Tato praktická pomůcka je určena všem bez rozdílu, tedy nejenom tomu, kdo přišel do styku s diskriminací nebo porušováním lidských práv

1

2

Obsah Úvodem ................................................................................................................ 4 1.

Základní práva a povinnosti ve správním řízení .................................................... 5

1.1.

Vybraná témata správního řízení .......................................................................... 5

1.2.

Právo podávání stížností ....................................................................................... 5

1.3.

Další možnosti řešení problémů s úřady............................................................... 6

1.4.

Správní řízení v praxi, příběh našeho klienta ........................................................ 7

2.

Mediace – smírný postup při řešení sporů ........................................................... 7

2.1.

Co je mediace ....................................................................................................... 7

2.2.

Jak probíhá mediační sezení ................................................................................. 9

2.3.

Využití mediace .................................................................................................... 9

3.

Dluhová problematika ........................................................................................ 10

3.1.

Zadluženost v souvislosti s porušováním vlastnických práv................................ 10

3.2.

Exekuce ............................................................................................................... 11

3.3.

Oddlužení, tzv. osobní bankrot ........................................................................... 13

4.

Časté dotazy z oblasti bydlení............................................................................. 15

4.1.

Pojmosloví .......................................................................................................... 15

4.2.

Jednostranné zvyšování nájemného................................................................... 16

4.3.

Nárok na náhradní bydlení, změna majitele domu, výměna oken ..................... 17

5.

Diskriminace v zaměstnání ................................................................................. 19

5.1.

Diskriminace v zaměstnání ................................................................................. 19

5.2.

Pojmosloví (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění) .................. 19

5.3.

Skončení pracovního poměru ............................................................................. 20

5.4.

Způsoby řešení při setkání s diskriminací ........................................................... 21

6.

Vzory ................................................................................................................... 22

6.1.

Oznámení poště o nezdržování se v místě konkrétní adresy .............................. 22

6.2.

Vylučovací žaloba................................................................................................ 23

6.3.

Smlouva o nájmu bytu ........................................................................................ 24

6.4.

Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele .................................... 26

6.5.

Výpověď z pracovního poměru podaná zaměstnavatelem................................. 27

7.

Listina základních práv a svobod......................................................................... 28 Seznam literatury ............................................................................................... 36 Závěr ................................................................................................................... 38 3

Úvodem Posláním Občanské poradny při Jihočeské rozvojové o.p.s. je pomoci klientům, aby dokázali efektivně vyjádřit své potřeby a přání a ve spolupráci s občanskou poradnou nebo prostřednictvím sítě dostupných služeb nalezli řešení své situace. Občanská poradna podporuje každého člověka, který je v nepříznivé sociální situaci nebo mu taková situace hrozí a neví jakým způsobem tuto situaci řešit. Občanská poradna podporuje samostatnost a nezávislost klientů. Své poslání naplňuje prostřednictvím emoční podpory, aktivní pomoci, asistence. Občanská poradna poskytuje informace a rady z různých oblastí: jedná se např. o sociální problematiku, pracovněprávní a majetkoprávní vztahy, bydlení, problematiku rodiny a mezilidských vztahů, porušování lidských práv apod. Jelikož téma diskriminace v celé jeho šíři zdaleka přesahuje možnosti této brožury, naší ambicí je zejména informovat širokou veřejnost o každodenní praxi Občanské poradny a současně zprostředkovat naše zkušenosti s daným tématem. Pojem diskriminace s sebou nese různé asociace, je často citovaný v médiích a mnohdy o něm lidé hovoří s určitou ironií. Zkušenosti našich klientů však potvrzují, že se v různých oblastech svého života opravdu cítí znevýhodněni - na základě lidských vlastností i charakteristik (může se jednat o znevýhodnění z důvodu pohlaví, etnického původu, náboženství, věku, sexuální orientace, zdravotního stavu nebo sociálního původu). Cílem této brožury je tedy představit a zodpovědět otázky, se kterými se klienti Občanské poradny při Jihočeské rozvojové o.p.s. v rámci projektu „Posilování kompetencí jednotlivců v boji proti diskriminaci a porušování lidských práv“ nejčastěji setkávali. Brožura je vystavěna na nejčastěji řešených dotazech z následujících oblastí: správní řízení, porušování práv v oblasti zaměstnávání, porušování práv v oblasti bydlení, insolvence a v neposlední řadě mediace jako způsob smírného řešení sporů. Tato praktická pomůcka je určena všem bez rozdílu, tedy nejenom tomu, kdo přišel do styku s diskriminací nebo porušováním lidských práv. Lenka Daňhová, vedoucí Občanské poradny

Tento projekt patří do 2. výzvy Blokového grantu pro NNO „Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb nevládních neziskových organizací“ priority: Posílení lidských práv a boj proti diskriminaci a rasismu. Tento projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

4

1. Základní práva a povinnosti ve správním řízení Každý z nás má zkušenosti s jednáním s úřady a mnozí vědí, že orientace v jejich pravidlech a zásadách je někdy velice obtížná. Klienti Občanské poradny vstupují nevíce do kontaktu s následujícími institucemi: Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, obecní a krajské úřady. Cílem této kapitoly je postihnout základní otázky, které mají klienti Občanské poradny ve vztahu právě k těmto úřadům – jedná se o vysvětlení a objasnění základních termínů, informování o procesu doručování písemností a v neposlední řadě informování o tom, jaké prostředky mají lidé k dispozici v případě nespokojenosti s postupem konkrétního úředníka nebo úřadu či podezření na jeho diskriminační jednání. Mezi nejčastější problémy, se kterými se naši klienti setkávají, patří neplnění povinností úředníků, arogantní jednání, nefunkčnost určitého úřadu, formalismus, korupce nebo přímo diskriminace, a to z důvodu pohlaví, etnického původu, náboženství, jazyka, sociálního původu, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení nebo dalších důvodů. Postup fungování úřadů je definovaný zvláštním zákonem, tzv. správním řádem (zákon č.500/2004 Sb., správní řád, v platném znění). Jeho jádro upravuje řízení v tzv. prvním stupni, jehož výsledkem je vydání rozhodnutí, které zakládá, upravuje, mění nebo ruší práva a povinnosti konkrétní osoby. Úřady se zabývají věcmi, které jim věcně přísluší (tedy spadají do jejich kompetence) a provádějí řízení s ohledem na určité území (tzv. místní příslušnost). 1.1. Vybraná témata správního řízení Účastníci řízení: pokud je řízení zahajováno návrhem, v prvé řadě je účastníkem sám žadatel. Dále se jedná o všechny osoby, kterých se řízení týká (např. spoluvlastník věci). Účastník je i ten, jehož práva či povinnosti mají být rozhodnutím založeny, změněny či zrušeny. Postavení účastníka řízení má i ten, kdo tvrdí, že jím je, a to až do doby, než se prokáže opak. Účastníci mají řadu práv a povinností. Jedná se např. o právo vyjadřovat se v řízení ke všem skutečnostem,

oprávnění žádat informace, právo nahlížet do spisu apod. Doručování: písemnost doručuje úřad, který ji vyhotovil. U nás se doručuje většinou prostřednictvím České pošty nebo orgánu Policie ČR. Písemnost je doručována na adresu, kterou si účastník zvolí, a kterou sdělí příslušným orgánům. Vzhledem ke svému obsahu jsou písemnosti většinou doručovány do vlastních rukou účastníka. Doručení znamená určité právní důsledky (proto je prokazováno tzv. dodejkou či doručenkou, na které účastník potvrzuje, že danou písemnost převzal). V případech, kdy písemnost nelze doručit některým ze zákonem stanovených způsobů, bude tato uložena na poště. O tom, že nebylo možno dopis doručit, musí být adresát vyrozuměn včetně poučení o důsledcích, které bude mít případné nevyzvednutí písemnosti. Po uplynutí 15 dnů se písemnost vrací vždy tomu správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Za doručenou se ovšem písemnost považuje již desátý den poté, co byla zásilka na poště uložena. Doručování veřejnou vyhláškou: se používá v případech, kdy se prokazatelně účastníkům řízení nedaří doručovat (když např. nepřebírají zásilky, jedná se o osoby neznámého pobytu apod.). Provádí se tak, že je písemnost buď vyvěšena na úřední desce a současně na webových stránkách správního orgánu, který písemnost doručuje, nebo se zde zveřejní oznámení o možnosti si danou písemnost vyzvednout. Na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Uplynutím 15. dne se písemnost považuje za doručenou. Jedná se tedy o jakousi fikci, protože zveřejněním je dána každému možnost, aby se s obsahem písemností seznámil. 1.2. Právo podávání stížností Pokud má člověk pocit, že byl krácen na svých právech přímo pracovníky úřadů, může proti tomuto jednání podat stížnost. Lidé mají možnost se obrátit - se stížnostmi na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu - na správní orgány. Právo podat stížnost vychází přímo z podstaty demokratického právního státu. Z toho také plyne zásada, že podání stížnosti nesmí mít jakýkoli negativní vliv na další jednání úřadu se stěžovatelem. Tato zásada neplatí, pokud by tím byl spáchán trestný čin nebo přestu5

pek (např. ublížení na cti). Správní řád obsahuje ustanovení, jakým způsobem má úřad stížnost vyřídit včetně lhůty, která stanoví, do jaké doby má stěžovatele vyrozumět a oznámit mu způsob vyřízení stížnosti (např. opatření k nápravě). Stížnost se podává písemně nebo ústně a měla by obsahovat kromě stanovené náležitosti zejména to, kdo stížnost podává, které věci se týká a co požaduje. Je potřeba uvést jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, na kterou si osoba přeje, aby jí byla písemná komunikace ze strany správního orgánu doručována. Stížnost dále musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určena, datum a vlastnoruční podpis. Pokud má účastník zástupce, měla by být připojena i plná moc zástupce. Pokud je podána stížnost ústně a není ji možné vyřídit ihned, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost vyřizuje ten úřad, u něhož řízení probíhá, a to neodkladně, nejvýše ve lhůtě 60 dnů od doručení. Pokud stěžovatel nesouhlasí se způsobem vyřízení, může se obrátit na nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Stížnost je dobré, tak jako veškerou jinou korespondenci s úřady, posílat doporučeně - stačí v jednom vyhotovení - prostřednictvím pošty. V každé stížnosti je dobré požádat o to, aby byl účastník o vyřízení věci vyrozuměn. V Občanské poradně klientům doporučujeme ponechat si jedno vyhotovení stížnosti pro sebe v evidenci, aby se k případu mohl kdykoliv vrátit. Stížnosti (např. na nevhodné chování a narušování důstojnosti, průtahy v řízení, diskriminační povahu konkrétního jednání apod.) se většinou podávají u nadřízeného osoby, vůči které je stížnost podávána. Vyznat se v tom, jaký orgán je nadřízený kterému, a kdo je kompetentní k vyřizování stížností, bývá mnohdy problematické: To, kdo je nadřízeným správním orgánem, určují zvláštní zákony. V České republice existuje tato základní hierarchie správních úřadů: a) Obce b) Krajské úřady c) Ministerstva nebo jiné ústřední orgány státní správy Povinnost poučit každého o možnostech podávání stížností má daný správní orgán, na který je možné se obrátit s konkrétními postupy při po6

