Tatrovický potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 do ř

Tatrovický potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 do ř.km 5,050

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. listopad 2006

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6, tel/fax: +420 220611045, mail: [email protected], www.hv.cz

Tatrovický potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 do ř.km 5,050

Obsah Zadání - vymezení plnění zakázky.................................................... Podklady pro zpracování návrhu záplavového území....................... Hydrologická data.............................................................................. Geodetické zaměření........................................................................ Stanovení drsností............................................................................ Dolní okrajová podmínka.................................................................. Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany............................. Návrhy protipovodňových opatření.................................................... Metodika výpočtu............................................................................... Stanovení aktivní zóny...................................................................... Obsah CD..........................................................................................

-2-3-4-6-7-7-8- 13 - 13 - 14 - 16 -

Příloha A – Psaný podélný profil Příloha B – Evidenční listy objektů Výkresy: Situace 1:5000 (3 x formát A3) Podélný profil 1:100/5000 Příčné profily 1:500 V Praze dne 30. listopadu 2006 Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Ing. Ivan Blažek

Studie záplavového území Tatrovického potoka

-1-


Zadání - vymezení plnění zakázky Předmět studie Studie záplavového území bude řešit povodí vodního toku Tatrovický potok od ř. km 0,000 do ř.km 5,050, tj. od zaústění do Chodovského potoka až k hrázi VD Tatrovice. Rozsah prací Dokumentace bude sestávat z geodetického zaměření území podél toku Tatrovický potok v rozsahu potřebném pro výpočet (kromě zaměření objektů na toku, příčných řezů atd. budou zaměřeny alespoň 3 údolní profily na 1 km délky vodního toku v celém rozsahu záplavy po úroveň hladiny při průtoku Q100) a z výpočtu záplavového území. Výpočet bude proveden matematickým modelem metodou nerovnoměrného proudění. Dokumentace bude zpracována v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a s ohledem na Metodiku stanovení aktivní zóny záplavového území. Požadované výstupy v tištěné a digitální podobě v sedmi vyhotoveních (z toho v digitální podobě jednou bez mapového podkladu): • měřítko situací se zákresem záplavového území v tištěné podobě bude dohodnuto na výrobních výborech, • výpočet konsumpčních křivek příčných objektů (hladiny při všech průtocích od Q1 po Q100), • návrhy řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi, • v digitální podobě budou výstupy předány v následujících formátech: • tabulkové výstupy výpočtů v rozsahu tištěné podoby (Excel), • korytové a údolní příčné profily a objekty na toku (ve formátu AutoCAD), • podélný profil (ve formátu AutoCAD), • GIS výstupy území včetně záplavového území a záplavových čar budou ve formátu shapefile pro ArcView 3.0, výstupy budou ve formě vrstev (základní báze geografických dat České republiky, záplavové čáry pro návrhové průtoky (polyline, polygon), plocha záplavových území pro návrhové průtoky, osa toku vytvořená dle použitého mapového podkladu, staničení po 10, 100 a 1000 m, hranice aktivní zóny, použité korytové a údolní příčné profily), • v digitální podobě bude předána funkční výpočetní trať v rozsahu všech N-letých průtoků (Q1 až Q100) zpracovaná pomocí výpočetního software HYDROCHECK nebo MIKE 11, • v digitální podobě bude předána fotodokumentace použitá v návrhu záplavového území. V jednom vyhotovení bude předáno geodetické zaměření včetně podrobné fotodokumentace. Dále kromě výše uvedených sedmi paré bude v tištěné i digitální podobě předán zákres záplavového území (v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 236/2002 Sb. a výše uvedeným textem), v digitální podobě bez mapového podkladu. Tyto zákresy budou předány ve dvojím vyhotovení v celé délce zpracovávaného úseku vodního toku. Digitální podoba bude obsahovat též technickou zprávu.


