T005-Ochrana a tvorba krajiny 00. Prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

07.11.2014

1 / 50

D - PŘEDMĚTY - AKREDITAČNÍ SESTAVA 2014/15

Předměty studijního programu Fakulta:

PRF

Akad.rok:

2014

N1601-Ekologie a ochrana prostředí

Obor:

1604T005-Ochrana a tvorba krajiny

Specializace:

00

Aprobace:

99

Typ studia:

Navazující

Forma studia:

Prezenční

Interní forma:

Není

Interní specifikace:

Není

Etapa:

1

Verze:

A

EKO/DPPK

Diplomová práce Master of Science Thesis Work

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

31

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

15 HOD/TYD

Ukončení:

Zápočet

Garant:

Prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc.

Obsah: Volba tématu diplomové práce. Zpracování literární rešerše a osvojení si metodik experimentálního či projekčního řešení problému. Získání dat pro následné vyhodnocení. Sepsání diplomové práce.Posluchač se bude účastnit konzultací u vedoucího diplomové práce a pod jeho odborným vedením bude zpracovávat práci, jejíž téma je specifikováno v zadání diplomové práce. Literatura: According to given topic of the Thesis.


07.11.2014

2 / 50

PŘEDMĚTY - AKREDITAČNÍ SESTAVA 2014/15

EKO/EKPOK

Ekologie populací v krajinném měřítku Population Ecology in Landscape Measure

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška,Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD + 1 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc.

Obsah: Populační systém a jeho komponenty, podmínky, zdroje. Variabilita populací a mechanismy udržující genetickou proměnlivost (mikroevoluce). Geografická proměnlivost. Kvantifikace procesů v populaci, migrace, rozptyl, dormance. Demografie, věková struktura, životní tabulky, křivky přežívání, populační projekce. Růst populace nezávislý na hustotě a vnitřní míra růstu. Rulet-Lotkova rovnice. Pohlavní struktura a proměnlivost v poměru pohlaví. Růst populace závislý na hustotě, typy populační dynamiky, časové zpoždění v závislosti na hustotě. Regulace, opožděná regulace, negativní zpětná vazba a zpětnovazební mechanismy, intraspecifická kompetice, kooperace (Alleeho efekt), překompenzovaná závislost mortality na hustotě. Maximální udržitelný výnos. Interspecifická kompetice, model Lotky-Volterry, princip kompetičního vyloučení, Predace, model Lotky-Volterry, funkční a numerická odpověď predátora, agregační odpověď. Obranná odpověď kořisti, kryptické a aposematické zbarvení, mimikry. Dynamika v přírodních populacích, populační cykly. Metapopulace. Ve cvičeních budou probrány základy odhadů absolutní populační hustoty metodami zpětných odchytů značkovaných jedinců, metodou kvadrátovou a distanční, a odběrovými metodami. Budou vysvětleny odhady relativní hustoty: indexy. Studenti se seznámí s odhady prostorových parametrů pomocí radiotelemetrie, s odhady populačního růstu a odhady přežívání. Literatura: Begon M, Harper JL, Townsend CR. Ecology. Individuals, Populations and Communities. Blackwell Scientific Publication, Boston, 945 pp. (v češtině Ekologie. Jedinci, populace a společen, 1990. Ehrlich PR, Roughgarden J . The Science of Ecology. Macmillan Publishing Company, New York, 710 pp., 1987. Krebs CJ. Ecological Methodology. Harper Collins Publishers, 654 pp., 1989. Krebs JR, Davies NB. An Introduction to Behavioural Ecology. Blackwell Scientific Publications, Oxford, 420 pp., 1993. Ricklefs RE. Ecology. 3rd ed., W.H. Freemean and Company, New York, 896 pp., 1990. Tkadlec E. Populační ekologie: struktura, růst a dynamika populací. BegonM, Mortimer M, Thompson DJ. Population Ecology. A Unified Study of Animals and Plants. 3rd ed., Blackwell Science Ltd, Cmabridge, 247 pp., 1996.


07.11.2014

3 / 50


EKO/EZPO1

Ekonomie a životní prostředí Environmental Economics

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

1 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Doc. RNDr. Jana Talašová, CSc.

