači
99
Závěr Informační technologie a internet pronikají do celé současné společnosti. Vytvářejí tak globální informační společnost, jejímž základem je stále lidský element. Základem této společnosti je schopnost jedince orientovat se ve velkém množství informací, což znamená určit nejvýznamnější informační zdroje, zpracovat a analyzovat z nich informace a umět tyto informace použít k prospěchu svému i celé společnosti. Rychlý vývoj společnosti přináší i velké množství nových technologií, které se využívají nejen pro zpracování informací. Současně se poskytují i nové komunikační možnosti. Hranice lidských možností se velmi rychle posouvají a stejně tak rychle narůstají nároky na každého jednotlivce. Tyto důvody vyžadují od každého jedince v informační společnosti zodpovědný přístup k vlastnímu vzdělávání v oblasti nových technologií a informací. Nutností se kromě povinné školní docházky stává i vzdělávání, které nás seznámí s novými druhy technologií nebo informací, a pomůže nám orientovat se v nově vzniklých situacích. Jedná se o celoživotní (pokračující) vzdělávání. Jednou ze složek celoživotního vzdělávání je i informační gramotnost,
která se dostává na rovnocenný stupeň s dalšími znalostními
složkami komplexně chápané gramotnosti, jako jsou čtení, psaní a počítání. Informace se staly nezbytnými a vysoce ceněnými komoditami pro celosvětovou ekonomiku, proto je tak důležité, aby je všichni členové informační společnosti uměli dokonale využívat. V této situaci nám mohou pomoci právě informační technologie. Svojí diplomovou práci jsem zaměřil na skupinu lidí – seniorů, která by mohla mít největší problémy s rychle se měnícími informačními technologiemi a s velkým množství informací. Senioři jsou plnohodnotnou součástí společnosti, ze které ovšem bývají vytěsňováni do separovaných sociálních skupin. Děje se tak především v důsledku jejich věku a procesů se stářím spojených, buď fyzických nebo mentálních. Myslím si, že by bylo vhodné, aby společnost seniory nezavrhovala a neseparovala. Je naopak nutné podporovat
100
tuto skupinu lidí, kteří jsou nositeli nepřeberného množství znalostí a zkušeností. Domnívám se, že informační technologie a počítače mohou seniorům ve velké míře pomoci v jejich začlenění se do současné informační společnosti. Právě vztahem seniorů k informačním technologiím a počítačům jsem se zabýval ve svojí diplomové práci. Porovnával jsem tento vztah v České republice a
ve Spojených státech amerických, ve státu Colorado. Kromě
porovnání dvou rozdílných kultur, představuje tato práce srovnání dvou států, které mají rozdílný historický vývoj. Zatímco ve Spojených státech amerických probíhal vývoj informačních technologií kontinuálně společně se vzděláváním obyvatel, Česká republika byla uměle izolována od okolního světa. Domnívám se, že právě tato „informační izolace“ vytvořila v České republice nezájem o jakékoliv nové věci, zvláště v případě starších obyvatel. Situace se pomalu mění k lepšímu, nicméně velké množství seniorů v České republice nemá zájem ani o informační technologie, ani o vzdělávání v oblasti informačních technologií. Naopak v americkém státu Colorado si dovolím vztah seniorů k informačním technologiím označit jako velmi dobrý. Senioři zde o počítačích smýšlejí vesměs pozitivně, poměrně velká část z nich s počítačem pracovat umí. Ti, kteří s počítačem nepracují, mají zájem o to, aby se to naučili. Možné vysvětlení tohoto rozdílu mezi Českou republikou a státem Colorado spatřuji, kromě historických dispozic, především v nákladné finanční stránce pro české seniory, která je spojená s pořízením počítače, případně navštěvování počítačových kurzů. V České republice existuje relativně dostatečné množství počítačových kurzů pro seniory, ale některé z nich jsou pořádány v rámci jednorázových akcí různých institucí. Další výrazný rozdíl spatřuji v tom, že ve státu Coloradu mají senioři možnost přístupu k počítačů a k internetu v každé veřejné knihovně, protože každá knihovna je vybavena kvalitní výpočetní technikou a připojením k internetu. Kromě toho jsou v téměř každém větším městě seniorská centra, kde je také možné používat počítač a internet. Domnívám se, že v České republice je takových možností velmi málo, zvláště v menších městech a
101
obcích, kde i vybavenost knihoven poněkud zaostává. Stejné je to i v případě dalších možností, kde mohou senioři používat počítač nebo internet, buď neexistují nebo je jejich vybavení nedostačující. Velmi kladně hodnotím v České republice působení Univerzit třetího věku a počítačové kurzy v rámci Národního programu počítačové gramotnosti. Tyto programy mohou zajisté naznačit směr, kterým by se mohlo vzdělávání seniorů v budoucnosti ubírat. Vzdělávací programy tohoto typu ve státu Colorado neprobíhají, přesto je zde více seniorů počítačově gramotných a mají větší zájem o svoje vzdělávání v této oblasti. Osobně bych se pokusil zavést v České republice systém dobrovolnického vzdělávání seniorů seniory, případně vzdělávání seniorů v rámci základních a středních škol, kde by se senioři zapojili do výuku společně se studenty. Změna historických dispozic není ovšem krátkodobá záležitost. Vytvoření funkční sítě veřejných počítačů s připojením k internetu a zároveň přimět seniory v České republice, aby se chtěli sami vzdělávat, bude ještě dlouhodobá záležitost. Nicméně se domnívám, že základy tohoto trendu jsou již dobře položeny.
