Technické standardy veřejné kanalizace. akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové

Technické standardy veřejné kanalizace akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové

Prosinec 2010

VODOVODY A KANALIZACE HRADEC KRÁLOVÉ, A.S.

Technické standardy veĜejných kanalizací

Víta Nejedlého 893, 500 03 Hradec Králové

A .Textová þást

8.6.

Ostatní požadavky na stavební þásti kanalizaþních objektĤ

20

9.

Tlaková a podtlaková kanalizace

20

9.1.

Tlaková kanalizace

20

9.2.

Podtlaková (vakuová) kanalizace

21

9.3.

Varianty Ĝešení

21

10.

Bezvýkopové technologie

21

10.1.

Bezvýkopové rekonstrukce s rozrušením nebo odstranČním pĤvodního potrubí

22

10.2.

Bezvýkopové rekonstrukce pĜi ponechání pĤvodního potrubí

22

10.2.1. OdstraĖování lokálních poruch

22

10.2.2. VytvoĜení nových vnitĜních povrchĤ trub

22

10.2.3. Využití speciálních konstrukþních prvkĤ aplikovaných do stávajícího potrubí

22

10.3.

Realizace nových sítí bezvýkopovými technologiemi

22

10.4.

Sanace šachet a objektĤ na stokové síti

23

11.

Kanalizaþní pĜípojky

23

11.1.

Obecné zásady navrhování kanalizaþních pĜípojek

23

11.2.

Podmínky napojování kanalizaþních pĜípojek

24

11.3.

Zrušení napojení na veĜejnou kanalizaci

24

12.

Elektrická zaĜízení na vodovodní síti

24

13.

PĜevzetí kanalizaþní sítČ do vlastnictví VAK HK, a.s.

25

14.

Ochranná pásma stok

26

Stránka 3 z 26




A .Textová þást

Úvod

1.

Technické standardy pro síĢ veĜejné kanalizace (dále jen standardy) jsou zpracovány spoleþností Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. (dále jen VAK HK) jako závazný podklad projektantĤm, investorĤm a dodavatelským firmám pro navrhování a realizaci kanalizaþních stok v Hradci Králové a po celém území regionální pĤsobnosti VAK HK. Souþástí tČchto standardĤ je i vzorový návrh nČkterých objektĤ a zaĜízení na kanalizaþní síti. Tyto standardy jsou závazné pro: •

návrhy technických Ĝešení (projektové dokumentace pro územní, stavební Ĝízení a pro provádČní stavby) a realizaci stavby veĜejné kanalizace ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, která je ve vlastnictví VAK HK a.s.

•

návrhy technických Ĝešení (projektové dokumentace pro územní, stavební Ĝízení a pro provádČní stavby) a realizaci stavby veĜejné kanalizace ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, která není ve vlastnictví VAK HK, ale bude provozována Královéhradeckou provozní, a.s. na základČ smlouvy o nájmu a provozování. V tomto pĜípadČ není stavebníkem a investorem VAK HK, nýbrž jiná osoba (dále jen Jiný stavebník)

•

návrhy technických Ĝešení (projektové dokumentace pro územní, stavební Ĝízení a pro provádČní stavby) a realizaci staveb kanalizaþních pĜípojek, které budou pĜipojeny na veĜejnou kanalizaci ve vlastnictví VAK HK, a která je provozována Královéhradeckou provozní, a.s. (déle jen KHP) na základČ smlouvy o nájmu a provozování

Pro stavby veĜejných kanalizací jiných investorĤ nejsou tyto standardy závazné, pokud je prokazatelné, že po celou dobu své existence nebude VAK HK tuto kanalizaci vlastnit nebo že nebude na základČ smlouvy o nájmu a provozování KHP provozována. Tuto skuteþnost prokáže investor þestným prohlášením ve fázi územního Ĝízení. DĤvody a cíle zpracování standardĤ: •

docílit dlouhé životnosti novČ budované i rekonstruované kanalizaþní sítČ pĜi úmČrných investiþních nákladech a vhodném pomČru investiþních a provozních nákladĤ; docílit minimální životnosti 50 let

•

nepĜipustit zabudování stavebních materiálĤ nízké kvality, vykazující krátkou životnost, v dĤsledku které by bylo nutné relativnČ brzy investovat do obnovy a rekonstrukce kanalizaþní sítČ

•

docílit standardizace nČkterých parametrĤ veĜejné kanalizace

•

poskytnout projektantĤm a stavebním firmám dílþí technický návod k projektování a budování staveb kanalizaþních sítí za úþelem dosažení jednotnosti vybudovaných staveb

Nebylo snahou VAK HK zaĜadit do standardĤ všechny aspekty navrhování a realizace kanalizací. Je tĜeba je považovat jako základní pĜíruþku stavebníka (investor, projektant nebo zhotovitel), ve které jsou jednoznaþnČ nebo variantnČ zodpovČzeny nejþastČji opakující se otázky spojené s procesem návrhu a výstavby veĜejné kanalizace. Z tohoto dĤvodu VAK HK uvítá jakýkoliv námČt na vylepšení vČcného þi formálního obsahu této publikace.

2.

Model provozování vodovodĤ a kanalizací na Královéhradecku

Vlastnictví vodohospodáĜské infrastruktury a její provoz od roku 1993 do roku 2005 Akciová spoleþnost VAK HK vznikla v roce 1993 a jejím posláním bylo zajišĢovat dodávky pitné vody a odkanalizovaní na území okresu Hradec Králové. VAK HK byl vodárenskou spoleþností smíšeného typu, tj. vlastníkem vodohospodáĜské infrastruktury a zároveĖ jejím provozovatelem. Majoritními vlastníky VAK HK byly od samotného poþátku obce okresu Hradec Králové.

Stránka 4 z 26




A .Textová þást

Vlastnictví vodohospodáĜské infrastruktury a její provoz po roce 2005 K 30.09. roku 2005 došlo ke vzniku nového provozního modelu. Vznikla spoleþnost Královéhradecká provozní, a.s., která je þlenem skupiny VEOLIA VODA. Od té doby pĤsobí na Královéhradecku v oblasti vodohospodáĜské infrastruktury následující subjekty: •

Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. (dále jen VAK HK) – vlastnická spoleþnost, která vlastní vodohospodáĜskou infrastrukturu (vodovody, kanalizace, úpravny vody, ýOV) a tu pronajala na dobu 30 let Královéhradecké provozní, a.s.. Mezi þinnosti VAK HK patĜí správa vodovodĤ a kanalizací, zajišĢování pĜípravy a realizace obnovy vodohospodáĜské infrastruktury a její rozvoj, dále pak kontrolní þinnost provozovatele a rozhodování o cenČ vodného a stoþného, 99 % vlastníkem spoleþnosti jsou obce.

•

Královéhradecká provozní, a.s. (dále jen KHP) – vodohospodáĜská spoleþnost, jejíž pĜevážnou þinností je provozování pronajaté vodohospodáĜské infrastruktury, prodej vody odbČratelĤm všech kategorii, prodej vodárenského materiálu, provozování stojánkĤ s pitnou vodou, þinnost laboratoĜe pitných vod a zároveĖ odvádČní odpadní vody a provozovaní komunálních þistíren, stavební výroba. 66 % vlastníkem je spoleþnost VEOLIA VODA s.a. a 34 % vlastníkem je VAK HK.

Poskytování informací o kanalizaþním systému vyjadĜovací agenda k projektové dokumentaci

3.

a

3.1. Poskytování podkladĤ projektantĤm Informace o trasách a parametrech stávajících kanalizací v majetku VAK HK jsou k dispozici na tomto pracovišti: •

KHP, oddČlení technické dokumentace a GIS (v budovČ zákaznického centra KHP na adrese Hradec Králové, 500 03 Víta Nejedlého 893, tel.: 495 715 111). Pracovníci zde poskytují informace o trasách kanalizací na celém území provozovaném spoleþností KHP. Jsou zde rovnČž poskytovány podklady pro napojení kanalizaþních pĜípojek a pro veškeré stavby (tzn. RD, areály podnikĤ, inženýrských sítí, komunikací, bytových jednotek, opravy koryt tokĤ, rekultivace apod.) v papírové i digitální formČ.

3.2. Schvalování projektových dokumentací a vydávání stanovisek k nim Návrh technického Ĝešení kanalizace je stavebník povinen pĜedložit k odsouhlasení oddČlení vodohospodáĜského rozvoje VAK HK. Toto oddČlení po posouzení, zda je navrhovaná kanalizace svou trasou, dimenzí a kapacitou v souladu s generelem kanalizaþní sítČ mČsta Hradce Králové a s dlouhodobým plánem obnovy a rozvoje kanalizaþní infrastruktury mČsta HK a celé regionální pĤsobnosti VAK HK, vydá písemná stanoviska, popĜ. stanoví podmínky, pĜi jejichž splnČní bude možné zámČr výstavby pĜedmČtné kanalizace realizovat. VAK HK na žádost stavebníka vydává v rámci územního a stavebního Ĝízení stanoviska k jednotlivým stupĖĤm projektové dokumentace staveb - kanalizací a kanalizaþních pĜípojek, jsou-li souþástí PD výstavby nové kanalizace. V pĜípadČ samostatných kanalizaþních pĜípojek nebo jiných staveb vydává KHP v rámci územního a stavebního Ĝízení svá stanoviska k jednotlivým stupĖĤm projektové dokumentace. Stanoviska lze získat na tČchto pracovištích: •

KHP, oddČlení technické dokumentace a GIS (v budovČ zákaznického centra KHP na adrese Hradec Králové, Víta Nejedlého 893, PSý 500 03). Pracovníci zde na vyžádání vydávají stanoviska k navrženým kanalizaþním pĜípojkám a ostatním stavbám vyjma dopravních staveb.

•

VAK HK, oddČlení vodohospodáĜského rozvoje (v budovČ VAK HK na adrese Hradec Králové, Víta Nejedlého 893, PSý 500 03 Hradec Králové). Pracovníci zde na žádost vydávají stanoviska k rekonstrukcím a pĜeložkám stávajících kanalizací, stavbám nových kanalizací a dopravních staveb. Stanoviska VAK HK k výše uvedeným stavbám budou souþástí tzv. „Rámcové smlouvy o pĜípravČ a realizaci stavby“, která bude se stavebníkem sepsána již ve fázi územního Ĝízení a bude specifikovat povinnosti stavebníka vþetnČ lhĤt splnČní. Pokud tato Rámcová smlouva byla se

Stránka 5 z 26




A .Textová þást

stavebníkem sepsána pĜi projednávání projektové dokumentace pro územní Ĝízení, není již nutné tuto Rámcovou smlouvu se stavebníkem sepisovat znovu pĜi dalším stupni stavebního Ĝízení, tedy pĜi vydávání stavebního povolení (neznamená to však zrušení povinnosti stavebníka pĜedložit projektovou dokumentaci pro stavební povolení k vyjádĜení na VAK HK). V pĜípadČ, že Rámcová smlouva nebyla pĜi projednávání projektové dokumentace pro územní Ĝízení uzavĜena, uzavírá se pĜi projednávání projektové dokumentace pro stavební povolení. Rámcová smlouva se uzavírá pro potĜeby pĜípravy plánovací smlouvy dle pĜíslušných ustanovení zákona 183/2006 Sb., stavební zákon a pĜílohy þ. 13 vyhlášky þ. 500/2006 Sb. o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti, dále pak pro splnČní podmínek ustanovení zákona þ.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znČní novel, § 8, odst. (3) a/nebo § 24, odst. (2) a dále pro splnČní podmínky zákona þ.183/2006 Sb., stavební zákon, § 161, odst. (1). Vzor „Rámcové smlouvy o pĜípravČ a realizaci stavby“ vþetnČ smluvních pĜíloh této smlouvy je uveden v pĜíloze C.

