Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Evropský výbor pro normalizaci
TC 278 Dopravní telematika
N1838
Název :
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Zdroj
eCall
Datum
10. 5. 2006
Pracovní položka Poznámka
duben 2006
1
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
duben 2006 Verze 2.0
Autoři Řídicí skupina eCall
duben 2006
2
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Obsah Kapitola 1 – Fórum eSafety………………………………………………………….………………………..4 Kapitola 2 – Proces tísňového volání eCall…………...……………………………………………..…….5 2.1 Řídicí skupina eCall…………………..………………………………………………………….5 2.2 Prohlášení o dohodě……………….………………………………………………………..…..6 2.3 Zasedání na vysoké úrovni………………………………………………………………...……6 2.4 Směrnice, oznámení a doporučení………………………….………………………………….6 Kapitola 3 – Požadavky na tísňové volání eCall………………………………………………………..…8 3.1 Architektura tísňového volání eCall…………………………………………………………….8 Kapitola 4 – Výkonnostní kritéria tísňového volání eCall……………………………………...….…..10 4.1 Řetězec služeb eCall………………...………………………………………………...……....10 4.2 Koncová výkonnostní kritéria…………………………………………………………...……..10 4.2.1 Koncové načasování výkonnostních kritérií…………..………….………………11 4.2.2 Výkonnostní kritéria – Generátor eCall………..……………….……...…………11 4.2.2.1 Strategie automatického spouštění eCall………..……………….…..12 4.2.2.2 Strategie manuálního spouštění eCall…………..…….………….…..12 4.2.2.3 Přesné umístění………………………………………….………….…..12 4.2.2.4 Minimální soubor dat (MSD) ……………………………………….…..13 4.2.3 Výkonnostní kritéria – Mobilní síť………………………………………..…….…..14 4.2.4 Výkonnostní kritéria – Centrum tísňového volání (PSAP) ……………………..14 4.2.4.1 Přesnost mapy…………………………………………………………..14 4.3 Dopravní protokol…………………………………………………………………………..…..14 4.4 Certifikace eCall…………………………………………………… ………………….….…..15 Kapitola 5 – Jiné problémy………………………………………………………………………….….…..16 5.1 Status realizace 112 a E112…………………………………………………..………….…..16 5.2 Plán nasazení tísňového volání eCall…………………………………………………...…..16 5.3 Soukromí…………………………………………………………………………………….…..17 5.4 Struktura centra tísňového volání (PSAP) ……………………………………………....…..17 5.5 Obchodní případ eCall……………………….………………………………………………...18 Kapitola 6 – Závěrečná doporučení…………………………………………………………………...…..20 Kapitola 7 – Seznam příloh…………………………………………………………………………..….…..21
duben 2006
3
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 1 – Fórum eSafety Vzhledem k počtu úmrtí více než 40 000 osob každý rok na vozovkách Evropské unie, dospěla Evropská komise k závěru, že současná opatření na snížení počtu úmrtí nejsou dostatečná. V Bílé knize o evropské dopravní politice z roku 2001 navrhla Evropská komise pro Evropskou unii cíl snížit počet úmrtí na vozovkách na polovinu do roku 2010. Jednou z iniciativ Evropské unie je založení Fóra eSafety, což je společná iniciativa průmyslové sféry a veřejnosti na zlepšení bezpečnosti na vozovkách využitím nových informačních a komunikačních technologií. Celkovým cílem je vytvořit společnou evropskou strategii na zrychlení výzkumu a vývoje, nasazení a použití Inteligentních integrovaných bezpečnostních systému (IISS – Intelligent Integrated Safety Systems) včetně Systémů pokročilé asistence řidičům (ADAS – Advanced Driver Assistance Systems) na zvýšení silniční bezpečnosti v Evropě. Fórum eSafety vytyčilo 28 doporučení na zlepšení silniční bezpečnosti pomocí nových technologií. 1 28 doporučení vedlo k vytvoření různých pracovní skupin pod Fórem eSafety, které vyvíjejí doporučení na zavedení specifických technologií nebo aplikací. Jednou z těchto pracovních skupin je Řídicí skupina eCall (DG eCall), založená na konci roku 2002. Řídicí skupina eCall určila v polovině roku 2003 klíčové činitele zapojené do procesu eCall a navrhla závislosti rozhraní, která bylo nutno stanovit mezi činiteli. Tito činitelé jsou členové čtyř velkých „zástupců“: •
automobilového průmyslu;
•
mobilního telekomunikačního průmyslu;
•
veřejných pohotovostních složek a přidružených nebo spolupracujících organizací služeb;
•
veřejných
organizací
sociálního
zabezpečení,
soukromých
pojišťovacích
společností
a automobilových klubů. eCall byl Fórem eSafety označen jako vysoce důležité téma. ERTICO a ACEA, dva spolupředsedové Řídící skupiny eCall spolu se členy Řídicí skupiny eCall a Evropské komise již zpracovali ustanovení na přípravu doporučení, které by zrealizovaly tísňové volání eCall ve všech členských státech EU a zavedly jako standardní provedení ve všech nových schválených typech vozidel od 1. září 2010.
