7 /2014
NOVINY PRO PREVENCI A LÉČBU OBEZITY
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
/ ZDARMA
Č T Ě T E U V N I T Ř / / J A K S E C V I Č Í V E Š V Ý C A R S K U C U K R O V K A O H R O Ž U J E S R D Í Č K O P O S I L U J E M E S VA L S T V O S D Í L Í M E K R O K Y
Tak zase po létě Prázdniny skončily, pomalu se zkracuje den, klesá venkovní teplota a náš organismus se začíná připravovat na zimu. ZIMNÍ SPÁČI PŘIBÍRAJÍ, ALE LIDÉ NEMUSÍ…
U zvířat, která se ukládají k zimnímu spánku, se aktivním, hormonálně řízeným dějem sníží teplota těla na hodnotu jen o 1 °C vyšší než je teplota úkrytu (např. na 5 °C), klidový metabolismus se sníží na 2–5 % své původní hodno‑ ty. Dech se zpomalí na frekvenci dvakrát za minutu, srdeční tep se sníží třeba až na jednu setinu a tělo je zcela v klidu. Tak tito živočicho‑ vé docilují naprosté minimalizace spotřeby energie svého organismu. To však na dlouhé období zimního spánku (které může trvat i déle než půl roku) samo o sobě nestačí, a proto je nezbytné nastřádat záso‑ by v podobě tuku. Lidé tímto „zimním mecha‑ nismem“ vybaveni nejsou a zimu přežívají zabaleni do teplého oblečení. Přesto omlouváme svůj hmotnostní přírůstek právě fyziologickými pochody, které jsou vlastní jen těm nám tolik vzdáleným živočichům. U člověka je příčina zcela odlišná – omezení pohybové aktivity během kratších a chladnějších dnů a dostatek potravin, které mají termogenní efekt jak hned po jejich požití, tak energii, kterou však nespotřebu‑ jeme při pohybu jako v létě. Ta se následně ukládá do tukové tkáně – bohužel však směřuje do bílé tukové tkáně a nikoliv do hnědé, ze které bychom ji dokázali rychle‑ ji využít. Je ale pravda, že schop‑ nost uchovat přebytečnou energii byla v minulosti pro naše předky
výhodná, protože jim umožnila přežít dlouhé zimy a období hladu.
VÁNOCE JSOU DALEKO, ALE PŘIPRAVIT SE NA NĚ BY NEBYLO ŠPATNÉ UŽ DNES
V září mluvit o Vánocích – hrůza! Spousta z nás však začíná řešit, jak letošní svátky přežije, co koupí rodičům, dětem, vnoučatům, kdo přijde kdy a kam na návštěvu a co bude třeba připravit. Většinou to dopadne stejně – vše se nakonec stihne, dobře se najíme a po Vá‑ nocích máme o 1–5 kg víc. Místo dlouhého přemýšlení, jak letošní Vánoce „hmotnostně“ zvládneme, pokusme se raději těch 1–5 kg do svátků shodit. Budeme se tím lišit od živočichů, kteří v očekávání zimního hladu touto dobou přibíra‑ jí, a můžeme si být jisti, že na rozdíl od nich nás to na životě určitě neohrozí. Může se stát, že pak místo očekávaného „vánočního“ vzestupu hmotnosti, přibude přes svátky kilogramů méně, nebo dokonce žádný nebo žádný, jak by se stalo, kdybychom začali s redukčním režimem až po Novém roce.
HOUBY MOHOU BÝT DOBRÝ ZAČÁTEK…
Na houby by se mělo chodit každý týden minimálně dvakrát, a to i v době, kdy nerostou. Typický houbařský výlet znamená 2 až 4 hodiny pohybové aktivity na zdravém vzduchu, daleko od civilizace a často bez signálu mobilních telefonů, navíc na měk‑ kém povrchu, což může být tou
nejlepší relaxací pro tělo i duši. Kromě toho, že vydáme hodně energie, protáhneme si i svalstvo: často jdeme do předklonu, lezeme po čtyřech a zase se narovnáme. Pro kardiaky sice může být pohled na rodinku hříbků mírně rizikový, ale infarkt z radosti je opravdu vel‑ mi vzácný. A pokud někoho dokáže rozčílit, že je ten nejkrásnější hřib červivý, bude lepší před houbař‑ ským výletem navštívit psychologa. Nejdůležitější však je, že se náš mozek zaměstnává jinou činností než běžnými starostmi. Duševní relaxace v kombinaci s fyzickou aktivitou přináší ten největší zdra‑ votní efekt. Z každého výletu je důležité si přinést něco pozitivní‑ ho – někdy houby a jindy „houby“. Pokud tedy „houby“ najdete a máte s sebou náhodou kroko‑ měr, zjistíte, že jste ušli o hodně delší trasu než v lese plném hub. Myšlenka na to, co tomu řekne váš pan doktor, by vám mohla radost udělat. Klidně si číslo zapište a na‑ hlaste při nejbližší kontrole.
Pozor na hypoglykémie u diabetiků – procházka může být tak náročná, že při běžné antidiabetické léčbě, která může způsobovat hypoglykémie, dojde k příliš velkému poklesu hladiny cukru. Proto je svačinka s vyšším obsahem sacharidů pro pacienty na inzulínu nutná.
ZAJISTĚTE SI ČAS PRO SEBE…
Září je nejsložitější měsíc pro rodiny s dětmi, kdy mnoho rodičů neví, kde jim hlava stojí. Často se do péče o potomstvo zapojují prarodiče, což jim ubírá čas na vlastní aktivity. Aby však byla péče o vlastní zdraví a snaha zvýšit svou kondici úspěšná, je třeba si nejprve zajistit čas jen pro sebe. Proto je třeba udělat si s předstihem plán a najít si alespoň dva všední dny, v nichž si vyhradíte čas na pohybovou aktivitu. Pokud jej mít nebudete, ani sebevětší námaha o víkendu to nenahradí. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
NEZAPOMEŇTE, ŽE ABYSTE MĚLI ENERGII PRO POHYB, MUSÍTE JI NEJEN NAČERPAT, ALE PŘEDEVŠÍM MÍT VÝKONNOU JEDNOTKU (SVAL), KTERÁ JI DOKÁŽE SPRÁVNĚ VYUŽÍT.