102
Seznam použité literatury a zdrojů dostupných on-line 1.
21st Century Community Learning Centers : Non-Regulatory Guidance. Washington D.C. : U.S. Department of Education, 2003. 53 s. Dostupný z WWW: .
2.
AARP [online]. 1995-2006 [cit. 2006-09-12]. Dostupný z WWW: .
3.
ARC American Retirement Corporation [online]. 2006 [cit. 2006-1012]. Dostupný z WWW: .
4.
Access America E-Gov E-Zine. 2001- , vol. 3, no. 11- . Dostupný z WWW: . ISSN 1531-4448.
5.
Aktuální problémy vzdělávání seniorů : sborník příspěvků z odborného semináře se zahraniční účastí dne 29.4.1999. Anna Petřková. Olomouc : Univerzita Palackého, 1999. 103 s. ISBN 80244-0007-3.
6.
Alliance for Public Technology [online]. 2006 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
7.
Analýza vzdělávací politiky. Praha: Ústav pro informace ve vzdělání, 2001. ISBN 80-211-0399-X. str.85.
8.
ARLEN, G. SeniorNet Services : toward a new electronic environment for seniors . Queenstown : Aspen Institute, 1992. 23 s. ISBN 0898431107.
9.
AskColorado [online]. 2006 [cit. 2006-09-12]. Dostupný z WWW: .
10.
BAREŠOVÁ, A .ŠTOLBA, M. VRŠECKÝ, M. Internet pro seniory: metodika I. 1. vyd. Praha: Tanga, 2004. ISBN 80-86037-22-3.
11.
Baycon Group, Inc. : TutorViaComputer Free Online Tutorials [online]. 1999-2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
12.
Boulder Community Network Senior`s Center [online]. [2003] [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: .
103
13.
BURBULES, N.C., CALLISTER, T.A. Watch IT : the risks and promises of information technologies for education . 1st edition. Boulder : Westview Press, 2000. 188 s.
14.
BOOZ, A.H. Evaluation of network services, Division of Information Technologies. Denver: Colorado Department of Personnel and Administration, 2002. 53 s.
15.
CEJPEK, JIŘÍ. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum-nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. ISBN 80-7184-767-4.
16.
Co je program státní informační politiky a co od něj lze očekávat?. Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2003 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
17.
Colorado Caregiver [online]. [2002] [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
18.
Colorado Department Of Education [online]. 1999-2006 , 09/21/2006 [cit. 2006-09-22]. Dostupný z WWW: .
19.
Colorado Demography Section Homepage : Population Age & Gender [online]. [2000] [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
20.
Colorado.gov : The official Site of the State of Colorado [online]. 2005 [cit. 2006-09-11]. Dostupný z WWW: .
21.
Colorado Gerontological Society Homepage [online]. [2004] [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
22.
Colorado Labor Market Information : Wages [online]. 2004 , October 30, 2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupný z WWW: .
23.
Colorado Retirement Communities [online]. 2006 [cit. 2006-09-16]. Dostupný z WWW: .
24.
