Flájský potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 15,721 do ř

Flájský potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 15,721 do ř.km 20,718

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. listopad 2006

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6, tel/fax: +420 220611045, mail: [email protected], www.hv.cz

Flájský potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 15,721 do ř.km 20,718

Obsah Zadání - vymezení plnění zakázky.................................................... Podklady pro zpracování návrhu záplavového území....................... Hydrologická data.............................................................................. Geodetické zaměření........................................................................ Stanovení drsností............................................................................ Dolní okrajová podmínka.................................................................. Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany............................. Návrhy protipovodňových opatření.................................................... Metodika výpočtu............................................................................... Stanovení aktivní zóny...................................................................... Obsah CD..........................................................................................

-2-3-4-5-6-6-7- 12 - 13 - 14 - 16 -

Příloha A – Psaný podélný profil Příloha B – Evidenční listy objektů Výkresy: Situace 1:5000 (3 x formát A3) Podélný profil 1:100/5000 Příčné profily 1:500 V Praze dne 30. listopadu 2006 Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Ing. Ivan Blažek

Studie záplavového území Flájského potoka

-1-


Zadání - vymezení plnění zakázky Předmět studie Studie záplavového území bude řešit povodí vodního toku Flájský potok od ř. km 15,800 do ř.km 20,460, tj. od státní hranice v Českém Jiřetíně až k hrázi VD Fláje. Rozsah prací Dokumentace bude sestávat z geodetického zaměření území podél toku Černá voda v rozsahu potřebném pro výpočet (kromě zaměření objektů na toku, příčných řezů atd. budou zaměřeny alespoň 3 údolní profily na 1 km délky vodního toku v celém rozsahu záplavy po úroveň hladiny při průtoku Q100) a z výpočtu záplavového území. Výpočet bude proveden matematickým modelem metodou nerovnoměrného proudění. Dokumentace bude zpracována v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a s ohledem na Metodiku stanovení aktivní zóny záplavového území. Požadované výstupy v tištěné a digitální podobě v sedmi vyhotoveních (z toho v digitální podobě jednou bez mapového podkladu): • měřítko situací se zákresem záplavového území v tištěné podobě bude dohodnuto na výrobních výborech, • výpočet konsumpčních křivek příčných objektů (hladiny při všech průtocích od Q1 po Q100), • návrhy řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi, • v digitální podobě budou výstupy předány v následujících formátech: • tabulkové výstupy výpočtů v rozsahu tištěné podoby (Excel), • korytové a údolní příčné profily a objekty na toku (ve formátu AutoCAD), • podélný profil (ve formátu AutoCAD), • GIS výstupy území včetně záplavového území a záplavových čar budou ve formátu shapefile pro ArcView 3.0, výstupy budou ve formě vrstev (základní báze geografických dat České republiky, záplavové čáry pro návrhové průtoky (polyline, polygon), plocha záplavových území pro návrhové průtoky, osa toku vytvořená dle použitého mapového podkladu, staničení po 10, 100 a 1000 m, hranice aktivní zóny, použité korytové a údolní příčné profily), • v digitální podobě bude předána funkční výpočetní trať v rozsahu všech N-letých průtoků (Q1 až Q100) zpracovaná pomocí výpočetního software HYDROCHECK nebo MIKE 11, • v digitální podobě bude předána fotodokumentace použitá v návrhu záplavového území. V jednom vyhotovení bude předáno geodetické zaměření včetně podrobné fotodokumentace. Dále kromě výše uvedených sedmi paré bude v tištěné i digitální podobě předán zákres záplavového území (v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 236/2002 Sb. a výše uvedeným textem), v digitální podobě bez mapového podkladu. Tyto zákresy budou předány ve dvojím vyhotovení v celé délce zpracovávaného úseku vodního toku. Digitální podoba bude obsahovat též technickou zprávu.


