Tankodrom Bahna u Strašic 23. června 2007

B

DEN POZEMNÍHO VOJSKA

ahna hna

Tankodrom Bahna u Strašic 23. června 2007

2007

SMĚROVÁ MAPA

VI Š

TĚ

8

T

PŘEDVÁDĚCÍ PROSTOR

V

PR PL OD OC EJ HA NÍ

PA RK O

ZÁLOŽNÍ PROSTOR TECHNIKY AČR

PRODEJNÍ PLOCHA

TĚ VIŠ U KO B PAR . ŠTÁ G OR

PROSTOR PRO DYNAMICKÉ UKÁZKY

OD

EXIT A

EXIT C

EXIT B

S K

PARKOVIŠTĚ 9

PARKOVIŠTĚ 10

STRAŠICE

PROSTOR STATICKÉ UKÁZKY

PROSTOR KYVADLOVÉ DOPRAVY AUTOBUSY AČR

LEGENDA: V- VĚŽ T - TRIBUNA K - KRBOVNA S - STAN VIP HOSTÉ OD - ODSTAVNÉ PARKOVIŠTĚ VOZIDEL EXIT: A - NOVINÁŘI A, B - VJEZD KYVADLOVÉ AUTOBUSOVÉ DOPRAVY C - VJEZD VOZIDEL VIP, ZDRAV., POLICIE

DOBŘÍV

SCHÉMA PROSTORU KONÁNÍ AKCE http://sweb.cz/bahna.strasice/

PROGRAM 09.00–10.00 –10.00 ▪▪ 09.00 10.00–10.20 –10.20 ▪▪ 10.00 10.20–10.40 –10.40 ▪▪ 10.20 10.40–11.00 –11.00 ▪▪ 10.40 11.00–11.40 –11.40 ▪▪ 11.00 11.40–11.50 –11.50 ▪▪ 11.40 11.50–12.30 –12.30 ▪▪ 11.50 12.30–13.10 –13.10 ▪▪ 12.30 13.10–13.30 –13.30 ▪▪ 13.10 13.30–13.50 –13.50 ▪▪ 13.30 13.50–15.10 –15.10 ▪▪ 13.50 15.10–15.40 –15.40 ▪▪ 15.10 16.00 ▪▪ 16.00

Promenádní koncert koncert vojenské vojenské hudby hudby Promenádní Slavnostní zahájení zahájení Dne Dne pozemního pozemního vojska vojska 2007 2007 Slavnostní seskok výsadkářů výsadkářů aa seskok Defilé lé historické historické techniky techniky Defi Ukázka vysoké vysoké techniky techniky pilotáže pilotáže bitevního bitevního vrtulníku vrtulníku Mi-24 Mi-24 Ukázka podzvukového bitevníku bitevníku L-159 L-159 ALCA ALCA aa podzvukového Defilé lé současné současné techniky techniky Armády Armády České České republiky republiky Defi techniky zahraničních zahraničních armád armád aa techniky Historická ukázka ukázka (1. (1. světová světová válka) válka) Historická Ukázka činnosti činnosti 15. 15. ženijní ženijní záchranné záchranné brigády brigády Ukázka Historická ukázka ukázka (Slovenské (Slovenské národní národní povstání povstání 1944) 1944) Historická Ukázka činnosti činnosti pracovníků pracovníků elektrárenské elektrárenské společnosti společnosti ČEZ ČEZ Ukázka Ukázka Vojenské Vojenské policie policie Ukázka Kombinovaná dynamická dynamická ukázka ukázka společných společných sil sil Armády Armády ČR ČR Kombinovaná Defilé lé sponzorů sponzorů Defi Slavnostní nástup nástup kk ukončení ukončení Dne Dne pozemního pozemního vojska vojska Slavnostní BAHNA 2007 2007 BAHNA

HISTORIE DNE POZEMNÍHO VOJSKA Den pozemního vojska BAHNA patří k největším prezentacím Armády České republiky na veřejnosti. Probíhá každoročně od roku 1990 v prostoru vojenského cvičiště Bahna u Strašic. Jeho cílem je ukázat veřejnosti vyspělost dnes již historických vojenských jednotek předválečné Československé armády, předvést současnou vojenskou techniku a praktickými ukázkami demonstrovat profesní připravenost příslušníků Armády České republiky. V rámci Dnů pozemního vojska BAHNA je vytvářen rovněž prostor pro prezentaci různých firem, jejichž výrobky jsou určeny nejen ozbrojeným silám, ale nacházejí své uplatnění i v civilním sektoru. Akce se také pravidelně zúčastňují představitelé státu, státní správy, místní samosprávy a podnikatelských subjektů z celé České republiky, včetně hostů ze zahraničí. Dosavadní ročníky Dne pozemního vojska prokázaly mistrovství a vysokou profesionalitu vojáků i um a fandovství členů klubů vojenské historie.

Bahna 1990 – ve vojenském výcvikovém prostoru Jince se uskutečnilo setkání majitelů vojenských historických vozidel. První ročník zorganizoval Klub vojenské historie Volduchy a zúčastnilo se ho 12 vystavovatelů a startujících. Závod technických „veteránů“ byl bojem o vítězství a nevídaným diváckým zážitkem. Bahna 1991 – na strašickém tankodromu se opět setkávají majitelé vojenských historických vozidel. Jejich účast včetně diváků vzrostla oproti předchozímu ročníku více než čtyřikrát. Bahna 1992 – řady spolupořadatelů se rozšířily o 1. tankový pluk ze Strašic a Military Car Club Plzeň. Ročník se již nazýval VELKÁ BAHNA a byl doplněn o ukázky výcviku jednotek pozemního vojska a boje o opevnění Jordán. Bahna 1993 – program bohatý na statické i dynamické ukázky přilákal kolem pěti tisíc lidí, kteří měli možnost pozorovat, co dokáže současná bojová technika ve srovnání s historickou. Bahna 1994 – měla charakter mezinárodní branně-sportovní soutěže. Zpestřením programu byla mezinárodní soutěž majitelů vojenských historických vozidel. Během dvou dnů byly představeny nejen výsledky práce klubů vojenské historie, ale i úroveň výzbroje a vycvičenosti příslušníků armády, včetně speciálních jednotek. Akci organizoval inspektor pozemního vojska Armády České republiky.

Bahna 1995

– uskutečnila se v roce, kdy jsme si připomínali 50. výročí ukončení 2. světové války. Do programu byla zařazena mezinárodní soutěž malých vojenských terénních vozidel pod názvem „Sraz na demarkační čáře“. V dynamických ukázkách bylo předvedeno vedení obranného boje jednotkami mechanizovaného vojska, výcvik průzkumných a výsadkových jednotek, činnost padákového výsadku a další. Ve statických ukázkách byla představena především současná výzbroj a zabezpečovací technika pozemního vojska AČR.

Bahna 1996 – akci provázelo deštivé počasí, což jí ale nikterak neubralo na atraktivnosti, ba naopak. Co vydrží maskáče i vojáci od 1. armádního sboru a 4. brigády rychlého nasazení, mohly tisíce diváků posoudit právě při ukázkách různých druhů bojového výcviku. Jedním z nových prvků bylo také slaňování z vrtulníku z výšky čtyřiceti metrů. Následovalo defilé historické a soudobé bojové techniky v prostoru před hlavní tribunou, poté byl odstartován závod téměř sto padesáti vojenských historických vozidel. Bahna 1997 – na své si opět přišli milovníci setkání vojenských historických vozidel, které bylo spojeno s terénní jízdou

a také s ukázkou současné vojenské techniky. Rozbahněný terén již tradičně prověřil sílu tatrovek, džípů, gaziků, uazů, véesek i obrovitých krazů, starých, novějších i nejmodernějších vojenských vozidel.

Bahna 1998 – akci organizovalo Velitelství pozemního vojska AČR. Zahrnovala v sobě setkání klubů a společností vojen-

ské historie a mezinárodní soutěž majitelů vojenských historických vozidel. Součástí programu byly ukázky vojenského umění z let 1200 až 1300, 1500 až 1580, z doby třicetileté války, taktické ukázky napoleonských vojsk a rakouských jednotek z prusko-rakouské války 1866, představení vojenských hudebních pochodů pruského 1. gardového pěšího pluku, epizoda z války Severu proti Jihu, vystoupení rakousko-uherských jednotek z 1. světové války a další ukázky (z 2. světové války, současná americká armáda, Hradní stráž ČR aj.).

Bahna 1999 – desátého, jubilejního setkání fandů a milovníků militárií se zúčastnilo přes třicet tisíc lidí. Bylo to také poprvé,

kdy vedle tribuny na stožárech kromě české vlajky, standart pozemního vojska a Hradní stráže, vlála vlajka NATO. Program byl doslova nabit ukázkami historických uniforem i současné bojové techniky a nechybělo ani předvedení tvrdého výcviku příslušníků speciálních jednotek. K vidění byla tentokrát i Hradní stráž, která se předvedla slavnostním střídáním stráží. Na místě statických ukázek si děti i dospělí mohli ze všech stran osahat současnou bojovou techniku – od moderního tanku T-72 přes různé typy obrněných transportérů až po raketomety a ruční zbraně.

Bahna 2000

– poprvé se Dne pozemního vojska zúčastnili příslušníci armády USA a Bundeswehru Spolkové republiky Německo s technikou. Návštěvníci mohli zhlédnout dynamickou ukázku bojové činnosti příslušníků pozemních sil, soutěž vojenských historických vozidel a mnoho dalších ukázek.

Bahna 2001 – účast příslušníků Severoatlantické aliance se oproti minulému ročníku rozšířila, takže si příznivci vojenské techniky mohli prohlédnout techniku armád Francie, Nizozemska, SRN a USA. Navzdory deštivému počasí zhlédl opět rekordní počet návštěvníků defilé klubů vojenské historie, současné i historické vojenské techniky a další dynamické a statické ukázky klubů vojenské historie, Armády České republiky a zahraničních armád. Vůbec poprvé mohli diváci u televizních obrazovek sledovat na programu České televize přímý přenos ze Dne pozemního vojska Bahna.

3

Bahna 2002 – tentokrát opět počasí potvrdilo název akce „Bahna“ – pršelo, pršelo a pršelo. Význam akce podtrhla návštěva prezidenta ČR Václava Havla. I v tomto roce se zvýšila účast příslušníků zahraničních armád s technikou – přijeli zástupci z USA, SRN, Velké Británie, Nizozemska, Polska a Rakouska. Ti, kdo neměli možnost přijet, mohli stejně jako v předešlém roce sledovat přímý přenos vysílaný Českou televizí. Bahna 2003 – již tradičně se zúčastnili naši sousedé a part-

neři z NATO se svou technikou. V tomto roce byl v programu dán větší prostor specializovaným silám, jednalo se především o ukázky výcviku chemiků, ženistů, příslušníků průzkumných jednotek a příslušníků záchranných a výcvikových základen sil územní obrany. Prezentace klubů vojenské historie byla zaměřena na ukázky skutečných událostí, které se staly na území naší republiky v letech 1938 a 1945. I tento ročník mohli příznivci armády a vojenské historie sledovat na svých televizních obrazovkách v přímém přenosu.

Bahna 2004 – jubilejní patnáctý ročník Dne pozemního vojska měl rekordní návštěvnost, zúčastnilo se ho cca 50 000 návštěvníků, kteří měli možnost zhlédnout defilé současné a historické vojenské techniky a ukázky historických událostí v podání vojenských historických klubů. V průběhu defilé se rovněž prezentovaly se svou technikou armády Francie, Polska, Rakouska, SRN a USA. V dynamických ukázkách se představily 4. brigáda rychlého nasazení, chemické jednotky a dělostřelecké jednotky AČR a také ženijní jednotky v součinnosti s 1. tankovou rotou armádních záloh dobrovolných. Výcvik předvedly rovněž záchranné jednotky, Vojenská policie a Čestná stráž AČR. K vidění byly také ukázky z činnosti jednotek nasazených v mírových misích, předvedené ve spolupráci s Policií ČR. Celou akci ze vzduchu podporovaly prostředky vzdušných sil – podzvukové bitevníky L-159 a vrtulníky Mi-17, Mi-24 a W3A Sokol. Celá akce pak byla zakončena kulturním programem, v němž k tanci a poslechu hrály kapely ve stylu country. Bahna 2005 – tento ročník Dne pozemního vojska proběhl

v duchu oslav 60. výročí ukončení 2. světové války Evropě. V defilé historické techniky se představilo 60 kusů vojenské historické techniky z období 2. světové války, převážně ze sbírek Vojenského muzea na demarkační linii v Rokycanech. 16. ročníku se zúčastnilo dosud nejvíce zahraničních armád – byli zde zástupci ozbrojených sil Francie, Polska, Rakouska, Slovenska, SRN, USA a Velké Británie i se svou těžkou bojovou technikou. Premiérově se zde představily s průlety nové nadzvukové letouny JAS-39 Gripen. Novinkou byla kombinovaná dynamická ukázka jednotek společných sil Armády České republiky a tankové roty aktivních záloh AČR.

Bahna 2006 – 17. ročník navštívilo opět na 50 000 přízniv-

ců současné i historické armádní techniky, kteří mohli zhlédnout defilé historické vojenské techniky, současné techniky Armády České republiky či techniku našich partnerů ze SRN, Slovenska, Rakouska a Velké Británie. Největším lákadlem byla kombinovaná ukázka společných sil. Jednalo se o přepad objektu obsazeného protivníkem, který byl osvobozován pozemními silami a výsadky za podpory proudového a vrtulníkového letectva, výsadkářů a dělostřelectva. V roli protivníků se představili příslušníci 1. tankové roty armádních záloh s tanky T-72. Kombinované ukázky se rovněž zúčastnili příslušníci brigády radiační, chemické a biologické ochrany, Vojenské policie a logistických a protiletadlových jednotek. Ročník byl mimořádný tím, že v rámci historické ukázky se představil Klub Polonia Military z Varšavy v počtu padesáti osob včetně dobové techniky a jezdectva.

