Kamenný potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř

Kamenný potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř.km 2,780

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. listopad 2008

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6, tel/fax: +420 220611045, mail: [email protected], www.hv.cz

Kamenný potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř.km 2,780

Obsah Zadání - vymezení plnění zakázky.................................................... Podklady pro zpracování návrhu záplavového území....................... Hydrologická data.............................................................................. Geodetické zaměření........................................................................ Stanovení drsností............................................................................ Dolní okrajová podmínka.................................................................. Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany............................. Návrhy protipovodňových opatření.................................................... Metodika výpočtu............................................................................... Stanovení aktivní zóny...................................................................... Obsah CD..........................................................................................

-2-3-4-6-7-7-8- 11 - 12 - 13 - 15 -

Příloha A – Psaný podélný profil Příloha B – Evidenční listy objektů Výkresy: Situace 1:5000 Podélný profil 1:100/5000 Příčné profily 1:500 V Praze dne 27. listopadu 2008 Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Ing. Ivan Blažek

Studie záplavového území toku Kamenný potok

-1-


Zadání - vymezení plnění zakázky Předmět studie Studie záplavového území řeší povodí vodního toku Kamenný potok od ř. km 0,000 do ř.km 2,500, tedy v úseku přes město Kraslice až k zaústění do Svatavy. Rozsah prací Dokumentace sestává z geodetického zaměření území podél toku Kamenný potok v rozsahu potřebném pro výpočet (kromě zaměření objektů na toku, příčných řezů atd. jsou zaměřeny alespoň 3 údolní profily na 1 km délky vodního toku v celém rozsahu záplavy po úroveň hladiny při průtoku Q100) a z vlastních výpočtů záplavového území. Výpočet byl proveden matematickým modelem metodou nerovnoměrného proudění. Dokumentace je zpracována v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a s ohledem na Metodiku stanovení aktivní zóny záplavového území. Požadované výstupy v tištěné a digitální podobě v sedmi vyhotoveních (z toho v digitální podobě jednou bez mapového podkladu): • situace se zákresem záplavového území v tištěné podobě v měřítku 1:5000, dohodnutém na výrobních výborech, • výpočet konsumpčních křivek příčných objektů (hladiny při všech průtocích od Q1 po Q100), • návrhy řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi, • v digitální podobě budou výstupy předány v následujících formátech: • závěrečná zpráva (Word), • tabulkové výstupy výpočtů v rozsahu tištěné podoby (Excel), • korytové a údolní příčné profily a objekty na toku (ve formátu AutoCAD), • podélný profil (ve formátu AutoCAD), • GIS výstupy území včetně záplavového území a záplavových čar budou ve formátu shapefile pro ArcView 3.0, výstupy budou ve formě vrstev (základní báze geografických dat České republiky, záplavové čáry pro návrhové průtoky (polyline, polygon), plocha záplavových území pro návrhové průtoky, osa toku vytvořená dle použitého mapového podkladu, staničení po 10, 100 a 1000 m, hranice aktivní zóny, použité korytové a údolní příčné profily), • v digitální podobě bude předána funkční výpočetní trať v rozsahu všech N-letých průtoků (Q1 až Q100) zpracovaná pomocí výpočetního software HYDROCHECK nebo MIKE 11, • v digitální podobě bude předána fotodokumentace použitá v návrhu záplavového území. V jednom vyhotovení bude předáno geodetické zaměření včetně podrobné fotodokumentace. Dále kromě výše uvedených sedmi paré bude v tištěné i digitální podobě předán zákres záplavového území (v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 236/2002 Sb. a výše uvedeným textem), v digitální podobě bez mapového podkladu. Tyto zákresy budou předány v tištěné podobě třikrát v celé délce zpracovávaného úseku vodního toku, v digitální podobě celkem třikrát v celé délce zpracovávaného úseku vodního toku. Digitální podoba bude obsahovat též technickou zprávu.