Obsah: Vztah ekonomie a životního prostředí, tržní selhání, veřejné statky, externality. Přístupy různých ekonomických škol k řešení problémů v oblasti životního prostředí, zejména teorie Pigoua a Coaseho. Škody na životním prostředí a jejich řešení, internalizace externalit. Oceňování přírodních zdrojů, různé metody. Politika ochrany životního prostředí a její nástroje na úrovni ČR a EU, co by měla řešit veřejná autorita a na jaké úrovni. Ekonomické nástroje - ekologické daně a poplatky, dotace a obchodovatelná povolení. Administrativní nástroje, dobrovolné nástroje a přístupy znečišťovatelů, ostatní nástroje. Dopady regulace, nástrojů environmentální politiky na životní prostředí a ekonomiku. Literatura: Jílková, Jiřina. 2003. Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, Praha, 2003. ISBN 80-86684-04-0. Kolstad, Charles D. 2011. Environmental Economics. Second Edition. Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-973264-7. ŠAUER, Petr. 2007. Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2007. ISBN: 978-80-87076-06-4. Šauer,P.,Livingstone,M. Ekonomie životního prostředí a ekologická politika, vybrané klasické stati. Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha, 1996.


07.11.2014

4 / 50


EKO/GEK

Využití GIS v ekologii krajiny GIS in Landscape Ecology

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

Doc. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D.

Obsah: Obsah: Předmět navazuje na základní kurs GIS (EKO/GISO) a jeho hlavním cílem je doplnění základů GIS o pokročilejší nástroje zpracování zejména rastrových dat. Studenti se seznámí s nástroji rastrového modelování, s vytvářením a použitím výškových modelů, zpracováním dat dálkového průzkumu Země, s různými přístupy modelování vodní eroze, ekologickou stabilitou i krajinnými indexy. Vše s praktickými příklady zejména v prostředí ArcGIS. Literatura: Hlásny, T. Geografické informačné systémy priestorové analýzy. Poniky, 2007. Hofmann-Wellenhof, B., Lichtenegger, H., Collins, J. GPS Theory and Practice. Springer, 2004. Kennedy, M. Introducing Geographic Information Systems with ArcGIS: A Workbook Approach. New Jearsey, 2009. ISBN 976-0-470-37817-3. Tuček, J. Geografické informační systémy : principy a praxe. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-091-X.


07.11.2014

5 / 50


EKO/KPLI

Krajinné plánování I Landscape Planning I

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Předmět seznamuje posluchače se základní prostorovou diferenciací krajiny, abiotickými, biotickými a socioekonomickými vlastnostmi krajiny. Pozornost je věnována produktivitě krajiny, limitům využití území, jeho funkčnímu a prostorovému uspořádání, environmentální strategii využívání území a návrhům opatření na eliminaci negativních vlivů. Posluchači se v průběhu výuky seznámí s metodikami plánování krajiny (LANDEP, ÚSES), hodnocením erozních procesů atd. Cílem předmětu je i teoretická průprava k předmětu Krajinné plánování 2. Literatura: Kozová, M., Pauditšová, E., Finka, M. Krajinné plánovanie. STU Bratislava, UK Bratislava, UKF Nitra, SPU Nitra, 326 s. Kučera, P., Stránský, M., Weber, M., Salašová, A., Šarapatka, B. a kol. Úmluva o krajině. MENDELU ve vydavatelství ASTRON CZ, 183 s. Löw,J.-Míchal,I. Krajinný ráz. Nakladatelství Lesnická práce, Praha, 2003. Löw,J.-Míchal,I. Rukověť projektanta místního ÚSES. Vydavatelství Doplněk. Brno, 1995. Růžička M. Krajinnoekologické plánovanie- LANDEP II. Združenie Biosféra Bratislava, 2000. Sklenička, P. Základy krajinného plánování. Praha, 2003.


