Robečský potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř

Robečský potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř.km 16,634

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. listopad 2008

Hydrosoft Veleslavín s.r.o. U Sadu 13, 162 00 Praha 6, tel/fax: +420 220611045, mail: [email protected], www.hv.cz

Robečský potok studie záplavového území stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř.km 16,634

Obsah Zadání - vymezení plnění zakázky.................................................... Podklady pro zpracování návrhu záplavového území....................... Hydrologická data.............................................................................. Geodetické zaměření........................................................................ Stanovení drsností............................................................................ Dolní okrajová podmínka.................................................................. Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany............................. Návrhy protipovodňových opatření.................................................... Metodika výpočtu............................................................................... Stanovení aktivní zóny...................................................................... Obsah CD..........................................................................................

-2-3-4-5-6-6-7- 12 - 13 - 14 - 16 -

Příloha A – Psaný podélný profil Příloha B – Evidenční listy objektů Výkresy: Situace 1:5000 Podélný profil 1:100/5000 Příčné profily 1:500 V Praze dne 27. listopadu 2008 Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Ing. Ivan Blažek

Studie záplavového území toku Robečský potok

-1-


Zadání - vymezení plnění zakázky Předmět studie Studie záplavového území řeší povodí vodního toku Robečský potok od ř. km 0,000 do ř.km 15,800, tedy v úseku od hráze Máchova jezera po ústí do Ploučnice pod Českou Lípou. Rozsah prací Dokumentace sestává z geodetického zaměření území podél toku Robečský potok v rozsahu potřebném pro výpočet (kromě zaměření objektů na toku, příčných řezů atd. jsou zaměřeny alespoň 3 údolní profily na 1 km délky vodního toku v celém rozsahu záplavy po úroveň hladiny při průtoku Q100) a z vlastních výpočtů záplavového území. Výpočet byl proveden matematickým modelem metodou nerovnoměrného proudění. Dokumentace je zpracována v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a s ohledem na Metodiku stanovení aktivní zóny záplavového území. Požadované výstupy v tištěné a digitální podobě v sedmi vyhotoveních (z toho v digitální podobě jednou bez mapového podkladu): • situace se zákresem záplavového území v tištěné podobě v měřítku 1:5000, dohodnutém na výrobních výborech, • výpočet konsumpčních křivek příčných objektů (hladiny při všech průtocích od Q1 po Q100), • návrhy řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi, • v digitální podobě budou výstupy předány v následujících formátech: • závěrečná zpráva (Word), • tabulkové výstupy výpočtů v rozsahu tištěné podoby (Excel), • korytové a údolní příčné profily a objekty na toku (ve formátu AutoCAD), • podélný profil (ve formátu AutoCAD), • GIS výstupy území včetně záplavového území a záplavových čar budou ve formátu shapefile pro ArcView 3.0, výstupy budou ve formě vrstev (základní báze geografických dat České republiky, záplavové čáry pro návrhové průtoky (polyline, polygon), plocha záplavových území pro návrhové průtoky, osa toku vytvořená dle použitého mapového podkladu, staničení po 10, 100 a 1000 m, hranice aktivní zóny, použité korytové a údolní příčné profily), • v digitální podobě bude předána funkční výpočetní trať v rozsahu všech N-letých průtoků (Q1 až Q100) zpracovaná pomocí výpočetního software HYDROCHECK nebo MIKE 11, • v digitální podobě bude předána fotodokumentace použitá v návrhu záplavového území. V jednom vyhotovení bude předáno geodetické zaměření včetně podrobné fotodokumentace. Dále kromě výše uvedených sedmi paré bude v tištěné i digitální podobě předán zákres záplavového území (v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 236/2002 Sb. a výše uvedeným textem), v digitální podobě bez mapového podkladu. Tyto zákresy budou předány v tištěné podobě čtyřikrát v celé délce zpracovávaného úseku vodního toku, v digitální podobě celkem čtyřikrát v celé délce zpracovávaného úseku vodního toku. Digitální podoba bude obsahovat též technickou zprávu.


