VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY
TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH ZÁVITŮ TECHNOLOGY CUTTING EXTERNAL THREAD
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS
AUTOR PRÁCE
MARKÉTA DOSTÁLOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2011
doc. Ing. JAROSLAV PROKOP, CSc.
Zadání
Licenční smlouva
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 4
ABSTRAKT V této bakalářské práci vypracované na téma „Technologie obrábění vnějších závitů“ je uvedeno základní rozdělení jednotlivých druhů závitů a jejich označení. Dále jsou popsány jednotlivé druhy výroby vnějších závitů třískovým obráběním. U vybraných druhů obrábění je uveden jednotkový strojní čas a s ním i spojené celkové náklady na výrobu vnějšího závitu.
Klíčová slova Profil závitu, vnější závit, kontrola závitů, třískové obrábění, jednotkový strojní čas, náklady
ABSTRACT In this bachelor’s thesis written on theme „Technology cutting external thread“ is mentioned basic overwiev of external threads and their labeling. Further there are described types of manufacturing external threads chip machining. For chosen type of machining is calculated unit machine time with it’s associated total costs to manufacture external thread.
Key words Screw-thread profile, external screw-thread, check screw-thread, chip machining, unit machine time, costs.
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE DOSTÁLOVÁ, M. Technologie obrábění vnějších závitů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2011. 33 s. Vedoucí práce doc. Ing. Jaroslav Prokop, CSc..
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 5
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Technologie obrábění vnějších závitů vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce.
Datum 25.5.2011
…………………………………. Markéta Dostálová
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 6
Poděkování
Děkuji tímto doc. Ing. Jaroslavu Prokopovi, CSc. za cenné připomínky a rady při vypracování bakalářské práce.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 7
OBSAH Abstrakt ......................................................................................................................... 4 Prohlášení ..................................................................................................................... 5 Poděkování ................................................................................................................... 6 OBSAH .......................................................................................................................... 7 Úvod ............................................................................................................................... 8 1 ZÁVIT JAKO TECHNOLOGICKÝ PRVEK STROJÍRENSKÉ SOUČÁSTI .. 9 1.1 Druhy závitů ........................................................................................................ 9 1.2 Označování závitů .............................................................................................. 9 1.3 Měření závitů..................................................................................................... 12 2 METODY OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH ZÁVITŮ ...................................................... 15 2.1 Soustružení závitů ............................................................................................ 15 2.2 Frézování závitů ............................................................................................... 18 2.3 Broušení závitů ................................................................................................. 20 2.4 Lapování závitů................................................................................................. 21 3 EKONOMICKÉ POROVNÁNÍ METOD OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH ZÁVITŮ .. 22 3.1 Jednotkový strojní čas ..................................................................................... 22 3.1.1 Jednotkový strojní čas pro soustružení vnějších závitů ........................ 22 3.1.2 Jednotkový strojní čas pro frézování vnějších závitů ............................ 25 3.2 Jakost závitu ..................................................................................................... 25 3.3 Celkové operační náklady............................................................................... 26 Závěr ............................................................................................................................ 28 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 29 Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 32
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 8
ÚVOD Předložená práce se zabývá rozdělením jednotlivých druhů profilů závitů, kótování závitů na výkresech a jejich označováním podle všeobecně platných norem ČSN. Vnější závit je spojovací prvek, který je nutno vyrobit s určitou přesností, a proto je důležité provést kontrolu základních rozměrů vnějšího závitu. Dále jsou uvedeny nejčastěji používané způsoby kontroly vnějšího závitů. Závit je normalizovaný konstrukční prvek pohybových elementů i nejběžnějších rozebíratelných spojovacích součástí (matic, šroubů, měřidel, apod.), které se používá ve strojírenství. Závity, které se používají u měřidel vyžadující různé rozměrové tolerance a vysokou jakost povrchu, proto je výroba těchto závitů velmi náročná. Vzhledem k množství vyráběných závitů jsou neustále vyvíjeny nové progresivní metody snižující pracnost výroby. Závity se vyrábějí pomocí závitových čelistí a závitových hlav ručně nebo strojně, dále se vyrábějí soustružením a frézováním, přesné závity se dokončují broušením a lapováním. Závity se také zhotovují tvářením. Práce je zaměřena především na výrobu vnějších závitů soustružením, frézováním, broušením a lapováním. Jednotlivé uvedené způsoby obrábění vnějšího závitu jsou dále charakterizovány v následujících kapitolách. Pro každý způsob třískového obrábění je možné vyjádřit jednotkový strojní čas, který je nedílnou součástí volby metody obrábění vnějšího závitu. Jednotkový strojní čas je vyjádřen pro nejčastěji používané metody výroby vnějšího závitu třískovým obráběním a to soustružením a frézováním.
FSI VUT
1
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 9
ZÁVIT JAKO TECHNOLOGICKÝ PRVEK STROJÍRENSKÉ SOUČÁSTI
Závit je povrch plochy vytvořený rovinnou čarou navinutou ve šroubovici na povrch válce nebo kužele. Šroubovice (Obr. 1.1) je dráha vytvořená na skutečné nebo myšlené kuželové nebo válcové ploše bodem pohybujícím se tak, že poměr mezi osovým posuvem a a odpovídajícím úhlovým natočením ε je konstantní. Šroubová plocha je plocha vytvořená křivkou (profilem závitu) ležící v osové rovině a pohybující se tak, že všechny její body opisují šroubovice o stejném poměru a a ε. Závitový vrchol je materiál mezi částmi šroubové plochy jednoho závitu. Profil závitu je obrys vrcholu závitu a závitové drážky v rovině osového řezu závitu. Osa závitu je osa válce nebo kužele, na němž je závit vytvořen.
