TECHNICKÝ LIST LIVESTONE lepené skládané obklady CHARAKTERISTIKA LEPENÝCH SKLÁDANÝCH OBKLADŮ Jsou tvořeny z břidlicových nebo kvarcitových pásků, které jsou v hranách vzájemně slepené pryskyřičným lepidlem. Pásky jsou lepeny do tvarovek formátu 15 × 60 cm a mají tvar obdélníků, popř. tvarovek formátu 18×35 cm, které mají tvar „Z“. Tento tvar zabraňuje viditelnosti spojů a vytváří dojem nepravidelného vzhledu. Oblast rohů je řešena speciálními rohovými díly.
POUŽITÍ A ZPŮSOB POKLÁDKY Lepené skládané obklady LIVESTONE jsou vhodné jak do exteriéru tak interiéru. Při vhodném návrhu zvýší díky svému přírodnímu vzhledu a plastickému povrchu estetickou hodnotu každé fasády i stěny. Velkou výhodou skládaných obkladů je jednoduchost a rychlost při obkládání. Mohou být lepeny na různé druhy silikátových podkladů (cihelné zdivo, beton apod.). Správný technologický postup pro lepení skládaných obkladů LIVESTONE naleznete níže. 1. POŽADOVANÉ VLASTNOSTI PODKLADU PLOCHY POKLÁDKY Podklad musí být bez zbytků nečistot, suchý, rovný, pevný a nosný. Nelepte kamenné obklady na nevyhovující podklad, vyhnete se tím spoustě následných problémů. Pokud podklad nesplňuje požadavek téměř absolutní roviny, vyrovnává se cementovou stěrkou nebo rychloopravnou hmotou. Aplikace je možná na následující podklady: litý beton, betonové lícované tvárnice, vápenocementovou nebo cementovou omítku, desky na fasády FERMACELL. Vyrovnaný podklad se zpenetruje penetračním nátěrem štětcem nebo válečkem a nechá se zaschnout. Je nutné vzít do úvahy, jestli je podklad savý nebo nesavý a podle této skutečnosti zvolit vhodný podkladní nátěr. Vždy postupujeme přesně podle pokynů výrobce. V případě aplikace skládaného obkladu LIVESTONE na zateplenou fasádu nebo jinou konstrukci doporučujeme zohlednit statické a fyzikální vlastnosti materiálů. 2. VÝBĚR LEPIDLA Doporučujeme použít přesně určené stavební hmoty nabízené společností MAPEI, SCHÖNOX, KNAUF atd. Výběr lepidla ovlivňuje předpokládané zatížení, použití v interiéru či exteriéru atd. Upozorňujeme, že výběr nevhodného lepidla může mít za následek změnu barvy kamene nebo dokonce tzv. Výkvěty. Jde o chemickou reakci mezi lepidlem a obkladem nebo dlažbou, při které dojde k znehodnocení kamene v jeho vzhledu. Prosíme, pochopte, že nemůžeme být v žádném případě odpovědni za následky použití nevhodných stavebních hmot, lepidel, stěrek, spárovacích hmot, impregnací atd., za následky chybné pokládky obkladů a dlažeb či za neprofesionální přístup různých stavebních firem, nebo soukromých obkladačů. 3. POSTUP USAZOVÁNÍ A LEPENÍ OBKLADŮ V první řadě osadíme, upevníme a vyvážíme do vodorovné polohy zakládací opěrnou dřevěnou lať nebo hranolek. Po osazení latě rozmícháme dle stanoveného návodu lepící tmel na přírodní kámen. Lepidlo je nutno připravit striktně podle návodu výrobce. V míchacím vědru rozmícháme suchou směs lepícího tmelu a to bez obsahu hrudek, pomaluběžným míchadlem s míchacím vřetenem. Je vhodné před vlastním lepením si seskládat jednotlivé díly na podlahu (na sucho) tak, aby okraje jednotlivých dílů lícovali s co nejmenší spárou. Skládáme k sobě díly z různých palet, popř. kartonů tak, aby se vytvořil barevný mix obkladu. Následně nanášíme na vyrovnanou a na penetrovanou stěnu pomocí zubového ocelového hladítka lepidlo s tím, že započneme práci od vrchní hrany opěrné latě. Po nanesení lepidla započneme s osazováním tvarovek a to tak, že jednotlivé tvarovky vtlačíme silou do předem naneseného lepidla rubovou částí tvarovky. Tvarovky osazujeme na sraz.