07.11.2014

6 / 50


EKO/KPLII

Krajinné plánování II Landscape Planning II

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

4 HOD/TYD

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: Teoretické znalosti předmětu Krajinné plánování 1 jsou doplněny o informace z praxe v oblasti navrhování a tvorby územního systému ekologické stability, erozních procesů, komplexních pozemkových úprav, hodnocení krajinného rázu atd. Hlavní náplní předmětu je konkrétní práce na projektu, hodnotícím stav individuálně zvoleného krajinného úseku, a v další fázi tvorba návrhu optimalizace tohoto území. Výstupem je textová a mapová část projektu, kterou student v závěru kurzu obhajuje před auditoriem. Literatura: Löw,J.-Míchal,I. Krajinný ráz. Nakladatelství Lesnická práce, Praha, 2003. Löw,J.-Míchal,I. Rukověť projektanta místního ÚSES. Vydavatelství Doplněk. Brno, 1995. Málek, Z., Horáček, P., Kiesenbauer, Z. Stromy pro sídla a krajinu.Vydavatelství Baštan, 357 s. metodiky MŽP, MMR, MZe. Růžička M. Krajinnoekologické plánovanie- LANDEP II. Združenie Biosféra Bratislava, 2000. Sklenička, P. Základy krajinného plánování. Praha, 2003. Šarapatka, B., Niggli, U. a kol. (2008):. Zemědělství a krajina: cesty k vzájemnému souladu. Vydavatelství Univerzity Palackého, 271 s. Van Elsen, T., Goetz, D. (2000). Naturschutzpraktisch. SOL, 109 s. vybraný mapový list ZM ČR 1: 10 000.


07.11.2014

7 / 50


EKO/LOPO1

Právo životního prostředí Law in Environmental Protection

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Doc. JUDr. Ludmila Lochmanová, Ph.D.

Obsah: Předmět je určen k bližšímu poznání právních předpisů a problematiky právní úpravy práva životního prostředí s přihlédnutím k souvisejícím úsekům práva.Okruhy: Obecný úvod, legislativní proces, úvod do práva ŽP, právo na informace o ŽP, právní ochrana složek ŽP (ochrana vod, ovzduší, ZPF, přírody a krajiny, zvířat a rostlin, lesa, nerostného bohatství), právní ochrana ŽP před působením člověka (problematika odpadů, obalů, ochrana před účinky ionizujícího záření, nakládání s GMO), posuzování vlivů na ŽP, integrované povolování, průřezové nástroje ochrany ŽP, správní řízení v oblasti ochrany ŽP. Obsah: 1. Právo jako normativní systém. Tvorba práva. Právní kultura. Prameny práva v materiálním a formálním smyslu. 2. Legislativní proces v ČR. Normativní právní akty: klasifikace, hierarchie. Platnost, účinnost, působnost a interpretace právních norem. 3. Tvorba právních předpisů v obcích a krajích. Nařízení obcí. Obecně závazné vyhlášky krajů. 4. Úvod do práva ŽP - předmět, systematika, nástroje, principy, organizace státní správy 5. Právo na informace o ŽP, účast veřejnosti na rozhodování o otázkách ZP 6. Právní ochrana jednotlivých složek ŽP I. (voda, ovzduší) 7. Právní ochrana jednotlivých složek ŽP II. (příroda a krajina, živočichové a rostliny) 8. Právní ochrana jednotlivých složek ŽP III. (zemědělský půdní fond, les) 9. Právní ochrana ŽP před působením člověka (odpady a obaly, ionizující záření, hluk, vibrace) 10. Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA) 11. Integrované povolování (IPPC) 12. Průřezové nástroje ochrany ŽP (územní plánování), správní řízení v oblasti práva ŽP Literatura: DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Pekárek,M. Zákon o ochraně přírody a krajiny ? Komentář. Nakladatelství JURISDICA BRUNENSIA. Brno, 1995. Pekárek,M. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Brno: Masarykova Univ., 2000.


07.11.2014

8 / 50


EKO/NESO

Ekologie společenstev a ekosystémů Community ecology and ecosystems

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Aktuální trendy ve studiu ekologie společenstev, terminologie, teorie, změna ústředního paradigmatu. Biologická komplexita. Charakteristika společenstev (koncepty, vymezení, klíčové druhy a dominanty, Gaia). Struktura společenstva (diverzita, indexy diversity, modely, společenstva v prostoru a času, sukcese, klimax, organizace a vlastnosti společenstev). Základní metody studia struktury společenstev (ordinace, gradientová analýza, klasifikace). Biodiverzita (lokální, regionální, globální, prostorová heterogenita, význam disturbance, gradienty biodiverzity, S-A závislost, teorie ostrovní biogeografie, Rapoportovo pravidlo, makroekologické patterns). Stabilita společenstev (konektance, resilience, rezistence, konvenční názor). Ekosystémy (koncepty, primární a sekundární produkce, koloběhy látek, tok energie, potravní řetězce a sítě). Koloběhy prvků (N, C, S, P, H2O, metody monitoringu, vliv člověka). -

ekosystém a jeho kritika biodiverzita a ekosystémové služby neutrální teorie biodiverzity struktura společenstev a modely pořadí-početnost význam a použití metod Jackknife, bootsrap a rarefakce koexistence druhů ve společenstvech/coexistence of species in communities analytické sukcesní modely (Markovův & Hornův model sukcese) variabilita prostředí a Milankovičovy cykly faktory limitující biodiverzitu globální gradienty druhové diverzity