PARTNER DISTRIBUCE
2
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Švýcarská zkušenost VŠTJ Medicína Praha dlouhodobě buduje v rámci Programu švýcarsko‑české spolupráce dobré vztahy k výměně zkušeností s kolegy ze země čtyřtisícovek. Na jednom z odborných setkání opakovaně zaznělo, že základním léčebným prostředkem u lidí s ischemickou chorobou srdeční (například po infarktu) je změna životního stylu, který k onemocnění vedl. Invazivní léčebné metody (angio‑ plastika, bypass) jsou určené k překlenutí akutního stadia, kdy je nedostatkem kyslíku za uzavře‑ nou věnčitou tepnou ohrožena srdeční svalovina (vzniká infarkt). Po zvládnutí akutního infarktu se však musí přerušit bludný kruh životních zlozvyků, které chorobu vyvolaly. Sedavý způsob života a nezdravá strava pak ohrožují i „spravené“ srdeční cévy. Již Obesity NEWS 2/2014 přinesly rozhovor s profesorem Hugo Sanerem, který tvrdí, že i stres je zlozvyk, kterému se lze odnaučit. Stejně tak tvrdí, že přísné celoživotní zákazy nefungují a je nutné nastavit taková pravidla životosprávy, která lze dodržovat dlouhodobě.
NENÍ TO TĚŽKÉ, TVRDÍ KARDIOLOG
Co taková změna životosprávy pro kardiaky znamená? „Není to těžké,“ tvrdí s úsměvem profesor Saner. „Znamená to více příjem‑ ného pohybu, chůze, jízdy na kole. Mnoho lidí přestane sportovat v mladé dospělosti. Když jim je čtyřicet, mnoho pracují a jezdí auty, v padesáti pak dostanou infarkt. Jde o to, aby se na své záliby z mládí rozpomněli a začali se opět hýbat. K tomu je nutné přidat i změnu stravovacích návy‑ ků. Pro kardiaky je velmi důležitá informace, že mohou jíst úplně všechno. Není třeba se zcela vzdát oblíbených nezdravých pochoutek, jen jich jíst podstatně méně.“
NEJEN DÉLKA ŽIVOTA, ALE TAKÉ JEHO KVALITA JE CÍLEM INTERVENCE
Podle studie, kterou v Česku loni provedla Organizace pro hos‑ podářskou spolupráci a rozvoj
(OECD, Organisation for Economic Co‑operation and Development), patří česká zdravotní péče o kar‑ diaky k nadprůměrným. To zna‑ mená, že stále méně lidí na infarkt
umírá, více jich se svým onemoc‑ něním žije. Záleží na tom, jak: zda s četnými omezeními, které stav po infarktu s sebou může nést, nebo normálním způsobem života s vysokou kvalitou bez závažných omezení. Podle výzkumů z posledních let vyplynulo, že ateroskleróza ve‑ doucí k infarktu je proces, v němž hraje podstatnou roli zánět, který působí na cévní výstelku, ovlivňu‑ je krevní srážlivost i autonomní nervstvo; je přítomen v ateroskle‑
rotických plátech. Léčebným cílem proto je odstranit tento zánět. Po infarktu je sice již pár minut „po dvanácté“, ale lépe pozdě, než vůbec. Jak takový zánět u kardiaka zastavit? Nejen léky, ale především životním stylem, kde na prvním místě stojí nekouření, pohyb a správné stravovací návyky. Marta Šimůnková
Sedm základních pravidel Přáním kardiologa Dr. Jeana‑Paula Schmida (University Hospitals, Inselspital, Bern), který odpověděl pro čtenáře Obesity NEWS na několik dotazů, bylo spojit svou profesi se sportem, a to mu kardiorehabilitace umožňuje. Sám se věnuje cyklistice a fotbalu. Jak u vás probíhá praktický trénink pacientů po infarktu? Nejde o problematiku typicky švýcarskou, ale vychází ze zku‑ šeností získaných od pacientů z celé Evropy. Ve Švýcarsku je obvyklé začít s rehabilitací hned po odeznění akutního stadia srdečního onemocnění, kdy dochází k prvnímu kontaktu nemocného s fyzioterapeutem. V první fázi dochází k časné mobilizaci, ve druhé k návratu do denního života a k přijatelné bezpečné formě cvičení, třetí fáze je trvalá rehabilitace v sekundár‑ ní kardiovaskulární prevenci. ff
Co je předmětem tréninku, co „se vyučuje“? Základem nácviku nového životního stylu je 7 „core components“: První je podpora změny životního stylu a edukace. Na druhém místě je ovlivnění rizikových faktorů – zanechání kouření, dieta a fyzická aktivita. Dále se jedná o péči o psychoso‑ ciální zdraví a teprve na čtvrtém místě jsou léky, tedy farmakote‑ ff
rapie. Pátým bodem je kardiopro‑ tektivní léčba, za nímž následuje dlouhodobé sledování a průběžné hodnocení stavu nemocného. Ve Švýcarsku je možné absolvo‑ val kardiovaskulární rehabilitaci ambulantně nebo v rezidenčních centrech. Důležité je, aby posky‑ tovatelé rehabilitačních a preven‑ tivních programů prošli auditem kvality a jejich služby odpovídaly standardům, které stanovila Swiss working group for cardiac rehabili‑ tation (SAKR). Pro pacienty po in‑ farktu je nutné zajistit profesionál‑ ní a odborně vedenou rehabilitaci fyzioterapeuty, kteří mají medi‑ cínské vzdělání, kteří dovedou typ a intenzitu cvičení přizpůsobit konkrétnímu pacientovi podle do‑ poručení kardiologa. Cílem je pak nejen snížení rizikových faktorů, ale i zlepšení kvality života. Které sportovní aktivity byste doporučil těm, co s rehabilitací začínají? Záleží na jejich kondici, zdravotním stavu a zálibě. Nemá význam nutit pacientovi pohyb, který ho nebaví. ff
Cyklistika je vhodný sport stejně jako například nordic‑walking. Sám osobně považuji cvičení za nejdůle‑ žitější složku kardiovaskulární reha‑ bilitace, protože má ochranný vliv na celý životní styl. Pohyb ovlivní psychiku, vyžaduje pravidelné zdra‑ vé stravování, vede k nekouření. Mohl byste poradit kolegům, jak motivovat pacienta ke cvičení? V první řadě je nutné s nemocným o nezbytnosti pohybu mluvit, zeptat se jej na jeho sportovní anamnézu. Pak je nutné společně najít čas ke cvičení. Je lépe najít příležitost k pohybu v rámci kaž‑ dodenních aktivit, jezdit v hezkém počasí do zaměstnání na kole, třeba jen dvakrát týdně, nebo chodit pěšky kdykoli je k tomu příležitost. Další možností je najít si pro cvičení společnost v rámci sportovního klubu. ff
Měl jste příležitost navštívit některé z českých kardiologických pracovišť? Bohužel nikoli, viděl jsem jen cen‑ trum doktora Matoulka. Oceňuji jeho velmi profesionální přístup k pacientům, a to i z pohledu kardiologa. Všichni odborníci na tomto pracovišti mají velmi dobré znalosti a k pacientům přistupují individuálně na základě zjištěného zdravotního stavu. ff
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
INFORMACE
3
Jak se stravovat po infarktu?