Obr. 1.1 Zobrazení šroubovice na válcové ploše [1]
1.1 Druhy závitů Základní typy závitů se člení: a) b) c) d) e) f) g)
Podle smyslu otáčení – levé, pravé Podle počtu profilů – jednochodé, dvouchodé a vícechodé Podle tvaru závitového profilu – metrický, palcový, lichoběžníkový, .. Podle umístění na dané součásti – vnější, vnitřní Podle rozteče závitu – závity s jemnou roztečí a závity s hrubou roztečí Podle účelu a použití – závity spojovací, pohybové a zvláštní Podle tvaru základního tělesa – válcové, kuželové
1.2 Označování závitů Zásady označování závitů na technických výkresech a v technické dokumentaci stanovuje norma ČSN 01 4004. Základní označení závitů je tvořeno písmenným znakem příslušného druhu závitu, jmenovitým průměrem a roztečí oddělenou značkou x [11].
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 10
Další normy, které stanovují úplné označování závitu jsou: ČSN 01 4007 - udává profil ČSN 01 4008, ČSN 01 4021, ČSN 01 4030, a další - udávají průměry a rozteče ČSN 01 4013, ČSN 01 4022, ČSN 01 4026, a další - udávají základní rozměry ČSN 01 4027, ČSN 01 4316, ČSN 01 4367 a další - udávají toleranci a uložení Druhy závitů a jejich označení - Metrický závit - Metrický s jemným stoupáním - Whitwortův závit - Trubkový závit válcový - Trubkový závit kuželový vnější - Trubkový závit kuželový vnitřní - Trubkový závit válcový s mezními úchylkami D2 podle ČSN ISO 7-1 - Oblý závit - Lichoběžníkový rovnoramenný - Lichoběžníkový závit nerovnoramenný - Pancéřový závit - Edisonův závit - Kuličkový závit - Závit šroubů do plechu - Závit pro izolátory
Md MdxP Wd Gd Rd Rc d
M 12 M 24 x 1,5 W 1/2 G 3/4 R 1 1/2 Rc 1 1/2
Rp d Rd d Tr d x P Tr d x Ph
Rp 1 1/2 Rd 40 Tr 40 x 6 Tr 20 x 8
SdxP P E KdxP
S 80 x 10 P 11 E 14 K 63 x 10
Jmenovitý průměr závitů je nejčastěji jeho velký průměr (Obr. 1.2), u některých závitů (Whitwortův, trubkový) to neplatí a u nich je tento parametr roven jmenovité světlosti trubky. Dále se u Whitwortova a trubkového závitu udává jejich jmenovitý profil v palcích místo v milimetrech. U více chodých závitů se v předpisu zapíše za jmenovitým rozměrem, značkou x stoupáním a jeho dalším údajem (roztečí). Pokud má šroubovice levý smysl stoupání označí se písmeny LH, které následují za toleranční značkou. Předpis závitu musí obsahovat vždy i údaj předepisující přesnost závitu (jedná se o uložení dříku v závitu matici). Jednotlivé údaje jsou vzájemně od sebe odděleny pomlčkou.
Obr. 1.2 Kótování vnějšího metrického závitu [1]
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 11
Příklad: M 100x6 (P2)LH-6H/6g Jedná se o levý trojchodý metrický závit se stoupáním 6 mm, roztečí 2 mm, tolerančním polem vnitřního závitu 6H a tolerančním polem vnějšího závitu 6g. Zobrazování závitů na výkresech Vnější závit se zobrazuje (Obr. 1.3a) tenkými čarami na malém průměru závitu a tlustými čarami na velkém průměru závitu. V pohledu ve směru osy závitu se malý průměr zobrazuje 3/4 kružnice nakreslené souvislou tenkou čarou nejlépe s volným pravým horním kvadrantem. Vnitřní závit se zobrazuje (Obr. 1.3b) tenkými čarami na velkém průměru závitu a souvislými tlustými čarami na malém průměru závitu.
Obr. 1.3 Zobrazení závitu v pohledu [3] a) vnější, b) vnitřní
U zakrytých závitů se zobrazují velký i malý průměr čárkovanými tenkými čarami. Zobrazování závitů v řezu (Obr. 1.4).
Obr. 1.4 Zobrazení závitu v řezu [3] a)vnější závit, b) vnitřní závit
Vyznačení funkční délky závitu, tj. délky bez jeho výběhu, se kreslí plnou tlustou čarou, např. (Obr. 1.3a) a (Obr. 1.4b). Zakryté závity (Obr. 1.4b) se kreslí čárkovanou tenkou čarou. U závitů, které nejsou normalizované, je potřeba nakreslit detail profilu závitu a zakótovat. V řezech závitovým spojením se zobrazuje vnější závitová část (šroub) viditelně a zakrývá vnitřní závitovou část (matici).
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 12
Pro kótování závitů platí tato pravidla U vnějších závitů se kótuje (Obr. 1.5a) velký průměr závitu s označením druhu závitu, užitečná délka závitu bez jeho výběhu a toleranční třída. Při kótování levých závitů je nutné doplnit za příslušné označení závitu – LH. U průchozích děr, u nichž není závit proveden po celé její délce se kótuje (Obr. 1.5b) velký průměr závitu s označením druhu závitu, průměr předvrtané díry, užitečná délka bez jeho výběhu a toleranční třída. U vnitřních závitů v neprůchozí díře se kótuje hloubka předvrtané díry a její průměr, užitečná délka závitu, velký průměr závitu s označením druhu závitu a jeho tolerance. Užitečná délka závitu a hloubka předvrtané díry se stanovuje z výběhu závitu, minimálního prostoru pro třísky a délky zašroubování (S,N,L). Stanovení hloubky předvrtané díry se také připouští jako 1,25 násobek délky závitu. U závrtných šroubů se kótují velké průměry závitů, toleranční třída, délka nezašroubované části a obě délky závitů.
