Technická Univerzita v Liberci Fakulta umění a architektury Katedra Environmental Designu
Bakalářská práce
REVITALIZACE PROSTORU LESNÍHO KOUPALIŠTĚ V LIBERCI
Vedoucí práce: MgA. Leona Matějková Studijní obor: Design Prostředí Ročník: 2011/2012
2012
Prohlašuji, ţe svoji bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně pouze s pouţitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
18. května 2012 ……………………………… vlastnoruční podpis studenta
Tímto bych chtěl poděkovat své vedoucí bakalářské práce MgA. Leoně Matějkové za cenné rady, připomínky a celkově inspirativní vedení práce. Dále děkuji své rodině za podporu a příjemnou pracovní atmosféru. V neposlední řadě si mé poděkování zaslouţí všichni lidé, kteří se mnou moji práci konzultovali a přispěli svými podklady k jejímu zkvalitnění.
Obsah 1.
Několik poznámek k výběru místa ..................................................................................... 6
2.
Sběr dat ............................................................................................................................... 7 2.1. Historie místa .................................................................................................................. 8 2.2. Průzkum místa ............................................................................................................... 14 2.2.1. Lokalita................................................................................................................... 14 2.2.2. Geologie ................................................................................................................. 18 2.2.3. Hydrogeologie a hydrologie ................................................................................... 18 2.2.4. Dendrologie ............................................................................................................ 18 2.2.5. Technické zázemí koupaliště ................................................................................. 19 2.2.6. Současný stav areálu .............................................................................................. 19
3.
Analýza............................................................................................................................. 21 3.1. Revitalizace ................................................................................................................... 21 3.2. Hlavní omezení a problémy .......................................................................................... 21 3.2.1. Hygienická vyhláška .............................................................................................. 21 3.2.2. Chybějící kanalizace ............................................................................................... 21 3.2.3. Stíny stromů ........................................................................................................... 22 3.3. Klady místa .................................................................................................................... 22 3.4. Směřování ke konceptu ................................................................................................. 22
4.
Koncept ............................................................................................................................ 26 4.1. Prostor, a prvky přírody ................................................................................................ 26 4.1.1. Studená voda .......................................................................................................... 26 4.1.2. Kořenová čistička ................................................................................................... 26 4.1.3. Toaleta a šatny ........................................................................................................ 27 4.2. Prvek člověka ................................................................................................................ 27 4.3. Synergie ......................................................................................................................... 27
4
5.
Řešení ............................................................................................................................... 28 5.1. Horní tok ....................................................................................................................... 28 5.1.1. Návaznost na detenční nádrţ .................................................................................. 28 5.1.2. Kořenová čistička ................................................................................................... 28 5.1.3. Bonus: „Solitérium“ ............................................................................................... 32 5.2. Bazénová vana ............................................................................................................... 32 5.3. Dolní tok ........................................................................................................................ 34 5.3.1. Vodopád / Přírodní sprcha ...................................................................................... 34 5.3.2. Toalety .................................................................................................................... 34 5.3.3. Terasy ..................................................................................................................... 35 5.3.4. Vyústění vody z areálu ........................................................................................... 36 5.4. Materiály a rekonstrukce ............................................................................................... 36
6.
Závěr a zhodnocení .......................................................................................................... 37
7.
Příloha .............................................................................................................................. 38 7.1. Obrazová příloha ........................................................................................................... 38 7.1.2. Ukázky rostlin kořenové čističky ........................................................................... 39 7.2. Zdroje obrázků: ............................................................................................................. 41 7.3. Informační zdroje .......................................................................................................... 42
Abstrakt .................................................................................................................................... 44 Abstract .................................................................................................................................... 45
5
1. Několik poznámek k výběru místa Před výběrem tématu jsem si dal dohromady několik poţadavků, na kterých jsem hodlal svou budoucí práci zaloţit. V prvé řadě jsem chtěl pracovat na projektu, který by přinesl lidem radost. Existuje mnoho projektů, které sice naplňují určitou vizi, ale pokud se při jejich tvorbě zapomene na humor a proţitek uţivatelů, často i přes perfektní formu působí nevýrazně. Dále jsem si chtěl vybrat téma, které bude co nejvíce spadat do oboru Environmentálního designu. Tím, podle mého názoru, Revitalizace Lesního koupaliště bezesporu je. Jedná se o téma aktuální, s velkým mnoţstvím omezení, která podněcují kreativitu. A nakonec jsem toho názoru, ţe nejlepších výsledků člověk dosahuje, kdyţ pracuje na projektu, ke kterému má od začátku vztah a který ho baví. Jako Liberečan jsem znal Lesní koupaliště jak z dětství, tak z vyprávění svých blízkých. Nemohl jsem si proto odpustit i jistou dávku nostalgického zaujetí.
6
2. Sběr dat Téma Lesního koupaliště je velmi aktuální, dá se k němu ale dohledat i mnoho dat z historie. Díky tomu můţe být občas sloţité zorientovat se v tom, odkud informace pochází a jakou mají vypovídací hodnotu. Selským rozumem lze prameny odvodit, ale čistě pro představu oborově neznalým přikládám na toto místo pracovní diagram, kde jsou popsány nejdůleţitější úvodní zdroje. Pro úsporu času uţ pak na ně dále v textu nemusím vzpomínat.
Diagram pro sběr dat v úvodu práce
7
2.1. Historie místa
Jedna z prvních maleb projektu (rok 1939)
Úplně první zmínku, kterou můţeme o Lesním koupališti najít, poskytnul Archiv města Liberce. Jedná se o vyhlášku ze dne 29. 12. 1934, jeţ dává na vědomí, ţe „Odborný učitel Edmund Hergmann v Ruprechticích 415 zaţádal jménem spolku „Waldbad in Ruppersdorf“ o vodoprávní schválení projektů na zřízení koupaliště na potoce Baiersbachu v Ruprechticích.1“ Z dalších pramenů není patrné, zda-li spolek Waldbad in Ruppersdorf (volným překladem: Lesní lázně v Ruprechticích) vzniknul pouze za účelem vystavění bazénu, nebo zda měl za úkol propagaci přírodního koupání jiţ v dřívějšku. Tato úvaha, jakkoliv se můţe zdát nesmyslná, má svoje opodstatnění, protoţe uţ archivní mapové podklady z roku 19342 označují místo, aţ pozdější výstavby, jako Waldbad. Ještě z polohopisu vypracovaného 29. 12. 1936 je ale jasně patrné, ţe místem protékaly pouze dva potoky a ţádná umělá, ani přírodní hráz zde nebyla. Osud spolku Waldbad 1
Viz obrazová příloha Pro plynulejší čtení Sběru dat a dalších kapitol jsou všechny podrobnější průzkumy a dokumentární fotografie k nalezení na DVD příloze této práce. 2
8
naštěstí není pro jádro práce podstatný, proto je důleţitá pouze informace, ţe koupaliště bylo skutečně zbudováno, jak se říká, na zelené louce. Stavba lesního koupaliště byla poměrně vleklá, protoţe z původního záměru realizovat projekt do konce roku 1936 sešlo a tento původní výměr obdrţený na projekt od města datem 26. 1. 1935 byl prodlouţen nejdříve do konce roku 1937, a následně kvůli hospodářským poměrům aţ do konce roku 1939. Těţko soudit, do jaké míry ovlivnila a zpomalila stavební práce Mnichovská dohoda, která byla 29. září 1938 dojednána v Mnichově, a díky níţ bylo liberecké české obyvatelstvo odsunuto do vnitrozemí. Dopad ovšem mít musela, ostatně jako i na všechny ostatní aspekty lidského ţivota tehdejší doby.
