technické památky jablonec nad nisou

technické pa m á t k y

ja b lo n e c

n a d

n i s o u

t ec h n i c k é pa m át k y

úvod

úvod Tato brožura vychází z výsledků terénního mapování technických památek a zajímavostí turistického regionu Jizerské hory, které proběhlo v rámci projektu „Jablonecko jako centrum cestovního ruchu Jizerských hor“ v roce 2009. Prioritním cílem této brožury je přiblížit návštěvníkům regionu některá turisticky zajímavá a veřejnosti přístupná místa. Technické památky a zajímavosti jsou propojeny pomocí tras, nabízející možnost výletů jak pro pěší turisty, tak i pro návštěvu autem. Trasy upozorňují nejen na průmyslové stavby postavené převážně v 19. století, ale také na technické zajímavosti, jakými jsou např. rozhledny, vodní díla, vodojemy, vodní turbíny, technická muzea a skanzeny, větrné mlýny a elektrárny, historické železniční trati, vojenská opevnění apod. Trasy jsou navrženy tak, aby návštěvník vedle technických atrakcí mohl poznat i přírodní krásy, které turistický region Jizerské hory v široké míře nabízí. Nezbývá, než popřát šťastnou cestu všem, kdo se po trasách vydají.

Tento projekt je spolufinancován z Evropské unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj

t ec h n i c k é pa m át k y technický ráj na úpatí Jizerských hor

technický ráj na úpatí Jizerských hor Tento „technický ráj“ na vás čeká v Bílém Potoce u řeky Smědé, která léta roztáčela kola turbín a uváděla do chodu provoz v přádelně na kraji Jizerských hor. (Nejen technická duše zaplesá nad skvosty, které jsou zde k vidění.)

Ludvíkov pod Smrkem

Lázně Libverda

Bílý Potok

Přijedete-li do Bílého Potoka od Hejnic, nemůžete přehlédnout budovu bývalé přádelny po levé straně silnice. V současné době v prostorech továrny provozuje Pavel Šercl motorářskou strojírnu a připravuje expozici muzea, které by mělo vzniknout do dvou let. Nově vznikající Jizerskohorské technické muzeum usiluje o uchování kulturně technického dědictví v oblasti historie spalovacích motorů, jejímž prostřednictvím chce návštěvníkům přiblížit historii vývoje techniky v průběhu dvacátého století. Zatím je možné domluvit s panem Šerclem návštěvu prostor továrny pro skupinu zájemců (tel. 737 439 683, sercl@ armytech.com). Prohlídka může trvat od několika minut až po půldenní exkurzi. Vstupné je dobrovolné a rozhodně je zde co k vidění. Na začátku éry této továrny vznikla na náhonu z řeky Smědé mechanická tkalcovna vlny. Podle plánů frýdlantského stavitele Josefa Niessera byla postavena třípodlažní zděná budova s dřevěnými stropy. Po dvaceti


letech byl provoz změněn na odpadní přádelnu bavlny. Roku 1913 ale vyhořela a zůstal z ní jen 44 metrů vysoký komín. Při požáru zahynulo pět dělníků a za každého z nich stojí dodnes před přádelnou jedna túje. Ještě téhož roku byla továrna vyzdvižena z popele, a dokonce rozšířena o jedno patro a šestipodlažní schodišťovou věž s nádrží sprinklerového hasicího zařízení. O přestavbu a celkové sladění fasád do žluto-šedé barevné kombinace se zasloužil žitavský architekt Heinrich Zieger. Tato přádelna byla od roku 1907 vybavena parním kotlem firmy Breitfeld – Daněk. V roce 1953 byl ale rozebrán. Díky nadšení a šikovnosti současných majitelů byl parní stroj znovu sestaven. V plánu je také obnova Francisovy turbíny, která byla v provozu od roku 1929, ale v 60 letech vzala za své. Po návštěvě bývalé tkalcovny se můžete vydat na túru do hor a vylézt na nejvyšší horu Jizerských hor, kde je od roku 2003 nová, dvacetimetrová kovová rozhledna . Nahradila tak rozhlednu dřevěnou, která