4

SPOLEČNÉ SÍLY Společné síly AČR vznikly dne 1. prosince 2003 sloučením pozemních, vzdušných a specializovaných sil. Při reorganizaci k 30. 6. 2005 byly ve struktuře společných sil zrušeny specializované síly. Společné síly jsou určeny k zajišťování vytváření, přípravy, rotace a rozpouštění úkolových uskupení určených pro řešení taktických nebo operačně taktických úkolů na území ČR i mimo ně a k plnění dalších, zákony stanovených úkolů na teritoriu ČR. Společné síly tvoří Velitelství společných sil, svazky a útvary pozemních sil, svazky, útvary a zařízení vzdušných sil, svazky a útvary podpůrného kompletu zabezpečujícího všechny druhy sil.

Společné síly

Vzdušné síly

Pozemní síly

Podpůrný komplet

Velitel společných sil

Zástupce velitele SpS

Zástupce velitele SpS – velitel PozS

Osobní štáb

Inspektorát

Zástupce velitele SpS – velitel VzS

Náčelník štábu

Odbor personalistiky

Legenda: blogp brchbo brn bVŘPz CPS a EB mb plrb VeSp zL zDL zTL zVrL žzb

Zpravodajský odbor

Zástupce náčelníka štábu

Sekce operační a bojové přípravy

brigáda logistické podpory brigáda radiační, chemické a biologické ochrany brigáda rychlého nasazení brigáda velení, řízení a průzkumu Centrum pasivních systémů a elektronického boje mechanizovaná brigáda protiletadlová raketová brigáda Velitelství společných sil základna letectva základna dopravního letectva základna taktického letectva základna vrtulníkového letectva ženijní záchranná brigáda

VELITELSTVÍ SPOLEČNÝCH SIL Velitelství společných sil zabezpečuje plánování a řízení výstavby, přípravu, výcvik a vyčleňování podřízených sil a prostředků do úkolových uskupení k zajištění politicko-vojenských ambicí ČR a plnění z toho vyplývajících úkolů. Velitelství je členěno jako společné velitelství se stacionárním umístěním, jednotlivé sekce a odbory jsou společnými prvky pro všechny podřízené síly. Velitelství společných sil s podřízenými svazky a útvary je schopno zejména: – plánovat a řídit výstavbu a přípravu společných sil; – řídit vytváření, přípravu a předání stanovených úkolových uskupení do podřízenosti operačního velitele AČR a jejich opětovné převzetí; – zabezpečovat řízení sil a prostředků vyčleněných do systému NATINADS, působících v rámci národního pohotovostního systému a vyčleněných k zabezpečení letecké záchranné služby a letecké přepravy osob i materiálu.

Sekce podpory

Odbor plánování

Odbor zabezpečení

Odbor KIS

Ekonomický odbor

Dislokace hlavních útvarů společných sil 31. br c hbo

Liberec

4. brn

Ž atec

26. bV Ř P z

Stará Boleslav PRAHA 21. zT L

24. z DL

Jince

13. db

Č áslav

14. blogp

Pardubice V eS pS

Olomouc

25. plrb 15. žzb

Strakonice Bechyně

22. zL

Přerov

7. mb

Hranice 23. zV rL

Náměšť

5

POZEMNÍ SÍLY Pozemní síly jsou určeny k vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochraně komunikací, objektů a prostorů mimo oblast přímé bojové činnosti, monitorování situace v přiděleném prostoru, udržování klidu a pořádku, ochraně civilního obyvatelstva při mírových a jiných nestandardních operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, střežení důležitých objektů na území ČR a plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Mezi hlavní výzbroj pozemních sil patří tank T-72M4 CZ, bojová vozidla pěchoty BVP-2, samohybné kanonové houfnice DANA, raketomety vz. 70 GRAD a lehký průzkumný pozorovací komplet LOS.

Zástupce velitele společných sil – velitel pozemních sil

4. brn Žatec

7. mb Hranice

41. mpr

71. mpr Hranice

131. smdo Pardubice

Tábor

72. mpr Přáslavice

132. smdo Jince

43. vmpr Chrudim

73. tpr Přáslavice

Žatec

42. mpr

Legenda: brn db mb mpr pzpr smdo tpr vmpr

6

102. pzpr Prostějov

13. db Jince

brigáda rychlého nasazení dělostřelecká brigáda mechanizovaná brigáda mechanizovaný prapor průzkumný prapor smíšený dělostřelecký oddíl tankový prapor výsadkový mechanizovaný prapor

VZDUŠNÉ SÍLY Hlavním úkolem vzdušných sil AČR je zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru ČR, který zajišťují v rámci NATINADS a v případě potřeby prostředky národního posilového systému protivzdušné obrany ČR. Kromě toho plní vzdušné síly nezastupitelnou úlohu při podpoře pozemních sil, zabezpečení mobility vojsk a při nezbytnosti provedení rychlého manévru a zabezpečení úkolů přepravy. Mezi hlavní druhy techniky vzdušných sil patří Jas-39 Gripen, L-159, L-39, vrtulníky Mi-24, Mi-17, Mi-171Š a W3A Sokol, dopravní letouny a protiletadlové raketové komplety.

Zástupce velitele společných sil – velitel vzdušných sil

21. zTL Čáslav

23. zVrL Přerov

22. zL Náměšť nad Oslavou

26. bVŘPz Stará Boleslav

24. zDL Praha-Kbely

25. plrb Strakonice

Legenda: bVŘPz plrb zDL zL zTL zVrL

Správa letiště Pardubice

brigáda velení, řízení a průzkumu protiletadlová raketová brigáda základna dopravního letectva základna letectva základna taktického letectva základna vrtulníkového letectva

7

PODPŮRNÝ KOMPLET SPOLEČNÝCH SIL Je určen k podpoře a zabezpečení činnosti zejména pozemních a vzdušných sil v operacích, ve kterých budou působit. Jeho jednotlivé součásti zabezpečují ve prospěch útvarů společných sil a některých dalších armádních subjektů zejména: přepravní úkoly, opravy kolové a pásové techniky, ženijní zajištění úkolových uskupení, zevšeobecňování informací chemické a biologické povahy, rozvinutí spojovací soustavy a provoz operačně taktického systému velení a řízení mobilních prvků Velitelství společných sil a Společného operačního centra MO.

Podpůrný komplet

14. blogp Pardubice

15. žzb Bechyně

141. záspr Pardubice

151. žpr Bechyně

142. propr Klatovy

152. zpr Kutná Hora

101. spojpr Lipník nad Bečvou 103. stř. CIMIC/ PSYOPS Lipník nad Bečvou 104. zabpr Olomouc

153. zpr Jindřichův Hradec 154. zpr Rakovník

155. zpr Bučovice

156. zpr Olomouc

157. zpr Hlučín

8

53. CPS a EB Opava 31. brchbo Liberec

Legenda: blogp CPS a EB

brigáda logistické podpory Centrum pasivních systémů a elektronického boje propr prapor oprav spojpr spojovací prapor stř. CIMIC/PSYOPS Středisko civilně-vojenských operací a psychologických operací zabpr zabezpečovací prapor záspr zásobovací prapor zpr záchranný prapor žpr ženijní prapor žzb ženijní záchranná brigáda

NADACE POZEMNÍHO VOJSKA AČR Sídlo: Nad Jezerem 323, 252 46 Vrané nad Vltavou IČ 62935721 DIČ: 060 – 6293 5721 Zapsaná v nadačním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl N, vložka 187 Nadace vznikla péčí čtyř zakladatelů dne 9. 3. 1995. V roce 2000 úspěšně přešla v souvislosti se změnami právních předpisů do další etapy a je nyní zapsána v nadačním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze. V současné době jsou členy správní rady nadace JUDr. Stanislav Drábek, Petr Jahn, František Koch, Václav Marhoul, Ing. Milan Mojžíš a Ing. Jiří Šedivý. Účelem a podporovaným cílem Nadace pozemního vojska AČR je „působení v zájmu zvýšení prestiže a popularity pozemního vojska Armády České republiky a v zájmu trvalého udržování dobrého jména pozemních sil Armády České republiky“. V rámci této činnosti nadace působí jako zakladatel a provozovatel Muzea na demarkační linii v Rokycanech. Celková hodnota nadačního jmění je dána částkou 3 984 000 Kč a jedná se především o sbírkové předměty, které jsou deponovány v prostorách muzea, kromě toho má nadace další účetní majetek v účetní hodnotě převyšující částku osmi milionů korun. Ve své činnosti se nadace těší podpoře jak vojáků a důstojníků, tak i vyšších velitelských stupňů včetně nejvyššího velení. V posledních letech se nadace stala hlavním partnerem Velitelství společných sil při organizování Dne pozemního vojska BAHNA, který se stal největší prezentací naší armády v České republice. Cílem této ukázkové akce je předvedení úrovně přípravy, výcviku a techniky Armády České republiky ve spojitosti s vojenskými tradicemi, které jsou připomínány ukázkami vojenských historických klubů a terénní soutěží vojenských historických vozidel. V posledních letech se do akce aktivně zapojily i některé armády Severoatlantické aliance a sousedních zemí. Mimo tuto každoroční činnost byla jednou z nejvýznamnějších aktivit nadace organizace vojensko-historického defilé k 60. výročí ukončení 2. světové války v Evropě, která se stala vyvrcholením oslav výročí konce války v České republice. Akce se konala s podporou Magistrátu hlavního města Prahy a pod záštitou prezidenta republiky. Nadace pozemního vojska AČR koordinovala a řídila nejenom historickou část přehlídky připomínající naše legionáře, prvorepublikovou armádu a její ozbrojené složky, naše zahraniční i domácí jednotky ze všech bojišť 2. světové války a spojenecké armády podílející se na osvobozování naší republiky, ale i jednotky současné Armády České republiky včetně letectva, dále útvary městské a státní policie, četu současné armády Spojených států amerických a jednotky Sdružení válečných veteránů České republiky. Dne 8. května 2005 tak před zhruba dvěma sty tisíci návštěvníků a plnými tribunami našich i zahraničních veteránů, diplomatických hostů a státních představitelů v čele s prezidentem republiky pochodovalo na 1000 uniformovaných osob, projelo 300 kusů techniky a přeletělo současné letectvo Armády České republiky.

9

4. brigáda rychlého nasazení 41. mechanizovaný prapor Ze vševojskových praporů 4. brigády rychlého nasazení má nejdelší přímou historickou kontinuitu v Benešově. Na přelomu let 1869 a 1870 vznikl ve Vysokém Mýtě zeměbranecký prapor č. 30, v roce 1898 byl rozšířen na pluk. Ve zmíněné posádce útvar setrval do vypuknutí 1. světové války. Po vytvoření samostatného československého státu se v listopadu 1918 organizovaně vrátil z italské fronty do Vysokého Mýta a po krátké době se zapojil do potlačení povstání části německého obyvatelstva v českém pohraničí. Následně odjel na Slovensko, kde aktivně zasáhl do probíhajících bojů s vojsky maďarské armády, zejména při střetnutích v prostoru Košic a Lučence. V rámci unifikace čs. armády došlo koncem roku 1919 k jeho sloučení s bývalým pěším plukem 98 (vznikl v Josefově roku 1883) a ke vzniku pěšího pluku 30, který od 13. března 1930 nesl pojmenování „Aloise Jiráska“. V posádce Vysoké Mýto setrval až do 31. 7. 1939, kdy při likvidaci čs. branné moci zanikl. Ke znovuzřízení pěšího pluku 30 došlo v původním posádkovém městě již v prvních okamžicích po skončení 2. světové války. Na podzim téhož roku proběhla jeho reorganizace na pěší prapor 37 (motorizovaný) a současně byl přemístěn do Jičína. V této podobě nesetrval příliš dlouho, již k 1. říjnu 1947 byl znovu reorganizován, tentokrát na pěší prapor 30 (motorizovaný), přičemž se vrátil do své tradiční posádky ve Vysokém Mýtě. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky bylo útvaru dnem 3. března 1948 rovněž vráceno původní pojmenování „Aloise Jiráska“. Koncem roku 1950 byl útvar reorganizován na 30. mechanizovaný pluk a zároveň byl přemístěn z Vysokého Mýta do Benešova. V květnu 1955 byl přečíslován na 79. mechanizovaný pluk a na podzim roku 1958 transformován na motostřelecký pluk. Úplný rozchod s původními tradicemi znamenalo jeho přejmenování na pluk „Květnového povstání českého lidu“ v roce 1975. V průběhu posledního desetiletí své existence útvar nejprve prošel v roce 1991 transformací na mechanizovaný pluk a následně z něj v létě roku 1994 vznikl 41. mechanizovaný prapor.

42. mechanizovaný prapor Další z vševojskových praporů 4. brigády rychlého nasazení je dislokován v Táboře. Navazuje na tradice 3. tankového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády ze SSSR, z něhož dne 15. září 1945 vznikla 3. tanková brigáda s dislokací v Pardubicích. Na jaře příštího roku se brigáda přesunula do Moravské Třebové, na podzim roku 1947 do Šternberka a v dubnu 1949 do Dědic. K 1. říjnu 1947 byla současně transformována na 11. tankovou brigádu. Při celkové reorganizaci čs. armády koncem roku 1950 brigáda kromě jiného posloužila jako základ pro zformování 18. tankového pluku v Táboře, nesoucího od 9. května 1955 pojmenování „Dukelský“. Útvar v uvedené posádce setrval až do současnosti, přičemž v létě roku 1994 z něj vznikl 42. mechanizovaný prapor. Rozkazem prezidenta republiky byl praporu dne 28. října 2000 propůjčen historický název „Svatováclavský“.