O K É N K O
Prodělaný infarkt myokardu vyžaduje řadu opatření, jejichž součástí je zákaz kouření, úprava či celková změna dietních návyků a rehabilitační programy zaměřené na vhodnou pohybovou aktivitu. Snížení a udržení tělesné hmotnos‑ ti v mezích normy – pomocí diet‑ ních opatření a pohybu – má pozi‑ tivní vliv i na další rizikové faktory rozvoje aterosklerózy (kornatění tepen), jako jsou vysoký krevní tlak, hladina glykémie (krevního cukru) a hodnoty tuků v krvi, čímž se výrazně snižuje riziko dalšího infarktu či jiných onemocnění srdečně cévní soustavy. V prvních dnech po záchvatu obsahuje dieta převážně sachari‑ dové potraviny (odvary z ovesných vloček a rýže, později vařená rýže, těstoviny, dušená mrkev, puding) a je šetřícího charakteru (tekutá či kašovitá konzistence, nesmažené, nemastné pokrmy atd.). Následuje pozvolný přechod ke stravě se snížením celkového energetického příjmu a změněným složením jídelníčku. Rozhodně neplatí, že již navždy vyřadíme tuky, ale pečlivě vážíme jejich výběr. V naší populaci obecně – a po prodělaném infarktu zejména – je zapotřebí snížit spotřebu nasycených mastných kyselin, které mají nejčastěji podobu „skrytých“ tuků (tučné maso, salámy, paštiky, tučné sýry a mléčné výrobky, ale i chipsy, krekry a podobně).
DOBRÉ RADY DO KUCHYNĚ
Nepoužívejte potraviny typu majonéza, tatarská omáčka, omáč‑ ky na smetanovém základě, saláty plovoucí v dresinku atp. Vynechte je úplně, anebo je nahraďte jogur‑ tovými či octovými zálivkami nebo trochou kvalitního oleje. ff Další část živočišných tuků nahraďte vhodnými rostlinnými (např. olivovým, slunečnicovým či řepkovým olejem, ořechy a seme‑ ny, avokádem). ff Minimálně dvakrát týdně zařaď‑ te mořské ryby (i tuňák ve vlastní šťávě je mořskou rybou). ff
Z bílkovinných potravin upřed‑ nostňujte méně tučné a libové druhy masa, mléčné výrobky s nižším obsahem tuku včetně těch zakysaných (jogurty, kefíry). Vhodné jsou i rostlinné bílkoviny obsažené v luštěninách, semenech či např. v tofu. ff Dbejte na bohatý přísun zeleni‑ ny a nemusíte se obávat ani ovoce, které kromě tolik proklínaného cukru obsahuje také spoustu vody, minerálních látek, vitaminů a vlákniny! ff Pozor si dejte spíše na sladkosti (např. sušenky, nekvalitní a mléčné čokolády, koláče, croissanty, buchty, „čokoládové“ tyčinky a jiné dobroty), ve kterých se kromě cukrů nachází obrovské množství tuků, často velmi nekvalitních. ff
Jako vždy – i po prodělaném infarktu platí – všeho s mírou. Veškeré změny, které v jídelníčku uděláte, by měly být pozvolné, jeli‑ kož jde o to, aby byly trvalé. Nemá smysl jíst týden jen mrkev a poté se vrátit ke chlebu s bůčkem. Ideál‑ ním cílem je vyvážená a zdravá strava, kterou budete dodržovat celý život. K upevnění vytvořených návyků zdravého životního stylu (nejen) po prodělaném infarktu jistě pomůže pravidelná a vhodná pohybová aktivita, např. chůze či jízda na rotopedu. Samozřejmos‑ tí jsou pak pravidelné návštěvy na příslušném kardiologickém pracovišti. Závěrem snad pouze dodejme, že vše uvedené (tedy kromě prv‑ ních dnů diety po infarktu) platí i pro ty, kteří by rádi případnému infarktu předešli. Není nic účinněj‑ šího než prevence!
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
Bc. Martina Daňková,
nutriční terapeutka, VŠTJ MEDICINA Praha
LÉKÁRNÍKA
Kromě problémů s hmotností řeším už mnoho let i zánět dásní a pomalu postupující parodontózu – podle mého zubaře. Doporučil mi, že mám používat speciální pasty a ústní vody, ale já se moc nevyznám v tom, kterou si vybrat. Můžete mi prosím poradit? Petr K., Zlín Dnes odpovídá: Mgr. Věra Šperglová Na trhu je velké množství zubních past a je těžké se v nich vyznat. Doporučuji vybrat pastu bez SLS (sodium lauryl sulfát), s nízkou abrazivitou (obrušovací schopností). Při zánětech dásní je dobré použít zubní pastu s chlorhexidinem. Zubní pastu není třeba nanést na celý kartáček, stačí jen velikost zrnka hrachu. Používejte ji i na kartáček do mezizubních prostor. Po použití dobře zvolené zubní pasty není třeba vyplachovat ústa. Dále mohu při krvácení a zánětu dásní doporučit chlorhexidinové dezinfekční přípravky. Při slabším krvácení zubní pasty a ústní vody s chlorhexidinem v koncentraci do 0,12 %. Při silnějším krvácení s vyšší koncentrací. Ty se mohou používat pouze 1 týden po dobu maximálně 14 dnů. Léčbu parodontitidy je možno podpořit také užíváním koenzymu Q10 v dostatečné dávce.