Obr. 1.5 Kótování závitu [3] a)vnějších, b)vnitřních
1.3 Měření závitů Závit je prvek, který spojuje jednu nebo více součástí dohromady, je součástí měřidel a strojů. Přesný rozměr je důležitý především pro správnou funkci vložek při externím zatížení, proto je nutné jej vyrobit s určitou přesností a poté jej zkontrolovat jedním z následujících způsobů. Kontrola závitů šablonami Závitová šablona (Obr. 1.6) je tenký ocelový list opatřený výstupky ve tvaru profilu závitu, které slouží ke zjišťování stoupání závitu. Měření závitů šablonami se provádí následujícím způsobem. Vybereme předpokládaný druh a velikost závitu poté se list šablony přiloží na závit a proti světlu pozorujeme, jestli se šablona shoduje se závitem. Pokud se šablona neshoduje s profilem závitu, zkusí se sousední (větší, menší), tento postup opakujeme tolikrát, dokud nenalezneme shodný profil. Pokud shodný profil nenalezneme, zřejmě se jedná o jiný druh závitu (např. Whitworthův). Měli bychom tedy vyzkoušet druhé šablony a tam bychom už měli tu správnou velikost najít.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 13
Obr. 1.6 Souprava závitových šablon [15]
Měření závitů závitovým mikrometrem Závitový mikrometr (Obr. 1.8) se liší od běžného mikrometru tím, že má výměnné dotyky. Na jedné straně je zasunut jednoduchý dotyk ve tvaru kužele, protější dotyk má tvar 2 zubů (Obr. 1.7). Rozměry těchto dotyků jsou závislé na stoupání a druhu závitu. Před měřením se musí mikrometr s dotyky vynulovat (levá čelist). Jelikož mikrometr nemá spojku, která zajišťuje optimální tlak čelistí na součást tak, jako u běžného mikrometru, je proto nutné utahovat čelisti velmi opatrně (mohlo by dojít i k jejich rozlomení).
Obr. 1.7 Detail zubů závitového mikrometru [31]
Obr. 1.8 Závitový mikrometr [31]
Kontrola pomocí kalibrů – závitové kroužky Kalibry se používají ke kontrole středního průměru závitu a povolené tolerance vyřezaných závitů. Závitovým kroužkovým kalibrem s dobrou stranou (Obr. 1.9 vlevo) se kontroluje rozměr vnějšího závitového šroubu a schopnost našroubování.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 14
Kontroluje se přitom největší rozměr průměru boku závitu šroubu a určité tvarové odchylky závitu (stoupání, vrcholový úhel). Kromě toho se kontroluje, jestli zaoblení na jádru závitu šroubu nezasahuje příliš daleko do boku profilu. Dobrý závitový kroužek se musí dát rukou lehce našroubovat v celé délce závitu obrobku. Pokud to není možné, závit obrobku neodpovídá technickým specifikacím. Závitovým kroužkovým kalibrem se zmetkovou stranou (Obr. 1.9 vpravo) se kontroluje, jestli je skutečný rozměr boku vnějšího závitu obrobku menší než předepsaný nejmenší rozměr. Zmetkový kroužek je přípustný lehce našroubovat rukou z obou stran nejvýše v rozsahu dvou otáček závitu obrobku. Pokud je možno našroubovat více než na dvě stoupání, závit neodpovídá technickým specifikacím. Zmetkový závitový kroužek nesmí být našroubován na celý obrobek, který má pouze tři nebo méně stoupání.
Obr. 1.9 Ukázka závitových kroužků [16]
Měření závitů třídrátkovou metodou Třídrátková metoda spočívá v tom, že na držáku jsou zavěšeny 3 drátky, které jsou přesné lapované válečky (Obr. 1.10). Pro každé stoupání je určená jedna sada drátků, která tvoří celkem 3 kusy. Měří se tak, že na jednu stranu držáku se zavěsí 2 drátky a přiloží se do závitové drážky. Na druhou stranu držáku se zavěsí jeden drátek a také se vloží do drážky. Na stroji (nebo mikrometrem) se pak odměří celkový rozměr, ze kterého se pak vypočítají požadované rozměry.
Obr. 1.10 Způsob měření 3drátkovou metodou [20]
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 15
Měření závitů pomocí mikroskopů Vnější závit se promítne do okuláru nebo sítnici pomocí stínové metody o zvětšení 10krát až 50krát, kde je dostatečně zřetelný ve formě osového řezu. Na něm se měří pomocí nitkového kříže prakticky všechny definované parametry s dostatečnou přesností (d, d2 , d3 , P, α). Přesné tvary profilů jednotlivých typů závitu a velikosti rozteče lze kontrolovat pomocí vyměnitelné revolverové hlavy.
2
METODY OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH ZÁVITŮ
V této kapitole jsou řešeny základní způsoby třískového obrábění vnějších závitů metodami soustružení, frézování, broušení a lapování.
2.1 Soustružení závitů Soustružení je jedna z nejrozšířenějších metod obrábění. Při soustružení je hlavní pohyb rotační a koná ho obrobek. Vedlejší pohyb je posuvný a koná ho nástroj. Závity se soustruží na univerzální, revolverových, poloautomatických, automatických a různých speciálních soustruzích. Posuv nástroje na otáčku je roven stoupání závitu. Pro kinetiku soustružení závitu na univerzálním hrotovém soustruhu platí (Obr. 2.1) rychlost posuvu vf [4]: vf = no.so = nš.sš
(2.1)
celkový převod i [4]: ic =
nš so z z = = i p .ik = i p . 1 . 3 no sš z2 z4
(2.2)
Obr. 2.1 Kinematika soustružení závitů na univerzálním hrotovém soustruhu [26]
Soustružení závitu závitovým nožem je založeno na principu posuvu nástroje v závislosti na otáčkách daného obrobku. Tímto způsobem vyřeže nástroj do obrobku tvar šroubovité drážky, která tvoří závit šroubu o
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 16
příslušném stoupání a tvaru vyráběného závitu. Soustružení závitů je dobře sladěná operace prováděná závitovým nožem. Při posuvném pohybu je břit veden podél osy obrobku, pak vyjede ze záběru a vrátí se do původní polohy. Poté se provede další záběr v této drážce, který postupně vytváří závitový profil (Obr. 2.2). Nejdůležitější veličinou je zde rychlost posuvu, která musí být v souladu se stoupáním závitu. Tohoto souladu lze dosáhnout různými prostředky v závislosti na typu stroje: vodícím šroubem, nebo podprogramem u CNC strojů.
