TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
Název pilotního projektu:
Ověření technologie adaptace mníka jednovousého na peletované krmivo a jeho intenzivní odchov
Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/12.00121 1
Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Josef Bláhovec Adresa:
Žár 25, 384 73 Vacov
IČ:
67172695
Registrační číslo pp:
CZ.1.25/3.4.00/12.00121
Název pilotního projektu:
Ověření technologie adaptace mníka jednovousého na peletované krmivo a jeho intenzivní odchov.
Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Josef Bláhovec
Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:
Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ:
60076658
Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 28. 11. 2014 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:
Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ:
60076658
Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 28. 11. 2014 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D., Ing. Petr Svačina Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2
Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace:
Josef Bláhovec
2. Partnera projektu (vědecký subjekt):
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
3. Zpracovatele technické zprávy:
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
3
Obsah 1 CÍL ............................................................................................................................................... 5 1.1 Co je cílem pilotního projektu ............................................................................................... 5 1.2 V čem tkví inovativnost testované technologie ..................................................................... 5 1.3 Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ............................................................ 5 2 ÚVOD .......................................................................................................................................... 7 3 MATERIÁL A METODIKA ..................................................................................................... 10 3.1 Optimalizace intenzivního chovu mníka jednovousého pomocí různé teploty vody.......... 10 3.1.1 Cíl experimentu ............................................................................................................ 10 3.1.2 Průběh a hodnocení odchovu mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách při různých teplotách .................................................................................................................. 10 3.1.3 Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení ........................................................... 12 3.2 Chov mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým .................................................................................................................................... 12 3.2.1 Cíl experimentu ............................................................................................................ 12 3.2.2 Odchovné podmínky .................................................................................................... 12 3.2.3 Nasazení ryb a průběh odchovu ................................................................................... 13 3.2.4 Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení ........................................................... 14 3.3 Adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a následný jeho intenzivní chov s a bez použití úkrytů ................................................ 14 3.3.1 Cíl experimentu ............................................................................................................ 14 3.3.2 Průběh a efektivita adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a podmínky RAS ................................................................... 15 3.3.3 Průběh a efektivita následného intenzivního odchovu mníka jednovousého s a bez použití úkrytů po jeho adaptaci ............................................................................................. 20 3.3.4 Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení ........................................................... 21 4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY ........................................................................................................ 22 4.1 Optimalizace intenzivního chovu mníka jednovousého pomocí různé teploty vody.......... 22 4.1.1 Efektivita chovu mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách při různých teplotách ................................................................................................................................ 22 4.1.2 Závěr a doporučení ....................................................................................................... 24 4.2 Chov mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým .................................................................................................................................... 24 4.2.1 Průběh a efektivita chovu mníka jednovousého ve společné obsádce se pstruhem duhovým v systému dánského typu ...................................................................................... 24 4.2.2 Závěr a doporučení ....................................................................................................... 27 4.3 Adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a následný jeho intenzivní chov s a bez použití úkrytů ................................................ 28 4.3.1 Průběh a efektivita adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a podmínky RAS ................................................................... 28 4.3.2 Průběh a efektivita následného intenzivního odchovu mníka jednovousého s a bez použití úkrytů po jeho adaptaci ............................................................................................. 28 4.3.3 Závěr a doporučení ....................................................................................................... 30 6. FOTOPŘÍLOHA ....................................................................................................................... 31 4
1 Cíl 1.1 Co je cílem pilotního projektu Cílem navrhovaného projektu bylo provozně otestovat a ověřit efektivitu adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého (Lota lota L.) ve věkové kategorii rychleného plůdku získaného z rybníků na umělé krmivo a na podmínky intenzivního chovu. Snahou této části projektu bylo co nejvíce optimalizovat podmínky adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého na nové krmivo a podmínky chovu. Následně došlo k ověření úspěšnosti intenzivního chovu juvenilních ryb mníka jednovousého v recirkulačním akvakulturním systému (RAS) do věku 8 měsíců, kde byl testován vliv nabídky umělých úkrytů při chovu mníka na úspěšnost zmíněného intenzivního chovu. V průběhu odchovu byl také sledován zdravotní stav odchovávaných ryb s cílem eliminovat ztráty na odchovávaných rybách. V další fázi projektu došlo k optimalizaci intenzivního chovu mníka jednovousého pomocí použité různé teploty vody při odchovu 11 měsíčních juvenilních ryb mníka jednovousého v průběhu 84 denního experimentu. Snahou bylo popsat vliv teploty vody na růst a přežití ryb a další produkční ukazatele realizovaného chovu. Cílem bylo najít optimální teplotu pro chov mníka jednovousého v intenzivním chovu, která by následně byla doporučena rybářské praxi v ČR k využití. V třetí části projektu došlo k poloprovoznímu experimentu spojeného se společnou obsádkou pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého v recirkulačním systému dánského typu s cílem vyhodnotit efektivitu a výhodnost takovéto smíšené obsádky v praxi rybářské produkce zmíněných druhů ryb. Obecným cílem projektu bylo ukázat české rybářské praxi nový technologický postup, kterým je možné zavést mníka jednovousého do intenzivní akvakultury. Snahou této aktivity je ukázat produkčním podnikům v ČR možnosti diverzifikace produkce ryb a současně lépe využít jejich stávající či nové odchovné kapacity v budoucnosti.
1.2 V čem tkví inovativnost testované technologie Projekt podobného charakteru nebyl v ČR nikdy ještě realizován. Inovativnost projektu spočívá: 1) v optimalizaci a zavedení adaptace mníka jednovousého na podmínky intenzivní akvakultury, 2) v optimalizaci intenzivního chovu juvenilních ryb mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách chovu pomocí teploty vody a 3) v otestování možnosti výhodného využití společné obsádky pstruha duhového a mníka jednovousého k dosažení vyšší a efektivní produkce tržních ryb v ČR při zachování stejných výrobních nákladů. Všechny zmíněné technologické kroky intenzivního chovu mníka jednovousého byly v průběhu projektu testovány a zavedeny do praxe českého produkčního rybářství poprvé se snahou více diverzifikovat rybí produkci a dále pokusit se o zvýšení efektivity produkce ryb.
1.3 Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Současné české produkční rybářství můžeme charakterizovat jako jednostranně zaměřené především na produkci tržního kapra obecného (Cyprinus carpio). Při současném způsobu chovu kapra obecného se především využívá rybničního extenzivního či polointenzivního chovu. Česká republika ročně produkuje kolem 18 – 20 000 tun tržního kapra, což představuje 90% celé produkce ryb v českém rybářství (Adámek a kol., 2012). Tato produkce tržních ryb se vyznačuje vysokým stupněm sezónnosti, kdy většina ryb je vyprodukována v krátkém období na podzim či na jaře. Je zřejmé, že takováto jednostranná a sezónní produkce tržních ryb může být v budoucnosti pro české rybářství velkým problémem, který může významně snižovat 5
uplatnitelnost tržního kapra na evropském rybím trhu. Už dnes můžeme sledovat měnící se trendy evropského trhu s rybami, kde je v současnosti stále více poptávána kontinuální produkce cenných druhů ryb (především dravé druhy ryb s bílým masem bez drobných kostí a nižším obsahem tuku) (Policar a kol., 2009; 2011). Z tohoto důvodu je důležité více diverzifikovat produkci českého rybářství a zavádět do produkčních rybářských podniků intenzivní a kontrolované chovy nových perspektivních druhů ryb, kterými například jsou: candát obecný (Sander lucioperca L.), okoun říční (Perca fluviatilis L.) a mník jednovousý (Policar a kol., 2011; 2013; Stejskal a kol., 2010; Adriaen a kol., 2011). Z tohoto důvodu české rybářství vyžaduje výrazný technologický vývoj, který napomůže produkčním podnikům využít k chovu nové chovatelské technologie (např.: recirkulační akvakulturní systém - RAS) zaručující efektivní a kontinuální chov zmíněných druhů ryb. V českém rybářství do současné doby nebyla využita možnost poloprovozně testovat zavedení intenzivního chovu mníka jednovousého adaptovaného do praxe rybářských podniků. Ze zmíněných důvodů mohou výsledky tohoto projektu v České republice významně přispět k inovaci a rozvoji chovu ryb a diverzifikaci produkce ryb.
6
2 Úvod Mník jednovousý je jediným zástupcem čeledi treskovitých ryb a řádu Gadiformes, který se vyskytuje na území střední Evropy (Palinska-Zarska a kol., 2014a). Je to dravý druh, který se vyskytuje především v tocích pstruhového pásma a v chladnějších údolních nádržích, rybnících a jezerech (Kupren a kol., 2014). Z důvodu nevhodných lidských zásahů (regulace koryt řek, znečišťování vody polutanty a měnící se teplotní režimy v tocích) došlo k výraznému snížení výskytu mníka jednovousého v celé Evropě (Palinska-Zarska a kol., 2014b). V ČR je mník jednovousý zákonem 114/92 Sb. a prováděcí vyhláškou 395/92 Sb. označen za ohrožený druh naší fauny (Lusk a kol., 2004; Hanel a Lusk, 2005). Avšak jeho stavy se v českých volných vodách postupně zvyšují a je uvažováno o snížení jeho stupně ochrany. Vedle ekologického významu mníka ve volných vodách se tento druh v posledních letech stává vysoce perspektivním druhem v rámci intenzivní akvakultury (Zarski a kol., 2009). Důvodem perspektivy chovu a produkce mníka jednovousého je jeho nedostatečná současná produkce, vysoká kvalita masa a jater (Zarski a kol., 2010). Dále se mník jednovousý vyznačuje velmi vhodnými produkčními vlastnostmi (jako je především vysoká plodnost a rychlý růst), které se v chovu významně uplatní k efektivní produkci ryb (Palinska-Zarska a kol., 2014a). Produkce mníka jednovousého je v celé Evropě velmi rozkolísaná a nedostatečná z hlediska množství a kvality ryb. Ryby se na evropský trh především dostávají z odlovů z jezer z východní Evropy či Skandinávie (Adriaen a kol., 2011). Maso je bez svalových kůstek a svalovina je pevná (Baruš a kol., 1995). Oproti jiným rybám má mník zvětšená játra (až 14 % své hmotnosti), která obsahují vysoký obsah vitamínu D, K a polynenasycených mastných kyselin (Wong, 2008). Z tohoto důvodu se v Evropě (především Německu, Rakousku, Belgii, Nizozemí a Polsku) v posledních letech objevují vědecko-výzkumné pokusy zavést efektivní a kontrolovaný chovu mníka jednovousého (Wocher a kol., 2011; Trabelsi a kol., 2011; Trejchel a kol., 2014). Snahou těchto aktivit aplikovaného výzkumu je využít mníka jednovousého v rámci vznikajících četných intenzivních farem využívající různé typy RAS nebo v rámci nových či stávajících podniků zabývající se produkcí lososovitých ryb v průtočných systémech (Trabelsi a kol., 2011; Trejchel a kol., 2014). Cílem současných aktivity výzkumu je především optimalizovat řízenou reprodukci (Zarski a kol., 2010) a chov všech věkových kategorií mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách chovu, čímž by mohla být v budoucnosti zajištěna kvalitní a kontinuální produkce násadových či tržních ryb (Wocher a kol., 2011; 2013; Trabelsi a kol., 2011; Adriaen a kol., 2012; Wolnicki a kol., 2002; Trejchel a kol., 2014). V rámci chovu mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách se v současnosti zdá být největší problém spojený s odchovem larev tohoto druhu. Larvy jsou při vylíhnutí totiž velmi malé, nízkého stupně vývoje, s nedostatečně vyvinutým trávicím traktem a specifickou morfologií plynového měchýře. Odchov larev tohoto druhu v kontrolovaných umělých podmínkách prozatím představuje kritickou fázi celého chovu mníka jednovousého, při které dochází k úhynu více jak 70% ryb (Palinska-Zarska a kol., 2014b). Tento vysoký úhyn larev je především způsobem nevhodnými použitými podmínkami prostředí (teplota vody, světelný režim, použitá intenzita světla, použitá hustota larev) a nevhodným managementem krmení (délka co-feedingu, startérové krmivo, frekvence a množství krmení) (Palinska-Zarska a kol., 2014a, b; Wocher a kol., 2013; Trabelsi a kol., 2011). Pro optimalizaci podmínek odchovu larev je důležité se dále zabývat studiem biologie larev a následně postupně optimalizovat jejich podmínky chovu (Palinska-Zarska a kol., 2014a, b). U chovu starších věkových kategorií (o hmotnosti 10 – 200 gramů) již v chovu mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách (teplota 17 – 20°C, koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě 100%, s konstantním 24 hodinovým světelný režim) a při použití krmení 7
umělým peletovaným krmivem (nejčastěji od firmy BioMar či Skretting s obsahem tuku kolem 16 - 20% a bílkovin 50 – 56 %) nejsou zaznamenávané větší produkční problémy (Wocher a kol., 2011; Adriaen a kol., 2012; Trejchel a kol., 2014). Zdá se tedy, že největší příčinou nedostatečné produkce tohoto druhu je v současnosti především nedostatečně zvládnutá produkce kvalitního násadového materiálu v podobě juvenilních ryb tohoto druhu, které by byly plně adaptované na kontrolované podmínky chovu a umělé peletované krmivo (Adriaen a kol., 2012; Trejchel a kol., 2014). Efektivním řešením této situace se zdá být adaptace odchovaných juvenilních ryb (ve stádiu rychleného plůdku) z rybničního odchovu na umělé peletované krmivo a podmínky intenzivního chovu (Harsányi a Schenbrenner, 1992; Wouter a kol., 2012). Tento způsob produkce juvenilních ryb mníka jednovousého pro následný jeho intenzivní chov je především vhodný využívat v rámci českého rybářství, které k produkci ryb používá velké množství rybníků. Tento technologický postup byl již s úspěchem ověřen a testován v ČR u dalších dravých druhů ryb jako je candát obecný a okoun říční (Policar a kol., 2011, 2013; Stejskal a kol., 2010). Použitá literatura: Adámek Z. , Linhart O., Kratochvíl M., Flajšhans M., Randák T., Policar T., Masojídek J., Kozák P. (2012) Aquaculture in the Czech Republic in 2012: Modern European prosperous sector based on thousand-year history of pond culture. Aquaculture Europe 37, 5-14. Adriaen J., Meeus W., De Kimpe A., Aerts S. (2011) Aquaculture in Belgium: Aqua-erf to investigate species diversifi cation in RAS with specific interest in Lota lota (Linnaeus, 1758). Diversification in Inland Finfish Aquaculture, Abstract book, p. 84. Adriaen J., Abeel T., Meeus W., Aerts S. (2012) Determing of feeding régime and ioptimal density for the commercial culture of burbot (Lota lota, Linnaeus, 1758). Domestication in Finfish Aquaculture, Book of Abstracts, p. 43. Baruš V., Oliva O. (1995) Mihulovci Petromyzontes a ryby Osteichthyes. Praha, Academia, 336 s. Hanel L., Lusk S. (2005) Ryby a mihule České republiky, rozšíření a ochrana. Český svaz ochránců přírody Vlašim, 331–333. Harsányi A., Schenbrenner P. (1992) Die Rutte (Lota lota Linnaeus, 1758). Biol. Und Aufzucht, Fischer und Teichwirtschaft 10, 372–376. Kucharczyk D., Mamcarz A., Skrzypczak A., Kujawa R., Babiak I. (1998) Artificial spawning of burbot (Lota lota L.) under controlled condittions. European Aquaculture Society, Spec. Publ., 26, 149–150. Kupren K., Trabska I, Zarski D., Krejszeff S., Palinska-Zarska K., Kucharczyk (2014) Early development and allometric growth patterns in burbot Lota lota L. Aquacult. Int., 22: 29 – 39. Lusk S., Hanel L., Lusková V. (2004) Red List of the ichthyofauna of the Czech Republic: Development and present status. Folia Zoologica 53, 215–226. Nelson J.S. (1994) Fishes of the World.Wileyand Sons, Inc. New York, 227–238. Palinska-Zarska K., Zarski D., Krejszeff S., Nowosad J., Bilas M., Trejchel K., Brylewski A., Targonska K., Kucharczyk D. (2014a) The effect of age, size and digestive tract development on burbot, Lota lota (L.), larvae weaning effectiveness. Aquaculture Nutrition 20, 281 – 290. Palinska-Zarska K., Zarski D., Krejszeff S., Nowosad J., Bilas M., Trejchel K., Kucharczyk D. (2014b) Dynamics of yolk sac and oil droplet utilization and behavioural aspects of swim bladder inflation in burbot, Lota lota L., larvae during the first days of life, under laboratory conditions. Aquacult. Int. 22, 13 – 27. Pokorný J., Adámek Z. (1997) Umělý výtěr mníka jednovousého a odchov jeho plůdku. Edice metodik VURH Vodňany č. 53, 1–11. 8
Policar T., Stejskal V., Bláha M., Alavi S.M.H., Kouřil J. (2009) Technologie intenzivního chovu okouna říčního (Perca fluviatilis L.). Edice Metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 89, 51 s. Policar T., Bláha M., Křišťan J., Stejskal V. (2011) Kvalitní a vyrovnaná produkce rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících. Edice Metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany, 110, 46 s. Policar T., Stejskal V., Křišťan J., Podhorec P., Švinger V., Blaha M. (2013) The effect of fish size and density on the weaning success in pond-cultured pikeperch (Sander lucioperca L.) juveniles. Aquaculture International, 21 (4), 869 – 882. Stejskal V., Policar T., Bláha M., Křišťan, J. (2010) Produkce tržního okouna říčního (Perca fluviatilis) kombinancí rybničního a intenzivního chovu. Edice Metodik, (Technologická řada), FROV JU, 105, 34s. Trabelsi A., Gardeur J-N., Teletchea F., Fontaine P. (2011) Effects of 12 factors on burbot Lota lota (L., 1758) weaning performances using fractonal faktoriál design experiment. Aquaculture, 316, 104 – 110. Trejchel K., Zarski D., Palinska-Zarska K., Krejszeff S., Dryl B., Dakowski K., Kucharczyk D. (2014) Determination of the optimal feeding rate and light régime conditiuons in juvenile burbot, Lota lota (L.), under intensive Aquaculture. Aquacult. Int., 22, 195 – 203. Wocher H., Harsanyi A., Schwarz F.J. (2011) Husbandry conditions in burbot (Lota lota L.): Impact of shelter availability and stocking density on growth and behaviour. Aquaculture, 315, 340 – 347. Wocher H., Harsanyi A., Schwarz F.J. (2013) Larviculture of burbot (Lota lota L.): larval rearing using Artemia and weaning onto dry feed. Aquaculture Research, 44, 106 – 113. Wolnicki J., Kaminski R., Myszkowski L. (2002) Temperature-influenced growth and survival of burbot Lota lota (L.) larvae fed live food under controlled conditions. Arch. Pol. Fish., 10, 109 – 113. Wong A., (2008) Lipidic profiles of tissue and liver oil of burbot, Lota lota (L.). Acta Ichthyologica et Piscatoria, 38, 55–61. Wong A. (2011) Heavy metals in burbot (Lota lota L.) caught in lakes of Northeastern Saskatchewan, Canada. Journal of Applied Ichthyology, 27, 65–68. Worthington T., Kemp P.S., Osborne P.E. (2012) A spatial analytical approach for selecting reintroduction sites for burbot in English rivers. Freshwater Biology, 57(3), 602–611. Wouter, M., J. Adriaen, N., Nevejan, S., Buysens, A., Rekecki, K., Chiers, A., Decostere, D., De Charleroy, T., Policar, S., Aerts (2012) Culture of Burbot (Lota lota, L.,1758): current status, research and prospects. Proceeding of abstracts AQUA 2012, 145-147. Zarski D., Sasinowski W., Kucharczyk D., Kwiatkowski M., Krejszeff S., Targonska K. (2009) Mass initial rearing of burbot Lota lota (L.) larvae under controlled conditions. Pol. J. Nat. Sci. 24, 76 – 84. Zarski D., Kucharczyk D., Sasinowski W., Targońska K., Mamcarz A. (2010) The influence of temperature on successful reproduction of burbot, Lota lota (L.) under hatchery conditions. Polish Journal of Natural Sciences, 25(1), 93–105.
9
3 Materiál a metodika Od 6. ledna 2014 byly v průběhu řešení pilotního projektu č. CZ.1.25/3.4.00/12.00121 „Ověření technologie adaptace mníka jednovousého na peletované krmivo a jeho intenzivní odchov“ celkem realizovány tři poloprovozní experimenty s cílem adaptovat rybničně odchované juvenilní ryby mníka jednovousého na peletované umělé krmivo a podmínky intenzivní technické akvakultury a dále tuto akvakulturu optimalizovat a testovat: Experiment 1 - Optimalizace intenzivního chovu mníka jednovousého pomocí různé teploty vody, Experiment 2 - Chov mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým, Experiment 3 - Adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a následný jeho intenzivní chov s a bez použití úkrytů.
3.1 Optimalizace intenzivního chovu mníka jednovousého pomocí různé teploty vody 3.1.1 Cíl experimentu Cílem tohoto experimentu bylo v průběhu intenzivního odchovu juvenilních ryb mníka jednovousého při různých teplotách vody zjistit vliv teploty vody na úspěšnost chovu v podobě přežití a růst ryb a konverzi živin z předkládaného krmiva. Snahou bylo najít optimální teplotu vody pro intenzivní chov juvenilních ryb mníka jednovousého, která by v chovu zajistila vysoké přežití a růst ryb a maximální konverzi živin z předkládaného krmiva, což by mohlo v budoucnosti chovatelům výrazně zvýšit chovatelskou a ekonomickou efektivitu chovu tohoto druhu ryby.
3.1.2 Průběh a hodnocení odchovu mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách při různých teplotách V této části pilotního projektu byly 6. 1. 2014 vytvořeny tři skupiny juvenilních ryb mníka jednovousého v rámci třech samostatných recirkulačních akvakulturních systémů (RAS) rybářského podniku Pstruhařství Mlýny. Vytvořené skupiny ryb byly následně odchovávány ve třech odlišných teplotách vody: skupina A v 15°C, skupina B v 18°C a skupina C v 21°C po dobu 84 dní do 31. 3. 2014, kdy byl odchov ukončen finálním přelovením ryb. Celkem pro odchov třech skupin juvenilních ryb mníka jednovousého bylo využito devět nádrží o objemu 270 litrů. To znamená, že každá experimentální skupina měla vytvořené 3 paralelní opakování. Do každé nádrže bylo nasazeno 153 ks juvenilních ryb mníka jednovousého ve stáří 11 měsíců o průměrné velikosti (TL= 165,8 ± 18,9), hmotnosti (W= 32,9 ± 10,3g) a počáteční hustotě ryb 264 ks.m-2. Nasazované ryby byly před započetím tohoto experimentu odchovávány v RAS Laboratoře intenzívní akvakultury VÚRH (Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický), FROV JU (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod), kde byly ryby také na začátku odchovu adaptované na peletované krmivo a podmínky RAS. Čtyři dny před 10
nasazením ryb do experimentu byly ryby z FROV JU transportovány do podniku Pstuhařství Mlýny, kde byly dočasně vysazeny do devíti zmíněných nádrží tří RAS s cílem ryby aklimatizovat na tamní podmínky chovu a rozdílné teploty vody. Světelné podmínky byly pro všechny skupiny stejné a to 12h světlo a 12h tma s intensitou světla 75 luxů, které dopadalo na hladinu nádrží. Krmení probíhalo pomocí mechanických krmítek, které kontinuálně dávkovaly krmivo v průběhu dvanácti hodin světelné fáze. Použité krmivo bylo po celou dobu experimentu Inicio Plus 1,5mm (54% protein, 22% tuk) od firmy BioMar, na které byly ryby dlouhodobě adaptované. Dávka krmení byla 1 % hmotnosti obsádky po celou dobu experimentu. Koncentrace rozpuštěného kyslíku v jednotlivých nádržích byla udržována na hodnotách 95 ± 5% pomocí stálého přítoku vody (9 litrů.min-1) a vzduchovacích kamenů, do kterých u skupiny A a B (teplota vody 15 a 18°C) byl přiváděn vzduch ze vzduchového kompresoru a u skupiny C (teplota vody 21 °C) technický kyslík z tlakové lahve. Koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě a teplota vody byly průběhu chovu v jednotlivých nádržích monitorovány dvakrát denně (v 7:00 a 15:00 hodin) s cílem udržet tyto hodnoty ve zmíněných optimálních a požadovaných hodnotách. Ostatní parametry vody jako je: pH, NH4, NO2-, NO3- byly měřeny jedenkrát denně s cílem udržet kvalitu vody ve všech RAS na optimálních hodnotách. Jestliže bylo zjištěno snižující se pH v chovu mníků byla na úpravu pH použita jedlá soda. Jestliže se v rámci RAS zvyšovaly některé hodnoty NH4, NO2-, NO3- došlo v rámci systémů k výměně vody. Jednotlivé parametry kvality vody se v průběhu odchovu juvenilních ryb mníka jednovousého pohybovaly na následujících hodnotách pH = 7,04 ± 0,6 mg.l-1, NH4+= 0,24 ± 0,07 mg.l-1, NO2- = 0,26 ± 0,1 mg.l-1, NO3- = 49,8 ± 18,5 mg.l-1, kdy hodnoty ve všech systémech byly velmi podobné a byly statisticky nerozdílné. Denně v jednotlivých nádržích byla zaznamenána spotřeba krmiva a také počet uhynulých ryb pro výpočet přežití ryb a konverze živin. V pravidelných tří-týdenních intervalech v průběhu celého odchovu bylo u všech experimentální nádrží prováděno kontrolní biometrické měření náhodně vybraných 33 ks ryb. Biometrika ryb probíhala pod anestezií ryb, ke které bylo použito hřebíčkového oleje (účinná látka eugenol) v dávce 0,03 ml.l-1. Ke kontrolnímu měření celkové délky ryb bylo použito klasického měřidla využívaného k biometrickému měření ryb a celková délka ryb byla měřena s přesností na 1 mm. Ke kontrolnímu vážení hmotnosti odchovávaných ryb bylo využito digitálních vah (firma Mettler, model AE 200) s přesností vážení na 0,01 g. Vedle biometriky ryb byla u každé nádrže zvážena biomasa všech přeživších ryb a byl spočítán celkový počet živých kusů ryb. Na základě získaných dat z průběhu odchovu mníků byli pro jednotlivé experimentální skupiny vypočítáni následující produkční ukazatelé: přežití ryb (S v %), specifická rychlost růstu (SGR v %.d-1), koeficient konverze krmiva (FCR) a kondiční stav ryb (FK) podle následujících vzorců: Přežití
%
N0 - Počet jedinců na začátku období Nk - Počet jedinců na konci období Specifická rychlost růstu [%.d-1] Wt – Průměrná individuální hmotnost na konci období (g) W0 – Průměrná individuální hmotnost na začátku období (g) 11
t – Délka období (dny) Koeficient konverze krmiva F – Spotřeba krmiva za sledované období (g) Wt – Hmotnost obsádky na konci období (g) W0 – Hmotnost obsádky na začátku období (g) (Wt – W0) = přírůstek za sledované období (g) Kondiční stav ryb W - Hmotnost ryby (g) TL – Celková délka (cm)
3.1.3 Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení Veškeré výsledky týkající se produkčních ukazatelů jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA). Získaná data pro specifickou rychlost růstu (SGR), kondiční stav ryb (FK) a přežití (S) vykazoval normální rozdělení a pro vzájemné porovnání třech skupin byla použita analýza rozptylu – ANOVA, Tukey HSD test. Pro transformaci procentuálních dat (přežití ryb) byla použita arcsinová transformace. V případě porovnání konverze krmiva (FCR) data neměla normální rozdělení a k porovnání rozdílů byl použit Kruskal-Wallisův test. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti α= 0,05.
3.2 Chov mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým 3.2.1 Cíl experimentu Cílem experimentu bylo otestovat využitelnost obsádky mníka jednovousého v rámci společného odchovu se pstruhem duhovým z důvodu optimalizace daného výrobního procesu produkce obou druhů ryb. Cílem experimentu bylo porovnat produkční ukazatele společného chovu mníka se pstruhem či jen monokulturního chovu pstruha bez mníka v daném produkčním zařízení při obdobných provozních nákladech. Předpokládalo se, že mník jednovousý ve společné obsádce bude mít funkci eliminace zbytkového nespotřebovaného krmiva popřípadě uhynulých jedinců pstruha duhového.
3.2.2 Odchovné podmínky Experiment probíhal v recirkulačním systému dánského typu pro lososovité ryby rybářského podniku Pstruhařství Mlýny v období od 5. 4. 2014 do 11. 9. 2014. Pro sledování růstu mníka jednovousého ve společné obsádce s pstruhem duhovým byly využity dvě obdélníkové odchovné nádrže, každá o objemu 36 m3 a průtoku vody 40 l.s-1. Jako referenční sloužily další dva žlaby stejných parametrů pouze s obsádkou pstruha duhového pro porovnání, zda nedošlo k omezení růstu pstruha ve společné obsádce s mníkem. 12
V průběhu experimentu byla periodicky (ve 14 denních intervalech) sledována kvalita vody. Mimoto bylo prováděno denní sledování teploty vody, obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě a pH. Výsledky monitoringu kvality vody v průběhu experimentu udává Tab. 1. V případě kolísání pH byl pro meliorační účely používán mikromletý dolomitický vápenec. Pro prevenci případného vysokého obsahu dusitanů a výskytu jejich negativních účinků na obsádky ryb byl denně aplikován chlorid sodný. Tab. 1: Sledované parametry odchovného prostředí v průběhu chovu mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým. Parametr jednotka Teplota vody °C pH Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě mg/l + Amonné ionty (NH4 ) mg/l + Amoniakální dusík (N - NH4 ) mg/l Dusitany (NO2 ) mg/l Dusitanový dusík (N - NO2-) mg/l Dusičnany (NO3-) mg/l Dusičnanový dusík (N – NO3 ) mg/l Kyselinová neutralizační kapacita mmol/l
průměr 14,2 7,1 8,9 0,08 0,04 0,38 0,10 37,7 6,9 1,6
STD 1,5 0,3 0,8 0,08 0,01 0,25 0,05 14,2 2,4 0,4
Min. 10,9 6,7 7,3 0,02 0,02 0,11 0,04 11,5 2,6 1,2
Max. 16,8 7,7 10,6 0,28 0,10 0,92 0,18 57,7 10,5 2,3
3.2.3 Nasazení ryb a průběh odchovu Jak bylo popsáno výše, pro potřeby experimentu bylo využito čtyř nádrží, ve kterých byla nasazena obsádka pstruha duhového. Dne 5. 4. 2014 byla do dvou z těchto nádrží nasazena obsádka mníka jednovousého o podobné velikosti. Podrobný popis iniciálních obsádek na začátku experimentu je uveden v Tab. 2. V kusové hmotnosti ryb na začátku experimentu nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi obsádkami v rámci druhu ani mezidruhově (ANOVA, P > 0,05). Obsádky ve všech sledovaných nádržích byly v průběhu experimentu krmeny ad libitum pomocí krmítek s mechanickým čidlem. Během experimentu nebyla předkládána speciální krmná dávka pro mníka jednovousého. Po celou dobu odchovu bylo používáno krmivo BioMar pro intenzivní chov lososovitých ryb, konkrétně krmivo Efico Enviro 920 o velikosti pelet 3 a 4,5 mm (obsah bílkovin 43 – 47% a tuku 28 – 31%). V průběhu odchovu bylo zaznamenáváno množství aplikovaného krmiva a případné kusové úhyny ryb. V pravidelných intervalech (1x za 14 dní) probíhaly kontrolní odlovy a vážení zástupného vzorku (n = 50) jedinců mníka jednovousého a pstruha duhového ze všech sledovaných nádrží. Pstruh duhový pro potřeby převážení byl odloven pomocí saku. Jedinci mníka jednovousého se získávaly pomocí mobilního polo-uzavíratelného úkrytu (Obr. 7 ve fotopříloze), který se do odchovné nádrže umístil den před kontrolním odlovem. Následujícího dne byl obezřetně vyjmut tak, aby jedinci mníka neunikli z úkrytů. Poté byli ulovení mníci umístěni do připravené vaničky s vodou a z nich byl náhodně vybrán zástupný vzorek pro převážení. Ryby byly poté zváženy s přesností na 0,01 g na elektronických vahách (Kern & Sohn GmbH, Balingen, Německo). Po ukončení přelovení ryb byla u ryb provedena preventivní krátkodobá koupel (expozice 30 minut) v kuchyňské soli (1g.litr-1) proti povrchovému zaplísnění ryb po jejich manipulaci. Podle výsledků vážení ryb a sledovaných úhynů v průběhu odchovu byla dopočítávána i biomasa jednotlivých obsádek. 13
Pro zjištění konverze krmiva u pstruha duhového byl vypočten krmný koeficient (FCR) vyjadřující množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku podle vzorce: F – Spotřeba krmiva za sledované období (g) Wt – Hmotnost obsádky na konci období (g) W0 – Hmotnost obsádky na začátku období (g) (Wt – W0) = přírůstek za sledované období (g) Tab. 2: Popis iniciálních obsádek na začátku experimentu chovu mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým. V kusové hmotnosti ryb na začátku experimentu nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi obsádkami v rámci druhu ani mezidruhově (ANOVA, P > 0,05). Biomasa (kg) Kusová hmotnost (g) Nádrž Druh Počet kusů Pstruh duhový 10821 454,50 42,00 Nádrž 1 Mník jednovousý 831 34,48 41,49 Pstruh duhový 10807 428,91 39,69 Nádrž 2 Mník jednovousý 995 38,75 38,94 Nádrž 3 Pstruh duhový 11347 465,20 41,00 Nádrž 4 Pstruh duhový 10699 454,51 39,92
3.2.4 Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení Data získaná v průběhu testování byla editována a zpracována v programu Excel pro Windows a následně statisticky analyzována programem Statistica 12.0 (StatSoft., Inc., USA). Data byla nejprve podrobena testům pro testování normality dat (Kolmogorov-Smirnov test) a homoskedasticity (Levenův test). Následně byly použity t-testy; ANOVA a následně Tukeyeho post hoc test. Uvedené testy byly provedeny na hladině významnosti α = 0.05. Všechna data jsou prezentována jako průměr ± směrodatná odchylka.
3.3 Adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a následný jeho intenzivní chov s a bez použití úkrytů 3.3.1 Cíl experimentu Cílem experimentu bylo otestovat a poloprovozně ověřit adaptaci juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku odchovaného na umělé peletované krmivo a podmínky intenzivního chovu. V rámci experimentu byl hodnocen vliv zmíněné adaptace na růst a přežití ryb a na konverzi živin z předkládaného krmiva. Po úspěšně provedené adaptaci ryb byla také hodnocena efektivita a chovatelská úspěšnost intenzivního chovu juvenilních ryb mníka jednovousého v RAS. V rámci intenzivního chovu mníka jednovousého byl také od začátku druhého období testován vliv instalovaných úkrytů do odchovných nádrží na růst, přežití a aktivitu odchovávaných ryb a na konverzi živin z předkládaného krmiva. Následně byl celý proces adaptace a pokračujícího intenzivního chovu chovatelsky zhodnocen s doporučením pro jeho využití v rámci dalších realizovaných chovů mníka jednovousého v praxi českých rybářských podniků. 14
3.3.2 Průběh a efektivita adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a podmínky RAS Experiment probíhal ve vědeckém subjektu tohoto pilotního projektu, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, Fakultě rybářství a ochraně vod (FROV JU) 12 dní od 7. 5. 2014 do 20. 5. 2014. Ryby byly adaptované a připravené k následnému intenzivnímu odchovu v 6 odchovných čtvercových nádržích o rozměru 1 x 1 metr a o objemu 700 litrů. Zmíněné využité nádrže byly napojeny na velký RAS o celkovém objemu 25 000 litrů. Do použitých nádrží bylo celkem nasazeno 10 500 ks rybničně odchovaného rychleného plůdku mníka jednovousého (TL= 40,5 ± 1,2 mm a W = 0,47 ±0,06 g), který pocházel ze dvou experimentálních rybníků (výměra 0,16 ha) FROV JU. Do každé nádrže tedy bylo nasazeno jednotně 1750 ks rychleného plůdku mníka jednovousého, což představovalo počáteční hustotu ryb 2,5 ks.litr-1 či 1750 ks.m-2. Adaptovaným rybám byly vytvořeny postupně v průběhu dvou dní po nasazení následující podmínky: světelný režim 12h světlo a 12h tma s intenzitou světla 75 luxů dopadající na hladinu nádrží; teplota vody 21,8 ± 0,9 °C; koncentrace rozpuštěného kyslíku na úrovni 91,2 ± 3,5 %; kvalita vody odpovídající intenzivnímu chovu ryb v RAS: pH = 7,4 ± 0,7 mg.l-1, NH4+= 0,21 ± 0,04 mg.l-1, NO2- = 0,18 ± 0,07 mg.l-1, NO3- = 36,4 ± 11,2 mg.l-1 a průtok vody nádržemi 12 litrů. min-1. Hodnoty kvality vody byly ve všech nádržích stejné. Teplota vody a koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě byly průběhu chovu v jednotlivých nádržích monitorovány dvakrát denně (v 7:00 a 15:00 hodin). Ostatní parametry vody jako je: pH, NH4, NO2-, NO3- byly měřeny jedenkrát denně s cílem udržet kvalitu vody ve všech nádržích a celém RAS na optimálních hodnotách. Denně v jednotlivých nádržích byla zaznamenána spotřeba krmiva a také počet uhynulých ryb pro výpočet přežití ryb a konverze živin. V průběhu adaptace nebyly do nádrží vloženy žádné speciální úkryty a ryby se v nádržích udržovaly v jednom hejnu na dně nádrže. Po nasazení ryb do RAS začala vlastní fáze adaptace ryb, která spočívala v prostorové adaptaci ryb a následně pokračovala potravní adaptací ryb na postupně předkládané mražené patentky (larvy pakomára Chironomus plumosus L.) a na umělé peletované krmivo. Celý postup adaptace je graficky znázorněn v přiloženém schématu (Schéma 1), který vychází z osvědčeného a poloprovozně ověřeného schématu chovatelské technologie využívané pro adaptaci rybničně odchovaného rychleného candáta obecného a okouna říčního na peletované krmivo a podmínky RAS.
15
Nasazení juvenilních ryb do RAS (1. den)
Adaptace ryb na nové podmínky prostředí (T = 21,8°C; pH = 7,4; nasycení O2 = 91,2 %; 12L/12D, 75 lux) (2. den)
Chov ryb v nových podmínkách prostředí bez potravy (1.–2. den)
Denní krmná dávka tvořená ze 100 % mraženými patentkami (Chironomus plumosus L.) (3.–4. den)
Denní krmná dávka tvořená ze 75 % mraženými patentkami a 25 % umělým startérem (INICIO Plus 1,1 mm) (5.–6. den)
Denní krmná dávka tvořená z 50 % mraženými patentkami a 50 % umělým krmivem (7.–8. den)
Denní krmná dávka tvořená z 25 % mraženými patentkami a 75 % umělým krmivem (9.–10. den)
Denní krmná dávka tvořená 100% umělým krmivem (11.–12. den)
Konec adaptace juvenilních ryb na nové podmínky prostředí a umělé krmivo (12. den) Schéma 1: Grafické znázornění průběhu prostorové a potravní adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého v průběhu dvanácti dní. Již v průběhu prostorové adaptace ryb na nové podmínky prostředí a následně po této adaptaci byla realizována potravní adaptace nasazených ryb. V průběhu prvních dvou dnů po nasazení ryb do RAS nebyly ryby v nových podmínkách prostředí krmeny s cílem vyhladovění ryb a následné ochoty ryb přijímat nepohyblivé mražené krmivo v podobě mražených patentek. 16
V následujících dnech, postupně ve dvoudenních intervalech, byl podíl mražených patentek v dané denní krmné dávce postupně vždy o 25% nahrazován zvýšeným podílem umělého peletovaného krmiva od firmy BioMar (Inicio Plus s velikostí částic 1,1 mm). Potravní adaptace ryb zahrnující především zmíněnou náhradu mražených patentek za umělé peletované krmivo byla realizována tak, aby ryby od 11. dne po nasazení do RAS přijímaly stoprocentní denní krmnou dávku tvořenou jen umělým peletovaným krmivem. Krmivo bylo do nádrží aplikované v 15 minutových intervalech, ručně po dobu světelného dne. Nutriční složení jak mražených patentek tak použitého umělého peletovaného krmiva znázorňuje Tab. 3. Vlastní období adaptace rychleného plůdku mníka jednovousého byla ukončena 12. den po jejich nasazení, kdy 95 % přežívajících ryb plně přijímalo umělé peletované krmivo a bylo adaptované na podmínky RAS.
17
Tab. 3. Nutriční složení použitých mražených patentek a umělého peletovaného krmiva Inicio Plus s velikostí částic 1,1 mm od firmy BioMar. Ukazatel Mražené patentky Krmivo Inicio Plus 1,1 9 – 13 Velikost částic (mm) a 65 55 Bílkoviny a 1 20 Tuk c 15,1 20,0 Sravitelná energie b Mastné kyseliny 12:0 0,1 0,2 14:0 3,2 5,2 15:0 2,2 0,4 16:0 20.3 16,4 17:0 1,6 0,2 18:0 6,6 2,5 20:0 0,7 0,2 22:0 0 0 14:1 1,5 0,1 16:1 (n-7) 13,9 7,8 17:1 2,1 0 18:1(n-9) 15,1 12,9 18:1 (n-7) 4,6 1,7 20:1 (n-9) 0 3,8 22:1 0 6,2 24:1 0 0,4 18:2 (n-6) 13,6 22,6 18:3 (n-6) 0,6 0 20:4 (n-6) 2,4 0,3 18:3 (n-3) 3,4 2,4 18:4 (n-3) 0,4 2,4 20:5(n-3) 7,7 7,3 22:5(n-3) 0 0,6 22:6(n-3) 0 6,6 ∑ SFA 34,7 25,0 ∑ MUFA 37,2 33,0 ∑ PUFA 28,1 42,1 n-3 11,5 19,3 n-6 16,6 22,8 n-6/n-3 1,4 1,2 a b c -1 procento v sušině; procento z celkové frakce mastných kyselin, MJ.kg v sušině 18
Krmivo bylo každý den potravní adaptace rybám podáváno ručně v dávce ad libitum (dle chuti) v pravidelných půlhodinových intervalech v průběhu světlé časti dne od 7:30 do 19:30 h. I když bylo krmivo podáváno v dávce ad libitum, bylo všechno předkládané krmivo rybám pečlivě navažováno a evidováno za účelem výpočtu koeficientu konverze krmiva (FCR), který byl na konci adaptace vypočítán podle následujícího vzorce: F – Spotřeba krmiva za sledované období (g) Wt – Hmotnost obsádky na konci období (g) W0 – Hmotnost obsádky na začátku období (g) (Wt – W0) = přírůstek za sledované období (g) Využitá hodnota F zahrnovala v rámci výpočtu FCR i množství předloženého krmiva, které nebylo rybami stoprocentně využito, jelikož ryby nebyly ještě plně adaptované na příjem umělého krmiva. V poloprovozních podmínkách nebylo možné zjistit a oddělit množství nevyužitého krmiva, a tak bylo s ním kalkulováno při stanovení hodnoty FCR. Dalšími zjišťovanými produkčními ukazateli v průběhu období adaptace byly následující parametry: Přežití
%
PPR - Počet přeživších ryb (ks) PNR - Počet nasazených ryb (ks), Míra kanibalismu ! " !
%
PUR - Počet uhynulých ryb v daném období (ks), Specifická rychlost růstu [%.d-1] Wt – Průměrná individuální hmotnost na konci období (g) W0 – průměrná individuální hmotnost na začátku období (g) t – délka období (dny) Pro uvedené produkční ukazatele bylo na začátku i na konci období adaptace nutné zjistit počáteční (W0) a konečnou (Wt) průměrnou hmotnost a celkovou délku (TL1 a TL2) nasazených a adaptovaných ryb. Z každé nádrže v rámci využitých šesti odchovných nádrží byl odebrán, změřen a zvážen na začátku a potažmo na konci období adaptace kontrolní vzorek 33 ks ryb. Z měření ryb byla zjištěna průměrná hodnota hmotnosti a celkové délky ryb v jednotlivé nádrži a poté průměrné hodnoty ze všech 6 nádrží. Biometrika ryb probíhala pod anestezií ryb, ke které bylo použito hřebíčkového oleje (účinná látka eugenol) v dávce 0,03 ml.l-1. Ke kontrolnímu měření celkové délky ryb bylo použito klasického měřidla využívaného k biometrickému měření ryb a celková délka ryb byla měřena s přesností na 1 mm. Ke kontrolnímu vážení hmotnosti odchovávaných ryb bylo využito digitálních vah (firma Mettler, model AE 200) s přesností vážení na 0,01 g. 19
V každé nádrži byly dvakrát denně (v 8:00 a 14:00 h) odlovovány uhynulé kusy ryb, které byly následně z jednotlivých nádrží hromadně váženy, počítány a evidovány za účelem zjistit parametr PUR (počet uhynulých ryb v období adaptace). Po odstranění uhynulých ryb, byly jednotlivé nádrže odkaleny od výkalů a zbytků krmiv a v třídenních intervalech očištěny i stěny a dno odchovných nádrží od nárostů vyskytující se v RAS.
3.3.3 Průběh a efektivita následného intenzivního odchovu mníka jednovousého s a bez použití úkrytů po jeho adaptaci Po ukončené adaptaci juvenilních ryb mníka jednovousého na peletované krmivo a podmínky RAS byl realizován experiment týkající se vyhodnocení efektivity intenzivního chovu juvenilních ryb mníka jednovousého od věku cca 3,5 měsíce do věku 8 měsíců. Experiment probíhal celkem 140 dní od 20. 5. 2014 do 12. 10. 2014 ve stejných nádržích a RAS jako probíhala adaptace ryb. Jednotlivých šest použitých čtvercových nádrží bylo na začátku tohoto intenzivního odchovu nasazeno stejným množstvím (945 ks) adaptovaných ryb (TL= 49,6 ± 11,2 mm a W = 0,84 ± 0,2 g), což představovalo počáteční hustotu ryb na úrovni 1,35 ks.l-1 či 945 ks .m-2. V průběhu odchovu byly rybám poskytovány následující životní podmínky: světelný režim 14h světlo a 10h tma s intenzitou světla 75 luxů dopadající na hladinu nádrží; teplota vody 22,2 ± 1,1 °C; koncentrace rozpuštěného kyslíku na úrovni 89,5 ± 3,3 %; kvalita vody odpovídající intenzivnímu chovu ryb v RAS: pH = 7,2 ± 0,4 mg.l-1, NH4+= 0,22 ± 0,06 mg.l-1, NO2- = 0,16 ± 0,06 mg.l-1, NO3- = 41,5 ± 15,3 mg.l-1 a průtok vody nádržemi 15 - 18 litrů. min-1. Jednotlivé hodnoty kvality vody byly ve všech nádržích stejné. K jejich měření docházelo ve stejných intervalech a stejným způsobem jako tomu bylo při adaptaci ryb. Z důvodu toho, že nebylo možné v rámci RAS zajistit nižší a pravděpodobně vhodnější teplotu vody na úrovni cca 18 – 20°C byly při intenzivním chovu juvenilního mníka pravidelně1x za 14 dní odebírány vzorky ryb (2ks z každé nádrže) na laboratorní parazitologické a především bakteriologické vyšetření ryb s cílem monitorovat výskyt parazitů a bakterií na odchovávaných rybách. Bylo totiž očekáváno, že vysoká použitá teplota vody bude pozitivně podporovat rozvoj bakterií na odchovávaných rybách. Takováto nekontrolovaná situace mohla zapříčinit onemocnění ryb způsobené bakteriemi, které se následně mohlo projevit vysokými ztrátami na obsádce. Odebírané ryby na bakteriologické vyšetření byly ihned po odběru transportovány do Státního veterinárního ústavu Jihlava, zkušební laboratoře v Českých Budějovicích ke stanovení základního parazitologického a bakteriologického vyšetření. Jako prevence proti bakteriální nákaze odchovávaných ryb byla v pravidelných dvoudenních intervalech používána krátkodobá léčebná koupel ryb pomocí přípravku Persteril (38%) v dávce 2 ml na 1000 litrů při expozici 20 minut. V průběhu preventivní koupele byl u nádrží zastaven přítok vody, do nádrží bylo zavedeno silné vzduchování. Ryby byly v průběhu koupele detailně monitorovány. Po koupeli byl roztok léčiva volně vypuštěn do celého RAS bez negativního vlivu na biologické filtry. V průběhu odchovu, stejným způsobem jako u adaptace, byly v jednotlivých nádržích sledovány úhyny ryb. Dále stejně byla realizována údržba odchovných nádrží pomocí čištění a odkalování odchovných nádrží. Délka intenzivního odchovu byla rozdělena celkově na 5 období odchovu, které jednotně trvaly 28 dní. Jednotlivá období byla vždy ukončena kontrolním přelovením ryb v nádržích s cílem zajistit biometriku ryb a následně vypočítat sledované produkční parametry intenzivního chovu ryb. Veškeré činnosti související s biometrikou ryby a výpočtem produkčních parametrů byly realizovány stejným způsobem jako u období adaptace.
20
Jelikož v 1. období intenzivního odchovu byla zjištěna vysoká míra kanibalismu (25,0 ± 7,0 %), bylo od druhého období přistoupeno k využití podpory úkrytů pro odchovávané ryby ve třech nádržích oproti dalším třem nádržím bez podpory úkrytů. Cílem tohoto dílčího experimentu bylo vyhodnotit vliv nabídky úkrytů na produkční ukazatele chovu, především ve vztahu k přežití ryb způsobené nižší mírou kanibalismu. Do každé ze tří nádrží bylo tedy na začátku 2. období odchovu vloženo 10 bloků plastových úkrytů o rozměru 32 x 30 cm, s průměrným počtem úkrytů 45 ks, které měly rozměr 4,5 x 4,5 cm. Odchovávané ryby byly v průběhu intenzivního odchovu krmeny krmivem od firmy BioMar (Inicio Plus s velikostí částic 1,1 – 1,5 mm) s denní krmnou dávkou z biomasy odchovávaných ryb na úrovni 5% v 1. období, 7 % v 2. až 3. období, 5 % ve 4. období a 3% v 5. období odchovu. Jak je zřejmé z předchozích údajů ve druhém a třetím období došlo ke zvýšení denní krmné dávky, jelikož podle pozorování nebyla dávka 5 % pro 1. – 3. období dostatečná. Následně poté (ve 4. – 5. období) došlo ke snížení denní krmné dávky z důvodu snižujících se nároků na potravu u starších kategorií odchovávaných ryb. Krmivo bylo do nádrží aplikované v 30 minutových intervalech, ručně po dobu světelného dne. V jednotlivých nádržích byla v průběhu intenzivního chovu zaznamenána spotřeba krmiva pro potřeby výpočtu koeficientu konverze živin.
3.3.4 Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení Veškeré výsledky týkající se produkčních ukazatelů adaptace a následného intenzivního chovu rychleného plůdku mníka jednovousého jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické vyhodnocení produkčních dat u následujícího intenzivního odchovu juvenilních ryb mníka jednovousého s použitím úkrytů a bez nich bylo provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA). Získaná data pro specifickou rychlost růstu (SGR), přežití (S), kumulativní přežití (KS) a míru kanibalismu (C) vykazovaly normální rozdělení a pro vzájemné porovnání zmíněných dvou skupin byla použita analýza rozptylu – ANOVA, Tukey HSD test. Pro transformaci procentuálních dat (S, KM a C) byla použita arcsinová transformace. V případě porovnání konverze krmiva (FCR) data neměla normální rozdělení a k porovnání rozdílů byl použit Kruskal-Wallisův test. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti α= 0,05.
21
4. Výsledky a závěry 4.1 Optimalizace intenzivního chovu mníka jednovousého pomocí různé teploty vody 4.1.1 Efektivita chovu mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách při různých teplotách Na základě výsledků tohoto experimentu lze konstatovat, že prokazatelně vyššího přežití ryb bylo dosaženo při teplotě 15°C oproti přežití ryb chovaných při 21°C. Přežití ryb chovaných při teplotě 18°C se významně nelišilo od obou ostatních teplot (15 a 21°C) (Graf 1). Graf. 1: Kumulativní přežití juvenilních mníků na konci intenzivního odchovu při v různých teplotách vody.
Hodnoty se stejným indexem nejsou statisticky průkazné (p≤0,05) Specifická rychlost růstu (SGR) byla prokazatelně statisticky nejvyšší (0,7 ± 0,09 %.d-1) u ryb odchovávaných při teplotě vody 15°C. Naopak statisticky nižší SGR (0,33 ± 0,04 %.d-1) byla zjištěna u ryb odchovávaných ve vodě s teplotou 21°C. Specifická rychlost růst ryb skupiny A a B chovaných při 15 a 18 °C nebyla statisticky rozdílná. Ryby chované při 18°C dosáhly statisticky stejné hodnoty SGR (0,55 ± 0,1 %.d-1) jako ryby chované při nižší teplotě vody (15 °C) (Tab. 4). Statisticky vyšší konverze živin v podobě FCR = 1,27 ± 0,35 g.g-1 byla prokázána u ryb chovaných při teplotě vody 15°C. Statisticky nižší konverze živin (FCR = 2,08 – 2,78 g.g-1) byla zjištěna u ryb ostatních skupin, které byly drženy při vyšších teplotách vody (18 a 21°C). Hodnoty FCR těchto skupin se statisticky od sebe nelišila (Tab. 4). Fultonův koeficient (FK) vyjadřující kondiční stav ryb, nebyl prokazatelně statisticky odlišný mezi jednotlivými skupinami ryb, které byly chovány ve třech různých teplotách vody. 22
Průměrná hodnota FK se u jednotlivých skupin pohybovala mezi 0,8 – 0,83 a vyjadřovala dobrý kondiční stav ryb, který byl i patrný z běžného chovatelského pohledu na ryby (Tab. 4). Tab. 4: Souhrnné výsledky produkčních ukazatelů na konci intenzivního odchovu juvenilních ryb mníka jednovousého při v různých teplotách vody. Teplota
S
SGR
FCR
FK
-1
(°C)
(%)
(%.d )
15
98 ± 0,4a
0,7 ± 0,09a
1,27 ± 0,35a
0,83 ± 0,13a
18
95,9 ± 2,1ab
0,55 ± 0,1a
2,08 ± 0,87b
0,80 ± 0,04a
91,5 ± 2,8b 0,33 ± 0,04b 2,78 ± 1,17b 0,82 ± 0,05a 21 Hodnoty se stejným indexem nejsou statisticky průkazné (p≤0,05) Jak již bylo uvedeno výše, nejvyšší rychlost růstu byla zaznamenána u skupin ryb chovaných při 15 a 18°C. Naopak nižší růst byl zaznamenán u ryb chovaných v teplotě vody na úrovni 21°C. Z předloženého Grafu 2 je patrný průběh průměrné kusové hmotnosti ryb v jednotlivých skupinách odchovávaných při rozdílných teplotách vody. Z uvedeného grafu je patrné, že vyšší růst a tím i vyšší kusová hmotnost ryb chovaných při 15 a 18 °C byly prokazatelně zaznamenány po třetím kontrolním přelovením ryb, kdy ryb ve skupině A a B dosahovaly kusové hmotnosti na úrovni a ryby skupiny C na úrovni. Na konci odchovu ryby odchovávané při 15 °C dosáhly kusové hmotnosti W= 59,0 ± 13,2 g ryby chované při 18°C vykazovaly hmotnosti W = 55,2 ± 14,7 g a ryby držené při teplotě vody 21°C měly průměrnou hmotnost W= 48,1 ± 11,7g.
Graf. 2: Kusový hmotnostní růst juvenilních mníků intenzivně chovaných v různých teplotách vody. 70
Kusová hmotnost (g)
60
15°C 18°C
50
21°C
40 30 20 10 0 0
21
42 Dny
23
63
84
4.1.2 Závěr a doporučení Podle zjištěných produkčních výsledků z intenzivního chovu juvenilních ryb mníka jednovousého je patrné, že za optimální teplotu vody pro testovaný chov lze považovat teplotu vody mezi 15 – 18°C. Toto rozmezí teploty vody zajišťuje vysoké přežití, růst a kondici odchovávaných ryb a také dobrou konverzi živin při odchovu. Naopak teplotu vody na úrovni 21°C lze považovat za suboptimální, která není vhodná pro chov mníka jednovousého. Z pohledu teplotních nároků není mník jednovousý tedy typickým teplomilným druhem využívaným v rámci klasického chov ryb v RAS (jako je třeba candát obecný – Sander lucioperca, okoun říční – Perca fluviatilis a další). Naopak mník jednovousý je vhodným druhem pro chladnější intenzivní chovy ryb jako jsou třeba recirkulační systémy dánského typu, které se v ČR využívají pro chov lososovitých ryb. Na závěr lze podle získaných výsledků a pozorování obecně označit intenzivní chov mníka jednovousého v kontrolovaných podmínkách RAS za velmi efektivní způsob chovu ryb, který v průběhu odchovu poskytuje obsluze výbornou kontrolu nad růstem, přežitím a zdravotním stavem chovaných ryb. Dále lze konstatovat, že mník jednovousý je v porovnání s ostatními hospodářsky využívanými rybími druhy relativně neprozkoumaným a novým druhem ryby využitelné pro průmyslový chov. Z tohoto pohledu je možné zmíněné výsledky považovat za velice přínosné, zajímavé a uplatnitelné pro další výzkum či přímo produkční chov tohoto druhu.
4.2 Chov mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým 4.2.1 Průběh a efektivita chovu mníka jednovousého ve společné obsádce se pstruhem duhovým v systému dánského typu Data z jednotlivých přelovení v rámci chovu mníka jednovousého společně v obsádce se pstruhem duhovým zahrnující průměrnou hmotnost mníků, jejich hustotu a biomasu v jednotlivých odchovných nádržích v průběhu experimentu, uvádí Tab. 5. Růst obsádky mníka byl velmi uspokojivý s ohledem na to, že rybám mníka nebyla přidávána žádná speciální krmná dávka. Sledované obsádky mníka jednovousého tak přirůstaly v podstatě ze zbytků krmiva předkládaného pstruhu duhovému popř. z uhynulých nebo slabých jedinců pstruha duhového. Mortalita odchovávaných mníků byla sledována na úrovni 4,33 % v nádrži 1 a 4,72 % v nádrži 2.
24
Tab. 5: Tabulka průměrné hmotnosti (g) jedinců mníka jednovousého v obou testovaných obsádkách, s dopočtení celkové biomasy (kg) daného druhu v obsádce a celkového počtu jedinců. V rámci jednotlivých dat přelovení nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi obsádkami (t-test, P > 0,05). Datum přelovení 27.3.2014 10.4.2014 26.4.2014 10.5.2014 26.5.2014 9.6.2014 24.6.2014 7.7.2014 21.7.2014 4.8.2014 18.8.2014 1.9.2014
Mník - Nádrž 1 Hmotnost Biomasa 36,0 ± 9,4 29,9 51,0 ± 15,8 42,2 60,9 ± 20,1 50,4 72,8 ± 22,6 60,1 78,5 ± 24,3 64,4 92,9 ± 30,3 75,9 99,4 ± 31,3 80,9 111,5 ± 37,1 90,2 118,8 ± 37,0 95,8 126,6 ± 43,2 101,8 138,6 ± 46,4 111,0 147,6 ± 51,9 117,3
ks 831 829 828 825 820 817 814 809 806 804 801 795
Mník - Nádrž 2 Hmotnost Biomasa 34,7 ± 8,3 34,5 47,9 ± 14,8 47,5 57,2 ± 16,6 56,2 63,9 ± 19,2 62,8 72,9 ± 22,3 71,5 88,7 ± 27,9 86,2 94,1 ± 28,3 91,4 104,5 ± 36,4 101,4 113,5 ± 37,7 109,6 120,8 ± 42,5 116,0 128,5 ± 41,3 122,7 137,9 ± 42,7 130,7
ks 995 993 984 983 980 972 971 970 966 960 955 948
Na základě přelovení pstruhů ve společné i samostatné obsádce lze konstatovat, že přítomnost mníků významně neovlivnila růst pstruhů. Konkrétní údaje o jednotlivých přeloveních zahrnující průměrnou hmotnost pstruhů, jejich hustotu a biomasu v jednotlivých odchovných nádržích, uvádí Tab. 6. Z tabulky je zároveň patrné, že přítomností mníků v obsádce nebyla negativně ovlivněna ani mortalita pstruha ve společné obsádce (3,31 a 3,51 %) oproti obsádce samostatné (3,54 a 2,77 %). Společná obsádka s mníkem neměla negativní vliv ani na FCR u pstruha duhového, který se nelišil od FCR dosaženého u samostatné obsádky (Tab. 7). Naopak, pokud se bude brát v potaz přírůstek mníka jednovousého a pstruha duhového ve společné obsádce, dojde se k lepšímu využití krmiva u společných obsádek než u samostatných obsádek pstruha duhového. V konkrétních společných obsádkách došlo ke snížení FCR o 0,0242 resp. 0,0275 (tj. o 2,66 a 2,99 %) (Tab. 7).
25
Tab. 6: Tabulka průměrné hmotnosti (g) jedinců pstruha duhového ve společné obsádce s mníkem jednovousým (nádrž 1 a 2) a v samostatné obsádce (nádrž 3 a 4) s dopočtením celkové biomasy (kg) daného druhu v obsádce a celkového počtu jedinců. V rámci jednotlivých dat přelovení nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi obsádkami (ANOVA, P > 0,05). Pstruh duhový + mník jednovousý - nádrž 1 Datum přelovení
Průměrná hmotnost Biomasa (g) (kg)
Počet ryb (ks)
Pstruh duhový + mník jednovousý - nádrž 2 Průměrná hmotnost Biomasa (g) (kg)
Pstruh duhový - nádrž 3
Počet ryb (ks)
Průměrná hmotnost Biomasa (g) (kg)
Počet ryb (ks)
Pstruh duhový - nádrž 4
Průměrná hmotnost Biomasa (g) (kg)
Počet ryb (ks
27.3.2014
42,0
454,5
10821
39,7
428,9
10807
41,0
465,2
11347
39,9
426,9
10699
10.4.2014
55,5
599,8
10807
48,9
527,9
10790
53,3
603,3
11319
49,0
521,9
10651
26.4.2014
73,2
788,7
10779
70,6
760,1
10762
70,2
791,9
11281
70,8
752,1
10623
10.5.2014
99,6
1070,2
10749
100,4
1077,4
10731
95,3
1071,5
11243
101,6
1075,6
10587
26.5.2014
132,3
1418,2
10719
126,0
1347,8
10697
126,4
1416,1
11203
127,4
1346,2
10567
9.6.2014
155,8
1663,1
10677
155,2
1653,2
10652
148,4
1659,0
11179
153,5
1616,2
10529
24.6.2014
187,1
1991,6
10643
179,3
1904,0
10619
164,6
18328
11135
180,8
1899,8
10508
7.7.2014
224,0
2376,2
10607
209,4
2215,5
10580
203,1
2253,2
11094
213,7
2242,4
10493
21.7.2014
239,5
2531,3
10571
237,0
2498,7
10543
218,5
2415,5
11055
241,1
2523,1
10465
4.8.2014
276,2
2909,9
10535
264,1
2773,3
10501
241,1
2655,0
11012
273,9
2859,8
10441
18.8.2014
326,0
3422,7
10499
299,3
3133,4
10469
267,7
2939,1
10979
308,7
3219,4
10429
1.9.2014
347,5
3635,5
10463
338,4
3528,9
10428
309,8
3390,8
10945
345,4
3593,2
10403
Tab. 7: Přehled množství spotřebovaného krmiva a dosažených přírůstků pstruha duhového ve společné obsádce s mníkem jednovousým (nádrž 1 a 2) a v samostatné obsádce (nádrž 3 a 4). S dopočtením koeficientu konverze krmiva (FCR). Hodnota FCR je navíc uvedena i se započtení přírůstku mníka v Nádržích 1 a 2. Nádrž Pstruh - Nádrž 1 Pstruh - Nádrž 2 Pstruh - Nádrž 3 Pstruh - Nádrž 4
Množství krmiva 2896 kg 2847 kg 2696 kg 2846 kg
Přírůstek pstruh 3181 kg 3100 kg 2926 kg 3166 kg
FCR 0,9104 0,9183 0,9214 0,8989
26
Přírůstek mník 87 kg 96 kg x x
Přírůstek celkem 3268 kg 3196 kg x x
Přepočet FCR 0,8862 0,8908 0,9214 0,8989
Graf 3: Znázornění růstu pstruha duhového a mníka jednovousého ve společné obsádce (nádrž 1 a 2) a růstu pstruha duhového v rámci samostatné obsádky v průběhu experimentu s chovem mníka jednovousého v systému dánského typu ve společné obsádce se pstruhem duhovým.
4.2.2 Závěr a doporučení Závěrem lze konstatovat, že použití mníka jednovousého ve společné obsádce se pstruhem duhovým může pozitivně ovlivnit využití předkládaného krmiva, jakož i odchovného prostoru. Přítomnost mníka v odchovné nádrži může mít ale i ozdravný charakter z hlediska požírání uhynulých nebo slabých jedinců pstruha. Nevýhodou tohoto společného chovu mníka se pstruhem je nutnost přesazení obsádky mníka k jiným obsádkám pstruha (popř. k realizaci dalšího samostatného odchovu mníka) v období výlovu obsádky, která dosahuje finální velikosti tržního pstruha. Pstruh totiž roste rychleji (Graf 3) a jeho výrobní cyklus je ukončen dříve než u mníka. Problematické může být zejména třídění ryb v průběhu výlovu. Ve výhledu dalšího ověřování této technologie chovu mníka společně se pstruhem by se měla věnovat pozornost velikosti obsádky mníků ve společné obsádce pro detekci jeho optimálního množství, které bude ještě efektivně přirůstat, ale stále ještě nebude negativně ovlivňovat obsádku pstruha. Tento způsob chovu může poskytovat poměrně zajímavé výhody danému chovu při nevelkém úsilí a stejných provozních nákladech a může tak příznivě ovlivňovat ekonomiku chovu.
27
4.3 Adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a následný jeho intenzivní chov s a bez použití úkrytů 4.3.1 Průběh a efektivita adaptace juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na peletované krmivo a podmínky RAS I přesto, že náš tým nemá veliké zkušenosti s adaptací juvenilních ryb mníka na peletované krmivo a podmínky intenzivního chovu a že nebyly při adaptaci určitě vytvořeny optimální teplotní podmínky (21,8 ± 0,9 °C) pro daný druh, můžeme konstatovat, že realizace adaptace zmíněných ryb byla celkově uspokojivá. Přehled zjišťovaných produkčních ukazatelů adaptace jsou znázorněny v Tab. 8. FF Období
Období adaptace (12 dní) 7.5. – 20.5.2014
Typ chovu
Bez úkrytů
TL (mm)
W (g)
SGR (%.d-1)
Počáteční 40,5 ±1,2
Konečná 49,6 ±11,2
Počáteční 0,47 ±0,06
Konečná 0,84 ±0,2
2,8 ±0,4
Přežití (%)
57,0 ±9,0
Kum. přežití (%)
Míra kanibalismu
57,0 ±9,0
15,5 ±7,0
(%)
Na konci adaptace ryb bylo dosaženo celkové přežití ryb na úrovni 57,0 ± 9,0 %. Přežití ryb bylo z 15,5 % negativně ovlivněno mírou kanibalismu, která se při adaptaci vyskytla a byla především spojena s hladověním některých ryb. Je zajímavé, že u mníka při adaptaci vznikl takovýto kanibalismus, i přesto, že do adaptace byly nasazovány vytříděné, stejně velké ryby. V průběhu adaptace, kdy ryby nebyly zvyklé přijímat předkládané krmivo, byla zjištěna poměrně zajímavá hodnota SGR na úrovni 2,8 ± 0,4 %.d-1. Tato rychlost růstu byla bezpochyby podpořena již zmíněnou mírou kanibalismu. Na konci období adaptace ryb byla zjištěna vysoká hodnota FCR (6,8 g.g-1), která vyjadřovala nízkou konverzi krmiva v tomto období. Zjištěná hodnota nízké konverze krmiva byla především způsobena velkými ztrátami na předkládaném krmivu v průběhu adaptace ryb na příjem nového krmiva.