Správná ústní hygiena však nesouvisí pouze s přípravky, které při čištění používáme, ale především s typem našich čisticích pomůcek – tedy zubních a mezizubních kartáčků. Pro výběr zubního kartáčku obecně platí – malá hlava, aby se dobře vyčistily i zuby vzadu a zevnitř, s co nejměkčími, rovně zastřiženými a hustými štětinami, které nepoškozují dásně a sklovinu. Lze doporučit i tzv. jednosvazkový kartáček, kterým se zuby opečovávají bez použití pasty. Nezapomeňte kartáček měnit po 2 měsících používání. Žádný kartáček, párátko ani zubní nit ale nedokážou vyčistit dásňový žlábek. Na vyčištění tohoto prostoru se používá mezizubní kartáček, a to takový, který bez odporu projde dovnitř a vyplní celý mezizubní prostor. Určit správnou velikost kartáčku je pro začátečníka těžké, nejlépe poradí zubní lékař nebo dentální hygienistka. Prostory mezi zuby nemusejí být stejné a většinou je třeba používat několik rozměrů kartáčků. Správná ústní hygiena je prevencí i léčbou mírného stádia parodontitidy, a proto je dobré obrátit se na dentální hygienistku. Střední a těžké stadium řeší stomatolog.
Alphega lékárna U zlatého anděla Masarykovo náměstí 440, Podbořany
4 Z D R AV Í
Kardiovaskulární rehabilitace, aneb infarktem život nekončí Onemocnění srdce nebo cév (kardiovaskulární onemocnění) a také operace srdce znamenají významný zásah do života člověka. Většina lidí zná ze své rodiny nebo okolí někoho, kdo prodělal akutní infarkt myokardu. Náhlá akutní příhoda znamená pro pacienta a jeho nejbližší důležitý impulz, že je třeba něco změnit. Akutní léčbou v nemocnici, která doslova zachrání život, je učiněn pouze první krok k uzdravení. Je relativně snadné si nechat přede‑ psat pilulky na vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol a „na srdce“, ale to je málo. Je potřeba pacien‑ tům a jejich rodinám pomoci se zavedením mnohdy zcela nových návyků, např. zvýšení pohybové aktivity, změny jídelníčku. Zde se na scénu dostává kardiovaskulární rehabilitace a v širším kontextu preventivní kardiologie.
ČASNÁ FÁZE
Kardiovaskulární rehabilitace začíná už v nemocnici, kde je za‑ měřena zejména na prevenci ztráty kondice, tzn. dekondice. Úplného uzdravení ještě není dosaženo. Tělesná zdatnost je často snížena ještě při propuštění z nemocnice. Ke zlepšení prognózy jsou nutné další změny životního stylu v době, kdy je nemocný v ambulantní péči.
PO PROPUŠTĚNÍ Z NEMOCNICE
Sotva stačí pacienti psychicky zpra‑ covat akutní situaci a již musí spolu se svými blízkými řešit neznámou a nejistou budoucnost. Zde začínají ambulantní programy kardiovasku‑ lární rehabilitace. Podle aktuálního zdravotního stavu pacienta a so‑ ciálního zázemí začínají programy buď bezprostředně po propuštění z nemocnice, nebo navazují na lá‑ zeňskou léčbu. Např. po „větším“ infarktu myokardu nebo po kom‑ plexních srdečních operacích pacienti nastupují do programu za 2–3 týdny po propuštění z ne‑ mocnice, kdy tuto dobu mohou trávit v lázeňské péči.
PREVENCE JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
Přirozeně je mnohem lepší kar‑ diovaskulárním onemocněním předejít, respektive co nejdříve zabránit dalšímu zhoršování one‑ mocnění, a tím i nástupu kompli‑ kací. To je možné v rámci různých preventivních programů, které se zaměřují na pacienty se srdečními chorobami, s diabetem mellitus, se zúžením či uzávěrem tepen dolních končetin nebo po cévní mozkové příhodě. Prevence je náročný úkol na celý život, zejména zpočátku než se vytvoří základní zdravé návy‑ ky. Často k tomu lidé potřebují podporu a návod, jak se dají nutné změny životního stylu správným směrem realizovat s co nejmenším odříkáním a co největší chutí.
CO JE KARDIOVASKULÁRNÍ REHABILITACE – KVR?
Primárním cílem kardiovaskulární rehabilitace je pomoci účastní‑ kům/pacientům v dosažení opti‑ málního fyzického, psychického a sociálního funkčního stavu skrze cvičení a změnu životního stylu a optimalizaci užívaných léků.
Jaké jsou přednosti ambulantní kardiovaskulární rehabilitace? Pacientky a pacienti (dále jen pacienti) zůstávají ve svém obvyklém domácím a pracovním prostředí, kde mohou nově nabyté návyky rovnou uplatňovat. ff Rodinní příslušníci mohou být zapojeni do změn životního stylu. ff Je možný rychlý částečný nebo úplný návrat do zaměstnání. ff Mohou být odhaleny různé možnosti zdravých aktivit v místě bydliště a jeho okolí. ff
Ulehčí se přístup k lokální pacientské skupině se srdečními obtížemi. ff Náklady na ambulantní rehabili‑ taci jsou nižší než ústavní/lázeňská léčba. ff
Komu lze doporučit účast na ambulantních kardio‑rehabi‑ litačních programech?
Hodí se pro všechny pacienty, kteří chtějí na svém zdraví pracovat ve svém obvyklém prostředí a sami chtějí přispět k tomu, aby zabránili komplikacím a recidivě infarktu.
Při kterých onemocněních mají pacienti prospěch z programů kardiovaskulární rehabilitace?
při onemocnění věnčitých cév bez srdečního infarktu, ff po srdečním infarktu, ff po našití bypassu na koronární tepny nebo po balónkovém rozší‑ ření věnčitých cév, ff po operaci srdečních chlopní, aorty nebo po transplantaci srdce, ff při srdečním selhání srdce jakožto pumpy, ff nedokrvení tepen, ischemická choroba dolních končetin, ff po méně závažných záchvatech mozkové mrtvice bez závažných poškození, ff po implantaci kardioverteru‑de‑ fibrilátoru, ff po ukončení resp. v návaznosti na lázeňskou rehabilitaci, ff pro pacienty s více kardiovasku‑ lárními rizikovými faktory (dia‑ betes mellitus, vysoký krevní tlak, zvýšené krevní tuky, nedostatek pohybové aktivity, kouření, stres, nadváha/obezita), ff pro pacienty s chronickými kar‑ diovaskulárními potížemi (s cílem zlepšení kardiovaskulární a tělesné zdatnosti a tím zároveň psychické pohody). ff
Jak fungují ambulantní programy?