dávání stížností. Pomoci může i některá z nezávislých občanských poraden s vyškolenými pracovníky, kteří umějí poradit, na jaký konkrétní orgán stížnost podat a informovat o obsahových náležitostech této stížnosti. Existují však také další - mimosoudní - možnosti, které právní řád ČR poskytuje jako opatření proti nespokojenosti s výsledkem řízení nebo před diskriminačním jednáním ze strany státu a jiných subjektů jednajících ve veřejném zájmu: Odvolání: účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Jedná se nejobvyklejší opravný prostředek, který se podává do 15 dnů od doručení původního rozhodnutí, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Námitka podjatosti: úřední osoba, o níž lze předpokládat, že má na výsledku řízení nějaký osobní zájem, má být vyloučena ze všech úkonů v daném řízení. Účastník může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. Úřední osoba je pouze ta, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu a nese za ní odpovědnost. Nejedná se tedy o zaměstnance, kteří vykonávají např. pomocné či technické služby v rámci úřadu. Ochrana před nečinností: v případě, že správní orgán nevydá rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, lze dát podnět nadřízenému orgánu, aby zjednal nápravu anebo aby sám rozhodl. Správní orgány mají vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Mimoto musí nadřízený orgán zasáhnout také tam, kde řízení nebylo včas zahájeno. Dále existují i mimořádné opravné prostředky: Přezkumné řízení je zaměřeno na právní vady proběhlého řízení a obnovu řízení na skutkové vady dané kauzy. Mimořádné opravné prostředky uvádíme pro informaci (pozn. Nebudeme se jimi v této kapitole více zabývat, neboť se jedná o specifickou problematiku, kterou by klienti pravděpodobně řešili prostřednictvím advokáta.). 1.3. Další možnosti řešení problémů s úřady Pokud správní řízení selhává a člověk je toho názoru, že je z nějakého důvodu diskriminován nebo jinak krácen na svých právech, může svá práva konzultovat v občanských poradnách nebo jiných nevládních organizacích. Dále je možné se

obrátit na politické zastupitele na obecní, krajské či celostátní úrovni. Svých práv se lze domáhat i u soudu. Každý konkrétní případ je však třeba posuzovat individuálně a dle jeho povahy pečlivě volit dané kroky v řešení nespokojenosti s činností úřadu. Soudní cestu lze brát jako alternativu v případech, kdy jiná řešení selhala. Veřejný ochránce práv – ombudsman Jeho posláním je chránit osoby před jednáním úřadů a jiných institucí, které vykonávají státní správu, a to zejména v případech, kdy je takové jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a zásadám dobré správy nebo pokud jsou úřady a instituce nečinné. Na veřejného ochránce práv se může obrátit ten, kdo se cítí být dotčen jednáním či nečinností výše jmenovaných úřadů a institucí. Veřejný ochránce práv však nemůže rozhodovat individuální spory mezi fyzickými a právnickými osobami (např. spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, sousedské spory apod.). 1.4. Správní řízení v praxi, příběh našeho klienta Klient byl nezaměstnaný, a proto se obrátil na úřad práce s písemnou žádostí o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Zároveň vyplnil také formulář a požádal o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Chtěl si najít novou práci, ale ne hned, počítal, že by začal pracovat přibližně za půl roku. Na úřadu práce tuto informaci neuvedl. Úřad práce zahájil správní řízení a rozhodl v obou podáních (tedy jak o zařazení klienta do evidence uchazečů o zaměstnání, tak o přiznání podpory v nezaměstnanosti) kladně. Klient krátce na to odjel na plánovanou cestu do Anglie, kde si přivydělával na černo jako pomocná síla v kuchyni. Klient nedorazil na další smluvenou schůzku a nijak nereagoval na výzvy úřadu práce. Vzhledem k tomu, že se nezdržoval na své adrese, rovněž nepřebíral poštu. Na převzetí zásilky má obecně adresát 10 dnů ode dne, kdy byla zásilka připravena k převzetí. Pokud si ji adresát nevyzvedne, je poslední den lhůty považován za den doručení. Tím, že nepostupoval podle zákonných podmínek a porušil ustanovení zákona o zaměstnanosti, úřad práce vydal rozhodnutí o vyřazení klienta

z evidence z důvodu maření součinnosti a také rozhodnutí o vrácení neprávem poskytnuté podpory v nezaměstnanosti (od data, kdy byla prokázáno, že k vyřazení z evidence došlo). Klient se ovšem o tomto dozvěděl až po svém návratu z cesty, tj. po třech měsících, kdy se již nemohl proti rozhodnutí úřadu práce odvolat, protože uplynula lhůta pro podání odvolání.

2. Mediace – smírný postup při řešení sporů 2.1. Co je mediace Mediace je alternativní metoda řešení konfliktů bez zásahu soudu. Jednoduše řečeno jde o proces, ve kterém profesionální prostředník - mediátor - pomáhá účastníkům nalézt oboustranně přijatelná řešení situace. Jeho úkolem je řídit proces jednání, vytvářet podmínky pro dorozumění účastníků a nalezení řešení, která zohledňují zájmy obou stran. Mediátor podporuje schopnosti účastníků urovnat konflikt vlastními silami, jeho úkolem není daný problém posuzovat či hodnotit, ani rozhodovat o konkrétní podobě jeho řešení. Zajišťuje v procesu vyjednávání rovnovážné postavení zúčastněných stran a pomáhá jim vidět jejich problém v širších souvislostech. Mediace je asistence při jednání, ale zároveň i vzájemná komunikace za účelem dosažení dohody, tzn.: mediace je asistovaná komunikace za účelem dosažení dohody. Cílem mediace je: • přivést znesvářené strany k jednacímu stolu, tzn. najít podmínky, za kterých jsou obě strany schopny a ochotny opět navázat komunikaci či spolupráci, • dovést účastníky sporu ke vzájemně přijatelnému řešení. Výsledkem tohoto procesu je dohoda, která je v souladu s příslušnými právními předpisy.(1)

7

Kdo je mediátor Profesionál na vyjednávání a případně i odborník na oblast projednávaného tématu. Mediátor není v řešeném konfliktu nijak zainteresován. Nehájí zájmy žádné strany ani nikoho neobhajuje. Jeho jediným úkolem je vést znesvářené strany k oboustranné dohodě. Mediátoři v ČR jsou sdruženi v „Asociaci mediátorů České republiky“. Členové asociace jsou vázáni etickým kodexem.(2) Kolik stojí mediace? Vzhledem k tomu, že je mediace věcí dobrovolnou, je ideální, když se oba účastníci společně podílejí i na její finanční stránce. Cena se vždy vyjednává s mediátorem, v asociaci platí zásada, že hodina mediace stojí nejméně 1000 korun – pro každou stranu to tedy činí 500 Kč. Garantem první platby je většinou iniciátor, kterému záleží na mediaci a dohodě, tedy ta strana, která se na nás obrátí jako první. Druhá strana na finanční účast obvykle přistoupí před začátkem mediace anebo na jejím konci, může ale také navrhnout zaplacení druhé mediace. Obvyklá délka mediace, během které se stačí sdělit vše důležité pro hledání návrhů na nová řešení situace, je 3 hodiny. Pokud je mediace nabízená v rámci sociální služby, je bezplatná, protože finance zajišťuje poskytovatel sociální služby.(3) Typy sporů vhodných a nevhodných pro mediaci Spory vhodné pro mediaci: • Strany, které jsou ve vzájemném vztahu, jsou závislé na vyřešení sporu, protože obě přispěly svým chováním a konáním k vytvoření konfliktu. Pokud tomu tak není, bude jen na dobré vůli druhé strany, aby udělala něco pro stranu, která se cítí být poškozená. • Obě strany mají jistý pocit zodpovědnosti za konflikt mezi nimi. Pokud tomu tak není, strany odmítají spolupráci. • Spor a jeho potenciální řešení dává prostor pro hledání dohod, které vyhovují oběma stranám. To znamená, že existuje více než jedna či dvě možnosti řešení. • Strany jsou spolu schopny komunikovat 8

•

•

alespoň na minimální úrovni tak, aby byla možná výměna nových informací. Strany ani jejich právní zástupci nezastávají názor, že ve sporu nutně musí být jedna strana vítězem a druhá poraženým. Obě strany souhlasí s účastí na mediaci.

Situace pro mediaci nevhodné: • Účastníci sporu jednají tvrdě a „zásadově“. Vítězství pro ně nutně znamená porážku druhé strany. • Situace, ve kterých jde o základní občanská a ústavní práva, rovněž tak spory s nárokem na odškodnění s výjimkou trestných činů se sazbou do 5 let. • Případy, kdy jedna strana použije vůči druhé hrozeb nebo fyzického násilí. • Případy, kdy jedna ze stran není ochotna poskytnout všechny relevantní informace a odmítá jejich objektivní ověření. • Účastníci/účastník sporu jsou pasivní, ochotni řešit spor i za cenu zřeknutí se vlastních práv. • Účastníci/účastník sporu zneužívají alkohol či drogy. • Účastníci/účastník sporu s patologickými rysy osobnosti nebo agresivními tendencemi v chování, kteří ani v odděleném projednávání nejsou schopni produktivní diskuse. • Případy, kdy si jedna ze stran přeje, aby rozhodnutí udělala nějaká autorita. • Mediátor má morální zábrany nebo předsudky týkající se osob nebo předmětu sporu (řeší se předání sporu jinému mediátorovi).(4) Klíčové přednosti mediace: • dobrovolnost - proces můžete ukončit kdykoliv budete chtít, z jakéhokoliv důvodu, ale i bezdůvodně • spolupráce - sami se podílíte na vyřešení problému a na dosažení výsledku, který považujete za správný • rychlost - pružné řešení (jednoduché spory mohou být vyřešeny i za dvě hodiny), které není ovlivněno přetížeností soudů • kontrolovatelnost - máte právo (vč. práva veta) vyjádřit se ke všemu, co se při mediaci dohodne, k ničemu nemůžete být nuceni • důvěrnost - mediátor je Vám smluvně za-

