TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu:

Zavedení intenzivní a plně kontrolované produkce tržního okouna říčního v produkčním chovu ryb v ČR Registrační číslo pilotního projektu: CZ. 1.25/3.4.00/09.00529

Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Ing. Jaroslav Švarc Adresa: Kollárova 862, 783 53 Velká Bystřice IČ: 15456200 Registrační číslo pp: CZ. 1.25/3.4.00/09.00529 Název pilotního projektu: Zavedení intenzivní a plně kontrolované produkce tržního okouna říčního v produkčním chovu ryb v ČR. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Jaroslav Švarc

Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany 60076658 IČ: Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 15. 11. 2010 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 15. 11. 2010 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: Ing. Vlastimil Stejskal, Ph. D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

1

Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:

1. Příjemce dotace: Ing. Jaroslav Švarc

2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

3. Zpracovatele technické zprávy: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

2

Obsah: 1. CÍL ......................................................................................................................................... 4 1.1. Co je cílem pilotního projektu ......................................................................................... 4 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie............................................................... 4 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ...................................................... 4 2. ÚVOD .................................................................................................................................... 6 3. MATERIÁL A METODIKA ............................................................................................... 13 2.1. Odchov okouna od kategorie násady do tržní velikosti ................................................ 14 2.1.1. Testovaný organismus ............................................................................................ 14 2.1.2. Sledování biomasy, přežití, růstu a kondice ryb .................................................... 14 2.2. Potravní a prostorová adaptace rychleného plůdku a následný odchov juvenilních okounů .................................................................................................................................. 15 2.2.1. Testovaný organismus ............................................................................................ 15 2.2.2. Sledování biomasy, přežití, růstu a kondice ryb .................................................... 16 3. VÝSLEDKY ........................................................................................................................ 18 2.1. Odchov okouna od kategorie násady do tržní velikosti ................................................ 18 2.1.1. Analýza růstu, přežití a kondice ryb ....................................................................... 18 2.1.2. Kyslíkové a teplotní poměry v průběhu testování .................................................. 21 2.2. Potravní a prostorová adaptace rychleného plůdku a následný odchov juvenilních okounů .................................................................................................................................. 24 2.2.1. Analýza růstu, přežití a kondice ryb ....................................................................... 24 3. ZÁVĚR................................................................................................................................. 33 4. PŘÍLOHY............................................................................................................................. 34

3

1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Předkládaný projekt měl za cíl ověřit a zavést do praxe českého rybářství intenzivní chov okouna říčního chovaného v kontrolovaných podmínkách recirkulačního systému. Mezi dílčí cíle projektu můžeme zahrnout i ověření takzvané potravní a prostorové adaptace rychleného plůdku okouna, který byl od larválního stádia odchováván v rybničních podmínkách na přirozené potravě. Dále projekt ověřoval produkční ukazatele vlastního chovu adaptovaných okounů do kategorie tržních ryb. Nezbytnou součástí bylo i ověření ekonomické efektivity v tržních podmínkách ČR. Výsledky by měli přispět ke zhodnocení získaných vědeckých poznatků v praktické sféře akvakultury, konkrétně k rozvoji moderního intenzivního chovu okouna říčního a poukázat na možnosti zvýšení konkurenceschopnosti české akvakultury v evropském měřítku.

1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie Inovace

spočívá

v zavedení

nového,

moderního

chovu

okouna

říčního

v kontrolovaných podmínkách. Jde o zavedení inovace v podobě intenzivního chovu okouna říčního, při kterém se pro odchov okounů využívá vhodného umělého krmiva a řízených podmínek prostředí (teplota vody 23°C a světelný režim 12h:12h). Tyto podmínky zajišťují rychlý a efektivní růst okounů při jejich nízké mortalitě. Tímto odchovem je okoun říční schopný dosáhnout tržní velikosti za 280 – 350 dní, čehož v českém rybářství v rybničních podmínkách dosahuje za minimálně dvojnásobně delší období.

1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování V současné době (k datu vypracování této zprávy) byl okoun říční v rámci ČR chován pouze v klasické rybniční polykultuře většinou s kaprem. Postupy využívající potravní adaptace rychleného plůdku (odchovaného v rybničních podmínkách) byly známy, zhodnoceny a popsány pouze po ose aplikovaného výzkumu v příslušných publikacích. Potencionální rybářské subjekty proto neměli jistotu, zda je tento způsob chovu okouna

4

říčního funkční a efektivní. Ověření této inovace je nutné i vzhledem k zvyšování konkurenceschopnosti české akvakultury a efektivnosti využití přírodních zdrojů.

5

2. Úvod Okoun říční (Perca fluviatilis L) se řadí spolu s candátem obecným (Sander lucioperca L) mezi perspektivní sladkovodní druhy ryb. Přívlastek perspektivní si okoun vysloužil především díky zvládnuté reprodukci, uspokojivému růstu a vysoké kvalitě masa bez „Y“ svalových kostic. V České republice je okoun stále v pozici doplňkové ryby v rybničních polykulturách s kaprem, kde není jeho chov nikterak řízen ve smyslu řízené reprodukce či cíleného vysazování. Před několika desítkami let byl okoun říční dokonce v českém rybářství označován za plevelný druh ryby a v současnosti je produkce okouna říčního v rybníce spíše jakýmsi „bonusem“ navíc. Se vzestupem poptávky po okounovitých rybách obecně se situace začíná pomalu měnit a některé rybářské podniky se začínají zabývat extenzivním či dokonce intenzivním odchovem okouna (Policar a kol., 2009; Fontaine a kol., 1993; Kestemont a Dabrowski, 1996). V evropském měřítku je vysoká poptávka (až 10 000 tun za rok) po okouních filetech v alpských zemích uspokojována především lovem z jezer. Celkem je v Evropě ročně vyloveno kolem 25 000 tun okouna (celé ryby). Mezi hlavní producenty patří tradičně Finsko (17 000 tun), Rusko (3 500 tun), Polsko (2 000 tun) a Estonsko (1 200 tun) (Watson, 2008). V zemích jako je Švýcarsko (Percitech S.A.), Francie (Lucas Perches SARL), Dánsko (Bornholms Hatchery Lakseklaekkeri) a Irsko (Clune Fisheris Ltd., PDS Irish Waters Perch Ltd., Ballybay Perch Ltd., KeyWatwer Fisheries Ltd.) je na farmách fungujících na bázi recirkulačních systémů vyprodukováno kolem 315 tun okouna za rok (Toner, 2008; Overton a kol., 2008b; Philipsen, 2008; Őberg, 2008). Technologie intenzivního chovu okouna říčního

byla v počátcích inspirována chovy okouna žlutého (Perca flavescens Mitchill) v severní Americe kde je produkováno kolem 500 tun okouna na farmách v blízkosti Velkých jezer. Navíc je v posledních letech věnováno mnoho odborné pozornosti vylepšení technologie chovu a optimalizaci prostředí (Ashe, 1997; Boggs a Summerfelt, 2003; Czesny akol., 2005; Malison a Held, 1992). Recirkulační systém umožňuje chovat ryby v optimálních podmínkách z hlediska jejich růstu (teplota 23 °C, optimální chemismus vody, kompletní krmné směsi). Růstový interval tržního okouna (100 g) se tak zkracuje na 12 až 14 měsíců. Nicméně, především investiční náročnost ruku v ruce s nedostatkem informací a určité zatvrzelosti a skepse ze strany českých producentů k tomuto způsobu chovu ryb u nás brání širšímu užití recirkulačních systémů pro produkci nejen okouna, ale i jiných hodnotných druhů ryb. A

