Technické údaje, programování, materiály Hrají
Dop. přístupnost
Trailer
od 12 let
http://youtu.be/yWCuzcNBXy4
Kopie
Propagace
Velká Británie 2014 / 96 minut
Nick Cave, Susie Cave, Warren Ellis, Darian Leader, Ray Winstone, Blixa Bargeld, Kylie Minogue, Arthur Vare, Earl Cave & The Bad Seeds
DCP, Blu-ray, DVD
Plakáty A1, fotosky, pohlednice, PR článek k filmu
Režie
Ocenění
Formát
Iain Forsyth a Jane Pollard
Sundance 2014 – nejlepší režie a nejlepší střih dokumentu, Istanbul 2014 – cena FIPRESCI
1:2.35
Mediální partneři AČFK
Originální verze
Respekt, Metropolis, Radio 1, ČSFD, Artikl, Full Moon, Proti šedi
Nick Cave: 20 000 dní na Zemi (20,000 Days on Earth)
Scénář Iain Forsyth, Jane Pollard a Nick Cave
anglicky dokument
Kamera Erik Wilson
Monopol
Hudba
Od: 9. 10. 2014 Do: 30. 4. 2024
Nick Cave a Warren Ellis
Další informace
Žánr Titulky české
http://www.acfk.cz/nick-cave20000-dni-na-zemi.htm
Programování
Materiály ke stažení
David Huspenina e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 339 341
www.acfk.capsa.cz (jméno a heslo: guest)
Vyjádření distributora
Už mi lásko není 20 000 dní… Nick Cave před vašima očima žije svůj dvacetitisící den a je to fascinující podívaná. Jedinečný dokument o jedinečné umělecké osobnosti vás seznámí s každodenními rituály Nicka Cavea, s tajemstvím jeho inspirace a také s jeho vnitřními běsy a dávnými, hluboko zasutými křivdami. Absolutně upřímný a obnažující film, který Cave pojal jako jistou formu terapie a který natočil se svými dlouholetými přáteli Iainem Forsythem a Jane Pollardovou. Naprostá povinnost pro všechny fanoušky Cavea i pro ty, kdo chtějí zkusit pochopit tajemství umělecké inspirace. Nádavkem brilantní kamera, ze které šílí diváci na celém světě. „He´s a god, he´s a man, he´s a ghost, he´s a guru“, zpívá Cave v písní Red Right Hand a nepřímo tak označuje sám sebe. Vy nyní můžete s tímto bohem-mužem-duchem-guru strávit jeho jubilejní den vměstnaný do 96 minut…
Jan Jílek, hlavní dramaturg AČFK
Synopse
Dvacet čtyři hodin v životě hudebníka a mezinárodní kulturní ikony Nicka Cavea v dokumentu, který propojuje fikci s realitou. Snímek přináší překvapivě přímočarý a intimní vhled do procesu umělecké tvorby, zkoumá lidskou identitu a je oslavou převratných schopností kreativního ducha.