1 2 3

1 > Interiér bývalé tkalcovny v Bílém Potoce 2 > Bývalá tkalcovna (vznikající Jizerskohorské muzeum) 3 > Pomník zakladatelů v Lázních Libverda


na Smrku stávala od roku 1892. Rozhlednu i s přistavěnou turistickou chatou spravoval zhotovitel tesař Franz Fritsch. Dřevěná konstrukce na Smrku vydržela celých 55 let. Pokud byste chtěli vidět, jak vypadala, máte možnost navštívit rozhlednu v pražské zoologické zahradě, kde byla v roce 2009 postavena. Jedna z variant návštěvy Smrku je přes vyhlídku Paličník , kam vede žlutá turistická značka z Bílého Potoka a dále pak po modré. Cestu zpět můžete zvolit ze začátku stejně po modré značce, ale na rozcestí u Nebeského žebříku se dáte po červené k chatě Hubertce . Do výchozího bodu se dostanete po asfaltové silnici, kde vede zelená značka. Celý okruh je 16 km dlouhý a je určen zdatnějším turistům, jelikož překonává značné převýšení. Kratší varianta s možností návštěvy Lázní Libverda je dlouhá 12 km a není tak náročná. Žlutou turistickou značku opustíte u Bartlovy boudy a vydáte se doleva po zelené značce k chatě Hubertce, která byla postavena v roce 1907. Od této chaty se můžete zajít podívat na vyhlídku Kočičí kameny , která je jen několik set metrů vzdálena. Pokračujte dále po červené značce do Lázní Libverda, kde si můžete odpočinout ve stínu lázeňské kolonády z první poloviny 19. století. V blízkém okolí pak naleznete klasicistní a empírové pavilonky lázní. Určitě stojí za návštěvu pomník, který byl postaven na konci kaštanové aleje (dřívější lázeňské promenády) za budovou Zámečku. Pomník nechal postavit Christian Filip Clam – Gallas v roce 1790 na památku lékařů, kteří jako první tento blahodárný pramen doporučili. V současné době si můžeme jen představovat, jak asi vypadala procházka touto, dnes z části zarostlou, alejí, na jejímž konci se tyčil Pomník zakladatelů s vázou, který dnes připomíná lesk těchto míst jen velmi vzdáleně. Vpravo od něj naleznete ještě jeden velký pomník, který byl věnován v roce 1802 arcivévodovi Karlovi. V současné době je ve špatném stavu a je schován uprostřed bujné vegetace. Cesta zpět vede po stejné cestě, jako jste přišli. Více informací naleznete na: www.fabriky.cz. Text převzat z registru VCPD.

1

1 > Kolonáda v Lázních Libverda


jak se žilo

jak se žilo Tato trasa vás zavede do míst, která nechávají ožít historii zdejšího kraje. Pokud by vás zajímalo, jak se lidé cítili v minulých staletích, jaké používali nářadí a co vše obnášel život na vsi, máte zde jedinečnou možnost pocítit atmosféru doby před průmyslovou revolucí.

Bulovka

Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem

Dolní Řasnice

Nové Město pod Smrkem

Krásný Les

Frýdlant

Raspenava

Ludvíkov pod Smrkem

Lázně Libverda

Hejnice

V Jindřichovicích pod Smrkem se nachází žijící skanzen , který založilo a provozuje občanské sdružení Lunária. Na okraji Jindřichovic uvidíte nově postavený hrázděný dům typický pro tento kraj a u něj i původní budovu, kde se v současné době nachází část muzea a část je obytná. V rámci žijícího skanzenu můžete obdivovat i pestré louky a pastviny pro původní domácí zvířata, která tu žijí. Uprostřed pastviny stojí kamenný větrný mlýn s turbínou. Je zde k vidění expozice všech větrných mlýnů v ČR. Především ale slouží mlýn svému účelu, a to mletí obilí. V muzeu vám představí spoustu různých strojů a náčiní, které byly v minulém století používány téměř denně a u nichž dnes jen málokdo tuší, jakým způsobem. Vědí to ale obyvatelé skanzenu, neboť mnohé z vystavovaného používají i dnes nejen k práci na poli či v kovářské dílně, kterou zde mají také. Součástí muzea je i prodej místních produktů. Máte tu také možnost zastavit se v knihovně s ekologickou, duchovní a krásnou literaturou. Skanzen je otevřen od dubna do září v úterý až

t ec h n i c k é pa m át k y jak se žilo

neděli od 10.00–17.00 hodin a od října do března ve stejný čas od pátku do neděle. Informace o výši vstupného a o konajících se kulturních i jiných akcích naleznete na stránkách www.lunaria-jindrichovice.cz. Před skanzenem začíná naučná stezka okolím Jindřichovic, která vás provede jak přírodním, tak i technickým a historickým zákoutím kraje. Stezka je 12 km dlouhá, ale dá se i zkrátit. Její součástí je návštěva větrné elektrárny , která od 17. května 2003 dodává elektrickou energii do veřejné sítě. Po dohodě s Mirkou Kolačnou z Ekologického informačního centra, které je v těsné blízkosti, si můžete větrnou elektrárnu prohlédnout i s výkladem o dalších obnovitelných zdrojích energie (tel. 482 328 007, 604 777 977, [email protected]). Pro školní kolektiv zde mají programy zaměřené na toto téma, které jsou šité na míru jednotlivým věkovým skupinám (www.jindrichovice.cz).