3.3. Požadavky na vČcný rozsah projektové dokumentace k vyjádĜení Níže je uveden pĜehled þástí projektové dokumentace požadovaných za úþelem vydání stanoviska majitele a provozovatele vodohospodáĜské infrastruktury. Duplicitní požadavek u nČkterých þástí je z dĤvodu archivace tČchto þástí na VAK HK, a.s. Minimální vČcný rozsah dokumentĤ, které pĜedkládá stavebník Vaku HK k vydání stanoviska k návrhu veĜejné kanalizace v rámci územního Ĝízení: • • • •

technická zpráva situace v mČĜítku katastrální mapy se zákresem navrhovaných sítí vþ. ostatních sítí 2 ks hydrotechnický výpoþet pĜehledný podélný profil

Minimální vČcný rozsah dokumentĤ, které pĜedkládá stavebník Vaku HK k vydání stanoviska k návrhu veĜejné kanalizace v rámci stavebního Ĝízení: • • • • • • •

technická zpráva situace v mČĜítku 1 : 1000 (1 : 500) 2ks podrobné podélné profily vzorové pĜíþné Ĝezy uložení potrubí statický výpoþet (kontrolovatelný) výkresy objektĤ situaci se zákresem sítí v digitální podobČ (bude zaneseno do GISu)

Minimální vČcný rozsah dokumentĤ, které pĜedkládá stavebník KHP k vydání stanoviska k návrhu kanalizaþní pĜípojky v rámci územního Ĝízení • • •

technická zpráva situace v mČĜítku katastrální mapy koordinaþní situace všech pĜípojek inženýrských sítí

4. Pojmy, podmínky a požadavky k návrhu kanalizaþní sítČ •

MČstskou kanalizací lze odvádČt na ýOV jen odpadní vody odpovídající svým zneþištČním vodám, které splĖují požadavky kanalizaþního Ĝádu pĜíslušné ýOV a které lze bez vČtších problémĤ vyþistit.

•

Stokové sítČ je tĜeba navrhnout ve vztahu k dlouhodobé životnosti stokové sítČ, obtížnosti sanaþních prací a výhledovému stavu odkanalizovaného území.

•

Stoky odvádČjí odpadní vody z odvodĖovaného území pĜednostnČ gravitaþnČ.

•

Tlaková a/nebo podtlaková splašková kanalizace se navrhuje v pĜípadech, kdy není možné, hospodárné nebo z jiných dĤvodĤ pĜijatelné Ĝešit odvedení splaškových vod gravitaþnČ.

•

Sklon a profil gravitaþní kanalizace se navrhuje tak, aby nedocházelo k zanášení stok.

Stránka 6 z 26




A .Textová þást

•

Stoky a objekty na stokách se musí navrhovat a provádČt jako vodotČsné konstrukce.

•

VodotČsnost kanalizaþního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot (ýSN 75 6909 Zkoušky vodotČsnosti stok)

•

PĜehled nČkterých dalších norem týkajících se této problematiky: ýSN 75 6101 Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky ýSN 01 3463 Výkresy inženýrských staveb – výkresy kanalizace ýSN 75 6909 Zkoušky vodotČsnosti stok ýSN 75 6005 Prostorové uspoĜádání sítí technického vybavení TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok TNV 75 6911 Provozní Ĝád kanalizace TNV 75 6910 Zkoušky kanalizaþních objektĤ a zaĜízení

•

Legislativní záležitosti správy a provozování veĜejných vodovodĤ, jakožto i práva a povinnosti jsou Ĝešeny v zákonČ þ. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veĜejnou potĜebu a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o vodovodech a kanalizacích) a provádČcím pĜedpisu, kterým je vyhláška þ.428/2001 Sb.

Zásady pro Ĝešení odvádČní dešĢových vod Pro Ĝešení odvodnČní lokalit výstavby rodinných domĤ a bytových domĤ stanovujeme následující: •

dešĢové vody ze stĜech budou likvidovány vsakováním na místČ, do kanalizace budou vypouštČny pouze výjimeþnČ se souhlasem VAK HK

•

odvádČní dešĢových vod do dešĢových stok oddílné stokové soustavy nebo stok jednotné stokové soustavy bude využívat zpomaleného odtoku, vody budou akumulovány pomocí retence jak plošné povrchové (pĜíkopy, prohlubnČ), tak i odvodĖovacích systém

•

odtok dešĢových vod z vozovek a zpevnČných ploch v rámci lokalit bude Ĝešen tak, aby vody neodtékaly pĜímo do kanalizace, bude využíván zpomalený odtok, pĜednostnČ budou OV vsakovány

DĤvodem tohoto Ĝešení je snaha zachovat vodní režim v krajinČ a odlehþit stokovým sítím, které jsou již ve svých spodních úsecích kapacitnČ vyþerpány. Hydraulické posouzení navrhované kanalizace Výpoþet se provádí dle ýSN 75 6101 Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky. Posouzení návrhu bude provedeno u obcí Hradec Králové, TĜebechovice, Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou, SmiĜice a Nechanice pomocí srážkového modelu MOUSE na deštČ skuteþné nebo umČlé (upravený SchifaldĤv déšĢ z Truplových tabulek) s periodicitou 0,5 nebo 0,2.

5. Návrh trasy kanalizaþního potrubí 5.1. Situaþní vedení kanalizace a) Trasa kanalizace bude vedena tak, aby byl zajištČn další rozvoj území. b) Trasa kanalizace bude navrhována pĜednostnČ po veĜejnČ pĜístupných pozemcích, tj. po pozemcích obce, eventuálnČ státu. Bude-li nutné uložit kanalizaþní stoku do soukromého pozemku, budou vztahy mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem kanalizace upraveny smlouvou o vČcném bĜemeni s pĜesnou specifikací podmínek. Od vlastníka pozemku a jakéhokoliv pĜípadného stavebníka je nutné v rámci této smlouvy požadovat: •

dodržování ochranného pásma kanalizace. Ochranné pásmo je v souladu s ustanovením §23 zákona þ.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znČní vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnČjšího líce stČny kanalizaþní stoky na každou stranu: a) 1,5 m u kanalizaþních stok do DN 500 mm vþetnČ b) 2,5 m u kanalizaþních stok s DN vyšším než 500 mm c) je-li dno stoky v hloubce vČtší než 2,5 m, zvČtšuje se ochranné pásmo o 1,0 m

Stránka 7 z 26




A .Textová þást

•

aby bez pĜedchozího písemného souhlasu KHP neprovádČl v ochranném pásmu kanalizace zemní práce, neumísĢoval konstrukce nebo jiné podobné zaĜízení, neprovádČl þinnosti, které omezují pĜístup ke kanalizaþní stoce nebo které by mohly ohrozit její technický stav nebo plynulé provozování

•

aby bez pĜedchozího souhlasu KHP v ochranném pásmu nevysazoval trvalé porosty, neprovádČl skládky ani terénní úpravy

•

aby kanalizaþní stoka vþetnČ ochranného pásma nebyla oplocena, pokud to bude z technického a majetko-právního hlediska proveditelné, a byl k ní zajištČn pro pracovníky VAK HK a KHP trvalý pĜístup (pokud možno vþetnČ pĜíjezdu mechanizace za úþelem opravy poruch). Pracovníci VAK HK a KHP budou oprávnČni na soukromý pozemek vstupovat za úþelem opravy poruch, provádČní údržby a kontroly provozního stavu kanalizaþních stok. Toto právo musí být vykonáváno tak, aby co nejménČ zasahovalo do práv vlastníka pozemku. Za tímto úþelem KHP pĜedem vstup na pozemek jeho vlastníkovi oznámí a po skonþení prací pozemek uvede do pĜedchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Ustanovení o pĜedchozím oznámení vstupu na pozemek vlastníkovi neplatí v pĜípadČ havarijních stavĤ

c) PĜi dodržení priority bodu b) této kapitoly bude trasa kanalizace pĜednostnČ navrhována v intravilánu mČsta nebo obce na veĜejných pozemcích. Bude dodržovat zejména ýSN 75 6101 – Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky, normu prostorového uspoĜádání sítí technického vybavení ýSN 73 6005, ochranná pásma kanalizace, vyhlášku o veĜejné zeleni apod.. d) Kanalizaþní stoky budou navrhovány tak, aby bylo možné použít mechanizaci jak pĜi opravČ poruch, tak i dodateþných výkopových pracích (odboþky, pĜípojky, osazování mČĜidel, obnovy vnitĜních výstelek apod.), tak i pĜi výmČnČ stok. e) U kanalizaþních stok neprĤlezných a prĤlezných je nutné dodržet vzdálenost mezi revizními šachtami nejvýše 50 m. U stok prĤchozích mĤže být vzdálenost mezi šachtami navržena do 100 m. VČtší vzdálenosti nejsou pĜípustné. f) Úseky mezi šachtami u stok neprĤlezných a prĤlezných se navrhují výluþnČ v pĜímé trase. g) U stok prĤchozích mĤže být zmČna smČru Ĝešena obloukem, který musí mít na zaþátku i na konci revizní šachtu. PolomČr oblouku musí být min. pČtinásobek DN navrhované stoky. h) Všude tam, kde to místní podmínky dovolí, je nutné navrhnout slepé propojení, tj. prodloužit koncový úsek kanalizace až do vstupní šachty sousední kanalizace. ZpĤsob výškového propojení je nutné projednat s vlastníkem a provozovatelem stokové sítČ. i) U novČ navržených ulic a pĜi rekonstrukcích kanalizací se trasa stok navrhuje tak, aby stĜedy vstupních poklopĤ byly umístČny v ose jízdního pruhu. j) V blokovém typu zástavby se navrhuje stokový systém min. 5 m od vnČjšího líce budov. k) V území s oddílným systémem kanalizace se navrhují trasy dešĢové a splaškové kanalizace soubČžnČ. Osová vzdálenost obou vČtví je dána možností realizovat vstupní šachty, avšak pĜi dodržení ýSN 73 6005. l) Spojné šachty dvou stok se Ĝeší zásadnČ tak, aby prĤtok jedné nemohl zbrzdit odtok odpadních vod z druhé stoky. V pĜípadČ výraznČjších rozdílĤ spádových pomČrĤ obou stok je vhodné volit pokud možno napojení tangenciální, nebo s rozdílným výškovým zaústČním. m) ZamČĜení stok musí být provedeno v souĜadnicovém systému JTSK, zamČĜeny musí být osy kanalizace, osy vstupních poklopĤ a vnitĜní obrysy atypických objektĤ (šachet, dešĢových odlehþovacích komor, výustí, odboþek apod.). n) PĜímé úseky mezi dvČma šachtami kanalizace mohou mít smČrovou odchylku od pĜímého smČru nejvýše 50 mm (pĜi vnitĜním prĤmČru potrubí do 500 mm vþetnČ), u vČtších prĤmČrĤ nejvýše 80 mm. o) ýíslování šachet – zaþátek þíselné Ĝady pĜedá zástupce KHP v rámci zpracovávání PD ke stavebnímu povolení.

5.2. Výškové vedení kanalizací a) Poloha navrhované kanalizace musí ve vztahu k ostatním sítím (kĜížení a soubČhy) splĖovat normu technického uspoĜádání sítí technického vybavení ýSN 73 6005.