-2-


Podklady pro zpracování návrhu záplavového území V souladu s vyhláškou č. 236/2002 Sb. byly použity pro zpracování návrhu záplavového území tyto podklady a) standardní hydrologické údaje poskytnuté ČHMÚ b) informace o možném ovlivnění hydrologických průtoků nebyly při zpracování studie známy c) Základní mapa České republiky 1 : 10 000, ze které byla zdigitalizována osa toku a zpracováno staničení d) výsledky geodetického zaměření podélného a příčných profilů koryta vodního toku a přilehlého inundačního území e) výsledky hydraulického výpočtu nerovnoměrným prouděním (programem Hydrocheck) f) dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, ani žádné další údaje o historických povodních nebyly při zpracování k dispozici


-3-


Hydrologická data Předmětem výpočtu byly tři průtokové stavy na toku Robečský potok, Q5, Q20, Q100 N-leté průtoky byly zakoupeny od ČHMÚ.


-4-


Geodetické zaměření Veškeré geodetické zaměření je v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému BPV. Geodetické zaměření prováděla firma "Majer - GEO". Bylo zaměřeno 73 příčných profilů a objektů. Všechny objekty byly zaměřovány tak, aby bylo možné pro výpočet vytvořit profil pod a nad. Dále byly zaměřeny pomocné body v inundaci pro přesnější vynášení záplavových čar. Každý zaměřený bod má mimo informaci X, Y, Z i kód který slouží zpracovateli při tvorbě modelu trati. Tabulka základních kódů (podrobněji ve zprávě geodetického zaměření): B budova STJ strom jehličnatý STK řada stromů konec BB rozhraní budov STL strom listnatý BR budova roh STS skupina stromů BED beton dole STZ řada stromů začátek BEN beton nahoře T terén D dno TKR terén křoví EKT el. kabel terén (po záhozu) TL terén les ESB el.stožár betonový TLJ terén les jehličnatý ESP el.stožár příhradový TLL terén les listnatý ESD el.stožár dřevěný TLO terén louka H hladina TNE terén neplodná půda HD hrana dole TBE terén beton HDD hrana dole dno (voda) TMO terén močál HN hrana nahoře TPA terén pastvina JEN jez nahoře TPO terén pole JED jez dole VTD vtok dole JEZ jez VTN vtok vrch KKR kraj křoví PRD propustek dole KLE kraj lesa PRN propustek nahoře KPO kraj pole KOV kovová konstrukce KRK pás křoví konec OPD opěrná zídka dole KRZ pás křoví začátek OPN opěrná zídka nahoře MEZ mezník PCK polní cesta kraj OBD obrubník dole KM kilometrovník OBN obrubník nahoře ZDD zídka dole OH ohradní zeď ZDN zídka nahoře PL plot SU studánka PLD plot dřevěný SA šachta PLH plot ohradní zeď TK terén křoví PLO plot ohrada TZA terén zahrada PLR plot drátěný CP cesta polní PLB plot betonový PLZ plot živý PPD plot dřevěný s podezdívkou TSK terén skála PRV produktovod OPH opěrná zídka hrana S silnice kraj PT přítok SCH silnice chodník KR křoví SKD skála dole (pata) MOD most dole SKN skála nahoře MON most nahoře SO silnice obrubník DKN dřevěná konstrukce nahoře SS silnice střed ESW el.stožár dvojitý ST strom LI1 limnigraf 1 m STx strom (místo x příslušný počet soustředěných stromů)


-5-


Stanovení drsností Vzhledem k tomu, že nová verze programu Hydrocheck umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Podrobné informace o použitých drsnostech v příčných profilech najdete ve výpisu výpočtové trati. Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis

n

Beton v dobrém stavu

0,020

Beton starý

0,035

dlažba

0,025 - 0,045

tráva

0,035 - 0,045

keře

0,060 - 0,090

Použité drsnosti dle Manninga v inundaci Popis

n

silnice chodníky - asfalt, beton

0,020 - 0,025

cesta

0,035 - 0,040

louky, pole

0,035 - 0,045

stromy, keře

0,060 - 0,120

hustý porost

0,120 - 0,160

zahrady s ploty, zástavba

0,160 - 0,200 nebo vypuštěné z výpočtu

Dolní okrajová podmínka Informace o hladinách na Ploučnici byly v době zpracování studie známy a dolní okrajová podmínka byla pro tuto křivku posuzována. Ploučnice, zdroj (Zátopové čáry Ploučnice, Noviny p. R., POh HEPS Terezín, srpen 1998) profil 16 H100 = 243,77 m n.m. H20 = 243,27 m n.m. Předpokladem byl souběh povodně Q100 na Robečském potoce s povodní Q20 na Ploučnici. Z tohoto předpokladu vychází následující konzumční křivka, která byla pro výpočet použita. Qn Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 hladina m n.m. 241,40 241,70 242,09 242,40 242,68 243,01 243,27 Vliv Ploučnice na Robečský potok je velký, a až k mostu P05M závisí záplava i aktivní zóna na vodním stavu Ploučnice, nikoliv na průtoku Robečského potoka.