1 2 3

1 > Stelzigova kovárna v Dolní Řasnici 2 > Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem 3 > Větrný mlýn ve skanzenu v Jindřichovicích pod Smrkem


jak se žilo

Z Jindřichovic pod Smrkem je to jen několik kilometrů do obce Dolní Řasnice, kde se můžete setkat s lidmi, kteří se snaží o zachování tradiční architektury kraje a postupně opravují bývalou rychtu čp. 29 a další stavby. V roce 1980 byla v rámci projektu Český svět opravena Stelzigova kovárna čp. 27, kde je v současné době muzeum, které přibližuje život Ondřeje Stelziga, vůdce největšího povstání nevolníků v Čechách v 17. století, ale také historii starých řemesel ve vsi. Muzeum i nově vznikající skanzen jsou přístupné po dohodě na telefonu: 603 903 238. Budova kovárny byla postavena v roce 1660. V areálu statku je asi 300 let starý výměnek (podstávková stavba hornolužického typu), přenesený sem v roce 2005–2006 z Předlánců (obec Višňová). V roce 2008 se statek rozrostl o špýchar z Dolní Olešnice, který je asi 200 let starý a představuje českou architekturu Jizerských hor a Krkonoš. Z Chrastavy byl v nedávné době přivezen tkalcovský dům, který názorně ukazuje prolínání vlivů českých a německých v lidovém bydlení. Tento domek se v současné době staví na základech zdejšího bývalého výměnku. Více se můžete dovědět na internetových stránkách občanského sdružení Český svět (www.ceskysvet.info). Pokud vás zajímají mlýny a vše, co s nimi souvisí, máte možnost navštívit soukromý mlýn v Krásném Lese. Nachází se několik set metrů za odbočkou na Raspenavu, když jedete směrem na Frýdlant. Ze silnice k němu vede štěrková cesta doleva podél potoka a louky. Majitel nechal opravit mlýnské kolo, které má v průměru čtyři metry. Po dohodě s tímto ochotným patronem původního mlýna můžete vidět mlýnské kolo v provozu a dozvědět se více o historii tohoto místa. Zajímavostí je také orloj na jedné straně přilehlé budovy, který každoročně 25. prosince doslova ožívá postavami dvanácti apoštolů z řad občanů obce. Informace ohledně návštěvy mlýna vám poskytne pan Pavel Vursta (tel.: 606 148 591).

1 2

1 > Orloj u vodního mlýna v Krásném Lese

t ec h n i c k é pa m át k y Frýdlant v Čechách

Frýdlant v Čechách Tato prohlídka města Frýdlant v Čechách a železničního muzea je určena pro pěší a trvat může třeba jen několik minut nebo i celý den. Zavede vás do dob, kdy železniční doprava byla ve svém největším rozkvětu. Několik technicky zajímavých budov, které naleznete ve městě, čeká na nové využití, ale stále tvoří podstatnou část obrazu Frýdlantu. Pokud budete chtít zahlédnout město shora, můžete se vypravit na Frýdlantskou výšinu , rozhlednu nad městem. (Více informací naleznete v popisu trasy „Putování za vodou po městě Frýdlant v Čechách“).

Asi nejstarší technickou památku naleznete v centru města. Jedná se o pozůstatky kruhového městského opevnění . Části této zdi můžete vidět v blízkosti kostela Nalezení sv. Kříže. A pokud se vydáte ulicí Okružní, půjdete podél opevnění, které je zvětší části zbouráno, dají se nalézt kusy kamenné zdi jako části fasád současných domů. Po zhlédnutí městských hradeb se vydáte k železničnímu nádraží, kde je také bývalá stanice úzkokolejné železniční dráhy . Tato budova se nalézá za nově opraveným nádražím. Občanské sdružení Spolek Frýdlantské okresní dráhy, jehož cílem je zachování památek a renovace bývalé úzkorozchodné železnice FRÝDLANT V ČECHÁCH – HEŘMANICE, provozuje od 28. června 2008 jedi-