Colorado State University Continuing Education [online]. [2003] , September 12, 2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
104
25.
Colorado Technology Literacy Challenge Fund [online]. [2000] , 3/07/2002 [cit. 2006-08-29]. Dostupný z WWW: .
26.
Community education program [online]. 2002 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
27.
Computers for Learning [online]. 2005 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
28.
Computer Help, spol. s r. o. [online]. [2002] [cit. 2006-09-15]. Dostupný z WWW: .
29.
Computer lessons for senior citizens, Denver, Colorado [online]. [2004] [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: .
30.
Czech Helsinki Committee - Český helsinský výbor [online]. 20022006 [cit. 2006-07-15]. Dostupný z WWW: .
31.
Česká národní banka : Kurzy devizového trhu [online]. 2003-2006 [cit. 2006-11-01]. Dostupný z WWW: .
32.
Český statistický úřad : Vývoj struktury obyvatelstva podle hlavních věkových skupin [online]. 2003 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: .
33.
ČERVENKOVÁ, A. KOTÝNKOVÁ, M. Začlenění seniorů v sociální struktuře soudobé společnosti . Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2001. ISBN 80-238-7234-6.
34.
ČORNANIČOVÁ, Rozália. Vzdelávanie v treťom veku ako podpora kvality života. Zivotne prostredie [online]. 2000, roč. 2000, č. 6 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: .
105
35.
Denver Public Library : Events And Exhibits at DPL [online]. [2000] [cit. 2006-08-12]. Dostupný z WWW: .
36.
DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS, Population Division. WORLD POPULATION TO 2300. New York : United Nations, 2004. 254 s. Dostupný z WWW: .
37.
Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem [online]. 2005 , 3.10.2006 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: .
38.
DOMBROVSKÁ, Michaela. Informační gramotnost z hlediska veřejné politiky. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 2006-09-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 12125075.
39.
ECDL [online]. 1999-2006 [cit. 2006-09-11]. Dostupný z WWW: .
40.
ECONOMIC & SOCIAL AFFAIRS. The world ageing situation : exploring a society for all ages . New York : United Nations, 2001. 125 s. ISBN 92-1-130205-6.
41.
Education - Colorado Neurological Institute - Englewood, CO [online]. c2005 [cit. 2006-09-09]. Dostupný z WWW: .
42.
Education and Life Training Center [online]. [2004] [cit. 2006-0923]. Dostupný z WWW: .
43.
Elderhostel [online]. 1997-2006 [cit. 2006-09-10]. Dostupný z WWW: .
44.
Elderhostel : What is Elderhostel [online]. 1997-2006 [cit. 2006-1009]. Dostupný z WWW: .
45.
E - senior [online]. [2005] [cit. 2006-10-04]. Dostupný z WWW: .
106
46.
EXECUTIVE OFFICE OF THE PRESIDENT OF THE UNITED STATES , Office of Management and Budget. Budget of the United States Goverment. Washington : U.S. Goverment Printing Office, 1999. 377 s. Dostupný z WWW: .
47.
Federal Communications Commission : Telecommunications Act of 1996 [online]. [2000] , 3/29/04 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
48.
Florida Gulf Coast University - Technology Skills Orientation : Office 2000 - Tutorials [online]. 2004 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
49.
Free Courses Online Training IT Certifikation [online]. 1996-2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: .
50.
Great Plains Interactive Distance Education Alliance [online]. [2002] , June 21, 2006 [cit. 2006-10-23]. Dostupný z WWW: .
51.
HUITEMA, Ch. A Bůh stvořil Internet… Praha: Mladá Fronta, 1996. ISBN: 80-204-0576-3.
52.
IFLA : Older People and the Internet [online]. 1997 [cit. 2006-0823]. Dostupný z WWW: .
53.
Internetový zpravodaj : Asociace univerzit třetího věku [online]. [2002] , 5.04.2006 [cit. 2006-08-17]. Dostupný z WWW: .
54.
Jihlava - internet pro seniory [online]. 2002 [cit. 2006-09-15]. Dostupný z WWW: .
55.
KADEČKOVÁ, Hana. Češi stále berou pětkrát méně než Němci. Novinky [online]. 2006 [cit. 2006-10-10]. Dostupný z WWW: .
56.