Než pacienti začnou s tréninko‑ vým programem, analyzují se rizi‑
kové faktory pro vznik srdečních onemocnění. K tomu se odebere krev k základním analýzám, pro‑ vede se zátěžový test na bicykloer‑ gometru nebo na běhátku, aby se stanovila výkonnost a optimální tréninková zátěž. Všechny programy obsahují pohybovou aktivitu v tělocvičně, někdy v bazénu nebo venku. Jedna tréninková jednotka trvá vždy podle stupně výkonnosti jednu až tři hodiny a je vedena vyškolenými fyzioterapeutkami a cvičitelkami. Pod vedením se jednou až dvakrát týdně pacienti učí speciální uvol‑ ňovací cviky jako je dýchací cviče‑ ní, autogenní trénink nebo svalová relaxace. Pacienti by měli mít možnost využít různých poraden‑ ských služeb, například nutričního poradenství, poradenství v odvyká‑ ní kouření, a je‑li potřeba i psycho‑ logické péče. Program je doplněn přednáškami ohledně kardiovas‑ kulárních chorob a jejich léčby, kardiopulmonální resuscitace. Po první akutní fázi onemoc‑ nění, když se pacientům navrátí výkonnost, mohou v aktivitách dlouhodobě pokračovat ve skupině pacientů s obdobnými obtížemi. Členové skupiny se vzájemně podporují a motivují při zdolávání rizikových faktorů a při utváření nového životního stylu. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., 3. interní klinika VFN a 1. LF UK
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
INFORMACE
5
Diabetes a kardiovaskulární onemocnění Cukrovka 2. typu je samostatným rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Při cukrovce dochází k významně rychlejšímu rozvoji aterosklerózy, tedy k poškození cévních stěn, do nichž se ukládá cholesterol a vznikají tzv. aterogenní pláty. Zvýšena hladina cukru, jejímž ukazatelem není jen okamžitá hladina glukózy v krvi (glykémie) při měření glukometrem, ale pře‑ devším zvýšená koncentrace tzv. glykovaného hemoglobinu („dlou‑ hého“ cukru) signalizuje význam‑ ně zvýšené riziko srdečně‑cévních (kardiovaskulárních) komplikací.
tie), v oční sítnici (retinopatie), případně postihují nervy vedoucí vjemy (senzitivní), ale i ty zodpo‑ vědné za pohyb (motorické). Toto postižení nervů označujeme jako diabetickou neuropatii, jejímž velmi nepříjemným příznakem je typická bolest.
OHROŽENÍ MALÝCH I VELKÝCH CÉV
Diabetes není jedinou příčinou makrokomplikací, zejména infarktu myokardu. Diabetici mají další rizikové faktory, které vedou k rychlejšímu rozvoji cévních změn a představují tak varovný příznak. V kombinaci s cukrovkou 2. typu nečastěji nacházíme vysoký krevní tlak a zvýšenou hladinu tuků v krvi. Tzv. diabetická dyslipidémie u dia‑ betiků 2. typu je častěji spojena s relativně normální nebo jen mír‑ ně zvýšenou hladinou celkového cholesterolu, ale významně změ‑ něným poměrem mezi „hodným“, tzv. HDL‑cholesterolem, který
Kardiovaskulární, resp. cévní one‑ mocnění při cukrovce jsou obecně nazývána jako makrokomplikace diabetu. Jde o postižení velkých cév, které se projevuje jako ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a ischemic‑ ká choroba cév dolních končetin. U diabetiků dochází také však k poškození nejtenčích cév (kapilár) v různých orgánech a pak hovoříme o tzv. mikrokom‑ plikacích diabetu. Ty se vyskytují nejčastěji v ledvinách (nefropa‑
TLAK A TUKY
bývá snížen, a LDL‑cholesterolem, který bývá zase zvýšen. Dalším nálezem je pak zvýšená hladina tzv. triglyceridů. Protože oba nálezy – dyslipidémie a cukrovka – společně znamenají násobení rizika pro výskyt kardiovaskulárních onemoc‑ nění, jsme při léčbě zvýšené hla‑ diny cholesterolu daleko přísnější u diabetiků: hodnoty tzv. LDL‑cho‑ lesterolu se snažíme maximálně snížit, a to významně více než u lidí bez cukrovky. Velmi podobné je to u vyso‑ kého krevního tlaku. Zatímco u lidí bez cukrovky se spokojíme s krevním tlakem pod 140/90 mmHg, v případě přítomnosti diabetu se pak snažíme krevní tlak snížit na 130/80 mmHg, protože při takto dobře léčené hypertenzi nedochází k rychlému rozvoji cév‑ ních změn. Pokud jsou přítomny již cévní komplikace v ledvinách, což se projeví zvýšeným průnikem bílkoviny do moči (k tomu vede poškození cévní stěny na „filtrač‑ ní“ membráně), je snaha krevní tlak ještě snížit o dalších 5 mmHg až na 125/75. Při takto nízkém krevním tlaku dochází ke zpoma‑ lení progrese poškození cév. Další snižování krevního tlaku většinou
již nemá smysl, protože ochrana cév by byla zase „vykompenzová‑ na“ rizikem nedostatečného prokr‑ vení mozku, ke kterému by mohlo dojít zejména při změně polohy (tzv. ortostatická hypotenze) s ná‑ slednými pády se všemi riziky.