-2-


Podklady pro zpracování návrhu záplavového území V souladu s vyhláškou č. 236/2002 Sb. byly použity pro zpracování návrhu záplavového území tyto podklady a) standardní hydrologické údaje poskytnuté ČHMÚ b) ovlivnění povodňových průtoků vodním dílem Fláje nebylo s ohledem na možné kombinace povodňových situací uvažováno c) Základní mapa České republiky 1 : 10 000, ze které byla zdigitalizována osa toku a zpracováno staničení d) výsledky geodetického zaměření podélného a příčných profilů koryta vodního toku a přilehlého inundačního území e) výsledky hydraulického výpočtu nerovnoměrným prouděním (programem Hydrocheck) f) dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, ani žádné další údaje o historických povodních nebyly při zpracování k dispozici


-3-


Hydrologická data Předmětem výpočtu byly tři průtokové stavy na Flájském potoce, Q5, Q20, Q100 N-leté průtoky byly zakoupeny od ČHMÚ:


-4-


Geodetické zaměření Veškeré geodetické zaměření je v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému BPV. Geodetické zaměření prováděla firma "Majer - GEO". Bylo zaměřeno 46 příčných profilů a objektů. Všechny objekty byly zaměřovány tak, aby bylo možné pro výpočet vytvořit profil pod a nad. Dále byly zaměřeny pomocné body v inundaci pro přesnější vynášení záplavových čar. Každý zaměřený bod má mimo informaci X, Y, Z i kód který slouží zpracovateli při tvorbě modelu trati. Tabulka kódů: B budova BB rozhraní budov BR budova roh BED beton dole BEN beton nahoře D dno EKT el. kabel terén (po záhozu) ESB el.stožár betonový ESP el.stožár příhradový ESD el.stožár dřevěný H hladina HD hrana dole HDD hrana dole dno (voda) HN hrana nahoře JEN jez nahoře JED jez dole JEZ jez KKR kraj křoví KLE kraj lesa KPO kraj pole KRK pás křoví konec KRZ pás křoví začátek MEZ mezník OBD obrubník dole OBN obrubník nahoře OH ohradní zeď PL plot PLD plot dřevěný PLH plot ohradní zeď PLO plot ohrada PLR plot drátěný PLB plot betonový PPD plot dřevěný s podezdívkou PRV produktovod S silnice kraj SCH silnice chodník SKD skála dole (pata) SKN skála nahoře SO silnice obrubník SS silnice střed ST strom STx strom (místo x příslušný počet soustředěných stromů)


STJ STK STL STS STZ T TKR TL TLJ TLL TLO TNE TBE TMO TPA TPO VTD VTN PRD PRN KOV OPD OPN PCK KM ZDD ZDN SU SA TK TZA CP PLZ TSK OPH PT KR MOD MON DKN ESW LI1

strom jehličnatý řada stromů konec strom listnatý skupina stromů řada stromů začátek terén terén křoví terén les terén les jehličnatý terén les listnatý terén louka terén neplodná půda terén beton terén močál terén pastvina terén pole vtok dole vtok vrch propustek dole propustek nahoře kovová konstrukce opěrná zídka dole opěrná zídka nahoře polní cesta kraj kilometrovník zídka dole zídka nahoře studánka šachta terén křoví terén zahrada cesta polní plot živý terén skála opěrná zídka hrana přítok křoví most dole most nahoře dřevěná konstrukce nahoře el.stožár dvojitý limnigraf 1 m

-5-


Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Podrobné informace o použitých drsnostech v příčných profilech najdete ve výpisu výpočtové trati. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis

n

Beton v dobrém stavu

0,020

Beton starý

0,035

dlažba

0,025 - 0,045

tráva

0,035 - 0,045

keře

0,060 - 0,090

Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis

n

silnice chodníky - asfalt, beton

0,020 - 0,025

cesta

0,035 - 0,040

louky, pole

0,035 - 0,045

stromy, keře

0,060 - 0,120

hustý porost

0,120 - 0,160

zahrady s ploty, zástavba

0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu

Dolní okrajová podmínka Dolní okrajová podmínka byla stanovena jako konzumční křivka vypočtená metodou rovnoměrného proudění na základě dolního příčného profilu a podélného sklonu trati zaměřeného mezi dolními třemi příčnými profily. Jiné údaje o dolní okrajové podmínce nebyly k dispozici.