1
Fórum eSafety - 28 doporučení: http://www.esafetysupport.org/en/esafety_activities/28_recommendations/
duben 2006
4
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 2 – Proces tísňového volání eCall 2.1
Řídicí skupina eCall
Řídicí skupina eCall má 138 členů 2 ze všech skupin investorů zabývajících se službami tísňového volání eCall a hodnotového řetězce služeb. Řídicí skupina organizovala velké množství zasedání za účelem vytvoření konsenzu o přístupu k implementaci tísňového volání eCall 3 v celém rozsahu. Cílem zasedání bylo vyjasnit současný stav vývoje, definovat funkční architekturu, specifikovat systém, definovat kritéria na funkční požadavky pro všechny úrovně řetězce služeb, načrtnout náklady a zisky pro investory v hodnotovém řetězci a vyřešit organizační problémy. Kromě toho bylo několik zasedání organizováno se specifickými skupinami investorů se záměrem získat specifický výstup nebo pro informování o nezbytných akcích pro specifickou skupinu investorů ve fázi implementace tísňového volání eCall. V červenci 2005 bylo založeno několik pracovních podskupin pod Řídicí skupinou eCall s cílem vyřešit různé identifikované otevřené problémy, týkající se řetězce služeb i hodnotového řetězce. Seznam různých pracovních podskupin a jejich specifických cílů je uveden v tabulce 1. Závěry od těchto skupin jsou obsaženy v těchto doporučeních a veškeré záznamy jsou uvedeny v přílohách příslušných kapitol. Název
Cíl
Obchodní případ 1 (BC.1)
Vytvořit přehled aktuálně dostupných studií
Obchodní případ 2 (BC.2)
Náklady/zisky pro pojišťovací průmysl – potenciální obchodní případ
Obchodní případ 3 (BC.3)
Výrobci automobilů definují náklady systému ve vozidle
Generátor eCall 1 (EG.1)
Vytvořit výkonnostní kritéria týkajících se řetězce eCall
Generátor eCall 2 (EG.2) Generátor eCall 3 (EG.3) Centrum tísňového volání (PSAP.1) Certifikace
Vysoká úroveň požadavků na systém eCall ve vozidle (z pohledu dodavatele) Definovat funkční požadavky a specifikace pro generátor eCall Definovat požadavky PSAP týkající se přijímání a zpracovávání eCall Definovat postupy certifikace týkající se celého řetězce eCall
Tabulka 1 – Různé pracovní podskupiny pracující pro Řídicí skupinu eCall od roku 2005
2 3
Celkový seznam členů Řídicí skupiny eCall je uveden v příloze 1. Celkový seznam zasedání eCall, od roku 2005 je uveden v příloze 2.
duben 2006
5
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
2.2 Prohlášení o dohodě (MoU – Memorandum of Understanding) Řídicí skupina eCall vydala v srpnu 2004 Prohlášení o dohodě (MoU) 4 , které vyzývá účastníky k aktivnímu průzkumu přiměřených a udržitelných řešení tísňového volání eCall a k potenciálním obchodním případům. MoU uvádí seznam nezbytných mechanizmů pro zavedení akčního plánu eCall a navrhuje opatření, která musí přijmout Evropská komise, členské státy EU, automobilový průmysl, telekomunikační a pojišťovací průmysl. Klíčovým poselstvím MoU je, aby eCall fungoval v jakémkoliv členském státě EU a aby byl eCall (zvuk a data) založen na používání jednotného celoevropského tísňového telefonního čísla 112. MoU má dnes 59 5 podpisů od různých investorů, stále ale chybějí podpisy hlavních investorů, jako je velká většina členských států EU, a to i navzdory snahám Evropské komise a různých členů Řídicí skupiny eCall získat tyto podpisy.
2.3
Zasedání na vysoké úrovni
Evropskou komisí byla organizována tři zasedání na vysoké úrovni, dvě s evropskými členskými státy a jedno se zástupci související průmyslové sféry. Jak členské státy, tak průmysl se zaměřil v prvních dvou zasedáních na stanovení harmonogramu pro implementaci tísňového volání eCall. Třetí zasedání na vysoké úrovni se členskými státy bylo pořádáno jako reakce na oznámení Evropské komise vyzývající členské státy k podpisu MoU a k podniknutí nezbytných kroků k implementaci tísňového volání eCall 6 .
2.4 Směrnice, oznámení a doporučení Směrnice a oznámení týkající se tísňových volání v Evropské unii (112, E112 a eCall) jsou: 7 •
Rozhodnutí
Rady
o
zavádění
jednotného
evropského
tísňového
telefonního
čísla
(91/396/EHS); •
Směrnice o univerzální službě 2002/22/ES;
•
Směrnice o soukromí a elektronické komunikaci 2002/58/ES;
•
Směrnice o ochraně dat 95/46/ES;
•
Oznámení o akčním programu na Evropskou silniční bezpečnost C(2003) 311;
•
Oznámení o ICT pro bezpečnosti a inteligentní vozidla C(2003) 542;
•
Doporučení komise o zpracování informací o umístění volajícího C(2003) 2657;
•
Druhé oznámení eSafety: Předložení tísňového volání eCall občanům C(2005) 431.