Stránka 8 z 26




A .Textová þást

b) Sklon nivelety potrubí hlavních stok musí být pokud možno plynulý, bez výškových stupĖĤ ve vstupních a soutokových šachtách. c) Mezi dvČma sousedními vstupními šachtami musí být navržen jednotný spád nivelety potrubí. d) Minimální tloušĢka krytí stoky je 1,5 m. Uložení stok musí zaruþovat možnost uložení vodovodu a plynovodu vþetnČ pĜípojek nad stokovým systémem. e) Výškové uložení stoky musí zaruþovat spolehlivé odvedení odpadních vod z jejího povodí. Menší krytí než 1,5m mĤže být navrženo pouze v odĤvodnČných pĜípadech a po pĜedchozím souhlasu VAKu HK. f) Nejvýše pĜípustná rychlost ve stoce je 5m/sec. ZmírĖování sklonĤ v pĜípadech velkých rychlostí (nad 5m/s) se navrhuje v objektech spadišĢ. Návrh skluzĤ je možný pouze ve výjimeþných pĜípadech, a to pouze po pĜedchozím souhlasu VAK HK. V mimoĜádných pĜípadech je možné Ĝešit úseky s rychlostmi v rozmezí 8 - 10 m/s návrhem materiálu odolávajícího daným podmínkám. I toto Ĝešení musí být pĜedem odsouhlaseno VAKem HK. g) PĜi soubČhu splaškové a dešĢové kanalizace se splašková stoka umisĢuje hloubČji, aby umožĖovala napojení všech pĜípojek kanalizaþního systému. h) Trasa bude navržena tak, aby její sklony nebyly menší než hodnoty pro jednotnou a dešĢovou kanalizaci uvedené v ýSN 75 6101 Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky, þl. 4.4.2.5. i) Profily kanalizaþní sítČ je nutné navrhovat tak, aby byly zajištČny minimální unášecí rychlosti, pĜi kterých nedochází k zanášení potrubí. Hodnoty min. sklonĤ, pĜi kterých nedochází k zanášení potrubí: DN(mm) minimální sklon stoky(‰) 250

6,5

300

5,4

400

4,63

500

4,43

600

4,27

800

4,03

1000

3,85

Pokud by nebylo možné dodržet výše uvedené spády, je nutné navrhnout hydraulicky výhodnČjší profil (vejþitý, kruhový s kynetou), navržený sklon však nesmí být menší než sklon uvedený v ýSN 75 6101 Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky. V tomto pĜípadČ je nutné urþit þetnost proplachĤ a zaĜadit do sítČ proplachovací objekty. j) Pro splaškové stoky platí, že menší sklon než 3 ‰ není pĜípustný ani u stok vČtších profilĤ. k) Výškové zamČĜení stok musí být provedeno zásadnČ ve výškovém systému Bpv. ZamČĜená musí být dna pĜítokĤ a odtokĤ v šachtách technickou nivelací. l) PĜi sklonu potrubí do 10 promile mĤže být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše plus minus 10 mm, pĜi sklonu nad 10 promile pak plus minus 30 mm oproti kótČ dna urþené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon. Pokud by se tak stalo, zástupce VAK HK dílo nepĜevezme do vlastnictví ani provozu.

6. Trubní materiál pro výstavbu veĜejných kanalizací Ve stokové síti ve správČ vlastnictví VAK HK a.s. je použita celá Ĝada trubních materiálĤ, podle období, kdy byla kanalizace zhotovena, podle intenzity dopravního zatížení komunikací, zpĤsobu uložení, agresivity prostĜedí, provozní dĤležitosti kanalizace apod.. Materiály kanalizaþního potrubí u VAK HK a.s. musí splĖovat požadavky ýSN 74 6101 Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky a § 19 a 20 vyhlášky þ.428/2001 Sb..

Stránka 9 z 26




A .Textová þást

VšeobecnČ platí: • • • •

výrobky musí být vyrábČny podle platných evropských, pĜípadnČ þeských norem výrobky musí být certifikovány pro ýeskou republiku kontrola kvality je požadována podle druhĤ výrobkĤ, pĜiþemž výroba musí být Ĝízena dle ISO 9002 výrobky musí splĖovat specifické požadavky správce a provozovatele v rámci jejich kompetence

Materiál stok je nutné volit podle úþelu a plánované životnosti díla. Materiál musí být vodotČsný a bezpeþnČ odolný proti chemickým biologickým a jiným vlivĤm protékajících odpadních vod a proti agresivním úþinkĤm okolního prostĜedí. SouþasnČ má umožnit bezpeþné a úþinné þištČní stok.

6.1. Požadavky na materiály stok • • • • • • • • • • • 6.1.1.

statická únosnost stok a jejich flexibilita vĤþi podloží chemická odolnost proti vlivu protékající látky chemická odolnost proti okolnímu prostĜedí mechanická odolnost vĤþi okolnímu prostĜedí odolnost proti obrusu tČsnost spojĤ vysoká životnost hydraulická hladkost vnitĜního povrchu trub vyhovující sortiment tvarovek jednoduchost provádČní (minimalizace rizika ohrožení kvality díla bČhem provádČní stavebních prací) nízká investiþní nároþnost – ekonomická vhodnost Statická únosnost trub – základní požadavek na jakékoliv trubní systémy

Podle chování trub vĤþi vnČjšímu zatížení se trouby rozdČlují do 3 základních skupin: • • •

Trouby tuhé (potrubí betonové, železobetonové, kameninové a þediþové) Trouby pružné (potrubí z PVC, PP, PE, sklolaminátu) Trouby polotuhé (potrubí z tvárné litiny)

Požadavky na projektovou dokumentaci (PD) pro stavební Ĝízení (Sě) a provádČní stavby (PS): •

souþástí PD musí být kontrolovatelný statický výpoþet

•

v intravilánu se trouby tuhé nesmí navrhovat s uložením pouze do hutnČného pískového nebo štČrkopískového lože a to ani v pĜípadČ, kdy statický výpoþet prokáže jeho použitelnost (vlivem þasu mĤže dojít ke zmČnČ výchozích pĜedpokladĤ, za kterých byly trouby do zemČ ukládány, napĜ. k vyplavení zeminy pĜi poruše výše položeného vodovodu, zmČnČ statického podmínek apod.); tuhé trouby se kladou do betonových sedel na betonovou desku

•

v pĜípadČ použití pružných trub musí být stanoveny hodnoty míry zhutnČní lože a boþního obsypu potrubí; musí být pĜedepsáno hutnČní lože, boþního a krycího obsypu po vrstvách (max. 15 cm pĜi profilu menším þi rovno DN 600, max. 25 cm pĜi profilu vČtším než DN 600)

•

v pĜípadČ použití pružných trub musí být stanovena maximální hodnota deformace profilu potrubí (k termínu dokonþení díla a k termínu pĜed ukonþením reklamaþní lhĤty, cca po 4-5 letech)

•

podrobný popis technologie provádČní

Požadavky na realizaci: •

výstavba bude probíhat v souladu s podrobným popisem technologie provádČní daným výrobcem a projektovou dokumentací

•

v pĜípadČ použití tuhých trub musí být kladen dĤraz zejména na kvalitní provedení jejich uložení a na podkladní konstrukce (betonová sedla, betonové desky)

•

v pĜípadČ použití pružných trub je nutné použít trouby s co nejvČtší kruhovou tuhostí (SN10 a výše); je nezbytné docílit zhutnČní lože a boþního obsypu v souladu s hodnotami projektové dokumentace; hutnČní lože, boþního a krycího obsypu musí být provádČno po vrstvách (max. 15cm pĜi profilu menším þi rovno DN 600, max. 25cm pĜi profilu vČtším než DN 600); pĜi nedodržení tČchto podmínek by se mohlo pružné potrubí pod tlakem zeminy nadloží a pĜetížení z povrchu

Stránka 10 z 26




A .Textová þást

terénu þi vozovky deformovat; kvalitu provádČní hutnČní prokáže kamerová prohlídka potrubí realizovaného díla, jejíž protokol je pĜedkládán zhotovitelem pĜi pĜedávání díla •

v pĜípadČ použití pružných trub nesmí být sjednána záruþní lhĤta na jakost provedených prací kratší než 5 let

Vhodnost použití trub z hlediska statické únosnosti trub: NejvhodnČjší: trouby z tvárné litiny Vhodné: trouby železobetonové, kameninové, þediþové MénČ vhodné: trouby z PVC, PP, PE, sklolaminátové 6.1.2.

Chemická odolnost proti vlivu protékající látky

Charakter odpadních vod podle jejich pĤvodu: • splaškové (odpadní vody z domácností, z technické obþanské vybavenosti a z živností) • prĤmyslové (odpadní vody z technických provozĤ, které musí být pĜed zaústČním do kanalizace pĜedþištČny do limitĤ stanovených kanalizaþním Ĝádem nebo musí být þištČny samostatnČ) • infekþní (odpadní vody z infekþních oddČlení nemocnic, mikrobiologických laboratoĜí apod. – pĜed vypuštČním do veĜejné kanalizace musí být zbaveny choroboplodných zárodkĤ) • dešĢové vody zneþištČné (ze silnic s vysokou intenzitou provozu, prĤmyslových areálĤ apod.) • dešĢové vody nezneþištČné (z pČších zón, parkĤ, stĜech a silniþních komunikací s malou intenzitou provozu, dešĢové vody odtékající ze zneþištČných povrchĤ po skonþení oplachového prĤtoku) • balastní vody (podzemní vody prosakující do kanalizace její netČsností, pĜipojené drenážní vody, þerpané ze stavebních jam do kanalizace, potoþní vody zaústČné do kanalizace, atd.) Faktory ovlivĖující korozi: • nedostateþné pĜirozené vČtrání stok (rovinaté území, jakým je napĜ. mČsto Hradec Králové) • malé prĤtoþné rychlosti, zpĤsobující ukládání nánosĤ • dlouhá doba zdržení v anaerobních zónách • teplota • vyšší organické zneþištČní Požadavky na postup pĜi návrhu trubního materiálu: • projektová dokumentace bude obsahovat soupis prĤmyslových podnikĤ i menších provozoven v povodí dané stoky a posouzení rizika vypouštČní odpadních vod do stokové sítČ za stavu, kdy pĜedþisticí zaĜízení nemá dostateþnou úþinnost nebo je mimo svoji funkci (pĜípad havárie daného podniku) • stoky musí být navrženy v dostateþném sklonu s proudČním o dostateþné unášecí síle • navrhovat vČtratelné poklopy šachet Vhodnost použití trub z hlediska chemické odolnosti proti vlivu protékající látky: NejvhodnČjší: trouby kameninové, železobetonové s þediþovou þi keramickou výstelkou 180°, zd Čné z kanalizaþních cihel Vhodné: trouby z tvárné litiny s výstelkou, trouby z PVC, PE-HD, PP, sklolaminátové Nevhodné: trouby betonové bez sekundární ochrany povrchu 6.1.3.

Chemická odolnost proti okolnímu prostĜedí

NČkteré podzemní vody rozrušují hmoty, s nimiž pĜicházejí do styku, zejména kovy, slitiny železa, malty a betony. Podle chemické povahy se rozlišují: • •

mČkké agresivní vody (s nízkým obsahem minerálních látek, mČkké vody kyselé, mČkké vody obsahující agresivní CO2) silnČ mineralizované agresivní vody (síranové, uhliþitanové)

Požadavky na získání podkladĤ pĜed projektovými pracemi: •

pĜed projektovými pracemi je nutné provést hydrogeologický prĤzkum, který urþí výšku hladiny podzemní vody, její složení, agresivitu pĤdy a podzemní vody.