-6-


Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany Flájský potok je hraničním tokem horského charakteru. Odtokové poměry na tomto toku jsou zásadním způsobem ovlivněny vodárenskou nádrží VD Fláje. Délka toku pod VD Fláje na území ČR je cca 5 km. Dále tvoří Flájský potok v délce cca 1km hraniční tok mezi ČR a Německem a následně odtéká do Německa. Identifikační číslo toku: 147620000100 Hydrologické číslo povodí: 1-15-03-0290 Celková délka toku: cca 32 km, z toho na území ČR 16,26 km Délka zájmového úseku: 5, 0 km Plocha povodí k hranici ČR: 49,75 Km2 Vodní tok protéká většinou své délky nezastavěným územím. Kromě obce Český Jiřetín se jedná o zalesněný úsek toku. Vodní tok protéká ve správním území obce: Český Jiřetín. Záplava Q100 zasahuje k několika objektům v obci Český Jiřetín a některé z těchto nemovitostí jsou v aktivní zóně. Většinou se ale jedná o lokální problém nad nekapacitním mostem. Sklon toku je poměrně vyrovnaný a pohybuje se v rozmezí 0,0100 až 0,0160 v obci 0,0150 až 0,0200 nad obcí. Maximální rychlosti vody jsou vzhledem k vysokému sklonu poměrně vysoké a pohybují se v rozmezí 1,5 až 2,5 m/s a v některých úsecích převyšuje rychlost 3 m/s. Přesto, že se proudění pohybuje na hranici říčního a bystřinného proudění, koryto ve většině trati provede vodu říčním prouděním. Je však třeba počítat s nestabilitou proudění a střídání režimu proudění může nastat při různých průtocích prakticky všude.

ř.km 15,721 až 16,116 – Český Jiřetín – mezi profily P01 až P12 Úsek toku pod mostem M04 u celnice je zcela mimo ohrožení nemovitostí. Žádná nemovitost pod tímto mostem neleží v záplavovém území Q100 a to ani na české, ani na německé straně. Most u celnice je při Q100 nekapacitní a komunikace bude při této povodni přelita v šířce cca 40 m. Ohrožena při tom bude část vietnamské tržnice. Některé krámky budou v dosahu aktivní zóny.


-7-


Úsek toku nad celnicí mezi mosty M04 a M10 je velice zanedbané a nevyužité území. Část je tvořena navážkou na které je parkoviště. Větší část však tvoří podmáčená louka v inundačním území toku. Koryto je zde na levém břehu nekapacitní a k vylití z břehů dochází dříve než při Q5. Široké inundační území na levém břehu mezi oběma mosty nemá žádné využití. Proto by bylo možné část území k navržené hranici aktivní zóny cíleně vyrovnat navážkou alespoň 0,5 m nad vypočtenou hladinu Q100 (viz podélný profil) a území využít. Na pravém břehu v profilu P007 dochází k sesuvům a je ohrožována komunikace k nemovitostem. Doporučujeme břeh stabilizovat a v případě zásahů do území na levém břehu by to mělo být podmínkou.

Most M10 s limnigrafem a komunikace těsně nad ním je již při Q20 nekapacitní. Při povodni Q20 a větší se část průtoku přelije přes komunikaci nad mostem a proteče mimo LGS. Z tohoto důvodu není umístění LGS vhodné a měření je při větších povodních značně zkresleno.


-8-


ř.km 16,116 až 16,559 – Český Jiřetín – mezi profily P12 až M20 V tomto úseku toku je na pravém břehu občasná zástavba rodinných domků mezi silnicí a vodním tokem. V úseku mezi profily P15 a P16 byl terén navýšen nad Q100 a výstavba byla realizována na této navážce. Toto řešení se nám zdá rozumné při dodržení několika předpokladů. Prvním z nich je, aby se na levém břehu nestavělo a stávající louky sloužily k přirozenému rozlivu povodňových průtoků. Druhým požadavkem je, aby navážka na pravém břehu nezasahovala do aktivní zóny vymezené ve studii v šířce 5m a aby tento inundační prostor zůstal trvale volný, nezastavěný ploty a pokud možno i průchozí. Dále viz kapitola návrhy opatření.

Pod mostem M20, cca 100m na pravém břehu je nemovitost v záplavovém území Q100, ale není v aktivní zóně.