-6-


Charakter toku - úroveň protipovodňové ochrany Robečský potok je tok nížinného charakteru. Ve většině své délky protéká lesem či loukami. Nad Českou Lípou protéká soutěskou „Peklo“, která je chráněným územím, tok zde protéká úzkým korytem a inundace je zalesněná. Nad Novozámeckým rybníkem je delší, zcela neprostupný bažinatý úsek. Vodní tok protéká intravilánem České Lípy, obcí Zahrádky, okrajově se záplava dotkne obce Jestřebí a Provodín a protéká obcí Staré Splavy. Identifikační číslo toku: 145730000100 Hydrologické číslo povodí: 1-14-03-081, 1-14-03-067 Celková délka toku: cca 26,507 km Délka výpočetního modelu: 16,634 km Plocha povodí: 288,1 Km2 Koryto je v celé délce zájmového území neupravené. Jedinou výjimkou je krátký úsek v obci Staré Splavy, kde je úprava pod vyústěním Máchova Jezera v délce několika desítek metrů. Úprava je tvořena obdélníkovým kamenným korytem s nevelkou kapacitou. Dále jsou upraveny pouze krátké úseky kolem objektů. Koryto pod Novozámeckým rybníkem je neupravené, a jen velmi málo kapacitní. Kapacita v tomto úseku jen málo kde překročí Q5, většinou je cca Q2. Nad Novozámeckým rybníkem až k Máchovu jezeru je koryto uměle vytvořené jako lichoběžníkový profil. Koryto je zde ale velmi zarostlé a z pohledu odtokových poměrů jej lze považovat za přirozené. Kapacita tohoto úseku toku je o něco větší, cca Q5, místy i více. Vodní tok protéká ve správním území obcí: Česká Lípa, Jestřebí, Kvítkov, Provodín, Sosnová, Staré Splavy a Zahrádky. Průměrný sklon celého zájmového úseku toku je 0,12% Sklon toku rovnoměrný, v dolním úseku mezi Českou Lípou a soutěskou Peklo činí 0,11%, úsek mezi Peklem a Novozámeckým rybníkem má sklon 0,098%, nad Novozámeckým rybníkem pod hráz Máchova jezera je sklon 0,15%. Vzhledem k menšímu sklonu toku kolem 0,1% jsou i rychlosti v toku nižší. Celoprofilové rychlosti se pohybují mezi 0,3 až 1,0 m/s. Nejvyšší celoprofilové rychlosti nepřekročí 2,0 m/s. V celé délce toku je proudění výrazně říční.


-7-


ř.km 0,000 až 0,464 profily P01 až P05M – od soutoku s Ploučnicí až k mostu P05M V tomto úseku je levý břeh poměrně vysoký a kapacitní (dole vlevo). Na pravém břehu je v dosahu Q100 koupaliště u rybníka Pískovna. Koupaliště je mimo dosah Q20 a mimo aktivní zónu. V celém úseku toku není žádná nemovitost v aktivní zóně. Celý úsek je ale pod přímým vlivem Ploučnice. Dolní okrajová podmínka počítá se souběhem povodně Q20 na Ploučnici a Q100 na Robečském potoce. Pokud by při Q100 na Robečském potoce protékalo Ploučnicí méně než Q5, bylo by koupaliště mimo dosah povodně Q100 Robečského potoka. Naopak, při Q20 na Ploučnici a Q5 na Robečském potoce bude koupaliště zaplaveno. Proto by se měl režim protipovodňové ochrany koupaliště řídit Ploučnicí, nikoliv Robečským potokem, jehož průtok má na koupaliště minimální vliv.