Podpis a razítko plavčíka ve zprávě z koupaliště (1940)
Z dříve jmenovaného polohopisu z konce roku 1936 (kdy bylo místo ještě zcela přírodní) a z dalších materiálů můţeme vyvodit, ţe stavba probíhala od roku 1937 aţ do roku 1940. Té se ujala stavební firma Preibisch & Reinelt z Einsiedel a zahradník Josef Peschel z Ruprechtic. Oním dalším ohraničujícím materiálem se stal novinový výstřiţek s názvem „Letzte Hand ans Werk!“ (volně: Dokončovací práce) uveřejněný 13. 4. domnělého roku 1940. Popisuje dokončování celého projektu, (které by 13. 4. 1939 ještě nebylo moţné) a brzké uvedení do provozu. Ze zprávy plavčíka Lesního koupaliště ze dne 5. 9. 1940 uţ tedy můţeme bezpečně vyvodit jak rok novinového
9
výstřiţku, tak i to, ţe bazén byl jiţ v roce 1940 v provozu. To je poznatek, který má hlavně historickou hodnotu, protoţe z dnešních novinových článků se můţeme dozvědět věci typu: „Romantický přírodní areál, obehnaný lesy začali stavět za 2. světové války, v provozu byl podle dostupných pramenů od léta roku 1947.3“ Coţ je informace zavádějící nejen špatnou datací, ale i faktem, ţe popisuje projekt jako stavbu válečnou a německou, kdyţ se v pravdě jedná ještě o snahu předválečného neděleného Liberce. Místo za druhé světové války uţívali ke cvičení spolu s Libereckou přehradou vojenské jednotky, ale jinak byl význam místa čistě rekreační. Jeho provoz nebyl ve válečném období nijak zásadně přerušen (alespoň jak můţeme vyčíst z dostupných archiválií) a slouţil běţnému obyvatelstvu k letnímu koupání. Původní záměr byl místo dvakrát aţ třikrát ročně dopouštět, takţe stav, který známe z dnešní doby, kdy uţ je koupaliště několik let vypuštěné a naposledy se napouštělo pouze na léto je také ukázkou určité degradace původního projektu a potaţmo celého areálu. Po celou dobu svého mnohaletého provozu bylo Lesní koupaliště zpoplatněno a mělo svého plavčíka. Prošlo si několika rekonstrukcemi a přestavbami. Po skončení 2. Světové války získal lesní koupaliště i s okolním pozemkem Národní tělovýchovný výbor v Liberci. Od srpna roku 1945 se začalo pracovat na úpravách příjezdové cesty, parkoviště a restaurace. Původní projekt ovšem nikdy dokončen nebyl. Nejpatrnější je to na absenci desetimetrové skokanské věţe, která figurovala uţ na kresbách z roku 1939. V roce 1948 se zpevňoval a těsnil bazén a také byla nahrazena budova německých šaten novým projektem, který byl v plánu uţ od roku 1946. Stále se ovšem jednalo o budovu v jiţní části areálu a nikoliv o budovu na severu, která byla zřízena později, zřejmě aţ v 60. letech. Mnoho mladších i starších obyvatel Liberce ji má dosud v paměti. Po zásahu vandalů v roce 2010 totiţ zcela vyhořela. K lesnímu areálu patřila podle plánu z roku 1948 kromě samotného koupaliště také vodní nádrţ na horním toku potoka a dětské brouzdaliště.
3
Kuntoš, Marek. Bývalé Lesní koupaliště v Liberci nabídne zřejmě koupání i vzdělávání [online]. 2012 [cit. 19. dubna 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tydenvlk.cz/zpravy-3/9111-byvale-lesni-koupaliste-vliberci-nabidne-zrejme-koupani-i-vzdelavani.
10
Plán Lesního koupaliště (1948)
Obě stavby se do dnešního dne nedochovaly. Právě zmíněná nádrţ měla, podle nejmenovaného badatele, slouţit nejen k zadrţování nečistot, ale také k ohřevu vody. Mnoho mladších návštěvníků bazénu se s pamětníky shodne na tom, ţe voda byla
11
vţdy studená (a také se na tuto skutečnost hojně nadávalo). To mělo být ale způsobeno tím, ţe v dobách ruské okupace byla nádrţ neprakticky zanesena bahnem pro tření ryb a následně zcela zbourána. Ohřev vody v nádrţi byl tedy tímto krokem znemoţněn. Ačkoliv je tato domněnka poměrně sympatická, nelze ji jako ústní a fakty nedoloţený zdroj zcela akceptovat. Nicméně je na ni dále navázáno v analytické části práce, kde se řeší její moţná pravdivost a funkčnost. Z dalších let jiţ informace o Lesním koupališti řídnou. Bádání znemoţňuje třeba fakt, ţe obec Ruprechtice se 1. 5. 1939 připojila k Liberci4 a není proto jasné, kde by se dobová data měla uchovávat. Lépe řečeno, je jasné, kde by informace měly být, ale kupříkladu katastrální úřad v Liberci má ve svých záznamech mezeru právě od roku 1940 aţ do devadesátých let. K uchování pramenů také rozhodně nedopomohl komunistický reţim, jehoţ nástup Liberec naplno pocítil 21. 8. 1968. V důsledku tohoto období chybí většina dat o rekonstrukci Lesního koupaliště. Nicméně i přesto byl areál po dlouhou dobu plně funkční. Slouţil jako rekreační místo obyvatelům Liberce, i občasným turistům. Měl dostatečně velké zázemí pro děti. Velké brouzdaliště a vodní atrakce (houpačka, kolotoč a skluzavka) se dochovaly aţ do dnešních dnů. Z dalších důleţitých staveb lze ještě vyzdvihnout jiţ zmíněné vyhořelé šatny na severní straně areálu a po roce 2004 zbudovanou novou zadrţovací nádrţ s kamennou dlaţbou na horním toku zásobovacího potoka. Ostatní stavby a zázemí, jako volejbalové hřiště, toalety a sprchy, se spolu s lavičkami do dnešního dne buďto nedochovaly nebo jsou v katastrofálním stavu. Baiersbach či Bayersbach, česky Baierův nebo Bayerův potok se později přejmenoval na Jizerský potok z důvodu, ţe potok přitéká z Jizerských hor a slučuje v sobě pod Lesním koupalištěm více menších potoků z této oblasti. Pramen, který zásobuje lesní koupaliště, a je součástí Jizerského potoka, dostal jméno Ţulovský potok v návaznosti na Ţulový vrch, na kterém pramení. Občas proto dochází k nedorozuměním, a otázkám o kterémţe potoce je vlastně řeč. Existence Lesního koupaliště byla od začátku spjata s vodou z Ţulovského potoka. Nejedná se ale o jediný potok, který do areálů přitéká. Z jiţní strany do koupaliště ústí 4
Karpaš, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 2004. 80-86761-13-4.