•

•

•

vázán, že se všemi informacemi, které Vy určíte jako důvěrné, bude zacházet jako s důvěrnými informovanost - ačkoliv obě strany procesu mají právo využít k získání informací o předmětu sporu služeb profesionálů, zůstávají to vždy ony, jejichž postoj vytváří budoucí dohodu nestrannost - v případě, že některá ze stran ztratí důvěru v nestrannost mediátora, může proces bez jakýchkoliv důsledku přerušit vlastní uspokojení z podílu na nalezení řešení - vyřešení konfliktu založené na vlastním aktivním přístupu rozvíjí spokojenost a sebevědomí a ponechává otevřenou cestu k případné budoucí spolupráci s druhou stranou procesu(5)

•

•

•

•

2.2. Jak probíhá mediační sezení • •

•

•

•

•

•

Jedna ze stran, případně obě (pokud jsou schopny se domluvit) iniciuje mediaci. Následně pozve mediátor obě strany na společnou schůzku. Jedna strana si může vyžádat předběžné sezení bez druhé strany, potom pozve mediátor na podobné předběžné sezení i druhou stranu. Předběžná sezení většinou nejsou nutná. Mediátor nestuduje předem žádné dokumenty, ani nepotřebuje znát dopředu konkrétní informace o předmětu sporu. Nevystupuje zde v roli právníka ani žádné autority, která by měla předem posoudit „právo a pravdivost“. Je odborníkem na vedení mediačního procesu. Veškeré informace klienti sdělují až v průběhu mediace. Jedno mediační sezení obvykle trvá 3 hodiny. Mediace probíhá v několika sezeních (většinou 2-3 sezení) v rozmezí minimálně 1 týdne. Mediátor stanoví pravidla mediace, která by měla přispět k hladkému průběhu mediace. Na začátku mediace mají obě strany tzv. nerušený čas, kdy mají možnost bez přerušování po dobu cca 10-15 minut přednést svůj názor na problém. Většinou začíná iniciátor, tzn. strana, která mediaci vyvolala.

•

V úvodní fázi se obě strany obracejí pouze na mediátora, který neutrálním postojem zabezpečuje, aby se žádná ze stran necítila znevýhodněna. V další fázi sporu strany objasňují, jak vlastně spor vznikl, zmiňují důležité okolnosti a pocity, které jsou s ním spojeny. Mediátor vyzve strany k formulaci jejich představ o výsledku jednání a probere s nimi důsledky případné nedohody. Mediátor shrne výsledky dosavadního jednání a přesně formuluje, co je třeba vzájemně vyřešit. Dohodne se stranami pořadí, v jakém budou jednotlivé problémy řešeny. V další fázi strany společně hledají možná řešení všech sporných bodů. Mediátor nenavrhuje konkrétní řešení, ale pomáhá stranám, aby si ho samy zformulovaly. (Průběžně pořizuje záznam z každého sezení, který je stranám volně k dispozici.) Následuje výběr oběma stranám nejlépe vyhovujících řešení a jejich formulace do konkrétní dohody. Mediátor zformuluje body výsledné dohody, předloží je stranám ke schválení a závěrečnému podpisu.(6)

2.3. Využití mediace Mediace se využívá především v těchto oblastech: • Mediace v podnicích a institucích – řeší vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nebo mezi zaměstnanci. Také jsou tímto způsobem řešeny spory mezi jednotlivými firmami, došlo-li např. k nedodržení podmínek smlouvy, neshodě mezi majiteli apod. • Komunikativní a občansko-právní mediace – řeší sousedské spory, vztah mezi občanem a institucí. • Trestně právní mediace – řeší spory mezi odsouzeným a poškozeným. • Interetnická mediace – řeší spory, které vznikají špatnou komunikací mezi různými kulturami, menšinami či etnickými skupinami. • Rodinná mediace – řeší majetkové vztahy v rodině, rozvodové situace, dědické spory, 9

generační problémy, partnerské problémy a další.(7) Mediátoři v Jihočeském kraji • Ing. Šárka Jarolímková adresa: J. Čarka 1863/VII 370 06 České Budějovice tel: 605 486 428, 773 678 873 e-mail: [email protected] [email protected] • Mgr. Jana Kosařová adresa: J. Čarka 1863/VII 370 06 České Budějovice tel: 773 678 871 e-mail: [email protected] • Mgr. Kateřina Hyková, Ph.D. adresa: J. Čarka 1863/VII 370 06 České Budějovice tel.: 773 678 872 e-mail: [email protected] • Ing. Věra Severová (spotřebitelské spory) tel.: 606 415 105 e-mail: [email protected] • Věra Grulichová (spotřebitelské spory) tel.: 737 489 305 e-mail: [email protected]

3. Dluhová problematika 3.1. Zadluženost v souvislosti s porušováním vlastnických práv Na poradce v Občanské poradně (dále jen poradce) se často obracejí klienti s žádostí o pomoc v otázce zadlužení: mnohdy jde o případy, kdy klient nedokáže své závazky plnit a dluh i s úroky a příslušenstvím (viz níže) je na něm vymáhán různými upomínkami, platebními rozkazy, rozsudky či exekucemi. Aby se původní dluh nevyšplhal - díky úrokům, penále, soudním poplatkům, nařízené exekuci a nákladům na soudní řízení apod. – do vysokých částek, je třeba navštívit občanskou poradnu včas. Bývá běžnou praxí, že se klienti potýkají se smlouvami, v nichž jsou smluvní podmínky napsány drobným písmem, vyskytují se v nich se cizí slova a věty jsou formulovány tak, aby jim laik neporozuměl. V některých smlouvách jsou uvedeny i nepřesné a matoucí informace týkající se úroků. Pokud se na tomto místě zamýšlíme nad porušováním lidských práv, musíme konstatovat, že práva jsou porušována na obou stranách. Na straně věřitele (tj. toho, kterému je dluženo) i na straně dlužníka (tj. toho, který dluží). Mnohdy se stává, že jsou vlastnická práva porušována osobám, které nejsou ani dlužníky ani věřiteli. Při nařízené exekuci bývá s majetkem dlužníka zabaven či zpeněžen majetek, který mu nepatří. I na práva těchto vlastníků, kterým je majetek neprávem exekučně zabaven, zákony pamatují. Ve shodě s ústavním zákonem: Listinou základních práv a svobod (citace čl. 11 odst.1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, v platném znění: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu), jsou vydávány zákony, vyhlášky, nařízení vlády atd., která práva a povinnosti všech občanů, dotýkající se jejich vlastnictví, garantuje.

 10

Kdy porušuje práva dlužník? Pokaždé, když nesplácí dluh řádně a včas dle smluvních podmínek, se kterými se dlužník seznámil, tyto podepsal a k jejichž plnění se zavázal. Kdy porušuje práva věřitel (tj. ten, kterému je dluženo)? • Když zabaví – například z bankovního účtu - tzv. nezabavitelné částky (více viz níže) z příjmu dlužníka. Jak v tomto případě postupovat: viz níže. • Pokud do smlouvy uvede tzv. rozhodčí doložku – dle této doložky bude spory mezi dlužníkem a věřitelem řešit tzv. Rozhodčí soud – potud je vše v pořádku. X Pokud je však věřitelem ve smlouvě určen určitý konkrétní rozhodce - lze o nestrannosti soudu jen pochybovat(8). • Když zastaví, zabaví či prodá majetek, který do majetku dlužníka nepatří (jak v tomto případě pokračovat: viz níže). Klady a zápory rozhodčího řízení: Klady rozhodčího řízení: rychlost, důvěrnost, důvěryhodnost (pokud je rozhodce vybrán oběma stranami) atd. Zápory rozhodčího řízení: jednoinstančnost řízení (tzn. není možné se proti rozhodnutí odvolat), nejednotnost (každý rozhodce je nezávislý a neexistuje nadřízená instance, která by rozhodování sjednocovala), nerovnost ve vyjednávání (pokud je rozhodce určen jen jednou, např. ekonomicky silnější stranou) atd.(9). 3.2. Exekuce

součásti, snubní prsten a jiné předměty obdobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, finanční hotovost do výše 1 000 Kč, dále věci nezbytné k podnikání(10). Z jakých příjmů lze exekuci provést: Ze mzdy nebo platu dlužníka, důchodu, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti, dávek státní sociální podpory – vyjma dávek jednorázových – např. pohřebné, porodné a další. Všechny výše uvedené příjmy lze exekučně postihnout jen srážkami ze mzdy, a tudíž jen v zákonem přesně uvedeném rozsahu. Pokud by exekutor zabavil příjmy tzv. přikázáním pohledávky, například odebráním celých částek z účtu dlužníka, šlo by o nezákonný způsob provedení exekuce a bylo by to důvodem, aby soud - na podnět dlužníka - exekuci

Exekuce je výkon rozhodnutí vydaného soudní mocí, které nabylo právní moci. Zahajuje se na návrh věřitele. Pohledávky – dlužné částky může exekutor vymoci několika způsoby: např. srážkami z příjmů dlužníka, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, anebo prodejem podniku. O způsobu exekuce rozhoduje exekutor – případ od případu – vždy na základě šetření o majetkových poměrech dlužníka. Co nepodléhá exekuci: Obvyklé vybavení domácnosti, běžné oděvní

zastavil. Dle soudní praxe: pokud je dluh povinen zaplatit jen jeden z manželů, je nepřípustné nařídit exekuci srážkami z příjmu druhého manžela, který tento dluh není povinen zaplatit. Pokud by exekutor provedl srážky z příjmu v rozporu se zákonem, je potřeba u exekučního soudu (soud, který exekuci nařídil) podat návrh na zastavení exekuce. 11 