ř.km 0, 464 až 1,905 profily P05M až P12J – pod „Peklem“ Přímo nad mostem P05M podél komunikace je několik nemovitostí na okraji záplavového území Q100, tyto nemovitosti jsou mimo aktivní zónu (dole vlevo). V ř.km 0,716 je na levém břehu průmyslový podnik. Některé jeho nemovitosti leží v záplavě Q100, všechny nemovitosti jsou mimo aktivní zónu (dole uprostřed). Nad tím to objektem již v záplavovém území žádné nemovitosti nejsou. Na levém břehu jsou dva rybníky, Dolní a Horní Pekelský rybník. Hráze obou neprůtočných rybníků jsou nad Q100 a při této povodni nebudou rybníky zaplavovány (dole vpravo).


-8-


ř.km 1,905 až 5,052 profily P12J až P17J – údolí „Pekla“ Údolí Pekla je chráněným územím. Vodní tok je zde sevřený v pískovcových skalách. Údolím podél potoka prochází turistická stezka, která je již při Q1 zaplavována. Velkou část toku je cesta tvořena dřevěnými lávkami, neboť i při běžných vodních stavech zaplavuje voda celou údolnici. Geodetické zaměření bylo provedeno pouze na začátku a konci údolí Pekla a průběh záplavy v údolí Pekla byl stanoven odborným odhadem na základě výsledků v horní a dolním zaměřeném profilu. V obou těchto profilech je údolnice již při Q5 celá zaplavená, podobný průběh má i aktivní zóna.

ř.km 5,052 až 8,020 profily P17J až P39H – Zahrádky - mezi Peklem a hrází Novozámeckého rybníka Mostek P20M v ř.km 5,572 provede Q5 s volnou hladinou, při Q100 bude přelita komunikace. Všechny nemovitosti jsou mimo dosah Q100 (dole vlevo). Silniční most P27M v ř.km 6,736 (dole uprostřed) provede s volnou hladinou Q20, při Q100 však již dochází k přelití komunikace. Vzdutí mostem je poměrně velké, při Q100 je cca 0,9 m. Všechny přilehlé nemovitosti, včetně nově postavené ČOV nad mostem P27M, jsou nad hladinou Q100 (dole vpravo).


-9-


P32L v ř.km 7,055 je kapacitní pouze na Q5, žádná z nemovitostí v okolí lávky však není v dosahu Q100 (dole vlevo). Všechny nemovitosti mezi mostem P27M a hrází Novozámeckého rybníka jsou mimo dosah Q100 (dole uprostřed a vpravo).

Hráz a stavidlový uzávěr Novozámeckého rybníka, včetně soutěsky pod stavidlem jsou významnou technickou památkou. Pro zpracování studie záplavových území byl poskytnut manipulační řád Novozámeckého rybníka. V manipulačním řádu však chyběla konzumční křivka vyhraženého stavidla, což je základní manipulace při povodni. Po dohodě s objednatelem byla tato křivka podrobně vypočtena tak, aby bylo možné ji zařadit do manipulačního plánu. Konzumční křivka byla vyrobena ve třech variantách, tedy zcela vyhražené stavidlo pro všechny průtoky, dále pak dvě křivky odpovídající letní a zimní manipulaci, tedy postupné vyhražování s cílem udržet letní / zimní provozní hladinu až do úplného vyhražení, kdy je již retenční objem Novozámeckého rybníka neovladatelný. Tyto křivky jsou v samostatné příloze. Pro studii záplavových území byla použita křivka letní, s výše zmíněnou manipulací stavidla.

ř.km 8,020 až 16,634 profily P39H až P73 –mezi hrází Novozámeckého rybníka a Máchova jezera Nad Novozámeckým rybníkem jsou rozsáhlé a neprostupné bažiny. Geodetické zaměření by zde bylo možné jen v zimě, kdy je bahno zmrzlé a vegetace bez listů. Zaměřována tak byla především zástavba na obou březích tak, aby bylo možné posoudit, zda zástavba bude, či nebude v dosahu Q100 či aktivní zóny. Pouze několik nemovitostí na pravém břehu pod mostem P42M leží na okraji Q100, jsou mimo aktivní zónu. Na levém břehu pod mostem P42M není žádná nemovitost v aktivní zóně.