KATOLICKÝ , Arnošt. Internet a senioři : Přínos internetu pro plnější osobní, společenský i odborný život seniorů. AKA - monitor [online]. 2001 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
107
57.
KATOLICKÝ , Arnošt. Internet a senioři : Projekt informační bezbariérovosti. AKA - monitor [online]. 2002 [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: .
58.
KUBA, Martin . Nete div se. Na internetu ponejvíce nakupují naši tatínci a dědové . E-komerce.cz [online]. 1998 [cit. 2006-10-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1083.
59.
KUCHAŘOVÁ, Věra. Staří lidé ve společnosti a v rodině . Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1996. 43 s.
60.
KLUB SENIORŮ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ [online]. 2005 [cit. 2006-09-07]. Dostupný z WWW: .
61.
LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost – náš problém (?): Úvodník k novému sloupku Ikara. Ikaros [online]. 2002, č. 8 [cit. 2006-08-19]. Dostupný z WWW: . ISSN 12125075.
62.
Librarians` Internet Index [online]. 2006 [cit. 2006-10-16]. Dostupný z WWW: .
63.
Malley Senior Activities Guide : Winter 2006-2007. City of Englewood Parks & Recreation. 2006- . Englewood : 2006- .
64.
MAREŠ, Petr. Senioři a politika. Sociologický časopis. 1998, roč. 34, č. 3, s. 321-337. Dostupný z WWW: .
65.
MATES , B. Five star programming and services for your fifty-five plus library customers. Chicago : American Library Association, 2003. 154 s. ISBN 0838908438.
66.
MCLUHAN, M.H. Člověk, média a elektronická kultura. Brno: Jota, 2000. ISBN: 80-7217-128-6.
67.
Ministerstvo informatiky České republiky : Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) [online]. 2003 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
68.
Ministerstvo informatiky České republiky : Statistiky 2005 (souhrn) [online]. 2005 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
108
69.
Ministerstvo informatiky České republiky : Statistiky 2006 [online]. 2006 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
70.
Ministerstvo informatiky České republiky : Vysokorychlostní internet v České republice [online]. 2005 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
71.
Ministerstvo informatiky České republiky : eDoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [2005] [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
72.
MINISTERSTVO INFORMATIKY ČESKÉ REPUBLIKY. Na úřad přes internet - Portál veřejné správy České republiky [online]. 20032006 [cit. 2006-09-16]. Dostupný z WWW: .
73.
Ministerstvo práce a sociálních věcí : Návrh základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace v České republice [online]. 2001 , 9.5.2005 [cit. 2006-10-12]. Dostupný z WWW: .
74.
Mironet : internetový obchod [online]. [2002] [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: .
75.
Mironet : Acer Aspire T135 [online]. [2002] [cit. 2006-10-03]. Dostupný z WWW: .
76.
MRÁZKOVÁ, Martina , RABUŠIC, Ladislav, VIDOVIćOVÁ, Lucie. The ACTIVAGE Project. [s.l.] : [s.n.], 2004. 48 s. Dostupný z WWW: .
77.
Nadační fond Elpida - zlatý podzim : Školička internetu [online]. 2002-2006 [cit. 2006-10-04]. Dostupný z WWW: .
78.
National Research Center, Inc. Strengths and Needs Assessment of Older Adults in the State of Colorado : Report of Results. Boulder : National Research Center, Inc., 2004. 315 s. Dostupný z WWW: .
109
79.
New CU Aging Center to serve Colorado Springs : Psychology Students To Assist Seniors In Center`s Programs [online]. 1999 , January 28, 1999 [cit. 2006-09-19]. Dostupný z WWW: .
80.
Newegg.com [online]. 2000-2006 [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: .
81.
Newegg.com : Acer Aspire AST135 [online]. 2000-2006 [cit. 2006-1003]. Dostupný z WWW: .
82.
Nursing Home Info [online]. 1997-2003 [cit. 2006-10-01]. Dostupný z WWW: .
83.
Older persons in countries with economies in transition: designing a policy response : guidelines for practical strategies. New York : United Nations, 1997. 131 s. ISBN 92-1-130180-7.
84.
OSN Praha : Světová populace: Prognóza 2003, OSN předpovídá vážném dopady epidemie AIDS [online]. 2003 [cit. 2006-08-20]. Dostupný z WWW: .
85.