Most M20 je nekapacitní a bude vzdouvat vodu, která se již při Q20 přelije přes silnici a zaplaví domy za silnicí. Aktivní zóna v tomto místě však silnici nepřekročí.


-9-


ř.km 16,559 až 17,178– Český Jiřetín – mezi profily M20 až M24 V tomto úseku toku je několik nemovitostí v aktivní zóně. Nejkritičtějším místem v celém Českém Jiřetíně je profil P23d. Toto místo je soutěskou, kde je z levého břehu vodní tok uzavřen prudkým svahem a z pravé strany silnicí, která probíhá cca 10m od toku. Právě v tomto zúžení jsou dvě nemovitosti mezi silnicí a vodním tokem. Obě nemovitosti jsou v dosahu záplavy Q20 a jsou v aktivní zóně. Lokálně zhoršují odtokové poměry, ale k přelití silnice a ni k ohrožení dalších nemovitostí zde nedochází. Druhou nemovitostí, která je v záplavě Q100 i Q20 a v dosahu aktivní zóny je nemovitost na levém břehu v ř.km 17,050. Zde je ale situace lepší, neboť je průtočná alespoň pravobřežní inundace. Tato nemovitost nezhoršuje odtokové poměry.

ř.km 17,178 až 17,634 – Český Jiřetín – mezi profily M24 až P28 Most M24 je nekapacitní a Q100 se přelije přes komunikaci a zaplaví domy nad mostem. Q20 je již do koryta vejde a bez obtíží projde mostem. Aktivní zóna nad mostem se udrží v profilu koryta a do nemovitostí nezasahuje. Nemovitosti jsou zaplavovány v úseku cca 100 až 150 m nad mostem.

Nad profilem P26 již nemovitosti v záplavě nejsou a kapacita koryta je dostatečná až na konec obce. Na levém břehu se předpokládá výstavba, kterou považujeme za možnou. Bylo by však potřeba zachovat podél toku přirozený inundační pruh cca 5 m, který zde je a nezastavovat území až k vodě. Další podmínkou výstavby je hladina Q100 která by měla být respektována a obytné podlaží by mělo být nad touto hladinou s dostatečným převýšením. V této lokalitě by ale dodržení těchto podmínek neměl být velký problém.


- 10 -


ř.km 17,634 až 20,718 – Nad Č. Jiřetínem – mezi profily P28 až P46 Celý tento úsek protéká Flájský potok lesem a v dosahu toku nejsou žádné nemovitosti. Koryto je zde přirozené a přesto, že je nekapacitní i při Q5, není důvod zde přirozený stav jakkoliv měnit. V ř.km 19,692 je vybudován přes silnici místo mostu velký propustek, který je při Q100 nekapacitní a již při Q20 dochází nad propustkem k rozsáhlé záplavě. Retenční objem tohoto díla není velký, může však vyrovnávat případný nerovnoměrný průtok při manipulaci na přehradě. Nikde v okolí propustku nedochází k ohrožení velkou vodou.


- 11 -


Návrhy protipovodňových opatření Navrhovaných opatření není mnoho. Vzhledem k lesnímu úseku toku mezi přehradou a obcí doporučujeme zejména dohlížet na hospodaření v lese tak, aby povodeň nemohla odplavit větší množství dřeva. Zátarasy mostů naplaveným dřevem by zcela změnily námi provedené výpočty a ohrožení nemovitostí by se výrazně zhoršilo. V profilu P07 dochází na pravém břehu k sesuvům a podle fotodokumentace se jedná o dlouho trvající jev. Doporučujeme tedy stabilizaci pravého břehu v ohroženém úseku. Pokud by se cokoliv provádělo s využitím levého břehu, měla by být stabilizace pravého břehu podmínkou. Úsek toku P13 až P15 již byl výše popsán. Vzhledem k probíhající výstavbě na pravém břehu předpokládáme i zde navýšení břehu nad Q100 s potřebným převýšením. To umožní prakticky celý úsek mezi mosty M10 až M20 zastavět, aniž by se zhoršily odtokové poměry či zvýšilo ohrožení velkou vodou. Zopakujeme zde podmínky této výstavby – zanechat průtočný a volně průchozí pás podél toku alespoň 5 m bez plotů a jakéhokoliv terénního navýšení, nově budované nemovitosti stavět na navážce nad Q100 s převýšením a zabránit výstavbě na levém břehu v přirozeném dosahu záplavové čáry Q100. Případná navážka musí hydraulicky vhodně navazovat na stávající úpravy (navážku) a nesmí zasahovat do navrhované aktivní zóny 5 m od stávajícího koryta. Zvyšování kapacity jednotlivých mostů nemá velký význam, ohrožení vzdutím mostů je lokální a týká se vždy nejvíce jedné či dvou nemovitostí