6

právě proto vznikl i tento projekt, který měl dát českým producentům podklady pro rozhodování, zda se pustit cestou intenzivního chovu ryb. Prozatím však intenzivní chov ryb v recirkulačních systémech tak zůstává fenoménem zemí jako je Nizozemí, Dánsko a Maďarsko (Ashe, 1997; Kestemont a kol., 1996; Kestemont a kol., 2001; Mélard a kol., 1996). Esenciálním aspektem v intenzivní technologii chovu okouna říčního je produkce dostatečného množství rozkrmeného a na kompletní granulovaná krmiva adaptovaného plůdku (Mélard a kol. 1996) . V chovu ranných stádií tohoto druhu je však několik kritických aspektů, které výrazně

komplikují jejich odchov a zhoršují tím ekonomickou situaci

intenzivních chovů tohoto druhu (vyšší náklady na odchov jednoho kusu rozkrmeného a potravně adaptovaného plůdku). Larvy okouna jsou sice schopny přijímat potravu již 3. den po vykulení, mají však nedostatečně vyvinut gastrointestinální trakt (jednoduchá anatomická stavba, nedostatek endogenních trávicích enzymů, absence pepsinu). Proto je role živé potravy je v prvních 30 dnech po vykulení nezastupitelná a rozkrm výhradně startérovými směsmi (podobně jako u salmonidů) je v této fázi prakticky nemožný (Awaissa kol., 1992; Cuvier-Péres a Kestemont, 2002; Kestemont a kol., 2003; Kestemont a kol., 2008; Vlavonou a kol., 1999; Vlavonou a kol., 1995). Vedle nutričních faktorů se na problémech s odchovem ranných stádií podílí tvz. syndrom nenaplňování plynového měchýře. Okoun totiž patří do skupiny ryb Physoclisti, u kterých se uzavírá spojení mezi plynovým měchýřem a jícnem mezi 10. – 14. dnem po vykulení (v závislosti na teplotě), pozdější naplnění již není možné. Především v intenzivních chovech však dochází k nenaplňování plynového měchýře (NGB – non gas-bladder), jenž se může vyskytovat u 95 % obsádky larev. Plavání jedinců s nenaplněným měchýřem se stává energeticky náročné, což se projeví retardací růstu těchto ryb a následným zhoršením ekonomiky chovu. Navíc plynový měchýř poskytuje oporu pro páteř a ostatní orgány dutiny tělní a jeho absence se projevuje lordózou, kyfózou nebo skoliózou páteře (Boggs akol., 2003; Czesny a kol., 2005; Egloff, 1996; Jacquemond, 2004a; Jacquemond, 2004b). Dalším kritickým faktorem intenzivního chovu larev okouna říčního je raný kanibalismus, který se vyskytuje již od 10. – 15. dne po jejich vykulení a může působit ztráty až 40%. Negativní dopad kanibalismu lze potlačit (nikoliv však zcela vymítit) velikostním tříděním larev a juvenilních ryb, které je v intenzivních chovech okouna říčního realizováno v 14.–28. denních intervalech (Baras a kol., 2003; Vlavonou a kol., 1999; Vlavonou a kol., 1995).

7

V současné době sice již existuje protokol pro odchov larev okouna, kdy je jako krmivo v prvních dnech používána žábronožka solná (Artemia salina) nebo vířník (Brachionus calyciflorus) a později startérové směsi primárně určené pro odchov mořského okouna (Dicentrarchus labrax), salmonidů. Obecně lze však tento způsob produkce juvenilních ryb označit jako náročný na provozní náklady a na kvalifikovanou pracovní sílu. Bývá dosahováno vyššího přežití ryb v porovnání s extenzivní (rybniční) metodou. Kvalita odchovaných ryb z intenzivního systému však bývá oproti rybničně odchovanému plůdku výrazně nižší (problémy u intenzivního odchovu s malformacemi, naplněním plynového měchýře atd.) (Ashe, 1997; Awaiss a kol., 1992; Hillermann a kol., 2001; Vlavonou a kol., 1999). Díky výše uvedeným skutečnostem se především v České republice začala rozvíjet metoda kombinující odchov rychleného plůdku v polointenzivních podmínkách rybníků a chov juvenilních a tržních ryb v řízeném prostředí. Nevýhodou je snížená možnost kontroly průběhu odchovu v rybnících. Nicméně, tato metoda by mohla být racionálním způsobem intenzivní produkce okouna využívající stávajícího potenciálu rybníků. Obzvláště v regionu střední Evropy, kde má budování rybníků a rybníkářství bohatou tradici, je možné využít menších rybníků rovněž k produkci ranných věkových kategorií okouna. (Toner a Fontaine, 2008). Produkce okouna v rybnících může probíhat do různých věkových stádií podle potřeby jeho dalšího užití. V případě produkce násadového materiálu můžeme okouna odchovávat do stádia rychleného plůdku anebo plůdku loveného na konci vegetační sezony, tedy chovaného v rybnících do stádia 0+. Metody jsou v mnoha ohledech podobné produkci plůdku candáta v monokultuře (Musil a Kouřil, 2006). Pro odchov okouna se jako nejvýhodnější osvědčily nepříliš průtočné rybníky menší velikosti (maximálně do 2,5 ha) s mezotrofním charakterem. Rybníky by měly být před nasazením larev okouna říčního zimovány, popřípadě dezinfikovány s cílem potlačit mezihostitele parazitů (plže). V rámci přípravy rybníků na nasazení larev okouna říčního je velmi důležitá optimalizace potravní základny v rybnících, tj. především velikostního zastoupení planktonních organismů. Rybníky je proto vhodné šetrně přihnojit kompostem či chlévskou mrvou (400–600 kg.ha-1) pro podporu rozvoje planktonu, který je hlavní potravní složkou okouna do velikosti 3–4 cm. Vzhledem k biologii okouna je důležité, aby v průběhu odchovu nedocházelo ke kyslíkovým deficitům, k výraznému zákalu vody a dalším vlivům, které by mohly negativně ovlivnit přežití a růst okouna. Vzhledem k těmto okolnostem jsou vhodnější rybníky s nižší vrstvou sedimentů, členitou břehovou linií a rozvinutým litorálem (Bláha, 2006; Matěna, J., 1994).

8

Základním předpokladem pro úspěšně zvládnutou adaptaci rybničně odchovaného plůdku je rychlý a bezproblémový výlov rybníků. Technické řešení použitých rybníků by mělo umožňovat lovení „pod hrází“, případně kombinovat tento způsob s výlovem na podložní síť. Z praktických zkušeností se jako vhodnější jeví rybníky menší (cca 1 ha), které lze rychle vypustit. Termín výlovu rychleného plůdku závisí na sezónnosti klimatických podmínek a v ČR vychází zhruba na druhou polovinu června až začátek července. Během výlovu je nutno vyvarovat se jakýchkoliv kyslíkových deficitů, případně umačkání plůdku příliš velkým proudem vody v odlovném zařízení. Porušení těchto zásad se projeví vyšší mortalitou při následné adaptaci na intenzivní podmínky (Musil a Kouřil, 2006; Klimeš a Kouřil, 2003) Rizikovým obdobím tohoto postupu je převod (adaptace) plůdku z rybničních podmínek do intenzivního chovu. Mezi výhody patří nižší pracnost a nákladnost v počátcích odchovu a vyšší kvalita plůdku. Při adaptaci okounů ve větších hustotách (1,2 – 6 ks · l-1) totiž dochází ke změnám v sociálním a prostorovém chování ryb v nádrži. Relativně stísněný prostor a určité počáteční hladovění mají za následek větší množství vzájemných ataků, především na kaudální partie ryb. U submisivních jedinců pak může docházet k lokálnímu setření ochranné vrstvy hlenu, k mechanickému poškození a zvýšení imunosuprese. Vznikají tak místa kde se následně uchycují saprofytické plísně a ryby v poměrně krátkém časovém intervalu hynou (Stejskal a Kouřil, 2006; Stejskal a kol., 2007). Samotná technika adaptace ryb z přirozených podmínek na komerční výživu je řešena různě. Lze použít kombinaci živé potravy (artémie, zooplankton) a suché potravy tzv. ,,cofeeding“. Jiným přístupem je využití polovlhkých směsí, což jsou buď komerčně vyráběné směsi, které jsou druhotně vlhčeny, nebo směs granulovaných krmiv a pojiva (rybí maso, škrob, patentky). Obecnými zásadami při adaptaci rychleného plůdku je maximální frekvence krmení při malých dílčích dávkách, neboť okoun je vizuální denní predátor a v počátcích adaptace reaguje jen na krmivo, které se pohybuje ve vodním sloupci. V pozdějších fázích odchovu bývá pozorován i příjem potravy ze dna (Stejskal a kol. 2007; Ljundggren a kol., 2003; Mareš a Jirásek, 1999; Molnár a kol., 2004) Pro krmení juvenilních ryb okouna říčního v recirkulačních systémech jsou využívány kompletní granulované krmné směsi primárně určené pro salmonidy. Obsah proteinů v těchto směsích by měl být od 37 do 43 % (Fiogbé a kol., 1996). Optimální obsah hrubého tuku je 12 %, nicméně tento obsah lze zvýšit až na 18 % při použití antioxidantu ethoxyquin bez negativního dopadu na růst ryb. Zkrmování vysoce tukovaných směsí se projeví zvýšeným

9

ukládáním meziorgánového tuku a hypertrofií jater (Kestemont a kol., 2001). Denní krmné dávky lze vypočítat podle následujících vzorců: 3,30 x průměrná hmotnost-0,23 (Mélard a kol., 1996) 4,89 x průměrná hmotnost-0,27 (Fiogbé a Kestemont, 2003).