Obr. 2.2 Soustružení vnějšího závitu pomocí vyměnitelné břitové destičky [28]
Při vytváření profilu závitu se rozlišují tři druhy přísuvu nástroje: radiální, boční a radiálně-boční. Nejběžněji používaný přísuv je radiální (Obr. 2.3 a). Tříska vzniká na obou bocích břitu v důsledku toho, že břit je přisouván kolmo k ose obrobku. Tento způsob má za následek rovnoměrné opotřebení břitové destičky, ale tříska je zde utvářena nevhodným způsobem. Nejvýhodnější metodou je boční přísuv (Obr. 2.3 b,c), protože břit je přisouván do záběru ve směru boku závitu a tím dosahuje lepší odchod třísky. Aby se zabránilo rychlému opotřebení břitové destičky, nebo nekvalitnímu povrchu je vhodné zvolit úhel přísuvu o 5o menší než je vrcholový úhel závitu. Řezání závitu s bočním přísuvem se nedoporučuje provádět u korozivzdorných ocelí, nebo ocelí s nízkým obsahem uhlíku [6]. U obrábění závitů s velkým profilem se používá radiálně-boční přísuv (Obr. 2.3 d). Výhodou této metody je poskytnutí vyšší trvanlivosti břitu řezného nástroje.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 17
Obr. 2.3 Jednotlivé způsoby soustružení závitů [26] a) radiální přísuv, b) boční přísuv, c) boční přísuv s odklonem, d) střídavý přísuv
U všech jmenovaných způsobů soustružení závitů se doporučuje provést poslední dokončovací záběr radiálním přísuvem a to proto, aby se snížila hodnota drsnosti povrchu (Ra). Na profil závitu nemá vliv různý směr obrábění u levých (Obr. 2.4 b) a pravých závitů (Obr. 2.4 a). Použití držáku v pravém provedení pro pravý závit, nebo držák v levém provedení pro levý závit má výhodu v tom, že vyměnitelná břitová destička získá optimální polohu v lůžku. Při obrábění je nutno zajistit, aby držák i vyměnitelná břitová destička byli oba v jednom provedení a to v levém nebo pravém.
Obr. 2.4 Soustružení závitu radiálním nožem s vyměnitelnou břitovou destičkou [26] a) pravý závit, b) levý závit
Pro soustružení vnějších závitů se používají speciální závitové nože – kotoučový (Obr. 2.5 a), prizmatický (tangenciální) (Obr. 2.5b), radiální (Obr. 2.5 c). Profil nožů je odvozen od profilu daného závitu. Závitové nože jsou hřebínkové, nebo jednoprofilové. Hřebínkové nože umožňují vyřezat závit na jeden záběr, protože u toho typu nože jsou první profily zkoseny. Při použití jednoprofilového se závit řeže postupně na několik záběrů. Závitové nože mohou být celistvé vyrobené z RO nebo NO s vyměnitelnou břitovou destičkou.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 18
Obr. 2.5 Závitové nože [4] a) radiální, b) prizmatický, c) kotoučový
Při volbě metody obrábění je nutné věnovat pozornost směru působení řezných sil obzvláště v případě, používají-li se vícebřité vyměnitelné břitové destičky.
2.2 Frézování závitů Produktivnější způsob obrábění závitů je frézování. Při frézování koná hlavní řezný pohyb nástroj, vedlejší pohyb koná obrobek ve směru vodorovném k ose nástroje. Nástroje pro frézování závitů se používají kotoučové, okružovací, válcové (hřebenové) a stopkové s VBD. Kotoučové závitové frézy (Obr. 2.6 a) jsou jednoprofilové nástroje jimiž se vyrábí dlouhé pohybové šrouby s lichoběžníkovým závitem. Fréza má tvar závitové mezery a je vykloněna pod úhlem stoupání závitu. Hlavní řezný pohyb (otáčivý a zároveň posuvný) koná fréza, obrobek se otáčí posuvovou rychlostí. U fréz vyrobené z SK se používají větší rychlosti než u fréz z NO. Okružovací frézování (Obr. 2.6 c) umožňuje velmi produktivní způsob obrábění vnějších závitů. Nástroj zde zastupuje frézovací hlava, která má 1 – 4 nože s profilem závitové mezery. Nástroje jsou většinou ze SK, proto je řezná rychlost až 300 m.min-1. Hlavní řezný pohyb koná okružovací hlava nasunutá na obrobku, která se posouvá o jedno stoupání závitu za 1 otáčku obrobku.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 19
Obr. 2.6 Základní metody frézování vnějších závitů [5] a) kotoučová fréza, b) hřebenová nástrčná fréza, c) okružovací frézovací hlava
Válcové (hřebenové) frézy se používají pro výrobu krátkých závitů v sériové výrobě. Podle způsobu upnutí se rozlišují: × nástrčné × stopkové Válcová plocha je tvořena závitovým profilem, tento profil je přerušen přímými nebo šroubovými drážkami. Fréza (Obr. 2.6 b) i obrobek konají rotační pohyb a současně se proti sobě relativně posouvají ve směru osy o jedno stoupání závitu na jednu otáčku obrobku. Celý závit je vyfrézován za 1,25 – 1,5 otáčky obrobku. Profil takto vytvořeného závitu může být deformován.
Obr. 2.7 Stopkové závitové frézy firmy Widia s vyměnitelnými břitovými destičkami [26]
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 20
Stopkové závitové (Obr. 2.7) frézy mají VBD s povlakovaného nebo nepovlakovaného SK. VBD jsou mechanicky upnuty. Fréza koná planetový pohyb a současně se posouvá vzhledem k obrobku o jedno stoupání závitu na jednu otáčku obrobku. Pro řezání delšího závitu se tato operace několikrát opakuje (Obr. 2.8).