4
Prohlášení o dohodě je uvedeno v příloze 3. Celkový seznam podpisů MoU je uveden v příloze 4 – poslední aktualizace 15. 3. 2006. 6 Hlavní závěry ze tří zasedání na vysoké úrovni jsou uvedeny v příloze 5. 7 Veškeré směrnice a nařízení jsou uvedeny v příloze 6 5
duben 2006
6
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall Poslední oznámení – Předložení tísňového volání eCall občanům bylo přijato Evropským parlamentem, který navrhnul zprávu o rozlišení důležitosti systému eCall a poskytnul evropské komisi svou podporu většinovým hlasováním. Evropský parlament tímto požadoval, aby členské státy EU podnikly nezbytné kroky při implementaci tísňového volání eCall 8 . Směrnice o univerzální službě (USD – Universal Service Directive), která obsahuje závazek pro členské státy zajistit patřičnou odpověď a zacházení s voláním na číslo 112, stejně jako povinnosti pro operátory veřejné telefonní sítě poskytnout k dispozici informace o umístění volajících orgánům spravujícím tísňové služby, v rozsahu technicky přípustném, bude procházet revizí v roce 2006. Některá témata týkající se E112 a služeb eCall mohou být zváženy k zahrnutí do návrhu Evropské komise pro revidovanou Směrnici USD, očekávanou na konci roku 2006.
8
Návrh zprávy o silniční bezpečnosti: Předložení tísňového volání eCall občanům, Evropský parlament, Komise pro dopravu a cestovní ruch, dočasně 2005/2211 (INI), Zpravodaj: Gary Titlet, je uveden v příloze 7.
duben 2006
7
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 3 – Požadavky na tísňové volání eCall Řídicí skupina eCall doporučuje architekturu tísňového volání eCall, která je založena na kvazisimultánním linku zvukových dat z generátoru tísňového volání eCall do první úrovně PSAP (centra 9
tísňového volání) . Řídicí skupina eCall doporučuje, aby byly přijaty následující nezbytné požadavky
pro přenos zvuku i dat pomocí mobilních sítí: •
Celoevropské řešení: o
Možnost roamingu;
o
Náležitost k normám GSM (ETSI, 3GPP), které musí být dostupné po dostatečně dlouhou dobu na podporu doby životnosti vozidla;
o
Společně zavedené všemi evropskými telekomunikačními společnostmi & pokud možno ve všech modulech GSM;
•
Mechanismus dopravy v reálném čase;
•
Kvazi-simultánní zvukové volání a přenos dat;
•
Bezpečná doprava a směrový mechanismus (E112);
•
Automatické potvrzení.
Více specifické požadavky, týkající se systému tísňového volání eCall, byly definovány investory zainteresovanými v pracovních podskupinách Řídicí skupiny eCall
3.1
10
.
Architektura tísňového volání eCall
Řídicí skupina eCall doporučuje, aby architektura pro tísňové volání eCall, jak je znázorněna na obrázku 1, byla přijata všemi investory při jeho implementaci. Postup je níže znázorněn.
Dopravní nehoda
E112 Informace o místě
Hlas (112)
Centrum tísňového volání
Data Hlas
Minimální soubor dat z vozidla
Přenos dat na 112
Obrázek 1 – Přehled systému tísňového volání eCall
9
PSAP může být veřejný orgán nebo poskytovatel soukromých služeb fungující pod kontrolou veřejného orgánu. Dokument objasňující požadavky na centra tísňového volání (PSAP) je uveden v příloze 8.
10
duben 2006
8
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall 1) Generátor eCall iniciuje tísňové volání eCall senzory automatickým spuštěním a/nebo manuálně, pošle ve vozidle spuštěné tísňové volání eCall to centra tísňového volání PSAP. Tísňové volání eCall se skládá ze dvou prvků: čistého hlasového (audio) telefonního volání založeného na principu 112 a minimální soubor dat (MSD). 2) Tísňové volání eCall (data + zvuk) přenášené mobilní sítí, je rozpoznáno operátorem mobilní sítě (MNO) jako tísňové volání 112, a je v prvé řadě zpracováno operátorem mobilní sítě. Podle zpracování 112, operátor opatří volání identifikací linky volaného (CLI) a zároveň podle USD a doporučení E112, přidá nejlepší možné umístění vozidla (založeno na principu nejlepší snahy 11 ). Po zpracování 112, telekomunikační operátor předá zvuk 112 spolu s identifikací CLI, umístění mobilu a minimální soubor dat tísňového volání eCall příslušnému centru tísňového volání PSAP. 3) Centrum tísňového volání PSAP přenese upozornění generátoru eCall, které specifikuje, zda byla data správně přijata.
11
Doporučení Komise na zpracování informací o poloze volajícího C(2003) 2657.
duben 2006
9
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 4 – Výkonnostní kritéria tísňového volání eCall Celková výkonnostní kritéria pro řetězec služeb eCall byla odvozena z řady studií a zkušeností různých skupin příslušných investorů 12 . Kromě toho byly také vzaty v úvahu zkušenosti ze srovnatelných automatických a manuálních tísňových systémů ve vozidle nebo systémů volajících asistenci a současných operačních systémů PSAP a systémů tísňových odpovědí.
4.1
Řetězec služeb tísňového volání eCall
Tísňové volání eCall zahrnuje řadu různých investorů s oddělenými odpovědnostmi a úkoly, které se i překrývají. Aby bylo možné poskytnout jasné chápání různých aspektů řetězce eCall, je na obrázku 2 identifikováno šest různých domén.