V jednom pracovním kroku osazujeme maximálně 5 vrstev tvarovek nad sebou, potom je nutná minimálně 12 hodinová technologická přestávka, která zaručí, že osazené tvarovky dokonale přilnou a celá konstrukce se vlastní vahou nezbortí. Případný vytlačený lepící tmel ve spárách a na tvarovkách je nutné ihned dokonale očistit pomocí čisté vody. Pokud se usazuje více jak 5 vrstev tvarovek je možno pokračovat v práci po cca 12 hodinách technologické přestávky rovněž s maximálním množstvím vrstev 5, kdy musí opět následovat technologická přestávka. Opěrná lať, pod zakládací vrstvou tvarovek, se může odstranit nejdříve po 3 hodinách od osazení zakládací vrstvy. Při osazování tvarovek dbáme toho, aby obkládaná plocha nebyla vystavena přímému působení prudkého slunečního záření a vysušujícímu větru. Spotřeba lepidla je cca 5–6 kg/m2 plochy dle rovinnosti rubové strany tvarovek. Po pokládce se kámen omyje a nechá se vyzrát po dobu, která je uvedena v instrukcích výrobce lepidla. 4. IMPREGNACE KAMENNÝCH OBKLADŮ Každý kámen je vhodné naimpregnovat, někdy i několikrát, ale vždy pouze podle pokynů výrobce impregnace. Výběr impregnačního roztoku ovlivňuje hlavně druh a umístění kamene a účel, za kterým je kámen impregnován. Po zatuhnutí lepidla a důkladném vyčištění kamenných obkladů se impregnace provádí na celý povrch kamene včetně spár vhodným štětcem nebo válečkem. Některé typy impregnace způsobují ztmavnutí kamene a vytažení jeho barev, stále mokrý efekt, jiné barvu kamene nemění, některé jsou vhodné do prostředí, kde kamenné obklady přichází do styku s potravinami, jiné do míst jako jsou koupelny nebo bazény, další chrání kámen ve velmi těžkých provozech a při extrémním namáhání nebo proti graffiti. Všeobecně však všechny zabraňují vniknutí vlhkosti a nečistot. Proto výběru vhodné impregnace věnujeme maximální pozornost. Neměli bychom také zapomenout na fakt, že impregnaci obkladů a dlažeb je po určité době třeba obnovit. 5. ČIŠTĚNÍ OBKLADŮ Ve venkovním prostředí jsou kamenné prvky extrémně namáhány různými znečišťujícími činiteli. Znečišťující činitelé jsou: -
lišejníky a řasy plísně a houby holubí trus exkrementy domácích zvířat, atmosférický spad (saze, prach) posypové sole rez z nevhodně zabudovaných či umístěných železných předmětů nečistoty ze stavebních hmot při provádění stavebních prací mastnoty, olejové skvrny, graffiti, apod.
Pokud jsou vnější kamenné prvky znečištěny některým z výše uvedených činitelů, je třeba provést její vyčištění. To lze provést různými způsoby v závislosti na velikosti znečištění, druhu znečištěného kamene a jeho povrchové úpravy, velikosti čištěné plochy apod. Vždy je nutno tyto vstupní informace pečlivě uvážit a zvolit nejvhodnější metodu čištění, kterou lze dosáhnout maximální vyčištění kamene a zároveň nedojde k poškození čištěné plochy, pokud to je požadováno (narušení povrchové úpravy nebo soudržnosti jednotlivých zrn kamene).
a) Mechanické čištění -
ruční za sucha – ocelový kartáč, kartáč s umělým vlasem, oprašovač ruční za mokra – ocelový kartáč, kartáč s umělým vlasem strojní za sucha – kartáčové vysavače strojní za mokra – čištění ručním tlakovým strojem, vysavače nečistot – pouze v kombinaci s chemickým čištěním apod.