POHYBOVÁ AKTIVITA – SPOLEČNÝ LÉK
Existuje mnoho léků, jimiž se diabetes léčí. Kromě přípravků na snížení hladiny cukru diabetik zpravidla užívá léky na zvýšenou hladinu cholesterolu – tzv. statiny, které zastavují tvorbu cholesterolu v organismu, a/nebo léky na vysoký krevní tlak. Tzv. nefarmakologická léčba (dieta a pohyb) rozhodně u mnohých diabetiků nestačí. Avšak nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje riziko kardiovasku‑ lárních onemocnění, je pohybová aktivita. V případě již existujícího kardiovaskulární onemocnění, zvláště pak ischemické choroby srdeční, fyzická zdatnost nejví‑ ce ovlivňuje dobu přežití a její význam narůstá s věkem. To znamená, že zvýšením fyzické zdatnosti jednoznačně ovlivníme svoji budoucnost nejvíce! MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Kombinované typy bariatrických výkonů Bariatrické výkony lze rozdělit na dva základní typy – restrikční a malabsorpční. V minulých číslech Obesity NEWS jsme vysvětlili restrikční a malabsorpční, zbývá poslední typ – kombinované. Gastrický bypass patří mezi kom‑ binované výkony. Spojuje prvky restrikce (zmenšení objemu žalud‑ ku a tím i množství přijaté stravy) a prvky malabsorpce (omezení plochy střeva schopné vstřebávat živiny). Výkon je podobný bilio‑ pankreatické diverzi (BPD) – ža‑ ludek je zde zmenšen na poměrně malý objem a napojen na kličku tenkého střeva, která vede potravu. Ze zbývající části žaludku (která zůstává na svém místě a neodstra‑ ňuje se) pak vede druhá klička,
kterou putují trávicí šťávy ze žluč‑ níku a slinivky. Zhruba po 1,5 m délky se kličky spojí, potrava se promísí s trávicími šťávami a roz‑ běhne se proces vstřebávání látek. Na rozdíl od BPD se zachovalou duodenální pasáží je zde menší žaludek, ale společná (spojená) klička střeva je delší – potrava se tedy může vstřebávat v delším úse‑ ku tenkého střeva. U gastrického bypassu tedy převažuje omezení množství potravy nad omezením vstřebávání látek.
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
Gastrický bypass je stejně jako BPD vhodný pro pacienty, kteří často podléhají „chuti“ k jídlu. Je to výkon nevratný a je nutné
pečlivě sledovat hodnoty vitaminů, minerálů a dalších látek v těle. Bc. Aneta Sadílková, nutriční terapeutka VŠTJ Medicína Praha
Výživa v pooperačním období Přestože většina operací se v současnosti provádí laparoskopicky (bez velké operační rány), v mnoha případech jde o značnou zátěž nejen samotné trávicí soustavy, ale i celého organizmu. Krátce po operaci je možné (a nutné) přijímat tekutiny a včas začít sice s tekutou, ale plno‑ hodnotnou výživou, která obsahuje dostatek bílkovin a dalších nezbyt‑ ných složek (vitaminů, minerálů a stropových prvků) pro hojení. Těmto požadavků odpovídá tzv. klinická výživa, což jsou lahvičky nebo krabičky (například Ensure) s nápoji (sipping). Jejich specifikem je vysoký obsah živin, potřebný obsah kalorií v malém objemu. I když se jedná o přípravek určený spíše lidem, kteří trpí podvýživou, uplatní se v krátkém poope‑ račním období i u bariatrických pacientů, aby u nich došlo k rychlejší rekonvalescenci po chirurgickém výkonu. miš
6
NAŠE TIPY
eVito – skupinová podpora Monitorování pohybové aktivity, eventuálně zapisování jídelníčků je výborná podpora pro redukční režim. Nicméně stále jste v tom sami a je potřeba velká vůle vydržet určitou dobu a překonat období, kdy se vám nechce. Máte‑li účet eVito s krokoměrem nebo kompletní systém, můžete svůj účet sdílet se svými přáteli. Výhodou spřátelených účtů je, že jste pod dozorem svých přátel,
S
E
R
I
Á
L
S
kteří vás včas mohou povzbudit, pochválit a stejně tak i vy vidíte jejich snažení. Není pochyb, že i tento „minidozor“ vede k lepším výsledkům. Ačkoliv do programů
E
R
I
Á
L
S
E
R
hubnutí z medicínského hlediska žádné soutěže nepatří, zvláště ne v počtu zhubnutých kilogramů, naopak u počtu kroků to může být tím správným povzbuzením. Vidět, že někdo, kdo není zdatný, postupně navyšuje energetický výdej i chůzí, bývá často prvním krokem k vlastnímu rozhodnutí k podobné aktivitě. Nemusíte mít vždy krokoměr u sebe, můžete využít i aplikace na chytrých telefonech, které monitorují váš pohyb (chůze, jízda na kole apod.) a automaticky tak doplňují obraz vaší pohybové akti‑ vity. Navyšování pohybové aktivity je přirozenější cesta ke změně životního stylu než zpřísňování diet. Zatímco diety se „opisovat“ nedají (každý má jiné chuťové preference, jinou pracovní dobu, jiné podmínky pro jídlo), tak pohybová aktivita, resp. její objem se „opisovat“ dá docela dobře. Pokud váš sledovaný objekt je již ve fyzické kondici, nesnažte se hned dosáhnout stejných čísel jako on. Začněte jen mírným navýše‑ ním například o 10 % týdně, co se týká délky aktivity, ale roz‑ hodně se snažte hned od začátku hýbat alespoň každý druhý den. I
Á
L
S
E
R
I
Je to opravdu o hodně lepší než jedenkrát týdně dlouhá aktivita. Musíte samozřejmě najít čas, který pohybovou aktivitou strávíte. Po‑ kud si chcete navyšovat pohyb tím, že místo jízdy autobusem půjdete z práce část cesty pěšky, vezměte si ten den do práce kvalitní sportovní nebo pohodlnou obuv. Rozhodně nenoste tašku přes rameno, ale použijte raději batůžek. Jenom tak docílíte dobrý pocit z pohybu a ne‑ dojde k přetížení nebo poškození vašeho pohybového aparátu, což by vás mohlo od dalších podob‑ ných aktivit odradit. Domluvte se s přáteli a pořiďte si eVito ve dvou. Chcete‑li si vyzkoušet třeba jen na tři měsíce i s konzultací pro‑ gram eVito, můžete se na stránkách www.vstj.cz přihlásit k tříměsíč‑ nímu programu se zapůjčením přístroje. Pokud se vám osvědčí, stačí vyplnit při objednávce kód HOS‑VSTJ a automaticky dostanete slevu jak na zařízení, tak na služby. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Á
L
S
E
R
I
Á
L
Zpevňujeme svalstvo (část 1) Při rychlém pohybu (chůzi, běhu, tanci, jízdě na kole) „spalujeme“ energii. Pokud však naše svalová soustava není v rovnováze, to znamená, že máme na těle různě vytrénované svalové skupiny, může dojít při pohybu k přetížení těch oslabených. Důsledkem jsou bolesti i námahová poranění svalů, kloubních struktur či páteře. Při sedavém zaměstnání ochabuje zejména svalstvo kolem páteře, pánevní svalstvo a břišní. To jsou přesně ty skupiny, které tělo drží ve vzpřímeném postavení a zabezpečují správné postavení páteře. Posilování osového svalstva je nejlepší prevencí mnoha bolestivých syndromů. Silné svalstvo udržuje metabolismus na vyšší úrovni i v klidu (zvyšuje tzv. bazální metabolismus). Základní postavení: Leh na zádech, dolní končetiny skrčené, chodidla opřená o podložku, míček mezi koleny, paže podél těla. Provedení pohybu: S výdechem zpevníme pánevní dno, koleny stiskneme míček, zatlačíme do chodidel a postupně odrolujeme pánev, bedra a hrudník. S nádechem se vracíme do výchozího postavení. Opakujeme 20×. Zaměření cviku:
Cvičení je zaměřeno na zpevnění svalů pánevního dna.