Literatura: Begon M., Harper J.L. & Towsend C. R. Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 1997. Kuras T. 2013. Ekologie společenstev a ekosystémů. Univerzita Palackého v. Ricklefs RE, Miller GL. Ecology. 4th ed. New York: W.H. Freemean and Copany., 2000.


07.11.2014

9 / 50


EKO/OBPR

Oborová praxe The branch practice

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

6

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

10 DNY/SEM

Ukončení:

Zápočet

Garant:

Mgr. Jan Losík, Ph.D.

Obsah: Oborová praxe je určena k získání praktických zkušeností v ochraně životního prostředí a krajiny. Praxe se realizuje zejména na pracovištích státní správy ochrany životního prostředí, tj. pověřené a krajské úřady, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, na pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny, správách povodí,projekčních organizacích, úpravnách vod a čistírnách odpadních vod.Kromě státních organizací lze absolvovat praxi v nestátních zařízeních (organizace, zabývající se projekční a konzultační činností v oboru ochrany životního prostředí, revitalizacemi a managementem chráněných území nebo krajiny).Každý student projedná projekt své praxe s garantem magisterské specializace oboru, který následně podá k organizaci oficiální žádost, případně zajistí uzavření smlouvy mezi PřF a organizací, ve které by měla praxe proběhnout a vyžádá si hodnocení praxe po jejím uzavření jako podklad pro udělení zápočtu. Literatura: Dle doporučení vedoucího stáže nebo odborného garanta.


07.11.2014

10 / 50


EKO/ODP

Odpady v životním prostředí Waste Management in the Environment

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.

Obsah: Historický vývoj odpadů. Vznik, zdroje, výskyt a druhy odpadů. Strategie nakládání s odpady. Skládkování odpadů - typy skládek, výstavby skládek, technologické části skládek, procesy ve skládkách, škodlivý vliv plynných a kapalných emisí, skládkování odpadů v ČR. Zařazení odpadů, hierarchie nakládání s komunálními odpady a jejich živnostenskou složkou, odpady z obalů. Tepelné zpracování odpadů - spalování, pyrolýzní technologie, hydrogenační metody, jiné termické metody, spalovací zařízení v ČR. Kontaminované půdy. Kompostování organických odpadů. Anaerobní fermentace. Biodegradace. Fyzikální a chemické metody zpracování odpadů. Informační zabezpečení odpadového hospodářství. Legislativní rámec ČR a EU v oblasti odpadů a odpadového hospodářství, informačním zabezpečením odpadového hospodářství. Aktuální stav odpadového hospodářství v ČR a na predikce vývoje nakládání s odpady. Literatura: Balner, P. a kol. (2003. Hospodaření s odpady v obcích. Martina Vrbová. Praha : EKOKOM, 184 s. ISBN 80-239-0743-3. Benešová, L. (2011). Komunální a podobné odpady. 1. vyd. Praha: ENZO, 93 s. ISBN 978-80-901732-1-7. Kudelová, K., Jodlovská, J., Šarapatka, B. (1999). Odpady. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 186 s. ISBN 80-244-0046-4. Prax, P., Šálek, J., Rovnaníková, P., Malý, J., Studnička, T. Odpadové hospodářství. Odpadové hospodářství.


07.11.2014

11 / 50


EKO/PPU

Projektování pozemkových úprav Drafting Proposals for Land Adaptations

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

Prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc.