Obr. 2.8 Možné technologie výroby závitů pomocí frézy s VBD [26]
2.3 Broušení závitů Broušení závitů se používá jako dokončovací operace závitů kalených šroubů, na zvýšení přesnosti závitu (přesné šrouby), nebo jako produktivní metoda do plného materiálu. Většina brousících kotoučů je z kubického nitridu bóru. Před broušením se brousící kotouče orovnávají a tvarují. Kotouče z kubického nitridu bóru se oživují. Vnější závity se brousí: × jednoprofilovým brousícím kotoučem × hřebenovým brousícím kotoučem Broušení jednoprofilovým brousícím kotoučem je metoda podélného broušení, kdy kotouč je skloněn o úhel stoupání závitu. Kotouč je nastaven na plnou hloubku závitu a rotuje. Obrobek se otáčí a posouvá o délku stoupání závitu na jednu otáčku. Tímto způsobem se vyrábějí přesné závity měřidel. Broušení hřebenovým brousícím kotoučem lze uskutečnit dvěma metodami - zapichovací broušení a průběžné broušení. Nástroj je hřebenový kotouč, který má na svém obvodu několik negativních profilů závitu. Při průběžném broušení se kotouč otáčí řeznou rychlostí a je nastaven rovnoběžně s osou obrobku. Při zapichovacím broušení bývá kotouč zpravidla širší o 2 – 3 rozteče než je délka závitu. Obrobek se otáčí a posouvá o jednu rozteč závitu na otáčku. Nástroj se postupně přisouvá na plnou hloubku profilu závitu.
Obr. 2.9 Závitové brusné kotouče [29]
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 21
2.4 Lapování závitů Lapování je dokončovací metoda, kterou se dosahuje snížení drsnosti lapovaného povrchu, vyšší přesnosti geometrického tvaru a nejvyšší rozměrové přesnosti. Lapování je v podstatě zvláštní druh jemného broušení. Úběr materiálu je prováděn pohybem lapovacího prostředku, který je přiváděno mezi obrobek a pohybující se lapovací nástroj (Obr. 2.10).
Obr. 2.10 Obecné schéma řezného procesu [30]
Nástroj při lapování je tvořen dvěma částmi – lapovacím nástrojem a lapovacím prostředkem. Lapovací nástroj má negativní tvar lapované plochy, jeho funkcí je vést lapovací prostředek po ploše obrobku. Materiál nástroje má být zpravidla měkčí než je materiál obrobku, proto se nejčastěji volí měkká ocel nebo litina. Materiál musí být volen tak, aby si během celého lapovacího procesu zachovával svůj tvar a byl dobrým nositelem lapovacího prostředku. Lapovací prostředek je tvořen volnými brusnými zrny rozptýlenými v pastě nebo kapalině. Brousící zrna, která jsou v lapovacím prostředku mohou být ze syntetického diamantu, SiC, Al2O3, kabridu boru, nitridu boru, přírodního diamantu (použití skoro nikdy), apod. Zbytek lapovacího prostředku po dokončení práce se musí odstranit. K tomuto se používá benzin, trichloretylen a alkalická odmašťovadla. Nejvíce s e používají alkalická odmašťovadla, protože benzin je hořlavý a trichloretylen je škodlivý. Z technologického hlediska se lapování dělí na hrubovací, jemné a velmi jemné. Nevýhodou této metody jsou vysoké náklady a velká pracnost.
FSI VUT
3
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 22
EKONOMICKÉ POROVNÁNÍ METOD OBRÁBĚNÍ VNĚJŠÍCH ZÁVITŮ
V této kapitole je porovnání obrábění vnějších soustružení s metodou frézování z ekonomického hlediska.
závitů
metodou
3.1 Jednotkový strojní čas Jednotkový strojní čas tAS je jeden z parametrů, který je potřebný k určení nákladů na strojní práci, počtu výměn nástroje na obrobení jednoho kusu. Jednotkový strojní čas je čas automatického chodu obráběcího stroje, obecně ho lze definovat vztahem [4]: tAS =
L vf
[ min ]
(3.1)
L … dráha nástroje ve směru posuvu [ mm ] vf … posuvová rychlost [ mm.min-1 ] 3.1.1 Jednotkový strojní čas pro soustružení vnějších závitů Jednotkový strojní čas pro soustružení vnějších závitů je odlišný od obecného vzorce hlavně v tomto ohledu, že jsou zde zahrnuty počty záběrů [32]. tAS =
L.i n.f
[ min ]
(3.2)
L … dráha nástroje ve směru posuvu [ mm ] i … počet záběrů [ - ] n … otáčky obrobku [ min-1 ] f … posuv nástroje na otáčku – je roven stoupání závitu [ mm ] Počet záběrů i se vyjádří vztahem [35]: i=
t ap
t … hloubka závitu [ mm ] ap … hloubka jednoho řezu závitu (Obr. 3.1) [ mm ]
[-]
(3.3)
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 23
Obr. 3.1 Základní veličiny rozměru třísky při soustružení vnějšího závitu
Volba posuvu (obr. 3.1) je závislá na geometrii břitu nástroje, který bude vytvářet závit, výkonu stroje a jakosti obrobené plochy. Hloubka jednoho řezu závitu při různých operací se mění následovně [35]: - při obrábění nahrubo
0,1 ÷ 0,2 mm
- při obrábění načisto
0,05 mm
Dráha nástroje L ve směru posuvu (obr. 3.2) lze vyjádřit následujícím vztahem [32]: L = ln + l + lp
[ mm ]
ln … délka náběhu [ mm ] l … délka závitu[ mm ] lp … délka přeběhu [ mm ]
Obr. 3.2 Schéma zobrazení celkové délky při soustružení vnějšího závitu
