Tajný život Salvadora Dalího Tato kniha je monumentem, který si vystavěl na vlastní počest sám Salvador Dalí. Jakkoli mu chybí falešná skromnost, jeho upřímnost je strhující. Dalí odhaluje svá tajemství takřka bezohledným způsobem. Vlastní životopis obsahuje výpověď Dalího o sobě samém, vlastní vizi malby, bytí i světa. Kniha je vášnivou autobiografií umělcegénia,říká:
„jediný rozdíl mezi šílencem a mnou je ten, že šílenec je šílený , a já ne.“ Salvátor Dalí prolomil všechny mýty. Jeho chování obviňuje a současně vábí.
Kolikrát jsem se u jejího čtení sama sebe ptala, jestli byl Dalí opravdu takový magor nebo jen přehání . Dalího obrazy miluju, jeho život i chování bylo značně extravagantní, ale to už k umělcům světového kalibru prostě patří...pořád jej ale obklopuje spousta tajemstvÍ.
V roce 1969 v Paříži pořídil kolekci fotografií, mezi nimiž dominuje portrét Dalího s vajíčkem, český fotograf, klasik české výtvarné a portrétní fotografie, Václav Chochola . Salvador Dalí (1904-1989) Kniha je rozdělená do tří částí – Dětství, Dospívání, výtvarná práce a Gala. Začíná jeho nejranějšími vzpomínkami, kdy přišel na tento svět, ale končí dříve než mu bylo 40. let. Katalánský malíř a grafik vystudoval obor malířství na madridské výtvarné akademii v letech 1921-1926; zde získal i obšírné znalosti z dějin umění.
V jeho raných dílech lze vypozorovat vlivy futurismu, metafyzické malby i kubismu. Obzvlášť si oblíbil díla Vermeerova a holandských mistru 17. století, tato záliba jej na čas přivedla k realistické malbě. V roce 1929 potkává Galu, která se stává jeho celoživotní partnerkou a až do své smrti v roce 1982 sehrává rozhodující úlohu také v jeho umělecké tvorbě. Ve stejném roce se Dalí přidává k surrealistickému hnutí. V roce 1938 se seznamuje se Sigmundem Freudem, jehož teorie psychoanalýzy se zásadním způsobem promítá do Dalího výtvarného díla. Dalího motivy se snaží zachytit nadreálnou iracionalitu a pohybují se ve světě snu a volných asociací S mnohdy nedohlednou hloubkou jeho obrazu občas silně kontrastovaly skandály a exhibicionistická veřejná vystoupení. Presto se kvalitou svého díla zařadil mezi největší výtvarníky a stal se též jedním z nejvýznamnějších podněcovatelů nových uměleckých směrů své doby. V roce 1926 odjíždí do Paříže, kde se setkává se svým velkým vzorem Pablem Picassem a zapojuje se do skupiny pařížských avantgardních umělců. V roce 1929 spolupracuje s již jmenovaným filmovým režisérem Luisem Buňuelem a natáčí s ním slavný surrealistický film s názvem “Andaluský pes“ a později v roce 1931 také film „Zlatý věk“. V témže roce se Dalí stává oficiálním členem pařížské surrealistické skupiny. Ve své tvorbě používá celou řadu symbolů, z nichž asi nejznámějším jsou roztékající se hodinky, které měly symbolizovat relativitu času tak, jak ji popisoval Albert Einstein.
Dalším jeho často používaným symbolem byli sloni na tenkých nohou a rozlézající se mravenci, kteří podle Dalího symbolizovali smrt a strach.
Ve 30. letech se věnuje i designu nábytku (navrhl například svou slavnou pohovku, kterou vytvořil podle rtů herečky Mae Westové
Maluje podobizny náboženských obrazů Ukřižování; nebo Hořící žirafu
V roce 1951 zahajuje na objednávku italské vlády práci na sto dvou akvarelových ilustracích k Božské komedii. Grafika, kterou ilustroval Dantovu Božskou komedii je představena v roce 1982 na výstavě v kapli sv. Agáty v Barceloně. Dalí umírá na selhání srdce ve věku 84 let 23. ledna 1989 ve Figueres. Pohřben je v kryptě svého muzea. Veškeré jeho dílo bylo odkázáno španělskému státu. Cyklus devětadevadesáti originálních dřevorytů – ilustrací k Dantově Božské komedii nás zve na dobrodružnou pouť do vlastního nitra. Obrazy ke zpěvům italského básníka vedou z Pekla přes Očistec do Ráje. Cesta je protkaná setkáním s velkou bolestí a pádem člověka,který se musí vyrovnat s lakomstvím, marnotratností, hněvem nebo pomstychtivostí, údělem sebevrahů, rouhači a kacíři, lichváři, podvodníky, pokrytci, zrádci nebo těmi, co se vymlouvají.