b) Chemické čištění -
většinou látky na bázi kyselin
c) Kombinované čištění -
chemické a mechanické – ruční, strojní
a) Mechanické čištění kamene Plochy znečištěné zbytky stavebních hmot, vzniklé při provádění stavebních prací, lze odstranit pomocí různých kamenických dlát. Méně destruktivními způsoby očištění kamene jsou ruční čištění kamene ocelovým kartáčem nebo kartáčem s umělým vlasem za sucha či za mokra. Je možno je však použít při menším znečištění kamene od stavebních nečistot nebo při znečištění lišejníky a řasami, trusem apod. Při čištění ocelovým kartáčem však dochází k částečnému narušení povrchové vrstvy kamene a proto je možno použít tuto metodu pouze tam, kde nejsou požadavky na zachování původního vzhledu kamene. Při čištění kartáčem s umělým vlasem již nedochází k takovému poškozování vnější povrchové vrstvy jako při čištění ocelovým kartáčem a při použití jemného vlasu nedochází prakticky k žádnému poškozování kamene, snižuje se však mycí účinek. Při mytí za sucha nedochází k takovému znečištění a zamokření okolního prostoru, dochází ale k zvýšenému vzniku prachu. Při čištění pod vodou se zvyšuje účinnost mytí (voda rozmáčí nečistoty a snižuje přídržnost špíny ke kamennému podkladu, zvláště teplá), ale zvyšuje zavlhčení a znečištění okolí. Pokud to však nevadí, tak je tato metoda vhodnější než mytí za sucha. Další možností čištění vnějších kamenných prvků je čištění pomocí ručního tlakového stroje. Při použití tohoto stroje existuje několik možností použití. Hlavním čisticím prostředkem je tlaková voda, studená nebo teplá (teplá pro zvýšení účinnosti mytí). Voda je stříkána na povrch v různých formách a mohou se do ní přidávat abrazivní látky pro zvýšení účinnosti čištění, což má však za následek narušování povrchové vrstvy kamene. Možnosti čištění ručním tlakovým přístrojem -
čištění přímočarým tlakovým vodním paprskem (studená nebo teplá voda cca 60°C) čištění rotačním tlakovým vodním paprskem (studená nebo teplá voda cca 60°C) čištění tlakovou vařící vodou s párou čištění přímým tlakovým paprskem s přídavkem křemičitého písku čištění přímým tlakovým paprskem s přídavkem skleněných kuliček apod.
Nejběžnějším způsobem mytí ručním tlakovým přístrojem je mytí přímočarým vodním paprskem. Lze jej využít pro mytí běžně špinavých ploch od lišejníku a řas, různých výkalů, posypových solí, atmosférického spadu apod. pokud špína není hluboko v kameni, ale jen při povrchu. Tato metoda je i nejméně škodlivá pro kámen, tj. nedochází k jeho poškozování.
Účinnější metodou čištění je čištění rotačním tlakovým vodním paprskem. Je schopna vyčistit i hlouběji usazenou špínu, ale je však již méně šetrná ke kameni a u měkčích nebo navětralých kamenů může vytvářet prohlubně nebo může docházet k odrážení hran, vlivem vysokého tlaku, který je schopna rotační tryska vyvinout. Velmi účinnou metodou je v současnosti čištění tlakovou vařící vodou a párou (extraktorem – čistícím přístrojem, který čistí pomocí horké vody a páry a současně vymyté nečistoty odsává). Tato metoda je i šetrná k čištěnému kameni, jedinou nevýhodou je pouze vyšší pořizovací cena než u běžných ručních tlakových přístrojů. Pro znečištěné povrchy, kde již nestačí použití čištění přímočarým nebo rotačním paprskem, je možno použít metodu čištění přímým tlakovým paprskem s přídavkem křemičitého písku nebo skleněné drti. Tato metoda je však velice abrazivní, díky použitému křemičitému písku. Touto metodou může dojít k částečnému odbroušení a odloupnutí vrchní znečištěné vrstvičky kamene. O trošku jemnější možností než čištění přímým tlakovým paprskem s přídavkem křemičitého písku je čištění pomocí přímého tlakového paprsku s přídavkem malých skleněných kuliček. Tato metoda je šetrnější a nedochází k takovému obrušování a odlupování jako u předchozí metody díky kulatému tvaru (ostrohranná křemičitá zrna jsou více abrazivní než kuličky). Dalšími možnostmi přídavků jsou např. vápenná moučka, rozdrcené pecky, skořápky apod. v závislosti na potřebě šetrnosti metody. b) Chemické čištění kamene Pro čištění vnějších kamenných prků od znečištění mastnotami, olejovými skvrnami, rzí, atmosférickým spadem, lišejníky a řasami, plísněmi či houbami apod., je možno použít chemické čisticí