Jak se provádí exekuce srážkami ze mzdy: Co potřebujeme znát k výpočtu srážky ze mzdy: 1. Nezabavitelnou částku na jednotlivce: 2/3 z životního minima + normativních nákladů na bydlení pro rok 2009: (3 126+3 804) : 3x2 = 4 620 Kč 2. Výši částky, kterou si může ten, kterému je strháváno z příjmu, odečíst na každou vyživovanou osobu (manžel/ka, děti): 1/4 ze základní nezabavitelné částky jednotlivce na každou vyživovanou osobu: 4 620:4 = 1 155 Kč 3. Zbytek čisté mzdy: zjistíme, když od čistého příjmu odečteme nezabavitelnou částku na jednotlivce (4 620 Kč) + částku na vyživované osoby ( např. manželka + 2 děti = 3465 Kč) 4. Částku, nad kterou se příjem srazí bez omezení: 6 930 Kč 5. Co udělat se zbytkem čisté mzdy: pokud je zbytek čisté mzdy nižší než 6 930 Kč, vydělíme ho 3 (pokud se nedá třemi bezezbytku vydělit, odečteme od této částky 1-3 Kč a pak vydělíme). Pokud zbytek čisté mzdy je stejný či vyšší než 6 930 Kč - vychází se vždy z této částky, kterou vydělíme třemi (2 310 Kč). 6. Proč dělíme třemi – 1. třetina jde na vydobytí nepřednostních pohledávek (spotřební dluhy, hypotéky, leasingy atd.) oprávněných osob; 2. třetina na vydobytí přednostních pohledávek (dluhy na výživném, daních, pojištění atd.), 3. třetina zůstane vždy dlužníkovi. Zjednodušeně: Pokud má dlužník dluhy spotřební – nemá přednostní = 1/3 jde na dluh a zbylé 2/3 mu zůstávají. Pokud má dluhy přednostní i nepřednostní = 2/3 jdou na dluh a 1/3 mu zůstává. Pokud jsou srážky z příjmu v rámci oddlužení – vždy jde o přednostní pohledávky. Příklad: Do Občanské poradny přišel klient zeptat se na oddlužení. Chtěl zjistit, kolik finančních prostředků by mu zbylo, kdyby mu bylo povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře. Poradce pomocí rozhovoru o klientovi zjistil: • že je ženatý a má 2 děti - 10 a 12 let • jeho čistý měsíční příjem činí - 14 460 Kč  12

• jeho dluhy jsou ze spotřebních úvěrů – Cetelem, Essox, Home Credit Poradce vypočítal: 1. Výši základní nezabavitelné částky: 4 620 + (3x1 155) = 8 085 Kč 2. Zbytek čisté mzdy: 14 460 – 8 085 = 6 375 Kč (nižší než 6930 Kč) 3. Tento zbytek poradce vydělil 3 (6 375:3 = 2125 Kč) Dělením poradce zjistil výši třetiny, která bude použita na hrazení dluhu. Zbylé 2/3 klientovi zůstanou. Klientovi poradce sdělil, že mu ze mzdy bude odváděna částka 2 125 Kč. Zbytek mzdy mu zůstane: (4620+3465 +2125+2125 = 12 335 Kč). Poznámka: Pokud by zbytek čisté mzdy byl vyšší než 6 930 Kč, budou se počítat třetiny z této částky!!! K vyšší částce se již dle zákona nepřihlíží. Např.: Zbytek čisté mzdy: 8 352 Kč. Od této částky odečteme 6930 Kč a ke zbytku připočteme 1/3 z této částky. Tím vypočteme výši odvodu: 8352–6930+2310 = 3 732 Kč, pokud byla jen nepřednostní pohledávka(11).

Manželství - dluhy a exekuce Velmi často se na poradce obracejí klienti, kteří mají strach o svůj příjem či majetek v souvislosti s dluhy svého manžela a exekucí. Ptají se, zda jim může být zabaven majetek, který je pouze jejich a nespadá tudíž do společného jmění manželů. Společné jmění manželů (SJM) – zahrnuje vše, co bylo za trvání manželství (tedy ode dne uzavření manželství do dne, kdy rozhodnutí o rozvodu nabude právní moci) nabyto jedním z manželů nebo oběma manželi. Zahrnujeme sem vše, co má plusovou (příjmy) i minusovou (dluhy) hodnotu(12). Ve společných závazcích vystupují oba manželé jako solidární dlužníci, tzn. věřitel má právo vymáhat plnění od kteréhokoli z manželů. To, po kterém manželovi bude věřitel svoji pohledávku vymáhat, je otázkou volby věřitele. Za společné závazky vzniklé za trvání manželství odpovídají manželé svým veškerým majetkem. Tím je nutno rozumět jak majetek tvořící předmět SJM, tak

i výlučný majetek každého manžela za předpokladu, že manželé neuzavřeli smlouvu o zúžení SJM(12). Jaké závazky do SJM nespadají: a) závazky, které se týkají majetku, který je ve vlastnictví jen jednoho manžela (například: jeden z manželů vlastní dům, který nabyl ještě v době před uzavřením manželství – finanční závazky manžela spojené s tímto domem nepatří do SJM), b) závazky, které jsou rozsahem nepřiměřené majetkovým poměrům manželů, které jeden z manželů převzal na sebe bez souhlasu druhého manžela (jedná se např. o situace, kdy manželé nemají žádný majetek a jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela uzavře smlouvu o půjčce v řádu několika miliónů korun)(12). Jak se bránit, když exekutor zabaví věc, která do majetku dlužníka nepatří: V první řadě by se měl vlastník majetku obrátit na věřitele (ne na exekutora!) a požadovat vydání věci zpět vlastníkovi. Pokud věřitel tomuto nevyhoví, je vlastník věci oprávněn podat k soudu tzv. vylučovací žalobu – ta chrání majetek osoby, který byl soudním exekutorem či vykonavatelem zajištěn či zahrnut do exekuovaného majetku v domnění, že jde o majetek dlužníka. Kdo je oprávněn podat vylučovací žalobu? Pouze vlastník nebo spoluvlastník dané věci, a není vhodné s ní otálet. Pokud je jednou majetek zpeněžen, nelze ho vrátit. Pak je vlastník prodaného majetku oprávněn požadovat vydání zisku tohoto zpeněžení(13). Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč. (vzor žaloby v příloze) Je třeba zdůraznit, že vlastník musí prokázat, že mu věc patří (kupní smlouvou, paragonem, čestným prohlášením či svědeckou výpovědí atp., záleží vždy na soudu, jak situaci posoudí, a zda bude považovat vlastnické právo za prokázané); nelze se opřít pouze o tvrzení vlastníka(14).

3.3. Oddlužení, tzv. osobní bankrot Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, je využíván v praxi od ledna 2008. Přináší zásadní změny, kterými se řeší zadluženost nejen firem, ale i občanů. I tento zákon je nástrojem k naplnění práva v rámci vlastnictví. V tomto článku se budeme zabývat tzv. osobním bankrotem, který je určen pro fyzické osoby, které jsou v úpadku a platební neschopnosti. Vysvětlení pojmů, se kterými se setká každý, kdo bude chtít podat návrh na oddlužení: Úpadek – dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky, které jsou více jak 30 dnů nezaplacené a dlužník tyto závazky nedokáže plnit: tzv. platební neschopnost. Platební neschopnost – dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžních závazků, anebo neplní tyto závazky déle jak 3 měsíce. Konkurs (při oddlužení) – Dlužník, který podá návrh na oddlužení a soud mu jeho návrh neschválí, upadá automaticky do konkursu (více viz níže). Oddlužení – je určeno pro dlužníky – nepodnikatele, kteří se nacházejí v úpadku. Typickým dlužníkem, pro kterého je oddlužení určeno, je dlužník-spotřebitel. Oddlužení lze provést zpeněžením majetku dlužníka nebo splátkovým kalendářem z příjmů dlužníka po dobu 5 let. O tom, jakou formou bude oddlužení probíhat, rozhodují věřitelé(15). Nejčastější otázky klientů občanské poradny na oddlužení - tzv. osobní bankrot • Mám dluhy a manželka také, mohu podat oddlužení na sebe a zahrnout tam dluhy své manželky? Nelze. Insolvenční zákon neumožňuje oddlužení manželského páru. Oddlužit se musí vždy konkrétní jedinec a do dluhů je třeba zahrnout všechny dluhy, které jsou psány na něho, a dluhy, u kterých figuruje jako spoludlužník, to vše v plné výši. Pokud mají dluhy oba manželé, měli by oddlužení navrhnout oba – každý za sebe. Může se stát, že když oddlužení nepodá jeden z manželů, který je spoludlužníkem, budou věřitelé vymáhat své pohledávky na něm. 13 

• Co se stane, když mi oddlužení nepovolí? Pokud oddlužení - tzv. osobní bankrot - soud nepovolí, automaticky dlužník upadá do konkursu. To znamená, že mu bude zpeněžen všechen majetek, a zbylé dluhy, které se z majetku neuspokojí, bude dlužník stále dlužit. Jakmile dojde ke konkurzu u osoby, která žije v manželství, insolvenční správce vypořádá SJM a bude bdít nad plněním jeho závazků(15). • Zahrnuje se do oddlužení hypotéka? Ano, zahrne se do tzv. zajištěných pohledávek. Ten, kdo má hypotéku, musí v oddlužení počítat s tím, že nemovitost, na kterou je nemovitost vázána, může být zpeněžena - prodána. • Jak vysoká je záloha na insolvenční řízení? Někde píší až 50 000Kč. Insolvenční řízení je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků. Soud však je povinen vybrat tzv. zálohu ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč (vždy rozhoduje konkrétní soud), která je při povolení oddlužení dlužníkovi zcela vrácena. Pokud však dojde k zamítnutí oddlužení, je tato částka použita na náklady spojené s konkurzem(15). • Musí každý navrhovatel tento poplatek zaplatit? Např. Krajský soud v ČB uplatňuje takovou praxi, že nejprve vyhodnotí návrh dlužníka. Pokud soudce shledá, že by oddlužení mohlo být schváleno, nepožaduje od dlužníka žádnou zálohu. Na druhou stranu – shledáli, že nejsou podmínky oddlužení naplněny, a tudíž že dlužníkovi oddlužení neschválí – vyzve ho, aby návrh vzal zpět nebo zaplatil zálohu. • Co jsou to přednostní pohledávky? Zahrnují se sem dluhy dle tohoto pořadí: dluhy na výživném; dluhy způsobené poškozenému ublížením na zdraví; dluhy způsobené úmyslným trestným činem; dluhy na daních a poplatcích; dluhy na nemocenském a důchodovém pojištění a důchodovém zabezpečení; dluhy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti atd.(11). • Co je to tzv. příslušenství? Náležejí sem úroky, pokuty a nutné náklady. Co jsou nutné náklady: náklady na advoká 14

ta věřitele – odměna advokáta, cestovné - soud probíhá v místě bydliště dlužníka, může se sem zahrnout i ušlý zisk – např. pokud soudní jednání je v době, kdy advokát měl již dohodnutou pracovní schůzku atd. Samozřejmě stejné náklady může mít i věřitel(16).