Obsah: Studenti se seznámí jak s historickým vývojem katastru nemovitostí a pozemkových úprav, tak se současným stavem oboru. Pozornost bude věnována zejména jednotlivým etapám zpracování komplexních pozemkových úprav dle platných právních předpisů: geodetická část (podrobné zaměření polohopisu a výškopisu území, stanovení obvodu pozemkových úprav, digitální katastrální mapa, vytýčení návrhu pozemkové úpravy); projekční část (průzkum a analýza současného stavu území, plán společných zařízení, stanovení nároků vlastníků, návrh nového umístění pozemků). Součástí pozemkových úprav a krajinného plánování jsou i územní systémy ekologické stability, které jsou nezbytným prvkem kostry společných zařízení a zajišťují ekologicky nezbytné minimum trvalé zeleně v zemědělsky intenzivně využívané krajině. V rámci cvičení budou mít studenti možnost se na praktických příkladech seznámit s postupy zpracování pozemkových úprav a navrhování sítě polních cest, protierozních a vodohospodářských opatření a územních systémů ekologické stability. Členění přednášek 1. Úvod, definice a rozdělení pozemkových úprav 2. Soubor podkladů pro pozemkové úpravy, základní geodetické a majetkoprávní podklady 3. Podmínky dotčených orgánů státní správy a dotčených organizací podmínky katastrálního a pozemkového úřadu 4. Průzkum území a analýza současného stavu, úvodní jednání, sbor zástupců 5. Doplnění podrobného polohového bodového pole ,určení obvodu pozemkových úprav 6. Podrobné měření polohopisu a výškopisu pro digitální model terénu 7. Soupis nároků vlastníků pozemků, stanovení plošných a kvalitativních nároků 8. Plán společných zařízení, protierozní a protipovodňová ochrana a návrh vodohospodářských opatření 9. Návrh sítě polních cest 10. Plán územního systému ekologické stability, Krajinný plán a proces obnovy venkovského prostoru 11. Optimální prostorové a funkční uspořádání nově vyčleňovaných pozemků, mapa návrhu pozemkových úprav. 12. Digitalizace podkladů pro obnovu katastrálního operátu, tvorba nové digitální katastrální mapy Literatura: Dumbrovský a kol. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, 2004. Löw J. et al. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - Metodika zpracování dokumentace. Brno: Doplněk, 1995. Sklenička, P. Základy krajinného plánování. Praha, 2003.


07.11.2014

12 / 50


EKO/SDPO1

Seminář k diplomové práci 1 Seminar on diploma thesisl 1

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zápočet

Garant:


Obsah: Konzultační seminář pro diplomanty k aktuálním otázkám zpracovávané diplomové práce pod vedením vedoucího diplomové práce. Literatura: Doporučená literatura dle vedoucího diplomové práce s ohledem na zaměření práce.

EKO/SVPO

Seminář k vědecké práci Seminar on scientific work

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zápočet

Garant:


Obsah: Dle tématu práce V seminářích k vědecké práci absolvují studenti cyklus vědeckých přednášek významných odborníků v oboru ekologie. Studenti připraví a obhájí projekt diplomové práce. Literatura: Aktuální literatura k řešené problematice dle doporučení vyučujícího.


07.11.2014

13 / 50


EKO/USES

Návrhy a management územních systémů ekologické stability Management of Systems of Landscape Ecological Stability

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D.

Obsah: Studenti budou obeznámeni se základními pojmy pro potřebu metodiky místního ÚSES, přírodovědnými východisky; významem ekologické stability v krajině, ekologicky významnými segmenty krajiny včetně skladebné části územních systémů ekologické stability, teorií typu geobiocénu a biogeografickou diferenciací krajiny, včetně prostorových vztahů a parametrů ÚSES. Pozornost bude rovněž věnována relevantnímu právnímu zázemí, vymezování a tvorbě ÚSES; prostorovému plánování a poslání ÚSES v kulturní krajině, včetně postupu jeho schvalování, zapracování nadregionálního a regionálního ÚSES do plánů místních ÚSES. Opomenuta nebude ani metodika vymezování lokálního ÚSES, včetně principů jeho realizace - pojetí projektu, realizačních zásad, přípravě území a ochraně založených porostů včetně údržby a následné péče. V rámci terénních cvičení budou studenti obeznámeni s konkrétními příklady realizací a možnostem následného managementu prvků ÚSES. Literatura: ČMKPÚ, 2004. Löw J. et al. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - Metodika zpracování dokumentace. Brno: Doplněk, 1995. Maděra P., Zimová E., Löw J. Metodické postupy projektování místního ÚSES Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně. Sklenička, P. Základy krajinného plánování. Praha, 2003.