12
ještě Maštrlův potok, který byl později údajně zcela sveden pod zem a napojoval se do vod Ţulovského potoka aţ na výstupu z areálu koupaliště. Některé internetové zdroje5 hovoří o tom, ţe v důsledku těţby v nedalekém lomu se průtok Ţulovského potoka sníţil a ten uţ nestíhal plnit koupaliště. Skutečnost je ovšem trochu jiná. Podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu má Ţulovský potok garantovaný průměrný průtok 18 l/s, coţ by k naplnění vany koupaliště mělo bohatě stačit. Hodnotu tohoto průtoku ale značně sniţují zpřísňující se hygienické normy, které nabraly na síle obzvláště v posledních letech, patrně i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie v roce 2004. Situaci Lesnímu koupališti nevylepšilo ani malé mnoţství slunečních dnů. To sníţilo výnosnost celého areálu. Běţná praxe starších let byla nechávat koupaliště napuštěné co nejdéle, klidně i mimo letní měsíce, ale díky horší hygienické situaci a nevýnosnosti provozu se otevírací doba stále zkracovala a zkracovala a jiţ posledních deset let bylo Lesní koupaliště prakticky nefunkční. Lesní koupaliště několikrát změnilo majitele a jeho současným majitelem je Sportovní Klub Ještěd. Administrativní problémy ohledně převodu tohoto majetku na město6 a neochota si tento nevýnosný areál pronajímat nakonec způsobily, ţe po nepravidelném provozu bylo zchátralé Lesní koupaliště roku 2007 zcela uzavřeno. I tak ale slouţí místo mnoha výletníkům a pejskařům, ostatně uţ jako řadu let předtím. Magistrát města Liberce se pokoušel koupaliště zrenovovat uţ v dřívějších letech, kdyţ například v roce 2004 pověřil společnost Storing s.r.o. vypracováním nového projektu. Ten ale doplatil na příliš vysoký rozpočet a na fakt, ţe místu chybí kanalizace. Z této doby tak alespoň zůstaly validní posudky a průzkumy. Do budoucna čeká Lesní koupaliště přerod na ekologický areál, který bude obsahovat i přírodně čištěný bazén. Projekt navrhnutý ekologickým spolkem Divizna dostal od města zelenou teprve nedávno (Duben 2012) a jeho dokončení je plánováno na rok 2014.
5
Fakta o Lesním koupališti [online]. 2012 [cit. 15. února 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.casnemlcet.cz/lesni-koupaliste-liberec/fakta-o-lesnim-koupalisti.php. 6 Šrůtková , Jana. Na Lesním koupališti se zastavil čas. Liberecký den, Roč. 10, č. 127 (01. 06. 2002), s. 15.
13
2.2. Průzkum místa 2.2.1. Lokalita
Zarostlé Lesní koupaliště
Lesní koupaliště leţí na severním okraji města Liberce, přesněji pak na východním okraji obydlené části obce Ruprechtice a je situováno v nadmořské výšce zhruba 410-415 m. n. m. Oplocený areál se nachází v zalesněném území menšího údolí, kterým protéká Ţulovský potok pramenící na Ţulovém vrchu (742 m. n. m.) poblíţ části obce Rudolfov. Odtok z bazénové vany je zajištěn umělým podzemním korytem, které v sobě pod koupalištěm slučuje několik potoků a vede vodu, dále uţ jako Jizerský potok, přírodním korytem přes areál Zoologické zahrady. Ta vodu vyuţívá jako sekundární zdroj vody pro brouzdaliště a nádrţ lachtanů. Voda dále protéká Labutím jezírkem a mnohem později se, uţ vedená pod zemí, vlévá do liberecké řeky Nisy. Areál se nachází na úpatí Jizerských hor a setkává se u něj několik turistických cest. Ţádná z nich ale neslouţí pro masovou turistiku, lukrativní lokality jsou jimi přístupné spíše oklikou. Cesty slouţí především pro krátké pěší procházky a koupaliště dobře spojují s Ruprechtickou zástavbou na západě, blízkým lomem na severovýchodě, a
14
Lidovými sady s konečnou tramvaje na jihu. Od městské hromadné dopravy je místo vzdáleno zhruba jeden kilometr. Jeho dostupnost tedy není úplně nejlepší.
Letecký snímek areálu Lesního koupaliště
15
Plánek areálu z geodetického zaměření s popisem jeho současného stavu
16
Ilustrační fotografie se vzdáleností Lesního koupaliště od městské zástavby
17
2.2.2. Geologie Areál lesního koupaliště má humózní hlinité nadloţí (lze zde pěstovat rostliny) a písčité podloţí z příměsí granitu (ţuly) a hlíny. Mateční horninou lokality je ţulový masiv, který zde spadá do aseismické oblasti. Terén tedy snese půdní změny vyvolané stavební činností. Kromě rozrušení bazénové vany, nebyla zjištěna na zkoumaném území ţádná recentní svahová deformace (eroze půdy, propady základů, apod.).
2.2.3. Hydrogeologie a hydrologie Lesní koupaliště spadá do oblasti Liberecké kotliny, která se jako specifická severní lokalita vyznačuje častými přeháňkami. Podle meteorologické stanice v Liberci má areál relativně vysoký roční sráţkový úhrn, který činí průměrně 930 mm. Spolu s velmi vysokým odtokem a průsaky podzemní vody je třeba dbát na to data při celkové revitalizaci. Podzemní i povrchové vody jinak plynou nerušeně podle svaţitosti terénu. Samotný Ţulovský potok je schopen dotovat v letních měsících bazén vodou o průměrném průtoku 11 l/s. Dlouhodobý roční průměr je díky tání v jarních měsících vyšší a činí 18 l/s. V případě potřeby lze areál Lesního koupaliště dotovat vodou z podzemních vrtů. Tato technologie zde byla pouţita v roce 1996, kdy byl ve vrchní části areálu zbudován jímací vrt HV-1, který byl ale v roce 2004 v posudku vyhodnocen jako zadřený a nefunkční v důsledku zanedbání. Předpokládaný průtok moţných obnovených vrtů je cca 1,0-1,5 l/s.
2.2.4. Dendrologie Jakoţto území hraničící s přírodními neupravovanými lesy, disponuje Lesní koupaliště různorodou skladbou stromů. K nalezení je tu smrk ztepilý (Picea abys), habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní i letní (Quercus petraea s. lat. A Q. robur), buk lesní (Fagus sylvatica), javor babyka (Acer campestre) i různé druhy bříz (Betula). Je škoda, ţe se o stromovou kulturu nikdo příliš nestaral. Z posudku z roku 2004: „Typické pro vegetaci na území koupaliště jsou husté výsadby jehličnanů
18
v nevyhovujícím sponu, nekoncepční a nahodilé výsadby keřů a náletů sukcesních dřevin především javorů a bříz s nízkou sadovnickou hodnotou.“7 To je poznatek, se kterým lze, po průzkumu koupaliště, zcela souhlasit. Areál, kterému bude brzy osmdesát let, vznikal původně na zelené louce a i nejvyšší stromy v jeho oplocené části původně vůbec nebyly. Nyní uţ mnohé dřeviny usychají. 2.2.5. Technické zázemí koupaliště Lesní koupaliště je tvarově i polohově unikátní stavba z konce třicátých let dvacátého století. V obdélníkové části se nachází šest plaveckých drah s klasickou sportovní délkou 50 metrů. Vedle drah se nachází mělčí brouzdaliště, které je propojené se zaobleným brouzdalištěm ve východní části bazénu. Celková plocha bazénu činí 1625 m2 a objem pak 4125 m3. Bazén má maximální hloubku 4,8 m, takţe poskytoval dostatečný prostor plavcům i neplavcům, pro něţ byla určena východní a severní strana s hloubkou 1,2 m. Bazénová vana, která prošla několika rekonstrukcemi, je vyzděná z kamene a v ţulovém masivu má betonové základy, které zpevňovaly celou konstrukci a sniţovaly průsaky do půdy a podzemní vody. Koupaliště má do svého areálu zavedenou elektřinu, chybí mu ale kanalizace. Z vyjádření Severočeské energetiky a plynárenské vyplývá, ţe ţádný ze stavebních zásahů s nimi není nutné konzultovat, v areálu se nenachází ţádný z důleţitých lokálních rozvodů. 2.2.6. Současný stav areálu Areál koupaliště uţ je dnes ke svému původnímu účelu nepouţitelný. Bazénová vana je v katastrofálním stavu. V důsledku letitého vypouštění a tlaku okolní půdy má pobořenou obvodovou zeď, trpí průsaky do podzemí a volně v ní bují plevel, který chátrání urychluje. V momentálním stavu ji nelze znovu napustit bez rizika dalšího rozpadu, který by mohl ohrozit návštěvníky. Zábradlí, dětské atrakce a další kovové předměty jsou prorostlé rzí a stoly a lavičky, kterými byl areál osázen, doplatily společně s budovou šaten na vandaly. 7
Hrubý, Daniel. Dendrologický průzkum. 2004
19
Oplocení, které mělo koupaliště chránit jako soukromý pozemek, svému účelu uţ dnes také neslouţí. Východní strana areálu je volně přístupná díky blízce zbudované detenční nádrţi a zbytek plotu je děrovaný a snadno průchozí.