Systém spouštějící eCall ve vozidle
Generátor eCall (GE)
Spouštěč 112 eCall (senzory nebo manuální)
Software ve vozidle spustí volání 112
Přenos sběrnicí ve vozidle
Komunikační modul ve vozidle spustí volání 112 a zašle MDS
GE do OMS
Operátor mobilní sítě (MNO)
MNO do CTV
Centrum tísňového volání (CTV)
Příjem volání 112 a minimální soubor dat (MSD)
Rozšíření volání 112 o CLI (identifikaci linky volaného), polohy mobilu a MSD
Přesun zvuku 112, CLI, polohy mobilu a MSD do centra tísňového volání
Odpověď na volání 112, dekódování a vizualizace polohy mobilu a MSD
Obrázek 2 – Šest domén řetězce služeb eCall
4.2 Koncová výkonnostní kritéria Řídicí skupina eCall doporučuje, aby minimální cíl pro celková výkonnostní kritéria byl 13 : •
Do roku 2010 – 85 % všech aktivovaných a zaslaných eCall má úspěšně 14 dosáhnout PSAP;
•
Do roku 2015 – 89 % všech aktivovaných a zaslaných eCall má úspěšně dosáhnout PSAP;
•
Do roku 2020 – 92 % všech aktivovaných a zaslaných eCall má úspěšně dosáhnout PSAP.
12
Objasňující dokument EG1 – výkonnostní kritéria eCall je uveden v příloze 9. Revizní klauzule je přidána s cílem vyhodnotit celková výkonnostní kritéria v roce 2014 na rok 2015. 14 Úspěšně znamená, že jako minimum, MSD musí být přeneseno a přijato body PSAP první úrovně. 13
duben 2006
10
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
4.2.1 Koncové načasování výkonnostních kritérií Zkrácení času pro odpověď je pro zacházení s tísňovými voláními zcela zásadní. Řídicí skupina eCall doporučuje, aby výkonností kritéria týkající se načasování řetězce služeb eCall byla dodržována podle obrázku 3 15 . Doba distribuce signálu nehody
Dopravní nehoda
Doba spuštění volání
Doba vytvoření zvukové spoje
Doba přenosu a vizualizace dat
Spuštěny senzory eCall
Obrázek 3 – Načasování výkonnostní kritérií pro řetězec služeb eCall
4.2.2
Výkonnostní kritéria – generátor eCall
Uvnitř řídící skupiny eCall, ACEA 16 přijala úkol definovat funkční specifikace pro generátor eCall a vyzvala dodavatele, poskytovatele služeb a operátory mobilních sítí, aby se připojili k pracovní skupině. Další pracovní podskupina vedená společností Autoliv 17 byla založena, aby hodnotila technické studie týkající se tohoto předmětu a prodiskutovala jistý počet témat jako: přenosné nebo zabudované, řešení se SIM nebo bez SIM, manuální a automatická strategie aktivace generátoru tísňového volání eCall. Řídící skupina eCall doporučuje následující cílová výkonnostní kritéria pro generátor eCall 18 : •
Do roku 2010 – 90 % všech závažných nehod, které splňují mezní hodnoty pro spuštění tísňového volání eCall by mělo být úspěšně 19 dodáno generátorem eCall do mobilní sítě;
15
Doba T1 = 20 sekund může vyžadovat, aby byla prodloužena v případě, že ochrana dat a problémy s kapacitou sítě vyžadují nastavení systému do „spacího" modu (sleeping mode). 16 Kompletní funkční specifikace systému ve vozidle od ACEA je uveden v příloze 10. 17 Požadavky vysoké úrovně pro systém ve vozidle pracovní podskupiny EG.2 (Pohled dodavatele) je uveden v příloze 11. 18 Revizní klauzule je přidána se záměrem vyhodnotit cíl pro výkonnostní kritéria v roce 2014 na rok 2015. 19 Úspěšně znamená, že jako minimum, MSD musí být přeneseno a přijato body PSAP první úrovně. duben 2006
11
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall •
Do roku 2015 – 95 % všech závažných nehod, které splňují mezní hodnoty pro spuštění tísňového volání eCall by mělo být úspěšně dodáno generátorem eCall do mobilní sítě;
•
Do roku 2020 – 98 % všech závažných nehod, které splňují mezní hodnoty pro spuštění tísňového volání eCall by mělo být úspěšně dodáno generátorem eCall do mobilní sítě.
Dále je doporučováno, aby byl generátor eCall neprogramovatelný, aby bylo možné např. změnit informaci MSD u poskytovatele služeb.
4.2.2.1 Strategie automatického spouštění tísňového volání eCall Automatické spouštění tísňového volání eCall musí být bezpečné, musí být účinné a musí být navrženo tak, aby bylo generátorem eCall vygenerováno minimum chybných volání eCall. Řídící skupina eCall proto doporučuje, aby: •
byl signál automatického spouštění tísňového volání eCall generován v modulu ovládání airbagu a/nebo kombinací dat jiných senzorů (např. setrvačníku, radaru, osového zatížení, rychlosti);
•
bylo tísňové volání eCall generováno tak, aby reagovalo na co nejvíce různých druhů dopravních nehod (např. náraz čelní zadní, boční a v náklonu);
•
byly mezní hodnoty pro spuštění založeny na paprskovité rychlosti, aby mohly být poslány jako dodatečná nepovinná data do centra tísňového volání, za předpokladu, že tato informace může být v centru použita s dostatečnou spolehlivostí na vyhodnocení pravděpodobnosti vážných zranění; a
•
byli výrobce vozidel zodpovědní za stanovení signálu automatického spouštění tísňového volání eCall.