O filmu
Snímek Nick Cave: 20 000 dní na Zemi je důmyslnou a lyrickou ódou opěvující lidskou tvořivost v hlavní roli s hudebníkem a kulturní ikonou Nickem Cavem. Záznam dvaceti čtyř hodin v životě rockové hvězdy přináší důvěrné zachycení procesu umělecké tvorby na pozadí kombinace reality a fikce. Celovečerním režisérským debutem navazuje dvojice vizuálních umělců Iaina Forsytha a Jane Pollardové na sedmiletou intenzivní spolupráci s Nickem Cavem. Snímkem provází originální hudba z dílny Nicka Cavea a Warrena Ellise. Nick Cave oceňuje netradiční přístup obou filmařů a ke spolupráci s nimi dodává: „Pozval jsem je do La Fabrique Studios, aby natočili propagační video pro naši novou desku Push The Sky Away. Nakonec to dali skvěle dohromady a natočený materiál byl tak úžasný, že jsme se rozhodli ten námět rozvíjet dál.“ Iain a Jane se chopili jedinečné příležitosti natočit portrét Nicka Cavea, který se kamery většinou straní. Z chvil strávených v Caveově pracovně a v nahrávacím studiu v průběhu roku 2012 vycítili, že z natočeného materiálu by mohl vzniknout celý film. Nápady načrtnuté v Caveových zápisnících přivedly filmaře na myšlenku požádat ho, aby na jejich
vlastní témata vymýšlel krátké texty. Jejich kompilace pak měla tvořit mluvenou osnovu filmu. Autorům bylo jasné, že nechtějí natočit oslavný portrét umělce ani ho demaskovat jako běžného člověka. Místo toho se Iain Forsyth a Jane Pollardová rozhodli pohrát si s rockovou mytologií a zachytit Caveovu výjimečnost. „Chtěli jsme představit Nicka Cavea jako vypravěče, myslitele, který vytváří mýty, jako umělce, který neustále něco spřádá na svém tkalcovském stavu představivosti,“ dodává k tomu Forsyth. Režiséři snímku zkontaktovali londýnskou produkční společnost Pulse Films, která se orientuje na novátorské filmy s netradiční strukturou jako například Nekecej a zahraj hity o posledních dnech existence skupiny LCD Soundsystem a dokudrama Who Is Dayani Cristal? s Gaelem Garciou Bernalem. Projekt okamžitě zaujal Thomase Benskiho, zakladatele společnosti Pulse a výkonného producenta snímku. „Naší výsadou je to, že propojujeme nadějné talenty a schopné filmaře, kteří díky nám mohou neomezeně kreativně tvořit a zároveň se uplatnit na trhu,“ vysvětluje Benski, „proto jsme spolupráci Iaina a Jane s Nickem Cavem viděli jako další ideální příležitost.“
Dalším členem tvůrčího týmu byl zkušený producent James Wilson. Jakožto fanouška Caveovy tvorby jej uchvátilo jak dané téma, tak i odvážný přístup filmařů. Z Wilsonovy dílny vzešly nedávno dva kreativně nekonvenční filmy – Under The Skin režiséra Jonathana Glazera a Perverzní průvodce ideologií Sophie Fiennesové produkované společnostmi Film4 a BFI. Wilson byl přesvědčen, že režiséři a jejich nápady disponují uměleckým potenciálem, který by tyto společnosti mohl zajímat. „BFI a Film4 jsou v současné době otevřeny odvážným autorským filmovým projektům,“ dodává. Ukázka, se kterou se Iain Forsyth s Jane Pollardovou představili, na zástupce společností Film4 i BFI zapůsobila natolik, že se postupně rozhodli projekt z větší části finančně podpořit prostřednictvím britského soukromého investora Corniche Pictures. Společnost Pulse našla další sponzory – Goldin Films a kanadské finanční specialisty PHI Films, kteří dodali zbývající finanční zdroje a poskytli vlastní kapitál. O mezinárodní prodej práv mimo Velkou Británii a Caveovu rodnou Austrálii, kde práva koupila společnost Madman, se postarala společnost Hanway. Práce na filmu probíhaly paralelně s Caveovým turné, natáčení tedy muselo běžet ve zrychleném tempu. „Caveův nabitý program s námi, nezávislými producenty, pořádně zamával!“ podotýká Wilson. První promítání snímku na festivalu Sundance v lednu proběhlo skoro na den přesně po roce od začátku hlavního natáčení. Nick Cave: 20 000 dní za Zemi nepřináší vážný ani oslavný portrét uznávaného hudebníka. Režisérské duo naopak mnohem více zajímala univerzální témata, včetně smrti, našich vymezených dnů na Zemi a toho, jak je žijeme. Humor, s jakým Iain Forsyth a Jane Pollardová k tématu přistupují, předem naprosto vylučuje jakoukoli pompéznost.