t ec h n i c k é pa m át k y Frýdlant v Čechách

nečné muzeum v bývalé lokomotivní výtopně , nedaleko frýdlantského nádraží. Muzeum svými exponáty a dokumenty přibližuje převážně historii zdejší bývalé úzkorozchodné dráhy s ojedinělým rozchodem 750 mm, která vedla přes Dětřichov do Heřmanic a pak dále do Polska a Německa. Expozice zahrnuje fotografie a dokumenty z historie provozu trati, ale můžete zde obdivovat i motorovou, provozuschopnou úzkorozchodnou lokomotivu a několik vozů. Po trati bývalé dráhy se můžete vydat pěšky (náročný terén) nebo se podívat na projekci počítačové simulace provozu Heřmaničky v prostorách muzea. Součástí prohlídky muzea je i odborný, velice poutavý výklad. Od července do září můžete navštívit muzeum v sobotu od 9.00 do 16.00 hodin, mimo tuto pravidelnou dobu lze objednat návštěvy nejlépe telefonicky na čísle 721 404 011 (místopředseda) nebo 606 302 260. Při návštěvě dbejte zvýšené opatrnosti, nacházíte se v těsné blízkosti funkční železniční trati. Bývalá výtopna s muzeem se nachází u železničního přejezdu v Žitavské ulici. Od železniční stanice Frýdlant v Čechách se vydáte z kopce k hlavní silnici, kde zahnete doleva. Asi po 300 metrech uvidíte železniční přejezd a po pravé straně již budovu bývalé výtopny. Více informací naleznete na adrese: www. hermanicka.wz.cz.

1 2

1 > Železniční muzeum 2 > Železniční muzeum

t ec h n i c k é pa m át k y Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou má spoustu technicky zajímavých staveb. Mnohé z nich jsou po jedné či více rekonstrukcích, a tak změnily třeba nejen vzhled, ale i využití. Jiné zase opuštěné tiše čekají na záchranu. Tato trasa vám přiblíží některé technické zajímavosti, které jsou díky ochotě svých majitelů veřejnosti otevřené k nahlédnutí.

Přijíždíte-li do Jablonce nad Nisou z Liberce přes Rýnovice, máte jedinečnou možnost zastavit se na rozhledně Nad Prosečí a nejprve si Jablonec prohlédnout shora. Tato rozhledna stojí na prosečském hřebenu od roku 1932, kdy po vichřici v roce 1921 spadla poslední dřevěná


Jablonec nad Nisou

rozhledna na tomto místě. Pochází z rukou architekta R. Hemmricha a má čtvercový půdorys a výšku 26 metrů. První rozhledna zde byla vztyčena členy horského spolku v roce 1892, ale brzy podlehla vandalům a její trvání bylo pouhé dva roky. Dále zde stály ještě dvě dřevěné konstrukce. První zasáhl blesk a druhá podlehla zmiňované vichřici. V současné době je po rekonstrukci a je otevřena od dubna do září v sobotu a neděli od 13.00 do 16.00 hodin, nejlépe po domluvě na tel. č. 733 101 670 nebo 725 554 947. Pokračujte po ulici Čs. armády do Rýnovic a dále rovně na Mšeno, kde po vaší levé ruce uvidíte přehradu. Vodní nádrž Mšeno byla postavena v letech 1906 až 1908 pražskou firmou a projekt vypracoval prof. Dr. Otto Intze spolu s prof. Holzem a Dr. Lepplou z Berlína. Přehradní hráz je tížná, oblouková, zděná z lomového kamene a vede po ní chodník pro pěší. Přehrada slouží k ochraně města před povodněmi pomocí povodňových průtoků štolami vybudovanými z Lužické a Bílé Nisy do přehradní nádrže. Energeticky se využívá také průtoku vody elektrárnou, která byla k přehradě nainstalována v roce 1994. Ze 120 l/s-1 se vyrobí 11 kW. Vnitřní prostory štoly je možné navštívit v organizované skupině po předchozí domluvě na e-mailové adrese [email protected]. V neposlední řadě slouží tato nádrž k rekreaci a sportovnímu vyžití. Podél nádrže naleznete spoustu malebných zákoutí, která lze jen doporučit k navštívení. Můžete se vydat po 5,5 km dlouhé cestě vedoucí po břehu a prohlédnout si tak nádrž v celé její kráse. Od hráze nádrže se vydáte ulicí U přehrady kolem bazénu a dále až ke kruhovému objezdu, kde odbočíte první ulicí doprava do ulice Podhorské. V této ulici jsou domy, kde původně sídlily nejvýznamnější exportní firmy. Ulice je dlouhá a v její druhé polovině můžete obdivovat bohatě zdobené fasády ve stylu novorenesance, secese a art deco. Po pravé ruce uvidíte také dům postavený v letech 1921–1922 pro firmu Anton Wondrak a syn , která zde provozovala tiskárnu, knihařství a papírnictví. Tento rohový patrový dům sloužil jako obytný a obchodní dům a navazoval na něj směrem do Podhorské ulice přízemní dvoutrak-

1 2 3

1 > Dům Antona Wondraka 2 > Exportní dům bratří Mahlů 3 > Přehrada vodní nádrž Mšeno