4.2.2.2
Strategie manuálního spouštění tísňového volání eCall
Řídící skupina eCall má následující doporučení pro manuální spouštění tísňového volání eCall: •
při navrhování generátoru eCall je třeba provést opatření, aby nedošlo k náhodnému manuálnímu spuštění. V řídící skupině byly prodiskutovány různé scénáře, jako např. pro spuštění tísňového volání eCall držet tlačítko eCall stlačené po dobu 3 vteřin nebo stlačit tlačítko dvakrát během 5 vteřin;
•
strategie manuálního spouštění závisí na specifickém rozhraní člověk – stroj pro generátor eCall a je doporučováno, aby výrobci vozidel navrhli individuálně generátor eCall takovým způsobem, aby byla nezáměrná aktivace minimalizována;
•
je-li to možné, tlačítko silniční asistence by mělo být do vozidla přidáno s úmyslem snížit množství potenciální neopodstatněných manuálních volání eCall, ale je třeba také připustit, že toto nebude možné pro řešení tísňového volání eCall s nižšími náklady; a
•
uživatele je třeba vhodně poučit o správném používání systému tísňového volání eCall, aby byl minimalizován počet manuálních volání s ne tísňovým obsahem.
duben 2006
12
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
4.2.2.3
Přesná lokalizace
Přesná lokalizace vozidla účastnícího se dopravní nehody je důležitým faktorem pro operátora centra tísňového volání, aby provedl správné posouzení rizika a vyslal vozidla záchranné pomoci na správné místo. Řídící skupina eCall doporučuje, aby byl cíl přesné polohy založen na nejlepším výkonu, který může satelitní lokalizace poskytnout v dané době. V současnosti je garantováno jako minimum: •
≤ 50 metrů (v 50 % všech případů); a
•
≤ 150 metrů (v 95 % všech případů).
4.2.2.4
Minimální soubor dat (MSD)
Požadavky na minimální soubor dat byly stanoveny skupinou tísňových služeb v řídící skupině eCall. Požadavky byly založeny na informaci, že tísňové agentury musí urychlit dobu reagování a zajistit správnou implementaci tísňových zdrojů. Řídící skupina eCall doporučuje, aby byl obsah níže uvedených MSD standardizován příslušným normalizačním institutem. Číslo
Název
bytu
Velikost
Typ
Jednotka
Popis Bit 7: 1 = Automatická aktivace Bit 6: 1 = Manuální aktivace Bit 5: 1 = Zkušební volání
1
Řízená
1 Byte
Celé číslo
P
Bit 4: 1 = Žádná konfidence v pozici Bit 3: Typ entity může být přidán Bit 2: Typ entity může být přidán Bit 1: Typ entity může být přidán Bit 0: Typ entity může být přidán
2 3
4
5 6
Identifikace vozidla
20 Bytů
Řetězec
4 Byty
Celé číslo
4 Byty
Celé číslo
milisekunda
P
4 Byty
Celé číslo
milisekunda
P
1 Byte
Celé číslo
stupeň
P
4 Byty
Celé číslo
IPV4
V
106 Bytů
Řetězec
Časový údaj
Umístění
Poskytovatel služby Nepovinná data Celkem
UTC světový čas v sek.
Bude definována
Číslo SPZ podle ISO 3779
P
Časový údaj nehody
V
Satelitní poloha zeměpisné šířky (WGS84) Satelitní poloha zeměpisné délky (WGS84) Směr cestování (založeno na posledních 3 polohách) IP adresa poskytovatele služeb Další data např.informace o nehodě zakódované v XML formátu
140 Bytů
P – povinné datové pole
duben 2006
P
V – volitelné datové pole
13
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall Přetrvává nejistota, zda mají centra tísňového volání ve všech členských státech přístup do databáze SPZ pro národní i zahraniční registrovaná vozidla. Řídicí skupina eCall proto doporučuje, aby byla provedena studie s cílem vyhodnotit, zda je SPZ pro identifikaci vozidla dostatečnou informací pro tísňové služby nebo např. zda je třeba přidat výrobce vozidla a jeho model do povinných polí v MSD. Z důvodů ochrany soukromí řídicí skupina eCall doporučuje, aby studie obsahovala také možnost maskování informací z SPZ, které nejsou nezbytné při odpovídání na tísňové volání.
4.2.3
Výkonnostní kritéria – Mobilní síť
Operátoři mobilních sítí (OMS) by měli pojednat eCall se stejnou prioritou a spolehlivostí ve své jádrové síti jako volání E112. eCall je celoevropská služba, takže OMS by měli poskytnou kompletní roamingové možnosti.
4.2.4
Výkonnostní kritéria – Centrum tísňového volání (PSAP)
Řídící skupina eCall doporučuje, aby výkonností kritéria pro PSAP týkající se zacházení s přijatými hovory byla 99 %. Provozní postupy týkající se operátora PSAP při přijímání tísňového volání se ve členských státech liší, ale ukazatele výkonnosti mají společný jmenovatel, a to že ve všech členských státech jsou vymezeny v zákonodárných předpisech. Řídicí skupina eCall proto doporučuje, aby byly tyto provozní postupy při zpracovávání tísňového volání eCall dodržovány.
4.2.4.1
Přesnost mapy
V případě tísňového volání, je kritickou fází přesná lokalizace volajícího na mapě ze souřadnic satelitního systému uvedených v MSD a odvození jeho polohy, která může být odeslána do vozidla záchranné služby. Doporučená výkonností kritéria pro přesnost mapy jsou: •
•
Silniční geometrie o
Kompletnost silniční geometrie na nejnižší regionální úroveň; a
o
Přesnost silniční geometrie s přesností na 15 metrů 20 .
Pojmenování PK o
V kategorie dopravních tepen 1 až 4: 99,9 % musí být pojmenováno;
o
V kategorie dopravních tepen 5: 97 % musí být pojmenováno; a
o
Každé pojmenování komunikace musí být správné.