10

Tímto byla připomenuta existence Dragounského pluku 8 „Knížete Václava Svatého“. Uvedený pluk vznikl v Pardubicích v říjnu 1920 jako jezdecký pluk sloučením tehdejšího dragounského pluku 8 (vytvořen 1619) a dragounského pluku 13 (vytvořen 1682). Název útvar obdržel v roce 1929, v roce 1936 byl přejmenován na dragounský pluk, který zanikl v roce 1939. Svým umístěním v letech 1945 až 1946 v posádce Pardubice sice 3. tanková brigáda po krátkou dobu sdílela stejnou posádku jako zmíněný prvorepublikový dragounský pluk, ale není považována za jeho historického nástupce.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY U MECHANIZOVANÝCH PRAPORŮ Bojové vozidlo pěchoty (BVP-2) – lehké bojové obojživelné pásové vozidlo (jedna z dalších modifikací řady BVP) s vysokou pohyblivostí a pancéřovou ochranou. Průchodnost terénem je zkvalitněna použitím nového typu kolejových pásů a úpravou tlumičů podvozku. Vozidlo je určeno k ničení různých pancéřovaných cílů včetně tanků a bojových vrtulníků a k ničení živé síly protivníka. Mechanizovaným jednotkám, do jejichž sestavy je zařazeno, umožňuje mimo jiné i vedení palby z ručních zbraní za pohybu. Je vyzbrojeno 30mm kanonem a 7,62mm spřaženým kulometem PKT. Svým pancéřováním poskytuje osádce ochranu proti zbraním hromadného ničení, je přizpůsobeno pro leteckou přepravu. Vodní překážky překonává plavbou. Základní takticko-technická data: Posádka: 3 osoby Výsadek: 6 osob Hmotnost: 14 t Max. rychlost: komunikace 65 km/h, terén 45 km/h, plavba 7 km/h Výzbroj: kanon 2A42 ráže 30 mm, pěchotní kulomet ráže 7,62 mm, protitankový komplet PTŘS

120mm minomet vz. 82 – další z řady dělostřeleckých zbraní s hladkou hlavní, určenou k umlčování a ničení živé síly, lze ji použít i k umlčování nebo ničení palebných prostředků protivníka, popř. boření lehkých krytů a okopů a palebných postavení zbraní. Obdobně jako u 82mm minometu vz. 52 může být použit rovněž k boření drátěných zátarasů a k oslepení protivníka použitím dýmových min. Samozřejmostí je vyšší účinnost zbraně. Minomet vz. 82 je na rozdíl od svého předchůdce tažen za automobilem. Jednoduchým způsobem jej lze demontovat z podvozkové části a připravit ke střelbě. Výběr palebného stanoviště odpovídá obdobným možnostem jako u minometu vz. 52. Základní takticko-technická data: Obsluha: 3 osoby Celková hmotnost: 240 kg Bojová hmotnost: 178 kg Max. dostřel: 8000 m Min. dostřel: 250 m Rychlost střelby: 10 až 12 ran/min. Hmotnost miny: 16 kg

11

43. výsadkový mechanizovaný prapor Historicky první výsadkový útvar čs. armády – pěší prapor 71 (výsadkový) – vznikl k 1. říjnu 1947 v posádce Zákupy u České Lípy. Již 3. března 1948 udělil prezident Beneš praporu pojmenování „Československých parašutistů“. Koncem roku 1950 se název útvaru změnil na 71. výsadkový prapor, na podzim roku 1952 přešel do složení nově zřízené výsadkové brigády a současně se přemístil do Prešova. Závislost výstavby armády na tehdejším politickém režimu se projevila několika změnami čestného pojmenování. Dne 12. září 1952 mu byl udělen nový čestný název „Hrdiny Sovětského svazu pplk. Antonína Sochora“, který se dnem 9. května 1955 změnil na „Národního hrdiny Jana Švermy“. Výsadková brigáda a její jednotlivé útvary se tímto přihlásily k tradicím 2. čs. samostatné paradesantní brigády v Sovětském svazu. V létě roku 1960 došlo k přemístění útvaru z východního Slovenska na střední Moravu a novým posádkovým městem 71. výsadkového praporu se stal Prostějov. Zde útvar setrval až do roku 1969, kdy v rámci reorganizace výsadkové brigády na pluk koncem srpna zanikl. Současný 43. výsadkový mechanizovaný prapor vznikl 1. října 1987 v posádce Chrudim jako 71. úderný výsadkový prapor, o dva roky později se uskutečnila jeho reorganizace na 71. výsadkový úderný prapor „Národního hrdiny Jana Švermy“. Dnem 28. října 1991 mu byl na základě rozkazu prezidenta republiky propůjčen čestný název „Československých parašutistů“. Při celkové reorganizaci čs. armády provedené na sklonku téhož roku byl transformován na 71. prapor rychlého nasazení. 43. výsadkový mechanizovaný prapor je elitní složkou brigády rychlého nasazení, do její struktury byl zařazen v létě roku 1994.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY 30mm granátomet AGS-17 – automatická zbraň určená k umlčování živé síly, ničení kulometů, bezzákluzových a protitankových kanonů protivníka. Lze ji využít i kničení automobilní techniky a lehce pancéřovaných cílů protivníka. Rychlost střelby je možné nastavit pomocí regulátoru rychlosti střelby. Přímá i nepřímá střelba může být vedena krátkými dávkami (5 až 7 ran), případně nepřetržitě. Granátomet může být pro vedení střelby připevněn na podstavec (SAG-17) nebo na automobil. Pro případ přepravy na technice je uložen v přepravní bedně, v pochodové poloze je rozložen na čtyři části, uložené v plátěných obalech. Samotný granátomet a optický zaměřovač (PAG-17) nese střelec, podstavec a jednu schránku na náboje jeden pomocník, další dvě schránky druhý pomocník. Náboje jsou uloženy v kovových nerozkladných pásech po 10 kusech. Granátomet AGS-17 se skládá z pouzdra závěru s hlavní, závěru, vratného ústrojí, podavače, spušťadla a víka pouzdra závěru s napínacím ústrojím. Základní takticko-technická data: Posádka: 3 osoby (střelec + 2 pomocníci) Hmotnost granátometu (bez podstavce): 18 kg Počáteční rychlost granátu: 185 m/s Max. dostřel: 1700 m Poloměr smrtícího účinku střepin granátu: 7m

Falcon – velkorážní odstřelovačská puška, obdobně jako Barrett M95 může být používána jako protimateriálová zbraň dlouhého dostřelu s uváděným účinným dostřelem 2000 m. Zbraň kromě standardních optických mířidel používá pro střelbu na kratší vzdálenost i mechanická mířidla.

12

Sako TRG – finská odstřelovačská puška patří ve své kategorii ke špičce. Hlaveň je těžká kovaná, osazená do hliníkového rámu, za studena opatřená úsťovou brzdou, kterou lze odejmout a nahradit tlumičem. Pažbu lze jednoduše a rychle upravit pro praváka i leváka. Pojistku má zbraň umístěnu uvnitř lučíku před spouští. Základní takticko-technická data: Náboj: 7,62 mm nebo .308 Lapua Magnum Hmotnost: 4,7 kg Celková délka: 1150 mm Velikost zásobníku: 10 nábojů (7,62 mm) nebo 5 nábojů (.308 Lapua Magnum)

Carl Gustaf M3 – víceúčelový přenosný zbraňový systém určený pro použití v různých bojových situacích, s variabilním použitím munice podle typu cíle. V současné době jsou v používání u 43. vmpr, v budoucnu by měl komplet nahradit RPG-7 u ostatních útvarů 4. brigády rychlého nasazení.

7. mechanizovaná brigáda Brigáda je budována jako rozhodující palebná a úderná síla (těžkého typu ) pozemních sil Armády České republiky. Je určena pro plnění úkolů prevence a reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Její organizace umožňuje vytváření základu potřebných úkolových uskupení pro řešení taktických úkolů a operací částí nebo všemi silami brigády, a to samostatně nebo v sestavě aliančního uskupení jak na území ČR, tak mimo ně. Brigáda musí být připravena k plánování, řízení, realizaci a vyhodnocování taktických, a ve zvláštních případech takticko-operačních úkolů v sestavě aliančního uskupení na území ČR i mimo ně v míru i ve válečném stavu. V souladu s platnou legislativou České republiky mohou být příslušníci brigády nasazeni rovněž k plnění úkolů Policie ČR. Brigáda je tvořena dvěma mechanizovanými prapory a tankovým praporem.

71. mechanizovaný prapor a 72. mechanizovaný prapor Prapory jsou manévrovými prvky 7. mechanizované brigády a působí jako taktické prvky zpravidla v její sestavě, výjimečně i na samostatném směru. Mohou operovat jako celek nebo mohou být jejich jednotlivé bojové prvky určeny jako posilové prostředky dalších útvarů brigády nebo brigádního úkolového uskupení (BÚU). Prapory se vyznačují vysokým stupněm pohotovosti, částečnou schopností přepravy vzduchem a možností plnění zvláštních úkolů, vysokou pohyblivostí, palebnou silou a schopností rychlých přesunů na různé vzdálenosti. V obraně mohou mechanizované prapory působit jako záloha velitele brigády (velitele BÚU), za útoku mohou plnit primární úlohu prvosledového útvaru brigády (BÚU).

73. tankový prapor

– je manévrovým prvkem 7. mechanizované brigády a působí jako jeden z taktických prvků zpravidla v její sestavě, výjimečně i na samostatném směru. Může působit jako celek nebo mohou být jeho jednotlivé bojové prvky určeny jako posilové prostředky dalších útvarů brigády, nebo brigádního úkolového uskupení (BÚU). V obraně může tankový prapor působit jako záloha velitele brigády (velitele BÚU), za útoku plní úlohu prvosledového útvaru brigády (BÚU).

13

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY Tank T-72M4 CZ – komplexní modernizací typu T-72 vznikl tank s podstatně zlepšenou celkovou bojovou efektivností, ochranou posádky i pravděpodobností přežití v boji. Jedná se o bojové pásové vozidlo s vysokou manévrovací schopností v terénu, určené k ničení tanků a ostatních obrněných cílů, případně i živé síly protivníka. S využitím 12,7mm protiletadlového kulometu NSV lze ničit nízko letící cíle. Je vybaven zařízením pro ochranu osádky a skupin vozidla před tlakovou vlnou a před účinky ZHN. Vyzbrojen je 125mm kanonem s hladkou hlavní, stabilizovaným ve dvou naváděcích rovinách, s max. dostřelem 4500 m a rychlostí střelby do 8 ran/min., a 7,62mm spřaženým kulometem PKT. Základní takticko-technická data: Posádka: 3 osoby Bojová hmotnost: 48 000 kg Max. rychlost: silnice 60 km/h, terén 35 až 45 km/h Jízdní dosah: 700 km

120mm samohybný minomet PRAM – automaticky nabíjený minomet na prodlouženém podvozku BVP, určený k zabezpečení nepřetržitého palebného doprovodu a palebné podpory mechanizovaného praporu, tj. k ničení a umlčování živé síly protivníka, ničení protitankových prostředků a lehce pancéřovaných cílů protivníka, k boření lehkých polních úkrytů. Je charakterizován vysokou rychlostí střelby a velkou pohyblivostí v terénu. Je vybaven filtroventilačním zařízením, které umožňuje překonávání prostorů zamořených otravnými nebo radioaktivními látkami i vedení bojové činnosti v nich. Vodní překážky překonává plavbou, a to i v případě naložení celého palebného průměru munice, tj. 80 kusů minových nábojů. Pancéřovaná korba poskytuje obsluze přiměřenou ochranu proti střelbě z ručních zbraní a střepinám dělostřeleckých střel. Pomocná výzbroj 120mm ShM může být tvořena protitankovým raketovým kompletem 9K113 Konkurz, 12,7mm protiletadlovým kulometem NSV, ručními protitankovými granáty RPG-75, ručními obrannými granáty F1, 7,62mm samopaly vz. 58. Základní takticko-technická data: Posádka: 4 osoby Bojová hmotnost: 13,8 t Max. rychlost: 63 km/h Jízdní dosah: 550 km Rychlost střelby: 18 až 20 ran/min. Dostřel: 8000 m

Bojové vozidlo pěchoty 2 (BVP-2) – základní TTD viz s. 11

120mm minomet vz. 82 – základní TTD viz s. 11

14

13. dělostřelecká brigáda Brigáda byla vytvořena 1. prosince 2003 a navázala na dlouholeté tradice dělostřelectva v posádce Jince – zrušené Výcvikové středisko dělostřelectva a 11. dělostřelecký pluk. Výcvikové středisko dělostřelectva pak vycházelo z tradic 3. brigády dělostřelectva vytvořené v posádce Strašice v roce 1950. Brigáda byla vyzbrojena houfnicemi vz. 37 a za dobu více než 50 let prošla řadou změn jak v organizaci, tak dislokaci, názvu a výzbroji. Koncem 70. let se v její výzbroji objevily nové 152mm samohybné houfnice, které se v roce 1991 společně se 122mm raketomety staly její hlavní palebnou silou. V tomto roce byla redislokována do posádky Jince a v květnu roku 1999 jí byl – již jako 1. výcvikové a mobilizační základně dělostřelectva – udělen čestný historický název „Jaselská“. Dalším zdrojem tradic je 11. dělostřelecký pluk, který navázal na 321. těžkou dělostřeleckou brigádu v posádce Rokycany. Svazek se hlásil k odkazu 102. dělostřeleckého pluku, který byl v lednu roku 1925 umístěn do Rokycan. V rámci organizačních změn raketového vojska v roce 1991 byla brigáda reorganizována na 6. raketový pluk, který prošel dalšími změnami v organizaci i názvu. V roce 2000 byl přemístěn do posádky Jince. V současnosti je 13. dělostřelecká brigáda jediným dělostřeleckým útvarem v rámci AČR a hrdě se hlásí ke všem tradicím dělostřelectva od vzniku samostatného Československa. V říjnu roku 2005 propůjčil prezident ČR 13. dělostřelecké brigádě bojový prapor. Brigáda je tvořena dvěma smíšenými dělostřeleckými oddíly, jejíž příslušníci se účastnili či účastní zahraničních misí (8. kontingent AČR v misi KFOR na území Kosova, 1. kontingent mise MNF-I na území Iráku).