(3.4)
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 24
Výpočet jednotkového strojního času soustružení vnějšího závitu pro konkrétní případ. Celkové výchozí podmínky: CNC obráběcí centrum šroub M20x1,5 radiální způsob přísuvu materiál řezného nástroje – slinutý karbid t = 1,62 mm ap = 0,1 mm L = l + ln + lp = 30 + 5 + 5 = 40 mm Výpočet jednotkového strojního času při soustružení vnějšího závitu pro část operace nahrubo: vc1 = 90 m.min-1 n1 =
i=
1000.v c1 1000.90 = = 1432,39 = 1433 min-1 π .D π .20
t 1,62 = = 16,2 = 17 záběrů nahrubo 0,1 ap
Voleno 15 záběrů nahrubo. t AS1 =
L.i 40.15 = = 0,279 min f .n1 1,5.1433
Výpočet jednotkového strojního času při soustružení vnějšího závitu pro část operace načisto: vc2 = 180 m.min-1 n2 =
1000.v c 2 1000.180 = = 2864,8 = 2865 min-1 π .D π .20
Dopočet do hloubky t je 3 záběry načisto, když ap = 0,05 mm. t AS 2 =
40.3 L.i = = 0,028 min f .n2 1,5.2865
Zpětná rychlost při obrábění závitu na CNC obráběcím centru je zpravidla větší než rychlost při záběhu. Celkový jednotkový strojní čas: tAS = tAS1+ tAS2 =
L i1 i2 40 15 3 .( + ) = .( + ) = 0,307 min f n1 n2 1,5 1433 2865
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 25
3.1.2 Jednotkový strojní čas pro frézování vnějších závitů
Jednotkový strojní čas pro frézování vnějších závitů se vyjádří analogickým způsobem jako jednotkový strojní čas pro soustružení vnějších závitů. Hlavním rozdílem je způsob vyjádření celkové dráhy. Jednotkový strojní čas pro frézování vnější závitů je dán vztahem [35]: tAS =
L.i n.f
[ min ]
(3.5)
L … dráha nástroje ve směru posuvu [ mm ] i … počet záběrů [ - ] n … otáčky obrobku [ min-1 ] f … posuv nástroje na otáčku – je roven stoupání závitu [ mm ] Celková dráha pro frézování vnějších závitů (Obr. 2.8) se vyjádří následovně [35]: L=
7 .d2 .π 6
[ mm ]
(3.6)
d2 ... průměr závitu [ mm ]
3.2 Jakost závitu Jakost závitu je jeden z důležitých prvků, který je potřeba dodržet při výrobě. Do prvků, které je nutné dodržet při výrobě patří stoupání, střední průměr závitu, velký průměr závitu a drsnost povrchu Ra. Všechny tyto prvky se kontrolují pomocí některé z metod, které jsou uvedeny v kapitole 1.3. Jediný prvek, který nelze změřit pomocí standardního měřidla je drsnost povrchu Ra. Tento prvek lze zhodnotit pouze podle vzhledu. Jakost závitu je závislá na geometrii závitové VBD, způsobu oddělování třísek, způsobu upnutí VBD a stabilitě závitořezného nástroje. Nežádoucímu pohybu VBD se dá zabránit například použitím spojovacího rozhraní iLock s podložkou VBD a lůžkem držáku od firmy Sandvik Coromant (Obr. 3.3).
Obr. 3.3 Schéma upnutí VBD pomocí spojovacího rozhraní iLock [33], [34]
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 26
3.3 Celkové operační náklady Operační výrobní náklady skutečného obráběcího procesu se v rámci řešené problematiky vyjádří na obrobení jednoho kusu součásti, přičemž se uvažují jen základní složky vztažené k řeznému nástroji a obráběcímu stroji. Obecný postup je dále konkretizován pro obrábění závitu, kdy se obrábí jedním nástrojem jedna plocha. Celkové operační výrobní náklady Nc jsou součtem dílčích složek (náklady na strojní práci, náklady na vedlejší práci, náklady na nástroj a jeho výměnu). Tyto náklady se vyjádří vztahem [4]: Nc = Ns + Nv + Nnv
[ Kč ]
(3.7)
Ns … náklady na strojní práci [ Kč ] Nv … náklady na vedlejší práci [ Kč ] Nnv … náklady na nástroj a jeho výměnu vztažené na jeden kus [ Kč ] V této poslední kapitole se zaměříme na náklady. Náklady na strojní práci se vyjádří následujícím vztahem: [4] Ns = tAS.Nsm
[ Kč ]
(3.8)
Nsm ... náklady na minutu strojní práce [ Kč ] Nsh ... náklady na hodinu strojní práce [ Kč ] tAS ... jednotkový strojní čas [ min ] Náklady na vedlejší práci souvisí s měřením součásti, upínáním a odepínáním obrobku. Vyjádří na základě závislosti [4]: Nv = tAV.Nvm
[ Kč ]
(3.9)
[ Kč ]
(3.10)
tAV … jednotkový vedlejší čas [ min ] Nvm … náklady na minutu vedlejší práce [ Kč ] Dále platí vztah: [4] Nvm ≐ Nsm
Náklady na nástroj a jeho výměnu vztaženou na jeden kus obrobku se vyjádří na základě závislosti [4]: Nnv = NT.zv
[ Kč ]
(3.11)
NT … náklady na nástroj a jeho výměnu vztažené na jednu trvanlivost [ Kč ] zv … počet výměn nástroje vztažený na obrobení jednoho kusu Počet výměn nástroje vztažený na obrobení jednoho kusu vyjadřuje vztah: [4] zv =
tAS .τ T
T … trvanlivost řezného nástroje [ min ]
[-]
(3.12)
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 27
Jednotkový strojní čas je obecně větší než skuteční čas řezného procesu, ke kterému se vztahuje trvanlivost nástroje. Proto se pro výpočet počtu výměn nástroje zavádí součinitel τ [4]. τ=
l ≤1 L
[-]
(3.13)
Ilustrační příklad výpočtu celkových operačních nákladů.