Stránka 11 z 26




A .Textová þást

Požadavky na projektovou dokumentaci pro stavební Ĝízení: • • •

kanalizace bude pokud možno výškovČ navržena nad hladinu podzemní vody v pĜípadČ, kdy nelze navrhnout kanalizaþní potrubí nad horizont spodní vody, bude proveden rozbor kvality vody a pro kanalizaci použit materiál, který je chemicky odolný proti této vodČ v pĜípadČ použití trub z tvárné litiny je nutné provést prĤzkum bludných proudĤ a prĤzkum elektrochemický

Vhodnost použití trub z hlediska chemické odolnosti proti okolnímu prostĜedí: NejvhodnČjší: trouby kameninové, zdČné z kanalizaþních cihel, PVC, PE, PP, sklolaminát Vhodné: trouby z tvárné litiny s ochranou vnČjšího povrchu MénČ vhodné: trouby betonové 6.1.4.

Vhodnost použití trub z hlediska mechanické odolnosti proti okolnímu prostĜedí

Tato vlastnost je dĤležitá jednak pĜi manipulaci s potrubím a jednak pĜi pĤsobení lokálního (bodového) zatížení. Týká se pĜedevším trub pružných s malou tloušĢkou stČny potrubí. Vhodnost použití trub z hlediska mechanické odolnosti: NejvhodnČjší: trouby betonové, kameninové, þediþové, z tvárné litiny, PP vícevrstvé s SN min.10 a výše Vhodné: PP korugované MénČ vhodné: PP a PE-HD žebrované 6.1.5.

Odolnost proti obrusu

Tato vlastnost je pĜedevším dĤležitá pĜi návrhu stok jednotné kanalizaþní soustavy a stok dešĢové kanalizace (tyto vody mají vyšší obsah suspendovaných látek). Velice významný parametr pĜi rychlostech vody v kanalizaci vyšších než 3-5 m/sec. Vhodnost použití trub z hlediska odolnosti proti obrusu: NejvhodnČjší: trouby s þediþovou výstelkou, PE-HD, PP, kameninové glazované, sklolaminátové (odstĜedivČ lité) Vhodné: PVC, kameninové neglazované, trouby z tvárné litiny s cementovou výstelkou MénČ vhodné: trouby betonové, sklolaminátové (navíjené) 6.1.6.

TČsnost trub a tČsnost spojĤ

Tyto vlastnosti patĜí k základním parametrĤm. V souþasné dobČ vyhovují všechny trouby dostupné na trhu. 6.1.7.

Vysoká životnost

Na výstavbu stok musí být používány trouby s co možná nejdelší životností. Z dlouhodobého pohledu je to nejekonomiþtČjší pĜístup, oddalující nutnost obnovy sítČ a snižující provozní náklady. Vhodnost použití trub z hlediska životnosti: NejvhodnČjší: kameninové Vhodné: betonové s ochranou vnitĜního povrchu, trouby z tvárné litiny, betonové s ochranou vnitĜního povrchu, sklolaminátové (odstĜedivČ lité) MénČ vhodné: PVC, trouby betonové bez ochrany povrchu, PE-HD, sklolaminátové (navíjené), PP 6.1.8.

Vyhovující sortiment tvarovek

PĜi návrhu trubního materiálu je nutné posuzovat i zpĤsoby, které trubní systém umožĖuje použít pĜi dodateþném napojování pĜípojek na stoky. Je nutné používat pouze ty systémy, které zaruþují dlouhodobou tČsnost spoje napojení. Vhodnost použití trub z hlediska sortimentu tvarovek: NejvhodnČjší: trouby z PVC, PP, PE–HD, z tvárné litiny Vhodné: trouby kameninové MénČ vhodné: trouby sklolaminátové, betonové

Stránka 12 z 26




6.1.9.

A .Textová þást

Jednoduchost provádČní

PĜi návrhu trubního materiálu je nutné použít takové materiály, které minimalizují riziko provádČní stavebních prací na kvalitu a jeho životnost. Vhodnost použití trub z hlediska jednoduchosti provádČní: NejvhodnČjší: trouby z tvárné litiny Vhodné: trouby betonové, kameninové, þediþové MénČ vhodné: trouby z PVC, PP, PE, sklolaminátové 6.1.10. Nízká investiþní nároþnost PĜi posuzování ceny kanalizace je nutné posuzovat cenu díla a nikoli pouze cenu výrobku. PĜi srovnávání cen kanalizace z rĤzných druhĤ materiálĤ je rovnČž nutné zahrnout do tČchto srovnání parametr jejich životnosti. Podrobnosti o jednotlivých materiálech a odkazy na výrobce jsou uvedeny v listech materiálĤ v þásti „C. PĜílohy“.

7. Objekty na stokové síti 7.1. Šachty 7.1.1.

Vstupní šachty

Vstupní šachty – vstupní þást Vstupní þást kanalizaþní šachty navazuje na manipulaþní þást (typy popsány v dalším textu). Vstupní þást je tvoĜena komínem z rovných betonových (železobetonových) kanalizaþních skruží DN 1000 mm s pryžovým nebo integrovaným tČsnČním a pĜechodovou skruží 1000/600(800). V pĜípadČ malého krytí mĤže být pĜechodová skruž nahrazena pĜechodovou deskou. Vstupní þást je ukonþena vyrovnávacím vČncem zakonþeným litinovým poklopem (viz výkresová þást). Vstup do šachet je umožnČn pomocí 1 ks kapsového stupadla v kónické skruži a níže umístČných šachtových stupadel (ocelových potažených plastem) Ve zpevnČných plochách poklop lícuje s povrchem zpevnČné plochy. V zelených plochách v intravilánu je nutné zvýšení poklopu proti okolnímu terénu o 10 cm s obetonováním nad terén 1,5 x 1,5 m. V zelených plochách v extravilánu, nebo vČtších zelených plochách intravilánu je nutné zvýšení o 30 – 50 cm s následným obetonováním poklopĤ a kónusĤ 1,5 x 1,5 m. U vstupní šachty je nutno osadit na stranČ vstupu výstražnou tyþ dlouhou 2 m, natĜenou stĜídavČ hnČdou a bílou barvou po 20 cm . Pokud je komín vyšší než 9 m, je nutné osadit pod poklop oko z nerezové oceli pro možnost pĜipoutání pĜi vstupu do šachty

Vstupní šachty – manipulaþní þást Vstupní šachty na profilech DN 200 – DN 600 mm Spodní betonová þást šachty (prefabrikovaná nebo výjimeþnČ monolitická) je založena na štČrkopískový podsyp. V celé délce šachty je navržen stejný materiál pro vystrojení dna jako v pĜilehlých úsecích kanalizaþní stoky. V šachtČ je provedený žlábek z výroby, pĜípadnČ uložena polovina profilu potrubí provedeného již ve výrobnČ prefabrikovaného spodního dílu šachty, výjimeþnČ lze provést dno na stavbČ. PochĤzná þást šachty je z tvrzeného betonu (s pĜímČsí þediþového kameniva) nebo z þediþové dlažby. PĜi zmČnČ profilu v šachtČ probíhá celým profilem šachty vČtší profil dolního úseku.

Stránka 13 z 26




A .Textová þást

Vstupní šachty na profilech DN 700 – DN 1200 mm PĤdorysné rozmČry šachty jsou závislé na profilech pĜítokového a odtokového potrubí. Pod vstupním komínem je nutné zajistit podestu v šíĜce min. 0,6 m. PĜi vstupu do stoky profilu vČtšího než 60 cm je nutné umístit do þásti mezi podestou a dnem jedno a více kapsových stupadel. Pro pĜímé trasy je možné navrhovat prefabrikované šachty DN 1200 – 1500. PĜi vhodných hydraulických podmínkách je možné do tČchto šachet napojovat stoky do DN 600 mm. Pro betonové šachty platí všeobecnČ ýSN EN1917.o Vzorový výkres šachet je uveden v pĜílohách B.6, B.7, B.8. 7.1.2.

Revizní šachty

U kanalizaþních stok neprĤlezných a prĤlezných je nutné dodržet vzdálenost mezi revizními vstupy max. 50 m. U stok prĤchozích mĤže být vzdálenost mezi vstupy navržena do vzdálenosti 200 m. Do prĤmČru potrubí DN 1200 se používají prefabrikované díly kruhové DN 1000–1500, u DN nad 1200 mm se použijí monolitické konstrukce obdélníkového tvaru s pĜechodovou železobetonovou monolitickou deskou. PrĤtokové žlaby musí být ochránČny shodným druhem materiálu, ze kterého je zhotoveno samotné potrubí, pĜípadnČ obloženy jiným obrusuvzdorným materiálem (þediþ, kamenina) nebo otČruvzdorným betonem (BETONIKA PLUS). SvČtlá výška od pochĤzného dna þi podesty po stropní konstrukci má být 1800 mm, minimálnČ 1000 (pĜi malém krytí potrubí). 7.1.3.

Spojné šachty

Spojné objekty se navrhují na soutoku dvou a více stok. Do prĤmČru spojovaných stok 400 mm se pĜednostnČ použijí prefabrikované díly DN 1000 – 1500 mm. Spojení stok o prĤmČru DN 500 a vČtším je Ĝešeno individuálnČ spojnou komorou. Použijí se monolitické konstrukce obdélníkového nebo více úhelníkového tvaru s pĜechodovou (stropní) železobetonovou monolitickou deskou. Pro dodržení hydraulických parametrĤ platí, že polomČr pĜipojovacího oblouku bude minimálnČ 10 – ti násobkem prĤmČru pĜipojovaného profilu. Menší polomČr je možné navrhnout pouze v odĤvodnČných pĜípadech a se souhlasem VAK HK. PĜi návrhu soutoku musí být zajištČn plynulý odtok odpadních vod ze všech pĜítokových stok. Nesmí docházet ke vzdutí pĜítokových vod. Boþní pĜítokové potrubí musí být napojeno obloukem po smČru toku na prĤbČžnou trasu. SvČtlá výška od pochĤzného dna þi podesty po stropní konstrukci má být 1800 mm, minimálnČ však 1000 mm (pĜi malém krytí potrubí). Dno stoky ve spojné šachtČ þi komoĜe musí být ochránČno proti obrusu a nepĜíznivému vlivu protékajícího média obkladem (þediþ, žula, apod.). Pro zajištČní Ĝádného provozu komory bude navržen jeden nebo více vstupĤ, z toho jeden vstup bude umístČn pro potĜeby þištČní pĜibližnČ v prĤseþíku os spojovaných stok a druhý bude umožĖovat bezpeþný vstup obsluhy. 7.1.4.

Lomové šachty

Lomové komory jsou používány pĜi zmČnČ smČru stoky. Pro stoky do DN 600 mm se použijí pĜevážnČ prefabrikované díly DN 1000 – 1500. Pro potrubí DN 800 – DN 1200 mm a zmČnu smČru do 150 se použijí prefabrikované díly DN 1500 mm. SmČr trasy kanalizace DN1200 se mČní kruhovým obloukem ve stoce nebo v monolitické šachtČ. Vstupní šachta oblouku se umísĢuje na zaþátek a na konec oblouku. Pro dodržení hydraulických parametrĤ je nutné, aby polomČr oblouku byl navržen jako min. 10 – ti násobek prĤmČru šíĜky pĜíþného profilu. Menší polomČr je možné navrhnout pouze v odĤvodnČných pĜípadech a se souhlasem VAK HK (minimálnČ však 5-ti násobek šíĜky pĜíþného profilu potrubí). SvČtlá výška od pochĤzného dna þi podesty po stropní konstrukci má být 1800 mm, minimálnČ 1000 mm (pĜi malém krytí potrubí). ěádný provoz komory zajistí jeden nebo více vstupĤ. Jeden vstup bude umístČn pro potĜeby þištČní pĜibližnČ v prĤseþíku os stoky. Dno stoky v lomové komoĜe musí být vhodnČ ochránČno proti obrusu.