131. smíšený dělostřelecký oddíl Oddíl je tvořen třemi dělostřeleckými bateriemi, raketometnou baterií a jednotkami zabezpečení. Úkoly může plnit úkoly v sestavě úkolového uskupení, a to jako celek nebo po bateriích (na i mimo území ČR), v sestavě mechanizované brigády, v sestavě mechanizované divize (v sestavě 13. db i samostatně). Je určen k plnění úkolů přímé i všeobecné palebné podpory ve prospěch podporovaných vševojskových jednotek. Je základním prvkem palebné podpory mechanizované brigády nebo úkolového uskupení brigádního typu. Ve válečně rozvinovaných ozbrojených silách ČR působí v sestavě 13. db, která je součástí organizační struktury mechanizované divize. K základním schopnostem útvaru patří: koordinace palebné podpory a organizace střelby a řízení palby na stupni mechanizovaná brigáda nebo BÚU (v případě plnění úkolů po bateriích i ve prospěch ÚU praporního typu), vedení přímé palebné podpory ve prospěch mechanizované brigády nebo BÚU (mechanizovaného praporu nebo ÚU praporního typu v případě plnění úkolů po bateriích), vedení všeobecné palebné podpory nebo účast v ní, vytváření účelových uskupení dělostřeleckého průzkumu k plnění asistenčních a ochranných úkolů na území ČR, vytváření účelových uskupení dělostřeleckého průzkumu k plnění úkolů zabezpečení koordinace palby dělostřelectva ve prospěch vlastních i cizích vševojskových jednotek na území ČR i mimo ně. Od roku 1994 se příslušníci oddílu pravidelně zúčastňovali všech misí, do nichž byla či je Česká republika a AČR zapojena (duben až prosinec 2001 SFOR II, leden až červen 2006 KFOR, prosinec až duben 2007 MNF-I).

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY 152mm samohybná kanonová houfnice vz. 77 DANA – moderní dělostřelecká zbraň s automatickým nabíjením, schopná účinné palebné podpory jednotek pozemních sil. Zbraňový systém ráže 152,4 mm je konstruován na modifikovaném podvozku Tatra 815 8x8.

Překročitelnost zákopů: 2 m Max. rozměry: délka 11 356 mm, výška 3530 mm, šířka 3000 mm Max. hmotnost (vč. 60 ks nábojů): 29 250 kg Spotřeba paliva/100 km: silnice 65 l, terén 80 až 178 l

Základní takticko-technická data: Posádka: 5 osob Ráže: 152,4 mm Hmotnost náboje: 51,56 kg Počáteč. rychl. granátu: 693 m/s Dostřel: max. 18 700 m, min. 4600 m Rychlost střelby: při nabíjení automatem 4 rány/min., ručně: 2 rány/min. Max. délka zákluzu: 1300 mm Počet vezených nábojů: 60 ks Max. přepravní rychlost: silnice do 80 km/h, terén do 25 km/h Max. hloubka brodu: 1,4 m Jízdní dosah: 600 km

15

Lehký průzkumný a pozorovací systém LOS – moderní, vysoce mobilní prostředek na podvozku DP-90. Vyznačuje se velkou průchodivostí terénem a optimální ochranou a zabezpečením posádky. Základní takticko-technická data: Obsluha: 4 osoby Celková hmotnost: 12 650 kg Max. rychlost: silnice 65 km/h, terén 30 km/h Jízdní dosah: 550 až 600 km Doba uvedení do boj. polohy: 120 s Doba uvedení do pochod. polohy: 150 s

Souprava náhradního průzkumu: Multifunkční pozorovací přístroj LEICA VECTOR IV Noktovizní přístroj BIM-25 Adaptér pro přístroje LEICA VECTOR a BIM-25 Nemagnetická minitrojnožka SST3-1 Taktický počítač TC 2000 s anténou GPS (používá se počítač TC 2000 z pracoviště velitele) Radiostanice RF 13 s náhradním zdrojem Propojovací kabely, obaly

132. smíšený dělostřelecký oddíl V současné době je 132. smíšený dělostřelecký oddíl Jince jedním ze dvou dělostřeleckých oddílů v rámci Armády České republiky a hrdě se hlásí k tradicím dělostřelectva od vzniku samostatného Československa. Je podřízen 13. dělostřelecké brigádě. Organizační struktura a výzbroj umožňuje jeho pružné použití při vytváření úkolového uskupení pozemního vojska. K hlavním úkolům patří poskytování přímé a všeobecné palebné podpory 7. mechanizované brigádě při vedení všech druhů bojové činnosti. Rok 2007 je rokem intenzivního výcviku v rámci brigádního úkolového uskupení na bázi 7. mechanizované brigády.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY Průzkumný a pozorovací komplet SNĚŽKA – komplet je svým vybavením schopen zabezpečit dělostřelecký, případně vševojskový průzkum – je určen pro vyhledávání, rozpoznávání a sledování nejen pevných či pohyblivých cílů, ale i vrtulníků nebo nízko letících bezpilotních prostředků. Je kombinací přepracovaného podvozku BVP-1 s hydraulicky výsuvným a pohyblivým ramenem, senzorové jednotky s radiolokátorem, několika typy kamer pro denní i noční vidění a laserového dálkoměru. Základní takticko-technická data: Posádka: 4 osoby Podvozek: BVP-1 Max. provozní výška práce ramena: 14 m Výška kompletu (od terénu) v bojové poloze: 3280 až 14 770 mm Max. rychlost: silnice 55 km/h, terén 30 km/h, plavba 7 km/h Jízdní dosah: 600 km Hmotnost: 17 400 kg Vyhledávání cíle: přehledová TV kamera 5000 m, zaměřovací TV kamera 4500 m, zaměřovací TV kamera (noční cíle) 1600 m

16

Vyhledávání cíle termokamerou: široké zorné pole 7000 m, úzké zorné pole 9000 m Max. dosah laseru: 20 000 m

122mm raketomet vz. 70 GRAD – čtyřicetihlavňová reaktivní zbraň určená k ničení plošných cílů protivníka. Zbraňový systém ráže 122,4 mm je konstruován na podvozku Tatra 813, 8x8. Základní takticko-technická data: Posádka: 4 osoby Ráže: 122 mm Hmotnost náboje: 66 kg Max. rychlost náboje: 700 m/s Dostřel: max. 22 400 m, min. 2000 m Počet raketnic: 40 Odpálení salvy 40 nábojů: 18 až 22,7 s Počet vezených nábojů: 80 ks Max. přepravní rychlost: silnice 85 km/h, terén 25 km/h Max. hloubka brodu: 1,4 m Jízdní dosah: 1100 km Překročitelnost zákopů: 1,4 m Max. hmotnost s 80 náboji: bez BZ T 813 24 300 kg +/–2 %, s BZ T 813 25 400 kg +/–2 % Spotřeba paliva na 100 km: 130 l

14. brigáda logistické podpory Brigáda vznikla reorganizací a redislokací jednotek 5. brigády logistické podpory k 1. 7. 2004 a navazuje na činnost 51. národního podpůrného prvku sil okamžité reakce a 52. národního podpůrného prvku sil rychlé reakce. Je tvořena velitelstvím brigády, zásobovacím praporem a praporem oprav a je určena k provádění přípravy, plánování, řízení a organizace logistické podpory společných sil při jejich rozvinutí a plnění úkolů mimo území ČR. K hlavním úkolům brigády patří: poskytování logistické podpory 2. úrovně kontingentu, organizace a zabezpečení všech druhů doprav a přeprav osob, techniky a materiálu, příjem, zmanipulování, evidence, přerozdělení a výdej ma teriálu a techniky, opravy vlastní techniky do rozsahu středních oprav, vyprošťování a odsun techniky kontingentu, odsun nepotřebného a poškozeného materiálu, kontraktační a podpůrná činnost – plnění požadavků v místě nasazení, vedení finančního hospodaření, zabezpečování a prověření zdrojů pitné vody, potravin a PHM, udržování zásob a jejich distribuce jednotkám, podpora personálního zabezpečení – doprava osob, zabezpečení zbraněmi a municí, jejich doprava, skladování a opravy, podpora zdravotnického zabezpečení, zabezpečení úklidu bojiště – odsun a likvidace tělesných ostatků, pohřební služby a podpora polních poštovních služeb – přeprava psaní, cenin a zásilek.

141. zásobovací prapor Prapor byl vytvořen na základě původních národních podpůrných prvků sil okamžité reakce a sil rychlé reakce tvořících součást 5. zásobovací brigády. Navazoval na činnost automobilního oddílu Zemského vojenského velitelství v Praze vytvořeného v roce 1920 a 30. automobilního praporu zřízeného v roce 1961. Je určen k poskytování předsunuté logistické podpory, odebírá zásoby ze zásobovacího míst, od spojenců nebo místních dodavatelů a přepravuje je k podporovaným jednotkám, podporuje výcvik jednotek pozemních sil, poskytuje logistickou podporu 2. úrovně určeným bojovým jednotkám. Útvar je v přímé podřízenosti velitele 14. brigády logistické podpory. K základním schopnostem praporu patří: poskytování 2. úrovně logistické podpory podporovaným jednotkám, řízení a velení přiděleným posilovým kapacitám logistické podpory, zabezpečování – jako multifunkční jednotka – logistické podpory ve prospěch mnohonárodních jednotek, koordinace a realizace zásobovacího cyklu ve prospěch podporovaných jednotek, obsluha míst vykládky, vytváření a obsluha zásobovacích míst a doprava materiálu od míst vykládky do zásobovacích míst.

17

Přepravní a manipulační technika Hlavními přepravními prostředky jsou vozidla Tatra. Pro přepravu kontejnerů a jejich manipulaci slouží hákové nakladače nebo boční nakladače. Přepravní prostředky tvoří nosiče kontejnerů, kontejnerové přívěsy a vozidlo Tatra 815 8x8 s plošinou VP 20. Speciální nástavby jsou řešeny na bázi uvedených vozidel.

T 815 8x8 2 MULTILIFT Základní takticko-technická data: Délka: 8530 mm Šířka: 2500 mm Výška: 3365 mm Světlá výška: 198 mm Rozchod kol: 2044 mm Pohotovostní hmotnost: 13 910 kg Celková hmotnost: 32 000 kg Max. rychlost: 85 km/h

T 815 6x6 CITRA – kontejnerový automobil určený pro přepravu, zásobování, čerpání a vydávání (po určitou dobu i ke skladování) pitné vody v polních podmínkách. Základní takticko-technická data: Délka: 9450 mm Šířka: 2500 mm Výška: 3260 mm Světlá výška: 410 mm Rozchod kol: 2044 mm Pohotovostní hmotnost: 13 950 mm Celková hmotnost: 21 500 kg Max. rychlost: 80 km/h Přepravní kapacita: 7000 l

T 815 KLAUS KM Základní takticko-technická data: Délka: 10 060 mm Výška: 3885 mm Šířka: 2500 mm Užitečná hmotnost: 16 500 kg Celková hmotnost: 36 000 kg Rychlost nakládky kontejneru: 50 s Rychlost vykládky kontejneru: 50 s Max. rychlost: 85 km/h Max. hmotnost kontejneru 24 000 kg

18

142. prapor oprav Útvar navazuje na tradice 2. zbrojní dílny Drahenice a 2. automobilní dílny Sušice. Oba útvary byly vytvořeny v podřízenosti velitelství 2. pěší divize v Sušicích při celkové reorganizaci československé armády uskutečněné v listopadu a prosinci roku 1950. Do organizační struktury 14. brigády logistické podpory patří od léta roku 2004, kdy byla zrušena 2. mechanizovaná brigáda. V prostorách Dragounských kasáren v Klatovech, kde je dnes 142. prapor oprav dislokován, začal od roku 1967 rozvíjet výrobně-opravárenskou činnost. Dnes vybavení dílenských prostorů umožňuje provádět střední i generální opravy techniky, která je ve výzbroji AČR, rozlehlé prostory kasáren zároveň umožňují uložení značného množství materiálu NZ. Útvar je v přímé podřízenosti velitele 14. brigády logistické podpory. K základním schopnostem praporu patří: zabezpečování logistické podpory určeným bojovým jednotkám, tj. poskytování oprav druhé úrovně, vyprošťování a odsun techniky, posílení opravárenských a odsunových kapacit podporované jednotky a poskytování podpory jednotkám především v rámci výcviku. V případě volných kapacit je prapor využíván k doplnění kapacit stacionárního systému logistické podpory.