Jablonec nad Nisou

1

1 > Přehrada vodní nádrže Mšeno


tový železobetonový objekt tiskárny čp. 4454. Autorem pozdně secesního návrhu je Max Daut. Papírnické zboží se zde prodává i dnes. Když přejedete mostek přes řeku Nisu, ocitnete se na kruhovém objezdu, který opustíte třetí ulicí (Loveckou). První ulice zabočující vpravo se nazývá Antala Staška, kde po vaší pravé ruce uvidíte bývalou Scheiblerovu huť (čp. 561). Původní driketa z roku 1849 (mačkárna skla) byla v majetku Josefa Scheiblera. Roku 1884 byla rozšířena o kompoziční huť, která patří mezi nejstarší výrobny kompozičního skla na Jablonecku. Kompoziční hutě byly již od druhé poloviny 18. století nepostradatelnou a charakteristickou součástí sklářské prvovýroby v Jizerských horách. Správní budova s hutí a tažírnou přešla v roce 1995 do rukou soukromého vlastníka, který objekt rekonstruuje se snahou zachovat dispoziční řešení původní kompoziční hutě se zachováním ruční výroby skla – mačkáním, broušením, výrobou nad plamenem. V případě zájmu o prohlídku huti kontaktujte Glass Motiv s.r.o., tel. 483 346 492 nebo [email protected]. Po prohlídce se vydáte zpět po cestě, kterou jste přijeli, až za kruhový objezd, za nímž zahnete nahoru do centra města po ulici Podhorské. Zahnete doprava a již uvidíte velký kostel na Horním náměstí. U římskokatolického kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova je velké parkoviště, kde můžete nechat vůz a vydat se do centra Jablonce pěšky. Půjdete z kopce až na Mírové náměstí, kde na jeho dolním konci zahnete doleva a dostanete se ke kostelu dr. Farského. U něj uvidíte Dům nábytku, který se nachází v původním Exportním domě bratří Mahlů . Z tohoto malého náměstí s kostelíkem půjdete dolů ulicí Jiráskovou a na rohu zahnete doprava a již uvidíte budovu, která je postavena roku 1897 jako exportní dům firmy Zimmer-Schmidt a od roku 1904 slouží jako muzeum skla a bižuterie. Tato nově opravená budova stojí za návštěvu, protože nabízí bohatou škálu exponátů jak ze současnosti, tak z historie českého sklářství, šperkařství a výroby bižuterie.

1

1 > Muzeum skla a bižuterie


Putování za vodou

Putování za vodou Tato trasa, dlouhá přibližně 7 km, vás zavede k místům, která mají jedno společné téma – a tím je voda. Průvodcem vám bude naučná stezka, která byla vybudována mikroregionem Frýdlantsko, městem Frýdlant a Frýdlantskou vodárenskou společností.

Frýdlant

Naučná stezka začíná u vodojemu Frýdlant – nízké pásmo , který se nachází v centru města u říčky Řasnice a je nejstarší dochovanou památkou a funkční vodárenskou stavbou na území nejen Frýdlantu, ale pravděpodobně i v celém Frýdlantském výběžku. Vodojem, který pojme ve dvou komorách až 300 m3 pitné vody, byl postaven na začátku roku 1913 v rámci výstavby prvního frýdlantského vodovodu. Stavbu vodovodu zajišťovala tehdejší městská rada pod vedením starosty pana Heinricha Kaulferche. Stejně jako většina podobných staveb na Frýdlantsku patří dnes vodojem Frýdlantské vodárenské společnosti. Společnost umožňuje veřejnosti prohlídku zrekonstruovaného vodojemu po vzájemné domluvě s panem Ing. Petrem Olyšarem (tel. 482 312 122). Prohlídka je bezplatná a trvá přibližně 20 minut. Pokud se podíváte přes ulici, uvidíte areál Úpravny vody Frýdlant, která vyrábí pitnou vodu pro město a jeho nejbližší okolí. Vyrobená pitná voda je z úpravny čerpána do vodojemu Frýdlant – vysoké pásmo , ke kterému se dostanete zhruba po necelém kilometru

t ec h n i c k é pa m át k y Putování za vodou

chůze nejprve po Strmé ulici a dále pak po cestě směrem na frýdlantskou rozhlednu . Překvapením bude, že zde naleznete vodojemy hned dva. První z nich, menší, byl vybudován před první světovou válkou a jeho maximální hladina dosahuje nadmořské výšky 372,20 m. Druhý je sice mladší, ale podstatně větší (pojme 1000 m3) a byl postaven společně s úpravnou vody v 70. letech minulého století. Voda do obou vodojemů je čerpána z úpravny do výšky úctyhodných 65 m. Z tohoto místa budete stoupat stále do kopce, kde na horizontu máte možnost pokračovat po 80 m dlouhé zpevněné cestě k dalšímu z mnoha frýdlantských vodojemů (Frýdlant – Jaklovo údolí) nebo odbočíte na horizontu doleva a dojdete k nejvýše položenému místu stezky – Frýdlantské rozhledně. Rozhledna o výšce 21 m byla slavnostně otevřena dne 30. dubna 1907. Na jejím místě se původně nacházela v letech 1890-1905 dřevěná věž vysoká 15 m. Základní kámen nové rozhledny byl položen 17. května 1906. Za jasného počasí možná uvidíte i Ještěd nad městem Li-