4. Časté dotazy z oblasti bydlení 4.1. Pojmosloví Dobrý den! Chtěla bych se touto cestou zeptat, co znamenají pojmy tržní a regulované nájemné. Dále by mne zajímalo, co je to družstevní byt a jaký je rozdíl mezi družstvem a společenstvím (osobních) vlastníků. V neposlední řadě bych ráda poprosila o vysvětlení, co vše by měla obsahovat nájemní smlouva. Dobrý den! Pokusíme se Vám touto cestou krátce vysvětlit Vámi dotazované pojmy. Co znamená tržní nájemné (také se uvádí obvyklé nájemné)? Jde o nájemné, které vzniká na základě dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Jde o tržní cenu pro určitý byt, tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout. (Tržní nájemné tak, na rozdíl od nájemného regulovaného, odráží vztah nabídky a poptávky na místním trhu s byty v jednotlivých městech - tzn. v různých městech jiné ceny nájmů). Přibližnou výši tržního nájemného si můžete zjistit na webové stránce http://cenybytu.idnes. cz/. (17) Co znamená regulované nájemné? Jedná se o byty, kde mají pronajímatelé určité „nesmluvní“ právo, spočívající v možnosti poměrně jednoduchým jednostranným úkonem nájemné zvýšit, v limitech stanovených v zákoně č. 107/2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o jednostranném zvyšování nájemného) (více viz níže).

Co znamená pojem družstevní byt? Pro vysvětlení pojmu družstva a družstevního bytu přikládáme § 221 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. (1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. (2) Družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, je družstvem bytovým. (3) Firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“. (4) Družstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, splňuje-li družstvo podmínky předcházející věty.(17) Po technické i finanční stránce zabezpečuje správu domu nejčastěji právě zmíněné družstvo. Jde o doposud nejrozšířenější formu vlastnictví a správy bytových domů, kdy vlastníkem bytového objektu je družstvo složené z nájemníků. Výhodou pro nájemníky v bytovém družstvu je jednoduchý převod členských práv a povinností v družstvu. K převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu dochází smlouvou o převodu členství v příslušném bytovém družstvu. Obsah smlouvy o převodu členství v bytovém družstvu není zákonem výslovně specifikován. Jaké jsou rozdíly mezi bytovým družstvem a společenstvím vlastníků? Družstvo Člen družstva NENÍ vlastníkem bytové jednotky. Bytovou jednotku nelze zastavit ani prodat, pronájem je možný pouze se souhlasem družstva. Převod členských práv a povinností nepodléhá souhlasu družstva. Aby však byl převod úplný, je potřeba předložit družstvu smlouvu o něm či zaslat družstvu oznámení o převodu a písemný souhlas nového člena s tímto převodem. Úhrada nájemného družstvu. 15 

Společenství vlastníků Člen společenství vlastníků JE vlastníkem bytové jednotky. Bytovou jednotku může pronajmout, zastavit i prodat bez souhlasu Společenství. Neplatí nájem, má však povinnost přispívat do společného fondu oprav. Co vše by měla nájemní smlouva obsahovat? Nájemní smlouva je základní právní titul, na jehož základě vzniká mezi účastníky (smluvními stranami) právní vztah nájmu bytu. Smluvními stranami jsou pronajímatel a nájemce. Nájemní smlouva musí jednak vyhovovat obecným náležitostem právních úkonů, jednak náležitostem zvláštním. Ty se týkají jejího obsahu a formy. Nájemní smlouva musí obsahovat: 1) označení bytu a příslušenství bytu, 2) rozsah jejich užívání, 3) způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo jejich výši. (viz příloha) Vedle uvedených povinných náležitostí může nájemní smlouva obsahovat i ujednání o době, na níž je nájem sjednáván; nebude-li doba nájmu výslovně dohodnuta, má se za to, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V nájemní smlouvě lze dohodnout i rozsah povinností nájemce ve vztahu k údržbě bytu (drobné opravy). Nájemní smlouva musí mít od 1. 1. 1995 písemnou formu, jinak je smlouva neplatná (smlouvy uzavřené před tímto datem i v jiné, než písemné formě, zůstávají platné i nadále). Smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek uvedených ve stanovách družstva.

4.2. Jednostranné zvyšování nájemného Dobrý den! Děkuji za vysvětlení mnou dotazovaných pojmů. Bylo by možné Vás nyní požádat o sdělení informací týkajících se jednostranného zvyšovaní nájemného? Dobrý den! Od března 2006 (ovšem pouze do konce roku 2010) právní řád svěřil pronajímatelům nájemních bytů určité „nesmluvní“ právo, spočívající v možnosti jednostranným úkonem nájemné zvýšit, a to v limitechstanovených zákonem o jednostranném zvyšování nájemného. Jak by zvýšení mělo probíhat? Rozhodne-li se pronajímatel využít svého zákonného práva zvýšit jednostranně nájemné, musí Vám tuto skutečnost, jakožto nájemci daného bytu, oznámit a doručit. Oznámení musí mít vždy písemnou formu, musí obsahovat zdůvodnění, že výše zvýšeného nájemného na základě maximálního přírůstku měsíčního nájemného byla stanovena podle zákona. Povinnost platit jednostranně zvýšené nájemné pak pro Vás vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí 3 kalendářních měsíců od doručení tohoto oznámení (např.: oznámení o zvýšení nájemného obdrží nájemce 14. 4. 2009, povinnost platit zvýšené nájemné vzniká od 1. 8. 2009) V případě, že budete přesvědčena, že pronajímatel postup nebo limity zákona nedodržel, jste oprávněna podat ve stejné lhůtě žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného k soudu. V případě, že se svou žalobou u soudu neuspějete, musíte počítat s tím, že rozdíl budete muset zpětně doplatit. Do doby, než pravomocně rozhodne soud o této sporné výši nájemného, nemůžete dostat výpověď pro neplacení (Pokud tedy zamýšlí Váš pronajímatel zvýšit nájemné hned k 1. lednu 2009, musí Vám tuto skutečnost ve formě oznámení doručit nejpozději do konce září 2008). Jak se vypočítává nová cena nájemného (resp. zvýšení)? Výpočet odráží konkrétní parametry individuálního bytu.

 16

Zákon stanoví, že jednostranné zvýšení nájemného nesmí být vyšší než tzv. „maximální přírůstek měsíčního nájemného“ v procentech stanovený pro každou konkrétní hodnotu aktuálního nájemného (tj. nájemného skutečně placeného k datu výpočtu zvýšení) za 1 m2 podlahové plochy konkrétního bytu ve vztahu k odpovídající „cílové hodnotě“ měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy tohoto bytu. Znamená to, že pro každý konkrétní byt je tato hodnota individuální a záleží na třech zákonem vymezených parametrech - lokalita, kvalita (z hlediska základního příslušenství a ústředního vytápění) a aktuální (tj. skutečně placené) nájemné. Podle vzorce se na základě těchto parametrů vypočte zvýšené nájemné pro konkrétní byt. Aby však nemuseli pronajímatelé a nájemci počítat složité vzorce, lze hodnotu maximálního přírůstku nájemného vyhledat v tabulkách obsažených ve Sděleních č. 333/2006 Sb. pro rok 2007, č. 151/2007 pro rok 2008 a 214/2008 pro rok 2009. Všechny texty - zákon i obě Sdělení v platném znění - jsou také k dispozici na webu ministerstva pro místní rozvoj http://www. mmr.cz (v sekci bytová politika > kalkulačka nájemného), kde jsou i snadno ovladatelné „Kalkulačky pro výpočet nájemného“.(18) (výpočet viz příloha) 4.3. Nárok na náhradní bydlení, změna majitele domu, výměna oken Dobrý den! Děkuji za vyčerpávající odpověď. Chtěla bych se Vás ještě touto cestou zeptat, jak je to se změnou majitele domu: o náš dům totiž projevil zájem nový kupec. Nevím, jak to bude po změně majitele - budou pro nás platit stále stejné podmínky? Můžeme jakožto nájemníci nějak nesouhlasit s touto změnou majitele? Mohu v případě nesouhlasu žádat o náhradní bydlení? A nakonec ještě poprosím o jednu informaci… Máme v bytě hodně stará okna, která už vůbec netěsní a téměř nedrží v rámech. Můžeme po majiteli žádat jejich výměnu? Jakým způsobem máme tuto situaci řešit? Vždyť nám tudy utíká teplo…!

Dobrý den! V několika bodech se pokusíme odpovědět na Vaše otázky. Pro nového majitele platí stejná práva a povinnosti jako pro předchozího majitele. Musí tedy také dodržet regulované nájemné. Další poznatky jsou uvedeny v zákoně o jednostranném zvyšování nájemného, s nímž jsme Vás v minulém dotaze seznámili. Jako nájemník bohužel nemáte právo vyjádřit se ke změně majitele. Nový majitel má však povinnost dodržovat vše tak, jak bylo domluveno s původním majitelem. V jakém případě máte nárok na náhradní bydlení? Náhradním bydlením se podle § 712 občanského zákoníku rozumí náhradní byt a náhradní ubytování. Náhradní byt je byt, který zajišťuje svou velikostí a vybavením lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti (přiměřený náhradní byt - byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má nájemce vyklidit). Náhradní ubytování znamená byt o jedné místnosti nebo pokoj v ubytovně nebo podnájem v zařízené či nezařízené části bytu někoho jiného. V případě náhradního bydlení Vám toto právo ze strany majitele vzniká pouze na základě v zákonem přesně vymezených důvodech: Pro větší přesnost přikládáme přesné znění části příslušného paragrafu: § 711a 1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech: a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence: právo na náhradní byt b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat: právo na náhradní byt c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při 17 

jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat: právo na náhradní byt d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti, a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat: právo na náhradní byt (19)

v Českých Budějovicích v České 52. Rada oblastní organizace zajišťuje v regionu odbornou poradnu, kterou lze navštívit každé pondělí v době od 17:00 (za každou započatou půlhodinu konzultace v poradně však zaplatíte 50 Kč). Je možné se s organizací spojit ale i telefonicky (732 420 223; 386 360 265) či mailem ([email protected]).

Jaké možnosti řešení se nabízejí v případě, že „byt není v pořádku“?

S pozdravem a přáním hezkého dne Vaši poradci

Na poslední otázku Vám můžeme nabídnout jedno z možných řešení, které vychází z § 685 - § 719 zákona č. 40/1964 Sb., z občanského zákoníku, v platném znění, v části pojednávající o Nájemném a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, kde se dozvíte o možnosti slevy na nájemném. § 698 1) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně - nebo po delší dobu - zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo. 2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. 3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neposkytuje.(20) Doufáme, že jsme Vám na Vaše otázky odpověděli. V případě nejasností či dalších dotazů se na nás můžete kdykoliv bez obav obrátit, a to buď písemně na emailové adrese poradna@ jr-spolecnost.cz, nebo telefonicky (387 222 838 nebo 606 720 095), popř. je možné si dohodnout i schůzku (telefonicky nebo osobně) přímo v naší poradně (adresa poradny: B. Smetany 34, České Budějovice, 370 01). K naší odpovědi také připojujeme - vzhledem k povaze Vašich dotazů (oblast bydlení) – kontakt na Jihočeskou Oblastní organizaci SON ČR (Sdružení pro ochranu nájemníků), která sídlí  18

5.