-2-


Podklady pro zpracování návrhu záplavového území V souladu s vyhláškou č. 236/2002 Sb. byly použity pro zpracování návrhu záplavového území tyto podklady a) standardní hydrologické údaje poskytnuté ČHMÚ b) informace o možném ovlivnění hydrologických průtoků nebyly při zpracování studie známy c) Základní mapa České republiky 1 : 10 000, ze které byla zdigitalizována osa toku a zpracováno staničení d) výsledky geodetického zaměření podélného a příčných profilů koryta vodního toku a přilehlého inundačního území e) výsledky hydraulického výpočtu nerovnoměrným prouděním (programem Hydrocheck) f) dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, ani žádné další údaje o historických povodních nebyly při zpracování k dispozici


-3-


Hydrologická data Předmětem výpočtu byly tři průtokové stavy na toku Kamenný potok, Q5, Q20, Q100 N-leté průtoky byly zakoupeny od ČHMÚ.


-4-



-5-


Geodetické zaměření Veškeré geodetické zaměření je v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému BPV. Geodetické zaměření prováděla firma "Majer - GEO". Bylo zaměřeno 58 příčných profilů a objektů. Všechny objekty byly zaměřovány tak, aby bylo možné pro výpočet vytvořit profil pod a nad. Dále byly zaměřeny pomocné body v inundaci pro přesnější vynášení záplavových čar. Každý zaměřený bod má mimo informaci X, Y, Z i kód který slouží zpracovateli při tvorbě modelu trati. Tabulka základních kódů (podrobněji ve zprávě geodetického zaměření): B budova STJ strom jehličnatý STK řada stromů konec BB rozhraní budov STL strom listnatý BR budova roh STS skupina stromů BED beton dole STZ řada stromů začátek BEN beton nahoře T terén D dno TKR terén křoví EKT el. kabel terén (po záhozu) TL terén les ESB el.stožár betonový TLJ terén les jehličnatý ESP el.stožár příhradový TLL terén les listnatý ESD el.stožár dřevěný TLO terén louka H hladina TNE terén neplodná půda HD hrana dole TBE terén beton HDD hrana dole dno (voda) TMO terén močál HN hrana nahoře TPA terén pastvina JEN jez nahoře TPO terén pole JED jez dole VTD vtok dole JEZ jez VTN vtok vrch KKR kraj křoví PRD propustek dole KLE kraj lesa PRN propustek nahoře KPO kraj pole KOV kovová konstrukce KRK pás křoví konec OPD opěrná zídka dole KRZ pás křoví začátek OPN opěrná zídka nahoře MEZ mezník PCK polní cesta kraj OBD obrubník dole KM kilometrovník OBN obrubník nahoře ZDD zídka dole OH ohradní zeď ZDN zídka nahoře PL plot SU studánka PLD plot dřevěný SA šachta PLH plot ohradní zeď TK terén křoví PLO plot ohrada TZA terén zahrada PLR plot drátěný CP cesta polní PLB plot betonový PLZ plot živý PPD plot dřevěný s podezdívkou TSK terén skála PRV produktovod OPH opěrná zídka hrana S silnice kraj PT přítok SCH silnice chodník KR křoví SKD skála dole (pata) MOD most dole SKN skála nahoře MON most nahoře SO silnice obrubník DKN dřevěná konstrukce nahoře SS silnice střed ESW el.stožár dvojitý ST strom LI1 limnigraf 1 m STx strom (místo x příslušný počet soustředěných stromů)


-6-


Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Podrobné informace o použitých drsnostech v příčných profilech najdete ve výpisu výpočtové trati. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis

n

Beton v dobrém stavu

0,020

Beton starý

0,035

dlažba

0,025 - 0,045

tráva

0,035 - 0,045

keře

0,060 - 0,090

Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis

n

silnice chodníky - asfalt, beton

0,020 - 0,025

cesta

0,035 - 0,040

louky, pole

0,035 - 0,045

stromy, keře

0,060 - 0,120

hustý porost

0,120 - 0,160

zahrady s ploty, zástavba

0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu

Dolní okrajová podmínka Informace o hladinách na Svatavě byly v době zpracování studie známy a dolní okrajová podmínka byla pro tuto křivku posuzována. Svatava, zdroj - Studie záplavového území toku Svatava, Luh n. Svatavou Kraslice, km 7.367 - 27.435 (Jakub Krise, 11/2004) interpolace mezi profily PF112_L (25.248) a PF113 (25.488) H100 = 508,80 m n.m. H20 = 508,19 m n.m. H5 = 507,65 m n.m. Předpokladem byl souběh povodně Q100 na Kamenném potoce s povodní Q20 na Svatavě. Posouzením výpočtů s touto okrajovou podmínkou bylo prokázáno, že koryto Kamenného potoka je vyvýšené nad Svatavu natolik, že je hladina Q100 na Kamenném potoce nad hladinou Q100 na Svatavě. Svatava tedy neovlivňuje hladiny v Kamenném potoce a dolní okrajová podmínka na Kamenném potoce byla vypočtena rovnoměrným prouděním. Tato vypočtená křivka je o cca 0,7 m výš než hladiny na Svatavě. Qn hladina m n.m.

Q1 507,76


Q2 508,88

Q5 508,06

Q10 508,22

Q20 508,39

Q50 508,66

Q100 508,89

-7-


Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany Kamenný potok je tok podhorského charakteru. Prakticky v celé délce zájmového úseku protéká intravilánem obce Kraslice, nad souvislou zástavbou obce protéká loukami. Horní úsek toku, který nebyl předmětem studie je souvisle zalesněný. Identifikační číslo toku: 140650000100 Hydrologické číslo povodí: 1-13-01-100 Celková délka toku: cca 5,358 km Délka výpočetního modelu: 2,780 km Plocha povodí: 10,00 Km2 Koryto je v intravilánu obce upravené, nad soutokem se Svatavou je úprava v délce 250 m zcela nová a tvoří ji kamenné obdélníkové koryto. Nad tímto rekonstruovaným úsekem je koryto též upraveno, úprava je již ale poměrně stará a místy porušená. Koryto je z počátku obdélníkové, postupně přechází do lichoběžníkového. Nad souvislou zástavbou obce je již koryto neupravené. Celý vodní tok leží ve správním území Kraslice. Z pohledu sklonu toku lze rozdělit tok na dva úseky. První je od soutoku se Svatavou po silniční most P37M v ř.km 1,206. V tomto úseku je sklon větší - 4,20%. Nad tímto mostem končí souvislá zástavba a sklon klesá na 2,14%. Vzhledem k většímu sklonu toku jsou i rychlosti v toku vyšší. Celoprofilové rychlosti se pohybují mezi 1,5 až 2,5 m/s. Výjimkou ale nejsou ani rychlosti 3,5 m/s, i větší. Proudění v toku je z velké části bystřinné, ale velmi často se mění na proudění říční. Je třeba předpokládat, že koryto toku bude střídáním režimu proudění značně namáhané a bude zde docházet k častější destrukci opevnění břehů.


-8-


ř.km 0,000 až 0,186 profily P01 až P09Z – od soutoku se Svatavou až po železniční most Tento úsek toku je nejkritičtějším úsekem na celém Kamenném potoce. Proti toku nad železničním mostem má tento úsek o něco menší sklon, menší rychlosti, režim proudění se mění na říční a hloubka vody je výrazně větší. Inundace je zde plochá a koryto neprochází přímo údolnicí, ale při jejím pravém okraji. To vše znamená, že zde dojde při Q100, ale i při Q20 k poměrně širokému rozlivu a několik průmyslových objektů je v aktivní zóně.

ř.km 0,186 až 0,616 profily P09Z až P21M – nad železničním mostem Železniční most je bezpečně kapacitní na Q100. Přímo nad železničním mostem je na pravém břehu nemovitost v dosahu Q100. Při Q100 může dojít pouze k zaplavení sklepů, nemovitost je mimo aktivní zónu (dole uprostřed). Nad mostem P12 je na pravém břehu nemovitost v dosahu Q20, i ta však leží mimo aktivní zónu (dole vpravo).