OSN Praha : 1. října: Mezinárodní den seniorů 1999 Demografie starší populace [online]. 1999 [cit. 2006-09-20]. Dostupný z WWW: .
86.
OSN Praha : Senioři v mezigenerační společnosti [online]. 2005 [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
87.
OWENS, Bill, et al. STATE PLAN ON AGING FFY 2004-2007 : October 1, 2003 - September 30, 2007. Colorado : Division of Aging and Adult Services, 2003. 125 s. Dostupný z WWW: < http:// www.cdhs.state.co.us/aas/PDFs/FourYearPlan2003.pdf>.
88.
PÁCL, Pavel. Senioři jako čtenáři, posluchači a diváci hromadných sdělovacích prostředků. Sociologický časopis. 1998, roč. 34, č. 3, s. 339-346. Dostupný z WWW: .
89.
POSPÍŠILOVÁ, Anna. Cvičení paměti ve vyšším věku. Praha : JAN, 1996. 106 s. ISBN 80-85529-19-X.
110
90.
President Clinton and Vice President Gore`s Accomplishments : Increasing Technology Access and Innovation [online]. 2000 [cit. 2006-10-05]. Dostupný z WWW: .
91.
President Clinton and Vice President Gore`s Accomplishments: Colorado [online]. 2000 [cit. 2006-09-13]. Dostupný z WWW: .
92.
PROKEŠ, J. Člověk počítač aneb svítání digitální kultury. Tišnov: Sursum, 2000. ISBN 80-5799-82-0.
93.
RABUŠIC, Ladislav, VOHRALÍKOVÁ, Lenka . Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno : Výzkumné centrum Brno, 2004. 90 s. Dostupný z WWW: .
94.
RABUŠIC , Ladislav. Jsou čeští senioři chudí?. Sociologický časopis. 1998, roč. 34, č. 3, s. 303-320. Dostupný z WWW: .
95.
Remedium [online]. [2006] [cit. 2006-10-19]. Dostupný z WWW: .
96.
RODNEY, Marcia J. . INFORMATION NEEDS OF SPECIAL POPULATIONS IN COLORADO : Literature Review Census and Community Analysis Information. Louisville : [s.n.], 2002. 34 s. Dostupný z WWW: .
97.
RSVP of Boulder County [online]. 2005 [cit. 2006-10-13]. Dostupný z WWW: .
98.
Sborník konference Generace 50 plus v České republice : Třeboň, 21.10.2004 / Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta a Ledax s.r.o. České Budějovice : Jihočeská univerzita : Ledax, 2004. 71 s. ISBN 80-7040-720-4.
99.
Sdružení pro informační společnost [online]. [2003] , 18.10.2006 [cit. 2006-10-26]. Dostupný z WWW: .
100. Senior Center Home Page, City of Longmont [online]. [2002] [cit. 2006-09-15]. Dostupný z WWW: .
111
101. SENIORCENTRUM [online]. 2003 [cit. 2006-10-19]. Dostupný z WWW: . 102. SeniorNet [online]. c2006 [cit. 2006-09-12]. Dostupný z WWW: . 103. Senior Information Network [online]. [2002] [cit. 2006-10-19]. Dostupný z WWW: . 104. Senior Resource Guide [online]. 2000 [cit. 2006-10-07]. Dostupný z WWW: . 105. Senioři v České republice. Zpracoval Odbor statistiky vývoje obyvatelstva. Praha : Český statistický úřad, 2004. 29 s. ISBN 80250-0936-X. 106. SEN-NET Project [online]. c2006 [cit. 2006-09-11]. Dostupný z WWW: . 107. Seznam [online]. 2006 [cit. 2006-11-05]. Dostupný z WWW: . 108. SHERIDAN, Rick. Computers and the Internet Made Easy for Seniors [online]. 2006 [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: . 109. [SIK] Senior Internet Klub při VŠE [online]. [2005] [cit. 2006-09-15]. Dostupný z WWW: . 110. Socioweb : Sociologický magazín. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1720. 111. TEASTER, Pamela B. , et al. The 2004 Survey of State Adult Protective Services : Abuse of Adults 60 Years of Age and Older. Washington : National Center on Elder Abuse, 2006. 45 s. Dostupný z WWW: . 112. The Digital Divide Network [online]. [2004] [cit. 2006-07-07]. Dostupný z WWW: . 113. The seniors guide to digital photos, music, movies and more. Digital photos, music, movies and more. Poway : Gateway Press, 2003. 247 s. ISBN 1577293002.