K jejich velké radosti na tuto hru okamžitě přistoupil i střihač Jonathan Amos, který dokázal vyzdvihnout komediální momenty snímku. Právě díky uměleckým dovednostem a vizi režisérské dvojice představuje snímek více než pouhý hudební dokument. Snaží se navodit určitý pocit, a to se mu daří. „V procesu umělecké tvorby nejprve definujeme pocit, který chceme v divákovi navodit,“ říká Jane Pollardová. „V případě snímku 20 000 dní na Zemi jsme chtěli ostatním zprostředkovat, jaké to je, když znáte osobně Nicka Cavea. Je inspirativní a ohromující. Chceme, abyste po jeho zhlédnutí cítili touhu na sobě pracovat, abyste si říkali: musím být ještě lepší, musím se víc snažit. Každý člověk umí být kreativní. Jenom je třeba věci dotáhnout do konce.“ Bowenovi a Wilsonovi bylo záhy jasné, že přístup režisérů snímku osloví nejen Caveovy fanoušky, ale i kinofily a milovníky dobrých příběhů. „Snímek není konvenční dokumentární film ani dokudrama,“ říká Bowen. Wilson dodává: „Nejedná se o faktické zachycení příběhu nebo problému. Není to rekonstrukce uplynulých událostí. Ani záznam koncertu, ani rocková biografie. Kombinace přirozeného chování a fiktivních prostředí vytváří cosi krásného, co se vzpírá jakýmkoli škatulkám.“ Aby zachytili Caveův 20 000. den, vytvořili filmaři intenzivní hyperreálný svět, který je stál obrovské produkční úsilí. Ten „den“ se odvíjel od dvou klíčových scén, které měly dát Caveovi prostor hovořit o sobě a o jeho myšlenkách, a to způsobem, který měl přinést něco nového, smysluplného a podstatného. V první z nich se Cave setkává s proslulým psychoanalytikem Darianem Leaderem a ve druhé navštíví Archiv Nicka Cavea přestěhovaný do Brightonu z Melbourne. Koncept představení je pro režiséry velmi důležitý a toto téma se prolíná celým filmem. „Jako bychom vytvářeli situace a jejich prostřed-
nictvím umožňovali, aby se něco zajímavého stalo, a pak našli způsob, jak co nejlépe zachytit ducha té chvíle,“ popisuje Pollardová metodu vytváření situací a zachycování jejich spontánního vývoje. „A právě to se Nickovi líbilo,“ vysvětluje Forsyth. „Že se nemusí starat o to, co natočíme a co z toho ve střižně potom vznikne. Naším největším tajemstvím, které jsme nikdy nikomu prozradili, je, že jsme pořád připravení na neúspěch. Když s ním počítáte, dává vám to větší svobodu.“ Filmaři zprostředkovali setkání se třemi osobnostmi, které v Caveově životě hrály významnou roli: britským hercem Rayem Winstonem, který účinkoval ve filmu Proposition z pera Nicka Cavea a v režii Johna Hillcoata; německým hudebníkem Blixou Bargeldem, jenž dvacet let figuroval v původní sestavě kapely Nick Cave & the Bad Seeds; a australskou zpěvačkou a herečkou Kylie Minogue, se kterou Cave v roce 1996 nazpíval svůj nejúspěšnější singl Where The Wild Roses Grow. Každý z těchto přátel v Nickovi v různých denních dobách vzbuzuje jiné pocity a myšlenkové pochody. .