Autoři: PaedDr. Marta Muchová, PhDr. Karla Tománková, CSc. Foto: Lumír Smělík
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
A K T U A L I T Y A Z Á B AVA
A
K
T
U
A
L
I
T
7
Y A
K
T
U
A
L
I
T
Y A
K
T
NOVÉ REKONDIČNÍ CENTRUM V OSTROVĚ NAD OHŘÍ
U
A
L
I
T
Y A
K
T
U
A
L
I
T
Y A
K
T
U
A
L
I
T
Y
REKONDIČNÍ POBYT V SRBECH U KLADNA
Rekondiční centra vznikají pro potřeby především lékařů, v jejichž ambulanci není a ani nemůže být dostatek času na vysvětlení a vyzkoušení optimální pohybové aktivity v léčebném procesu. Po několikaměsíční přípravě se zdá, že aktivity jako nordic walking by se mohly rozběhnout již s podzimem a od ledna i některé indoorové aktivity. Jisté je, že cílem je zachovat bezplatnou konzultační činnost jako v ostatních centrech VŠTJ Medicína Praha. Společnost Nemos, která byla u zrodu myšlenky a bude hlavním partnerem Rekondičního centra Ostrov, má však vyšší cíle. Hlavním cílem je zabudovat tyto aktivity do zdravotního systému nemocnice, tak jako například v Praze nebo Českých Budějovicích, aby rekondiční centrum fungovalo jako spolupracující zařízení nejen pro obézní a diabetiky, ale také pro seniory v léčbě a prevenci osteoporózy, kardiaky a další pacienty, u kterých pohyb je významným lékem, ale většinou chybí prostor, kde ho bezpečně a efektivně realizovat.
V listopadu proběhne již tradiční edukačně‑rekondiční pobyt v Srbech u Kladna: koná se od 6. do 9. listopadu, je určen pro diabetiky 1. a 2. typu (35 míst) a dále pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním (10 míst). V průběhu pobytu si vyzkoušíte jak sestavit jídelníček, různé pohybové aktivity v tělocvičně i v přírodě, a to pod dohledem zkušených instruktorů – lékaře a sester z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Přihlásit se můžete na stránkách VŠTJ Medicína Praha v sekci pobytové akce, kde jsou i další informace a fotogalerie z minulých pobytů. Z
Á
B
A
6
V
A
2
Á
1
7
Sledujte tedy stránky Nemocnice Ostrov a VŠTJ Medicína Praha www.vstj.cz‚ kde najdete podrobnější a konkrétní informace.
Z
B
A
V
A
Z
Á
5
5
4
Již devátý ročník tradiční Drakiády pro malé i velké se uskuteční v sobotu 4. října 2014 od 14:00 v areálu Nemocnice pod Petřínem (Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze). Kromě klasického závodu v pouštění draků se můžete těšit na atraktivní doprovodný pro‑ gram pro děti. Všichni jste srdečně zváni.
A
3 3
4
6 4
8
5 3
1 5
7
DRAKIÁDA POD PETŘÍNEM 2014
V
9
2
Pravidelné procházky nordic walking pro zdatné i méně zdatné budou zahájeny 23. 9. 2014. Podrobný rozpis najdete na stránkách www.vstj.cz v sekci nordic walking. Na setkání s vámi se těší instruktorka Jana Šulco‑ vá, která pro vás připraví trasy, i další instruktorky VŠTJ Medicína Praha, Bc. Daniela Hillayová a Jana Žampová. Klienti Všeobecné zdravotní pojiš‑ ťovny mají procházky zdarma.
A
6
1 NORDIC WALKING V PRAZE
B
7
9
7 9
1
6
Sudoku Vyplňte mřížku tak, aby každý řádek, každý sloupec a každý čtverec o 3 × 3 políčkách obsahoval čísla od 1 do 9.
Správné řešení najdete na www.obesity‑news.cz.
www.obezita.cz Obesity NEWS 7/2014 – noviny pro prevenci a léčbu obezity / Periodicita: měsíčník / 8. ročník / Toto číslo vyšlo 5. září 2014. / Příští číslo Obesity NEWS vyjde 2. října 2014. / Vydává: NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Lípová 10, 120 00 Praha 2, ve spolupráci s nakladatelstvím MEDICAL TRIBUNE CZ, s. r. o., Na Moráni 5, 128 00 Praha 2 / Kontakt: tel.: 224 942 423, redakce@obesity‑news.cz / Vedoucí vydání: MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. / Šéfredaktorka: MUDr. Marta Šimůnková / Výroba: MEDICAL TRIBUNE CZ, s. r. o. / www.tribune.cz // Ilustrační fotografie: shutterstock.com / Grafická úprava: Zdeněk Staňka / Redakční rada: předseda: prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBI; členové: Bc. Aneta Sadílková, Bc. Martina Daňková, Bc. Danilela Hillayová / Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E 17352 / Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., © MediSpo, s.r.o., © VŠTJ MEDICINA Praha, o.s. Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.