-2-


Podklady pro zpracování návrhu záplavového území V souladu s vyhláškou č. 236/2002 Sb. byly použity pro zpracování návrhu záplavového území tyto podklady a) standardní hydrologické údaje poskytnuté ČHMÚ b) informace o možném ovlivnění hydrologických průtoků nebyly při zpracování studie známy c) Základní mapa České republiky 1 : 10 000, ze které byla zdigitalizována osa toku a zpracováno staničení d) výsledky geodetického zaměření podélného a příčných profilů koryta vodního toku a přilehlého inundačního území e) výsledky hydraulického výpočtu nerovnoměrným prouděním (programem Hydrocheck) f) dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, ani žádné další údaje o historických povodních nebyly při zpracování k dispozici


-3-


Hydrologická data Předmětem výpočtu byly tři průtokové stavy na Tatrovickém potoce, Q5, Q20, Q100 N-leté průtoky byly zakoupeny od ČHMÚ:


-4-



-5-


Geodetické zaměření Veškeré geodetické zaměření je v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému BPV. Geodetické zaměření prováděla firma "Majer - GEO". Bylo zaměřeno 48 příčných profilů a objektů. Všechny objekty byly zaměřovány tak, aby bylo možné pro výpočet vytvořit profil pod a nad. Dále byly zaměřeny pomocné body v inundaci pro přesnější vynášení záplavových čar. Každý zaměřený bod má mimo informaci X, Y, Z i kód který slouží zpracovateli při tvorbě modelu trati. Tabulka kódů: B budova BB rozhraní budov BR budova roh BED beton dole BEN beton nahoře D dno EKT el. kabel terén (po záhozu) ESB el.stožár betonový ESP el.stožár příhradový ESD el.stožár dřevěný H hladina HD hrana dole HDD hrana dole dno (voda) HN hrana nahoře JEN jez nahoře JED jez dole JEZ jez KKR kraj křoví KLE kraj lesa KPO kraj pole KRK pás křoví konec KRZ pás křoví začátek MEZ mezník OBD obrubník dole OBN obrubník nahoře OH ohradní zeď PL plot PLD plot dřevěný PLH plot ohradní zeď PLO plot ohrada PLR plot drátěný PLB plot betonový PPD plot dřevěný s podezdívkou PRV produktovod S silnice kraj SCH silnice chodník SKD skála dole (pata) SKN skála nahoře SO silnice obrubník SS silnice střed ST strom STx strom (místo x příslušný počet soustředěných stromů)


STJ STK STL STS STZ T TKR TL TLJ TLL TLO TNE TBE TMO TPA TPO VTD VTN PRD PRN KOV OPD OPN PCK KM ZDD ZDN SU SA TK TZA CP PLZ TSK OPH PT KR MOD MON DKN ESW LI1

strom jehličnatý řada stromů konec strom listnatý skupina stromů řada stromů začátek terén terén křoví terén les terén les jehličnatý terén les listnatý terén louka terén neplodná půda terén beton terén močál terén pastvina terén pole vtok dole vtok vrch propustek dole propustek nahoře kovová konstrukce opěrná zídka dole opěrná zídka nahoře polní cesta kraj kilometrovník zídka dole zídka nahoře studánka šachta terén křoví terén zahrada cesta polní plot živý terén skála opěrná zídka hrana přítok křoví most dole most nahoře dřevěná konstrukce nahoře el.stožár dvojitý limnigraf 1 m

-6-


Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Podrobné informace o použitých drsnostech v příčných profilech najdete ve výpisu výpočtové trati. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis

n

Beton v dobrém stavu

0,020

Beton starý

0,035

dlažba

0,025 - 0,045

tráva

0,035 - 0,045

keře

0,060 - 0,090

Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis

n

silnice chodníky - asfalt, beton

0,020 - 0,025

cesta

0,035 - 0,040

louky, pole

0,035 - 0,045

stromy, keře

0,060 - 0,120

hustý porost

0,120 - 0,160

zahrady s ploty, zástavba

0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu

Dolní okrajová podmínka Pro stanovení dolní okrajové podmínky na Tatrovickém potoce byly objednatelem předány následující hodnoty hladin na Chodovském potoce: Chodovský potok v ústí Tatrovického potoka: Q1 (422,26), Q2 (422,37), Q5 (422,50), Q10 (422,59), Q20 (422,67), Q50 (422,76), Q100 (422,84). Stanovení dolní okrajové podmínky na Tatrovickém potoce však nebylo snadné. Závěrečný úsek trati nad soutokem s Chodovským potokem je zcela nekapacitní. Nad soutokem je vybudován objekt křížení Tatrovického potoka tak, aby byl rybník vodou z Tatrovického potoka obtékaný. Toto platí do cca jednoleté vody. Při vyšších průtocích se voda rozlije z koryta a protéká přímo do rybníka. Pro správné určení hladin na soutoku bylo potřebné nejprve posouzení, zda jsou hladiny ovlivněny z Chodovského potoka. Vzhledem k předaným kótám hladin se ukázalo, že ovlivnění dolní vodou je zcela zanedbatelné, čemuž odpovídají i předané zákresy hladin. Dolní okrajová podmínka tedy byla stanovena nezávisle na Chodovském potoce jako konzumční křivka vypočtená metodou rovnoměrného proudění na základě dolního příčného profilu a podélného sklonu trati zaměřeného mezi dolními třemi příčnými profily. Vzhledem ke složitosti proudění na soutoku je však smysluplný výsledek výpočtů rovnoměrným prouděním na Tatrovickém potoce až nad silničním mostem M05.


-7-


Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany Pro charakteristiku Tatrovického potoka je třeba rozdělit zájmový úsek na dvě části. V horní části toku od VD Tatrovice (ř.km 5,050) až na konec lesního úseku (ř. km 2,550) se jedná o horský tok s přirozeným neupraveným korytem protékajícím loukami a lesním úsekem, romantickým prostředím, zdánlivě nedotknutou přírodou, s dětským táborem na březích potoka. Na ř.km 2,550 se charakter toku náhle mění. Horský charakter přechází do podhorského, tok protéká průmyslovou krajinou mezi silnicí a výsypkou, koryto je v celé délce úseku ř.km 0,320 až 2,550 upravené se zcela přímou tratí bez sebemenší snahy respektovat přirozený charakter toku. Úprava, kterou tvoří velkoryse kapacitní lichoběžník má jediný úkol, provést rychle a bezpečně povodňový průtok mimo průmyslovou zástavbu. Identifikační číslo toku: 141050100100 Hydrologické číslo povodí: 1-13-01-144 Celková délka toku: cca 9 km Délka zájmového úseku: 5,050 km Plocha povodí: 17,35 Km2 Vodní tok protéká kromě několika nemovitostí v obci Tatrovice nezastavěným územím. Vodní tok protéká ve správním území obcí: Tatrovice, Vřesová a Chodov. Záplava Q100 zasahuje pouze k jednomu, nebo dvěma objektům v obci Tatrovice. Tyto objekty však nejsou velkou vodou nijak ohroženy a jsou zcela mimo aktivní zónu. Sklon toku je poměrně nevyrovnaný od sklonu 0,0030 v nejnižší části toku, přes 0,0120 v oblasti průmyslové zástavby až po 0,0640 v neupraveném lesním úseku. V Obci Tatrovice pak sklon klesá na 0,0200. Maximální rychlosti vody odpovídají různým sklonům a pohybují se v rozmezí 0,7 m/s v dolním úseku pod silnicí přes 2 až 2,5 m/s v upraveném úseku až po 3 až 3,5 m/s v neupraveném lesním úseku. Rychlost vody v obci Tatrovice se pohybuje v rozmezí 1,5 až 2,5 m/s a nad obcí pod přehradou opět stoupá ke 3 m/s. Proudění v toku se pohybuje na hranici říčního a bystřinného proudění, ve většině délky toku, až na úseky s mírnějším sklonem provede koryto vodu bystřinným prouděním. V obci Tatrovice je proudění říční. Je však třeba počítat s nestabilitou proudění a střídání režimu proudění může nastat při různých průtocích prakticky všude.

ř.km 0,000 až 0,300 profily P01 až M05 – Soutok s Chodovským potokem Dolní úsek pod silničním mostem M05 je zcela nekapacitní a již při Q5 dojde rozlivu. Při nižších průtocích do Q1 čistá voda Tatrovického potoka obtéká rybník, který slouží jako dočišťovací nádrž průmyslové vody. Při průtoku větším se voda pod mostem M05 rozlije přímo do rybníka.