- 12 -


Metodika výpočtu – popis zpracování studie Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Předmětem prací bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly zaměřeny vybrané charakteristické body v inundaci mezi příčnými profily (rohy objektů, komunikace atd.) tak, aby se lépe vynášela záplavová čára a aktivní zóna. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl použit program HYDROCHECK2 - výpočty objektů. Výsledkem těchto dílčích výpočtů jsou konzumční křivky objektů, které jsou pro další výpočty vráceny do výpočtové trati programu HYDROCHECK. Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“.


- 13 -


Stanovení aktivní zóny – popis způsobu zpracování V posledních letech je stanovení aktivní zóny diktováno „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavového území“. Tato metodika poměrně přesně určuje jednotlivá kritéria posouzení aktivní zóny. Ke všem těmto kritériím bylo při stanovení přihlíženo. Výhodou programu HYDROCHECK verze 5.X, kterým jsme aktivní zónu posuzovali, je řada nástrojů pro vyhodnocení jednotlivých kritérií aktivní zóny a jejího grafického zobrazení. Jaký byl postup zpracování: 1) V první řadě musely proběhnout na celé výpočtové trati hydrotechnické výpočty. Jejich výsledkem pak byly (mimo jiné) hladiny při průtocích Q100 vypočtené metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Tyto vypočtené hladiny a průtoky byly dále posuzovány.

2) z výše zobrazeného příčného profilu (ilustrační obrázek) jsou patrné body A,B, které definují vlastní koryto. Celá část profilu mezi body AB je v aktivní zóně, jak vyplývá z metodiky. 3) Dalším kritériem je 80% průtoku. V aktivní zóně je to území, kudy proteče 80% průtoku. Toto kritérium je hlídáno programem Hydrocheck a na příčném profilu je zobrazeno zelenou kótou. Počítá se tak, že se nejprve načte celý průtok mezi body A,B. Pokud je průtok mezi A,B menší než 80%, přidávají se k průtočné ploše svislice s nejvyšší svislicovou rychlostí tak, aby celkový průtok byl právě 80%. Na tomto obrázku je patrný průleh v pravobřežní inundaci, kde dochází k vyšším rychlostem a proto se toto území přednostně započítává do posuzování 80% průtoku. 4) Další kritériem je součin hloubky a rychlosti, který posuzuje míru nebezpečnosti proudění vody. Ve starších studiích, před platností metodiky (2003 a dříve), byl po dohodě s objednatelem posuzován jako konstanta 0,75, což velmi hrubě odpovídá dnešnímu limitu Fink a Bewick, který má nelineární průběh a je metodikou pevně stanoven. Na obrázku je možné sledovat hloubky, průběh svislicových rychlostí a tmavě červená kóta nám ukazuje, kde jsou hodnoty překročeny. V Metodice je ještě uvedeno posouzení dle ministerstva vnitra USA, které je však velice