Diskriminace v zaměstnání

5.1. Diskriminace v zaměstnání Kdy se nejčastěji setkáváme s diskriminací v zaměstnání? 1. Diskriminace v přijímání do zaměstnání (diskriminující inzeráty, vyžadování určitých podmínek či dokladů, které s prací nesouvisejí, nevhodné otázky u přijímacího pohovoru, odlišné platové podmínky pro muže, ženy atd.) • Otázky, které by neměly zaznít při přijímacím pohovoru: Jaký je váš rodinný stav? Jste vdaná/ženatý? Plánujete v blízké době svatbu? Jste těhotná? Máte děti? Jak staré jsou vaše děti? Plánujete děti? Kde pracují vaši rodiče? Žijete sám/sama, s rodiči, s přítelem/přítelkyní? 2. Diskriminace v zaměstnání (nerovné odměňování za stejnou práci, obtěžování a šikana na pracovišti, sexuální obtěžování apod.) 3. Systémové porušování pracovněprávních předpisů (nadměrné nařizování přesčasů a jejich neproplácení apod.) 5.2. Pojmosloví (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění) Pracovní poměr Nejvýznamnější pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. • Na dobu 1.) neurčitou - upřednostňovanou Zákoníkem práce (s využitím zkušební doby, nebo bez ní) nebo dobu 2.) určitou (stanovena doba do kdy, popř. na jak dlouho, např. 2 roky od uzavření smlouvy, po dobu mateřské dovolené zaměstnankyně, na jejíž místo je osoba přijímána; příkladem pevného ukončení pracovního poměru je i přesné datum ukončení) • Pracovní poměr musí být vždy právně upraven konkrétním písemným ujednáním: • 1.) Pracovní smlouvou (trvalý pracovní poměr) 2.) Dohodou o pracovní činnosti (ne trvalý pracovní poměr) - vykonávaná práce nesmí v průměru překročit polovinu řádné

týdenní pracovní doby. 3.) Dohodou o provedení práce (ne trvalý pracovní poměr) - rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pracovní smlouva (trvalý pracovní poměr) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoně stanoveno jinak. Jedná o právní titul, na základě kterého vznikají práva a povinnosti zaměstnanci i zaměstnavateli. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně v souladu se Zákoníkem práce. Nezbytné náležitosti pracovní smlouvy musí být sjednány vždy, jinak by byla pracovní smlouva neplatná. Jedná se o: • Druh práce (pro kterou je zaměstnanec zaměstnán), • Den nástupu do práce (sjednaný den nástupu, kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci), • Místo výkonu práce. Každá změna pracovní smlouvy se musí písemně stvrdit! Zkušební doba musí být vždy stvrzena písemně a může činit maximálně 3 měsíce (zkušební doba nemůže být zpětně prodlužována, tzn. pokud se zaměstnavatel domluví se zaměstnancem na dvouměsíční zkušební době, nemůže v průběhu zkušební doby tuto dále prodloužit na tři měsíce). Během zkušební doby může zaměstnanec i zaměstnavatel ukončit pracovní poměr bez udání důvodu písemně alespoň 3 dny před skončením pracovního poměru. Mzda Sjednává se v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě, popř. je stanovena vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Minimální mzda v roce 2009 zůstává stejná od 1. 1. 2007 a činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (při týdenní pracovní době 40 hodin). • Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má mzda příslušet. • Každou změnu skutečností v platovém vý19 

měru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně oznámit (nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti). • U snížení mzdy zaměstnavatelem je vždy rozhodující, zda byla mzda sjednána ve smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnancem: Základní výše platu (mzdy) může být snížena pouze dohodou obou stran. Pokud zaměstnanec nebude souhlasit, nemůže mu zaměstnavatel snížit základní výši mzdy definovanou v pracovní smlouvě. Může však snížit mzdu sjednanou vnitřním předpisem. Práce přesčas • Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit výjimečně z vážných provozních důvodů zákonem stanovené limity jsou max. 8 hod. přesčasů týdně a max. 150 hod. přesčasů ročně. Mateřská dovolená • Nástup na mateřskou dovolenou je (zpravidla) 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu a její délka je 28 týdnů (porod 1 dítěte) či 37 týdnů (porod 2 a více dětí). Žena neztrácí nárok na dovolenou na zotavenou. Běžný postup při výběru dovolené na zotavenou je tento: mateřská dovolená – dovolená na zotavenou – rodičovská dovolená. 5.3. Skončení pracovního poměru Nejčastější způsob skončení pracovního poměru: 1.) Dohodou o rozvázání pracovního poměru; 2.) Výpovědí (ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance); 3.) Zrušením pracovního poměru ve zkušební době; 4.) Okamžitým zrušením – odůvodněné, doručené písemně, bez výpovědní lhůty; 5.) Uplynutím lhůty (jen v případě pracovního poměru na dobu určitou). Ukončení dohodou: • jedná se o dvoustranný právní úkon, tzn. souhlasit s dohodou musí jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec  20

• písemně • zaměstnavatel nemusí a většinou neuvádí důvod ukončení pracovního poměru • pracovní poměr končí sjednaným dnem • nárok na odstupné pouze pokud se jedná o organizační důvody, a je to výslovně v dohodě uvedeno Ukončení výpovědí: • písemně • výpověď může dát jak zaměstnavatel, tak také zaměstnanec. Výhodou zaměstnance je, že může dát na rozdíl od zaměstnavatele výpověď z jakéhokoliv důvodu či zcela bez uvedení důvodu. • platné důvody výpovědi dané zaměstnavatelem (pouze Zákoníkem práce výslovně uvedené): 1.) Organizační (zaměstnanec se stává nadbytečným) – nárok na odstupné 2.) Zaměstnanec pozbyl odborné způsobilosti k výkonu práce 3.) Zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce (v tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné) 4.) Neuspokojivé pracovní výsledky, porušování pracovní kázně • ochranné doby, kdy je zaměstnanec hájen a nemůže mu být dána zaměstnavatelem platně výpověď. 1.) Pokud je zaměstnanec v ochranné době – např. v dočasné pracovní neschopnosti; v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou; v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci v případě organizačních změn (odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku) nebo v případě, že zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Zde má pak zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně 12násobku. Tyto důvody musí být ve výpovědi

výslovně uvedeny. Zákonem upravená výše je minimální, tzn. je možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na vyšším odstupném. • výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce a začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy byla výpověď zaměstnanci doručena a končí uplynutím posledního dne druhého kalendářního měsíce (např. byla-li výpověď doručena zaměstnanci dne 15. 5. 2009, počíná výpovědní doba běžet dne 1. 6. 2009 a její běh skončí dne 31. 7. 2009). 5.4. Způsoby řešení při setkání s diskriminací Štěstí přeje připraveným: • co nejdříve si podrobně zapište, k čemu došlo, • uschovejte si pečlivě všechny písemné a jiné doklady, které mohou (i nepřímo) svědčit o tom, že věci se seběhly tak, jak tvrdíte Vy, např. okopírujte si nebo uschovejte všechny písemné informace, které zaměstnavatel podává o inzerovaném zaměstnání atd., • ujasněte si, o jakou formu nápravy máte zájem (náhrada škody – např. mzdy, návrat zpět na pozici, které jste byli z důvodu diskriminace zbaveni, získat jiné místo, kde nebudete diskriminováni atd. Než se vydáte k soudu: • uvědomte si, že někdy je možné problémy vyřešit mimosoudně (mluvte o problému otevřeně, požádejte o pomoc lidi kolem sebe, pokuste se domluvit s nadřízeným, využijte služeb mediátora atd.), • obraťte se na organizace které Vám mohou poskytnout více informací: Nevládní organizace – např. Občanská poradna, Vaše odborová organizace, Veřejný ochránce práv, • podle v současnosti platné právní úpravy máte možnost podat na diskriminujícího žalobu: ptejte se na možnosti bezplatné právní pomoci, o kterou byste mohli požádat nebo kterou můžete využít. Dobré rady nad zlato: • nejedná se o jednoduchou věc, a proto bys-

te měli být zastoupeni advokátem; existují možnosti bezplatného právního zastupování či zastupování za sníženou finanční odměnu, • nechte advokáta nebo jiného právníka, aby posoudil důkazy, které máte k dispozici a zeptejte se ho na pravděpodobnost úspěchu/ neúspěchu (pamatujte, že v případě prohry Vám může soud uložit, abyste zaplatili rovněž náklady protistrany), • s podáním žaloby jsou spojeny soudní poplatky – čím větší finanční částku požadujete, tím jsou poplatky vyšší. Je možné požádat soud o snížení nebo prominutí soudního poplatku. Zamyslete se: jak vysoký soudní poplatek jste schopni zaplatit v případě neúspěchu? Pomocná ruka(21) • Nevládní organizace ve Vašem městě či kraji: např. Občanská poradna v Českých Budějovicích na webové stránce www.jr-spolecnost.cz • Vaše odborová organizace • Veřejný ochránce práv (Ombudsman): na webové stránce www.ochrance.cz • Ministerstvo práce a sociálních věcí: na webové stránce www.mpsv.cz • Inspektoráty práce: Úřady, které kontrolují dodržování zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů. Kontakt na inspektoráty na webové adrese www.suip.cz • Úřady práce: na webových stránkách http://portal.mpsv.cz

21 

VZOR: OZNÁMENÍ POŠTĚ O NEZDRŽOVÁNÍ SE V MÍSTĚ KONKRÉTNÍ ADRESY V Českých Budějovicích, dne 23. 4. 2008 Česká pošta, s. p. Pobočka České Budějovice Senovážné nám. 1 370 01 České Budějovice

Věc: oznámení o nezdržování se v místě konkrétní adresy

Dobrý den, z důvodu změny místa zaměstnání Vám tímto o z n a m u j i, že se s účinností od dnešního dne nebudu zdržovat na adrese mého trvalého bydliště, tedy v Českých Budějovicích, v ulici Jabloňová 345, 370 01 České Budějovice, a tedy zde nebudu z tohoto důvodu přebírat jakékoliv poštovní zásilky. Budu se zdržovat na adrese: Murmaňská 34, 101 00 Praha 10. Veškerou úřední korespondenci mně adresovanou státními orgány a správními úřady proto vracejte s tím, že se na dané adrese nezdržuji, nebo mně ji dle ust. §67 vyhl. č. 286/2004 Sb. posílejte na výše uvedenou adresu. Toto oznámení není žádostí o placenou službu doručování na jinou adresu. Děkuji. S pozdravem Kateřina Dvořáková