Je-li to možné, řídicí skupina eCall doporučuje, aby centra tísňového volání používaly nástroj na přizpůsobování mapy, aby předešly potenciální chybám a tím zvýšili přesnost.
20
Měřeno proti WGS84.
duben 2006
14
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
4.3
Dopravní protokol
Pro zprostředkování a zaručení roamingu jsou třeba běžná standardizovaná rozhraní a protokoly pro přenos dat. Na podporu kompletní celoevropské služby požaduje Evropská komise po ETSI normalizovat rozhraní tísňového volání eCall mezi generátorem eCall a centrem tísňového volání spolu s dopravním protokolem 21 . ETSI_MSG (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích – Skupina pro normalizaci mobilních sítí) tento požadavek přijala a vzala v úvahu různé technologie, které lze použít pro přenos hlasu ve vozidle a MSD do centra tísňového volání. ETSI_MSG zjistila, že aktuální studie o různých dostupných technických řešeních je prováděna v 3GPP (Projekt partnerství třetí generace). I když ETSI_MSG ještě nemá konečnou odezvu Evropské komise, dvě různá řešení přichází v současné době v úvahu: •
vnitropásmový modem; a
•
kódy USSD – data nestrukturovaných doplňkových služeb.
Konečné rozhodnutí je očekáváno na dalším zasedání ETSI_MSG v květnu 2006. GSME provedla také studii na podporu práce ETSI_MSG na dopravním protokolu 22 . Závěrem této studie je, že by signalizační systém MSD tísňového volání eCall měl být založen na signalizační aplikaci/vnitropásmovém modemu. Řídící skupina eCall důrazně doporučuje, aby Evropská komise bedlivě sledovala normalizační činnost a aby podporovala ETSI při poskytnutí normy co nejdříve. Řídící skupina eCall rovněž doporučuje, aby zástupci všech investorů přispěli k normalizačním činnostem eCall.
4.4
Certifikace tísňového volání eCall
Aby bylo koncovým uživatelům zajištěno, že služba eCall splňuje výkonností kritéria uvedená v tomto dokumentu, byl normalizační pracovní podskupinou (ST.4) pracující pod řídicí skupinou eCall navržen certifikační postup 23 . Ve vztahu k certifikaci eCall řídicí skupina eCall doporučuje, aby: •
byli výrobci vozidel odpovědní za certifikaci generátoru eCall použitím existujících certifikačních postupů;
•
byli operátoři mobilní sítě odpovědní za notifikaci jejich sítí; a
•
aby byla centra tísňového volání odpovědná za certifikaci systému centra tísňového volání spolu s postupy operátorů center při zpracování tísňového volání eCall.
21
Zavedení celoevropského tísňového volání (eCall) ve vozidle: Nutnost norem, 5. ledna 2005, Dopis generálního ředitele Informační společnosti Evropské komise (INFSO-C5/AV/JJ/es D(2004)). 22 Možnosti pro signalizaci MSD eCall, pozice GSME, 21. dubna 2006 – příloha 12. 23 Certifikační pracovní podskupina je uvedena v příloze 13. duben 2006
15
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall Řídící skupina eCall dále doporučuje, aby bylo zkoušení interoperability prováděno s účastí všech investorů v řetězci eCall s cílem zajistit, aby byly služby tísňového volání eCall prováděny podle všeobecných výkonnostních kritérií.
duben 2006
16
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 5 – Jiné problémy 5.1 Status realizace 112 a E112 Řídicí skupina eCall doporučuje, aby Evropská komise zajistila, aby byla čísla 112 i E112 zavedena ve všech členských státech, jelikož jsou podstatné pro nasazení tísňového volání eCall. Evropská komise založila expertní skupinu na nouzovou komunikaci s účastí zástupců telekomunikací a civilní ochrany ze všech členských států, kteří pracují na zajištění toho, aby 112 i E112 byla realizována podle záměrů. Současný stav je takový, že 112 funguje ve všech členských státech (ačkoliv s různou kvalitou služeb) a E112 plně funguje ve 14 z 25 členských států. Evropská komise započala přestupkové řízení proti 11 zemím vzhledem k nedostupnosti informací o poloze volajícího tísňových služeb.
5.2
24
Plán implementace tísňového volání eCall
Plán pro spuštění tísňového volání eCall byl odsouhlasen řídicí skupinou podle návrhu a nákresu na obrázku 4: •
všichni klíčoví investoři podepíší Prohlášení o dohodě, aby byl zajištěn postup do konce roku 2006;
•
kompletní specifikace systému eCall a start vývoje do poloviny roku 2007;
•
kompletní zkoušky v terénu mají být provedeny na začátku roku 2008;
•
všechny klíčové členské státy mají být připraveny na upgrade center tísňového volání v září 2009;
•
zavedení tísňového volání eCall jako standardní možnosti ve všech schválených typech vozidel od 1. září 2010 a dále. Podepsání MoU pro zajištění postupu (včetně MS)
12/2006
Návrh/Obrysy systému specifikací
12/2006
Technická specifikace ETSI
12/2006
Podrobný systém specifikací
06/2007
Vyjasněny možnosti motivace na podporu obchodního případu
06/2007
Vývoj systému
06/2007 – 09/2010
Zkoušky v terénu včetně hodnocení funkčních charakteristik12/2007
12/2007 – 09/2010
Spuštění systému eCall členskými státy v centrech tísňového volání
12/2006 – 9/2009
Tísňové volání eCall jako standardní možnost ve všech nových
09/2010
schválených typech vozidel
Obrázek 4 – Plán nasazení tísňového volání eCall
24
Status realizace E112 a eCall je uveden v příloze 14.
duben 2006
17
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall Řídicí skupina eCall doporučuje, aby všichni zúčastnění investoři dodržovali odsouhlasený plán. Zpoždění některého z výše uvedených mezníků by mohlo mít přímý vliv na následující mezníky, a tak zpozdit zavedení tísňového volání eCall.