Fotografie nejzpustošenějších částí areálu (bazénová vana, toalety a základy šaten)
20
3. Analýza 3.1. Revitalizace Pojem revitalizace pochází z latiny ze slova re (znovu) a vitalis (ţivotný, ţivotaschopný). Slovo se nejprve pouţívalo pro obnovu ţivotnosti kulturních menšin, místních tradic a aţ v dnešní době se pouţívá, v přeneseném významu, v mnoha odvětí lidské činnosti. Ve spojení s Lesním koupalištěm ovšem nelze hrubě předpokládat pouhé oţivení areálu v jeho původní funkci. Ačkoliv se v minulosti jednalo o místo, které bylo relativně hojně navštěvované, a mnoho obyvatel Liberce má na ně krásné vzpomínky, je potřeba se zamyslet nejen nad tím, proč koupaliště přestalo fungovat, ale také zdali fungovalo od začátku zcela dobře. Informace z průzkumů dokládají, ţe areál zpustnul jako celek a tudíţ není moţná ţádná lokální rekonstrukce k jeho zpětnému uvedení do provozu. Vzhledem k povaze této práce by taková rekonstrukce ani nebyla vhodná. Pro nalezení správného řešení této lokality je třeba se nejprve podívat na všechna omezení a výhody, jeţ koupaliště skýtá a nabízí. Je samozřejmé, ţe z kaţdého kladu se můţe jednoduše stát zápor (a naopak), ale pro přehlednost je celkové nastínění úmyslně jednoduché.
3.2. Hlavní omezení a problémy 3.2.1. Hygienická vyhláška Podle současné Vyhlášky č. 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, nesplňuje Ţulovský potok předepsané limity pro čistotu vody ke koupání. K obnovení placeného a hlídaného koupaliště by tedy bylo zapotřebí zbudovat novou čističku vody. Vyhláška se dotýká i dalších oblastí neţ jenom čistoty vody a naplnit její limity by vyţadovalo rozsáhlou rekonstrukci. 3.2.2. Chybějící kanalizace Absence kanalizace byl jeden z klíčových argumentů, které město pouţívalo jako záštitu v diskusi pro a proti obnovení areálu. Voda, která by musela být díky novým regulím agresivněji čištěna, by jiţ nebyla dostatečně nezávadná na to, aby mohla
21
řečištěm pokračovat do Zoologické zahrady. Její filtrování a dočišťování pod koupalištěm by bylo nákladné a způsobovalo by proměnlivou zátěţ na říční koryto. 3.2.3. Stíny stromů Koupaliště má dnes ve svém areálu několik vzrostlých stromů, které společně se stromovím na okolních kopcích vydatně stíní jeho jiţní stranu. Výsledkem tohoto stínu bývá navlhlost a blátivost jiţní strany sluneční louky, která nemá po vydatných Libereckých deštích jak uschnout. Stromy, které takto překáţí, a někdy i díky své blízkosti zanášejí bazén nečistotami, jsou výsledkem nezdařilé výsadby a opomíjení náletů.
3.3. Klady místa Oproti omezením se dají pozitiva Lesního koupaliště popsat vcelku krátce. Areál totiţ nejvíce těţí ze svého unikátního umístění, se kterým je spojeno vše ostatní. Díky zasazení na lesní mýtinu se můţe místo pochlubit ojedinělým klidem a atmosférou. Ta sála nejenom ze stáří stavebních kamenů, ale i celkově z faktu, ţe koupaliště vydrţelo fungovat více neţ půl století. V důsledku toho je propojeno s více generacemi libereckých obyvatel, z nichţ velká většina má na místo kladné vzpomínky.
3.4. Směřování ke konceptu V důsledku historického průzkumů i sledování současné situace v Liberci (média, konzultace, návštěva veřejné diskuze o budoucnosti Lesního koupaliště), jsem se pro další vývoj práce rozhodnul, ţe místo má příliš silného genia loci, neţ aby se jeho revitalizace ubírala směrem masivní rekonstrukce. Při bliţším pohledu je patrné, ţe jakákoliv změna ve větší komerčně rekreační park, nebo snad obytnou zónu, by působila příliš násilně a naprosto nemístně. Navíc v době, kdy se i centrum Liberce potýká s problémem prázdného prostoru, je na místě otázka, zda by vůbec podobná změna byla vhodná. Vedle toho jsem navíc dospěl k tomu, ţe hlavní chybou v provozování areálu, zejména v posledních letech, byla krátká provozní doba. Vypouštění na zimní měsíce mi přišlo
22
jako zbytečné ochuzování nejen koupaliště, ale i místa celkově. Chtěl jsem proto najít řešení, které by areál nechalo funkční po celý rok, s tím, ţe by se na jednotlivá roční období měnilo jeho vyuţití. V návaznosti na přírodu, historii, i obecně rozšířenou oblíbenost a zmiňovaného ducha místa jsem se rozhodnul zachovat na místě vodní plochu s tím, ţe bude na zimu zamrzat a slouţit jako kluziště. Rozdílné teploty vody v průběhu roku pak nalákají různé typy návštěvníků. Ve světle těchto nových zjištění jsem si sjednal velké mnoţství konzultací, které mi měly pomoci si ujasnit vizi budoucího řešení. Nejdříve jsem se snaţil navázat na nepotvrzenou informaci o letním ohřevu vody ve staré detenční nádrţi (Viz str. 9), která se mi jevila jako zajímavá a svým způsobem i poetická. Revitalizovat areál nejenom funkcí, ale i očištěním jeho jména od mnohaletých nadávek na studenou vodu mi připadalo jako silný koncept. Díky konzultaci a teoretickému propočtu na Katedrě energetických zařízení na Technické Univerzitě v Liberci jsem se dozvěděl, ţe ohřev vody čistě slunečními paprsky by byl moţný, ale bazén by potřeboval zcela nestíněnou plochu o polovinu větší, neţ má samotná dochovaná vana. Z velikosti nádrţe na dobových nákresech tedy začalo být patrné, ţe se jednalo spíše o zboţné přání neţ o skutečnou původní funkci. Pokud se skutečně voda ohřívala, pak musel být na horním toku Ţulovského potoka mnohem větší soustava ohřívacích jezírek. To se mi ale nepodařilo zjistit, protoţe se jedná o lesní území nemapované ve všech historických pramenech. Ohřívací jezírka navíc mohla ve své době plnit funkci pouze proto, ţe okolní lesy nebyly dosud tak vzrostlé. Stejně tak se mohlo samovolně ohřívat lesní koupaliště bez stínu dnešních smrků. V dnešní době by ale tato výstavba znamenala mohutný zásah do lesů kolem horského potoka, moţná o zásah větší neţ je území celého Lesního koupaliště. Snaha o ohřev vody dobovým systémem (pouhým Sluncem) se tedy ukázala jako zbytečná. Jediné, co se ve výsledku práce odrazilo, byla probírka stromů v eminentní blízkosti koupaliště, která má za úkol vyřešit vlhkost a blátivost jiţní strany areálu a nepříjemný stín na vodní ploše bazénu. Teplota vody mi ale v hlavě zůstala o něco déle, a tak jsem prozkoumal další moţnosti ohřevu bazénu. Ať se ale jednalo o tepelná čerpadla, solární panely či jiné systémy, vţdy se ukázalo, ţe zásah by byl v rozporu s mou snahou zachovat místu přírodní atmosféru. Buď se totiţ jednalo o změnu příliš hlučnou, objemnou, nebo neestetickou.