Stránka 14 z 26




A .Textová þást

7.2. Objekty na zmČnu nivelety dna SpadištČ SpadištČ se navrhují na stoce tam, kde je sklon terénu vČtší než sklon stoky pĜi maximální možné prĤtoþné rychlosti. Výška spadištČ nesmí pĜesáhnout 4 m pĜi profilu stoky DN 250 až DN 400 a 3 m pĜi profilu stoky DN 500 až DN 600. SpadištČ pro stoky profilu DN 700 a více se navrhují individuálnČ po dohodČ s VAK HK. OpevnČní nárazové stČny bude provedeno z obkladĤ þediþe, žuly apod. Pro vstup do spadišĢ platí obecná ustanovení pro šachty. Vstupní þást bude umístČna nad odtokovou þástí spadišĢové šachty. U profilĤ nad DN 600 mm bude realizována dČlící stČna. PĜíklad Ĝešení spadištČ je uveden v pĜíloze B.9. Skluzy Skluzy se navrhují v pĜípadČ velmi strmých pĜímých úsekĤ stok, kde by vybudování soustavy spadišĢ bylo velmi nákladné nebo obtížnČ proveditelné. Skluz musí být na svém zaþátku a konci opatĜen vstupní šachtou. Rychlost proudČní odpadní vody ve skluzu nesmí pĜesáhnout 10,0 m/s. Hydraulický výpoþet musí vzít v úvahu navýšení prĤtoku provzdušnČním odpadní vody. V odĤvodnČných pĜípadech, zejména u zvlášĢ dlouhých a strmých úsekĤ, nebo pĜi velkém prĤtoku odpadních vod se skluz ukonþuje objektem na tlumení pĜebyteþné pohybové energie. Návrh skluzu musí být schválen VAK HK.

7.3. Objekty na odlehþení odpadních vod Objekty na odlehþení odpadních vod je možné navrhnout pouze ve výjimeþných pĜípadech, pokud lze jasnČ prokázat, že takové Ĝešení je nejlepší s ohledem na technickou, provozní a ekonomickou stránku vČci. ZámČr zaĜadit odlehþovací komoru þi separátoru do kanalizaþního systému musí být pĜedem odsouhlasen VAK HK. Odlehþovací komory a separátory Odlehþovací komory a separátory navržené na jednotném kanalizaþním systému musí zajistit oddČlení dešĢových vod v daném pomČru ĜedČní dle hydraulického výpoþtu, projednaného a odsouhlaseného v projektové dokumentaci, v návaznosti na schválený generel stokové sítČ. Do þistírny odpadních vod musí být spolehlivČ pĜiveden prĤtok rovnající se minimálnČ trojnásobnému množství maximálního hodinového prĤtoku splaškĤ. Množství vod pĜitékajících pĜed odlehþovací komoru je nutné stanovit na základČ bilanþních výpoþtĤ pro všechny typy vod (splaškové, dešĢové, atd.). Návrh odlehþovacích komor tam, kde není vytvoĜen hydraulický model sítČ, bude proveden na základČ hydrotechnického výpoþtu kanalizaþní sítČ. Odtok odpadních vod z odlehþovací komory þi separátoru do odlehþovací komory a do toku se urþuje podle požadavku na ochranu jakosti vody ve vodním recipientu na základČ: Ĝedícího pomČru (násobek max. hodinového prĤtoku splaškĤ) odtoku mezního deštČ dovolené koncentrace zneþištČní odlehþovaných vod hodnoty stanovené v bilanþním výpoþtu Konstrukce odlehþovací komory musí umožĖovat manipulaci s prĤtoky. PĜepadová hrana bude navržena tak, aby bylo možné jednoduchým zpĤsobem její zvýšení, snížení, nebo její eventuální vyhrazení. Jako hradící prvky se používají dubové dluže s osazením do U nebo I profilĤ s možností hrazení po 10 cm výšky, max. délka jednoho pole je 1,5 m . Na odtoku z odlehþovací komory do další trasy kanalizaþní sítČ bude navrženo vždy hrazení. Jako hradící prvky budou rovnČž dubové dluže, pĜípadnČ kanálové šoupátko. Vstup do komory bude zajištČn podle velikosti odlehþovací komory dvČma i více vstupními komíny. PĜíklad dešĢového oddČlovaþe je uveden v pĜíloze B.10.

7.4. MČrné šachty MČrné šachty na stokách Na základČ požadavku VAK HK se na nČkterých stokách kanalizaþní sítČ navrhují objekty, ve kterých je možné mČĜit prĤtok odpadních vod. Tyto objekty se zpravidla umísĢují na odtoku z ucelených povodí a v

Stránka 15 z 26




A .Textová þást

odlehþovacích komorách tak, aby bylo možné mČĜit prĤtok všech odpadních vod odtékajících ze stokové sítČ (nezbytné údaje jsou o stavu kanalizaþní sítČ v povodí za bezdeštných prĤtokĤ, s cílem identifikovat pĜítok balastních vod, a chování kanalizaþní sítČ pĜi srážkové události). MČrné šachty na kanalizaþních pĜípojkách Na kanalizaþních pĜípojkách se zĜizují mČrné objekty tam, kde je nezbytné mČĜit množství odpadních vod. Jedná se hlavnČ o pĜípojky producentĤ s více druhy odpadních vod a vlastními zdroji vody. MČrné objekty zĜizuje vlastník pĜípojky (producent, zákazník) na vlastní náklady. K mČĜení množství odpadních vod se používá mČrných žlabĤ (ParshallĤv, Venturiho a pod), mČrných pĜelivĤ s ultrazvukovým snímaþem hladiny, prĤtokomČrĤ apod.. Technické Ĝešení mČrné šachty musí být vždy individuálnČ projednáno a odsouhlaseno VAKem HK.

7.5. KĜížení stok 7.5.1.

KĜížení s vodním tokem

KĜížení stok s vodními toky se navrhuje podle ýSN 75 2130, a to podchodem, shybkou, pĜevedením po mostČ, nebo samostatným pĜemostČním. U provoznČ dĤležitých stok nebo kanalizaþních výtlakĤ se doporuþuje potrubí zdvojit. PĜi podchodu stoky pod vodoteþí musí být zohlednČna ochrana potrubí proti mrazu a svislá vzdálenost mezi dnem toku a vnČjším povrchem potrubí kanalizace (vþetnČ izolace nebo chrániþky) je : • u nesplavných tokĤ minimálnČ 0,5 m • u splavnČných tokĤ (výhledovČ splavnČných) minimálnČ 1,2 m Tam, kde to situace umožĖuje, lze Ĝešit kĜížení podchodem s plynulým gravitaþním odtokem odpadní vody s volnou hladinou. Nad kanalizací pak musí být v korytČ toku pevný zához nebo dlažba. ýastČjší je kĜížení pomocí protlaku s chrániþkou. V protlaku nesmí dojít ke zmenšení profilu kanalizace, je vhodné použít potrubí s jištČnými spoji. Prostor mezi chrániþkou a potrubím kanalizace se u malých profilĤ vyplní, u velkých profilĤ musí být kanalizaþní potrubí ĜádnČ zajištČno. PĜed a za podchodem vodoteþe bude osazena šachta. Osazení šachet se Ĝeší podle místních podmínek po konzultaci s VAK HK. PĜíklad podchodu kanalizace pod vodoteþí je uveden v pĜíloze B.11. 7.5.2.

KĜížení s železnicí a komunikací

KĜížení kanalizaþních stok s pozemními komunikacemi v extravilánu a s dráhou se navrhuje podle ýSN 75 6230 a dle dispozic správce komunikace nebo kolejové tratČ. Pokud správce tČchto komunikací požaduje, aby byla stoka umístČna uvnitĜ ochranné konstrukce, navrhují se chrániþky nebo štoly. Podchod pozemní komunikace pĜekopem není zpravidla dovolen u dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací. U tČchto komunikací se využívá bezvýkopová technologie pro uložení chrániþky, nebo pokládka potrubí v ochranné štole. Podchody ostatních komunikací nižší tĜídy, kde lze po dobu výstavby nebo opravy Ĝadu vylouþit nebo omezit dopravu, se stoky navrhují uložené v zemi, v nezbytných pĜípadech v chrániþkových podchodech minimální možné délky. Vzdálenost potrubí kanalizace, nebo jeho ochranné konstrukce od povrchu vozovky musí být min. 1,5 m (0,6 m pak ode dna odvodĖovacího pĜíkopu komunikace se zohlednČním ochrany proti mrazu). Podchod kolejových tratí se pĜednostnČ navrhuje uložením potrubí v chrániþce provedené bezvýkopovou technologií nebo v ochranné štole. Podchod nesmí být veden v prostoru pod pohyblivými þástmi výhybek a pod kolejovými spojkami železniþních drah. Vzdálenost ochranné konstrukce kanalizace od spodku kolejové trati musí být min. 1,5 m. PĜed i za kĜížením kanalizace s železniþní tratí je vhodné na kanalizaci situovat revizní šachty. PĜíklad podchodu kanalizace pod železnicí je uveden v pĜíloze B.12. 7.5.3.

Shybky

Návrh shybky musí být doložen hydraulickým výpoþtem. U hlavních a kmenových stok se zpravidla navrhuje jako dvouramenná s jedním ramenem splaškovým a druhým dešĢovým. Shybka má sestupné a vzestupné

Stránka 16 z 26




A .Textová þást

rameno o doporuþeném sklonu 1:5. Shybku je dĤležité situovat tak, aby byla v pĜímém smČru a pĜed nátokem na shybku došlo k uklidnČní hladiny, tedy bez obloukĤ, spadišĢ a lomových šachet. Pro DN300600 je uklidĖující délka 20x prĤmČr a pro vČtší profily 10x prĤmČr. Revizní šachtu pĜed shybkou je nutné navrhnout s usazovacím prostorem a situovat ji tak, aby byl k této šachtČ umožnČn pĜíjezd pro tČžkou techniku. Každá konkrétní kanalizaþní shybka musí být odsouhlasena vlastníkem (správcem) toku pĜípadnČ vlastníkem (provozovatelem) komunikace a VAK HK. 7.5.4.

PĜechody po mostech

Uložení potrubí kanalizaþního výtlaku na mostech se Ĝídí dle ýSN 73 6201 – þl.15.21 (mosty pozemních komunikací a mČstských drah) a þl.14.17 (mosty drážní). Z nich mj. vyplývá, že možnost uložení potrubí bude ovČĜena výpoþtem únosnosti dotþené þásti mostu. Kanalizaþní potrubí na mostech musí být mrazuvzdornČ tepelnČ izolovány, situovány tak, aby nebránily prohlídkám, údržbČ þi opravČ mostu. Dále musí být zajištČna dilatace potrubí nezávislá na mostní konstrukci, potrubí musí být opatĜeno výpustmi, musí být vyĜešen odvod vody z nosné konstrukce mostu v pĜípadČ havárie potrubí. Pro vedení kanalizaþního výtlaku na mostech se používají trouby z tvárné litiny, nerezové oceli, pĜípadnČ potrubí sklolaminátové, nebo polyetylénové. Pokud je potrubí elektricky izolované od konstrukce mostu, musí být samostatnČ uzemnČné. ObecnČ platí, že uložení i údržba cizího vedení na mostČ nebo v jeho blízkosti se Ĝídí podmínkami stanovenými správcem mostu. PĜíklad pĜechodu po mostČ je uveden v pĜíloze B.13.