Techniku krmení je třeba volit tak, aby bylo krmivo aplikováno na co největší plochu nádrže. Pásová samokrmítka se neosvědčila, neboť jejich používání vede ke zvyšování hmotnostní heterogenity v obsádce (sociální hierarchie uvnitř obsádky vede k tomu, že nejdříve se nasytí dominantní jedinci). Nerovnoměrný růst má za následek horší využívání krmiv, zvýšený kanibalismus a v neposlední řadě i zhoršení ekonomických ukazatelů chovu. V praxi (Clune Fisheries Ltd., Irsko) je využívána kombinace pneumatických krmítek a ručního dokrmování odchovávaných ryb okouna říčního podle jejich příjmu (reakce na krmivo). Odpovídající velikost krmných částic pro odchovávané juvenilní ryby okouna říčního v hmotnostním intervalu: od 0,8–1 g je 0,8 mm; od 1 do 3 g je 1,1 mm; od 3 do 8 g je 1,5 mm a od 8 do 20 g je 1,9 mm (Fontaine, osobní sdělení). Seznam literatury Adámek, Z., Kouřil, J., 2000. A long aquaculture tradition in the Czech republic. Aquaculture Europe 25, 20–23. Ashe, D.A., 1997. Cultivating perch. Aquaculture explained, Special publication BIM no. 20, Dublin, Ireland, 47 p. Awaiss, A., Kestemont, P., Micha, J.C., 1992. Nutritional suitability of the rotifer Brachyonus calyciflorus Pallas for rearing fresh-water fish larvae. Journal of Applied Ichtyology 8, 263–270. Baránek, V., Mareš, J., Prokeš, M., Jirásek, J., Spurný, P., 2005. Převod rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) na umělou dietu (předběžné výsledky). In: Spurný, P. (ed.). Sborník referátů VIII. České ichtyologické konferfence, Brno, Česká republika, 221–225. Baras, E., Kestemont, P., Mélard, C., 2003. Effect of stocking density on the dynamics of cannibalism in sibling larvae of Perca fluviatilis under controlled conditions. Aquaculture 219, 241–255. Bláha, M., 2006. Potravní biologie plůdku okouna říčního (Perca fluviatilis L.) v rybničním chovu. Diplomová práce, ZF JU, České Budějovice, 65 s. Boggs, Ch.T., Summerfelt, R.C., 2003. Enhancing gas bladder inflation in larval walleye: Comparison of two methods for removing an oily film from the water surface of culture tanks. In: Barry, T.B., Malison, J.A., (Eds.) Percis III – The Third International Percid Fish Symposium, Madison, USA, 19–20. Cuvier-Péres, A, Kestemont, P., 2002. Development of some digestive enzymes in Eurasian perch larvae Perca fluviatilis. Fish Physiology and Biochemistry 24, 279–285. Czesny, S.J, Graeb, B.D.S., Dettmers J.M., 2005. Ecological consequences of swim bladder noninflation for larval yellow perch. Transaction of the American Fisheries Society 134, 1011–1020. Egloff, M., 1996. Failure of swim bladder inflation of perch, Perca fluviatilis L. found in natural populations. Aquatic Sciences 58, 15–23. Fiogbé, E. D., Kestemont, P., 2003. Optimum daily ratio for Eurasian perch Perca fluviatilis L. reared at its optimum growing temperature. Aquaculture 216, 234–252. Fontaine, P., Tamazouzt, L., Terver, D., Georges, A., 1993. Actual state of production of perch: problems and prospects. Mass rearing potentialities of the common perch under controlled conditions. In: E.A.S. (ed.):

10

Aquaculture of freshwater species. Workshop on aquaculture of freshwater species except Salmonids, E.A.S. spec. pub. 20, 46–48. Hamáčková J., Sedova, M.A., Pjanova, S.V., Lepičová, A., 2001. The effect of 2-Pheoxyethanol, clove oil and Propiscin anaesthetics on perch (Perca fluviatilis) in relation to water temperature. Czech Journal of Animal Science 46, 469–473. Hillermann, J., Mareš, J., Kouřil, J., Kalová., M., 2001. Intenzivní odchov larev okouna říčního (Perca fluviatilis) v laboratorních podmínkách s použitím starterové krmné směsi a živé potravy. Acta Universitates Agriculturae et Silviculturae Mendeleinae Brunensis 5, 49–56. Jacquemond, F., 2004a. Sorting Eurasian perch fingerlings (Perca fluviatilis L.) with and without functional swim bladder using tricaine methane sulfonate. Aquaculture 231, 249–262. Jacquemond, F., 2004b. Separated breeding of perch fingerlings (Perca fluviatilis L.) with and without initial inflated swim bladder: comparison of swim bladder development, skeleton conformation and growth performances. Aquaculture 239, 261–273. Kestemont, P., Dabrowski, K., 1996. Recent advances in the aquaculture of Percid fish. Journal of Applied Ichthyology 12, 137–200. Kestemont, P., Jourdan, S., Houbart, M., Mélard, C., Paspatis, M., Fontaine, P., Cuvier, A., Kentouri, M., Baras, E., 2003. Size heterogeneity, cannibalism and competition in cultured predatory fish larvae: biotic and abiotic influences. Aquaculture 227, 333–356. Kestemont, P., Mélard, C., Fiogbé, E., Vlavonou, R., Masson, G., 1996. Nutritional and animal husbandry aspects of rearing early life stages of Eurasian perch Perca fluviatilis. Journal of Applied Ichtyology 12 (3–4), 157–166. Kestemont, P., Rougeot, C., Musil, J., Toner, D., 2008. Larval and Juvenilie Production. In: Rougeot, C., Torner, D. (eds.). Farming of Eurasian Perch, Special publication BIM no. 24, Dublin, Ireland, 30–41. Kestemont, P., Vandeloise, E., Mélard, C., Fontaine, P., Brown P.B., 2001. Growth and nutritional status of Eurasian perch Perca fluviatilis fed graded levels of dietary lipids with or without added ethoxyquin. Aquaculture 203, 85–99. Klimeš, J., Kouřil, J.,. 2003. Odchov rychleného plůdlu a ročka candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících. Bulletin VÚRH Vodňany 1–2, 43–48. Kolkovski, S., Czesny, S., Dabrowski, K., 2000. Use of krill hydrolysate as a feed attractant for fish larvae and juveniles. Journal of the World Aquaculture Society 31, 81–88. Kuipers, K.L., Summerfelt, R.C., 1994. Converting pond-reared walleye fingerlings to formulated feeds: effect of diet, temperature, and stocking density. Journal of Applied Ichthyology 4, 31–51. Ljunggren, L., Staffan, F., Falk, S., Lindén, B., Mendes, J., 2003. Weaning of juvenile pikeperch, Stizostedion lucioperca L., and perch, Perca fluviatilis L., to formulated feed. Aquaculture Research 34, 281–287. Malison, J.A., Held, J.A., 1992. Effect of fish size at harvest, intial stocking density and tank lighting conditions on the habituation of pond-reared yelow perch (Perca flavescens). Aquaculture 104, 67–78. Mareš, J., Jirásek, J., 1999. Použití polovlhkých krmných směsí při odchovu plůdku sumce velkého (Silurus glanis L.) v chovu okouna. In: Spurný, P. (ed.) ‚‚50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně‘‘, Brno, Česká republika, 143– 147. Matěna, J., 1994. Potravní biologie plůdku plotice a okouna v pelagiálu údolní nádrže Římov. In: Mikešová, J., Adámek, Z. (eds.). Sborník referátů z České ichtyologické konference, VÚRH Vodňany, Česká Republika, 81–84. Mélard, C., Kestemont, P.,Grignard, J.C., 1996. Intensive culture of juvenile and adult Eurasian perch (Perca fluviatilis): Effect of major biotic and abiotic factors on growth. Journal of Applied Ichthyology 12, 175–180. Molnár, T., Hancz, Cs., Bódis, M., Müller, T., Bercsényi, M., Horn, P., 2004. The effect of intial stocking density on growth and survival of pike-perch fingerlings reared under intensive conditions. Aquculture International 12, 181–189. Musil, J., Kouřil, J., 2006. Řízená reprodukce candáta obecného a odchov jeho plůdku v rybnících. Edice Metodik, VÚRH JU Vodňany, č. 76, 16 s. Őberg, O., 2008. Perch farming, Swedish experience. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (eds.): Percid Fish Culture – From Research to Production. Procceding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium, 71–74. Overton, J.L., Paulsen, H., Kucharczyk, D., Szczerbowski, A., 2008b. Bornholm Salmon hatchery. control of out-of-season spawning of Eurasian perch. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N., (eds.). Percid Fish Culture – From Research to Production. Procceding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium, 40–43.