- 10 -


Most P42M je nekapacitní a s volnou hladinou provede pouze Q20. Ani při Q100 však nedojde k přelití komunikace (dole vlevo). Přes značné vzdutí mostem a velký rozliv nad ním, nejsou žádné nemovitosti v obcích Jestřebí ani Provodín v dosahu Q100. Mostek P48M v ř.km 13,589 u Slunečního Dvora (dole uprostřed) je kapacitní do Q10 až Q20. Při Q100 bude přelita komunikace a záplava bude poměrně široká. Jedna z hospodářských budov Slunečního Dvora leží okrajově v dosahu Q100, ale je zcela mimo aktivní zónu. Mostek P63M v ř.km 16,047 u ČOV (dole vpravo), provede Q100 s volnou hladinou, část průtoku při Q100 poteče přes komunikaci v pravobřežní inundaci. Přilehlá ČOV je bezpečně mimo dosah Q100.

Železniční most P66M v ř.km 16,162 (dole vlevo) je bezpečně kapacitní i při průtocích větších než Q100. Vzdutí mostem ani při Q100 není velké. Na pravém břehu nad železničním mostem jsou krajní nemovitosti v těsném dosahu Q100 (dole uprostřed). Jsou však mimo aktivní zónu. Lávka P69L v ř.km 16,337 není kapacitní ani při Q5 a velká část povodňového průtoku protéká levobřežní inundací. Na pravém břehu je nová zástavba bezprostředně u toku, je však na dostatečné navážce a tak i při Q100 budou nemovitosti mimo dosah Q100. Stávající řešení navážky levého břehu nezhoršuje odtokové poměry a je rozumným protipovodňovým opatřením (dole vpravo).

Přímo pod hrází Máchova jezera je bezprostředně u výpusti několik nemovitostí. Tyto nemovitosti jsou v částečném dosahu Q100, žádná z nemovitostí však neleží v aktivní zóně.


- 11 -


Návrhy protipovodňových opatření Jediným problémovým místem na Robečském potoce je místo jeho soutoku s Ploučnicí. Tato lokalita je až k mostu P05M problémem Ploučnice, nikoliv Robečského potoka a nelze tyto problémy řešit odděleně od Ploučnice. Na celém toku není žádná nemovitost v aktivní zóně, ani ve významnějším ohrožení záplavy Q100. Z tohoto důvodu není nutné, kromě pravidelné údržby, prořezávání porostu a čištění koryta což je běžnou činností správce toku, další protipovodňovou ochranu navrhovat.


- 12 -


Metodika výpočtu – popis zpracování studie Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program HYDROCHECK verze 5.X, který používáme. Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky a později vynášeny záplavové čáry a aktivní zóna. Předmětem prací bylo dále podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily a veškeré objekty. Kromě toho byly zaměřeny vybrané charakteristické body v inundaci mezi příčnými profily (rohy objektů, komunikace atd.) tak, aby se lépe vynášela záplavová čára a aktivní zóna. Jak již bylo řečeno, vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK, který se osvědčil při výpočtech obdobných studií. Základní výhodou tohoto programu je možnost rozdělení příčného profilu na libovolné segmenty podle charakteru proudění v jednotlivých částech příčného profilu. Program zobrazuje i podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu a rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro výpočty konzumčních křivek významných objektů byl použit nově převedený program HYDROCHECK2 - výpočty objektů, který je dnes přímou součástí programu HYDROCHECK. Výpočty již neprobíhají samostatně v odděleném programu, ale jsou počítány přímo v okamžiku výpočtu nerovnoměrného proudění. Tento postup značně zjednodušuje a zrychluje průběh výpočtu celé trati.Kromě metody nerovnoměrného proudění bývá užíváno i nástrojů rovnoměrného proudění pro stanovení konzumční křivky dolní okrajové podmínky. I zde je používán program HYDROCHECK. Pro vynášení záplavových čar z vypočtených úrovní hladin do mapového podkladu byl jako závazný podklad použit polohopis i výškopis z map 1:10000. Pro Q100 byla dále vynesena aktivní zóna. Pro určení aktivní zóny byly vyvinuty v programu HYDROCHECK samostatné funkce, které hodnotí všechna kritéria stanovení aktivní zóny. Zpracování studie v plné míře splňuje požadavky vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Aktivní zóna byla stanovena v souladu s „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území“. Jedním z výstupů studie je psaný podélný profil. Tento výstup obsahuje sloupce „Dolní hrana mostovky“ a „Převýšení mostovky nad Q100“. Co tyto sloupce znamenají. Dolní hrana mostovky. Vyjádřit dolní hranu mostovky jednou kótou vyžaduje následující schematizaci. U šikmé mostovky se jedná o nižší kótu. U mostu o dvou či více polích se jedná o nižší kótu v nejnižším poli, které je přes vodní tok. Inundační otvory mostů takto nejsou podchyceny. Most je tedy považován za zaplavovaný v okamžiku, kdy začne být zaplavováno první pole mostu. U klenutých mostů je to obdobné, ale dolní hranou mostovky je myšlen vrchol klenby, u více oblouků pak nejnižší vrchol klenby v toku. Poslední skupinou, kde se tento údaj vyskytuje, jsou propustky, kde je termín dolní hrana mostovky zavádějící, ale princip hodnocení zaplavení propustku zůstává stejný. Dolní hranou mostovky je myšlena horní kóta světlého průměru propustku, u více trub se jedná na rozdíl od mostů o horní troubu. Propustek je tedy považován za zaplavený až v okamžiku zaplavení všech trub propustku. Podrobněji je patrný průběh hladin z výkresů příčných profilů. Převýšení mostovky nad Q100 je převýšení dolní hrany mostovky nad hladinou Q100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q100 značí zatopení dolní hrany mostovky).