7.6. Výustní objekty Návrh každého výustního objektu z odlehþovací komory jednotné sítČ nebo dešĢové kanalizace musí být odsouhlasen správcem recipientu, do kterého je výpust navržena. Na základČ dohody se správcem toku je nutné výpust opatĜit: • opevnČním bĜehĤ, vČtšinou dlažbou z lomového kamene do betonu • opevnČním dna recipientu rovnČž vČtšinou dlažbou z lomového kamene do betonu • opevnČním protilehlého bĜehu (dle množství vypouštČných vod a šíĜky koryta toku) Konstrukce výustního objektu nesmí zasahovat do prĤtoþného profilu toku. U výustních objektĤ je nutné zabránit zpČtnému vzdutí vody z vodoteþe do kanalizace a to buć výškovým osazením, nebo zpČtnou klapkou.

7.7. DešĢové vpusti a lapáky splavenin DešĢová vpust vþetnČ pĜípojky na veĜejnou kanalizaci je souþástí komunikaþních staveb, její technický a funkþní stav má však pĜímou vazbu na jednotný nebo dešĢový kanalizaþní systém. Podle využití a umístČní rozeznáváme: • uliþní vpusĢ – osazuje se v nejnižším místČ komunikace pĜi okraji vozovky • chodníkovou vpusĢ – osazuje se v okraji chodníku s boþním vtokem • odvodĖovací žlaby – osazují se soubČžnČ s vozovkou nebo napĜíþ vozovky • horskou vpusĢ – v místech strmého nezpevnČného terénu VAK HK preferuje použití uliþní vpusti tzv. „Hradeckého typu“ (viz. pĜíloha B.14) . Lapák splavenin – umisĢuje se tam, kde jsou zaústČny otevĜené pĜíkopy do trubní sítČ. Dochází zde k sedimentaci splavenin a retenci povrchového odtoku.

7.8. DešĢové nádrže V rámci jednotné stokové sítČ mají v pĜípadČ „prvního splachu“ zabránit odnosu usazených zneþišĢujících látek ze stokové sítČ a omezit nadmČrné zatČžování þistíren odpadních vod a recipientĤ. Druhy dešĢových nádrží dle funkce: • retenþní

Stránka 17 z 26




• • • •

A .Textová þást

záchytové prĤtoþné usazovací kombinované

Vybavení dešĢových nádrží: • ovládání dešĢového odtoku • þerpání na vyprázdnČní nádrže (pokud to vyžaduje výškové uspoĜádání) • nornou stČnu pro zamezení úniku plovoucích neþistot • zaĜízení na odstranČní pĜípadných ropných derivátĤ • odtok nebo zaĜízení na odvedení pĜelivných vod • zaĜízení na vyplachování a þištČní (shrabovací zaĜízení, vyplachovací klapka, • tryskové þistiþe, ponorná þerpadla) PĜíklad zasakovací a akumulaþní šachty je uveden v pĜíloze B.15.

8. ýerpací stanice 8.1. ObecnČ ýerpací stanice jsou souþástí stokového systému, slouží pro dopravu vody z níže položených míst do výše uloženého gravitaþního systému zpravidla s odtokem na ýOV. ObecnČ se þerpací stanice navrhují podle ýSN EN 752 (ýSN 756110). NáslednČ jsou uvedeny upĜesĖující požadavky z pohledu potĜeb a technologických možností provozovatele kanalizace, které je tĜeba respektovat pĜi návrhu všech þerpacích stanic. Jednotný a úplný podklad pro návrh ýS stanovit nelze, variabilitu ýS podle velikosti a dispozice, druhu a typu þerpadel, zpĤsobu zabezpeþení atd. ovlivĖuje vždy mnoho lokálních faktorĤ.

8.2. Požadavky na navrhování þerpacích stanic Obecné zásady návrhu: • vycházet z konfigurace terénu a z dopravní výšky • minimalizovat nátok balastních a srážkových vod na ýS u jednotné kanalizace; konkrétní pĜípady je nutné konzultovat s provozovatelem • používat kalová þerpadla s min. prĤchodností 65 mm • respektovat omezení doby zdržení odpadních vod v þerpací stanici; doba zdržení splaškĤ v ýS v pĜípadČ havárie se doporuþuje cca 10hodin • navrhnout zaĜízení a vybavení pro obsluhu a údržbu – zvedací zaĜízení pro vytahování þerpadel z jímky, uzavírání nátoku do jímky, pĜíjezd a manipulaþní plocha pro vozidla obsluhy apod. • vždy Ĝešit signalizaci provozních stavĤ na dispeþink • zohlednit ekonomiku provozu • ýS pĜednostnČ situovat mimo záplavová území a komunikace z dĤvodu bezpeþnosti obsluhy pĜi údržbČ ýS, neomezování dopravy a provozu ýS • Ĝešit zabezpeþení objektu ýS proti projevĤm vandalismu a krádeží • ýS dimenzovat na stav zástavby daný územním plánem Hydraulické hledisko: • akumulaþní objem þerpací jímky se Ĝeší individuálnČ v závislosti na místních podmínkách, významu ýS a míry zabezpeþení provozu, a to v rozmezí 5 – 10 hodin pĜítoku Q24 • þerpané médium – množství a kvalita • parametry výtlaþného Ĝadu

Stránka 18 z 26




A .Textová þást

Stavební Ĝešení: Varianty provedení ýS: • suchá jímka s þerpací stanicí se separací tuhých látek • suchá jímka s þerpadly a mokrá jímka pro akumulaci OV • mokrá jímka s þerpadly, vedle armaturní komora s ovládacími prvky • mokrá jímka s ponornými þerpadly umístČnými v jímce ýS mohou být navrženy s nadzemním objektem nebo bez nČj. Konstrukci ýS a návrh þerpadel musí vždy Jiný stavebník projednat a odsouhlasit s VAK HK. Z dĤvodu provozní spolehlivosti jsou upĜednostĖovány kompaktní þerpací stanice umístČné v suché jímce (výrobce napĜ. STRATE, WILLO, apod.). RozdČlení ýS podle výkonu (poþtu napojených ekvivalentních obyvatel): • malé do 1 l/s • stĜední 2 - 5 l/s • velké nad 6 l/s U ýS velkých (nad 6 l/s) musí být vždy osazena þerpadla se 100% rezervou (1+1), u ýS malých a stĜedních (do 5 l/s) se tato povinnost nevyžaduje (doporuþuje se, aby náhradní þerpadlo bylo uloženo pro pĜípad výmČny v pohotovostním režimu u provozovatele - KHP). Zásady pro návrh þerpacích stanic: • automatické spínání þerpadel pomocí hladinových spínaþĤ • max. provozní hladina je spínací hladinou druhého þerpadla • havarijní hladina navržena na 24 hodinovou rezervu v objemu þerpací jímky vypoþtené na výhledový stav splaškové kanalizace vþetnČ akumulace ve stokové síti • uzávČr pro odstavení pĜítoku do ýS • þeslicový koš na vtoku do ýS s vhodným umístČním pro jeho vytažení a vyþištČní, (u ýS na splaškové kanalizaci se þeslicový koš nevyžaduje) • uzávČr potrubí na výtlaku proti vyteþení OV zpČt do ýS pĜi opravách • mezipodesty pĜi hloubkách þerpací jímky vČtších než 4,0 m • u velkých ýS (nad 6 l/sec) dálkový pĜenos dat do dispeþinku KHP pomocí systému GDF nebo jiného, který je kompatibilní s pĜenosovou a pĜíjmovou technologií dispeþerského pracovištČ KHP • u stĜedních ýS (do 2-5 l/sec) pĜenos dat na dispeþink využitím GMS sítČ • u malých ýS (do 1 l/sec) není dálkový pĜenos dat nutný, pokud tuto podmínku nestanoví VAK HK z dĤvodu vysokého stupnČ dĤležitosti

8.3. Výtlaky Výtlak z þerpací stanice musí být ukonþen v gravitaþní þásti veĜejné kanalizace v šachtČ. VýbČru šachty, do které bude výtlak zaústČn, je tĜeba vČnovat náležitou pozornost. Výtlak musí být navržen z kvalitního materiálu - z tvárné litiny nebo tlakového plastového potrubí (PVC, HDPE, PP). Potrubí je nutné doplnit signalizaþním vodiþem pro usnadnČní lokalizace. Výtlaþný Ĝad by mČl být navržen pĜednostnČ jako vzestupný. V pĜípadČ výškových lomĤ na potrubí musí být umožnČno odvzdušnČní ve vrcholových lomech a odkalení v nejnižších lomech. Minimální profil výtlaþného radu je DN 80, minimální rychlost 1,0 m/s.

8.4. ýerpací stanice s nadzemním objektem umístČným nad vlastní ýS ýerpací stanice s nadzemním objektem se navrhují podle požadavku VAK HK tam, kde je to z provozního hlediska nezbytné (vzdálené lokality od provozního stĜediska, nutné zázemí pro servis a údržbu, apod.). Jiný investor si musí vždy vyžádat od VAK HK stanovisko, zda provozovatel bude požadovat nadzemní objekt þi nikoli. Nadzemní objekt musí obsahovat: • zvedací zaĜízení (u velkých hloubek elektrické) • hygienické zaĜízení pro obsluhu (WC + umývadlo)

Stránka 19 z 26




• • • • •

A .Textová þást

elektrorozvadČþ þerpadel o vytápČní (temperování objektu na +5 C) místo pro uložení náĜadí (rezervní þerpadlo) nucené odvČtrání ventilátorem signalizaci poruchových stavĤ pomocí telemetrie

8.5. ýerpací stanice bez nadzemního objektu (þerpací šachty) ýerpací stanice bez nadzemního objektu se navrhují podle požadavku VAK HK tam, kde nadzemní þást není z provozního hlediska nezbytná. Jedná se zejména o tyto pĜípady: • nadzemní objekt nelze navrhnout z prostorových nebo jiných dĤvodĤ • kanalizaþní soustava odvádí odpadní vodu z malého povodí • þerpací stanice se nachází poblíž jiné, která je vybavena nadzemním objektem Objekt musí obsahovat: • elektrorozvadČþ þerpadel • nucené odvČtrání ventilátorem • signalizaci poruchových stavĤ pomocí telemetrie Jiný investor je povinen pĜedložit návrh typu ýS VAKu HK ke schválení.

8.6. Ostatní požadavky na stavební þásti kanalizaþních objektĤ K þerpacím stanicím, pĜípadnČ k jiným objektĤm vyžadujícím pravidelnou údržbu, musí být navržena pĜíjezdová komunikace pro tČžkou mechanizaci 20t (sací a proplachovací souprava, autojeĜáb, nákladní automobil apod.). ŠíĜka komunikace musí být min. 3,5 m, prĤjezdná výška min. 3,8 m. Veškeré podzemní prostory kanalizaþních objektĤ musí být vodotČsné. Krytí betonáĜské výztuže u železobetonových objektĤ musí být navrženo minimálnČ v tloušĢce 4 cm. Skuteþné krytí výztuže musí ovČĜeno profometrickým pĜístrojem. Zpráva o provedení mČĜení musí být souþástí pĜedávací dokumentace mezi jiným stavebníkem a VAK HK. V mokré jímce musí být navržena podesta z nekorodujících materiálĤ pro pĜístup obsluhy k ovládání armatur. Dno mokré jímky se navrhuje se spádem smČrem k þerpadlĤm, pro pĜípad nátoku písku do jímky se þerpadla osazují na zvýšený sokl. Pro sestup do þerpací jímky se instalují žebĜíky z nekorodující oceli ukotvené do bokĤ jímky pomocí nerezových šroubĤ. Poklopy na vstupních i manipulaþních otvorech musí být uzamykatelné.