11

Philipsen, A., 2008. Excellence Fish: production of pikeperch in recirculating system. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (eds.). Percid Fish Culture – From Research to Production. Procceding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium, 67. Policar, T., Toner, D., Alavi, S.M.H., Linhart, O., 2008a. Reproduction and Spawning. In: Rougeot, C., Toner, D. (eds.). Farming of Eurasian Perch, Special publication BIM 24, Dublin, Ireland, 22–29. Stejskal, V., Kouřil, J., 2006. Potravní adaptace plůdku okouna na podmínky intenzivního chovu. Bulletin VÚRH Vodňany 42, 18–24. Stejskal, V., Kouřil, J., Policar, T., Hamáčková, J., Musil, J., 2009. Growth pattern of all-female perch (Perca fluviatilis L.) juveniles – is monosex perch culture beneficial? Journal of Applied Ichthyology 25, 432– 437. Stejskal, V., Policar, T., Musil, J., Kouřil, J., 2007. Adaptace různých velikostí plůdku okouna říčního na umělé krmivo. Bulletin VÚRH Vodňany 43, 41–46. Toner, D. Fontaine, P., 2008. Introduction. In: Rougeot, C., Torner, D. (eds.). Farming of Eurasian Perch, Special publication BIM 24, Dublin, Ireland, 8–11. Toner, D., 2008. Perch juvenile production in Ireland – Grasping the potential. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (eds.). Percid Fish Culture – From Research to Production. Procceding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium, 44–45. Vlavonou, R., Masson, G., Moreteau, J.C., 1995. Cannibalism among intensive cultured perch Perca fluviatilis populations. Abstracts Percis, Second International Percid Fish Symposium, FGRFI Helsinki, Finland, 78 p. Vlavonou, R.S., Mason, G., Moreteau, J.C., 1999. Growth of Perca fluviatilis larvae fed with Artemia spp. nauplii and the effects of initial starvation. Journal of Applied Ichtyology 15, 29–33. Watson, L., 2008. The European market for perch (Perca fluviatilis). In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (eds.). Percid Fish Culture – From Research to Production, Procceding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium, 10–14.

12

3. Materiál a metodika Projekt se zabýval v první části provozním ověřením technologie intenzivního chovu okouna v plně kontrolovaných podmínkách recirkulačního systému od kategorie násady (1030g) do kategorie tržních ryb. V druhé části se projekt zabýval adaptací rychleného plůdku odchovaného v rybničních podmínkách na změněné prostorové a potravní (kompletní krmná směs) podmínky chovu v recirkulačním systému. Prostředím pro adaptaci a chov okouna byl recirkulační systém firmy Švarc – chov ryb na oteplené vodě složený z odchovných nádrží (6 x 8 m3, 11 x 1 m3), mechanické filtrace, biologické filtrace a kyslíkového směšovače. V systému probíhal paralelně odchov úhořího monté a sumce velkého. V průběhu obou částí projektu byly u obsádek okouna hodnoceny následující zootechnické ukazatele: denní kusové ztráty (%)) = 100 / Pnas * Púhy přežití (%) = 100 – (100 / Pnas * Pvyl) odhad kanibalismu (%) = přežití – (100 – (100 / Pnas * ∑Púhy) koeficient kondice = w / CD3 míra heterogenity obsádky (%) = SDhm/Xhm konverze krmiva = F/(wk – wp) Legenda: Púhy = počet uhynulých ryb podle protokolu Pnas = počet nasazených ryb Pvyl = počet vylovených ryb w = individuální hmotnost CD = celková délka těla F = celková spotřeba krmiva za sledované období wp = počáteční hmotnost ryb wk = konečná hmotnost ryb SDhm = směrodatná odchylka průměrné hmotnosti ryb Xhm = průměrná hmotnost ryb

13

2.1. Odchov okouna od kategorie násady do tržní velikosti 2.1.1. Testovaný organismus Pilotní projekt ověřoval v této části odchov juvenilních okounů adaptovaných na příjem kompletního granulovaného krmiva. Celkem byly do testování nasazeny čtyři výchozí hmotnostní kategorie okouna, jak je patrno z tabulky vstupních parametrů obsádek (Tab. 1.). Nasazované ryby, které byly od vykulení až do nasazení odchovány v intenzivních podmínkách recirkulačního systému, byly ve stáří 9 měsíců. Celkem bylo nasazeno do testu 8 900 ks okouna. Tab. 1. Parametry nasazovaných hmotnostních skupin okounů v experimentu s odchovem okouna do kategorie tržních ryb w (g) 8,4±3,0 16,8±4,0 36,6±6,9 63,1±14,2

TL (mm) 90±10 113±12 139±17 168±25

SL (mm) 77±9 101±10 120±14 145±21

FK 1,2±0,3 1,4±0,4 1,4±0,2 1,5±0,3

biomasa (kg) 18,14 54,34 103,15 43,37

počet ryb 2155 3232 2822 691

Legenda: w = průměrná hmotnost ryb ± směrodatná odchylka TL = celková délka těla SL = standardní délka těla KK = kondiční koeficient

2.1.2. Sledování biomasy, přežití, růstu a kondice ryb Celková délka ověřování v první části projektu byla 126 dní. Odchov tržních okounů byl ukončen týden před nasazením rychleného plůdku pro účely provozního testování potravní adaptace těchto ryb. Během tohoto období proběhly celkem 4 kontrolní přelovení, během kterých byly monitorovány biometrické ukazatele odchovávaných ryb (celková délka těla, standardní délka těla, hmotnost), biomasa a počet ryb (Obr. 25.). Veškerá měření na živých rybách probíhala po anestezi v lázni hřebíčkového oleje (0,03 ml/l). Celkem bylo sledováno 50 ks ryb v rámci každé vylovené a nasazené hmotnostní skupiny ryb. V rámci každého kontrolního přelovení probíhalo i třídění obsádek pomocí mechanické třídičky s vyměnitelnými rošty. Ze čtyř hmotnostních kategorií bylo během prvního přelovení vytříděno pět hmotnostních skupin ryb a během druhého přelovení šest. Zmiňovaných šest hmotnostních skupin bylo odchováno až do konce testovacího období (126 dní). Během kontrolních

14

přelovení a třídění ryb se nekrmilo. Monitoring obsahu kyslíku, teploty a případných ztrát probíhal 2x denně v 8:00 a v 15:00 a údaje byly zaznamenány do protokolu o krmném dnu. Krmný den začínal v 7:00 a končil v 19:00. Během tohoto intervalu byly ryby krmeny 4x denně v dávce ad libitum. Množství spotřebovaného krmiva bylo monitorováno pro účely pozdější kalkulace krmného koeficientu. Během experimentálního odchovu byla předkládána krmiva firmy Coppens International (Tab. 2.). Tab. 2. Krmiva firmy Coppens International bv (Helmond, Nizozemí) použitá během adaptace a odchovu juvenilních okounů. Hodnoty deklarované výrobcem. název krmiva