bercem. Rozhledna je otevřena v měsících květnu, červnu a září (sobota, neděle, svátky) a v červenci a srpnu (denně mimo pondělí) vždy od 10.00 do 17.00 hodin. Vstupné: dospělí 10 Kč, děti do 15 let 5 Kč. Odtud se vydáte doleva, dále kolem hřbitova směrem do centra města. Za železničním přejezdem se ulicí Krátkou dostanete k městskému parku, kde můžete strávit příjemné chvíle u řeky Smědé . Z naučné stezky se můžete na chvíli odklonit a určitě nebudete litovat. Vydáte se přes most, ulicí Míru a následně po Žitavské ulici, na které zanedlouho uvidíte po levé straně poutač na firmu Damino CZ , textilní továrnu, ležící částečně na řece Smědé. Dostanete se k ní po Úzké ulici. Za železničním přejezdem pojedete přes most, vedle kterého uvidíte zbytky konstrukce starého náhonu. Továrna v sobě ukrývá zrekonstruovanou Francisovu turbínu z roku 1924. Turbína je v současné době plně funkční, se zachovalými původními mechanickými součástkami a je skutečně na co se dívat. Po domluvě s jednatelem firmy Ing. Viktorem Víškem (602 163

1

1 > VDJ Frýdlant – nízké pásmo


Putování za vodou

080) si můžete domluvit v době od pondělí do pátku (6.00–12.00 hod.) exkurzi, která trvá přibližně 20 minut. Vstupné je dobrovolné. Z výletu do 19. století se vrátíte do současnosti, když cestou kolem frýdlantského zámku dojdete k čerpací stanici v Zámecké ulici . Stavba vypadá na první pohled jako vodojem, ale jak již z názvu vyplývá, není tomu tak. Jedná se „pouze“ o čerpací stanici, která vodu neakumuluje, ale čerpá ji z místa s nižší nadmořskou výškou do místa s vyšší nadmořskou výškou. Objekt není v současné době využíván k zásobování pitnou vodou, slouží jako záložní objekt při mimořádných situacích. V bezprostřední blízkosti se nachází kamenný portál jedné z frýdlantských studánek – studánky Pod Zámkem. Odtud se vydáte k poslednímu bodu stezky, k vodojemu Supí vrch , na kterém byla v dubnu 2008 vybudována turistická vyhlídka. Z ní je krásný pohled na frýdlantský zámek, který láká ke své návštěvě. Více informací o naučné stezce naleznete na www.putovanizavodou.cz.

1 2 3 4

1 > Stavidla k náhonu přádelny Damino CZ, s.r.o. 2 > Francisova turbína ve firmě Damino CZ, s.r.o. 3 > Francisova turbína ve firmě Damino CZ, s.r.o. 4 > Vyhlídka na VDJ Supí vrch

t ec h n i c k é pa m át k y zubačkou do Kořenova

zubačkou do Kořenova Celodenní trasa dlouhá 15,5 km (7 km vlakem a 8,5 km pěšky) začíná na vlakové stanici v Tanvaldu, kde si koupíte jízdenku do Kořenova. Cesta to však nebude obyčejná, protože pojedete po jizerskohorské-krkonošské železniční trati, které se mezi lidmi říká „Kořenovská zubačka” nebo také „Polubenka”. Souš Černá Říčka Polubný

Kořenov

Desná

Příchovice

Tanvald

Bohdalovice

Málokterá železnice se může pyšnit tolika nej. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Trať byla postavena v letech 1899–1902 jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska, jejímž významným střediskem bylo město Hirschberg (Jelenia Góra). Trať sloužila jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu a tvořila významnou spojnici pro vývoz textilních výrobků do Pruska a dovoz hornoslezského uhlí a surovin pro sklárny. Dnes je v provozu z původní 59 km dlouhé rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a Hirschbergem část trati z Tanvaldu do Harrachova (12 km). Na úseku trati ze Szklarské Poreby k státní hranici, před nádražím v Harrachově, probíhá její intenzivní obnova. Trať z Tanvaldu do Harrachova se honosí mnoha zajímavými umělými stavbami, mimo jiné pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 metrů. Na sedmikilometrovém úseku Tanvald


zubačkou do Kořenova

– Kořenov je dodnes dochována 4,43 km dlouhá dvoupásová Abtova ozubnice v ose koleje, překonávající výškový rozdíl 235 metrů s maximálním stoupáním až 58 promile (největší stoupání v České republice). Tato unikátní železnice byla v roce 1992 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku (www.zubacka.cz). Po šestnáctiminutové jízdě vystoupíte v Kořenově, kde v budově kořenovského nádraží můžete navštívit muzeum ozubnicové trati . Mu-