Režiséři Iain Forsyth a Jane Pollardová Iain Forsyth a Jane Pollardová se seznámili během studií výtvarného umění v devadesátých letech na Goldsmiths College v Londýně. Jejich díla jsou zastoupena ve sbírkách muzeí a uměleckých institucí po celém světě. Mezi jejich nejznámější projekty patří rekonstrukce význačných momentů v historii umění. Na poli současného umění jsou v tomto směru průkopníky, připomeňme například jejich vysoce ceněnou a zcela věrnou rekonstrukci posledního vystoupení Davida Bowieho coby Ziggyho Stardusta s názvem A Rock ‘N’ Roll Suicide zinscenovanou přesně 25 let po původním představení. Živá vystoupení a hudební produkce hrají v uměleckém vyjádření dvojice velkou roli a často vedou k zajímavé spolupráci s jinými umělci, například v případě zvukové instalace se Scottem Walkerem v Sydney Opera House, experimentů s podprahovými zvukovými podněty s Jasonem Spacemanem ze Spiritualized, videoartového projektu s Benem Drewem, prvního vystoupení Planu B zaznamenaného na kameru a samozřejmě jejich probíhající spolupráce s Nickem Cavem.
Rozhovor s Nickem Cavem
Bylo pro vás osvobozující, když se režie vašich kreativních nápadů ujal filmařský pár a vy jste jim mohl přenechat vedení? Já sám bych se do něčeho takového nepustil. Ti dva mají fůru energie. A tomu filmu obětovali opravdu hodně. Je mi ctí, že někdo investoval tolik úsilí do takového projektu. A poděkování patří i společnosti Pulse a Film4, které ustoupily ze svých nároků a nechali Iaina a Jane pojmout celou věc po svém. Na základě zkušeností, které s filmem mám, můžu říct, že takový přístup je opravdu výjimečný. Iain a Jane úspěšně dosáhli svého, přičemž nemuseli příliš slevovat ze svých představ. Tím mě povzbudili snad nejvíc. Navrátili mi víru ve filmové umění. Z vlastní zkušenosti vím, že většina filmařů musí dělat velké ústupky. Ale tak to ve světě filmu chodí. Oni dostali volnou ruku, a tím mohla vyniknout nejednoznačnost, bizarnost filmu, ale především získali spoustu prostoru, aby mohli s jednotlivými scénami pracovat a rozvíjet je. Proto má snímek tak skvělou atmosféru a výjimečné dimenze.
Naplnil film vaše očekávání? Ano. Ačkoli je to fikce, je ten film z určitého hlediska velice skutečný. A v tom je jeho síla. Fikce nás přivedla k čemusi reálnému a o tom celý ten film vlastně je. Zpochybňuje důležitost skutečného světa v porovnání se světem smyšleným. Nebo se snaží zachytit prostor, kde se tyto světy střetávají. Tyhle konstrukce daly vzniknout čemusi velmi syrovému a objevnému. A to mě těší, protože Iain a Jane dosáhli přesně toho, o co jim šlo. Už hrubý střih byl velice působivý. Od samého počátku stáli oběma nohama na zemi a natáčení měli pevně v rukou. A my ostatní jsme se mohli uvolnit a nechat to na nich. Na tvůrčím procesu je cosi tajemného a cosi všedního zároveň. Na jednu stranu si musíte prostě sednout a soustředit se. Ale zároveň to má i svoje kouzlo. Iain a Jane zachytili tenhle proces ve filmu jakoby ze strany, a tím odhalili mnohem víc než standardní přímočarou metodou. Pěkně šibalský přístup!
Jak si vybavujete průběh natáčení? „Při natáčení scén z archívu jsem tam pár dní jenom tak seděl, prohlížel si fotky a mluvil jsem o nich a úplně jsem zapomněl na kamery, což se odráží na pohodové atmosféře těch záběrů. Ale scény z auta mnohem lépe zachycují citové nuance mezi mnou a mým spolucestujícím. I když jsou spontánní a autentické, bylo mnohem těžší je natočit, než by se zdálo. A k tomu jsem ještě musel řídit auto! Nebo to alespoň předstírat… Ztížili jsme si to, protože jsme chtěli, aby ty scény byly nabité určitým napětím.“
Asociace českých filmových klubů, o.s. Nábřeží 950/12 | 779 00 Olomouc www.acfk.cz