PŘEPRAVNÍ A MANIPULAČNÍ TECHNIKA T 815 6x6 AD 20.2 Základní takticko-technická data: Délka: 9400 mm Šířka: 2500 mm Výška: 3850 mm Celková hmotnost: 23 630 kg Max. rychlost: 85 km/h Stoupavost: 45° Vysunutí výložníku: 7,6 až 16,8 m Pracovní rozsah: 60°

Vyprošťovací tank VT 72 – speciální pásové obrněné vozidlo postavené na podvozku tanku T-72. Používá se především k vyprošťování zapadnutých, zavalených, převrácených a utopených vozidel, vlečení havarované nebo poškozené techniky, provádění terénních úprav při vyprošťování a technickému, radiačnímu a částečně i chemickému a ženijnímu průzkumu. Základní takticko-technická data: Délka: 8150 mm Šířka: 3600 mm Výška: 2640 mm Hmotnost: 48 t Výkon: 573 kW (1000 koňských sil) Jízdní dosah: 300 až 600 km Zásoba PHM: 1800 l nafty Průměrná rychlost: 30 až 40 km/h (terén) Vyprošťování do hmotnosti: 5 t Brodění do hloubky: 5m

Pojízdná dílna pro svařování a opravy pancířů Délka vozidla: 7800 mm Délka soupravy: 12 200 mm Šířka: 2500 mm Výška s majákem: 3400 mm Výška s maskovací sítí: 3850 mm Max. rychlost: 85 km/h Celková hmotnost: 15 000 kg

19

15. ženijní záchranná brigáda Základní organizační prvek pro výstavbu brigády vznikl v září roku 2003, k 30. listopadu 2003 pak bylo do podřízenosti převzato pět záchranných výcvikových základen (zvz) a 151. ženijní záchranný prapor. Činnost Velitelství 15. žzb byla zahájena dnem 1. prosince 2003. Reforma ozbrojených sil Armády ČR a s ní související změny si postupně vyžádaly plnou profesionalizaci příslušníků zvz a transformaci základen na prapory. Zásadní změna nastala i u původně odloučeného praporu 75. zvz Olomouc se sídlem v Hlučíně – dnes je prapor předurčen pro město Ostravu a okolní průmyslovou oblast a působí zcela samostatně. Brigáda je určena k ženijní podpoře vojsk a k pomoci obyvatelstvu. Tvoří ji velitelství a štáb 15. žzb se sídlem v Bechyni, 151. ženijní záchranný prapor rovněž se sídlem v Bechyni a pět záchranných praporů – v Kutné Hoře, Jindřichově Hradci, Rakovníku, Bučovicích, Olomouci a Hlučíně. Ženijní podpora vojsk – ženijní zabezpečení úkolových uskupení (ženijní průzkum, zabezpečení překonávání překážek, odminování, odtarasování a úprava cest, zatarasování a ničení, podpora předsunutého letectva, udržování prostorů rozmístění vojsk a míst velení, maskovací opatření apod.), odstraňování a likvidace nevybuchlé munice (činnost odřadů EOD), ženijní podpora a zabezpečení vojsk v misích (mimo území ČR). Pomoc obyvatelstvu – plnění humanitárních úkolů civilní ochrany, záchranné, vyprošťovací a další neodkladné práce při pohromách, nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí (požáry, povodně, hromadná neštěstí, průmyslové havárie apod.), podpora a doplnění základních složek integrovaného záchranného systému – před nasazením ostatních vojenských útvarů a zařízení.

20

Záchranné prapory V případě vzniku pohrom jsou na teritoriu ČR nasazovány na podporu IZS jako první ze součástí AČR, teprve v případě vzniku pohrom značného rozsahu a nebezpečného charakteru jsou nasazovány síly a prostředky dalších součástí armády (§ 19, zákona č. 219/1999 Sb.). V souladu se „Směrnicí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky“ z března 2005 je záchranným a praporům stanovena tato regionální působnost: Útvar

Působnost

152. zpr Kutná Hora

Hlavní město Praha (část města na pravém břehu řeky Vltavy), Středočeský kraj (území na pravém břehu řeky Vltavy), Liberecký kraj, Královéhradecký kraj

153. zpr J. Hradec

Jihočeský kraj, kraj Vysočina

154. zpr Rakovník

Hlavní město Praha (část města na levém břehu řeky Vltavy), Středočeský kraj (území na levém břehu řeky Vltavy), Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Plzeňský kraj

155. zpr Bučovice

Jihomoravský kraj, Zlínský kraj

156. zpr Olomouc

Olomoucký kraj, Pardubický kraj

157. zpr Hlučín

Moravskoslezský kraj

Velitelé záchranných praporů odpovídají v regionu stanovené působnosti za organizaci a zabezpečení plnění humanitárních úkolů civilní ochrany. K tomu mají i pravomoc jednat s představiteli orgánů státní správy a samosprávy odpovídajících úrovní a s funkcionáři operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému.

21

22. základna letectva Současná základna v posádce Náměšť nad Oslavou navazuje na tradice 20. stíhacího leteckého pluku (20. slp) a poté na tradice 32. základny taktického letectva. 20. stíhací letecký pluk byl na zdejší nově vybudované letiště přemístěn v roce 1960, v jeho výzbroji byly letouny Mig-15, které v průběhu roku 1965 nahradily letouny SU-7, v letech 1987 až 1989 pak probíhalo přezbrojení na nové letouny Su-22. V roce 1994 vznikla v Náměšti nad Oslavou 32. základna taktického letectva, která byla v podřízenosti 3. sboru taktického letectva AČR. Byla vyzbrojena letouny SU-22 a SU-25 a vrtulníky Mi-17 a byla určena k plnění úkolů taktického letectva ve všech druzích konfliktů, vybojování vzdušné nadvlády a aktické letecké podpory pozemních vojsk. Dne 28. října 1998 udělil prezident republiky základně historický název „Biskajská“, čímž se základna plně přihlásila k tradicím našich letců z 311. perutě RAF bojující za 2. světové války nad Biskajským zálivem. Dne 17. 9. 2001 věnoval navigátor 311. perutě RAF plk. Ing. Jaromír Grygar základně vlajku 311. perutě RAF. Dne 22. srpna roku 2002 navštívil základnu poslední velitel 311. perutě RAF genmjr. Vladimír Nedvěd, dne 22. 8. 2003 převzal patronát nad letkou genmjr. Alois Šiška. V souladu s reformou ozbrojených sil měla být letecká základna k 30. 11. 2003 zrušena, po dlouhých jednáních velitele vzdušných sil a představitelů města s ministrem obrany a vládou ČR bylo rozhodnuto, že zde zůstane jedna letka L-39. K 1. 12. 2003 tak vznikla 22. základna letectva. Základna je určena k plnění cílů výstavby sil (Force Goals) – předsunutých leteckých návodčích (FAC), zvyšuje úroveň vycvičenosti roje CSAR, zabezpečuje výcvik létajícího personálu na L-39ZA Albatros, vyčleňuje prostředky pro ochranu vzdušného prostoru ČR a důležitých objektů, monitoruje vzdušný prostor v zakázané zóně a těsném okolí jaderné elektrárny Dukovany.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY Letoun L-39ZA Albatros – dvoumístný letoun s dvouproudým motorem AI-25TL je určen pro elementární a pokročilý výcvik pilotů, omezenou bojovou činnost s použitím výzbroje zavěšené na 4 pylonech pod křídlem včetně kanonu GŠ-23 umístěného v aerodynamickém krytu pod trupem. Vlastnosti letounu umožňují kromě základního výcviku pilotů další zvyšování jejich pilotních schopností v normálních i ztížených povětrnostních podmínkách, a to jak ve dne, tak v noci. Letoun lze rovněž použít pro bojový výcvik pilotů včetně omezené aktivní bojové činnosti v podmínkách dobré viditelnosti.

Základní takticko-technická data: Celková délka: 12,13 m Výška: 4,867 m Rozpětí: 9,46 m Hmotnost prázd. letounu bez kanonu a podvěsů: 3578 kg Hmotnost s palivem: 4562 kg Hmotnost paliva v trupu: 824 kg Hmotnost paliva v okraj. křídl. nádržích: 156 kg Hmotnost paliva v podvěs. příd. nádržích: 544 kg Max. rychlost: 735 km/h Max. rychlost přístrojová: 900 km/h Max. Machovo číslo: 0,8 Stoupavost: 22 m/s Praktický dostup: 11 000 m Max. dolet: 1120 km Přistávací rychlost: 175 km/h Délka dojezdu: 690 m Max. letové násobky: +8 až –4 Max. tah motoru: 16,87 kN Měrná spotřeba: 0,6 kg/kph

22

23. základna vrtulníkového letectva S letectvem je historie města Přerov spojena od roku 1938, kdy zde v části Henčlov vzniklo letiště a byla sem umístěna 63. průzkumná letka 2. leteckého pluku Olomouc. K 1. 12. 1994 zde v rámci reorganizace vojenského letectva ČR došlo sloučením 11. vrp Plzeň-Líně, 51. vrp Prostějov a 35. letecké základny Přerov ke vzniku 33. základny vrtulníkového letectva, jíž byl dne 13. 5. 2002 propůjčen bojový prapor a historický název „Edvarda Beneše“. Ke dni 1. 12. 2004 byla základna reorganizována na 23. základnu vrtulníkového letectva Přerov, kterou tvoří velitelství základny, tři vrtulníkové letky, technická letka oprav letecké techniky a prapor zabezpečení. K hlavním úkolům základny patří: přímá podpora a zabezpečení bojové činnosti pozemních vojsk, plnění úkolů v rámci letecké záchranné služby (HEMS) a letecké pátrací a záchranné služby (SAR), vyčleňování osob a techniky ve prospěch IZS a Policie ČR. Příslušníci základny se účastnili řady zahraničních mísí – v roce 1996 byly vyčleněny osoby a letecká technika do mise IFOR na území bývalé Jugoslávie, v roce 1997 do mise SFOR na území Bosny a Hercegoviny (obě mise v součinnosti s 6. zDL), v letech 2002 až 2003 a v roce 2007 do mise KFOR na území Kosova, v roce 2005 do mise EUFOR na území Bosny a Hercegoviny.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY Vrtulník Mi-24/35 – bitevní víceúčelový vrtulník určený k ničení tanků a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 15 000 t nákladu. Základní takticko-technická data: Max. rychlost: 335 km/h Vzletová hmotnost: 11 500 kg Max. dolet: 495 km Výzbroj: kulomet 9A-624 ráže 12,7 mm, PTŘS Falanga, NRS 57 A 122 mm, letecké pumy 100 až 500 kg, kontejnerová výzbroj (UPK-23-250, GUV-9A)

Vrtulník Mi-171Š – střední víceúčelový vrtulník pro přepravu 26 osob nebo 4000 kg nákladu (4000 v podvěsu), přepravu výsadkářů a raněných. Základní takticko-technická data: Max. rychlost: 250 km/h Vzletová hmotnost: 13 000 kg Max. dolet: 570 km

Vrtulník W3A-Sokol – víceúčelový vrtulník pro přepravu 8 osob nebo 2100 kg nákladu, v záchranné variantě lze přepravit 3 osoby (pacient + zdravotnický personál). Základní takticko-technická data: Max. rychlost: 255 km/h Vzletová hmotnost: 6400 kg Max. dolet: 760 km

23

24. základna dopravního letectva Na dnes nejstarším letišti v České republice v Praze-Kbelích vzlétly první vojenské letouny již koncem roku 1918. Spolu s vojenským letectvem (v letech 1920 až 1938 zejména leteckým plukem 1 „T. G. Masaryka“) bylo letiště od počátku 20. let využíváno i rychle rostoucí civilní leteckou dopravou. Na jaře roku 1923 zahájili letci leteckého pluku 1 první pokusné lety na trati Praha – Bratislava a položili tak praktické základy nově ustaveným Čs. státním aeroliniím. Zahraniční letecké společnosti, ČSA i další domácí provozovatelé spojili hlavní město Prahu s centry řady států Evropy. V okolí letiště Kbely se také soustředila významná část leteckého průmyslu a zkušebnictví. V meziválečném období zde bylo nejen armádou pořádáno množství leteckých akcí a soutěží úspěšně propagujících vojenské letectvo, leteckou dopravu i sport. Letiště Praha-Kbely tak zaujalo postavení hlavního centra leteckého dění v republice, které si podrželo až do konce 30. let minulého století. Jeho moderní historie je pak spjata především s rozvojem vojenské letecké přepravy. Na tradice 1. dopravního leteckého pluku (Kbely 1947 až 1959) zde i v dalších letech navazovaly vždy útvary určené k plnění úkolů letecké přepravy a od roku 1956 i vrtulníky, zejména 7. letecký oddíl MNO, 50. spojovací letecký pluk a jeho přímý následník – 3. dopravní letecký pluk zřízený v roce 1974. V květnu roku 1990 byl 3. dopravnímu leteckému pluku udělen prezidentem České republiky historický název „T. G. Masaryka“. Na jeho základě pak byla v roce 1994 na historickém kbelském letišti utvořena 6. základna dopravního letectva, která byla v roce 1997 reorganizována na 6. leteckou základnu a tak pak v roce 2003 na stávající 24. základnu dopravního letectva Praha-Kbely. K hlavním úkolům základny patří: provádění letecké přepravy dopravními a transportními letouny a vrtulníky pro potřeby Armády České republiky na území státu a do zahraničí, plnění speciálních úkolů při letecké přepravě ústavních činitelů České republiky i zahraničních státních delegací a návštěv, sekundární lety Letecké záchranné služby, včetně přepravy transplantátů, Letecké pátrací a záchranné služby, humanitární lety, účast na projektu MEDEVAC, pohotovost pro Vojenskou policii a další speciální úkoly podle rozhodnutí ministryně obrany České republiky.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY Antonov An-26 Základní takticko-technická data: Max. vzletová hmotnost: 24 t Rozpětí: 29,9 m Délka: 23,8 m Výška: 8,6 m Cestovní rychlost: 420 km/h Dolet: 2100 km, max. počet cestujících 38

Airbus S A-319 CJ Základní takticko-technická data: Max. vzletová hmotnost: 75,5 t Rozpětí: 34,1 m Délka: 33,84 m Výška: 11,76 m Cestovní rychlost: 840 až 850 km/h Dolet: 6480 km – max. počet cestujících 98, 8660 km – max. počet cestujících 42

24

25. protiletadlová raketová brigáda Brigáda je určena k plnění úkolů obrany vzdušného prostoru ČR a protivzdušné obrany operačních uskupení AČR. Je schopna účinně působit za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci, včetně vedení elektronického boje. Brigádu tvoří velitelství, dva protiletadlové raketové oddíly a prapor zabezpečení. Prioritním úkolem brigády je zabezpečení ochrany objektů zvláštní důležitosti (např. elektrárny, průmyslové aglomerace, letecké základny, dopravní uzly, místa soustředění vojsk). Velitelství 25. plrb zabezpečuje řízení činnosti podřízených útvarů, koordinaci modernizačních projektů, řízení výcviku útvarů a management sil a prostředků v rámci útvarů 25. plrb. V roce 2007 je pro brigádu prvořadým úkolem příprava 252. protiletadlového raketového odřadu pro 7. brigádní úkolové uskupení (7. BÚU), provedení bojových ostrých střeleb na cvičení BALT 2007, kdy bude poprvé prověřena činnost kompletu 2K12 po provedené „elektromagnetické koexistenci“ (tj. úpravě kmitočtového spektra přijímačů a vysílačů tak, aby vyhověly zákonem stanoveným normám), dále provedení střeleb S-2 a S-10 a bojových ostrých střeleb nově zavedeného kompletu RBS-70 (Švédsko).

251. protiletadlový raketový oddíl Zabezpečuje ochranu soustředění vojsk a ochranu důležitých objektů proti vzdušnému napadení. V současné době má protiletadlové raketové baterie vyzbrojené kompletem KUB, technickou baterii určenou k přípravě raket pro bojové použití, pro skladování, k technické údržbě raket a jejich přepravě a kontrolně seřizovací baterii určenou k opravám a údržbě kompletu. Kromě toho má také baterii velení a řízení pro zabezpečení velení a řízení podřízených jednotek.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY 2K12 M2 KUB – pozemní samohybný taktický protiletadlový raketový komplet malého dosahu je určen k ničení letounů, řízených střel s plochou dráhou letu a bojových vrtulníků v malých a středních výškách. Do operačního použití byl systém poprvé zaveden v roce 1970. Složení: 1x řídící a naváděcí RL, 4x odpalovací zařízení, 2x nabíjecí přepravník. Základní takticko-technická data: Max. účinný dosah střelby: 23 km Doba rozvinutí: do 7 minut Pravděpodobnost zničení cíle: 1R = 0,8 Rozsah výšek: 25 m až 7000 m

25

252. protiletadlový raketový oddíl Zabezpečuje protivzdušnou objektů v rámci brigádního úkolového uskupení na bázi 4. brn a 7. mb. Do každého BÚU vyčleňuje jednotky vyzbrojené RBS-70, S-10 a ASVŘP „RACCOS“. Oddíl distribuuje vlastní (lokální) radiolokační informace.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY 9K35M STRELA-10M – samohybný protiletadlový raketový komplet krátkého dosahu je určen k obraně soustředění vojsk a důležitých objektů před bojovými letouny, řízenými střelami s plochou dráhou letu, vrtulníky a ostatními vzdušnými prostředky při jejich optické viditelnosti do rychlosti 417 m/s-1 ve výškách 25 až 4000 m na vzdálenost do 8 km. Základní takticko-technická data: Doba rozvinutí a svinutí kompletu: 3 až 5 min. Vezená zásoba střeliva: 12 PLŘS SA-13 Bojová hmotnost: 12 300 kg Max. rychlost: 61,5 km/h Max. rychlost plavby: 5 až 6 km/h

RBS-70 – přenosný protiletadlový raketový komplet krátkého dosahu zavedla švédská armáda do výzbroje (první verze RBS) koncem 70. let. V současné době, po modernizaci klíčových celků používá komplet 18 zemí prakticky ve všech oblastech světa. Výhody laserového systému navádění, který byl u přenosného protiletadlového kompletu RBS-70 použit v této kategorii vůbec poprvé, lze v porovnání s IČ systémy shrnout následovně: podstatně větší max. dálkový a výškový dosah, vysoká odolnost proti všem druhům rušení, možnost měnit cíl za letu či si vybírat místo zásahu, větší bezpečnost pro vlastní letectvo (možnost zničit raketu za letu), možnost odpalu před zachycením cíle (tzv. naslepo na základě lokálního obrazu o vzdušné situaci na terminálu palebného prvku).

253. prapor zabezpečení Prapor poskytuje prostřednictvím svých dvou rot zabezpečení logistické zabezpečení odřadu vyčleňovaného pro 4. BÚU / 7. BÚU. Třetí rota zabezpečení je určena pro zabezpečení mírového života v posádce Strakonice a k zabezpečení štábu 25. plrb. Po dokončení reorganizace budou prapor tvořit dvě roty určené pro zabezpečení BÚU a jedna rota zabezpečení pro mírové zabezpečení posádky. K hlavním úkolům logistického zabezpečení patří: zabezpečení PHM, provádění oprav techniky, zabezpečení přepravy těžké pásové techniky za stanovenou dobu do stanoveného prostoru.

26

31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany Brigáda je součástí podpůrného kompletu společných sil a je určena k plnění úkolů chemického zabezpečení a nejsložitějších úkolů ochrany proti zbraním hromadného ničení. Ve válečně rozvinovaných silách může tvořit prrchbo mechanizované divize a prrchbo teritoria. Brigáda plní úkoly chemického zabezpečení bojové činnosti v operacích CRO podle článku 5 WS i mimo něj, v operacích na prosazení, podporu nebo udržení míru, speciálních, humanitárních a záchranných operacích. Dále plní úkoly chemického zabezpečení vševojskového svazku (úkolového uskupení) v oblasti radiačního a chemického průzkumu a nespecifického biologického průzkumu, dekontaminace techniky, materiálu, terénu a terénních objektů, dekontaminace a hygienické očista osob, laboratorní analýzy radioaktivních a toxických látek, zabezpečení mobilních prostředků kolektivní ochrany ve prospěch štábu nasazených vojsk a v oblasti hlášení a varování o napadení ZHN. Zabezpečuje monitorování radiační, chemické a biologické situace ve svěřeném prostoru, podílí se na ochraně osob, materiálu a techniky před účinky ZHN a zabezpečuje provádění dekontaminace a hygienické očisty osob, techniky, materiálu, terénu nebo terénních objektů. Vyčleňuje síly a prostředky ve prospěch integrovaného záchranného systému v případě jaderných havárií a provozních havárií spojených s únikem toxických látek. Jednotky 31. bcho (31. brchbo) jsou přepravitelné prostředky strategické přepravy, spojovací prostředky jsou kompatibilní v rámci NATO. Prapory jsou logisticky soběstačné, ve svých sestavách mají roty zabezpečení.

53. centrum pasivních systémů a elektronického boje Je specializovaný mobilní pozemní útvar brigádního typu určený k vedení skrytého elektronického (rádiového a radiotechnického) průzkumu širokého spektra vzdušných, pozemních i hladinových cílů protivníka zahrnujícího vyhledávání, zaměřování a důkladnou technickou i zpravodajskou analýzu signálů a dále získávání, shromažďování, vyhodnocování, předávání informací a vedení elektronického působení na hloubku prostoru odpovědnosti mechanizované divize. Centrum PS a EB je součástí podpůrného kompletu společných sil, velitelství je dislokováno v posádce Opava a ve své podřízenosti má jednotku pasivních systémů s velitelstvím v posádce České Budějovice a jednotku elektronického boje s velitelstvím v posádce Opava. Hlavním úkolem 53. CPS a EB je zabezpečování elektronické podpory ve prospěch pozemních a vzdušných sil. Hlavním úkolem jednotky pasivních systémů je příprava a vyčlenění roty VĚRA S/M ve prospěch aliančních sil. Tato jednotka je rovněž vyčleňována ve prospěch aliančního hotovostního systému v rámci mezinárodních cvičení a je považována za plnohodnotného partnera v rámci NATO. Hlavním úkolem jednotky elektronického boje je vyčlenění roty EB ve prospěch BÚU na bázi 4. brn a 7. mb. V roce 2006 byl jednotce předán náčelníkem GŠ AČR certifikát o splnění operačních schopností a připravenosti roty EB k bojovému nasazení.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY

Rádiový zaměřovač RZ-12 – souprava RZ 12 je mobilní prostředek určený k pátrání, odposlechu, registraci a zaměřování rádiových provozů v pásmu 20-1300 MHz (výrobce udává 100 až 1300 MHz), zejména v 1. a 2. leteckém pásmu.

←

Pasivní sledovací systém VĚRA S/M – pasivní A3D systém určený pro monitorování pozemních, vzdušných a námořních RL prostředků s možností dopřesnění typu sledovaných cílů a určení jejich trajektorie. Jeho předností je okamžité vyhodnocení situace v hloubce 400 km a šířce 200 km a schopnost současně vyhodnocovat 200 cílů.

27

102. průzkumný prapor Historie 102. průzkumného praporu (pzpr) sahá do roku 1994, kdy v posádce Kroměříž vznikl odřad hloubkového průzkumu. Po jeho redislokaci do posádky Prostějov a řadě reorganizací Armády České republiky byl k 1. 10. 2000 vytvořen v rámci 1. mechanizované divize 11. průzkumný prapor. Z něj pak k 1. 12. 2003 (po jeho sloučení s 2. pzpr Strašice, 4. pzpr Bechyně a 7. pzpr Kroměříž) vznikl 102. průzkumný prapor „gen. Karla Palečka“. Prapor je v organizační struktuře pozemních sil v podřízenosti Velitelství společných sil Olomouc a je jediným průzkumným praporem Armády České republiky. Prapor je určen k vedení bojového průzkumu, optoelektronického vzdušného průzkumu a hloubkového průzkumu, včetně provádění úderných akcí, monitorování situace v přiděleném prostoru, vyhledávání a ničení průzkumných a diverzních jednotek a teroristických uskupení, případně k posílení ochrany státní hranice, střežení důležitých objektů nebo plnění úkolů ve prospěch Policie České republiky. Jednotky průzkumného praporu jsou předurčeny pro získávání informací o protivníkovi, terénu a počasí z prostoru vedení bojové činnosti, které jsou potřebné pro rozhodování velitelů na všech stupních velení. Příslušníci praporu se účastnili nebo účastní řady zahraničních misí – v misi KFOR plní úkoly převážně v rámci průzkumných a zpravodajských orgánů československého praporu na území Kosova, na území Iráku plnili úkoly ve prospěch kontingentu Vojenské policie v síle strážní čety na britské základně poblíž města Basra a na území Afghánistánu plní v současné době úkoly v sestavě sil provinčního rekonstrukčního týmu Fayzábád v misi ISAF.

HLAVNÍ DRUHY TECHNIKY Bojové průzkumné vozidlo (BPzV) SVATAVA – umožňuje jízdu a střelbu ve dne i v noci a poskytuje osádce ochranu proti účinku pěchotních zbraní a proti střepinám. Osádka vozidla 6 osob, jízdní dosah 600 až 750 km. Výzbroj bojového průzkumného vozidla tvoří kanon 2A28 ráže 73 mm, spřažený kulomet PKT ráže 7, 62 mm a protitanková řízená střela 9M 14m „MALJUTKA“.

Komplet bezpilotního průzkumného prostředku SOJKA III TVM – mobilní zařízení určené především pro denní i noční průzkum nebo sledování vybraných oblastí. Je tvořen čtyřmi bezpilotními průzkumnými letouny a čtyřmi vozidly (řídící pozemní stanoviště na podvozku, startovací zařízení, transportní a dílenský kontejner – všechny prvky na podvozku Tatra 4x4, dohledávací vozidlo na podvozku Land Rover). Parametry bezpilotního prostředku: max. rychlost letu 220 km/h, operační rádius 60 km, max. dostup 4000 m.

28

SÍLY PODPORY A VÝCVIKU Jsou určeny především k poskytování personální, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikační a informační podpory všem součástem resortu MO ČR, včetně zabezpečení spolupráce s civilními územními správními úřady, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami na teritoriu ČR a v případě potřeby i mimo ně. Poskytují také zabezpečení spojeneckým silám NATO na území ČR v rámci plnění úkolů HNS (podpora hostitelskou zemí). Síly podpory a výcviku dále zodpovídají za rozvoj doktrinální soustavy AČR, výcvik a odbornou přípravu profesionálů i záloh AČR. Uvedené úkoly plní jak v míru, tak i za stavu ohrožení nebo za válečného stavu. Svým určením jsou prvkem teritoriálního charakteru a s výjimkou vyčleňovaných prvků působí zpravidla ve stacionárních zařízeních.

VELITELSTVÍ SIL PODPORY A VÝCVIKU Je určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby a přípravy jednotlivých podřízených ředitelství a samostatných útvarů. Ve spolupráci s nimi organizuje a zajišťuje všestrannou podporu všem součástem resortu MO a podílí se i na úkolech HNS. Velitelství sil podpory a výcviku není klasickým prvkem určeným k velení taktickým operacím – velitel, štáb a ředitelé jednotlivých ředitelství jsou manažery lidských a věcných zdrojů a služeb pro potřeby resortu. Hlavní úkoly Velitelství sil podpory a výcviku: – plánovat a řídit výstavbu a přípravu sil podpory a výcviku; – plánovat a řídit poskytování personální, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikační a informační podpory součástem resortu Ministerstva obrany ČR a při HNS; – plánovat a řídit poskytování podpory součástem resortu Ministerstva obrany v oblasti výcviku; – provádět prostřednictvím ředitelství personální podpory a krajských vojenských velitelství výběr nových profesionálů a příslušníků aktivních záloh a zvyšovat úroveň jejich výcviku; – rozvíjet a upevňovat zahraniční spolupráci s armádami sousedních států, s důrazem na státy NATO; – řídit spolupráci s civilními orgány cestou krajských vojenských velitelství; – zabezpečovat vystupování vojenských hudeb na kulturních a společensky významných akcích pro Armádu ČR a orgány státní správy a samosprávy.