Pro výpočet nákladů se bere v úvahu jednotkový strojní čas vypočítaný v kapitole 3.1.1. Cena držáku není uvažována, protože držák nezávisí na trvanlivosti T. Výchozí podmínky: CNC obráběcí centrum => Nsh = 300 Kč Nsm = Nvm = 5 Kč – předpoklad tAS = 0,307 min počet břitů: 3 cena VBD: 200 Kč předpoklad: T = 90 min Ns = tAS.Nsm = 0,307. 5 = 1,535 Kč Náklady na vedlejší práci – předpoklad Ns = Nv = 1,535 Kč zv =
tAS 0,307 .τ = .0,75 = 2,5.10-3 T 90
Nnv = NT.zv = 200. 2,5.10-3 = 0,51 Kč
τ=
l 30 = = 0,75 L 40
Celkové operační výrobní náklady: Nc = Ns + Nv + Nnv = 1,535 + 1,535 + 0,51 = 3,58 Kč
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 28
ZÁVĚR Cílem práce bylo seznámení se s jednotlivými druhy profilů vnějších závitů, kreslení vnějších závitů v technické dokumentaci a jejich označování. Volba metody kontroly závitu je závislá na požadovaném parametru, který se bude kontrolovat. Každé z uvedených měřidel pro kontrolu závitů má své určité výhody a nevýhody. V této práci jsou uvedeny základní druhy třískového obrábění vnějších závitů, které se používají v praxi. Volba metody obrábění vnějšího závitu je závislá zejména na jednotkovém strojním času a celkových operačních nákladech. Výpočet jednotkového strojního času je pro každý způsob obrábění vnějšího závitu dán podobným vztahem, který vyjadřuje jednotlivé závislosti mezi základními veličinami při obrábění závitu. Tento vztah je využíván pro výpočet celkových nákladů a z toho lze snadno posoudit, která metoda a který nástroj je z ekonomického a produktivního hlediska nejvýhodnější. Nejvýhodnějším nástrojem pro sériovou výrobu je vyměnitelná břitová destička, protože po výměně břitové destičky je držák ve stejné poloze jako na počátku seřízení. Tím dojde k eliminaci nepřesnosti seřízení destičky a také doba výměny nástroje se tímto značně sníží.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 29
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]
LEINVEBER, J. a VÁVRA, P. Strojnické tabulky. 1.vyd. ÚVALY: Pedagogické nakladatelství ALBRA, 2003. 865s. ISBN 80-86490-74-2.
[2]
ŘASA, J. a GABRIEL, V. Strojírenská technologie 3 – Metody, stroje a nástroje pro obrábění,1.díl. 2.vyd. PRAHA: Pedagogické nakladatelství Scientia, s.r.o. 2005. 256s. ISBN 80-7183-337-1.
[3]
BRANDEJS, J. et al., Základy konstruování. 2.vyd. BRNO: Akademické nakladatelství CERM, 2008. 234s. ISBN 978-80-7204-584-6.
[4]
KOCMAN, K. a PROKOP, J. Technologie obrábění. 2.vyd. BRNO: Akademické nakladatelství CERM, 2005. 270s. ISBN 80-214-3068-0.
[5]
KŘIŽÍK, R. a VÁVRA, P. strojírenská příručka 7. svazek. 1.vyd. PRAHA: Scientia, 1996. 212s. ISBN 80-7183-024-0.
[6]
AB SANDVIK COROMANT – SANDVIK CZ s.r.o. Příručka obrábění – Kniha pro praktiky. Přel. M. KUDELA. 1. vyd. PRAHA: Scientia, s.r.o. 1997. 857s. Přel. z: Modern Metal Cutting – A Practical Handbook. ISBN 91-972299-4-6.
[7]
Výroba závitů [online]. 5s. vytvořeno 2009-02-08 [cit. 2010-11-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.spsko.cz/documents/STT_obeslova/V%C3%BDroba%20z%C3%A1vit%C5% AF.pdf >.
[8]
NYMŠ, J. Základní pojmy a značky [online]. Poslední revize 2010-06-17 Dostupné na World Wide Web: < [cit. 2010-11-26]. http://cad.spsnome.cz/tabulky/pages/zakpoj.htm >.
[9]
NYMŠ,J. Označování závitů [online]. Poslední revize 2010-6-17 [cit. Dostupné na World Wide Web: < 2010-11-26]. http://cad.spsnome.cz/tabulky/pages/ozzav.htm >.
[10] POSPÍCHAL, J. TK – Normalizované prvky [online]. 69s. c2006, vytvořeno 2003-09-23 [cit. 2010-11-26]. Dostupné na World Wide Web: < www.strojar.com/upload/ost/1rocnik/TK-prednaska3.ppt >. [11] Základní pravidla zaměnitelnosti – závity, označování [online]. [cit. 201011-26]. < http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=24186 >. [12] HRAZDIL,J. Technické normy – seznam [online]. Poslední revize 201004-29 [cit. 2010-11-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.normy.biz/seznam-norem.php >. [13] FLIEGEL,V. Úvod do problematiky technické dokumentace [online]. 11s. [cit. 2010-11-26]. Dostupné na World Wide Web:
. [14] Technické kreslení 1 – šroubové spoje [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická. [cit. 2010-11-26]. Dostupné na World Wide Web: <
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 30
http://www.javvi.webzdarma.cz/web%20TK/podpora%20Sroubove%20sp oje/podpora-%20Sroubove%20spoje.htm >. [15] HRAZDIL,J. Závitová měřidla [online]. Poslední revize 2010-01-12 [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=2224 >. [16] KALIBR GROUP s.r.o. Závitové kroužky [online]. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.kalibrgroup.cz/zavitove/krouzky.html >. [17] FRYŠ, J. Jak kontrolovat závit ? [online]. c2005, [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.quido.cz/mereni/zavity.htm >. [18] FRYŠ, J. Kontrola závitů pro pokročilé [online]. c2005, [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.quido.cz/mereni/zavity2.htm >. [19] UNIMETRA spol. s.r.o. Mezní měřidla - závitová [online]. 6s. c2008. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.unimetra.cz/web/file.php?id=497 >. [20] SOMET CZ s.r.o. Měřící drátky pro měření závitů [online]. c2000. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.sometcz.com/cz/sortiment/6/mikrometry-apasametry/143/merici-dratky-pro-mereni-zavitu/1031/merici-dratky-promereni-zavitu/ >. [21] AUTOMATIZACE A MĚŘENÍ VE STROJÍRENSTVÍ s.r.o. Měření parametrů závitu [online]. c1992. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.amspraha.cz/index.php?disp=produkty&lst=100021&shw=100 049&sess=5dfbf9eef1c234ac4a2bd283913e5651&lang=0 >. [22] RECOIL. Kompletní sada nástrojů – závitníky a kalibry [online]. 