TROCO PRE GROWER-18

TROCO PRIME-18

TROCO PRIME-18

hmotnostní interval granulace N-látky (%) tuk (%) vláknina (%) popeloviny (%) energie hrubá (MJ) energie vstřeb. (MJ) energie metab. (MJ) vit. A (IU/kg) vit. D3 (IU/kg) vit. E (mg/kg) vit. C (mg/kg) fosfor (%) vápník (%) sodík (%)

do 20g 2,0 mm 45 18 1,6 7,6 21,5 19,6 17,4 22 500 3 000 200 300 1,0 1,3 0,4

20-80g 3,0 mm 42 18 1,8 6,0 21,6 19,6 17,6 15 000 2 000 200 150 0,9 1,0 0,2

nad 80g 4,5 42 18 1,8 6,0 21,6 19,6 17,6 15 000 2 000 200 150 0,9 1,0 0,2

2.2. Potravní a prostorová adaptace rychleného plůdku a následný odchov juvenilních okounů 2.2.1. Testovaný organismus Výchozí materiál (rychlený plůdek) pro potravní adaptaci byl získán odchovem larev okouna původem z umělého výtěru na přirozené potravě (zooplankton a zoobentos) v předem hnojených rybnících. Po 60 dnech odchovu v rybničních podmínkách byl rychlený plůdek sloven do odlovné bedny (Obr. 20.) pod hrází. Výlov probíhal v ranních až dopoledních hodinách. Během výlovu byl plůdek důsledně separován od larev vážek a znakoplavek (způsobujících povrchová poranění ryb) pomocí třídících sít jako prevence proti poškození a následnému zaplísnění. Na odchovný systém firmy Švarc – chov ryb byly ryby transportovány v klasických plastových bednách s kyslíkováním a s přídavkem NaCl (1kg/m3). Délka transportu byla 5 hodin. Během této doby koncentrace rozpuštěného kyslíku

15

nepoklesla pod 100% nasycení. Po příjezdu následovalo třídění a nasazení rychleného plůdku na odchovné zařízení (recirkulační systém) firmy (Obr. 21.). Nasazeny byly dvě velikostní kohorty plůdku okouna (větší TL = 49±6 mm; SL 43±4 mm; w = 1,1±0,5 g a menší TL = 39±3 mm; SL 34±2 mm; w = 0,5±0,2 g). Větší velikostní skupinou byly nasazeny 2 šestiúhelníkové nádrže, každá o maximálním užitném objemu 8 m3 vody. Menší velikostní skupina plůdku okouna byla nasazena do 1 nádrže stejných parametrů. Užitný objem nádrží byl během první fáze adaptace používán pouze s poloviny tj. 4 m3 pro každou nádrž kvůli lepšímu monitoringu uhynulých ryb. Na začátku adaptace bylo nasazeno celkem 45 000 ks většího plůdku a 6 000 ks menšího plůdku okouna.

2.2.2. Sledování biomasy, přežití, růstu a kondice ryb V průběhu adaptace a následného odchovu juvenilních ryb probíhalo vzorkování ryb v měsíčních intervalech, vyjma prvního přelovení, které proběhlo již po 11 dnech od nasazení. Během každého kontrolního dne bylo provedeno biometrické měření zástupného vzorku minimálně 50 ks ryb v každé nádrži. Měřenými ukazateli byly: celková délka těla (DT; mm), standardní délka těla (SD, mm) a hmotnost (w; g). Měření probíhalo u imobilizovaných ryb s využitím anestetika hřebíčkový olej v dávce 0,03 ml/l. Teplota vody a koncentrace rozpuštěného kyslíku v odchovných nádržích byly monitorovány denně v 8:00 a v 15:00. Mortalita adaptovaných a odchovávaných okounů včetně průměrné hmotnosti uhynulých ryb byla monitorována 2x denně během měření teploty a kyslíku. V případě kolísání pH byla pro meliorační účely používána soda (hydrogenuhličitan sodný). Jako preventivní opatření proti výskytu mykóz a pro snížení účinku toxických dusitanů byla denně aplikována kamenná sůl (NaCl; 0,3g/l). V rámci testování technologie bylo denně sledováno přesné množství spotřebovaného krmiva v jednotlivých sledovaných nádržích. Navážky krmiva se zaznamenávaly do připravených formulářů. Krmné dávky byly regulovány podle teploty vody a obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě. Během adaptace a odchovu jednotlivých věkových kategorií okouna byla použita krmiva uvedená v Tab. 3 v dávkách ad libitum. Frekvence krmení byla během adaptace (prvních 10 dní) zvýšená a krmení probíhalo každou hodinu v rámci světelného dne (12h). Krmivo bylo aplikováno ručně na maximální možnou plochu nádrže. Testovanými ukazateli byl růst, kondice, hmotnostní heterogenita, přežití a odhad kanibalismu.

16

Tab. 3. Krmiva firmy Coppens International bv (Helmond, Nizozemí) použitá během adaptace a odchovu juvenilních okounů název krmiva hmotnostní interval granulace N-látky (%) tuk (%) vláknina (%) popeloviny (%) energie hrubá (MJ) energie vstřeb. (MJ) energie metab. (MJ) vit. A (IU/kg) vit. D3 (IU/kg) vit. E (mg/kg) vit. C (mg/kg) fosfor (%) vápník (%) sodík (%)

TROCO CRUMBLE do 2g 0,5-0,8 56 15 0,4 11,1 20,9 19,4 16,7 28 000 2 800 250 375 1,7 1,9 0,6

TROCO START do 8g 1,0 mm 50 20 0,5 9,2 22,0 20,3 7,9 22 500 2 500 200 300 1,5 1,9 0,6

17

TROCO START 8-20g 1,5 mm 50 20 0,5 9,2 22,0 20,3 7,9 22 500 2 500 200 300 1,5 1,9 0,6

TROCO PRE GROWER-18 nad 20g 2,0 mm 45 18 1,6 7,6 21,5 19,6 17,4 22 500 3 000 200 300 1,0 1,3 0,4

3. Výsledky 2.1. Odchov okouna od kategorie násady do tržní velikosti 2.1.1. Analýza růstu, přežití a kondice ryb Nejvýznamnější součástí ověřování odchovu juvenilních a tržních okounů v recirkulačním systému z hlediska zajímavosti pro praktiky produkčního rybářství je analýza růstu v průběhu sledovaného období. Celkový průběh nárůstu průměrné hmotnost v rámci jednotlivých hmotnostních skupin ryb je nejlépe patrný grafu (Obr. 1.). Z grafu vyplývá, že největší hmotnostní kategorie ryb prakticky zdvojnásobila svoji hmotnost během testovacího období. Průměrné hmotnosti 100g, která je požadována jako minimální tržní, bylo dosaženo po 95 dnech odchovu, ačkoli první ryby splňující tento požadavek byly zaznamenány v obsádce největší skupiny okounu již po 37 dnech odchovu. Na konci testovacího období splňovalo parametry tržních ryb 26 % celkové obsádky. Z grafu (Obr. 1.) je rovněž dobře patrné jaké procento celkové obsádky dosáhlo příslušné průměrné hmotnosti. Věk ryb na konci tohoto odchovu byl 11 měsíců (10 měsíců odchovu v recirkulačním systému). 160

10

140 hmotnost (g)

120

8

10

16

8

100 12

33 33

28

60

28

40

10

33 47 25

47 25

16

15

15

12

8

80

20

10

10 8

39 39

8

8

33

33 24 12 6

28 24 6

12

28 10 5

10 5

0 0

37

66

95

126

den odchovu

Obr. 1. Růst jednotlivých hmotnostních kategorií okouna odchovu juvenilních ryb do kategorie tržních. Sloupce znázorňují průměr a chybové úsečky směrodatnou odchylku. Černé sloupce vyjadřují charakteristiky vylovené obsádky, bílé sloupce charakterizují nasazované ryby. Čísla nad sloupci vyjadřují procentuální zastoupení dané hmotnostní skupiny z celkové obsádky. Šedé šipky znázorňují třídění ryb.

Celkovou biomasu odchovávaných okounů v průběhu testování lze odečíst z grafu (Obr. 2.). Maximální biomasa dosažená během testování odchovu okouna říčního v recirkulačním systému byla přibližně 315 kg. Vyšších hodnot nebylo dosaženo z důvodu výskytu dvou vln bakteriální nákazy mezi 60 a 70 a kolem 110 dne testování, které jsou

18

patrné z grafu denních kusových ztrát. V okamžiku maximální biomasy byli okouni chováni v celkem 16 m3 odchovného prostoru, což znamená hustotu obsádky 19,7 kg/m3. Okoun však může být chován až v hustotách kolem 60 kg/m3, což vede ke zvýšení rentability a efektivnosti chovu. 350

biomasa ryb (kg)

300 250 200 150 100 50 0 0

37

66 den odchovu

95

126

Obr. 2. Biomasa obsádky okouna chovaného do kategorie tržních ryb v recirkulačním systému

Na grafu změn hmotnostního rozdělení obsádky okouna je znázorněna detailní hmotnostní struktura ryb v průběhu odchovu tržních ryb (Obr. 3.). Je zde vidět trend postupného rozrůstaní obsádek okouna i přes důsledné třídění. Z uvedeného grafu je rovněž patrné, že malé procento ryb (1-2%) dosáhlo téměř dvojnásobku požadované tržní hmotnosti (100 g), což demonstruje maximální možný růstový potenciál okouna. 40 frekvence výskytu (%)

35 den 0

30

den 37

den 66

den 95

den 126

25 20 15 10 5 0 <10 <20 <30 <40 <50 <60 <70 <80 <90 <100 <110 <120 <130 <140 <150 <160 <170 <180 <190 hmotnostní kategorie

Obr. 3. Změny v hmotnostním rozložení celé obsádky při odchovu tržních okounů.