ŘEDITELSTVÍ VÝCVIKU A DOKTRÍN Krále Jana Lucemburského Na základě nově vzniklé situace v plnění úkolů reformy ozbrojených sil AČR vzniklo ke dni 1. prosince 2003 Ředitelství výcviku a doktrín ve Vyškově (ŘeVD), které je specializovaným velitelstvím taktického stupně velení. Je přímo podřízeno veliteli Velitelství sil podpory a výcviku V oblasti výcviku a vzdělávání zodpovídá za zajištění základního a specializovaného výcviku vojenských profesionálů a jejich další odborné a kariérové vzdělávání, v oblasti doktrín řídí

29

tvorbu a novelizaci doktrín, předpisů a pomůcek pro armádu s využitím analýz vývoje vojenského umění a použití nových vojenských technologií. Při zabezpečování výcviku zodpovídá za přípravu učebně-výcvikové základny pro výcvik jednotek pozemních a vzdušných sil, jednotek Aliance a chod vojenských výcvikových prostorů. Hlavní úkoly Ředitelství výcviku a doktrín – rozvíjí formy a metody výuky a výcviku při přípravě mužstva, praporčíků a důstojníků AČR ve Vojenské akademii Vyškov, v Ústavu jazykové přípravy a u Výcvikové základny Vyškov. Analyzuje výsledky a efektivnost výcviku, předkládá doporučení v oblasti rozvoje metod a forem výcviku a aktualizuje výcvikové programy. Řídí a koncepčně rozvíjí kariérové vojenské vzdělávání v AČR v rozsahu své působnosti, včetně aplikačního vzdělávání absolventů Univerzity obrany Brno. Řídí základní, odborný a speciální výcvik a základní výcvik aktivních záloh pro potřeby profesionální AČR. Rozvíjí doktrinální soustavu AČR a vytváří předpisy v oblasti operačního a bojového použití druhů vojsk, analyzuje a aplikuje standardy NATO do AČR v oblasti operačního a bojového použití druhů vojsk. Analyzuje průběh soudobých krizových operací a předkládá doporučení v oblasti výcviku, přípravy velitelů a štábů, organizačních struktur a bojového použití jednotek na taktickém stupni velení AČR. Plní funkci Národního centra pro experimentování a rozvoj operačního použití aliančních sil (NATO Combat Development and Experimentation). Řídí, koncepčně rozvíjí a plní úkoly jazykové přípravy v AČR. Řídí modernizaci, rozvoj a plánování využití výcvikových zařízení vojenských výcvikových prostorů v souladu s potřebami AČR a koordinuje využití Centra simulačních a trenažérových technologií k výcviku jednotek, velitelů a štábů podle požadavků AČR. Koncepčně řídí zavádění simulační a trenažérové techniky do AČR. V souladu se smlouvou mezi Českou republikou a Velkou Británií zajišťuje součinnost a logistickou podporu při zabezpečování činnosti a výcviku British Military Advisory and Training Team Central and Eastern Europe (BMATT CEE) ve Vyškově.

UCJTPV – univerzální cvičiště jízdy tanků pod vodou určené k výcviku osádek před jízdou tanku pod vodou, k výcviku potápěčů záchranářů, k základnímu použití potápěčské výbavy a k pobytu osádek tanků a potápěčů pod vodou v různých hloubkách.

KOLOSEUM – vrtulníkový a výsadkový trenažér je výcvikovým zařízením pro simulační výcvik početné řady dílčích prvků a komplexních činností vojáků spojených s taktickým využití vrtulníků v různých vzdušných a pozemních situacích bojového, mírotvorného, protiteroristického a záchranářského nasazení vojsk. Poskytuje efektivní, intenzivní a atraktivní výcvik vojenských profesionálů všech odborností.

30

ŘEDITELSTVÍ LOGISTICKÉ A ZDRAVOTNICKÉ PODPORY Ředitelství logistické a zdravotnické podpory vzniklo k 1. prosinci 2003 a je přímo podřízeno Velitelství sil podpory a výcviku. Je výkonným prvkem určeným pro řešení všestranné logistické a zdravotnické podpory ozbrojených sil České republiky v období míru a krize. Jeho úkolem je zajistit efektivní a účinné naplnění logistických koncepcí, plánování a řízení výkonné logistiky s cílem poskytovat logistickou podporu, zdravotnické a veterinární zabezpečení AČR podle požadavků útvarů a zařízení jak na území ČR, tak i mimo ně. Ředitelství logistické a zdravotnické podpory společně s podřízenými útvary a zařízeními spravuje jednotlivá majetková uskupení v resortu MO, řídí vojenskou přepravu a přesuny, zabezpečuje realizaci veřejných zakázek, pořizování majetku a služeb, podporuje jednotky AČR v zahraničí, poskytuje lékařskou péči ve prospěch příslušníků AČR a příslušníků NATO na území ČR, poskytuje stálý veterinárně-hygienický dozor, zabezpečuje služby nemovité infrastruktury v oblastech ochrany životního prostředí, požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s celoarmádní působností, odborně řídí vojenské hasičské jednotky a odpadové hospodáře resortu MO, řídí systém zajišťování věcných prostředků pro obranu ČR, provádí logistickou a zdravotnickou podporu jednotek AČR při plnění národních úkolů při nevojenských ohroženích. U většiny součástí logistické a zdravotnické podpory se jedná o zařízení, která jsou v resortu profesně unikátní.

Polní nemocnice – je speciálním mobilním zdravotnickým útvarem chirurgického typu s možností variabilního využití dle situace. Je určena k poskytování odborné lékařské péče středně těžce a těžce raněným, popáleným a nemocným. Může plnit úkoly podle Medical Support Unit Role 3 (2+, 2) dle normy STANAG. Mezi schopnosti PN patří: třídění a dekontaminace pacientů, život a končetiny zachraňující chirurgie, hospitalizace a izolace pacientů, intenzivní a pooperační péče laboratorní vyšetření včetně RTG nebo ultrazvukového vyšetření, krevní transfuze, stomatologická péče, zdravotnický odsun na Role 3, zásobování Role 2, stabilizace pacientů před strategickým odsunem. Souprava POP-2 – je určena pro poskytování neodkladných výkonů první lékařské pomoci přímo na nosítkách uložených na převazovém stole, a to u bojových jednotek na taktickém stupni. Umožňuje činnost jak v linii prvního dotyku, tj. na praporním obvazišti, tak i v týlovém sledu, umožňuje i nasazení v případě živelních katastrof. Technické údaje: Nezávislá činnost soupravy – do vyčerpání spotřebního materiálu (obvazový materiál sterilní, zásoby vody, pohonné hmoty) cca 16 hodin. Hmotnost soupravy: celková 16 000 kg, pohotovostní 11 550 kg Celkové rozměry: délka 14 530 m, výška 3,85 m, šířka 2,5 m Max. rychlost: veř. komunikace 80 km/h, zpev. polní a les. cesty 40 km/h, únos. terén do 15 km/h Spotřeba paliva: v zimním období 70 l/100 km, v letním období 60 l/100 km Provozní podmínky: –30° C až +40° C při relativní vlhkosti do 90 % při +30°C

Pojízdná zubní ambulance MOBIDENT 100/A s EC Slávie

– slouží k zabezpečení stomatologické péče pro jednotky nasazené mimo dosah stacionárních zařízení nebo je zařazena jako jedna z mobilních součástí pro mírové a humanitární mise.

31

VOJENSKÁ POLICIE

V rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany České republiky. Vojenská policie byla zřízena 21. ledna 1991. Její činnost upravuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň se řídí platnými právními předpisy branného zákonodárství České republiky, trestním zákonem, trestním řádem, zákonem o přestupcích. Její vztahy k velitelským orgánům a příslušníkům ozbrojených sil jsou konkretizovány interními normativními akty Ministerstva obrany ČR. Podle zákona č. 124/1992 Sb. plní Vojenská policie následující úkoly: podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech i mezi vojáky na veřejnosti, odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti, působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky vojáků, pátrá po vojácích a vojenském materiálu nebo dalších věcech v majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany ČR, podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany ČR, podílí se na ochraně utajovaných skutečností, dohlíží na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil a na bezpečnost provozu ostatních dopravních prostředků ve vojenských objektech, řídí provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích, vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil, vede evidenci vozidel ozbrojených sil a schvaluje jejich technickou způsobilost, vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů, zajišťuje ochranu důležitých vojenských objektů, plní úkoly policejní ochrany a doprovodu určených osob, vojenského materiálu a vojenských dopravních letadel vyčleněných pro přepravu ústavních činitelů nebo určených osob, plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Vojenští policisté jsou rozmístěni bezprostředně u vojsk a působí také u vojenských kontingentů Armády ČR v zahraničních mírových misích. V současné době slouží v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Iráku, Afghánistánu a strukturách Severoatlantické aliance. Všestrannou profesionální přípravu vojenských policistů pro výkon základních rotmistrovských, praporčických a důstojnických funkcí zajišťuje Odborná škola Vojenské policie, která je od 1. července 2006 součástí odboru policejní přípravy a výcviku Hlavního velitelství Vojenské policie.

32

VOJENSKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA MO V MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

Umožňuje mladým lidem získat úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru Technické lyceum 78-42-M a současně je připravuje pro další studium na Univerzitě obrany v Brně. Žákem se může stát každý občan ČR, který splní podmínky k přijetí. Ve školním roce 2007/2008 otvírá VSŠ a VOŠ MO denní čtyřleté studium, které je určeno pro absolventy 9. tříd ZŠ (po ukončení povinné školní docházky) a je ukončeno maturitní zkouškou, a tříleté vyšší odborné studium (blíže viz www.vsmt.cz). Škola disponuje vlastním posádkovým domem armády, kinosálem, knihovnou, audiovizuálním střediskem s rozvodem na internáty, dvěma tělocvičnami, fotbalovým hřištěm, posilovnou, saunou, tenisovým kurtem a dalšími asfaltovými plochami na míčové hry.

33

STŘEDISKO OBSLUHY VÝCVIKOVÉHO ZAŘÍZENÍ BRDY Pro výcvik ozbrojených sil je na území vojenského újezdu Brdy zřízen vojenský výcvikový prostor Jince a výcviková zařízení, tj. soubory střelnic, cvičišť, ubytovacích objektů, tankových cest, pozemních komunikací a ostatních vojenských účelových zařízení. Výcviková zařízení se nacházejí ve výškách 600 až 800 metrů nad mořem, nejvyšším vrcholem je Tok – 864 metrů nad mořem. Cvičící vojska bývají ubytována v areálu Valdek. Vojenskou techniku je možné přepravovat vlakem do železniční stanice Jince, kde je vybudována asi 80 m dlouhá boční nakládací a vykládací rampa. Středisko obsluhy výcvikového zařízení Brdy (SOVZ) koordinuje přidělení a využití výcvikových zařízení na základě požadavků cvičících jednotek a rovněž se podílí na zabezpečení jejich výcviku. Středisko je v přímé podřízenosti Ředitelství výcviku a doktrín Vyškov, které plánuje a řídí rozvoj tohoto území. Předpokladem pro kvalitní výcvik ozbrojených sil včetně bojových ostrých střeleb je potřebná šířka a hloubka výcvikového prostoru, přičemž jeho velikost není dána jen účinným dostřelem zbraní, ale i rozměry prostorů ohrožených střelbou, v nichž nelze vyloučit dopad muničních elementů. Na základě analýzy potřeb výcviku Armády České republiky je vojenský výcvikový prostor využíván podle svých specifik pro: výcvik jednotek dělostřelectva včetně bojových ostrých střeleb, výcvik jednotek AČR a ozbrojených složek ČR ve střelbě z ručních zbraní, výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje, plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti, výcvik aktivních záloh, plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených jednotek, výcvik složek integrovaného záchranného systému a komerční využití zahraničním jednotkami. Jedinečností VVP je systém palebných a pozorovacích stanovišť pro střelbu dělostřelectva na maximální vzdálenosti a střelnice pro zkušební činnost letectva. Od roku 1989 je zde již tradičně pořádán Den pozemního vojska BAHNA.

34

1. TANKOVÁ ROTA AKTIVNÍCH ZÁLOH AČR „ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ“ Historie vzniku tankové roty aktivních záloh sahá do roku 2000, kdy byla zformována experimentální 1. mechanizovaná rota aktivních záloh dobrovolných, aby se v praxi při výcviku vyzkoušel a zpřesnil projekt „Aktivní zálohy“. Skupina vojáků v záloze sdružující se okolo Muzea na demarkační linii v Rokycanech spolu s členy klubu CI 5 vytvořila mechanizovanou rotu, která dne 11. 11. 2000 obdržela čestný název „Československých legií“. Jednotka byla součástí 22. mechanizovaného praporu ve Strašicích. V polovině roku 2002 vznikla z 1. čety mechanizované roty 1. tanková rota aktivních záloh dobrovolných. Ještě než stačila jednotka, složená převážně ze spolupracovníků Muzea na demarkační linii v Rokycanech, zahájit výcvik, přišly v srpnu 2002 katastrofální povodně. Příslušníci roty se okamžitě zapojili do likvidace následků záplav v obcích Lnáře a Blatná. Do Lnář se rota později ještě jednou vrátila v rámci operace „OBNOVA“. Po nabytí účinnosti zákona č. 128/2002 Sb. novelizujícího zákony týkající se branné povinnosti se tanková rota stala součástí mechanizovaného praporu aktivních záloh dobrovolných ve Strašicích. Při slavnostním prvním nástupu praporu spojeném s rozloučením s tehdejším náčelníkem Generálního štábu AČR armádním generálem Jiřím Šedivým dne 30. listopadu 2002 dostala rota od vedení Československé obce legionářské čestný název „Československých legií“. V rámci reformy AČR se v roce 2003 stala tanková rota nejdříve součástí 73. smíšeného mechanizovaného a později 73. tankového praporu v Přáslavicích, a zůstala tak spolu s výsadkáři z Prostějova i nadále v podřízenosti Velitelství společných sil. Do října 2004 prošla tanková rota přecvičením a výcvikem jednotlivce ve Vojenské akademii ve Vyškově. Slavnostního ukončení výcviku specialistů tankové roty aktivních záloh konaného dne 8. října 2004 se zúčastnilo velení Armády České republiky v čele s náčelníkem Generálního štábu AČR generálporučíkem Ing. Pavlem Štefkou. Při této příležitosti předali rotě členové správní rady Nadace pozemního vojska AČR bojový prapor, který byl v zápětí dekorován stuhou Československé obce legionářské. Poprvé se příslušníci 1. tankové roty představili veřejnosti na Dnu pozemního vojska – BAHNA 2004 krátkou samostatnou ukázkou součinnosti s ženijní jednotkou Armády České republiky. O rok později na akci BAHNA 2005 byla tanková rota aktivních záloh součástí profesionálních jednotek naší armády, které předvedly kombinovanou dynamickou ukázku z výcviku společných sil AČR. Příslušníci 1. tankové roty aktivních záloh všechny jim dané úkoly se ctí splnili a úspěšně se tak v průběhu Dne pozemního vojska začlenili do řad profesionálních tankových a mechanizovaných jednotek. Příslušníci roty se společně scházejí i mimo dobu výcviku. V roce 2003 se stali spoluorganizátory osazení pamětní desky na rodném domě Hrdiny Sovětského svazu generála Buršíka v Postřekově, v červnu 2004 v rámci oslav 60. výročí invaze Spojenců navštívili Normandii a památná bojiště a hřbitovy našich vojáků z 1. a 2. světové války ve Francii. Každoročně se aktivní záložáci podílí na oslavách Dne veteránů v Rokycanech a Českém Krumlově. Tanková rota aktivních záloh pomáhala také organizovat vojensko-historické defilé 8. května 2005 v Praze na Letné, které se konalo u příležitosti oslav 60. výročí ukončení 2. světové války v Evropě. Od roku 2006 je 1. tanková rota aktivních záloh AČR součástí 163. tankového praporu a zahájila tříletý výcvikový cyklus v rámci společných sil Armády České republiky.