-8-


ř.km 0,300 až 1,169 profily M05 až M17 – Upravené koryto pod železničním mostem V úseku toku mezi mosty M05 a M17 je koryto plně kapacitní na průtok Q100 i větší. Kolem toku je několik výrobních objektů ke kterým vedou mosty přes potok. Všechny mosty jsou bez problémů kapacitní a žádná z nemovitostí není ohrožena.

V dolním úseku nad mostem M05 je úsek dlouhý cca 100 m, řešený jako skluz se zvýšeným sklonem, ve dně s betonovými rozražeči pro tlumení energie vody. Podle všeho je tento skluz navržen dobře, je kapacitní a nejsou zde žádné stopy po erozi břehů, nebo dna pod skluzem.

ř.km 1,169 most M17

Prakticky jediným nekapacitním mostem na upraveném úseku toku je most M17. Mostovka tohoto mostu zasahuje do průtočné plochy výpočtové trati. Na pravém břehu je silnice, která je v prostoru mostu poměrně nízko. Výsledkem pak je to, že při povodni Q100 dojde pravděpodobně k rozlivu na pravém břehu a přelití vody přes komunikaci. Voda, která se dostane za komunikaci se již nedostane zpět do Tatrovického potoka a odteče do průmyslového kanálu souběžného s Chodovským potokem. Z pohledu ohrožení povodní se pravděpodobně nic podstatného nestane, neboť tento kanál protéká až do soutoku s Tatrovickým potokem v ř.km 0,070 nezastavěným územím.


-9-


ř.km 1,169 až 2,550 profily M17 až P29 – Upravené koryto nad železničním mostem V upraveném úseku toku nad mostem M17 je koryto téměř v celém úseku kapacitní. V úseku profilů P19 až P22 může dojít při Q100 k lokálnímu rozlivu, ale pouze v úzkém prostoru mezi silnicí a hrází výsypky. V celém úseku není žádná nemovitost ohrožená aktivní zónou, v záplavě Q100 je jedna rozvodná stanice.

ř.km 2,550 až 3,895 profily P29 až P35 – Lesní úsek toku V dolní části lesního úseku toku je mezi profily P31 až P33 letní tábor. Okrajová část louky u tábora může být při Q100 zaplavována vodou, aktivní zóna zde však neopouští koryto. Koryto potoka je zde přirozené balvanité.


- 10 -


V úseku toku nad tábořištěm protéká potok přírodním prostředím, balvanitým korytem, které se místy zcela ztrácí a voda protéká volně mezi stromy, aniž by bylo koryto patrné. V tomto velice hustě zarostlém úseku toku jsme minimalizovali geodetické zaměření a při výpočtu jsme úsek trati doplnili meziprofily. Vzhledem k charakteru trati a vysokému sklonu je zde bystřinné proudění. V celém úseku není žádná nemovitost, která by mohla být ohrožena.

ř.km 3,895 až 4,403 profily P35 až P37 –pod obcí Tatrovice Pod obcí Tatrovice protéká potok loukami. Koryto je zde nekapacitní a již při Q5 se voda rozlévá na okolní louky. V celém úseku však není žádná nemovitost, která by mohla být v dosahu povodně Q100 nebo aktivní zóny.


- 11 -


ř.km 4,403 až 5,050 profily P37 až P48 –obec Tatrovice Pod silničním mostem M40 je na pravém břehu objekt bývalého mlýna. I tento objekt je ale mimo záplavové území Q100 a mimo dosah aktivní zóny. Most sám je kapacitní na Q100 a při povodni nebude přeléván.

V úseku nad mostem dosáhne Q100 téměř až k nemovitostem na levém břehu. V záplavovém území jsou ale pouze skleník a kůlny. Záplava by neměla dosáhnout až k nemovitosti a vzhledem k vysoké podezdívce zde nedojde k žádným škodám.

V profilu P34 nad zástavbou v obci dochází k rozsáhlému sesuvu půdy na pravém břehu. Tento sesuv nemá vodohospodářský význam a pravděpodobně ani při větším sesuvu půdy by zde nedošlo k ohrožení nemovitostí povodní.