112
114. The seniors guide to PC basics. PC basics. Personal computer basics. Poway : Gateway Press, 2003. 263 s. ISBN 1577292995. 115. The Service Exchange of Boulder County [online]. 2002 [cit. 2006-0921]. Dostupný z WWW: . 116. The U.S. Administration on Aging AoA [online]. [2002] , 10/22/2006 [cit. 2006-10-23]. Dostupný z WWW: . 117. TOŠNEROVÁ, Tamara . AGEISMUS : Průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha : Ambulance pro poruchy paměti, 2002. 48 s. Dostupný z WWW: . 118. Třetí věk [online]. [2005] [cit. 2006-10-21]. Dostupný z WWW: . 119. Učení je skryté bohatství. Zpráva Mezinárodní komise UNESCO „Vzdělávání pro 21.století“. Praha : Ústav pro informace ve vzdělání. 1997. 120. United Nations. Department of Economic and Social Affairs, Population Division : World Population Ageing 1950-2050 [online]. 2001 [cit. 2006-08-13]. Dostupný z WWW: . 121. University of Colorado at Boulder [online]. 1998 [cit. 2006-09-17]. Dostupný z WWW: . 122. U.S. Census Bureau - World Population Information [online]. [2000] , August 24, 2006 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: . 123. U.S. Census Bureau : 2004 American Community Survey, Age and Sex [online]. 2004 [cit. 2006-09-09]. Dostupný z WWW: .
113
124. U.S. CONGRESS, Office of Technology Assessment. Intellectual Property Rights in an. Washington, DC : U.S. Government Printing Office, 1986. 306 s. Dostupný z WWW: . 125. U.S. Department Of Education : Technology Innovation Challenge Grant Program [online]. [2004] , 10/13/2006 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z WWW: . 126. U.S. DEPARTMENT OF EDUCATION. Toward A New Golden Age In American Education : How The Internet, The Law and Today`s Students are revolutionizing Expectations. Washington D.C. : U.S. Department of Education, 2005. 72 s. Dostupný z WWW: . 127. U.S. Department of Education : National Education Technology Plan - Action Steps [online]. [2004] , 03/24/2006 [cit. 2006-09-23]. Dostupný z WWW: . 128. Úřad vlády české republiky – Rada vlády ČR pro státní informační politiku [online]. Poslední revize 23.5.2006 [cit. 2006-06-02]. Dostupné z: .
129. Veřejný internet : Aktuality - Stát připojí všechny knihovny k internetu [online]. [2005] [cit. 2006-10-02]. Dostupný z WWW: . 130. VLKOVÁ, Jitka. Senioři mezi námi aneb s babičkou do školy. ILIST.cz [online]. 2004 [cit. 2006-09-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-8568. 131. Vstupujte.cz - informační server pro nejen seniory [online]. [2005] [cit. 2006-10-04]. Dostupný z WWW: . 132. Vzdělávání v pozdějším věku: sborník příspěvků z konference dne 21.11.2002 Editoři Jana Šemberová, Jan Bláha. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2003. ISBN 807040-623-2.
114
133. WESTERN STATE COLLEGE OF COLORADO. 2003-2004 Regional Education Provider Annual Report : September 2004. [s.l.] : [s.n.], 2004. 17 s. Dostupný z WWW: . 134. Wikipedia : List of countries by GDP (PPP) [online]. [2002] , 17 November 2006 [cit. 2006-10-11]. Dostupný z WWW: . 135. WOOD, F. Easy computing for seniors : a step-by-step handbook from start-up to shut-down. Peachtree City: FC&A Publishing, 2002. 387 s. ISBN 1890957933. 136. Yahoo! [online]. 2006 [cit. 2006-11-05]. Dostupný z WWW: . 137. ZÁLUSKÝ, Jan . Třetí věk se učí hlavně o zdraví a počítačích. Idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2006-10-21]. Dostupný z WWW: . 138. ZAVÁZALOVÁ, Hana. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha : Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-0326-8.
115
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro respondenty v České republice
Příloha č. 2: Dotazník pro respondenty ve státu Colorado
116