5.3
Soukromí
Z důvodu ochrany soukromí občanů Řídicí skupina eCall doporučuje, aby byl eCall považován za veřejnou službu založenou na celoevropském jednotném tísňovém telefonním čísle 112, což znamená, že řadičem dat bude centrum tísňového volání (PSAP), nebo soukromá organizace pověřená k tomuto úkolu veřejnou správou. Řídicí skupina dále doporučuje, aby všichni investoři byli povinni dodržovat veškeré směrnice týkající se ochrany dat a soukromí občanů ve vztahu k 112. Různé směrnice týkající se jednotného evropského tísňového čísla 112 a ochrany dat jsou uvedeny v kapitole 2.4. 25 Řídicí skupina eCall doporučuje, aby minimální soubor dat (MSD) obsahoval pouze minimum informací požadovaných tísňovými službami k zajištění příslušné reakce. Řídicí skupina eCall doporučuje, aby byli občané o existenci služby eCall informování v době koupě nebo pronajmutí vozidla, včetně informací o datech, která budou přenášena do centra tísňového volání, a aby byl ve smlouvě uveden jednoznačný souhlas občana se službou eCall. Občan by měl mít možnost požádat o odpojení služby v době nákupu vozidla a měl by mít možnost požádat po delší době o opětovné připojení služby. Řídicí skupina eCall doporučuje, aby bylo při zavádění tísňového volání eCall zajištěno, aby nebylo možné sledovat vozidlo po celou dobu. Je doporučováno, aby byl eCall „spící“ aplikací, která se probudí, když generátor eCall zjistí nehodu dostatečně vážnou na to, aby spustil eCall automaticky nebo když cestující ve vozidle spustí eCall manuálně.
5.4 Struktura centra tísňového volání (PSAP) Řídicí skupina eCall doporučuje, aby centra tísňového volání po celé Evropě zavedla eCall co možná nejdříve. Je také doporučováno, aby členské státy zjistily možnost potenciální revize současné struktury center tísňového volání, např. veřejnými/soukromými partnerstvími, aby se minimalizovaly nezbytné investice. Činnost Řídicí skupiny eCall identifikovala počet možných struktur 112 v Evropě a dospěla k závěru, že existuje množství možností v závislosti na národních zákonech a nařízeních a politických organizacích. Podle následujících příkladů mohou členské státy vytvořit svoji strukturu tísňového volání, možností ale existuje mnohem více:
25
Sporné otázky ohledně soukromí od Jana Malensteina z 8. dubna 2005 jsou uvedeny v příloze 15.
duben 2006
18
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall •
dvě úrovně center, nebo centrum 1 a centrum 2 obsluhované stejnou veřejnou institucí 26;
•
veřejně provozované centrum 1;
•
poskytovatel služeb fungující jako centrum 1 kontrolován Pohotovostní agenturou nebo veřejným orgánem (např. ve Švédsku); a
•
telefonní operátor fungující jako centrum 1 kontrolován Pohotovostní agenturou nebo veřejným orgánem (např. ve Velké Británii).
5.5
Obchodní případ tísňového volání eCall
Řídicí skupina eCall, různé související projekty a členské státy vytvořili studii pro stanovení nákladů a zisků implementace tísňového volání eCall. Veškeré provedené studie ukázaly, že poměr zisků k nákladům by měl být mezi 1,3 a 8,5. 27 Výsledky studií byly odvozeny od následujících výhod: •
automatický poplach a přesné umístění vozidla sníží průměrně dobu příjezdu vozidel záchranných služeb o 10 minut ve venkovských oblastech (tj. 50% zlepšení oproti existujícímu poplachu) a o 3 až 4 minuty v městských oblastech (tj. 40% zlepšení). S vědomím, že se nejkritičtější nehody vyskytují v noci ve venkovských oblastech, výnosy eCall ve snížení doby záchrany jsou očekávány poměrně vysoké. Mohou být v každé zemi rozdílné, ale všechny studie (EU i US) dospěly k závěru, že tísňového volání eCall má přímý sociálně-ekonomický dopad:
•
zavedením tísňového volání eCall může být zabráněno 3 až 15 % smrtelných nehod (velké rozpětí v závislosti na zemi, podle současné záchranné efektivity, sítě dopravní infrastruktury a rozmístění obyvatelstva, atd);
•
zavedením tísňového volání eCall může být až 15 % vážných zranění zmírněno na zranění lehká.