9. Tlaková a podtlaková kanalizace UplatĖují se pĜi specifických podmínkách staveništČ, v pĜípadČ nepĜíznivých geologických þi hydrogeologických podmínkách (vysoká hladina spodní vody, skalní horniny, tekoucí písky), pĜi stísnČných prostorových podmínkách (velké množství stávajících podzemních sítí, úzký prostor), v plochých územích (minimální sklon gravitaþní stoky by znamenal velké zahloubení) nebo pĜi odkanalizování zaĜízení se sezónním provozem.

9.1. Tlaková kanalizace Princip dopravy odpadní vody na ýOV tlakovou vČtvenou nebo kruhovou stokovou sítí. Provozní tlak (0,5 – 0,3 MPa) zajišĢuje soustava þerpadel osazených v domovních þerpacích stanicích s akumulaþními jímkami, do kterých natékají odpadní vody gravitaþnČ. Každá nemovitost má samostatnou pĜípojku s min. jedním uzávČrem. PĜedpoklad správné funkþnosti celého systému tlakové kanalizace je vybavení nemovitostí stejnou technologií pro tlakové kanalizace. V nČkterých pĜípadech se systém vybavuje proplachovacími stanicemi pro obþasné propláchnutí potrubí smČsí vody a tlakového vzduchu. Tlaková kanalizace se navrhuje nejþastČji z plastového potrubí (PVC, PE, PP) minimální DN80 v min. sklonu 3‰. Požadovaná minimální prĤtoþná rychlost v porubí je 0,7 m/s.

Stránka 20 z 26




A .Textová þást

9.2. Podtlaková (vakuová) kanalizace Princip vyvolání podtlaku ve stokové síti, do které se pĜes domovní sací ventily na domovních pĜípojkách nasávají odpadní vody z jednotlivých nemovitostí. Systém má centrální vakuovou stanici, ve které vakuová þerpadla (vývČvy) vytváĜejí podtlak ve sbČrné tlakové nádobČ. Odpadní vody se vlivem podtlaku v systému nasávají do zásobníku pĜi každém otevĜení sacího ventilu na domovní pĜípojce. Sací ventily jsou osazeny ve sbČrných šachtách na domovních pĜípojkách, do kterých pĜitékají odpadní vody z nemovitosti gravitaþnČ. Vakuová stanice se umisĢuje v nejnižším místČ území. Je vybavena zpravidla dvČma podtlakovými nádržemi, pĜiþemž každá nádrž má svou vývČvu. Optimální provozní podtlak v systému je v rozmezí 0,06 – 0,08 MPa (6 – 8 m vodního sloupce). Podtlaková kanalizace se navrhuje jako vČtevná nejþastČji z tlakového plastového potrubí (PVC, PE) DN 80 - 250 v min. sklonu 2‰ ve smČru toku. Tento sklon musí být vždy zajištČn, a to i pĜi stoupání terénu.

9.3. Varianty Ĝešení Varianta a • souþástí veĜejné kanalizace jsou uliþní stoky i domovní þerpací šachty vþetnČ tlakového propojení (je sepsána smlouva o vČcném bĜemeni na umístČní a vstup na soukromý pozemek) • napojení el.energie z centrálních odbČrných míst (trafostanice) je souþástí veĜejné kanalizace, kabely pĜiloženy ke stokám, centrální elektromČr • majitel nemovitosti zajistí pouze gravitaþní pĜipojení objektu na domovní þerpací šachtu Varianta b • veĜejnou kanalizaci tvoĜí pouze kanalizaþní stoky • napojení el.energie z rozvodu každé nemovitosti • majitel nemovitosti realizuje domovní þerpací šachtu, její výtlaþné propojení na uliþní stoku, gravitaþní pĜipojení objektu na šachtu a elektropĜípojku Varianta c • souþástí veĜejné kanalizace jsou uliþní stoky i domovní þerpací šachty vþetnČ tlakového propojení (je sepsána smlouva o vČcném bĜemeni na umístČní a vstup na soukromý pozemek) • napojení el.energie je z rozvodu každé nemovitosti • majitel nemovitosti zajistí gravitaþní pĜipojení objektu na domovní þerpací šachtu a elektropĜípojku Uvedené varianty jsou technicky shodné, liší se majetko-právním uspoĜádáním. PĜi financování výstavby kanalizace pomocí dotaþních fondĤ je vhodné použít variantu a - celý navrhovaný systém odkanalizování je souþástí veĜejné kanalizace a je vlastnictvím VAK HK. Provoz celého systému zajišĢuje KHP. Varianta b je vhodná pĜi realizaci stavby s finanþní spoluúþastí majitelĤ odkanalizovaných nemovitostí. Varianta c je z hlediska vlastnictví a provozování kombinací pĜedcházejících.

10. Bezvýkopové technologie Postupy výstavby nových a oprav stávajících podzemních inženýrských sítí, pĜi kterých jsou minimální výkopy na povrchu území s Ĝadou významných výhod: • • • • • •

omezení narušení dopravních komunikací redukuje omezení dopravy a obþanĤ na minimum snížení objemu zemních prací zmenšení objemu transportované výkopové zeminy a ložného materiálu menší spotĜeba prostoru pro stavbu nedochází k poškození stromĤ vysázených podél silnice v trase potrubí

Stránka 21 z 26




A .Textová þást

10.1. Bezvýkopové rekonstrukce s rozrušením nebo odstranČním pĤvodního potrubí RadikálnČjší Ĝešení. Používají se tehdy, je-li staré potrubí v tak špatném stavu, že hrozí jeho destrukce vlivem zatížení zemním tlakem a dopravou nad místem uložení, nebo pokud jeho svČtlost nevyhovuje z provozních þi jiných dĤvodĤ. OdstranČní pĤvodního potrubí: • • • • •

roztrháním (berstlining) rozĜezáním s roztlaþováním (berstlining) vytahováním vytlaþováním formou kombinace pĜedcházejících postupĤ

10.2. Bezvýkopové rekonstrukce pĜi ponechání pĤvodního potrubí 10.2.1. OdstraĖování lokálních poruch • • • • •

záplaty injektáž tČsnČní trhlin a vypadaných spár rovnání deformovaných trub kombinované metody provádČné roboty

10.2.2. VytvoĜení nových vnitĜních povrchĤ trub •

vrstva na vnitĜní povrch trub strojním nástĜikem o vrstva cementové malty o vrstva pryskyĜice nebo jiné vhodné hmoty

•

vrstva na vnitĜní povrch trub o nanášením nátČru o omítáním o obkládáním o obezdíváním

10.2.3. Využití speciálních konstrukþních prvkĤ aplikovaných do stávajícího potrubí •

s využitím nových konstrukþních prvkĤ vyrobených prĤmyslovČ o kontinuálním zatahováním nových potrubí do pĤvodních, pĜebírajících funkci chrániþky (relining 1) o volným pĜerušovaným zatahováním jednotlivých trub normativních délek, postupnČ spojovaných pĜed zatažením do pĤvodních potrubí, které pĜebírají funkci chrániþky (relining 2) o vyvložkováním tČsnČ pĜiléhajícími troubami s prĤmyslovČ deformovaným tvarem pĜíþného profilu o vyvložkováním tČsnČ pĜiléhajícími troubami s deformovaným tvarem pĜíþného profilu na stavbČ o užitím spirálovČ vinutých prvkĤ

•

s užitím nových konstrukþních prvkĤ finálnČ vyrobených až na stavbČ o vyvložkováním troubami vytvrzovanými na místČ, s využitím speciálních, pryskyĜicí nasycených rukávcĤ o ǀǇǀůŽǎŬŽǀĄŶşŵƐǀǇƵǎŝƚşŵƐƉĞĐŝĄůŶşĐŚƌƵŬĄǀĐƽēŝƉŽƚƌƵďş͕ŬĚǇƉŽũĞũŝĐŚǀŽůŶĠŵǌĂƚĂǎĞŶşĚŽƐƚĄǀĂũşĐşŚŽ ƉŽƚƌƵďşĂƉŽũĞũŝĐŚǀǇƚǀĂƌŽǀĄŶşĚŽũĚĞŬǀǇƉůŶĢŶşŵĞǌŝƉƌŽƐƚŽƌƵƐƉĞĐŝĄůŶşŝŶũĞŬƚĄǎŶşƐŵĢƐş

10.3. Realizace nových sítí bezvýkopovými technologiemi • • • • •

bez odbČru zeminy (napĜ. propichováním kladivem, krtkem, protlaþováním s odbČrem zeminy (napĜ. vodorovným beranČním, hdd=vrtáním s proplachováním) mikrotunelováním smČrovým vrtáním pluhováním

Stránka 22 z 26




A .Textová þást

10.4. Sanace šachet a objektĤ na stokové síti •

lokální sanace o utČsnČní pracovních spár, spojĤ trub a šachty a trhlin o oprava dna šachty ( žlábek, kantovka ) o oprava svislého komínu šachty o oprava nebo výmČna vystrojení šachty (stupadla, poklopy, žebĜíky, uzávČry) o doplnČní chybČjících þástí zdiva (cihly, beton, kameny, segmenty, bloky)

•

sanaþní metody o spárovací metody ( tmely, spec. malty ) o injektážní metody o nanášecí metody (nástĜiky maltou, betonem, epoxid. maltami a pod.) o výmČna vystrojení a konstrukþních þástí šachet a objektu

•

opravy poklopu vstupních šachet o výmČna víka poklopu ( shodný typ víka ) o výmČna víka i rámu poklopu ( na kónusu 800/625mm ) o výmČna víka a rámu poklopu a kónusu ( provádí se v pĜípadČ kónusu starého typu 800/550mm)

•

dodateþné osazování nových stupadel o do cihelného zdiva o do betonových konstrukcí

Podrobnosti o nČkterých metodách a odkazy na dodavatele bezvýkopových technologií jsou uvedeny v þásti „C. PĜílohy“.

11. Kanalizaþní pĜípojky Kanalizaþní pĜípojka je samostatnou stavbou tvoĜenou úsekem potrubí od vyústČní vnitĜní kanalizace stavby nebo odvodnČní pozemku k zaústČní do stokové sítČ. Kanalizaþní pĜípojka není vodním dílem.

11.1. Obecné zásady navrhování kanalizaþních pĜípojek •

každá nemovitost pĜipojená na stokovou síĢ musí mít jednu samostatnou domovní kanalizaþní pĜípojku. Odkanalizování dvou nebo více nemovitostí jednou domovní kanalizaþní pĜípojkou nebo odvodnČní rozsáhlé nemovitosti nČkolika pĜípojkami je možné pouze ve výjimeþných pĜípadech, a to se souhlasem KPH

•

trasa kanalizaþní pĜípojky má být vedena nejkratším smČrem, vedení pĜípojky podélnČ v komunikaci je možné pouze ve výjimeþných pĜípadech a se souhlasem VAK HK a KPH

•

srážkové vody ze stĜech objektĤ nebudou napojovány do veĜejné kanalizace. Odvedení tČchto vod do kanalizace je možné pouze ve výjimeþných pĜípadech se souhlasem VAK HK. (napĜ. po zdržení v akumulaþních nádržích, stokách apod.). Tam, kde je to po geologické stránce možné, doporuþujeme pro srážkové vody ze stĜech objektĤ budovat zasakovací a akumulaþní objekty - šachty. Pro návrh je nutné respektovat § 20 vyhlášky þ.501/2006 Sb. viz.pĜíloha B.15.