prostředky, které ovšem nenarušují čištěný kámen. Tyto prostředky jsou většinou na bázi kyselin, jsou to silné koncentráty a při jejich užití se ředí v závislosti na druhu a velikosti zašpinění. Čištění hloubkových skvrn a špíny – při použití chemických čisticích prostředků je třeba vždy konzultovat vhodnost použití a velikost koncentrace prostředku s výrobcem popř. prodejcem prostředku, aby nedocházelo k poškozování kamene. Při samotném užití se nechá přípravek působit určitou dobu (řádově několik minut) dle pokynů výrobce, aby mohlo dojít k maximálnímu uvolnění nečistot. Po této době se musí prostředek důkladně omýt čistou vodou. Toto je třeba opakovat několikrát až do doby, dokud prostředek na ošetřovaném kameni nepění. Pro zvýšení účinnosti mytí je dobré uvolněnou špínu navíc ještě čistit kartáčem s jemným vlasem spolu čistou vodou a vzniklou směs odsávat vysavačem nebo extraktorem. Pokud je plocha znečištěna velmi silně, je možné pro maximální vyčištění aplikovat znovu čisticí prostředek a opakovat celý čistící proces ještě jednou, avšak až po úplném vyschnutí plochy po předešlém čištění, aby nedocházelo k ředění čisticího prostředku. Pokud je čištění prováděno ve vnějších prostorech je nejlepší provádět závěrečné mytí ručními tlakovými přístroji (kombinace chemického a mechanického čištění). Extraktor – čistící přístroj, který čistí pomocí horké vody a páry a současně vymyté nečistoty odsává. Toto odsávání je vhodné z důvodu maximálního odstranění rozpuštěných nečistot a použitých chemických prostředků ze všech pórů kamene. V případě, že v pórech zůstane část špíny s chemickým čisticím prostředkem, může dojít při běžném mytí a styku s vodou k znovuobnovení chemické reakce a tím pádem k narušování kamene. Čištění graffiti – pokud dojde ke znečištění vnější kamenné dlažby nebo prvku graffiti, ať už spreji nebo fixami, je možné částečné nebo úplné odstranění pomocí speciálních chemických látek. Úspěšnost čištění závisí na velikosti znečištění, pórovitosti kamene, době znečištění a z toho vyplývající hloubce proniknutí a vytvrzení barvy a na kvalitě použitého čisticího prostředku. Látky se nechávají působit v závislosti na uvedených faktorech od několika
minut až po několik dní. Při čištění konkrétních míst je vhodné vyčistit určitou souvislou ohraničenou plochu, jelikož při tomto chemickém odstraňování dochází k částečnému zesvětlení čištěných míst. Prostředky se nanášejí na znečištěné plochy např. štětcem a po určené době působení se očistí čistou vodou (ruční tlakový přístroj, exaktor). Pokud je znečištění hluboké je třeba tyto operace opakovat. c) Kombinované čištění kamene Při kombinovaných způsobech čištění jsou v praxi nejvíce využívány kombinace mechanických a chemických způsobů čištění. Čištění může probíhat v různých kombinacích tak, aby bylo dosaženo maximálního vyčištění plochy. Např. jako čištění mechanické ruční, kterým je možno odstranit hrubé nečistoty a nánosy po stavebních činnostech (maltové zbytky apod.), v kombinaci s chemickým odstraněním látek zapitých do kamene (olejové skvrny, mastnoty…) a následným dalším mechanickým očištěním ručním tlakovým přístrojem nebo exaktorem tak, aby v čištěném kameni nezůstaly žádné nečistoty a chemické čistící látky. Samozřejmě existují i další kombinace čištění, které vždy závisí na míře a druhu znečištění, podmínkách ve kterých čištění probíhá, finančních možností apod. Vždy je však třeba předem rozvážit jednotlivé metody čištění a jejich kombinace, aby nedošlo k poškození čištěného kamene nebo jeho okolí nevhodně zvolenými čistícími metodami. Prostředky pro zamezení znečištění a zvýšení odolnosti kamene před nepříznivými vnějšími vlivy Z důvodu nepříznivého působení vnějších činitelů jako jsou teplota, sluneční záření, vlhkost, lidská činnost a dalších činitelů popsaných v předchozích bodech, dochází k narušování a poškozování kamene, jeho lesku, soudržnosti povrchových vrstev apod. Z těchto důvodů existují a neustále jsou vytvářeny a vylepšovány chemické ochranné prostředky proti těmto nepříznivým vlivům. 6. NA ZÁVĚR Tento návod nemůže být brán jako vyčerpávající seznam informací o lepení a ošetření kamenných obkladů a dlažeb. Tento dokument je pouze základního informativního charakteru.