Poměr nákladů a výnosů byl vypočítán bez ohledu na potenciální boční výhody, jako např. zlepšený management dopravy a efektivita záchranných operací. Byl učiněn závěr, že veřejný sektor získá nejvíce výhod, následován koncovými uživateli. Nepřímé finanční výhody, jako je tvorba image, sociální péče a zlepšený management dopravy, byly ze studií vynechány. Řídicí skupina eCall připouští, že tísňového volání eCall může zlepšit efektivnost záchrany (a snížit náklady na záchranu na jednotlivou nehodu) a snížit následky na dopravní provoz. Řídicí skupina eCall dále připouští, že vliv eCall může být nadále zvyšován v případě dalších informací o vozidlech a osobách, které jsou dodány poskytovatelem služeb, viz obrázek 5. 26
Centrum 1 jako první bod kontaktu pro eCall a centrum 2 jako skutečný operátor tísňového volání zpracovávající nouzovou situaci. 27 Podrobnější údaje o různých studiích jsou uvedeny v příloze 16. duben 2006
19
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
A dále Řídicí skupina eCall připouští, že k přijmutí systému tísňového volání eCall obohaceném o informace od poskytovatele služeb může dojít pouze na základě dohody mezi koncovým uživatelem a/nebo OEM a poskytovatelem služeb a tato dohoda má splňovat předpisy na ochranu dat, uvedené v kapitole 2.4. Data od zákazníka Data eCall od zákazníka
Data
Data události eCall
Zvuk Internet
Poskytovatel služeb (PS)
Dodatečná data Přenos dat PS
Dopravní nehoda
E 112 Informace o místě
Hlas (112)
Přenos dat na 112
1. úroveň centra tísňového volání veřejné/soukromé
Minimální soubor dat z vozidla
Obrázek 5 – Rozšířený systém eCall Řídicí skupina eCall doporučuje, aby bylo vyvinuto a odsouhlaseno normalizované rozhraní mezi centry tísňového volání (PSAP) a poskytovateli služeb.
duben 2006
20
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 6 – Závěrečná doporučení Členové Řídicí skupiny eCall doporučují, aby byly architektura, definice a výkonnostní kritéria uvedená v této zprávě dodržovány při realizaci tísňového volání eCall po celé Evropě všemi zúčastněnými investory. Členové Řídicí skupiny eCall dále požadují určité činnosti a podporu Fóra eSafety, aby bylo zajištěno, že následující body budou provedeny: •
Výzva členským státům, aby přijaly veškerá nezbytná rozhodnutí a činnosti pro zavedení tísňového volání eCall, včetně podpisu Prohlášení o dohodě. Členové řídicí skupiny eCall upřednostňují v současnosti probíhající dobrovolný přístup.
•
Výzva Evropské komisi, aby pokračovala ve snahách zavést tísňové volání eCall pomocí všech dostupných mechanismů včetně podrobného sledování prováděné normalizační činnosti na dopravním protokolu a podpoře ETSI k poskytnutí normy co možná nejdříve.
•
Výzva na Podporu eSafety, aby pokračovala v poskytování nezbytné podpory členským státům a jiným skupinám investorů při procesu rozhodování a ve fázi implementace tísňového volání eCall.
•
Výzva výrobcům vozidel, telekomunikačnímu průmyslu a výrobcům vybavení vozidel a jiným souvisejícím průmyslovým sférám, aby se připravili na realizaci tísňového volání eCall podle plánu v této zprávě.
•
Výzva co možná nejrychlejšímu zavedení rozsáhlých provozních zkoušek a posuzování tísňového volání eCall v terénu, na poskytnutí dodatečných dat pro náklady a výnosy eCall, např. pro rozhodnutí o potenciálních podnětných schématech, která by mohla zavádění zrychlit.
•
Výzva k založení trvalé skupiny tísňových úřadů a jiných relevantních investorů, která by každoročně přehodnotila stav zavádění služby mezi různými investory. Tato skupina by měla fungovat minimálně do roku 2015.
•
Řídicí skupina eCall doporučuje, aby byli soukromí poskytovatelé služeb, kteří v současné době provozují autorizované systémy podobné tísňovému volání ve vozidle, konzultováni kvůli poskytnutí zkušeností při diskuzi členských států o zavedení eCall.
•
Výzva Evropské komisi, členským státům a jiným investorům provést adekvátní vzdělávací a informační kampaň o tísňovém volání eCall pro občany.
duben 2006
21
verze 2.0
Doporučení řídicí skupiny eCall pro zavedení celoevropského tísňového volání eCall
Kapitola 7 – Seznam příloh Příloha 1
Kompletní seznam členů řídicí skupiny eCall
Příloha 2
Kompletní seznam zasedání eCall – od roku 2005
Příloha 3
Prohlášení o dohodě
Příloha 4
Kompletní seznam podpisů Prohlášení o dohodě, poslední aktualizace 15. 3. 2006
Příloha 5
Hlavní závěry ze tří zasedání na vysoké úrovni
Příloha 6
Veškeré směrnice a nařízení
Příloha 7
Návrh zprávy o silniční bezpečnosti: Předložení tísňového volání eCall občanům, Evropský parlament, Komise pro dopravu a cestovní ruch, dočasně 2005/2211 (INI), Zpravodaj: Gary Titlet
Příloha 8
Dokument objasňující požadavky na centra tísňového volání (PSAP)
Příloha 9
Objasňující dokument EG1 – výkonnostní kritéria eCall
Příloha 10
Kompletní funkční specifikace systému ve vozidle od ACEA
Příloha 11
Požadavky vysoké úrovně pro systém ve vozidle pracovní podskupiny EG.2 (Pohled dodavatele)
Příloha 12
Možnosti pro signalizaci MSD eCall, pozice GSME
Příloha 13
Certifikační pracovní podskupina
Příloha 14
Status realizace E112 a eCall
Příloha 15
Sporné otázky ohledně soukromí od Jana Malensteina z 8. dubna 2005
Příloha 16
Výsledky různých studiích o obchodním případu
duben 2006
22
verze 2.0