- 14 -


přísné a je doporučeno pouze pro opodstatněné případy. Toto hodnocení běžně neužíváme a pokud je použito, je vždy projednáno s objednatelem. Příklad použití: stanovení aktivní zóny v prostoru školy v přírodě pro děti tělesně postižené. 5) Další hodnotící kritéria mohou dodatečně území z aktivní zóny vyjmout, a to například v případě, že rychlost vody je menší než 0,5 m/s a zároveň hloubka menší než 0,3 m. Na obrázku je zobrazeno fialovou kótou opačného charakteru, tedy od okrajů profilu ke středu. Toto kritérium se ale uplatní pouze ve výjimečných případech, kdy je velice plochá inundace s nekapacitním korytem, kde je překročeno 80% průtoku, avšak při nižších hloubkách a rychlostech, než je stanoveno. Prakticky jsme se s tímto stavem setkali jen jednou, program Hydrocheck jej přesto posuzuje. 6) Výsledné hodnoty výše uvedených kót jsou přeneseny do situace a je stanovena jejich obalová křivka. Současně jsou kontrolována další kritéria. Aby nedocházelo k ostrovům v aktivní zóně, není-li k tomu vážný důvod (například zabezpečená úniková cesta), aby byly zachyceny všechny souběžné vodoteče, kanály, přítoky, aby byla posouzena ochrana na Q100 a podobně. Tedy komplexní posouzení zbývajících kritérií z metodiky. 7) Dále je na základě geodetického zaměření, podrobného průzkumu terénu a výškopisu Zabaged 1:10 000 vynesena konečná čára aktivní zóny, která je ještě s objednatelem projednána na výrobním výboru, často za účasti vodoprávního úřadu. Teprve potom je navrhovaná čára vytištěna do konečných map a odevzdána. Za aktivní zónu záplavového území se tedy považuje území, kterým protéká více než 80% celkového průtoku při stoleté povodni. Dále se za aktivní zónu považuje území, kterým nelze brodit s ohledem na hloubku či rychlost proudění nebo s ohledem na kombinaci těchto dvou parametrů, tedy území, kde hloubka vody přesahuje 1,5 m či rychlost proudění přesahuje 1,5 m.s-1 a dále území, kde součin hloubky vody a rychlosti proudění přesáhne hodnotu 0,75. Do aktivní zóny je zahrnuto též vlastní koryto vodního toku, všechny vodoteče a kanály vedené paralelně s hlavním vodním tokem a též přítoky hlavního toku. Z aktivní zóny záplavového území jsou naopak vyjmuta území, kde je hloubka vody menší než 0,3 m a současně svislicová rychlost proudění menší než 0,5 m.s-1.


- 15 -


Tištěné výstupy Studie obsahuje kromě digitálních výstupů, uložených na CD tyto tištěné výstupy a) Technická zpráva obsahující veškeré textové informace, přehledovou mapku zájmového území a podrobnou situaci v měřítku 1:5000 b) podélný profil v měřítku 1:100/5000 c) příčné profily v měřítku 1:500

Digitální výstupy CD obsahuje tyto adresáře a soubory ROOT - START.EXE - spuštění aplikace - WebMapSv.EXE - runtime mapového serveru pro CD aplikaci - flajsky.wm3/cf3 - mapový projekt HTML - adresář obsahující HTML stránky projektu - html/tisova.htm – vstupní HTML stránka projektu HTML/FOTO - adresář se všemi fotografiemi, zákresy objektů a videosekvencemi HTML/IMAGES - adresář obsahující pomocné obrázky a grafické výstupy konzumčních křivek objektů DATA - adresář s vektorovými daty (SHP - WebMap, ArcView 3.x) DATA/FOTO - SHP fotodokumentace - DBF tabulka připojených fotografií - na tuto tabulku se vážou popisky ze situace DATA/MERENI - SHP geodetického zaměření (součástí je i DBF všech zaměřených bodů včetně identifikátoru a kódu) DATA/PROFILY - SHP příčných profilů, situační zákres se staničením DATA/STANICENI - SHP staničení po 10, 100 a 1000 m a osa toku DATA/ZAPLAVA - SHP záplavových čar pro jednotlivé průtoky a aktivní zóny RASTRY - adresář s mapovým podkladem - Zabaged2, HRR pro WebMap VYPOCTY - adresář obsahující veškeré výpočtové soubory, funkční výpočtovou trať v HC VYPOCTY/VYPOCTY - flajsky.hcw – funkční výpočtová trať s výsledky v programu Hydrocheck - flajsky_vysledky.xls - tabulka vypočtených hodnot, hladiny ve všech profilech při jednotlivých průtocích Q5, 20, 100 VYPOCTY/PODELNY_PROFIL - podélný profil ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/PRICNE_PROF - příčné profily ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/ZAMERENI - technická zpráva geodetického zaměření a výpis geodetických bodů


- 16 -

Flájský potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku ř. km 15,721 do ř

Recommend Documents