PARTNER DISTRIBUCE
8
S P E C I Á L N Í P R O J E K T P O D P O R Y Z D R AV Í
Mýty a skutečnosti v léčbě civilizačních onemocnění Mez lidmi je rozšířeno mnoho mýtů, které jsou zdrojem chyb a omylů jak v diagnostice, tak i v léčbě. VŠTJ Medicína Praha, o. s., je nositelem projektu s podporou Všeobecné zdravotní pojišťovny, jehož cílem je mýty vyvrátit a poskytnout správné informace všem, kterým na zdraví záleží. Zájemci se mohou zeptat odborníků, vyzkoušet různé pohybové aktivity a vybrat si vhodné cvičení a jeho intenzitu podle současného zdravotního stavu. Většina tzv. civilizačních onemoc‑ nění (vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, obezita) vede k rozvoji aterosklerózy, která je charakteri‑ zovaná usazováním cholesterolu do cév, jejich tuhnutím a postupně i zužováním. Důsledkem jsou pak srdečně‑cévní choroby, které jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí nejen v České republice. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění je dán přítomností rizikových faktorů. Některé jsou neovlivnitelné: věk, pohlaví (muži jsou rizikovější), výskyt choroby v rodině. Jiné naopak ovlivnit lze a má velký význam je eliminovat, resp. snižovat. Mezi ně patří kouře‑ ní, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita a nízká pohybová aktivita. V praxi to znamená, že mají‑li rodiče ischemickou chorobu srdeční, resp. jsou po infarktu, mu‑ síme u jejich potomků důsledně léčit vysoký krevní tlak, snažit se udržet stálou hmotnost a s ros‑ toucím věkem je pak jednoznačně nejlepším preventivním lékem pohybová aktivita. Zdá se totiž, že zdatný obézní má významně nižší riziko srdečně‑cévních chorob než hubený, který se nehýbe.
Co je ischemická choroba (srdeční, cév dolních končetin)?
Při zvýšené námaze, zejména při pohybu, nejsou zúžené cévy schopny zajistit dostatečný přísun kyslíku do tkání, především do svalů. Dochází k nedokrev‑ nosti, ischemii. Bolest, která se v tom okamžiku objeví, se nazývá angina pectoris (postižení srdce), nebo také ischemická bolest
dolních končetin. Většinou odezní po ukončení zátěže.
NEJČASTĚJŠÍ MÝTY Infarkt musí bolet u srdce
Nemusí. Typický infarkt myokar‑ du je provázen svíravou bolestí na hrudi, která se šíří do levé horní končetiny. Nicméně u některých pacientů (zejména s cukrovkou nebo u žen) se může infarkt myokardu projevit atypickými bolestmi nebo proběhnout bez jakýchkoli obtíží. Infarkt se může projevit např. i náhle vzniklým pocitem nedostatku vzduchu, pocitem na zvracení, pocením či úzkostí. Máte‑li pochybnost, raději volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Posádky ZZS jsou vyškoleny a mají potřebné vy‑ bavení k rozpoznání, zda se jedná o infarkt nebo jiné onemocnění.
Po infarktu se musím šetřit
Opak je pravdou. Při nekom‑ plikovaném infarktu myokardu začínají pacienti cvičit již první den na lůžku, od druhého dne chodí okolo lůžka. Po týdnu už pacienti mohou absolvovat zátěžové vyšetře‑ ní do maxima a pohybová aktivita by naopak měla být zahájena co nejdříve. Pacienti, kteří začnou pra‑ videlně cvičit, mají významně nižší riziko opakování infarktu a snižuje se u nich významně i úmrtnost.
Při vysokém krevním tlaku nesmím posilovat
Určitě neplatí. Pravidelná pohybová aktivita má přinejmen‑ ším stejnou účinnost jako užívání jednoho léku na hypertenzi. Pohyb dovede snížit systolický krevní tlak
až o 8 mmHg. Správně prováděný odporový trénink (posilování) ovlivní krevní tlak dokonce víc než vytrvalostní/aerobní trénink. Na‑ víc správně dávkovaná pohybová aktivita má minimum nežádoucích účinků a ovlivňuje organismus komplexně.
Když mám dobrý tlak/choleste‑ rol, nemusím brát léky
Ale měli byste. Když už užíváte léky na vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol, a při této léčbě již máte tlak/cholesterol normální, tak je to zásluhou užívaných léků. Jejich vysazení povede opět k vze‑ stupu tlaku a zvýšení cholesterolu. Užívání léků na tlak a na snižování cholesterolu je pro většinu pacien‑ tů celoživotní záležitost.
Dušnost při námaze znamená onemocnění srdce nebo plic
chového úsilí. Začíná se projevovat při zvyšující se intenzitě zátěže, a to v závislosti na trénovanosti. U pacientů s onemocněním srdce či plic nebo u netrénovaných lidí se objeví při nižší intenzitě zátěže (např. pomalá chůze), u tréno‑ vaných při vyšší intenzitě (např. rychlém běhu). Pravidelnou pohy‑ bovou aktivitou se intenzita zátěže, při které pacienti pociťují dušnost, dá zvýšit, což platí i pro pacienty s chronickým srdečním selháním.
Resuscitovat má jenom profesionál
Ohromný omyl. Při srdeční zástavě se za každou minutu, kdy není pacient resuscitován, tj. není mu poskytnuta nepřímá srdeční masáž, jeho šance na přežití sni‑ žuje o 10 %. A laická resuscitace je velmi snadná. Stačí stlačovat hrudník frekvencí 100–120 stlače‑ ní za minutu do hloubky 5–6 cm (u dospělého). MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.
Projekt vznikl za podpory VZP
Může, ale nemusí. Dušnost je přirozený příznak zvýšeného de‑
Kdy a kde se můžete poradit s odborníky? KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ PRAHA: 15. ZÁŘÍ 2014, 8:00 – 16:00 Místo konání: Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4 BRNO: 23. ZÁŘÍ 2014, 8:00 – 16:00 Místo konání: Fit Centrum Machina, Kolejní 2, Brno ČESKÉ BUDĚJOVICE: 27. ZÁŘÍ 2014 Místo konání: Poliklinika Medipont, Matice Školské 1786/17, České Budějovice
www.civilizacnionemocneni.cz
w w w . o b e s i t y ‑ n e w s . c z