Poznámky ke vzoru: Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád, v §20 pro oznámení o nezdržování se v místě trvalého pobytu, nestanoví žádnou konkrétní procesní formu. Účastník řízení by ji však měl podepsat vlastní rukou. Je vhodné, aby účastník tuto zásilku odeslal doporučeně (pro vykázání doručení). Doručovatel může zásilku správního úřadu doručit adresátovi pouze tehdy, pokud se tento prokazatelně na této adrese zdržuje. Pokud je doručovateli známo, že se na uvedené adrese adresát nezdržuje, zásilku vrátí odesílateli s uvedením důvodu, proč ji nebylo možno doručit. V případě, že účastník řízení oznámí poště, že se na konkrétní adrese nezdržuje, je pošta oprávněna zásilku doručit na jinou známou adresu adresáta (zde se jedná o právo, nikoliv povinnost) nebo zásilku vrátí zpět odesílateli s uvedením důvodu. Doslat zásilku není možné v případě, pokud odesílatel zásilku označí výslovně „nedosílat“. V případě pochybností o pravdivostí oznámení adresáta o nezdržování se v místě adresy doručovatel tyto pochybnosti sdělí odesílateli, který rozhodne o fikci doručení. Oznámení jiné adresy pobytu není povinností účastníka řízení, ale může být značnou výhodou pro zajištění informovanosti o průběhu řízení.  22

VZOR: VYLUČOVACÍ ŽALOBA Okresnímu soudu v Českých Budějovicích Lidická 20 370 06 České Budějovice Žalobce:

Žalovaný:

Ing. Josef Dvořák narozen: bytem: SOSOX a.s. IČO 264 352 se sídlem: Dvořákova 6, České Budějovice jehož jménem jedná:…………………….., jednatel společnosti

Návrh na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí Dvojmo (komentář pod čarou1) Soudní poplatek ve výši 1000 Kč uhrazen v kolkových známkách na prvopise tohoto návrhu Přílohy: záruční list s paragonem na myčku na nádobí zn. Bosch vystaveným na jméno žalobce Na návrh oprávněného společnosti SOSOX a.s. proti povinnému Ladislavu Novotnému, nar. ……, bytem Hrdějovice, Dubenská 23, okr. České Budějovice, je Okresním soudem v Českých Budějovicích prováděn výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Výkon soudního rozhodnutí nařídil Okresní soud v Českých Budějovicích dne 20. 4. 2009 usnesením, č. j. E 42/2009-34 k vydobytí pohledávky firmy SOSOX a.s. ve výši 1 250 000 Kč podle rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 3. 2009, sp. zn. 50 c 123/2008. Vykonavatelem bylo do soupisu majetku povinného ze dne 14. 5. 2009 pod položkou 5 zapsána myčka na nádobí, zn. Bosch, rok výroby 2005, výr. č. 325 152 43. Důkaz: spisem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. E 42/2009-34 II. Myčku na nádobí však zakoupil žalobce do svého výlučného vlastnictví v roce …. od ….. jako součást vybavení bytu č. 10, umístěném na adrese Dubenská 23, v obci Hrdějovice, ve kterém bydlí povinný Ladislav Novotný v nájmu na základě smlouvy o nájmu ze dne …… byt i výše specifikovaná myčka na nádobí je tedy ve výlučném vlastnictví žalobce a povinný k této myčce nemá žádné vlastnické právo. Výkon rozhodnutí tak postihuje věc, k níž má žalobce právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Žalovaný však toto popírá a na výkonu rozhodnutí trvá. Důkaz: • výslechem žalobce • záručním listem s paragonem na myčku na nádobí zn. Bosch vystaveným na jméno žalobce • výslechem povinného Ladislava Novotného 1 žalobu je potřeba na soud dodat ve dvojím vyhotovení. je vhodné rovněž si jedno vyhotovení nechat pro vlastní potřebu žalobce, v případě, že je žaloba na soud podávána osobně v podatelně soudu, potvrdí pracovník podatelny na tuto vlastní kopii žalobce přijetí návrhu na soud

23 

III. S ohledem na výše uvedené navrhuje žalobce, aby soud vydal tento rozsudek: rozsudek: Z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovice pode sp. zn. E 42/2009 proti povinnému Ladislavu Novotnému, nar. …., bytem ….., je vyloučena myčka na nádobí zn. Bosch, rok výroby 2005, výr. č. 325 152 43 zapsaná pod položkou č. 5 v soupisu movitých věcí ze dne 14. 5. 2009. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (komentář pod čarou2). V Praze dne: 29. 5. 2009 Ing. Josef Dvořák podpis 2 Náklady řízení činí jednak zaplacený soudní poplatek a jednak další náklady, např. náklady právního zastoupení, pokud by byl žalobce zastoupen právním zástupcem pro daný případ.

VZOR: SMLOUVA O NÁJMU BYTU SMLOUVA O NÁJMU BYTU (§ 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění) Dne 1. května 2007 uzavřely smluvní strany: Josef Abrahám, r. č. 580309/1123, bytem Klatovy, Plzeňská 14 (dále jen pronajímatel) a Julie Novotná, r. č. 606824/1300, bytem Klatovy, Žlebská 4 (dále jen nájemce), tuto

nájemní smlouvu: I. 1) Pronajímatel prohlašuje, že je výlučným vlastníkem domu č. p. ………/13 v Plzeňské ulici v Klatovech zapsaném na LV č. ……. pro k. ú. …………….., obec Klatovy, vedeném u Katastrálního úřadu pro …………….., katastrální pracoviště ……………………. 2) Pronajímatel přenechává nájemci k užívání bytovou jednotku č. ……….. umístěnou ve druhém poschodí výše specifikované nemovitosti (dále jen byt). Jedná se o byt o velikosti 3+1 o celkové podlahové ploše …. m2. Byt je tvořen třemi pokoji, kuchyní a koupelnou spojenou s WC. Byt je vybaven plynovým kotlem s průtokovým ohřívačem na vodu, plynovým sporákem a novou kuchyňskou linkou. 3) Touto smlouvou přenechává pronajímatel nájemci byt specifikovaný v tomto článku s příslušenstvím a všemi jeho součástmi do osobního užívání výhradně za účelem bydlení, a to za nájemné stanovené dále v této smlouvě.  24

II. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. 1) Smluvní strany se mohou dohodnout formou písemného očíslovaného dodatku k této smlouvě na prodloužení doby nájmu, a to vždy o jeden kalendářní rok. Strany se musí dohodnout na prodloužení smlouvy nejpozději jeden měsíc před tím, než má být nájem bytu ukončen. Pokud se smluvní strany na prodloužení této smlouvy nedohodnou, pak platnost a účinnost této smlouvy zanikne dnem 31. prosince 2009. III. 1) Nájemce se tímto zavazuje platit pronajímateli roční nájemné ve výši 3 000 Kč (slovy: třitisíce korun českých) měsíčně, vždy začátkem měsíce, za který se platí nájemné. Platbu je možné učinit osobně do rukou pronajímatele či na účet pronajímatele č. 19887412/0800, vedený u České spořitelny, a.s., kdy za uhrazené se má nájemné okamžikem připsání příslušné částky na účet pronajímatele. IV. 1) Měsíční zálohy cen za plnění spojená s užíváním bytu jsou splatné spolu s nájemným, tzn. ve stejném termínu. Jejich výši určí pronajímatel pro každý kalendářní rok ve výši odpovídající platbám v předchozím kalendářním roce. Pronajímatel je povinen výši nákladů stanovit a sdělit nájemci do……………………..dnů před zvýšením. Pro rok ………………. činí výše záloh 3 000 Kč (slovy: třitisíce korun českých) měsíčně. 2) Skutečnou výši cen a celkových záloh za jednotlivá plnění zúčtuje pronajímatel na základě faktur dodavatelských organizací vždy za kalendářní rok. V. 1) Nájemce potvrzuje, že se seznámil se stavem pronajímaného bytu a shledal jej ve stavu způsobilém k řádnému užívání v souladu s touto smlouvou a platnou právní úpravou. Byt způsobilý k okamžitému nastěhování a bydlení přebírá bez závad, což podpisem této smlouvy potvrzuje. 2) Po skončení nájmu je nájemce povinen odevzdat pronajímateli byt ve stavu, v jakém ho převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. VI. 1) Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, přičemž každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení. 2) Účastníci prohlašují, že si tuto dohodu přečetli a že obsahuje jejich svobodný projev vůle, nebyla uzavřena v tísni, omylu či za nápadně nevýhodných podmínek a na důkaz toho připojují níže své vlastnoruční podpisy.

V Klatovech dne 1. ledna 2009 Pronajímatel: Josef Abrahám

………………………………….

Nájemce: Julie Novotná

………………………………….

Pozn. k bodu V. - v nájemní smlouvě může být upravena řada dalších věcí, zejména práva a povinnosti nájemci i pronajímatele, otázka oprav v bytě, apod. Pokud toto není ve smlouvě upraveno, pak se aplikuje obecná právní úprava v občanském zákoníku. Rovněž je možné, aby ve smlouvě bylo upraveno detailněji skončení této nájemní smlouvy, což zvláště v případě uzavření smlouvy na dobu určitou je více než doporučení hodné. Pokud upraveno specificky ve smlouvě není, pak se opět postupuje podle zákonné úpravy v občanském zákoníku. 25 

Vzor podání: Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích Vodní 1629/21 37006 České Budějovice V Č. Budějovicích dne 24. 2. 2009 Věc: Stížnost ve věci postupu zaměstnavatele na úseku odměňování. Vážení, dne 30. 5. 2008 jsem uzavřela pracovní smlouvu na dobu neurčitou se společností Rorýs s.r.o., se sídlem 370 04 České Budějovice, Pekárenská 25, IČ: 11123456. V pracovní smlouvě bylo ujednáno mé zařazení na pozici asistentka s hrubou měsíční mzdou ve výši 20.000,- Kč. Má náplň práce spočívá zejména v administrativní a organizační činnosti. Dne 30. 8. 2008 zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou s panem Martinem Slabým. V této smlouvě bylo ujednáno zařazení pana Slabého na pozici odpovídající rozsahu a povaze práce i podle mé pracovní smlouvy, avšak sjednaná hrubá mzda činila 40.000,- Kč měsíčně. O rozdílu v odměně jsem se dozvěděla dne 30. 9. 2008. Dne 1. 10. 2008 jsem proto kontaktovala jednatele společnosti, pana Šimona Starého se stížností na porušování zásady rovného zacházení. Pan Starý mou stížnost označil za neoprávněnou. Domnívám se, že jsem uvedeným jednáním byla diskriminována, neboť bez jakékoli příčiny mi byla stanovena nižší mzda, než mému kolegovi – muži, který vykonává stejnou práci. Děkuji za brzké vyrozumění jak bylo s mým podnětem naloženo a jsem s pozdravem. Daniela Nováková J. Kolářové 12 370 11 České Budějovice

Inspektoráty práce(22) Inspektoráty práce provádějí dozor (kontrolní činnost) nad dodržováním pracovněprávních předpisů; jejich příslušnost je dána sídlem zaměstnavatele. S podnětem ke kontrole se na inspektorát práce může obrátit každý zaměstnanec, který se domnívá, že zaměstnavatel porušuje práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (včetně diskriminace a porušování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou práci či práci stejné hodnoty). Stížnost nemusí mít žádné formální náležitosti, nicméně by měla obsahovat informace o tom, kdo ji podává, v čem konkrétně spatřuje závadné jednání zaměstnavatele a označení zaměstnavatele. Inspektorát stížnost prošetří a vyrozumí stěžovatele o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo. V případě shledání závad může inspektorát zaměstnavateli uložit pokutu. V případě nespokojenosti s postupem inspektorátu práce (s výsledkem kontroly) se stěžovatel může obrátit na úřad Veřejného ochránce práv s žádosti o přezkum (stěžovatel totiž není účastníkem řízení před inspektorátem práce, tudíž proti jeho rozhodnutí nemůže podat opravný prostředek). Výsledky šetření inspektorátu je možno využít i v případném soudním řízení, kterým by se poškozený zaměstnanec domáhal svých práv.