- 13 -


Stanovení aktivní zóny – popis způsobu zpracování V posledních letech je stanovení aktivní zóny diktováno „Metodikou stanovení aktivní zóny záplavového území“. Tato metodika poměrně přesně určuje jednotlivá kritéria posouzení aktivní zóny. Ke všem těmto kritériím bylo při stanovení přihlíženo. Výhodou programu HYDROCHECK verze 5.X, kterým jsme aktivní zónu posuzovali, je řada nástrojů pro vyhodnocení jednotlivých kritérií aktivní zóny a jejího grafického zobrazení. Jaký byl postup zpracování: 1) V první řadě musely proběhnout na celé výpočtové trati hydrotechnické výpočty. Jejich výsledkem pak byly (mimo jiné) hladiny při průtocích Q100 vypočtené metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Tyto vypočtené hladiny a průtoky byly dále posuzovány.

2) z výše zobrazeného příčného profilu (ilustrační obrázek) jsou patrné body A,B, které definují vlastní koryto. Celá část profilu mezi body AB je v aktivní zóně, jak vyplývá z metodiky. 3) Dalším kritériem je 80% průtoku. V aktivní zóně je to území, kudy proteče 80% průtoku. Toto kritérium je hlídáno programem Hydrocheck a na příčném profilu je zobrazeno zelenou kótou. Počítá se tak, že se nejprve načte celý průtok mezi body A,B. Pokud je průtok mezi A,B menší než 80%, přidávají se k průtočné ploše svislice s nejvyšší svislicovou rychlostí tak, aby celkový průtok byl právě 80%. Na tomto obrázku je patrný průleh v pravobřežní inundaci, kde dochází k vyšším rychlostem a proto se toto území přednostně započítává do posuzování 80% průtoku. 4) Další kritériem je součin hloubky a rychlosti, který posuzuje míru nebezpečnosti proudění vody. Ve starších studiích, před platností metodiky (2003 a dříve), byl po dohodě s objednatelem posuzován jako konstanta 0,75, což velmi hrubě odpovídá dnešnímu limitu Fink a Bewick, který má nelineární průběh a je metodikou pevně stanoven. Na obrázku je možné sledovat hloubky, průběh svislicových rychlostí a tmavě červená kóta nám ukazuje, kde jsou hodnoty překročeny. V Metodice je ještě uvedeno posouzení dle ministerstva vnitra USA, které je však velice


- 14 -


přísné a je doporučeno pouze pro opodstatněné případy. Toto hodnocení běžně neužíváme a pokud je použito, je vždy projednáno s objednatelem. Příklad použití: stanovení aktivní zóny v prostoru školy v přírodě pro děti tělesně postižené. 5) Další hodnotící kritéria mohou dodatečně území z aktivní zóny vyjmout, a to například v případě, že rychlost vody je menší než 0,5 m/s a zároveň hloubka menší než 0,3 m. Na obrázku je zobrazeno fialovou kótou opačného charakteru, tedy od okrajů profilu ke středu. Toto kritérium se ale uplatní pouze ve výjimečných případech, kdy je velice plochá inundace s nekapacitním korytem, kde je překročeno 80% průtoku, avšak při nižších hloubkách a rychlostech, než je stanoveno. Prakticky jsme se s tímto stavem setkali jen jednou, program Hydrocheck jej přesto posuzuje. 6) Výsledné hodnoty výše uvedených kót jsou přeneseny do situace a je stanovena jejich obalová křivka. Současně jsou kontrolována další kritéria. Aby nedocházelo k ostrovům v aktivní zóně, není-li k tomu vážný důvod (například zabezpečená úniková cesta), aby byly zachyceny všechny souběžné vodoteče, kanály, přítoky, aby byla posouzena ochrana na Q100 a podobně. Tedy komplexní posouzení zbývajících kritérií z metodiky. 7) Dále je na základě geodetického zaměření, podrobného průzkumu terénu a výškopisu Zabaged 1:10 000 vynesena konečná čára aktivní zóny, která je ještě s objednatelem projednána na výrobním výboru, často za účasti vodoprávního úřadu. Teprve potom je navrhovaná čára vytištěna do konečných map a odevzdána. Za aktivní zónu záplavového území se tedy považuje území, kterým protéká více než 80% celkového průtoku při stoleté povodni. Dále se za aktivní zónu považuje území, kterým nelze brodit s ohledem na hloubku či rychlost proudění nebo s ohledem na kombinaci těchto dvou parametrů, tedy území, kde hloubka vody přesahuje 1,5 m či rychlost proudění přesahuje 1,5 m.s-1 a dále území, kde součin hloubky vody a rychlosti proudění přesáhne hodnotu 0,75. Do aktivní zóny je zahrnuto též vlastní koryto vodního toku, všechny vodoteče a kanály vedené paralelně s hlavním vodním tokem a též přítoky hlavního toku. Z aktivní zóny záplavového území jsou naopak vyjmuta území, kde je hloubka vody menší než 0,3 m a současně svislicová rychlost proudění menší než 0,5 m.s-1.


- 15 -


Tištěné výstupy Studie obsahuje kromě digitálních výstupů, uložených na CD tyto tištěné výstupy a) Technická zpráva obsahující veškeré textové informace, přehledovou mapku zájmového území a podrobnou situaci v měřítku 1:5000 b) podélný profil v měřítku 1:100/5000 c) příčné profily v měřítku 1:500

Digitální výstupy CD obsahuje tyto adresáře a soubory ROOT - START.EXE - spuštění aplikace - WebMapSv.EXE - runtime mapového serveru pro CD aplikaci - robecsky.wm3/cf3 - mapový projekt HTML - adresář obsahující HTML stránky projektu - html/ robecsky.htm – vstupní HTML stránka projektu HTML/FOTO - adresář se všemi fotografiemi, zákresy objektů a videosekvencemi HTML/IMAGES - adresář obsahující pomocné obrázky a grafické výstupy konzumčních křivek objektů DATA - adresář s vektorovými daty (SHP - WebMap, ArcView 3.x) DATA/FOTO - SHP fotodokumentace - DBF tabulka připojených fotografií - na tuto tabulku se vážou popisky ze situace DATA/MERENI - SHP geodetického zaměření (součástí je i DBF všech zaměřených bodů včetně identifikátoru a kódu) DATA/PROFILY - SHP příčných profilů, situační zákres se staničením DATA/STANICENI - SHP staničení po 10, 100 a 1000 m a osa toku DATA/ZAPLAVA - SHP záplavových čar pro jednotlivé průtoky a aktivní zóny RASTRY - adresář s mapovým podkladem - Zabaged2, HRR pro WebMap VYPOCTY - adresář obsahující veškeré výpočtové soubory, funkční výpočtovou trať v HC VYPOCTY/ZPRAVA - robecsky.doc - závěrečná zpráva VYPOCTY/VYPOCTY - robecsky.hcw – funkční výpočtová trať s výsledky v programu Hydrocheck - robecsky _vysledky.xls - tabulka vypočtených hodnot, hladiny ve všech profilech při jednotlivých průtocích Q5, 20, 100 VYPOCTY/PODELNY_PROFIL - podélný profil ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/PRICNE_PROF - příčné profily ve formátu DGN/DXF + EMF VYPOCTY/ZAMERENI - technická zpráva geodetického zaměření a výpis geodetických bodů


- 16 -

Robečský potok. studie záplavového území. stanovení záplavového území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny v úseku od ř.km 0,000 do ř

Recommend Documents