07.11.2014

14 / 50


EKO/UUPO1

Územní plánování Urban Studies

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Urbanismus se zabývá lidskými sídly. Územní plánování také; je de facto praktickou aplikací urbanismu do oblasti rozhodování a řízení rozvoje sídel a krajiny, jejich konsolidace a přetváření. Pro ekology je účelné znát jak urbanistickou teorii, tak územně plánovací praxi - nástroje územního plánování, principy jejich vzniku, způsoby jejich projednávání, schvalování a uplatňování. Ale také způsoby obrany při setkání s právně neregulérními či lobbistickými excesy. Během semestru se pokusíme najít odpovědi na následující otázky : " Je koncentrace lidí do sídel zákonitým fenoménem historického vývoje lidstva ? Není to naopak slepá ulička přirozeného životního stylu a cesta k našemu sebezničení ? " Je urbanismus věda nebo umění ? " Je růst sídel živelný proces, anebo je možno ho ovlivnit ? Jaká je role trhu, občanů, politiků, architektů a dalších odborných profesí při konsolidaci a rozvoji sídel? Existují zákonitosti funkčního a prostorového uspořádání sídla ? " Co jsou to rozvojové potenciály sídla, je důležité je znát a využívat ? " Jaká je škála funkcí a jaké jsou důsledky jejich uspořádání v sídle ? Jaká je role biotických prvků v urbanizovaném území ? " Má prostředí sídla vliv na chování jeho obyvatel ? Literatura: Hexner, Novák. Urbanistická kompozice. ČVUT Praha,, 1996. Hrůza, J., Zajíc, J. Vývoj urbanismu I a II. Praha: ČVUT, 1995. Jan Gehl. Města pro lidi, Partnerství 2012. Jiří Hrůza. Charty moderního urbanismu. Karel Maier. Územní plánování.


07.11.2014

15 / 50


EKO/VHKR

Vodní hospodářství krajiny Landscape Water Management

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

Doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D.

Obsah: Obecný úvod - voda, vodní hospodářství, rozdělení vodních staveb (hydrotechnické, hydromeliorační a zdravotně hospodářské). Definice, rozdělení, účel jednotlivých vodních staveb, vč. stavebních (návrhových) prvků a ostatních objektů - přehradní nádrže, malé vodní nádrže (vodní elektrárny), jezy, vodní doprava a úprava vodních toků (návrhové prvky, objekty na vodních tocích, protipovodňová ochrana povodí), meliorace (závlaha, odvodnění a protierozní ochrana), vodovody a kanalizace. Organizace státní správy, výzkumná pracoviště, základní legislativa a technické normy ČR, mezinárodní smlouvy a úmluvy. Návrh technických protierozních a protipovodňových opatřeních opatření ? terasování, plošné terénní urovnávky, stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku, hrazení bystřin a strží. Návrh základních funkčních parametrů a dimenzování navržených opatření. Navrhování ochranných nádrží, vodohospodářské řešení, návrh základních parametrů, situování ochranných nádrží, zemní hráz, výpustné a přelivné objekty. Opatření k ochraně vodních zdrojů, ochranná pásma, revize PHO. Literatura: Janeček, M. a kol. (2012). Ochrana zemědělské půdy před erozí: Metodika. Praha: ČZU. Milerski, R., Mičín, J. a Veselý, J. (2011). Vodohospodářské stavby. Vyd. 2., Brno, Akademické nakladatelství CERM. Němec, J., ed., Hladný, J., ed. a Blažek, V., ed. (2006. Voda v České republice. Praha, pro MZE vydal Consult. Patera, A., Fošumpaur, P. a Nacházel, K., ed. (2002). Nádrže a vodohospodářské soustavy 10. Vyd. 1, Praha, ČVUT. Plecháč V. (1999). Vodní hospodářství na území České republiky.


07.11.2014

16 / 50


EKO/SZZK1

Terestrické ekosystémy Terrestrial Ecosystems

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

0

Forma výuky: Rozsah výuky: Ukončení:

Státní závěrečná zkouška

Garant:


Obsah: Zkouška zahrnuje ekologické principy na jednotlivých úrovních. Ekologické teorie jsou aplikovány na organismy osídlující suchozemské prostředí s okruhy směřovanými na ekologii populací, nauku o ekosystémech a aplikaci ekologických disciplin do krajinného prostoru. V neposlední řadě je zkouška zaměřena na faktory prostředí, koloběhy prvků a tok energie či energetickou bilanci v rámci společenstev a ekosystémů. Okruhy otázek jsou zveřejňovány na www stránkách katedry. Literatura:

EKO/SZZK2

Vodní ekosystémy Water Ecosystems

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

0



Garant:


Obsah: Zkouška ověřuje znalosti problematiky vodních ekosystémů od úrovně jedince až po společenstva. Základy spočívají v charakteristice abiotických faktorů vodního prostředí. Otázky kladou důraz na ekosystémový přístup zahrnující tok energie, potravní řetězce a koloběhy látek. Důležité je zasazení do kontextu praktických aplikací z pohledu znečištění a ochrany vod. V neposlední řadě je pozornost věnována úloze vodních ekosystémů v kontextu globálních změn.Okruhy otázek jsou zveřejněny na www stránkách katedry. Literatura:


07.11.2014

17 / 50


EKO/SZZK3

Ochrana životního prostředí Environment Protection

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

0



Garant:


Obsah: Zkouška zahrnuje otázky z teorie ochrany jednotlivých složek životního prostředí a z aplikací v praxi úřadů a orgánů ochrany ŽP. Součástí jsou i právní otázky a ekonomická hodnocení záměrů. Okruhy otázek jsou zveřejňovány na www stránkách katedry. Literatura:

EKO/SZZK4

Ekologie a plánování krajiny Landscape Ecology and Planning

Statut:

Povinný

Počet kreditů:

0



Garant:


Obsah: Zkouška se skládá z dílčích otázek, ve kterých musí adept prokázat dobré znalosti z krajinné ekologie, krajinného plánování, projektování ÚSES a pozemkových úprav, vč. dalších podporujících disciplin - urbanismus, EIA atd. Okruhy otázek jsou zveřejňovány na www stránkách katedry. Literatura: Gergel SE, Turner MG. 2001. Learning Landscape Ecology. Springer., 2001. Lindenmayer D, Fischer J. 2006. Habitat Fragmentation and Landscape Change: An Ecological and Conservation Synthesis. Island Press., 2006. Měkotová J. 2007. Principy v obecné a aplikované krajinné ekologii. Vydavatelství UP Olomouc. Olomouc., 2007. Turner MG, Gardner RH, O'Neill RV. 2001. Landscape Ecology in Theory and Practice: Pattern and process. Springer-Verlag., 2001.


07.11.2014

18 / 50


BOT/DEN

Dendrologie Dendrology

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

RNDr. Radim Jan Vašut, Ph.D.

Obsah: Důraz je kladen především na praktické určování druhů a prezentaci nejdůležitějších determinačních znaků, tak aby studenti po absolvováni kurzu byly sami schopni určit běžněji pěstované dřeviny. Probírané druhy dřevin budou navíc charakterizovány z dalších biologických hledisek, jako taxonomická a nomenlatorická problematika, genetické a evoluční vztahy, rozšíření a ekologie. Nedílnou součástí kurzu je exkurze po olomouckých parcích s demonstrací vybraných druhů dřevin. 1. Jehličnany: Pinaceae, Cupressaceae, Taxaceae, Cephalotaxaceae 2. primitivní listnaté dřeviny: Magnoliidae (Magnolia, Liriodendron, Drymis), primitivní Dilleniidae (Trochodendron, Casuarina, Hammamelis, Parotia, Parrotiopsis); Berberidales (Berberis, Mahonia) 3. Fagales (Quercus, Fagus, Nothofagus), Betulales (Betula, Alnus, Carpinus, Ostrya); Juglandales (Juglans, Carya, Pterocarya) 5. Dillenidae - Ulmaceae (Ulmus, Zelkova, Celtis), Salicaceae (Salix, Populus), Tiliales (Tilia) 6. Rosidae - Rosales (Prunus, Spirea, Crataegus, Amelanchier, Sorbus, aj.) 7. Rosidae - Fabales (Robinia, Gleditsia, Gymnocladus, Albizia, Acacia, Laburnum, Amorpha, aj.) 8. Rosidae - Sapindales (Acer, Aesculus, Ailanthus, Melia, Celastrus, Rhamnus, aj.) 9. Cornidae (Cornus, Elaeagnus) 10. Asteridae (Fraxinus, Viburnum, Catalpa, Syringa, Paulownia, Weigela, Lonicera, aj.) 11. Exkurze po olomouckých parcích a botanických zahradách Literatura: Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Sursum, Tišnov, 2000. ISBN 80-85799-86-3. Coombes A. J. