TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu:
Řízená reprodukce generačních ryb parmy obecné (Barbus barbus L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00528
Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Mariánské Lázně s.r.o. Adresa: U Mlékárny 717/8, 353 01 Mariánské Lázně 28034431 IČ: Registrační číslo pp: CZ.1.25/3.4.00/09.00528 Název pilotního projektu: Řízená reprodukce generačních ryb parmy obecné (Barbus barbus L.) v kontrolovaných podmínkách. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Zdeněk Mašek
Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 15. 11. 2010 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 15. 11. 2010 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Pavel Kozák, Ph. D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
1
Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace: Ing. Zdeněk Mašek
2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
3. Zpracovatele technické zprávy: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
2
Obsah: 1. CÍL ......................................................................................................................................... 4 1. 1. Co je cílem pilotního projektu ........................................................................................ 4 1. 2. V čem tkví inovativnost testované technologie.............................................................. 4 1. 3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ..................................................... 4 2. ÚVOD .................................................................................................................................... 5 3. MATERIÁL A METODIKA ................................................................................................. 6 3.1. Testovaný organismus ..................................................................................................... 6 3.2. Sledování fyzikálních parametrů vody ............................................................................ 8 3.3. Hormonální stimulace výtěru .......................................................................................... 8 3.4. Umělý výtěr ..................................................................................................................... 9 3.5. Anestézie ryb ................................................................................................................... 9 3.6. Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení ............................................................ 10 4. VÝSLEDKY ........................................................................................................................ 11 4.1. Teplota ........................................................................................................................... 11 4.2. Umělý výtěr ................................................................................................................... 11 4.2.1. Použitý přípravek ................................................................................................... 11 4.2.2. Výše hladiny vody ................................................................................................... 12 4.2.3. Výše hladiny vody a použitý přípravek ................................................................... 12 4.3. Délka latence ................................................................................................................. 14 5. ZÁVĚR................................................................................................................................. 17 6. PŘÍLOHY............................................................................................................................. 18
3
1. Cíl 1. 1. Co je cílem pilotního projektu Cílem projektu bylo ověření technologie řízené reprodukce parmy obecné v kontrolovaných podmínkách prostředí. Záměrem pilotního projektu bylo otestování metodiky umělého výtěru generačních ryb, zahrnující postup chovu generačních ryb včetně krmení, úpravy teploty, proudění vody a dalších faktorů v průběhu celého období odchovu. Speciální pozornost byla věnována přípravě ryb na výtěr, úpravě vnějších podmínek a hormonální stimulaci.
1. 2. V čem tkví inovativnost testované technologie Inovativnost projektu spočívá ve využití a otestování nové technologie získávání plůdku parmy v produkčním podniku českého rybářství. K produkci násadového materiálu nebyly využity generační ryby z volné přírody, ale z vlastního chovu. Projekt řeší otestování technologie stimulace parmy k výtěru. To je v současné době v provozních podmínkách zásadní problém.
1. 3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Nejvážnějším problémem umělého chovu u řady říčních druhů ryb včetně parmy je zajistit dostatečné množství pohlavně zralých ryb, které by bylo možné využít k reprodukci. V současné době se v případě parmy používají k výtěru ryby odlovené přímo na trdlištích v době výtěrů. Jedná se za prvé o negativní zásah do přirozené reprodukce parmy a za druhé je odlov v některých případech náhodný či nejistý. Dopředu nejde stanovit úspěšnost a tím odhadnout budoucí produkci plůdku. Zajištění dostatečného množství pohlavně zralých ryb je možné řešit umělým odchovem matečných ryb od larválního stádia v kontrolovaných podmínkách. Jak dokazují experimenty, intenzivní, řízené a kontrolované podmínky chovu parmy obecné eliminují negativní vlivy mírného pásma na růst, fyziologii a reprodukci chovaných ryb. Propracované řízené a kontrolované podmínky intenzivního chovu parmy obecné by měly vést k úspěšnému chovu generačních ryb s následnou produkcí potomstva. Ryby v intenzivních chovech s řízenou teplotou vody a světelným režimem by se měly vyznačovat rychlým a vyrovnaným růstem, dřívější pohlavní dospělostí a mimo sezónní reprodukční aktivitou. Zavedením této technologie je velký předpoklad, že dojde ke zvýšení produkce násadového materiálu a také ke větší stabilitě a možnosti lepšího odhadu budoucí produkce.
4
2. Úvod V rámci pilotního projektu byla testována technologie intenzivního chovu parmy obecné v kontrolovaných podmínkách zahrnující zejména držení generačních ryb, přípravu generačních ryb na výtěr a provedení výtěrů u generačních ryb s využitím manipulace s prostředím (světlo, teplo, proudění vody) a hormonální stimulace. Tato technologie je popsána v metodice pro praxi Policar, T., Drozd, B., Kouřil, J,. Hamáčková, J., Alavi, S.M.H., Vavrečka, A., Kozák, P., 2010: Současný stav, umělá reprodukce a odchov násadového materiálu parmy obecné (Barbus barbus L.). Edice Metodik (technologická řada), FROV JU Vodňany, 2009, č. 95, 43 s. Součástí projektu bylo také vyvážené a fyziologicky správné krmení hejna generačních ryb, provedení inkubace jiker, separace embryí a následný odchov násadového materiálu ryb. Technologie resp. vlastní testování se skládalo z následujících kroků: • příprava generačních ryb (leden-květen) o krmení vyváženým kompletním krmivem Coppens Repro 8,0 mm (NL 48%, tuk 15%), kompletní krmivo pro pstruhy a dále přikrmování patentkami o třídění a rozdělení ryb do skupin o kontrola teplotního a světelného režimu: v předvýtěrovém období zvýšení teploty vody o úprava výšky hladiny vody a rychlosti proudění: u ½ ryb provedeno snížení hladiny vody a zvýšení průtoku vody s cílem navození přirozených podmínek v toku • výtěr ryb (květen) o provedení hormonální stimulace s využitím kapří hypofýzy a přípravku ovopel o provedení vlastního umělého výtěru • inkubace jiker • odchov plůdku
5
3. Materiál a metodika Sledování probíhalo na středisku Tisová, Rybářství Mariánské Lázně s.r.o.
3.1. Testovaný organismus Ke sledování bylo použito hejno 110 ks generačních ryb původně odchovávaných v kontrolovaných podmínkách prostředí na středisku Tisová a přes zimní období v roce 2009 na experimentálním rybochovném objektu VÚRH JU ve Vodňanech. Po umělém výtěru pak byly ryby vráceny zpět na Tisovou. Hejno bylo doplněno o ryby odlovené (z Ohře) na výtěr v roce 2009 na středisku Tisová. Parmy byly drženy přes celé zimní období 2009-2010 ve dvou šestibokých gumotextilních vacích (každý o objemu vody 4 m3) umístěných v hale (obr. č. 1) a napájených říční studenou vodou. Do vaku č. 1 bylo nasazeno 72 ks a do vaku č. 2 pak 75 ks o celkové biomase cca 80 kg. Ryby byly krmeny kompletní krmnou směsí pro pstruhy s obsahem 48 % NL a 15 % tuku. Použito bylo krmivo Coppens Repro o velikosti 8 mm. Dále byly ryby přikrmovány patentkami. Dne 23. března 2010 byly parmy vysazeny do venkovního betonového bazénu (obr. č. 2) o objemu 5 m3 s průtokem studené vody při vyšší hladině (cca 70 cm). Obr. č. 1: Gumotextilní vaky
Obr. č. 2: Betonové žlaby
Po měsíci dne 21. 4. 2010 byla individuálně zjištěna celková délka a hmotnost ryb (obr. č. 3 a č. 4). Výsledky měření a vážení jsou uvedeny v příloze. Ryby byly náhodně rozděleny do dvou skupin. Zahájena byla stimulace ryb k umělému výtěru s využitím manipulace s prostředím. Jedna skupina byla chována v bazénu při nízké hladině vody (cca 25 cm), druhá byla ponechána v bazénu s vyšší hladinou. Při nižší hladině vody bylo zvýšeno proudění vody na cca 30 – 50 cm za sekundu. Vysazením ryb mimo halu byly ryby vystaveny přirozenému světelnému režimu.
6
Obr. č. 3: Zjišťování individuál. hmotnosti
Obr. č. 4: Měření celkové délky
Parmy byly i nadále krmeny kompletní krmnou směsí pro pstruhy s obsahem 48 % NL a 15 % tuku. Použito bylo krmivo Coppens Repro o velikosti 8 mm. Z důvodu vylepšení kondičního stavu byly ryby v předvýtěrovém období též přikrmovány zvýšenou dávkou patentek. Dne 27. května 2010 byly ryby obou skupin náhodně rozděleny vždy do dvou žlabů z důvodu možnosti porovnání dalšího vlivu a to aplikace různých přípravků k vyvolání ovulace. Vytříděny a vyřazeny byly jikernačky, které buď spontánně ovulovaly nebo nebyly evidentně připraveny k výtěru a odděleni byli také mlíčáci, kteří byli až dosud odchováváni společně s jikernačkami (obr. č. 5). Z bazénu s mělkou vodou bylo vytříděno 7 jikernaček a 34 mlíčáků a z bazénu s hlubokou vodou pak 12 jikernaček a 37 mlíčáků. Před injikací byla postupně zvyšována teplota vody.
Obr. č. 5: Výběr generačních ryb
V každé skupině bylo použito několik větších ryb, tzn. ryby, které byly v předchozí výtěrové sezóně odchyceny v přírodě na trdlištích a minimálně 1 rok odchovávány v kontrolovaných podmínkách prostředí společně s parmami chovanými po celou dobu svého života v kontrolovaných podmínkách.
7
3.2. Sledování fyzikálních parametrů vody Při odchovu byly ke sledování teploty vody použity teplotní senzory Minikino TH od firmy EMS Brno. Tyto senzory jsou určeny pro dlouhodobé monitorování v rámci měsíců až let. Sledování bylo zapisováno v hodinových intervalech. Před injikací byla zahájena manipulace s teplotou vody (zvyšování teploty) pomocí ručního směšování studené vody a oteplené odpadní vody z elektrárny Tisová u všech 4 bazénů. Z důvodu, aby nedocházelo k velkým výkyvům teploty vody, byla v hodinových intervalech sledována teplota s přesností na 1 desetinu stupně s použitím multimetru WTW a dle potřeby regulován přítok studené či oteplené vody.
3.3. Hormonální stimulace výtěru K vyvolání indukce ovulace byla použita dehydrovaná kapří hypofýza a maďarský přípravek Ovopel obsahující synteticky funkční analog GnRH a dopaminní inhibitor. Před aplikací byla zjišťována individuální hmotnost a celková délka těla ryb. Obě látky byly podány ve fyziologickém roztoku v objemu 1 ml na 1 kg ryby. Injikace byla prováděna jednorázově pod břišní ploutev (obr. č. 6).
Obr. č. 6: Injikace
Kapří hypofýza byla aplikována v dávce 6 mg.kg-1 a přípravek Ovopel v dávce 1 peleta na 1 kg-1 v 1 ml fyziologického roztoku.
8
3.4. Umělý výtěr Umělý výtěr probíhal běžným způsobem, pouze z důvodu odstranění velkého množství mezijikerné tekutiny nebyly jikernačky po dosažení ovulace vytírány přímo do misky, ale do sítka obr. č. 7. Od mlíčáků byl proveden odběr spermatu pomocí injekční stříkačky obr. č. 8.
Obr. č. 7: Výtěr jikernačky
Obr. č. 8: Odběr mlíčí
3.5. Anestézie ryb Z důvodu snazší manipulace s rybami a také s ohledem na dodržování platných zákonných předpisů na ochranu zvířat proti týrání byla před prováděním biometrického měření a vážení ryb, před aplikaci hormonálních přípravků a před vlastním umělým výtěrem provedena anestézie parem (obr. č. 9). Použito bylo anestetikum hřebíčkový olej v dávce 0,04 ml.l-1. Obr. č. 9: Kontrola anestezovaných ryb
9
3.6. Zpracování výsledků a statistické vyhodnocení Data nasbíraná v průběhu testování byla nejprve naeditována a zpracována v programu Excel pro Windows a následně statisticky analyzována v programu Statistica 9.0 (StatSoft., Inc.). Data byla nejprve podrobena testům pro testování normality dat (Kolmogorov-Smirnov test) a homoskedasticity (Levenův test). Následně byly použity testy ANOVA (jednocestná, Kruskal-Wallisovův test). Mnohonásobné porovnání skupin bylo spočteno Fischerovým LSD testem. Nulová hypotéza byla zavržena při α = 0.05. Data jsou prezentována jako průměr ± směrodatná odchylka.
Obr. č. 10: Uspořádání experimentu po celou dobu sledování
12/09
Odchov gen. parem vnitřní žlabovna
23/3/10
21/4/10
Venkovní žlabovna
27/5/10 28/5/10
Vysoká hladina Nízká hladina
Hyp. Ovop Hyp.
Odchov gen. parem
Ovop Inkubace jiker a odchov plůdku
10
11/10
4. Výsledky 4.1. Teplota Průběh teploty vody zjištěný registračním teplotním senzorem v betonovém bazénu během jarního období od března do výtěru je patrný z obr. č. 11 (od 24. 3. do 21. 4. 2010). Obr. č. 11. Záznam teplot z registračního teploměru 25
20
15
10
5
23
.3 . 24 201 .3 0 . 25 201 .3 0 . 26 201 .3 0 . 27 201 .3 0 . 28 201 .3 0 . 29 201 .3 0 . 30 201 .3 0 . 31 201 . 3. 0 2 1 . 0 10 4. 2 2 . 01 0 4 .2 3 . 01 0 4 .2 4 . 01 0 4 .2 5 . 01 0 4 .2 6 . 01 0 4 .2 7 . 01 0 4 .2 8 . 01 0 4 .2 9 . 01 0 4 .2 1 0 01 . 4. 0 11 201 . 4. 0 12 201 . 4. 0 13 201 . 4. 0 14 201 . 4. 0 15 201 . 4. 0 16 201 . 4. 0 17 201 .4 0 . 18 201 .4 0 . 19 201 .4 0 . 20 201 . 4. 0 21 201 . 4. 0 22 201 . 4. 0 23 201 .4 0 . 24 201 .4 0 . 25 201 .4 0 . 26 201 .4 0 . 27 201 .4 0 . 28 201 .4 0 . 29 201 .4 0 .2 30 01 .4 0 .2 1 . 0 10 5 .2 2 . 01 0 5 .2 3 . 01 0 5 .2 4 . 01 0 5 .2 5 . 01 0 5 .2 6 . 01 0 5 .2 7 . 01 0 5 .2 8 . 01 0 5 .2 9 . 01 0 5 .2 1 0 01 .5 0 . 11 201 .5 0 . 12 201 .5 0 . 13 201 .5 0 . 14 201 .5 0 . 15 201 . 5. 0 16 201 . 5. 0 17 201 . 5. 0 18 201 . 5. 0 19 201 .5 0 . 20 201 .5 0 . 21 201 . 5. 0 22 201 . 5. 0 23 201 . 5. 0 24 201 . 5. 0 25 201 . 5. 0 26 201 . 5. 0 27 201 . 5. 0 28 201 . 5. 0 20 10
0
V období od injikace do ovulace, kdy bylo měření prováděno ručně vzhledem k případnému upravení přítoku oteplené, respektive studené vody, bylo v jednotlivých bazénech dosaženo následujících průměrných teplot (tab. č. 1): Tab. č. 1: Teplota vody v jednotlivých bazénech po manuálním seřizování Č. bazénu 12 13 14 8 11
Pohlaví
Výška vody hluboká
jikernačky mělká mlíčáci
hluboká
Přípravek hypofýza Ovopel Ovopel hypofýza -
Teplota °C 20,00±1,39 20,28±1,09 20,27±1,12 19,89±1,82 19,73±1,16
4.2. Umělý výtěr Z celkového počtu 74 kusů generačních jikernaček parem použitých k umělému výtěru bylo dosaženo ovulace u 41 kusů, tj. 55 %. 4.2.1. Použitý přípravek Bez ohledu na výši hladiny vody, bylo dosaženo lepšího výsledku při umělém výtěru parmy pomocí přípravku Ovopel, a to v procentu ovulovaných jikernaček (69,2 %) oproti parmám hypofyzovaným, kde ovulovalo 50 % jikernaček. Rovněž plodnost vytřených ryb po Ovopelu byla vyšší a to 49 g.ks-1, po hypofýze jen 35,3 g.ks-1 (tab. č. 2). Již podle subjektivního hodnocení jikernaček při výtěru bylo pozorováno, že ryby ošetřené přípravkem Ovopel snáze ovulovaly a výtěr byl spontánnější a také bylo docíleno vyšší relativní plodnosti. 11
Tab. č. 2: Výsledky výtěru parem bez ohledu na výšku hladiny vody
Přípravek
Počet ryb ks
Hypofýza 6 mg/kg Ovopel 1 peleta/kg
28 26
Hmotnost vytřených ryb g.ks-1 (všech nasazených) 746,1±618,9 (659,6±476,2) 686,6±426,4 (707,3±393,2)()
% ryb ovulovaných 50,0 69,2
Plodnost vytřených (všech g.ks-1) 35,3 (15,9) 49,0 (30,4)
4.2.2. Výše hladiny vody Při porovnání výsledků bez ohledu na aplikovaný přípravek bylo dosaženo ovulace na nízké hladině vody u 62,1 % ryb, kdežto na vysoké hladině u 56,0 % jikernaček Bez ohledu na použitý preparát k indukci ovulace nebyly dosažené výsledky na nízké i vysoké hladině vody statisticky průkazné ani v procentu ovulovaných ryb, ani v množství získaných jiker (tab. č. 3). Tab. č. 3: Výsledky výtěru parem bez ohledu na výšku hladiny vody Hloubka vody
Počet ryb ks
Nízká hladina Vysoká hladina
29 25
Hmotnost vytřených ryb g.ks-1 (všech nasazených) 713,4±528,3 (712,9±536,3 640,3±313,4 (647,4±282,0)
% ryb ovulovaných 62,1 56,0
Plodnost vytřených (všech g.ks-1) 41,0 (23,1) 45,5 (22,8)
4.2.3. Výše hladiny vody a použitý přípravek Na mělké vodě bylo dosaženo ovulace parem po aplikaci Ovopelu u 79 % (11 ks z 15 injikovaných) a s použitím hypofýzy jen u 47 % ryb (7 ks z 15). Rozdíl procenta vytřených ryb mezi skupinami byl statisticky průkazný, viz tab. č. 4. Tab. č. 4: Procenta ovulovaných jikernaček v jednotlivých skupinách (P<0,05; Pearsonův χ2 test) Nízká hladina
Ovopel Hypofýza
79 % a 47 % b
Vysoká hladina
Ovopel Hypofýza
58 % a 54 % a
12
U parem na vysoké hladině vody nebylo dosaženo statisticky průkazného rozdílu mezi jednotlivými přípravky. Po injikaci Ovopelu bylo vytřeno 58 % (7 ks z 12) a při použití hypofýzy pak 54 % (7 ks ze 13). Podrobnější výsledky porovnání jednotlivých skupin a to co se týče vzájemné kombinace výše hladiny vody i použitého přípravku je patrné z následujících tabulek (tab. č. 5 a č. 6). Statisticky průkazných rozdílů bylo dosaženo pouze u relativní plodnosti a to mezi skupinou jikernaček chovaných na vysoké hladině vody a ošetřených Ovopelem a jikernaček na nízké hladině vody ošetřených kapří hypofýzou. Konkrétní údaje jsou uvedeny v grafu č. 2. Tab. č. 5. Výsledky z pohledu různé hladiny vody Způsob přechování ryb
Nízká hladina
Vysoká hladina
Přípravek Spontánně Hypofýza 6 mg.kg-1 Ovopel 1 peleta.kg-1 Spontánně Hypofýza 6 mg.kg-1 Ovopel 1 peleta.kg-1
% ryb Počet ryb Hmotnost g.ks-1 ovulovaných vytřených (vytřených ryb) 8 22 714±612 14 47 (932±792) 712±417 15 79 (660±415) 1 4 597±177 13 54 (560±417) 702±345 12 58 (728±410)
Plodnost (g.ks-1)
Interval latence (hod.)
54 g 39 (4,2) 59 (8,2)
31 (5,4) 42 (6,4)
20,1 (19-23) 27,9 (27,5-30) 20,6 (19-26) 28,9 (27,5-30)
Tab. č. 6. Výsledky z pohledu různé aplikace Ovopelu a kapří hypofýzy Způsob Počet přechování ryb ryb ks Nízká 8 hladina Spontánně Vysoká 1 hladina Nízká 14 hladina Hypofýza 6 mg/kg Vysoká 13 hladina Nízká 15 hladina Ovopel 1 peleta/kg Vysoká 12 hladina Přípravek
Hmotnost ryb g.ks-1 (vytřených)
% ryb ovulovaných
Plodnost (g.ks-1)
22
54 g
Interval latence (hod.)
4 (resp. 3) 714±612 (932±792) 597±177 (560±417) 712±417 (660±415) 702±345 (728±410)
13
47
39 (4,2)
54
31 (5,4)
79
59 (8,2)
58
42 (6,4)
20,1 (19-23) 20,6 (19-26) 27,9 (27,5-30) 28,9 (27,5-30)
Graf č. 2. Signifikantní rozdíl v relativní plodnosti mezi hypofyzací na mělké vodě (MVH) a Ovopelem na hluboké vodě (HVO) (Fischerův LSD test, P<0,05). Ověření normality homoskedasticity dat bylo provedeno Kolmogorov-Smirnovovým testem; předpoklady jednocestné ANOVY spočteny Leveneovým testem; Jednocestná ANOVA, mnohonásobné porovnání skupin bylo spočteno Fischerovým LSD testem) 12
*
11 10
Relativní plodnost (%)
9 8 7
+ +
6 5 4 3 2 1 MVH
HVH
HVO
MVO
Skupina
4.3. Délka latence Při hodnocení jednotlivých skupin lze konstatovat, že nedošlo ke statisticky významnému rozdílu v délce latence (tj. doby od injikace do ovulace) mezi rybami chovanými na mělké nebo hluboké vodě a to při použití jak kapří dehydratované hypofýzy, tak i přípravku Ovopel.
14
Obr. č. 12: Schematické porovnání délky latence a výtěru při jednotlivých ošetřeních 8:00 Injikace
28/5/2010
Doba latence
12:00
15:00
Výtěr
Ovopel nízká Ovopel vysoká Hypofýza nízká Hypofýza vysoká Ke statisticky průkaznému rozdílu došlo v délce latence mezi jednotlivými přípravky, což se dalo předpokládat. Kratší doby latence bylo dosaženo při použití kapří hypofýzy, delší pak při použití Ovopelu. Konkrétně po aplikaci kapří hypofýzy začaly ryby ovulovat po 19 hodinách a poslední výtěr byl dosažen po 26 h od injikace. Na nižší hladině vody se interval latence tolik neprodlužoval jako u vysoké hladiny. Při použití Ovopelu bylo dosaženo ovulace mezi 27,5 – 30 h po injikaci. Schematické porovnání je patrné z obr. č. 12.
15
Graf 1. Rozdíly mezi délkou intervalu latence v závislosti na použitém preparátu (vertikální sloupce značí 0,95 int. spolehlivosti). MVH – hypofyzace na nízké hladině; HVH – hypofyzace na vysoké hladině; HVO – Ovopel na vysoké hladině; MVO – Ovopel na nízké hladině (Kruskal-Wallisova ANOVA; P<0,05) 32
b b
30
Interval latence (h)
28
26
24 a a 22
20
18
16 MVH
HVH
HVO Skupina
16
MVO
5. Závěr Celkově lze výsledky shrnout takto: • • •
•
•
•
•
Celkem bylo dosaženo ovulace u 41 jikernaček z celkového počtu 74 ks chovaných na farmě Tisová, což je 55%. To lze považovat za úspěch. Podstatnou zásluhu na tom má výživa a dále teplotní režim. Částečně se projevil vliv jak stimulace pomocí snížené hladiny a tím zvýšeného proudění vody, tak vliv použitého hormonálního přípravku. Z hlediska přípravy ryb stimulací proudem, 22 % (8 ks ryb se vytřelo spontánně ještě před aplikací hormonálního přípravku, zatímco na vysoké hladině se vytřela spontánně pouze 1 jikernačka. Po injikaci Ovopelem se vytřelo 79% ryb (11 z 15) a hypofýzou 47% ryb (7 z 15). Na hluboké vodě se po injikaci Ovopelem vytřelo 58 % ryb (7 z 12) a hypofýzou 53% ryb (7 z 13). Z hlediska hormonálních přípravků se jako lepší jeví použití gonadotropního hormonu v tomto případě přípravku Ovopel. Již podle subjektivního hodnocení při výtěru, ryby snáze uvolňovaly jikry, výtěr byl spontánnější a ryby se snadno dotíraly, čemuž odpovídá i vyšší relativní plodnost. Vytřeno bylo celkem 67% (18 z 27) ryb, zatímco při použití hypofýzy 52% (14 z 27) ryb. Při použití gonadotropního hormonu (Ovopel) je třeba počítat s delším intervalem latence než při použití hypofýzy, což je všeobecně známo. V našem případě začaly ryby ovulovat při použití hypofýzy po 19 hod. (19-26) a při použití Ovopelu po 27,5 hod. (27,5-30). Na nižší hladině se více ryb vytřelo dříve. Parma jako říční, ne plně domestikovaný druh ryby, je značně vnímavý na správnou předvýtěrovou přípravu. Je nutné respektovat její přirozené nároky a umělé podmínky jí co nejvíce přizpůsobit – výživa, teplota, světelný režim, proudění vody. Také lepší účinnost gonadotropního hormonu oproti hypofýze napovídá její větší potřebě postupné přípravy k výtěru. Výtěr parmy (uměle odchovaných nebo původem z přírodních podmínek) odchovávané v kontrolovaných podmínkách je možný a lze ho pro rybářskou praxi doporučit.
Technickou zprávu vypracoval: Ve Vodňanech dne 15. 11. 2010
doc. Ing. Pavel Kozák, Ph.D. řešitel projektu
17
6. Přílohy Č. 1: Lovení generačních ryb
Č. 2: Stanovení individuální hmotnosti
Č. 3: Výběr generačních ryb
Č. 4: Biometrika
Č. 5: Kontrola anestezovaných ryb
Č. 6: Injikace
18
Č. 7: Výtěr jikernačky
Č. 8: Odběr mlíčí
Č. 9: Oplozování jiker
Č. 10: Inkubační láhve
19