23
Také jsem v této fázi dospěl k názoru, ţe pro koncept by bylo vhodné, aby bylo místo zcela energeticky nezávislé. Čím méně elektřiny totiţ bude potřebovat, tím méně bude na její ceně a dostupnosti záviset funkčnost místa. Ohřev vody jsem proto na chvíli odsunul na vedlejší kolej a začal se zabývat způsobem čištění vody. Díky chybějící kanalizaci a nutnosti návratu čisté vody do potoka jsem rovnou zavrhnul řešení, která by zahrnovala chlorové čištění. Také jsem nechtěl volit zbytečně nákladné a energii vyţadující řešení s čerpadly. Jako koncepčně spřízněný se pak nakonec ukázal přírodní způsob čištění vody, tedy kořenová čistička. O té jsem se dozvěděl ze Střediska ekologické výchovy Divizna, kde jsem měl na začátku projektu konzultaci. Více se o této technologii rozepisuji v konceptuální části práce. V této fázi práce jsem na chvíli uvízl na mrtvém bodě. Měl jsem nastudované technologie i přesnou představu, co bych chtěl s koupalištěm udělat, ale chyběla mi určitá vize. Prvek, který by veškeré mé představy spojil do silného konceptu. Jako jeden z inspiračních pramenů mi byla na konzultaci doporučena lázeňská architektura starého Říma. Z vlastního zájmu jsem se také chvíli zabýval lázeňským systémem a filozofií Japonska (opětovná těţba těchto pramenů se ukázala jako vitální sloţka mé další práce). Na závěr tohoto průzkumu jsem uznal za vhodné vrátit se na začátek a rozhodnul jsem se asociačně propojit a analyzovat kromě sebraných informací také samotné pojmy, na kterých si práce zakládá. Postup tohoto snaţení bude nejlépe čitelný z diagramu na další stránce. Analýza sepsaných pojmů mi pomohla uvědomit si vzájemné vazby projektu. Kromě těch dobře čitelných bych se spíše zaměřil na ty naznačené. Lesní koupaliště, jakkoliv se tváří jako umělá stavba nevděčí za svůj zvláštní půvab ani člověku, ani čistě přírodě (ta je půvabná i bez lidského zásahu). Aţ vzájemným působením těchto dvou činitelů vzniklo místo, které prostupuje zvláštní harmonie, a které má svého ducha. Můţeme zde hovořit o pozitivním parazitismu, tedy symbiose, lépe však ještě o synergii těchto elementů. Dalším naznačeným, ale obecně dobře známým faktem je lidská zvířeckost. I kdyţ se dnešní člověk snaţí převáţně chovat kultivovaně, kdyţ se navrací do přírody, je to zejména jeho zvířecí stránka, která z tohoto návratu těţí. Jakási těţko popsatelná tuţba a nostalgie přetrvává hluboko v nitru kaţdého člověka, kdyţ cítí spojení s místem
24
svého vzniku, s místem, ve kterém ţil mnohá staletí, a s místem, které automaticky přestalo být jeho domovem, kdyţ se rozhodl ţít za zdmi obydlí, které si sám postavil. Matka příroda a harmonické souţití je kapitola sama pro sebe. Pro účel této práce je hlavně důleţité to, ţe má neuvěřitelnou regenerační schopnost nejen pro sebe, ale i pro člověka, který se v ní cítí v moment svého svévolného setrvání dobíjený, protoţe si uvědomuje pouto s větším celkem, ze kterého se sám dobrovolně vymezil a vyhnal.
Diagram analýzy základních pojmů
25
4. Koncept Na základě analýzy a diagramu z předcházejících stran uţ jsem byl schopen dát dohromady funkční koncept. Potřeboval jsem koupaliště přetvořit na místo, kde bude stále patrná ruka člověka i přírody. Zároveň jsem chtěl paralelně vytvořit prostor, kde se tyto dva prvky budou setkávat a vytvářet něco nového, coţ je záměr, který původnímu lesnímu koupališti chyběl. Tyto tři prostory samozřejmě nejsou pouze fyzického rázu, ani nejsou striktně vţdy odděleny.
4.1. Prostor, a prvky přírody 4.1.1. Studená voda V analýze jsem se rozepisoval o tom, jak jsem se snaţil zajistit pro koupaliště teplou vodu. Po prozkoumání pojmů z diagramu jsem ale usoudil, ţe tato snaha byla spíše kontraproduktivní. Zatímco dnešním evropským standardem je hledání nejpříjemnějšího poţitku pro člověka (teplá voda), asijský způsob myšlení, konkrétně japonský šintoismus je zaloţen spíše na úctě k přírodě jako celku. Kde kdysi průzkumníci objevili vřídlo, postavili svatyni kvůli nezvykle teplé vodě. Kde objevili ledovou vodu z horského potoka, postavili svatyni kvůli vodě nezvykle studené. Ten hlavní kulturní rozdíl je právě v akceptování přírody v jejím plném rozsahu. Osobně tíhnu k šintoistickému pohledu na věc, a proto jsem se nejdříve rozhodnul vystavit koupaliště jako „svatyni studené vodě“.
Přišlo mi, ţe ohřev za kaţdou cenu je
projevem nedostatečné úcty k přírodě a nastaveným podmínkám. Následně se ale ukázalo, ţe za pouţití kořenové čističky bude dosaţeno příjemného kompromisu. Rostliny v čističce totiţ fungují jako přírodní akumulátor tepla, a tak se přeci jen voda lehce ohřeje. 4.1.2. Kořenová čistička Dalším prvkem, který příroda v novém konceptu koupaliště získá, je přímá manifestace v prostoru bazénu. Tím je vyuţití kořenové čističky. Princip kořenové čističky je v podstatě velmi jednoduchý. Rostliny, které ve volné přírodě ţijí v okolí vody, se ţiví bakteriemi a člověku nebezpečnými organismy. Tímto způsobem
26
dokáţou vodu velmi dobře vyčistit.8 Nejpůsobivější přírodní úkaz tohoto systému je čistota horských jezer. V současné době se o kořenových čističkách začíná mluvit čím dál tím více9. Existuje několik moţných způsobů jak včlenit rostliny do prostoru bazénové vany, v mé práci dostanou rostliny rozsáhlý prostor na horní straně koupaliště, kde budou filtrovat přitékající vodu Ţulovského potoka. 4.1.3. Toaleta a šatny Vedle zmíněných sloţek jsem se stále snaţil důrazně dbát na to, aby místu zůstala tichost a aby v něm viditelná (a občas násilná) ruka člověka byla znát co nejméně. Z toho důvodu se v konceptu objevuje jen jeden funkční kompostovací záchod, který nebude nijak zatěţovat Ţulovský potok. Šatny pak na Lesním koupališti vůbec nebudou. Prostor kořenové čističky a okolní příroda bude dávat návštěvníkům dostatek prostoru na převlékání.
4.2. Prvek člověka O části lidského prvku není třeba psát mnoho. Samotné místo vděčí za svou existenci lidské práci a hranatá bazénová vana je spolu s toaletou i novými přestavbami dostatečně silnou demonstrací tohoto faktu. Lidský prvek je pak samozřejmě nejlépe zastoupen rekreanty, kteří se stanou součástí areálů.
4.3. Synergie V diagramu analýzy se objevuje pojem prenatální pozice. Je zmíněn v souvislosti s velkým zármutkem nebo bolestí člověka. V takovémto stavu se lidské tělo instinktivně choulí do „klubíčka“ a vyhledává bezpečí a největší pohodlí, často teplo. Ačkoliv jsem psal, ţe kladu důraz na přijetí studené horské vody, přišlo mi přesto rozumné dát zbědované lidské duši moţnost spočinout i v teplejší vodě. Proto mezi prostorem studeného hranatého bazénu a mezi prostorem kořenové čističky vzniknul ve středu prostor třetí, kde je voda mělčí a zároveň je ještě obklopená rostlinami. Rostliny kořenové čističky působí jako tepelný vodič a spolu s mělčí vodou, zajistí místu o pár stupňů příjemnější teplotu neţ ve zbytku bazénu. 8
V České republice tento potenciál není vţdy vyuţit. Můţe za to zasahování člověka do krajiny. Stavění hrází, betonových mol a písečné násypy umělých pláţí těmto rostlinám znemoţňují přirozený výskyt. 9 Sousední Rakousko má tímto způsobem zpracováno několik veřejných placených koupališť a je to jedna ze zemí, která za masovým rozšířením této technologie stojí.
27
5. Řešení
Pohled na celý zrenovovaný areál
5.1. Horní tok 5.1.1. Návaznost na detenční nádrž Ţulovský potok, který před koupalištěm protéká detenční nádrţí, je v mém řešení přímo pod ní veden dvojím korytem. Staré podzemní koryto, které je přes léto uzavřeno, poslouţí pro zimní odtok. Nové nadzemní koryto vede v teplých měsících vodu přímo do jezírek kořenové čističky. 5.1.2. Kořenová čistička Kořenová čistička je rozdělena do systému tří kaskádových jezírek. Největší z nich uţ je součástí staré vany bazénu, dvě menší jsou posazená výše a kopírují tvar okolního svahu. Velké jezírko má stejný poloměr jako původní oblený vršek bazénu, pouze tento tvar dokončuje na téměř celý kruh. Původní bazénová vana je ale pod kruhovými zdmi stále zachována, i přesto se tímto novým tvarem dotváří ucelenější vizuální dojem, zvětšuje se plocha pro rostliny a zlepšuje se proudění vody blízko vodopádů. Kromě vizuálního poţitku slouţí vodopády hlavně k potřebnému okysličení vody pro rostliny a k lepší distribuci vody do koupaliště.
28
Plánek areálu nového řešení
29
Rostliny kořenové čističky jsou pro optimální funkčnost zcela odděleny od plaveckého prostoru, nedochází tak k mísení nečistot, rozrušování břehů, ani odplavování odumřelých rostlin mezi návštěvníky koupaliště. Jezírka, ačkoliv tvarována vyššími kamennými zdmi, jsou s pozvolným sestupem do hloubky (za pouţití odsvědčeného pravidla kdy na jeden výškový metr připadají tři dálkové). Biotop jezírka tak můţe fungovat stejně jako v přírodě, na bázi bahenních i vodních rostlin. Těch je celá řada, proto jejich přesný výběr není úplně jednoduchá záleţitost. Biotopy přírodních koupališť, i kdyţ jsou sestavovány s potřebnými znalostmi, se ustalují velmi dlouhou dobu (kolem dvou i více let). Na ustálení má vliv mnoho faktorů. Obsah ţivin ve vodě, počasí, agresivita a nároky jednotlivých pěstovaných rostlin, apod. Nelze proto na začátku s přesností určit, jak bude zarostlé jezírko v budoucnu vypadat. Přesto ho lze v dobré víře navrhnout a v průběhu ustalování se o jeho rozvoj starat.
Pohled na kořenovou čističku od přítoku Žulovského potoka
Z rostlin, které se běţně do podobných systémů pouţívají, jsem pečlivě vybral ty, které spolu nijak zásadně nesoupeří o prostor10, nebrání si v příjmu ţivin a mají určitou estetickou hodnotu. Od břehu do hloubky to je Blatouch bahenní (Caltha palustris), Kosatec sibiřský (Iris sibirica), Kosatec ţlutý (Iris pseudacorus), Skřípina lesní (Scirpus silvaticus), Orobinec širokolistý (Typha latifolia), Chrastice rákosovitá 10
Pro lepší funkci biotopu je zamezeno rostlinám zaujímat příliš mnoho místa tím, ţe se ty agresivnější zasadí na dno ještě do květináčů. Omezený prostor pro kořeny jim tak expanzi znemoţní.
30
(Phalaris arundinacea), Rákos obecný (Phragmites australis), Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a Puškvorec obecný (Acorus calamus). Dalšími adepty by mohly být Sítina rozkladitá (Juncus effusus) či Modráska (Pontederia lanceolata). V hloubce potom nesmějí chybět Lekníny (Nymphaea) a jejich příbuzní Stulíky malé a ţluté (Nuphar pumila a lutea). Příkladem rostliny, která je agresivní, co do odběru ţivin, je třeba Zblochan vodní (Glyceria maxima). Rostliny jsou zasazené dostatečně hluboko na to, aby dokázaly přeţít zimu. V patřičné hloubce se totiţ teploty drţí nad nulou. Všechna jezírka tak můţou bez problému zamrznout a slouţit jako malá kluziště. Co se týče obstarávání rostlin, snesou jezírka delší zanedbání, ale neuškodí jim ani častější péče. Nutnost je snad pouze prořezávání rostlin při změnách ročních období, jejich cílené přesazování a odstraňování hrubých nečistot. Jako samostatný biotop by tak jezírko mělo fungovat samo s tím, ţe jednou za týden/měsíc ho navštíví městem placený zahradník nebo zaměstnanec Správy lesů. I kdyţ nejsou jezírka přímo určená návštěvníkům (voda se v nich teprve pročišťuje), nic jim nebrání se v nich brouzdat a prohlíţet si rostliny a další vodní ţivot, který se v nich přírodním prostředí jistě usídlí.
Pohled na kořenovou čističku a brouzdaliště s kruhovým sezením
31
Pohled na bazénovou vanu ve střední části areálu
5.1.3. Bonus: „Solitérium“ Pro průzkumníky kaskádových jezírek čeká pod prvním z nich osamocené místo klidu. Oproti ostatním vodopádům má totiţ první jezírko do dálky protaţenou přepadovou stěnu, takţe pod ní vzniká dostatečný prostor k sezení na kameni za vodní stěnou. Ve skrytu místa za hukotu vody má návštěvník moţnost se alespoň na chvíli ponořit do vlastních myšlenek.