4.3.2 Průběh a efektivita následného intenzivního odchovu mníka jednovousého s a bez použití úkrytů po jeho adaptaci Na konci prvního období tohoto intenzivního chovu byla zjištěna vysoká míra kanibalismu mezi odchovávanými rybami (C= 25,0 ± 8,5 %). Tato hodnota byla velmi překvapující a tvořila nejvyšší podíl celkových ztrát (32 %) na odchovávaných rybách v tomto období. Míra kanibalismu byla pravděpodobně v tomto termínu způsobená především kanibalismem velkých ryb, které se jako první adaptovaly na umělé krmivo a zvětšily svojí velikost, na rybách malých a prozatím neplně adaptovaných na umělé krmivo. Na konci prvního období intenzivního chovu z důvodu vysoké míry kanibalismu bylo přikročeno k testování vlivu podpory úkrytů na efektivitu odchovu juvenilních ryb. Od tohoto období byl porovnáván odchov juvenilních ryb ve stejných podmínkách prostředí s a bez podpory nabídky úkrytů v odchovných nádržích. Na konci intenzivního odchovu po 140 dnech bylo zjištěno kumulativní přežití odchovávaných ryb na úrovni 44,2 % ve skupině bez nabídky úkrytů a 42,3 % ve skupině, kde
28
FCR (g.g-1)
6,3
rybám byly úkryty nabízeny. Z uvedeného je zřejmé, že nabídka či absence úkrytů neměla žádný významný vliv na přežívání ryb mníka jednovousého při intenzivním chovu. Na konci 1. období intenzivního chovu byla zjištěna poměrně vysoká SGR (4,0 %.d-1), která se v průběhu celého chovu pohybovala od 0,9 %.d-1 (na konci odchovu) do 3,6 %.d-1 bez jakéhokoliv vlivu nabídky úkrytů při odchovu ryb. V průběhu celého 140 denního intenzivního chovu byla v obou skupinách odchovávaných ryb zaznamenávána poměrně vysoká hodnota FCR (od 2,5 – 3,8 g.g-1), která vyjadřovala nízkou konverzi živin a vysokou potřebu krmiva pro dosažení jednotky přírůstku FF Období
1. období intenzivního chovu (28 dní) 20.5. – 18.6.2014 2. období intenzivního chovu (28 dní) 18.6. – 17.7.2014
3. období intenzivního chovu (28 dní) 17.7. – 15.8.2014
4. období intenzivního chovu (28 dní) 15.8. – 13.9. 2014
5. období intenzivního chovu (28 dní) 13.9. – 12.10.2014
Typ chovu
TL (mm)
SGR W (g) Počáteční Konečná 0,84 2,5 ±0,2 ± 1,5
Počáteční 49,6 ±11,2
Konečná 71,3 ± 18,2
Bez úkrytů
66,0 ±8,5
89,0 ± 11,0
2,4 ±1,1
S úkryty
66,0 ±12,5
100,0 ±15,0
Bez úkrytů
89,0 ± 11,0
S úkryty
(%.d-1)
Přežití (%)
Kum. přežití (%)
Míra Kanibalismu
FCR (g.g-1)
(%)
4,0 ±0,5
68,0 ± 6,0
68,0 ± 7,5
25,0 ±8,5
3,8
6,1a ±2,3
3,4a ±0,3
85,5a ±11,0
58,1a ± 8,5
5,0a ±1,5
3,1a
2,4 ±1,1
6,5a ±1,8
3,6a ±0,2
84,0a ±8,0
57,1a ± 7,5
3,5a ±1,0
3,1a
112,0 ±23,5
6,1 ±2,3
10,0a ±2,8
1,8a ±0,1
90,0a ±7,5
52,3a ± 6,0
5,0a ±2,0
2,8a
100,0 ±15,0
129,0 ±20,0
6,5 ±1,8
11,5a ±2,3
2,0a ±0,2
92,0a ±7,5
52,5a ± 5,5
2,5a ± 1,0
2,8a
Bez úkrytů
112,0 ±23,5
137,0 ± 30,8
10,0 ±2,8
14,0a ±3,2
1,2a ±0,1
91,0a ±6,5
47,6a ± 5,5
2,5a ±1,0
2,9a
129,0 ±20,0
142,0 ±25,4
11,5 ±2,3
16,5a ±2,8
1,3a ±0,2
88,0a ±3,0
46,2a ± 2,5
2,5a ± 1,0
2,9a
S úkryty Bez úkrytů
137,0 ± 30,8
148,5 ±42,1
14,0 ±3,2
18,0a ±4,5
0,9a ±0,1
93,0a ±3,0
44,2a ± 3,0
0a
2,5a
142,0 ±25,4
163,4 ±31,0
16,5 ±2,8
22,0a ±3,2
1,0a ±0,1
91,5a ±3,0
42,3a ± 2,0
0a
2,5a
S úkryty
Bez úkrytů
Hodnoty se stejným indexem u intenzivního chovu mníka jednovousého s nabídkou či bez nabídky úkrytů nejsou statisticky průkazné (p≤0,05) Z uvedených produkčních ukazatelů vyplývá, že podpora nabídky úkrytů neměla žádný vliv pro podporu efektivity intenzivního chovu mníka jednovousého, jelikož nabídka úkrytů nezajistila vyšší přežití či rychlost růstu ryb ani vyšší konverzi živin. Podle pozorování chování ryb však je možné konstatovat, že ryby při nabídce úkrytů hojně úkryty využívaly a většinu času v úkrytech trávily. Naopak ryby bez nabídky úkrytů vytvářely v nádržích jedno celistvé hejno, kde se ryby ukrývaly mezi ostatními rybami. V průběhu intenzivního chovu mníka jednovousého bylo zajímavé sledovat potravní chování juvenilních ryb, které při aplikaci krmiva krmivo přijímaly velmi laxně. Reakce ryb na krmivo byla oproti jiným druhům ryb např.: okounovitým rybám velmi pomalá. Někdy byl problém (především na začátku odchovu) se 100% jistotou určit, že ryby peletované krmivo 29
opravdu přijímají. Příjem potravy byl patrný především z toho, že celé hejno ryb při aplikaci krmiva v jednotlivé nádrži se rozptýlilo po celém dně nádrže, kde již netvořilo celistvé hejno v podobě „klubka ryb“. V rámci pravidelného sledování zdravotního stavu odchovávaných ryb byla průběhu 1. a 2. období dvakrát zjištěna slabá nákaza ryb kožovcem rybím (Ichthyophthirius multifiliis). Avšak tato nákaza byla v počátečním stádiu napadení ryb zvládnuta preventivními léčebnými koupelemi přípravkem Persteril. Dále z bakteriologického hlediska byly na žábrách, játrech a povrchu těla odchovávaných ryb zjištěny následující druhy bakterií: Yersinia ruckeri, Aeromonas veronii, Plesiomonas shigeloides, Citrobacter giltenii, Esherichia coli, Acinetobacter sp., Aeromonas caviae, které se ovšem pomocí zmíněných preventivních koupelí podařilo udržet v nízkých hustotách osídlení a díky tomu nedošlo k zvýšeným úhynům ryb.
4.3.3 Závěr a doporučení Na závěr je možné konstatovat, že adaptace rybničně odchovaných juvenilních ryb mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku je možná a je úspěšná. Pro efektivnější adaptaci a následný intenzivní chov mníka jednovousého doporučujeme však používat nižší teplotu vody na úrovni alespoň 18 – 20°C. Tato teplota vody může chovatelů mníka jednovousého pomoci udržovat hygieničtější podmínky při chovu a současně se vyhnout problémů s popsaným bakteriálním onemocněním ryb. Pro případ, že chovatelé mohou zastínit chov mníka, doporučujeme mníky chovat při nižší intenzitě světla či kratším světelném dnu. Všechny tyto chovatelská opatření mohou zvýšit chovatelskou a ekonomickou efektivitu chovu juvenilního mníka jednovousého v praxi rybářských podniků. Využití umělých úkrytů při chovu mníka jednovousého při jeho intenzivním chovu nemusí být nutností. Pozitivní vliv nabídky úkrytů na efektivitu chovu mníka jednovousého nebyl prokázán. I chov juvenilních mníků do věku 8 měsíců může být úspěšný bez aplikace umělých úkrytů v odchovných nádržích.
30
6. Fotopříloha
Obr.1: Manipulace s juvenilními rybami mníka jednovousého při jejich nasazení do intenzivního chovu při použitých různých teplotách vody.
Obr. 2: Třídění juvenilních ryb mníka jednovousého na začátku jejich intenzivního chovu při použitých různých teplotách vody.
31
Obr. 3: Intenzivní chov juvenilních ryb mníka jednovousého v nádrži v rámci experimentu spojeného s různou použitou teplotou vody.
Obr. 4: Kontrolní měření juvenilní ryby mníka jednovousého v průběhu experimentu spojeného s různou použitou teplotou vody.
32
Obr. 5: Kontrolní přelovení juvenilních ryby mníka jednovousého v průběhu experimentu spojeného s různou použitou teplotou vody.
Obr. 6: Juvenilních ryby mníka jednovousého na konci experimentu spojeného s různou použitou teplotou vody. 33
Obr. 7: Uzavíratelný úkryt pro odchyt mníka z odchovných nádrží vytvořený z biobloku a plastového pletiva v průběhu odchovu mníka jednovousého ve společných obsádkách se pstruhem duhovým. Vlevo úkryt v poloze nastražení na dně odchovné nádrže, vpravo uzavření otvorů pletivem při vytahování úkrytu.
Obr. 8: Mník jednovousý na konci experimentu 2, který se týkal společného odchovu mníka jednovousého a pstruha duhového v systému dánského typu.
34
Obr. 9: Juvenilní ryby mníka jednovousého ve stádiu rychleného plůdku na začátku jejich adaptace na peletované krmivo a podmínky intenzivního chovu v RAS.
Obr. 10: Přesun juvenilních ryb mníka jednovousého z transportní bedny (po jejich slovení z rybníka) do nádrží, kde probíhala jeho adaptace na peletované krmivo a podmínky intenzivní chovu v RAS.
35
Obr. 11: Plastové úkryty používané při intenzivním odchovu juvenilních ryb mníka jednovousého ihned po jejich adaptaci.
Obr. 12: Kontrolní přelovení juvenilních ryb mníka jednovousého v rámci jejich intenzivního chovu po adaptaci mníků na peletované krmivo a podmínky RAS.
36
Obr. 13: Odlov juvenilních ryb mníka jednovousého z plastových úkrytů v rámci intenzivního chovu po jejich adaptaci na peletované krmivo a podmínky RAS.
Obr. 14: Opětovné vysazení juvenilních mníků do nádrže v rámci intenzivního chovu po jejich adaptaci na peletované krmivo a podmínky RAS. 37