Z grafu znázorňujícího denní kusové ztráty jsou patrné dva píky zvýšených úhynů (Obr. 4.). První pík byl pozorován mezi 61 a 73 dnem odchovu a druhý mezi 103 a 110 dnem. Oba případy připisujeme výskytu bakteriální nákazy. Černé šipky na grafu vyznačují

19

kontrolní přelovení a třídění ryb. Nicméně, žádné navýšení denních kusových ztrát nebylo pozorováno jako následek kontrolního přelovení a třídění ryb, na rozdíl od přelovení a třídění při adaptaci a odchovu juvenilních ryb, která bude popsána později. Tato skutečnost podporuje teorii, že okouni dlouhodobě chovaní v intenzivních podmínkách jsou méně vnímaví ke stresu, ke kterému během přelovení a třídění dochází. 4 3,5

ztráty (%)

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1

7

13 19 25 31 37 43 49 55 61 67 73 79 85 91 97 103 109 115 121 127 den odchovu

Obr. 4. Denní průběh kusových ztrát okouna při odchovu adaptovaných ryb do kategorie tržních. Šipky znázorňují kontrolní přelovení a třídění ryb.

Další graf znázorňuje průběh kumulativních ztrát v průběhu odchovu adaptovaných juvenilních okounů do kategorie tržních ryb (Obr. 5.). Celkové přežití dosáhlo úrovně 58,4 %, což je velmi podprůměrný výsledek v porovnání s publikovanými výsledky pro tuto kategorii okounů. Nízké přežití bylo způsobeno především výskytem bakteriálního onemocnění, které se vyskytlo ve dvou vlnách, což je patrné z grafů denních ztrát a kumulativního přežití (Obr. 4 a 5.).

kumulativní ztráty (%)

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1

7

13 19 25 31 37 43 49 55 61 67 73 79 85 91 97 103 109 115 121 den odchovu

Obr. 5. Kumulativní ztráty v průběhu odchovu adaptovaných okounů do kategorie tržních ryb

20

2.1.2. Kyslíkové a teplotní poměry v průběhu testování V průběhu odchovu tržních okounů byla teplota udržována v teplotním optimu pro růst tohoto druhu, které je okolo 23 °C (Obr. 6.). průměr

maximum

minimum

26 24 teplota (°C)

22 20 18 16 14 12 10 1

8

15 22

29 36

43 50 57

64

71

78

85 92

99 106 113 120 127

den odchovu

Obr. 6. Průběh teplot při odchovu adaptovaných okounů do kategorie tržních ryb

V průběhu ověřování technologie odchovu juvenilních a tržních okounů v recirkulačním systému nebyl zaznamenán problém s nedostatkem rozpuštěného kyslíku ve vodě (Obr.7.). průměr

koncentrace kyslíku (mg/l)

20

maximum

minimum

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1

7

13 19 25 31 37 43 49 55 61 67 73 79 85 91 97 103 109 115 121 den odchovu

Obr. 7. Průběh koncentrace kyslíku v průběhu odchovu tržních okounů

Dalším faktorem při hodnocení rentabilnosti chovu okouna je schopnost ryb využívat krmivo pro přírůstek hmotnosti. V tomto směru bylo při odchovu okouna dosaženo horších výsledků v porovnání s existující literaturou. Konkrétní data včetně množství spotřebovaného krmiva, průměrné hmotnosti, přežití a odhadu kanibalismu pro jednotlivé chované hmotnostní kategorie okouna udává Tab. 4.

21

Tab. 4. Sumární tabulka hodnot zootechnických ukazatelů v průběhu adaptace a odchovu juvenilních okounů

kontrolní přelovení č. 1 (den 0 - 36) IBW (g) FBW (g) ICV (%) FCV (%) přežití (%) kanib. (%) FCR FCR korig

8,4±3,0 12,8±6,5 35,7 50,7 87,5 11,4 4,9 4,0

16,8±4,1 21,4±6,9 24,1 32,1 99,0 0,2 2,5 1,7

36,6±6,9 42,2±15,5 18,8 36,7 74,7 21,4 2,2 2,0

63,1±14,2 82,8±23,0 22,4 27,8 85,0 12,6 2,3 1,8


8,0±1,9 11,9±2,1 23,6 17,6 87,9 4,0 2,1 1,1

20,9±4,1 26,1±5,0 19,9 19,2 78,5 2,2 1,4 0,8

33,7±8,5 41,5±9,5 25,2 22,9 94,3 1,0 1,7 0,9

56,9±15,9 60,7±16,6 27,9 27,3 91,9 1,9 1,3 0,9

82,7±23,2 92,4±24,6 28,1 26,6 95,6 1,6 1,3 0,8


10,1±1,7 13,5 16,8 21,5 66,0 6,5 3,3 1,7

15,2±2,7 20,1 17,8 17,9 71,7 3,6 2,9 1,3

27,1±4,0 31,2±5,7 14,8 18,3 85,0 1,6 2,3 1,1

42,1±8,2 50,2±9,8 19,5 19,5 92,0 1,2 1,9 1,2

61,2±17,8 71,2±19,7 29,1 27,7 91,0 2,6 1,8 1,3

92,4±20,1 105,2±22,7 21,8 21,6 92,2 3,9 1,8 1,0


13,1±2,9 15,5±3,6 22,1 23,2 40,3 5,2 -

20,8±3,6 25,8±4,5 17,3 17,4 68,2 2,3 -

31,2±5,7 38,8±6,7 18,3 17,3 57,0 0,9 2,3 1,6

50,9±9,8 60,4±10,7 19,3 17,7 72,4 0,6 2,4 1,8

71,2±19,7 92,3±21,0 27,7 22,8 70,3 1,4 2,5 1,9

Legenda: IBW = počáteční průměrná hmotnost ryb ± směrodatná odchylka FBW = konečná průměrná hmotnost ryb ± směrodatná odchylka ICV = počáteční heterogenita obsádky FCV = konečná heterogenita obsádky FCR = koeficient konverze živin FCVkorig = korigovaný koeficient konverze živin (zohledňuje ztráty biomasy úhynem)

22

105,2±22,7 121,1±24,0 21,6 19,8 76,3 2,1 1,9 1,6

Celkem bylo spotřebováno 240 kg krmiva pro produkci 260 kg okouna. Výsledkem je celkový krmný koeficient 5,85, což je velmi špatný výsledek způsobený především zmíněným úhynem v důsledku bakterióz. Pokud bychom hodnotily období pouze do 95 dne odchovu, kdy nebyly zaznamenány enormní ztráty biomasy tak bychom získali krmný koeficient 2,2. Sumární údaje zootechnických ukazatelů během dílčích období v rámci sledovaného období shrnuje Tab. 5. Z dosažených údajů je zřejmé, že náklady na produkci 1 kg okouna v testovaném objektu jsou 261 Kč. Pokud bychom hodnotili pouze období do 95 dne odchovu, byly by celkové náklady 181 Kč. Do výpočtu byla zahrnuta i mzda pro chovatele. Dosažené hodnoty nákladů na produkci okouna jsou však enormně zkreslená nízkým přežitím v průběhu testování. Rovněž využití odchovné kapacity nádrží nebylo maximální z důvodu vysoké hmotnostní heterogenity obsádky a nutnosti chovat jednotlivé kategorie odděleně. Při uvažovaném maximálním využití odchovné kapacity (60 kg okouna/m3) a při opomenutí výskytu bakterióz bychom se dostali na teoretické náklady 85,6 Kč. Faktorem, který se nejvíce podepsal na těchto nepříliš povzbudivých informacích, byl především vlastní recirkulační systém, na kterém ověřování probíhalo. Zařízení je totiž primárně konstruováno pro odchov úhoře říčního a sumce velkého a tomu odpovídá i úroveň mechanické a biologické filtrace. Tab. 5. Sumární údaje zootechnických a ekonomických ukazatelů celého odchovu

BW (g) P (%) K (%) FCR FCRkorig Sk N krmivo N elektřina N kyslík N plyn N mzda N celkem

přelovení 1 (den 0 až 36)



33,5 80,5 17,5 3,0 2,4 65,1 4949,6 4203,5 5559,3 1895,4 4500 21106,5

45,7 86,6 2,5 1,6 0,85 67,5 5129,7 3269,3 4323,9 1474,2 3500 17696,1

57,2 88,0 1,9 2,5 1,2 75,8 5759,6 3269,3 4323,9 1474,2 3500 18326,1

Legenda: BW = průměrná hmotnost ryb ± směrodatná odchylka P = přežití ryb v rámci dílčího období K = odhad kanibalismu Sk = spotřeba krmiva N = náklady ostatní zkratky viz Tab. 4

23

přelovení 4 (den 95 až 126) 69,7 68,6 1,1 31,6 2401,1 2241,8 2964,9 1010,9 2400 11017,1

2.2. Potravní a prostorová adaptace rychleného plůdku a následný odchov juvenilních okounů 2.2.1. Analýza růstu, přežití a kondice ryb Nejvýznamnější součástí ověřování adaptability rybničně odchovaného plůdku okouna na podmínky v recirkulačním systému z hlediska zajímavosti pro praktiky produkčního rybářství je přežití v průběhu sledovaného období. Z grafu denních kusových ztrát je vidět zřetelný pík zvýšených ztrát mezi 12 až 24 dnem po nasazení (Obr. 8). Tento jev je popsán i v odborné literatuře a je způsoben zvýšeným úhynem ryb, které po tuto dobu přežívali v obsádce, ale nepřizpůsobili se na příjem granulovaného krmiva. Menší píky (úhyn maximálně 0,5% obsádky) pozorované v krátkém časovém intervalu po přelovení a třídění lze přičíst negativnímu působení stresu a mechanickému poškození (Obr. 8). Celkové přežití na konci testovaného období (101 dní) bylo na úrovni 46,5 %, což jsou opět (podobně jako při odchovu tržních ryb) horší výsledky v porovnání s hodnotami prezentovanými rybářským výzkumem v laboratořích. 3,5 3

ztráty (%)

2,5 2 1,5 1 0,5 0 1

10

19

28

37

46 55 den odchovu

64

73

82

91

100

Obr. 8. Denní průběh kusových ztrát okouna při adaptaci a odchovu juvenilních ryb. Šipky znázorňují kontrolní přelovení

Z grafu, který rozděluje denní kusové ztráty podle průměrné hmotnosti ryb je vidět, že na celkových ztrátách se podílely hlavně menší hmotnostní kategorie, zatímco největší ryby prakticky nehynuly (Obr. 9.). Rovněž je vidět, že menší ryby byly sensitivnější ke stresu a mechanickému poškození jako důsledku kontrolních přelovení a třídění. Důvodem ztrát může být nepřizpůsobení se novým potravním podmínkám, hladovění a úhyn. Jiným důvodem je

24

kanibalismus ať již přímý (pozření jiného jedince) nebo nepřímý projevující se ataky na ocasní partie jiných ryb s následným vznikem sekundárních mykóz (Obr. 24.).

denní kusové ztráty (%)

3

nejmenší

střední

velcí

extra velcí

2,5 2 1,5 1 0,5 0 1

6

11 16 21 26 31 36 41 46 51 56 61 66 71 76 81 86 91 96 101 den odchovu

Obr. 9. Denní průběh kusových ztrát u různých hmotnostních kategorií okouna při adaptaci a odchovu juvenilních ryb. Šipky znázorňují kontrolní přelovení

nejmenší

kumulované kusové ztráty (%)

35

střední

velcí

extra velcí

30 25 20 15 10 5 0 1

6

11 16 21 26 31 36 41 46 51 56 61 66 den odchovu

71 76 81 86 91 96 101

Obr. 10. Celkové kumulativní ztráty během adaptace a odchovu juvenilů pro různé hmotnostní kategorie

Graf růstu ryb v průběhu adaptace demonstruje růstový potenciál plůdku okouna během sledovaného období (Obr. 11.) včetně vyznačení procentického zastoupení dané hmotnostní kategorie ryb v rámci celé obsádky. Z grafu lze odečíst, že nejpočetnější skupina ryb (92%) dosáhla hmotnosti mezi 5 a 10 g po 100 dnech odchovu. Maximální růstový potenciál je prezentován menší skupinou ryb (7%), které přesáhly hmotnost 15g. Naopak malá skupina ryb (1%) nepřesáhla hmotnost 2g na konci testovacího období.

25

1

40 35 4

hmotnost (g)

30 25

6

20

4 6

15 6 6

10 88

88 12 6

12

32

62

62

32

43 65

65 32

5

17

17 32 62

14

49

14

62

1

0 0

10

40 den odchovu

nasazení + adaptace

70

100

odchov juvenilních okounů

Obr. 11. Růst jednotlivých hmotnostních kategorií okouna během adaptace a následného odchovu. Sloupce znázorňují průměr a chybové úsečky směrodatnou odchylku. Černé sloupce vyjadřují charakteristiky vylovené obsádky, bílé sloupce charakterizují nasazované ryby. Čísla nad sloupci vyjadřují procentuální zastoupení dané hmotnostní skupiny z celkové obsádky.

Celkovou biomasu odchovávaných okounů v průběhu testování adaptace a odchovu juvenilů lze odečíst z grafu (Obr. 12.). Maximální biomasa dosažená v této část pilotního projektu byla přibližně 105 kg. Tohoto množství ryb bylo dosaženo v celkem 10 m3 odchovného prostoru, což znamená hustotu ryb 10,5 kg/m3. Okoun však může být chován až v hustotách okolo 60 kg/m3 což by výrazně zlevnilo produkci adaptovaného plůdku. 120

biomasa (kg)

100 80 60 40 20 0 0

10

40 den odchovu

70

100

Obr. 12. Biomasa obsádky okouna během adaptace a odchovu juvenilních ryb v recirkulačním systému

Graf změn v hmotnostním rozdělení obsádek juvenilních okounů podrobně znázorňuje rozrůstání chované populace během testovacího období (Obr. 13). Z grafu je patrné, že na

26

konci odchovu (101 dní) je 1% ryb 10 x větší než nejmenší hmotností skupina okounů. Rovněž je patrné, že zhruba 4% okounů mají za první měsíc odchovu více než 10g. 100

den 0

den 10

den 40

den 70

den 100

frekvence výskytu (%)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 <2

<4

<6

<8

<10 <12 hmotnostní kategorie

<14

<16

<18

<20

Obr. 13. Změny v hmotnostním rozložení obsádky při adaptaci a odchovu juvenilních ryb

Při porovnání mezi průměrnou hmotností obsádky a průměrnou hmotností ryb, které uhynuly, bylo zjištěno, že během prvních dnů adaptace hynuli většinou hmotnostně podprůměrní okouni (Obr. 14. a 15.). 1,2

průměrná hmotnost (g)

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

den odchovu

Obr. 14. Průměrná hmotnost chované obsádky (velké kosočtverce) versus průměrná hmotnost uhynulých ryb (malé kosočtverce) během prvního období adaptace. Různé barvy bodů značí různé velikostní skupiny.

27

7,0 průměrná hmotnost (g)

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 den odchovu

Obr. 15. Průměrná hmotnost chované obsádky (velké kosočtverce) versus průměrná hmotnost uhynulých ryb (malé kosočtverce) během druhého období (den 12 – 41). Různé barvy bodů značí různé velikostní skupiny.

9,0

průměrná hmotnost (g)

8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 den odchovu

Obr. 16. Průměrná hmotnost chované obsádky (velké kosočtverce) versus průměrná hmotnost uhynulých ryb (malé kosočtverce) během třetího období (den 42 – 71). Různé barvy bodů značí různé velikostní skupiny.

V první polovině třetího období byla průměrná hmotnost uhynulých ryb většinou výrazně vyšší než průměrná hmotnost chované obsádky. Vysvětlením pro tento trend může být zvýšený kanibalismus v rámci obsádek okouna, neboť během kontrolního přelovení mezi druhým a třetím obdobím nebylo provedeno třídění obsádek. Ve skupinách, kde bylo chováno velké množství ryb a kde bylo každý den zaznamenáno několik uhynulých kusů, nebyla průměrná hmotnost úhynů výrazně odlišná od průměru obsádky (Obr. 16.). Ve skupině největších ryb (4% obsádky) byly uhynulé kusy většinou výrazně menší než průměr obsádky (Obr. 17.).

28

20,0 průměrná hmotnost (g)

18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

10 0

98

96

94

92

90

88

86

84

82

80

78

76

74

72

0,0

den odchovu

Obr. 17. Průměrná hmotnost chované obsádky (velké kosočtverce) versus průměrná hmotnost uhynulých ryb (malé kosočtverce) během druhého období (den 72 – 101). Různé barvy bodů značí různé velikostní skupiny.

Z tabulky zootechnických ukazatelů je patrné, že v rámci každého kontrolního přelovení dosahovali menší okouni (v rámci celé obsádky) výrazně horších parametrů přežití i konverze živin (Tab. 6.). Koeficient konverze živin (FCR) se v prvních fázích adaptace a odchovu projevoval poměrně vysokými hodnotami, což bylo způsobeno především výraznými kusovými ztrátami v této části odchovu. Svoji roli zřejmě plnila i technika krmení a vlastnosti vody (především zákal). Mezi druhým a třetím kontrolním přelovením nebylo provedeno třídění ryb, což se okamžitě projevilo na zvýšených ztrátách v důsledku kanibalismu. Z výsledků pilotního projektu vyplývá, že náklady na produkci 1ks juvenilního okouna adaptovaného (stáří 160 dní, 100 dní odchovu v intenzivních podmínkách) na intensivní podmínky jsou 2,3 Kč. Náklady vyjádřené na jednotku hmotnosti (kg) jsou 534,6 Kč. Při maximálním možném využití kapacity nádrží bychom se dostali na náklady kolem 0,4 Kč/ks. Tyto kalkulace nezohledňují odchov plůdku v rybnících a transport ryb na objekt firmy Švarc.

29

Tab. 6. Sumární tabulka hodnot zootechnických ukazatelů v průběhu adaptace a odchovu juvenilních okounů pro jednotlivé chované hmotnostní kategorie

kontrolní přelovení č. 1 (den 0 - 11) IBW (g) FBW (g) ICV (%) FCV (%) přežití (%) kanibalismus (%) FCR FCRkorig

0,5±0,2 0,6±0,3 32 38 86,9 0,4 10,2 6,8

0,9±0,4 1,1±0,5 47 51 95,5 2,1 5,5 3,7


0,7±0,4 1,8±0,6 57 47 68,1 8,9 3,0 1,8

1,3±0,5 2,5±1,0 38 48 80,6 11,3 5,6 3,2

2,5±0,8 5,1±1,7 32 55 98,6 4,3 2,4 2,2


1,8±0,6 3,2±0,9 23 45 60,3 32,1 7,8 4,5

2,5±1,0 4,5±1,3 28 42 71,2 23,1 6,8 4,8

5,1±1,7 7,7±3,0 23 63 69,9 14,1 4,0 2,2


1,8±0,4 4,1±1,9 23 45 71,5 2,2 3,4 1,7

3,6±1,0 4,6±2,1 28 42 85,7 1,6 2,5 1,4

Legenda: zkratky viz Tab. 4 a Tab. 5.

30

7,7±1,7 8,2±4,1 23 63 93,2 1,0 2,1 1,4

15,4±5,7 17,7±6,0 30 39 91,0 2,3 2,2 1,5

Tab. 7. Sumární údaje zootechnických a ekonomických ukazatelů adaptace a odchovu juvenilů

BW (g) přežití (%) kanibal.(%) FCR FCRkorig Sk N krmivo N elektřina N kyslík N plyn N mzda N celkem





1,0 94,2 1,7 5,7 3,7 19,7 5063,7 1027,5 1358,9 463,3 1100,0 9013,4

2,1 64,5 9,4 3,4 2,3 89,8 6487,2 2708,9 3582,7 1221,5 2900 16898,2

4,6 64,9 27,5 5,9 3,8 91,4 6595,5 2708,9 3582,7 1221,5 2900 17006,5

6,7 85,1 1,6 2,4 1,4 77,0 5561,2 2802,3 3706,2 1263,6 3000 16331,2

Legenda: zkratky viz Tab. 4 a Tab. 5.

Z grafů průběhu hodnot teploty (Obr. 18.) a rozpouštěného kyslíku (Obr. 19.) je zřejmé, že během celého odchovu byly zajištěny optimální hodnoty (v souladu s publikovanými informacemi) pro odchov okouna říčního. průměr

maximum

minimum

30 28 26 teplota (°C)

24 22 20 18 16 14 12 10 1

6

11 16 21 26 31 36

41 46 51 56 61 66 71 76 81 86 91 96 101 den odchovu

Obr. 18. Průběh teplot při adaptaci okounů a odchovu juvenilů

31

průmer

18

maximum

minimum

koncentrace kyslíku (mg/l)

16 14 12 10 8 6 4 2 0 1

6

11 16

21

26 31

36

41 46 51 56 61 den odchovu

66

Obr. 19. Průběh koncentrace kyslíku při adaptaci okounů a odchovu juvenilů

32

71 76

81

86 91

96 101

3. Závěr Prezentovaný pilotní projekt ověřoval možnosti produkce okouna ve dvou kategoriích. První uvažovanou kategorií, která může být předmětem obchodu v rámci evropských zemí je rozkrmený a adaptovaný plůdek okouna říčního na podmínky intenzivního chovu. Uvedená kategorie může být obchodním artiklem především do zemí, jako je Švýcarsko, Francie, Estonsko nebo Dánsko, kde vznikají nebo již existují farmy pro produkci tržního okouna. Z výsledku projektu je patrné, že tato produkce by mohla být rentabilní při zajištění a zlepšení některých podmínek chovu, mezi něž patří maximální využití produkční kapacity systému (= vyšší potřeba nasazovaného plůdku), zvýšení účinnosti mechanické a biologické filtrace, možnost mechanizovaného třídění a větší počet nádrží (z důvodu vysoké hmotnostní heterogenity obsádky). Při zajištění těchto požadavků lze doporučit testovanou technologii k užívání praktickým producentům ryb. Pro odchov okouna do kategorie tržních ryb platí prakticky stejné požadavky na zlepšení úrovně chovu (maximalizace využití kapacit, zlepšení úrovně mechanického a biologického čištění). Nutno dodat, že v České republice (na rozdíl od okolní a nejenom západní Evropy) v současnosti existuje pouze několik málo objektů fungujících na recirkulační bázi a firma Švarc je prakticky jediným objektem, kde lze takovéto technologie provozně testovat. Je zde však předpoklad, že s tím jak se budou zvyšovat legislativní nároky na parametry vypouštěné vody do recipientu ruku v ruce s podporou evropských fondů budou podobné objekty ve větší míře vznikat i u nás. Potom by testovaná technologie našla uplatnění a bylo možno ji doporučit, ovšem za splnění výše uvedených požadavků na odchovný systém. Produkce tržních okounů by byla rentabilní, pouze pokud bychom byly schopni finální produkt prodat za ceny přesahující 100 Kč za kilogram v živém. Celkově vzato v současnosti je k dispozici v praxi ověřená technologie k produkci jak juvenilního (rozkrmeného) tak tržního okouna, celkový výsledek (zda je technologie rentabilní) závisí na aktuálním nastavení ekonomického prostředí ČR. Pokud by podnik uvažoval o exportu výsledného produktu lze technologii doporučit.

Technickou zprávu vypracoval: Ve Vodňanech dne 15. 11. 2010

Ing. Vlastimil Stejskal, Ph. D.

33

4. Přílohy

Obr. 20. Výlov rychleného plůdku okouna z rybníků „pod hrází“

Obr. 21. Manipulace s plůdkem okouna bezprostředně po transportu. Před nasazením probíhalo třídění vstupního materiálu (rychleného plůdku okouna),

Obr. 22. Cílem třídění je co největší eliminace kanibalujících jedinců, kteří jsou zpravidla 2x větší než kořist

34

Obr. 23. Při adaptaci byly rybám předkládány zprvu rozmražené larvy pakomárů (patentky, Chironomus) a následně mix patentek a kompletní krmné směsi.

Obr. 24. Ztráty způsobené neúplným kanibalismem provázené vznikem sekundárních mykotických onemocnění se projevovaly jako typické „bílé ocásky“

Obr. 25. Při kontrolních přeloveních byl hodnocen zástupný vzorek ryb a bylo prováděno třídění ryb pomocí ruční mechanické třídičky jako prevence kanibalismu.

35

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

Recommend Documents