Dále až k mostu P21M není žádná nemovitost v dosahu Q100.


-9-


ř.km 0,616 až 1,206 profily P21M až P37M – horní část intravilánu obce Most P21M je bezpečně kapacitní na Q100. V mostu samotném je několik vypadlých kamenů a bylo by dobré most opravit dříve, než jej větší povodeň významně poškodí (dole vlevo). Mezi profily P23 a P28 je nekapacitní úsek, kde dochází k rozlivu Q100, ale i Q20. Při povodni Q100 zde může dojít k částečnému zaplavení nemovitostí na pravém břehu, ty jsou však mimo aktivní zónu (dole uprostřed). V úseku toku P32 až P35 je několik nemovitostí na levém břehu v těsném dosahu Q100. Vzhledem k vyšším podezdívkám domů zde však nikde nemůže dojít k významnému ohrožení. Všechny nemovitosti jsou mimo aktivní zónu (dole vpravo).

ř.km 1,206 až 2,780 profily P37M až P58 – nad souvislou zástavbou Nad mostem P37M končí souvislá zástavba, koryto je zde mělké, méně kapacitní a rozliv je širší než v nižších úsecích toku. V profilu P47 je jediná nemovitost v blízkosti toku, ta však leží mimo dosah Q100 (dole vlevo). Nemovitosti v Zátiší nad mostem P50M jsou mimo dosah jakékoliv povodně (dole uprostřed).


- 10 -


Návrhy protipovodňových opatření Nejkritičtějším místem Kamenného potoka je úsek nad soutokem, pod železničním mostem. Zde je však nově udělaná úprava toku, která je ve velmi dobrém stavu a je zbytečné uvažovat o nějaké její další rekonstrukci. Kritickým místem je vtokový objekt do propusti přes výrobní objekt, který neprovede Q20.

V nedávné době proběhla demolice výrobních objektů nad soutokem Kamenného potoka a Svatavy. Celé toto území je ale v aktivní zóně. Majitel pozemků v aktivní zóně by zvýšení ochrany území mohl vyřešit převedením průtoku, který nepojme koryto Kamenného potoka, do průlehu či inundačního koryta tak, aby byl rozliv mimo koryto Kamenného potoka pod kontrolou. Pro případný rozliv doporučujeme využít levobřežní inundaci Kamenného potoka. Toto řešení je nutné dobře propočítat.

K dalším návrhům patří oprava již zmíněného mostu P21M, který se začíná zvolna rozpadat.


- 11 -


Metodika výpočtu – popis zpracování studie Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Předmětem prací bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly zaměřeny vybrané charakteristické body v inundaci mezi příčnými profily (rohy objektů, komunikace atd.) tak, aby se lépe vynášela záplavová čára a aktivní zóna. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konzumčních křivek významných objektů byl použit nově převedený program HYDROCHECK2 - výpočty objektů, který je dnes přímou součástí programu HYDROCHECK. Výpočty již neprobíhají samostatně v odděleném programu, ale jsou počítány přímo v okamžiku výpočtu nerovnoměrného proudění. Tento postup značně zjednodušuje a zrychluje průběh výpočtu celé trati.Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“. Jedním z výstupů studie je psaný podélný profil. Tento výstup obsahuje sloupce „Dolní hrana mostovky“ a „Převýšení mostovky nad Q100“. Co tyto sloupce znamenají. Dolní hrana mostovky. Vyjádřit dolní hranu mostovky jednou kótou vyžaduje následující schematizaci. U šikmé mostovky se jedná o nižší kótu. U mostu o dvou či více polích se jedná o nižší kótu v nejnižším poli, které je přes vodní tok. Inundační otvory mostů takto nejsou podchyceny. Most je tedy považován za zaplavovaný v okamžiku, kdy začne být zaplavováno první pole mostu. U klenutých mostů je to obdobné, ale dolní hranou mostovky je myšlen vrchol klenby, u více oblouků pak nejnižší vrchol klenby v toku. Poslední skupinou, kde se tento údaj vyskytuje, jsou propustky, kde je termín dolní hrana mostovky zavádějící, ale princip hodnocení zaplavení propustku zůstává stejný. Dolní hranou mostovky je myšlena horní kóta světlého průměru propustku, u více trub se jedná na rozdíl od mostů o horní troubu. Propustek je tedy považován za zaplavený až v okamžiku zaplavení všech trub propustku. Podrobněji je patrný průběh hladin z výkresů příčných profilů. Převýšení mostovky nad Q100 je převýšení dolní hrany mostovky nad hladinou Q100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q100 značí zatopení dolní hrany mostovky).