8s. vytvořeno 2007-11-24. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.impkontakt.sk/download/recoil/recoil_sada_nastrojov.pdf >. [23] EMUGE – FRANKEN servisní centrum s.r.o. Popis kalibrů pro vnější závit [online]. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.emugefranken.cz/index.php?menu=73 >. [24] PERNIKÁŘ, J.,JAROŠOVÁ,J.,KRUŽÍK,M. Metrologie – návody do laboratorních cvičení [online] Studijní opory. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav strojírenské technologie 2003, 44s. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://drogo.fme.vutbr.cz/opory/pdf/umz/nav.lab.cvic.pdf >. [25] PERNIKÁŘ, J. Technická měření [online]. Zpracováno v rámci projektu studijních opor v kombinované formě bakalářského studia, Obor 23-24-7 Stavba strojů a zařízení. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství 2002, 48s. [cit. 2010-11-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://drogo.fme.vutbr.cz/opory/pdf/TechnickaMereni.pdf >.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 31
[26] HUMÁR, A. Technologie 1- Technologie obrábění – 2. část [online]. Studijní opory pro magisterskou formu studia. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýřství, 2004. 95s. [cit. 2011-01-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/opory-save/TI_TO-2cast.pdf >. [27] 4. Soustružení [online].. 14s. vytvořeno 1.6.2004. [cit. 2011-01-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.elitalycea.wz.cz/files/tep/tep17.pdf >. [28] AB SANDVIK COROMANT. Threading [online]. 51s. Poslední revize 2010-05-29. [cit. 2011-01-27]. Dostupné na World Wide Web: < http://www2.coromant.sandvik.com/coromant/downloads/tech_guide/EN G/MTG_C.PDF >. [29] CARBORUNDUM ELECTRITE, a.s. Brusné nástroje – Závitové brusné kotouče [online]. [cit. 2011-01-28]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.probrus.com/brusivo/carbo/nabidka.htm >. [30] HUMÁR, A. Technologie 1 – Technologie obrábění – 3.část [online]. Interaktivní multimediální text pro bakalářský a magisterský studijní program. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2005. 57s. [cit. 2011-01-28]. Dostupné na World Wide Web: < http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/oporysave/Dokoncovaci_a_nekonvencni_metody_obrabeni/TI_TO-3.cast.pdf >. [31] UNIMETRA spol. s.r.o. Měřidla pro měření závitů [online]. 8s. vytvořeno 2008-09-09. [cit. 2011-02-04]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.unimetra.cz/web/file.php?id=482 >. [32] POLZER, A. a CIHLÁŘOVÁ, P. Soustržení 1 [online]. Ústav strojírenské technologie. Obdor obrábění. VUT v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 21s. [cit. 2011-02-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://drogo.fme.vutbr.cz/opory/pdf/ust/Cv/Cv2.pdf >. [33] AB SANDVIK COROMANT. CoroThread 266 - Nový extrémě tuhý nástroj pro řezání závitů [online]. 4s. c2008. vytvořeno 2008-02-20. [cit. 2011-0226]. Dostupné na World Wide Web: < http://www2.coromant.sandvik.com/coromant/downloads/brochure/CZE/ C-1040-080.pdf >. [34] AB SANDVIK COROMANT. CoroThread 266 [online]. [cit. 2011-02-26]. Dostupné na World Wide Web: < http://my.opera.com/sandvikvietnam/blog/dao-tien-ren-corothread-266cua-sandvik-coromant >. [35] GARANT – HOFFMAN GROUP. Garant – příručka obrábění [online]. 644s. vytvořeno 2005-03-10. [cit. 2011-03-15]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.hoffmann-group.com/download/cz/zerspanungshandbuch/czzerspanungshandbuch.pdf >.
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
List 32
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ Zkratka/Symbol
Jednotka
ISBN
VBD NO RO SK ČSN D, d d2, D2 d1, d3, D1 Ph P α β,γ R H H1 h3, H4 c1 c2 SiC Al2O3 no nš so sš ip ik z1
mm mm mm mm mm
O O
mm mm mm mm mm mm min-1 min-1 mm mm
z2 z3 z4 ic vf
mm.min-1
Popis International standard bibliographic description. Mezinárodní knihovnická pravidla pro popis dokumentů. vyměnitelná břitová destička nástrojová ocel rychlořezná ocel slinutý karbid česká státní norma velký průměr střední průměr malý průměr stoupání rozteč úhel profilu úhly boků zaoblení dna výška základního trojúhelníku nosná výška výška závitu seříznutí závitu matice seříznutí závitu šroubu karbid křemíku syntetický korund otáčky obrobku otáčky vodícího šroubu stoupání obrobku stoupání vodícího šroubu převod posuvové převodovky převod výměnnými ozubenými koly počet zubů ozubeného kola na hnané hřídeli (vřeteno) počet zubů ozubeného kola zabírajícího s ozubeným kolem hnané hřídele počet zubů ozubeného kola zabírajícího s ozubeným kolem hnací hřídele počet zubů ozubeného kola na hnací hřídeli (převodovka) celkový převod posuvová rychlost
FSI VUT
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
L i n f tAS t ap l ln lp vc Nc Ns Nv Nnv
mm min-1 mm min mm mm mm mm mm m.min-1 Kč Kč Kč Kč
Nsm Nsh Nvm tAV NT
Kč Kč Kč min Kč
zv T
τ
min
List 33
dráha nástroje ve směru posuvu počet záběrů otáčky obrobku posuv nástroje na otáčku jednotkový strojní čas hloubka závitu hloubka jednoho řezu závitu délka závitu délka náběhu délka přeběhu řezná rychlost celkové operační výrobní náklady náklady na strojní práci náklady na vedlejší práci náklady na nástroj a jeho výměnu vztažené na jeden kus náklady na minutu strojní práce náklady na hodinu strojní práce náklady na minutu vedlejší práce jednotkový vedlejší čas náklady na nástroj a jeho výměnu vztaženou na jeden kus obrobku počet výměn nástroje vztažený na obrobení jednoho kusu trvanlivost řezného nástroje součinitel