- 12 -


Návrhy protipovodňových opatření Vzhledem k tomu, že v celém zájmovém úseku není žádná nemovitost v aktivní zóně, nemáme žádné konkrétní návrhy protipovodňových opatření. Pro dolní upravený úsek platí požadavek na pravidelné čištění a prořezávání koryta od vegetace, které je v současnosti řádně prováděno. Lesní úsek, včetně úseku pod obcí Tatrovice doporučujeme ponechat v jeho přirozeném stavu. Je však potřeba zabránit případnému naplavení dřeva z lesního úseku, které by mohlo zkomplikovat odtokové poměry v níže položené průmyslové zóně. Za úvahu by nepochybně stála stabilizace sesuvu půdy, zde by však mělo jít více o terénní úpravy na pravém břehu, než o změny trasy či jiné úpravy koryta.

Metodika výpočtu – popis zpracování studie Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Předmětem prací bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly zaměřeny vybrané charakteristické body v inundaci mezi příčnými profily (rohy objektů, komunikace atd.) tak, aby se lépe vynášela záplavová čára a aktivní zóna. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl použit program HYDROCHECK2 - výpočty objektů. Výsledkem těchto dílčích výpočtů jsou konzumční křivky objektů, které jsou pro další výpočty vráceny do výpočtové trati programu HYDROCHECK. Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“.


- 13 -


Stanovení aktivní zóny – popis způsobu zpracování V posledních letech je stanovení aktivní zóny diktováno „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavového území“. Tato metodika poměrně přesně určuje jednotlivá kritéria posouzení aktivní zóny. Ke všem těmto kritériím bylo při stanovení přihlíženo. Výhodou programu HYDROCHECK verze 5.X, kterým jsme aktivní zónu posuzovali, je řada nástrojů pro vyhodnocení jednotlivých kritérií aktivní zóny a jejího grafického zobrazení. Jaký byl postup zpracování: 1) V první řadě musely proběhnout na celé výpočtové trati hydrotechnické výpočty. Jejich výsledkem pak byly (mimo jiné) hladiny při průtocích Q100 vypočtené metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Tyto vypočtené hladiny a průtoky byly dále posuzovány.

2) z výše zobrazeného příčného profilu (ilustrační obrázek) jsou patrné body A,B, které definují vlastní koryto. Celá část profilu mezi body AB je v aktivní zóně, jak vyplývá z metodiky. 3) Dalším kritériem je 80% průtoku. V aktivní zóně je to území, kudy proteče 80% průtoku. Toto kritérium je hlídáno programem Hydrocheck a na příčném profilu je zobrazeno zelenou kótou. Počítá se tak, že se nejprve načte celý průtok mezi body A,B. Pokud je průtok mezi A,B menší než 80%, přidávají se k průtočné ploše svislice s nejvyšší svislicovou rychlostí tak, aby celkový průtok byl právě 80%. Na tomto obrázku je patrný průleh v pravobřežní inundaci, kde dochází k vyšším rychlostem a proto se toto území přednostně započítává do posuzování 80% průtoku. 4) Další kritériem je součin hloubky a rychlosti, který posuzuje míru nebezpečnosti proudění vody. Ve starších studiích, před platností metodiky (2003 a dříve), byl po dohodě s objednatelem posuzován jako konstanta 0,75, což velmi hrubě odpovídá dnešnímu limitu Fink a Bewick, který má nelineární průběh a je metodikou pevně stanoven. Na obrázku je možné sledovat hloubky, průběh svislicových rychlostí a tmavě červená kóta nám ukazuje, kde jsou hodnoty překročeny. V Metodice je ještě uvedeno posouzení dle ministerstva vnitra USA, které je však velice