•

investorem novČ zĜizované nebo rekonstruované kanalizaþní pĜípojky je vlastník pĜipojované nemovitosti

•

parametry kanalizaþní pĜípojky – DN150 min. spád 2%, DN200 min. spád 1%

•

kanalizaþní pĜípojky se zpravidla navrhují z tČchto materiálĤ: kamenina, PP nebo PVC

Ochranná pásma kanalizaþních pĜípojek Území nad kanalizaþní pĜípojkou v šíĜce 0,75 m od osy potrubí na každou stranu musí být pĜístupné po celé délce, tj. nesmí být zastavČno nebo sloužit jako skládka, musí být bez stromĤ a keĜĤ. Pozemní komunikace z tohoto hlediska nepĜedstavuje pĜekážku.

Stránka 23 z 26




A .Textová þást

11.2. Podmínky napojování kanalizaþních pĜípojek •

pro napojování kanalizaþních pĜípojek se použije pĜimČĜenČ norma ýSN 75 6101 – Stokové sítČ a kanalizaþní pĜípojky v souladu s § 19 – Požadavky na projektovou dokumentaci vyhlášky Ministerstva zemČdČlství ýR þ.428/2001 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích

•

délka kanalizaþní pĜípojky má být co možná nejkratší. V pĜípadČ, že by za této podmínky vycházela vzdálenost mezi zaústČním pĜípojky a revizní šachtou menší než 2m a nebránily by tomu žádné další okolnosti (napĜ. umístČní inženýrských sítí atp.), zaústí se pĜípojka do kanalizaþní šachty. V takovémto pĜípadČ však nesmí být pĜípojka zaústČna proti smČru toku odpadní vody ve veĜejné kanalizaci

•

pĜípojka zaústČná do trasy veĜejné kanalizace mimo revizní šachtu musí být opatĜena revizní šachtiþkou na hranici pozemku pĜipojované nemovitosti

•

napojení pĜípojky na kanalizaci musí být provedeno pod úhlem 45° až 90°

•

napojení pĜípojky na kanalizaci musí být vodotČsné a provádí se prostĜednictvím odboþkové tvarovky nebo pĜímým napojením na kanalizaþní potrubí pomocí pryžové manžety k tomu úþelu dodávané pĜes odbornČ vyfrézovaný otvor. Práce související s napojením kanalizaþní pĜípojky na kanalizaþní potrubí je oprávnČn provádČt pouze KHP, a.s.

•

výškovČ se u neprĤlezných stok pĜípojky zaúsĢují do horní poloviny profilu stoky, u prĤlezných a prĤchozích stok se zaúsĢují dnem v úrovni hladiny prĤmČrného bezdeštného prĤtoku

•

pĜi návrhu kanalizaþní pĜípojky je nutné brát v úvahu možnost tlakového proudČní ve stokové síti a v pĜípadČ existence rizika zaplavení nemovitosti odpadní vodou z veĜejné kanalizace je nutné navrhnout úþinnou ochranu

11.3. Zrušení napojení na veĜejnou kanalizaci Každá nemovitost musí mít vlastní kanalizaþní pĜípojku. Pro zrušení napojení na veĜejnou kanalizaci musí být vypracována projektová dokumentace na zrušení kanalizaþní pĜípojky a vydán územní souhlas se zrušením této pĜípojky. Podmínky zrušení smluvního vztahu odbČratel - provozovatel musí být projednány s provozovatelem kanalizace, kterým je spoleþnost KHP. Pro zrušení smluvního vztahu se pĜedpokládá odpojení od veĜejné kanalizace, stavební zrušení kanalizaþní pĜípojky a splnČní podmínek provozovatele. Bližší informace budou poskytnuty pĜímo v KHP,a.s.

12. Elektrická zaĜízení na vodovodní síti Elektrické zaĜízení instalované a opravované na majetku VaK Hradec Králové musí odpovídat stávající legislativČ platné na území ýR. ZaĜízení musí být schváleno a pĜipomínkováno osobou odpovČdnou za elektrické zaĜízení. Návrh dokumentace technického Ĝešení musí být pĜedložen k odsouhlasení manažerovi provozu elektro spoleþnosti KHP, a.s. , po odsouhlasení a dokonþení realizace musí minimálnČ obsahovat: •

dokumentaci skuteþného provedení v papírové a elektronické podobČ,

•

prohlášení o shodČ na dodávku,

•

protokol o stanovení prostĜedí,

•

výchozí revizní zprávu elektro – pĜípojka nn, technologie, stavební el. instalace, hromosvod,

•

návod na použití v þeském jazyce,

•

nastavovací parametry,

•

zemní zamČĜení (pĜi výkopových pracích) kabelových tras pĜípojek nn,

•

SW zaĜízení (pokud obsahuje dodávku),

Stránka 24 z 26




A .Textová þást

•

protokol o pĜedání,

•

fotodokumentaci,

•

technologické celky vždy opatĜit podružným mČĜením spotĜeby el. energie, souþtovými hodinami provozních hodin,

•

vždy navrhovat zaĜízení s co nejmenší energetickou nároþností, využívat nových technologií,

•

stavební celky pĜipojené na sít ýEZu budou vždy opatĜeny hlavním jištČním a mČĜením vnČ objektu,

•

u provoznČ dĤležitých objektĤ vždy pĜipravit vývod vnČ objektu pro nouzové pĜipojení na náhradní mobilní zdroj a to bud s ruþním záskokem nebo automatickým,

•

zaĜízení bude pĜedáno provozovateli až po dodání všech potĜebných dokladĤ-viz výše uvedené – teprve pak bude pĜevedeno odbČrné místo na provozovatele.

13. PĜevzetí kanalizaþní sítČ do vlastnictví VAK HK, a.s. PĜevody vlastnictví vodárenského majetku od jiných osob MČsta a obce realizují výstavbu vodárenské infrastruktury s požadavkem následného pĜevodu tohoto majetku do spoleþnosti VAK HK za úþelem zajištČní odborného provozování za standardních podmínek a jeho budoucí obnovy. PĜevod tohoto majetku do vlastnictví naší spoleþnosti probíhá formou nepenČžitého vkladu tohoto majetku do základního kapitálu spoleþnosti za hodnotu urþenou soudním znalcem. Pravidla pro nabývání vodárenského infrastrukturního majetku do spoleþnosti od jiných osob Spoleþnost bude nadále nabývat vodárenský infrastrukturní majetek pouze od mČst a obcí. Majetek vybudovaný jinými osobami bude nejprve pĜeveden do majetku mČsta nebo obce, a to buć úplatnou formou za þást realizaþních nákladĤ (prodej za symbolickou cenu) nebo bezúplatnou formou (darování). NáslednČ pak mČsto nebo obec tento majetek vloží do základního kapitálu naší spoleþnosti. PĜi pĜevodu vodárenské infrastruktury od správy VAK HK, a.s. je nutné, aby došlo k následujícím krokĤm: •

UzavĜení kupní smlouvy o pĜevodu infrastrukturního majetku mezi pĜedávajícím a pĜebírajícím

•

PĜedávající doloží tyto doklady: o Platné kolaudaþní rozhodnutí o Zápis o odevzdání a pĜevzetí stavby mezi investorem a zhotovitelem vþetnČ veškerých souvisejících dokladĤ o ZamČĜení skuteþného provedení stavby v digitální a grafické formČ o Projektová dokumentace skuteþného provedení potvrzená zhotovitelem, vþetnČ podélného profilu kanalizace o Pokud je kanalizace ještČ v záruþní lhĤtČ, tak prohlášení zhotovitele, že své povinnosti vyplývající ze záruky bude plnit vĤþi VAK HK

Ponechání vodárenské infrastruktury v majetku tĜetí osoby V pĜípadČ kdy se rozhodne investor nepĜedat vodárenskou infrastrukturu pomocí výše zmiĖovaného postupu do správy VAK HK, a.s. a rozhodne-li se ponechat si tento majetek, stává se majitelem vodárenského majetku, respektive vodovodu pro veĜejnou potĜebu a vztahují se na nČj povinnosti vyplývající ze zákona þ. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veĜejnou potĜebu a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o vodovodech a kanalizacích), z roku 2001 popĜípadČ v pozdČjších znČních. V tČchto pĜípadech bude vlastník vodohospodáĜské infrastruktury povinen vybudovat na hranici svého majetku místo, kde se bude mČĜit množství pĜevedené pitné vody z vodohospodáĜské infrastruktury spoleþnosti VAK HK do infrastruktury soukromého vlastníka. Dále je tento vlastník podle § 8, odst. 3 zákona þ. 274/2001 Sb povinen uzavĜít dohodu o úpravČ vzájemných práv a povinností vlastníkĤ provoznČ souvisejících vodovodĤ nebo kanalizací.

Stránka 25 z 26




A .Textová þást

V pĜípadČ, kdy si vlastník rozhodne ponechat vodohospodáĜskou infrastrukturu ve vlastnictví je tento vlastník povinen zajistit si provozovatele této vodohospodáĜské infrastruktury. Vlastník mĤže uzavĜít smlouvu o nájmu a provozování s Královéhradeckou provozní, a.s. a pĜedat þást práv a povinností na provozovatele. K vytvoĜení návrhu Smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury je nutné poskytnout dokumentaci k této stavbČ. Tato dokumentace musí obsahovat: • kolaudaþní rozhodnutí (souhlas) • opravená projektová dokumentace ke stavebnímu Ĝízení dle skuteþného provedení stavby potvrzená zhotovitelem • opravená situace stavby • opravené kladeþské schéma • opravený podélný profil potrubí. • opravené detaily objektĤ (napĜíklad þerpací stanice, sekþní šachty na vodovodní síti, objekty nebo velké komory na kanalizaþní síti, apod.) • zkoušky o vodotČsnosti potrubí, tlaková zkouška,…. • geodetické zamČĜení stavby v papírové i digitální formČ • cena realizované stavby Na základČ této dokumentace vytvoĜí KHP, a.s. návrh smlouvy O nájmu a provozování. Po podpisu smlouvy pĜebírá KHP, a.s. práva a povinnosti Provozovatele k této infrastruktuĜe. PĜípadné další informace poskytne oddČlení správy majetku VAK HK, a.s..

14. Ochranná pásma stok Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostĜední blízkosti kanalizaþních stok, urþený k zajištČní jejich provozuschopnosti. Ochranné pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnČjšího líce stČny potrubí nebo kanalizaþní stoky na každou stranu. Ochranná pásma kanalizaþních stok dle § 23 zákona 274/2001 Sb. jsou následující: •

u kanalizaþních stok do prĤmČru 500 mm vþetnČ 1,5 m

•

u kanalizaþních stok nad prĤmČr 500 mm, 2,5 m

•

u kanalizaþních stok o prĤmČru nad 200 mm vþetnČ, jejichž dno je uloženo v hloubce vČtší než 2,5m pod upraveným povrchem se vzdálenosti podle písmen a) nebo b) od vnČjšího líce zvyšují o 1,0 m

Výjimku z ochranného pásma uvedeného v pĜedcházejícím textu mĤže povolit v odĤvodnČných pĜípadech vodoprávní úĜad. Ochrana kanalizaþních pĜípojek je popsána v kapitole 11.1. V ochranném pásmu kanalizaþní stoky lze -

provádČt zemní práce, stavby, umisĢovat konstrukce nebo jiná podobná zaĜízení þi provádČt þinnosti, které omezují pĜístup ke kanalizaþní stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování vysazovat trvalé porosty provádČt skládky mimo jakéhokoliv odpadu provádČt terénní úpravy

jen s písemným souhlasem vlastníka kanalizace, popĜípadČ provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy o provozování. Nezíská-li osoba, která hodlá provádČt uvedené þinnosti, mĤže požádat vodoprávní úĜad o povolení k tČmto þinnostem. PĜi porušení výše uvedených povinností naĜídí obnovit pĜedešlý stav pĜíslušný vodoprávní úĜad.

Stránka 26 z 26

Technické standardy veřejné kanalizace. akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové

Recommend Documents