 26

Vzor: výpověď z pracovního poměru podaná zaměstnavatelem(23) Pozn. Písemná výpověď je nejčastěji doručována zaměstnanci buď přímo na pracovišti, pak zaměstnanec většinou jednu kopii výpovědi obdrží pro svou potřebu a na druhou kopii potvrdí zaměstnavateli osobní převzetí výpovědi, nebo je výpověď zaslána doporučeně poštou zaměstnanci na adresu bydliště.

................... (dále jen „zaměstnavatel“) Pan/í .................. r.č. ................... bytem ................... Doporučeně Věc: Skončení pracovního poměru výpovědí Vážený/á ..................., podle pracovní smlouvy ze dne ................... pracujete u společnosti ...................................... jako .... .................................. . Vzhledem k organizačním změnám zaměstnavatele a nemožnosti zaměstnavatele Vám dále přidělovat práci v souladu s Vaší pracovní smlouvou a v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen zákoník práce), stáváte se pro zaměstnavatele nadbytečným. V souladu s ustanovením § 52 odst 1., písm. c) zákoníku práce - Vám dávám výpověď z pracovního poměru z důvodů výše uvedených ke dni ................... roku ................... . Váš pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty, tj. k ................... (zde je uveden poslední den měsíce po uplynutí 2 měsíců výpovědní doby). Vzhledem k tomu, že k ukončení pracovního poměru dochází z důvodů nadbytečnosti stanovených v § 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, náleží Vám při skončení pracovního poměru odstupné v souladu s § 67 odst. 1 zákoníku práce a vnitřními předpisy zaměstnavatele, a to ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Odstupné Vám bude vyplaceno ve výplatním termínu za měsíc ................... (zde je uveden poslední měsíc, za který bude mzda vyplacena). V ................... dne ...................

................... za zaměstnavatele

27 

USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Předsednictvo České národní rady se usneslo takto: Předsednictvo České národní rady vyhlašuje LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky. Uhde v.r.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého lidstva na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod:

Hlava první Obecná ustanovení Článek 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Článek 2 (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Článek 3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Článek 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv  28

a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Hlava druhá Lidská práva a základní svobody Oddíl první Základní lidská práva a svobody Článek 5 Každý je způsobilý mít práva. Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Článek 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Článek 8 (1) Osobní svoboda je zaručena. (2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. (3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu. (4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu. (5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu. (6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů. Článek 9 (1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na: a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody, b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby, c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, 29 

d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých. Článek 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Článek 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Článek 12 (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. (2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. (3) Jiné zásady do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. Článek 13 Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Článek 14 (1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. (2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit. (3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. (4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti. (5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem. Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím  30

nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Oddíl druhý Politická práva Článek 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Článek 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou. Článek 19 (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Článek 20 (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. Článek 21 (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. 31 

(4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Článek 22 Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Článek 23 Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Hlava třetí Práva národnostních a etnických menšin Článek 24 Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Článek 25 (1) Občanům tvořícím národní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též a) právo na vzdělání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku, c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

Hlava čtvrtá Hospodářská, sociální a kulturní práva Článek 26 (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince. Článek 27 (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. Článek 28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.  32

(2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Článek 30 (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Článek 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Článek 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. (3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. (6) Podrobnosti stanoví zákon. Článek 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Článek 34 (1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Článek 35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Hlava pátá Právo na soudní a jinou právní ochranu Článek 36 (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státní33 

ho orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. (4) Podmínky a podrobnosti upravuje zákon. Článek 37 (1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni. (4) Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. Článek 38 (1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. (2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Článek 39 Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, ze za jeho spáchání uložit. Článek 40 (1) Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. (2) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. (3) Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. (4) Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. (5) Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem. (6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Hlava šestá Ustanovení společná Článek 41 (1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. (2) Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad. Článek 42 (1) Pokud Listina používá pojmu „občan“, rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky. (2) Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. (3) Pokud dosavadní předpisy používají pojmu „občan“, rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.  34

Článek 43 Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. Článek 44 Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.

35 

Literatura včetně odkazů k textu

Kapitola 1: Základní práva a povinnosti ve správním řízení Zákon č. 500/2004 Sb.: Správní řád, v platném znění. HOLUB, M.; ŠKÁROVÁ, M. et al. Vzory smluv a podání. 11. vyd. Praha: Linde a.s., 2007. ISBN 978-807201-673-0.

Kapitola 2: Mediace – smírný postup při řešení sporů (1)

Společnost řešení sporů a mediací. Mediace u nás a ve světě [online]. 2008 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: (2) Vlastní cesta. Akademie [online]. 22. 3. 2009 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: (3) Asociace mediátorů České republiky. Časté dotazy [online]. 2006. Poslední aktualizace 19. 3. 2009 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: (4) KUBICOVÁ, J. Typy sporů vhodných a nevhodných pro mediaci [online]. 2003 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: (5) Společnost řešení sporů mediací. Mediace u nás a ve světě [online]. 2009 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: (6) Společnost řešení sporů mediací. Mediace u nás a ve světě [online]. 2009 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: (7) Vlastní cesta. Akademie [online]. 22. 3. 2009 (cit. 2009-03-22). Dostupný z WWW:

Kapitola 3: Zadluženost v souvislosti s porušováním vlastnických práv (8)

SCHON, Otakar. Šest rad, na co si dát pozor před zadlužením: Sankce a poplatky většinou dluh zbytečně prodlužují. Hospodářské novin: Moje peníze. 23. 3. 2009, s. 26-26. (9) ŠUSTER, M. Výhody a nevýhody rozhodčího řízení [online]. Poslední aktualizace 23. 08. 2007 [cit. 2009-04-21]. Dostupný z WWW: (10) Občanská poradna Jižní město Praha. Obecné informace o problematice exekucí [online]. Poslední aktualizace 30. 04. 2007 [cit.2009-03-18]. Dostupný z (11) ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z. et.al. Abeceda mzdové účetní 2009. 19. vyd. Praha: Anag, 2009. ISBN 97880-7263-497-2.  36

(12)

Občanská poradna Jižní město Praha. Společné jmění manželů a dluhy [online]. Poslední aktualizace 30. 04. 2007 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: (13) PACHL, L. Mýty a fakta o oddlužení (osobním bankrotu, spotřebitelském úpadku) [online] 2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: (14) ŠUSTER, M. Exekuce majetku a práva třetích osob: proč exekutor zabavuje cizí věci? [online]. Poslední aktualizace 17. 07. 2006 [cit.2009-03-16]. Dostupný z WWW: (15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení: Insolvenční zákon, v platném znění. (16) Ministerstvo spravedlnosti. Život s dluhy, průvodce insolvenčním právem pro každého. Praha: MS, 2008.

Kapitola 4: Časté dotazy z oblasti bydlení (17) Tržní nájemné [online]. 2008 [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW: (18) Jednostranné zvyšování nájemného [online]. 1996, Poslední aktualizace 22. 8. 2007 [cit. 2009-0401]. Dostupný z WWW: (19) Družstvo: základní ustanovení. In Obchodní zákoník. Ostrava: Sagit, a.s., 2007, s. 107-108. ISBN 978-80-7208-5. (20) Fiala, CSC., Doc. JUDr. J.; Holub, CSC., JUDr. M.; Borovský, CSC., JUDr. J. Nájemní smlouva. In Občanský zákoník. 12 aktualiz. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, s. 614-713. ISBN 80-7201-602-4.

Kapitola 5: Diskriminace v zaměstnání (21)

Diskriminace: Adresář institucí [online]. Poslední aktualizace 26. 11. 2007. Dostupný z WWW: (22) Diskriminace: Vzory zaměstnání [online]. Poslední aktualizace 26. 11. 2007. Dostupný z WWW: (23) Výpověď z pracovního poměru [online]. Dostupný z WWW:

37 

Závěrem

Hlavní záměr tohoto jednoletého projektu spočívá v rozšíření povědomí obyvatel Jihočeského kraje o problematice diskriminace a porušování lidských práv. Smyslem je individuálně a cíleně prosazovat znalost práv a povinností těch občanů, kteří se přímo setkali s projevy diskriminace nebo jsou těmito jevy ohroženi. Součástí projektu je poskytování právního poradenství a mediace 50 osobám a průběžné občanské poradenství alespoň 400 osobám. Filosofií projektu je doplnit stávající - dobře fungující - systém občanského poradenství o služby bezplatného právního poradenství a mediaci, které by měly komplexně uzavřít možné spektrum variant řešení diskriminačního jednání či porušování práv a svobod pro veřejnost. Doufám, že se nám v této brožuře podařilo ukázat jasný směr v tom, co se dá považovat za diskriminaci nebo za porušování lidských práv a jaké možnosti mají klienti k dispozici. Občanská poradna může lidem poskytnout patřičné informace důležité k efektivní obraně proti těmto jevům. Závěrem bych ráda vyjádřila svůj hluboký dík všem kolegům, kteří se na přípravě brožury podíleli. Jedná se o Miloslavu Hanouskovou, Ladislava Němečka, Ivu Součkovou, Veroniku Lakomou, Vlastu Langhamerovou, Ninu Mocovou a Danu Kalistovou. Lenka Daňhová, vedoucí Občanské poradny

 38