- 14 -


přísné a je doporučeno pouze pro opodstatněné případy. Toto hodnocení běžně neužíváme a pokud je použito, je vždy projednáno s objednatelem. Příklad použití: stanovení aktivní zóny v prostoru školy v přírodě pro děti tělesně postižené. 5) Další hodnotící kritéria mohou dodatečně území z aktivní zóny vyjmout, a to například v případě, že rychlost vody je menší než 0,5 m/s a zároveň hloubka menší než 0,3 m. Na obrázku je zobrazeno fialovou kótou opačného charakteru, tedy od okrajů profilu ke středu. Toto kritérium se ale uplatní pouze ve výjimečných případech, kdy je velice plochá inundace s nekapacitním korytem, kde je překročeno 80% průtoku, avšak při nižších hloubkách a rychlostech, než je stanoveno. Prakticky jsme se s tímto stavem setkali jen jednou, program Hydrocheck jej přesto posuzuje. 6) Výsledné hodnoty výše uvedených kót jsou přeneseny do situace a je stanovena jejich obalová křivka. Současně jsou kontrolována další kritéria. Aby nedocházelo k ostrovům v aktivní zóně, není-li k tomu vážný důvod (například zabezpečená úniková cesta), aby byly zachyceny všechny souběžné vodoteče, kanály, přítoky, aby byla posouzena ochrana na Q100 a podobně. Tedy komplexní posouzení zbývajících kritérií z metodiky. 7) Dále je na základě geodetického zaměření, podrobného průzkumu terénu a výškopisu Zabaged 1:10 000 vynesena konečná čára aktivní zóny, která je ještě s objednatelem projednána na výrobním výboru, často za účasti vodoprávního úřadu. Teprve potom je navrhovaná čára vytištěna do konečných map a odevzdána. Za aktivní zónu záplavového území se tedy považuje území, kterým protéká více než 80% celkového průtoku při stoleté povodni. Dále se za aktivní zónu považuje území, kterým nelze brodit s ohledem na hloubku či rychlost proudění nebo s ohledem na kombinaci těchto dvou parametrů, tedy území, kde hloubka vody přesahuje 1,5 m či rychlost proudění přesahuje 1,5 m.s-1 a dále území, kde součin hloubky vody a rychlosti proudění přesáhne hodnotu 0,75. Do aktivní zóny je zahrnuto též vlastní koryto vodního toku, všechny vodoteče a kanály vedené paralelně s hlavním vodním tokem a též přítoky hlavního toku. Z aktivní zóny záplavového území jsou naopak vyjmuta území, kde je hloubka vody menší než 0,3 m a současně svislicová rychlost proudění menší než 0,5 m.s-1.


- 15 -


Tištěné výstupy Studie obsahuje kromě digitálních výstupů, uložených na CD tyto tištěné výstupy a) Technická zpráva obsahující veškeré textové informace, přehledovou mapku zájmového území a podrobnou situaci v měřítku 1:5000 b) podélný profil v měřítku 1:100/5000 c) příčné profily v měřítku 1:500

Digitální výstupy CD obsahuje tyto adresáře a soubory ROOT - START.EXE - spuštění aplikace - WebMapSv.EXE - runtime mapového serveru pro CD aplikaci - tatrovicky.wm3/cf3 - mapový projekt HTML - adresář obsahující HTML stránky projektu - html/tatrovicky.htm – vstupní HTML stránka projektu HTML/FOTO - adresář se všemi fotografiemi, zákresy objektů a videosekvencemi HTML/IMAGES - adresář obsahující pomocné obrázky a grafické výstupy konzumčních křivek objektů DATA - adresář s vektorovými daty (SHP - WebMap, ArcView 3.x) DATA/FOTO - SHP fotodokumentace - DBF tabulka připojených fotografií - na tuto tabulku se vážou popisky ze situace DATA/MERENI - SHP geodetického zaměření (součástí je i DBF všech zaměřených bodů včetně identifikátoru a kódu) DATA/PROFILY - SHP příčných profilů, situační zákres se staničením DATA/STANICENI - SHP staničení po 10, 100 a 1000 m a osa toku DATA/ZAPLAVA - SHP záplavových čar pro jednotlivé průtoky a aktivní zóny RASTRY - adresář s mapovým podkladem - Zabaged2, HRR pro WebMap VYPOCTY - adresář obsahující veškeré výpočtové soubory, funkční výpočtovou trať v HC VYPOCTY/VYPOCTY - tatrovicky.hcw – funkční výpočtová trať s výsledky v programu Hydrocheck - tatrovicky _vysledky.xls - tabulka vypočtených hodnot, hladiny ve všech profilech při jednotlivých průtocích Q5, 20, 100 VYPOCTY/PODELNY_PROFIL - podélný profil ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/PRICNE_PROF - příčné profily ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/ZAMERENI - technická zpráva geodetického zaměření a výpis geodetických bodů


- 16 -

Tatrovický potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 do ř

Recommend Documents