5.2. Bazénová vana Bazénová vana je rozdělená do zón. První je neplavecká zóna s mělkou a teplou vodou, kterou jsem popisoval v konceptuální části Synergie. Toto kruhové sezení a brouzdaliště, je ještě obklopeno rostlinami, ale uţ zde začíná převládat lidský charakter koupaliště. Na sezení přímo navazují schody, kterými se vstupuje do hlubší části plaveckého bazénu, a také dvě zděné cestičky, kterými se dá ze sedací zóny projít na břeh. Celý kruh má dostatečně široké dláţděné stěny, takţe se dá na cestičky projít po nich. Kromě toho není okolí tohoto sezení ještě nijak hluboké, takţe se plavci dostanou na břeh i bez nutnosti vstupovat do kruhu.
32
Druhá zóna uţ je čistě plavecký bazén, ve kterém se dno pomalu svaţuje aţ do původní
úctyhodné
hloubky
téměř
pěti
metrů.
Po
stranách
je
opatřena
zrekonstruovaným původním zábradlím a v největší hloubce schůdky, které končí u paty druhého schodiště. Voda je z koupaliště odváděna dvojím způsobem přes sérii skimmerů11. Jednak horním kanálem, který se napojuje na přírodní sprchu a druhotně pak podzemním korytem. Na zimu se bazén nevypouští. Díky tomu nedochází k rozdílu tlaku zeminy a vody v průběhu ročních období a bazénová vana tak můţe nerušeně fungovat stále. V případě ničivého charakteru ledu se na zimu okraje vany opatřují plastovými kryty (např. prázdné kanystry), které se přiváţou na zábradlí bazénu a zabrání tak poškození v důsledku rozpínavosti ledu. Tento způsob je zdárně vyuţíván i u bazénů menších proporcí a chatrnějších konstrukcí.
Pohled plavce na plaveckou část koupaliště
11
Skimmer je čistící zařízení, které se vyrábí v mnoha variantách (mechanické, elektrické s pumpou). V mé práci je pouţit klasický mechanický skimmer, který je v podstatě jenom velký filtr na nečistoty z bazénu, který se čas od času vybere. Existují různé velikosti a tvary, které se volí podle objemu vodní plochy.
33
5.3. Dolní tok 5.3.1. Vodopád / Přírodní sprcha Díky rozdílné výšce vodní hladiny v bazénu a zbytku areálu ve spodní části je vyuţita energie vody na další dvě zařízení, sprchu a toalety. Sprcha je zcela uzavíratelná pro období zimy, aby nepopraskaly útroby bazénu, ale po zbytek roku se její průtok nijak neomezuje. V písečném brouzdališti se voda opět filtruje a odtéká do podzemního koryta potoka a dále ještě do toalety. 5.3.2. Toalety Jediná toaleta, která v areálu původně být neměla, si po mé úvaze nakonec své místo vyslouţila jako nezbytná součást pohody v rekreaci a regeneraci člověka. I v jejím designu byl ale i přesto zachován charakter práce, takţe je co nejvíce propojena s přírodou. Předně je neuzavřená od okolního prostoru. Je zasazena do svaţujícího se terénu, od kterého je oddělena vysokými travami (vybírat se dá z velké řady lipnicovitých vytrvalých rostlin). Samotný záchod si opět bere inspiraci ze Starověkého Říma a dnešního Japonska. V těchto kulturách je od dnešního evropského standardu zvyklostí u vykonávání potřeby nikoliv sedět, ale dřepět. Doktorská komunita tento způsob nijak nezavrhuje, ba naopak, bývá i podporován z důvodu lepší funkce vylučovacího soustavy. V mé práci je tedy pouţit s odkazem na zdraví a minulost, zároveň se jím ale nevytrácí i spojení s přírodou, protoţe tímto způsobem se vyměšuje i mnoho druhů zvířat (např. primáti). Přiznává se tím do určité míry i původní zvířecí povaha člověka. Rozum člověka ale není zcela popřen způsobem dřepění. Jako funkční záchod, je místo napojeno na vodní tok, který zde díky rozdílně výšce vody vyvěrá v obráceném kohoutku na způsob bidetu. Voda z tohoto místa je pak odváděna do podzemního koryta, se kterým se sloučí na výstupu z areálu. Toaleta slouţí jako moderní suchý záchod. Moč je odváděna do země, kde se postupně vstřebá a ničemu neškodí, fekálie pak putují do samostatného kontejneru, který se při správném navrţené velikosti můţe vybírat jednou za dva roky. Za takto dlouhé období
34
se z odpadu stane zcela neškodné přírodní hnojivo, které se dá pouţít na hnojení okolních rostlin. v době mimo koupání12 i přímo v kořenové čističce.
Pohled na nezarostlou toaletu
5.3.3. Terasy Vzhledem k přírodnímu a bezúdrţbovému charakteru celého konceptu byl celý areál výškově srovnán. Na úrovni koupaliště se tímto zásahem podařilo odstranit uţ zarůstající a nebezpečná schodiště, v dolní části areálu pak byl terén lehce prohlouben. Tím sice vzniknul nový prostor, který můţe s návštěvníky nabývat mnoha podob, ale zároveň vznikla potřeba nového a delšího schodiště. To bylo nahrazeno sérií vrstevnicových teras, které celý areál propojují s výškově rozdílnou jiţní cestou a okolím, a zároveň zpevňují svahy po svých krajích. Na severní části jsou terasy volně určeny původní přístupovou cestou, která fungovala jako nakloněná rovina. Návštěvník, tak můţe po obou stranách areál zvolna opustit po přístupových cestách (severní i jiţní), nebo procházet a zase se navracet po schodových terasách, které jsou odstupňovány v podobném měřítku jako schody.
12
Hnojení by nemělo vadit ani v měsících silného koupacího provozu, ale vychází se spíše ze zaţité těţko programovatelné představy, ţe koupání v takové vodě musí být zdraví nebezpečné.
35
Pohled na terasy a zarostlou toaletu od vstupu do areálu
5.3.4. Vyústění vody z areálu Za toaletou se ještě v krátkém nadzemním korytě objevuje Ţulovský potok, který dal vzniknout projektu Lesního koupaliště. Všechny vodní toky (toaleta, sprcha, Maštrlův potok) se pak spolu setkávají v podzemní strouze, aby spolu za křiţovatkou u vstupu do areálu daly s ještě jedním potokem vzniknout Jizerskému potoku. Cesta vody Ţulovského potoka, který na sebe v projektu bere mnoho podob, je tak u konce.
5.4. Materiály a rekonstrukce Ohledně materiálů není třeba napsat mnoho, revitalizace totiţ v základních kamenech není příliš náročná. Areál těţí ze stejných surovin jako původní projekt, tedy z kamene (místní ţuly). Na strouhy, filtry a kořenovou čističku (pro vodní rostliny) je potřeba velké mnoţství písku.
Při rekonstrukci bazénové vany se opět uplatní beton a
hydroizolační nátěry a plachty. Pro kontaktní předměty, jako je sprcha, toaleta, a zábradlí se samozřejmě pouţije nerezových výrobků.