- 12 -


Stanovení aktivní zóny – popis způsobu zpracování V posledních letech je stanovení aktivní zóny diktováno „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavového území“. Tato metodika poměrně přesně určuje jednotlivá kritéria posouzení aktivní zóny. Ke všem těmto kritériím bylo při stanovení přihlíženo. Výhodou programu HYDROCHECK verze 5.X, kterým jsme aktivní zónu posuzovali, je řada nástrojů pro vyhodnocení jednotlivých kritérií aktivní zóny a jejího grafického zobrazení. Jaký byl postup zpracování: 1) V první řadě musely proběhnout na celé výpočtové trati hydrotechnické výpočty. Jejich výsledkem pak byly (mimo jiné) hladiny při průtocích Q100 vypočtené metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Tyto vypočtené hladiny a průtoky byly dále posuzovány.

2) z výše zobrazeného příčného profilu (ilustrační obrázek) jsou patrné body A,B, které definují vlastní koryto. Celá část profilu mezi body AB je v aktivní zóně, jak vyplývá z metodiky. 3) Dalším kritériem je 80% průtoku. V aktivní zóně je to území, kudy proteče 80% průtoku. Toto kritérium je hlídáno programem Hydrocheck a na příčném profilu je zobrazeno zelenou kótou. Počítá se tak, že se nejprve načte celý průtok mezi body A,B. Pokud je průtok mezi A,B menší než 80%, přidávají se k průtočné ploše svislice s nejvyšší svislicovou rychlostí tak, aby celkový průtok byl právě 80%. Na tomto obrázku je patrný průleh v pravobřežní inundaci, kde dochází k vyšším rychlostem a proto se toto území přednostně započítává do posuzování 80% průtoku. 4) Další kritériem je součin hloubky a rychlosti, který posuzuje míru nebezpečnosti proudění vody. Ve starších studiích, před platností metodiky (2003 a dříve), byl po dohodě s objednatelem posuzován jako konstanta 0,75, což velmi hrubě odpovídá dnešnímu limitu Fink a Bewick, který má nelineární průběh a je metodikou pevně stanoven. Na obrázku je možné sledovat hloubky, průběh svislicových rychlostí a tmavě červená kóta nám ukazuje, kde jsou hodnoty překročeny. V Metodice je ještě uvedeno posouzení dle ministerstva vnitra USA, které je však velice