zeum se podařilo zrealizovat a slavnostně otevřít v roce 2008. Expozice tohoto muzea je z větší části zaměřena na ozubnicovou trať, její pestrou, ale často pohnutou historii, zvláštnosti provozu a zde nasazovaná vozidla. V prostorách muzea je vystaveno množství textů a fotografií zabývajících se historií, současností a budoucností ozubnicové trati Tanvald – Kořenov a navazující trati z Kořenova do Szklarské Poreby. Mezi exponáty můžete zhlédnout modely různých druhů ozubnic, ozubnicové dvojkolí a jeho uložení a další technické zajímavosti. Otevřeno je v době od 30. května do 30. září denně od 9.00 do 17.00 hod. Vstupné plné 30 Kč, zlevněné (děti 6–12 let, důchodci) 20 Kč. Za nádražím se napojíte na modrou turistickou značku, která vás dovede kolem Lesní chaty do Kořenova (2,7 km), kde se můžete zastavit v místním informačním centru. Zde je možné získat informace k objektům stálého československého opevnění z roku 1937–38 LOvz37, na které narazíte v dalším úseku trasy. Od informačního centra je to už jen 1,5 km stále po modré ke kamenné novogotické rozhledně Štěpánka , ležící na vrchu Hvězda (959 m n. m.). Jedná se o nejstarší rozhlednu v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice. Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní šestimetrové části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k pře-

1 2

1 > Zubačka do Kořenova 2 > Zubačka do Kořenova – detail

t ec h n i c k é pa m át k y zubačkou do Kořenova

hradě Souš a hora Jizera v pozadí. Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Otevřeno je celoročně od úterý do neděle v době od 10.30 do 17.30 a od června do srpna je otevřeno i v pondělí. Při nepřízni počasí je zavřeno.

Z rozhledny se vydáte po zelené směrem na Harrachov. Po krátké době narazíte na směrovku k jednomu z objektů stálého československého opevnění z roku 1937–38 LOvz37 . Zde můžete vidět expozici, doplněnou zajímavým výkladem průvodce o historii výstavby opevnění na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. V případě zájmu o výklad průvodce je lepší předem kontaktovat pana Jiřího Duška na tel. 737 376 238 (www.jizerkyprovas.cz). Výlet po technických památkách a vojenských zajímavostech zakončíte procházkou po zelené turistické trase až k železniční stanici v Harrachově (4,5 km). Odtud se vrátíte do výchozího bodu trasy – Tanvaldu.

1 2 3

1 > Pomník u rozhledny Štěpánky 2 > Rozhledna Štěpánka 3 > Schodiště rozhledny Štěpánka


Pohledy z výšin

Pohledy z výšin Tato celodenní trasa, dlouhá 25 km, je určená výletníkům, kteří mají rádi nejen stavební a technické památky, ale i malebné pohledy z výšky do kraje Jizerských hor a okolí Jablonce nad Nisou. Během trasy, určené vzhledem k větším vzdálenostem spíše pro motoristy, navštívíte hned několik turistických rozhleden. Většina z nich byla vystavena na přelomu 19. a 20. století a souvisela s mohutným rozvojem spolkového turistického hnutí. Dalo by se dokonce říci, že pro turistická a jiná sdružení bylo doslova prestižní záležitostí mít „svoji“ rozhlednu. Na území této trasy to byl především Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory a Německý horský spolek pro Jablonec a okolí, kdo vyvíjel největší aktivity. V současné době rozhledny zažívají novou vlnu zájmu, mnohé se opravují, a dokonce jsou stavěny i rozhledny nové.

Bedřichov

Rudolfov

Josefův Důl

Hrabětice

Kristiánov Nový Harcov Loučná

Kunratice

Jindřichov

Lučany nad Nisou Proseč nad Nisou

Milíře

Jablonec nad Nisou

Nová Ves nad Nisou

Černá Studnice

První rozhlednou na této trase je Královka , ležící v nadmořské výšce 859 m na jednom z vrcholů Maxovského hřebene. Již v roce 1888 zde nechal německý horský spolek postavit 19 metrů vysokou dřevěnou vyhlídkovou věž, která ovšem po osmnácti letech nevydržela nápor vichřice. Velmi záhy však bylo členy spolku rozhodnuto, že se postaví rozhledna nová, kamenná. Základní kámen rozhledny byl položen 26. května 1907 a již v září téhož roku byla dle plánů jabloneckého