Potkají zde ledacos – vyvrácené stromy a surrealisticky deformované postavy, anatomické studie či chirurgické zákroky, převládající černošedou nebo probleskující a dráždící červenou barvu, porušenou geometrii i zvířecí rysy.
Z hrubé tělesnosti však lze postoupit ještě dál. K duševnímu očištění výčitek, pochybností, lhostejností a zaslepeností napomáhají strážní andělé. Milosrdenství těchto bytostí, jež spojují Zemi s Nebem, využívá Dalí v celém cyklu mnohokrát.
Ukazuje tak nejen drama vytržení se z okovů depresí, ale nabízí také paprsky světla a strom pokání.
Po pokorném vyznání se zjeví harmonická krajina Ráje. Zde pochod k Bohu lemují figury, které jsou oděné do rouch symbolizujících jejich nadpozemské stavy.
Jestliže dříve v Dalího obrazech převládalo modročervené téma, nyní se barvy velmi zjemňují. Láska k moudrosti, k člověku a k vesmírnému řádu cyklus završuje.
Božská komedie Autorem této alegorické básnické skladby, která patří k vrcholným dílům evropské středověké literatury, je jeden z největších italských básníků 14. století – Dante Alighieri (†1321). Epos má tři části: Peklo, Očistec a Ráj. Děj začíná v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek a končí půlnocí příštího pátku. V prvním zpěvu zabloudí básník v temném lese a snaží se dostat na sluncem ozářenou horu (symbol štěstí). V jeho pouti mu brání pardál, lev a vlčice (symboly rozkoše, pýchy a lakomství). Na pomoc mu přichází antický spisovatel Vergilius, který jej provází peklem a očistcem. Peklo je tvořeno devíti stupňovitými kruhy, dole se trestají těžké hříchy, výše lehčí. Jsou to kruhy pro nepokřtěné, smyslné požitkáře, lakomce a rozhazovače, kacíře a nevěřící, násilníky. Lstivce a podvodníky. Na dně je sídlo Lucifera, který popisuje jejich muka. Básník se během putování setkává s přáteli i odpůrci, vladaři i filozofy, s nimiž diskutuje, soudí je i kritizuje. Očistec má podobu ostrova s horou. Básník prochází nejdříve předočistcem a poté očistcem, který představuje lidské hříchy. Pyšní lidé se sklánějí pod tíhou balvanů, závistiví mají sešité oči, hněviví zpívají oslavný hymnus na Boha, leniví jsou přinuceni k horlivosti, nestřídmí nemohou dosáhnout na ovoce na stromě, neboť má vysoko větve a zhýralci procházejí plameny. Rájem Danteho provází jeho celoživotní láska Beatrice, která je symbolem nadpozemské dokonalosti, čistoty a pravdy. Vergilius sem jako pohan nesmí totiž vstoupit. Najdeme zde bránu jako ztělesnění rozumu božské a nadpozemské dokonalosti. Kající se básník, který uznává své hříchy je očištěn vodou z říčky Eunoé. Ocitá se před prahem Ráje, nalézajícího se na vrcholu očistcové hory. Putuje rájem, prochází devíti sférami blažených, za nimiž leží Empyreum, sídlo Boha a blažených. Zvětší poctou je pro básníka setkání s Bohem, které mu vnáší do duše pocit blaženosti. Do tajemství Trojice a Kristova vtělení ho zasvěcuje mystik sv. Bernard. Dílo vyjadřuje touhu člověka po poznání, po pravdě a dobru, hovoří o cestě k Bohu, která znamená spásu duše. Báseň je složena podle přesných pravidel – klíčovým číslem je trojka. Má tři části, každá má 33 zpěvů a zpěvy jsou složeny ze tří slok.
Salvador Dalí - "Vejít tělem, odejít hlavou"
Nejslavnější obraz s názvem Persistence paměti z roku 1931.