- 13 -


přísné a je doporučeno pouze pro opodstatněné případy. Toto hodnocení běžně neužíváme a pokud je použito, je vždy projednáno s objednatelem. Příklad použití: stanovení aktivní zóny v prostoru školy v přírodě pro děti tělesně postižené. 5) Další hodnotící kritéria mohou dodatečně území z aktivní zóny vyjmout, a to například v případě, že rychlost vody je menší než 0,5 m/s a zároveň hloubka menší než 0,3 m. Na obrázku je zobrazeno fialovou kótou opačného charakteru, tedy od okrajů profilu ke středu. Toto kritérium se ale uplatní pouze ve výjimečných případech, kdy je velice plochá inundace s nekapacitním korytem, kde je překročeno 80% průtoku, avšak při nižších hloubkách a rychlostech, než je stanoveno. Prakticky jsme se s tímto stavem setkali jen jednou, program Hydrocheck jej přesto posuzuje. 6) Výsledné hodnoty výše uvedených kót jsou přeneseny do situace a je stanovena jejich obalová křivka. Současně jsou kontrolována další kritéria. Aby nedocházelo k ostrovům v aktivní zóně, není-li k tomu vážný důvod (například zabezpečená úniková cesta), aby byly zachyceny všechny souběžné vodoteče, kanály, přítoky, aby byla posouzena ochrana na Q100 a podobně. Tedy komplexní posouzení zbývajících kritérií z metodiky. 7) Dále je na základě geodetického zaměření, podrobného průzkumu terénu a výškopisu Zabaged 1:10 000 vynesena konečná čára aktivní zóny, která je ještě s objednatelem projednána na výrobním výboru, často za účasti vodoprávního úřadu. Teprve potom je navrhovaná čára vytištěna do konečných map a odevzdána. Za aktivní zónu záplavového území se tedy považuje území, kterým protéká více než 80% celkového průtoku při stoleté povodni. Dále se za aktivní zónu považuje území, kterým nelze brodit s ohledem na hloubku či rychlost proudění nebo s ohledem na kombinaci těchto dvou parametrů, tedy území, kde hloubka vody přesahuje 1,5 m či rychlost proudění přesahuje 1,5 m.s-1 a dále území, kde součin hloubky vody a rychlosti proudění přesáhne hodnotu 0,75. Do aktivní zóny je zahrnuto též vlastní koryto vodního toku, všechny vodoteče a kanály vedené paralelně s hlavním vodním tokem a též přítoky hlavního toku. Z aktivní zóny záplavového území jsou naopak vyjmuta území, kde je hloubka vody menší než 0,3 m a současně svislicová rychlost proudění menší než 0,5 m.s-1.


- 14 -


Tištěné výstupy Studie obsahuje kromě digitálních výstupů, uložených na CD tyto tištěné výstupy a) Technická zpráva obsahující veškeré textové informace, přehledovou mapku zájmového území a podrobnou situaci v měřítku 1:5000 b) podélný profil v měřítku 1:100/5000 c) příčné profily v měřítku 1:500

Digitální výstupy CD obsahuje tyto adresáře a soubory ROOT - START.EXE - spuštění aplikace - WebMapSv.EXE - runtime mapového serveru pro CD aplikaci - kamenny.wm3/cf3 - mapový projekt HTML - adresář obsahující HTML stránky projektu - html/ kamenny.htm – vstupní HTML stránka projektu HTML/FOTO - adresář se všemi fotografiemi, zákresy objektů a videosekvencemi HTML/IMAGES - adresář obsahující pomocné obrázky a grafické výstupy konzumčních křivek objektů DATA - adresář s vektorovými daty (SHP - WebMap, ArcView 3.x) DATA/FOTO - SHP fotodokumentace - DBF tabulka připojených fotografií - na tuto tabulku se vážou popisky ze situace DATA/MERENI - SHP geodetického zaměření (součástí je i DBF všech zaměřených bodů včetně identifikátoru a kódu) DATA/PROFILY - SHP příčných profilů, situační zákres se staničením DATA/STANICENI - SHP staničení po 10, 100 a 1000 m a osa toku DATA/ZAPLAVA - SHP záplavových čar pro jednotlivé průtoky a aktivní zóny RASTRY - adresář s mapovým podkladem - Zabaged2, HRR pro WebMap VYPOCTY - adresář obsahující veškeré výpočtové soubory, funkční výpočtovou trať v HC VYPOCTY/VYPOCTY - kamenny_zprava.doc - závěrečná zpráva VYPOCTY/VYPOCTY - kamenny.hcw – funkční výpočtová trať s výsledky v programu Hydrocheck - kamenny _vysledky.xls - tabulka vypočtených hodnot, hladiny ve všech profilech při jednotlivých průtocích Q5, 20, 100 VYPOCTY/PODELNY_PROFIL - podélný profil ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/PRICNE_PROF - příčné profily ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/ZAMERENI - technická zpráva geodetického zaměření a výpis geodetických bodů


- 15 -

Kamenný potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř

Recommend Documents