t ec h n i c k é pa m át k y Pohledy z výšin

stavitele Stephana Arnolda stavba rozhledny dokončena. V roce 1934 byl k rozhledně přistavěn rozlehlý horský dům. Stavba je 23,5 metrů vysoká a na vyhlídkovou plošinu vede 102 schodů. Z rozhledny, otevřené po celý rok, je překrásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Polsko i Německo, Český ráj, Ještěd a Jablonec nad Nisou. Vstupné je 20 Kč formou pohlednice s razítkem. Dále pojedete do Hrabětic, kde odbočíte doprava směrem na Janov nad Nisou. Po půl kilometru přijedete k parkovišti pod rozhlednou Slovanka (820 m n. m.), odkud dojdete k rozhledně pěšky (0,5 kilometru). Slovanku v roce 1887 společným úsilím vybudovaly tři sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory – jablonecká, janovská a hornokamenická. Pro výstavbu rozhledny byla použita 11 metrů dlouhá litinová konstrukce, která byla na místo dovezena až z Vídně, kde sloužila jako exponát na průmyslové výstavě. 14. srpna 1887 byla

1 2 3 4

1 > Rozhledna Královka 2 > Rozhledna Slovanka 3 > Rozhledna Nisanka 4 > Rozhledna Císařský kámen


Pohledy z výšin

za účasti pěti tisíc lidí slavnostně otevřena. Bohužel, v posledních desetiletích se na údržbu stavby příliš nehledělo, což se podepsalo na jejím stavu. V polovině 90. let se dokonce jednalo o zbourání silně zkorodované konstrukce. Naštěstí se díky skupině obětavých nadšenců a obci Lučany nad Nisou podařilo věž zachránit, zrekonstruovat a v roce 2000 slavnostně zpřístupnit veřejnosti. Od Slovanky budete dále pokračovat do Horního Maxova a Lučan nad Nisou. Na tomto úseku se nachází další z rozhleden – Bramberk . Ta je ale od roku 2007 nepřístupná. Z Lučan nad Nisou pojedete do Nové Vsi nad Nisou, kde před obecním úřadem odbočíte doprava k rozhledně Nisance . Nová dominanta na Novoveském vrchu byla dle návrhu architekta Ivana Vorla dostavena v roce 2006. Po mnoha desetiletích tak vyrostla, v nadmořské výšce 676 m, další rozhledna na Jablonecku. Jedná se vlastně o telekomunikační věž, která však slouží zároveň turistům. K poslední zastávce této trasy se dostanete přes Jablonec nad Nisou, po silnici 65 směrem na Prahu, na které odbočíte za Jabloncem doprava na Rádlo. Zde zahnete na Milíře, kde můžete u kaple Nejsvětější Trojice nechat auto a vydat se po štěrkové cestě vzhůru k rozhledně na Císařském kameni , nejmladší stavbě této trasy. Stavba dřevěné rozhledny byla zahájena v dubnu roku 2009 a dne 30. 6. 2009 byla zpřístupněna veřejnosti. Rozhledna je situována ve výšce 637 m, výška vyhlídkové podesty je 18,8 m, celková výška 20 m. Z ochozu rozhledny můžete vidět jižní svahy Jizerských hor, západní část Krkonoš, města Jablonec nad Nisou a Liberec a také Ještědský hřbet. Pod rozhlednou najdete pamětní kámen, připomínající návštěvu císaře Josefa II., díky níž získal kopec své jméno.

1

1 > Detail schodiště rozhledny Slovanka

t ec h n i c k é pa m át k y Poděkování

Poděkování

Brožura vznikla za laskavé pomoci paní Ireny Novotné, pana Otokara Simma, pana Ing. Olyšara z Frýdlantské vodárenské společnosti, a. s., oslovených starostů obcí a majitelů technických objektů a zajímavostí turistického regionu Jizerské hory. Informace byly čerpány z těchto zdrojů: Valchářová Vladislava, Beran Lukáš Industriál libereckého kraje, technické stavby a průmyslová architektura Nakladatelství Výzkumné centrum průmyslového dědictví, ČVUT 2007 registr.cvut.cz www.fabriky.cz www.lunaria-jindrichovice.cz www.jindrichovice.cz www.ceskysvet.info

1

1 > Vodní nádrž Mšeno v Jablonci nad Nisou

Jablonecké kulturní a informační centrum, o.p.s. © 2009 1. vydání / Text: ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol.s r.o Autoři fotografií: Jana Gürtlerová, Ing. Petr Olyšar Grafická úprava: Ondřej Dostál / Sazba: David Matura

Jablonecké kulturní a informační centrum, o.p.s. Mírové náměstí 3100 CZ – 466 01 Jablonec nad Nisou T: +420 774 667 677 F: +420 483 311 370 [email protected] www.jablonec.com

ja b lo n e c

n a d

n i s o u

technické památky jablonec nad nisou

Recommend Documents