35

VOJENSKÉ MUZEUM NA DEMARKAČNÍ LINII V ROKYCANECH Vojenské muzeum na demarkační linii bylo slavnostně otevřeno v rámci TNŞS
,SÈMPWJDF oslav Dne veteránů v Rokycanech 11. 11. 1997 tehdejším velitelem TNŞS
1SBIB pozemního vojska generálem Jiřím Šedivým, symbolicky v čase ukončení TNŞS
1M[Fŵ první světové války v 11 hodin 11 minut. Zakladatelem a provozovatelem ,MBCBWB muzea je Nadace pozemního vojska AČR ve spolupráci s Armádou České republiky, Vojenským historickým ústavem AČR, Západočeským TNŞS
1SBIB TNŞS
1M[Fŵ muzeem v Plzni a Městským úřadem v Rokycanech. Od počátku 90. let /ÈESBäÓ
ė4% je hybnou silou celého dění sběratel vojenské techniky František Koch. 3PLZDBOZ Jeho sbírka se postupně rozrůstala o další a další techniku, přišli nadšení ;BTUÈWLB spolupracovníci a fandové. Na okraji Rokycan se díky městskému úřadu a velení armády podařilo získat prostory v bývalých kasárnách raketového pluku. Postupně tak vzniklo největší nestátní vojenské muzeum v České TNŞS
ÀƃÈIMBWZ republice, vystavující více než 170 kusů různé vojenské techniky, která je 7PKFOTLÏ
NV[FVN až na výjimky provozuschopná. Muzeum je zaměřeno na výzbroj, výstroj a techniku naší armády od roku 1918 do současnosti a na techniku a výzbroj armád, které ukončily 2. světovou válku na demarkační linii, jež probíhala právě v okolí Rokycan. V centru muzea je budova s vnitřní expozicí, kde si návštěvníci mohou v jednotlivých místnostech prohlédnout výstroj a výzbroj československé prvorepublikové armády včetně připomínky pohraničního opevnění, dále je zde umístěna expozice armády fašistického Německa a spojeneckých armád Velké Británie, Spojených států amerických a Sovětského svazu. Pod krytým přístřeškem je vystavena kolová technika z období první republiky, z níž k nejvzácnějším exponátům patří štábní automobil Škoda 903 Superb, četnický autokar Walter a replika obrněného automobilu Tatra vz. 30. Technika z 2. světové války je zastoupena automobily ze všech bojišť a armád obou stran. Vedle sebe zde mimo jiné najdete legendární Jeep Willys MB a Dodge a jejich ruského kolegu GAZem 67, slavného dělníka východní fronty nakladní automobil Studebaker US-6 a jeho protějšek ze západních bojišť GMC 353 CCKW, několik verzí standardních německých nákladních automobilů Opel Blitz, Mercedes či Phaenomen Granit, kořistní Pragu RN a Tatru 57 K, několik různých verzí Fordu Canada či britský Bedford OXD. Dále expozice zahrnuje nákladní a terénní vozy ČSLA značek Tatra, Praga, Zil, Ural, Gaz, Uaz nebo Kraz. V dělostřeleckém parku pod širým nebem jsou vystavena protitanková děla, kanony a houfnice Rudé armády a Wehrmachtu, které byly používány za 2. světové války a poté i v naší poválečné armádě, a řada typů protiletadlových děl. Pásovou techniku zde reprezentují legendární sovětské tanky T 34/85 válečné i poválečné výroby, následují samohybná děla SU 100, přestavěný tank T 34 na těžký německý tank Pz. Kfz. VI Tiger, kolopásové transportéry OT-810 v několika verzích včetně přestavby na různé verze německých Sd. Kfz. 251, vyprošťovací tanky VT 34, VT 55 a střední tank T 55AM2. Neméně početná je i kolekce obrněných transportérů z výzbroje ČSLA. Sezona 2006 byla zahájena za účasti válečných veteránů a zástupců zahraničních vojenských přidělenců dne 29. dubna slavnostním odhalením sochy velitele gardové tankové armády v Pražské operaci maršála Rybalka. V expozici uvidíte mimo nejnovější přírůstky pásové techniky jako OT 90 a ŽS 55 i repliku interiéru lehkého opevnění vz. 37 B, výstavu věnovanou druhému odboji a holocaustu na Rokycansku a expozici věnovanou výstroji a výzbroji ČSLA ze 70. let minulého století. Historická vojenská technika ze sbírek Muzea na demarkační linii byla vystavována na 17. ročníku Dne pozemního vojska – BAHNA 2006, kde muzeum patří tradičně k hlavním spolupracovníkům.

%

Adresa: Na okraji Rokycan na výpadovce č. 183 ve směru na Šťáhlavy, Starý Plzenec

36

KLUB VOJENSKÉHO MUZEA NA DEMARKAČNÍ LINII V ROKYCANECH

ÉH SK JEN KLUB VO

O

MU

D EM AR KAÈ NÍ LINII

ROKYCANY

Z EAN

A

Klub sdružuje zapálené nadšence – sběratele a vyznavače vojenské techniky, historie a militárií. Činnost klubu, jehož členskou základnu tvoří několik desítek členů zastupujících všechny generace, různé profese i obě pohlaví, je zaměřena především na záchranu historické, ale i současné vojenské techniky a na osvětovou činnost v oblasti vojenské historie naší republiky. Úzce spolupracuje s Vojenským muzeem na demarkační linii v Rokycanech, Československou obcí legionářskou a Armádou České republiky. Mezi pravidelné aktivity patří spolupořadatelská činnost na akci BAHNA, kde klub zajišťuje logistické zázemí pro ostatní vojenské historické kluby a obsluhuje vojenskou techniku ze sbírek muzea připravenou do statických i bojových ukázek. Každoročně se členové klubu podílí na oslavách osvobození, připomínce okupace naší vlasti a na oslavě Dne veteránů v Rokycanech, kde rovněž zajišťují především přípravu a provoz historické techniky ze sbírek muzea a předvedení dobových stejnokrojů spojeneckých armád. K dalším aktivitám klubu patří spolupráce s Armádou České republiky při zakládání aktivních záloh dobrovolných – členové klubu stáli v roce 2000 u zrodu první jednotky aktivních záloh a nyní tvoří většinu příslušníků 1. tankové roty aktivních záloh AČR „Československých legií“. Opomenout nelze ani výrazný podíl klubu a muzejní techniky na odstraňování škod v oblastech zasažených povodněmi – v roce 1998 v Dobrušce a v roce 2002 ve Lnářích a Blatné. V roce 2005 se členové klubu podíleli na logistické podpoře defilé k 60. výročí ukončení války v Praze, prezentací historické techniky podporovali oslavy i v Ostravě, Opavě, Postřekově, Českém Krumlově a Rokycanech. K 60. výročí vylodění spojenců v Normandii připravil klub ve spolupráci s Jednotou ČsOL při Vojenském muzeu na demarkační linii pro své členy tematický zájezd do Francie, v loňském roce pak do Polska na historickou rekonstrukci bojů v září 1939 na řece Bzuře. Členové klubu se společně scházejí v muzeu při úklidových brigádách výstavních ploch, při opravách a přípravě techniky, rádi společně posedí i v klubovně, kterou si v muzeu svépomocí zrekonstruovali, při promítání dokumentárních záznamů z akcí či při oslavách různých výročí.

Kompletní přehled a podrobnosti o připravovaných či provedených akcích, fotodokumentaci či technická data k muzejní technice lze najít na internetové adrese: http://www. klub-vm.webzdarma.cz

37

STRAŠICE Obec Strašice se rozkládá v podhorské oblasti středních Brd na pomezí Plzeňského a Středočeského kraje. Již od dávných dob jsou Strašice rozděleny na tři části. První má název Dvůr, je nejvýše položená a nachází se zde hned několik památek. Zdálky viditelnou dominantou je gotický kostel zasvěcený svatému Vavřinci, který v současné době prochází citlivou rekonstrukcí. Uvnitř této posvátné budovy lze na svornících kleneb presbytáře a zákristie spatřit rožmberskou růži, která se dostala i do znaku obce. Naproti kostelu se nachází „stará škola“, nad jejímž vchodem je umístěna litinová deska z místní slévárny s anagramem z roku 1818. Ve Dvoře se nachází také fara, která stojí na bývalém tvrzišti tzv. strašického hradu, kde lze dodnes spatřit část kruhového valu a příkopu obklopujících bývalé sídlo rožmberského purkrabí. Malebnou lokalitu dotvářejí roubené chaloupky z konce 18. století. Druhá čtvrť, zvaná Ves, tvoří současné centrum obce. Stojí zde budova obecního úřadu, jsou zde obchody, pošta, základní a mateřská škola, knihovna, zdravotní středisko a další infrastruktura. K významným památkám patří pomník obětem první a druhé světové války stojící na návsi, dále barokní sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého. Třetí čtvrť – Huť se zapsala do historie českého železářství již na počátku středověku, kdy zde vznikla osada hutníků. Složitá soustava náhonů poháněla celou řadu hamrů, kde se zpracovávaly železářské výrobky různého sortimentu. Nedílnou součástí hutnického provozu se v 17. století stala jedna z prvních vysokých pecí na našem území. V současnosti navazuje na tuto tradici místní slévárna. Dějiny obce Strašice významně ovlivnil i pobyt armády, pro niž zde byla v roce 1934 vybudována kasárna. Z původních čtyřiceti srubových budov a velitelské vily je dodnes zachováno pouze několik objektů, které se bohužel nacházejí v havarijním stavu. Obec Strašice se proto společně s řadou odborníků a Národním památkovým ústavem v Plzni rozhodla zachránit alespoň malou část původních budov jako ukázku armádní architektury poloviny třicátých let minulého století. V budoucím muzeu bude možné spatřit expozice zaměřené především na činnost naší armády v Brdech a na dějiny obce Strašice. Jeho součástí bude informační centrum, které bude kromě jiného poskytovat možnost ubytování v autentickém prostředí prvorepublikových srubů.

38

OBSAH Historie Dne pozemního vojska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

Společné síly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

Velitelství společných sil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

Pozemní síly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

Vzdušné síly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

Podpůrný komplet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

Nadace pozemního vojska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

4. brigáda rychlého nasazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 41. mechanizovaný prapor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 42. mechanizovaný prapor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 43. výsadkový mechanizovaný prapor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 7. mechanizovaná brigáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . 13

71., 72. mechanizovaný prapor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . 13

73. tankový prapor

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

13. dělostřelecká brigáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 131. smíšený dělostřelecký oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 132. smíšený dělostřelecký oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 14. brigáda logistické podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 141. zásobovací prapor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 142. prapor oprav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 15. ženijní záchranná brigáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 22. základna letectva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 23. základna vrtulníkového letectva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 24. základna dopravního letectva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 25. protiletadlová raketová základna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 251. protiletadlový raketový oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 252. protiletadlový raketový oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 253. prapor zabezpečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

53. centrum pasivních systémů a elektronického boje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 102. průzkumný prapor

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Síly podpory a výcviku

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Velitelství sil podpory a výcviku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Ředitelství výcviku a doktrín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Ředitelství logistické a zdravotnické podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Vojenská policie

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola MO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 1. tanková rota aktivních záloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Vojenské muzeum na demarkační linii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Klub vojenského muzea na demarkační linii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Strašice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

© Vydalo Ministerstvo obrany České republiky – Agentura vojenských informací a služeb. Adresa: Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6. http://www.army.cz Zpracováno podle podkladů jednotlivých součástí MO a AČR. Redakce účelové tvorby. Řízením redakce pověřen: Jaroslav Roušar. Odpovědná redaktorka: Irena Grebíková. Výtvarné řešení a zlom: Hana Rozmanitá. Foto: archivy útvarů a zařízení AČR, archiv AVIS; s. 4, 1. a 4. s. obálky - Luděk Rozmanitý; 4. s. obálky - Pandur - Radko Janata. Dáno do tisku: červen 2007. Tisk: Dragon press s. r. o., Klatovy NEPRODEJNÉ. Kopírovat, překládat a rozmnožovat publikaci bez souhlasu vydavatele je zakázáno. ISBN 978-80-7278-408-0