36
6. Závěr a zhodnocení Zde bych pouze krátce shrnul výsledky své práce. Ke své bakalářské práci, ale také ke zvolenému místu jsem se snaţil přistupovat s co největší moţnou pokorou. Pevně věřím, ţe se mi podařilo respektovat omezení, které místo nabídlo, ale ţe jsem se v nich zároveň neztratil a ve správné míře nechal působit svoji kreativitu. Pokud se ještě ohlédnu za hlavními problémy z analýzy, všechny se, správnou volbou konceptu, vyřešily samy. Na přírodní vodní plochy se hygienická vyhláška nevztahuje a kořenová čistička je pro koupání návštěvníků příjemnou zárukou bezpečnosti vody. Díky jejímu pouţití přestává být problémem i chybějící kanalizace. Co se týká kladů místa a shrnutí vlastního konceptu, mám za to, ţe se mi podařilo místo neochudit o jeho jemnou krásu, ba co víc, zdůraznit unikátní napojení na zdroj horského potoka. Nový areál Lesního koupaliště je připraven slouţit návštěvníkům, zároveň se ale, díky své samostatnosti, obejde i bez nich. Funguje rovným dílem jako přírodní poutní místo i tichý rekreační areál. V nevelké konkurenci starších projektů města se toto řešení vymezuje nejvíce asi svým respektováním genia loci a skutečnou funkčností.
37
7. Příloha 7.1. Obrazová příloha
První zmínka o lesním koupališti
38
7.1.2. Ukázky rostlin kořenové čističky
Blatouch bahenní
Kosatec sibiřský
Kosatec žlutý
Skřípina lesní
Zblochan vodní
Stulík žlutý
39
Orobinec širokolistý
Rákos obecný
Chrastice rákosovitá
Kyprej vrbice
Puškvorec obecný
Modráska
40
Lekníny
Sítina rozkladitá
7.2. Zdroje obrázků: Zarostlé koupaliště: Název: Bývalé liberecké Lesní koupaliště v Lidových sadech Autor: Ota Bartovský, MF DNES http://liberec.idnes.cz/foto.aspx?r=liberec-zpravy&c=A120208_1729662_libereczpravy_oks&foto=KOL3cc35c_123547_2595520.jpg Rostliny: Blatouch: http://www.murman.ru/flora/data/1200056.shtml Sítina: http://www.zahradnictvifous.cz/pcss/vodni-svet/big/sitina-juncus-ensifolius.jpg Modráska: http://www.wellgrowhorti.com/Pictures/Landscape%20Plants/Shrubs/Web%20Picture s1/P/Pontederia%20Lanceolata.jpg Zblochan: http://www.wmap.cz/opk/vmp/images/ros/jpg/zblochan%20vodn%C3%AD%202.jpg Puškvorec: http://www.paukertova.cz/gallery/gal8_obr1188929087_32.jpg Leknín: http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=169 Stulík: http://botany.cz/cs/nuphar-lutea/ Kosatec: http://kukni.rajce.idnes.cz/rostliny_III./#Kosatec_zluty_2_.jpg Ostatní: http://kcov.wz.cz/Images/kosatecs.jpg http://kcov.wz.cz/Images/skripinabig.jpg http://kcov.wz.cz/Images/IMG_0446abig.jpg http://kcov.wz.cz/Images/chrastice.jpg http://kcov.wz.cz/Images/IMG_0438big.jpg http://kcov.wz.cz/Images/IMG_0440big.jpg
41
7.3. Informační zdroje
Knihy a publikace Šimečková, Jana. Ekologická koupací jezírka. Svaz zakládání a údrţby zeleně. Brno. 2005. Šimečková, Jana. Večeřová, Irena. Stavba přírodních koupališť, šance pro budoucnost. Svaz zakládání a údrţby zeleně. Brno. 2008. Karpaš, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 2004. 80-86761-13-4. Šrůtková , Jana. Na Lesním koupališti se zastavil čas. Liberecký den, Roč. 10, č. 127 (01. 06. 2002), s. 15.
Internetové zdroje Kuntoš, Marek. Bývalé Lesní koupaliště v Liberci nabídne zřejmě koupání i vzdělávání [online]. 2012 [cit. 19. dubna 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tydenvlk.cz/zpravy-3/9111-byvale-lesni-koupaliste-v-liberci-nabidnezrejme-koupani-i-vzdelavani. Fakta o Lesním koupališti [online]. 2012 [cit. 15. února 2012]. Dostupné na World Wide
Web:
http://www.casnemlcet.cz/lesni-koupaliste-liberec/fakta-o-lesnim-
koupalisti.php. Felgr, Pavel. Rozhor s Jiřím Rutkovským o Lesním koupališti Liberec. 2011 [cit. 16. Prosinec 2011] Dostupné na World Wide Web: http://www.casnemlcet.cz/lesnikoupaliste-liberec/lesni-koupaliste-liberec-rozhovor-jiri-rutkovsky.php Hampl, Tomáš. Měsíc o Lesním koupališti. 2012 [cit. 7. Únor 2012]. Dostupné na World Wide Web: http://www.odsliberec.cz/clanky/156 Svoboda, Jaroslav. Budování bazénu. 2011. Dostupné na World Wide Web: http://www.ekozahrady.com/budovani_bazenu.htm
42
Často
kladené
otázky.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
Dostupné
na
World
http://www.bio-
bazeny.sk/casto-kladene-otazky/ Tuček,
Richard
Ţulovský
potok.
Wide
Web:
http://tucek.atlasweb.cz/Mapy/Obr02/Zul_potok.html
Inspirace News+Rescue. WC toilet seats unlike natural squatting causes cancer, colitis, IBS, diverticulosis. [cit. 30. Prosinec 2010]. Dostupné na World Wide Web: http://www.newsrescue.com/2010/12/wc-toilet-seats-unlike-natural-squatting-causescancer-colitis-ibs-diverticulitis/#axzz1u322yrao
43
Abstrakt PROIOS, Ch. Revitalizace prostoru Lesního koupaliště v Liberci. Liberec 2012. Bakalářská práce. Technická Univerzita v Liberci. Katedra Environmental Designu. Fakulta umění a architektury. Vedoucí práce: MgA. Leona Matějková, Klíčová slova: revitalizace, rekonstrukce, Lesní koupaliště, bazén, přírodní koupaliště, biobazén, Liberec Práce se zaměřuje na moţnosti vyuţití nefunkčního areálu Lesního koupaliště v Liberci. V důsledku podrobné historické analýzy místa, současnosti, i pojmů s prací spojených, předkládá koncept a řešení, které ctí přírodu, genia loci a navazuje na tradici koupání na Lesním koupališti. Výsledkem je funkční zrenovovaný areál, který je téměř nezávislý na lidské správě, zachovává si svoji a atmosféru a tichost, ale zároveň zve ke svému objevování.
44
Abstract PROIOS, Ch. Revitalisation of the Forest Pool Area in Liberec. Liberec 2012. Bachelor's thesis. Technical University in Liberec. Deparment of Environmental Design. Faculty of Arts and Architecture. Supervisor: MgA. Leona Matějková, Keywords: revitalisation, reconstruction, forest pool, forest lake, swimming pool, natural swimming pool, biopond, Liberec This thesis focuses on the possibilities of utilizing the closed area of the Forest Pool in Liberec. The result of a thorough historical and present analysis of the place and the analysis of selected keywords is a concept and a particular solution that respects the nature, genius loci and follows the tradition of bathing and swimming in the Forest Pool. The outcome of the work is revitalised complex, which is almost self-sufficient, it retains its quietness and specific atmosphere, but still invites the visitors to further discovering.
45
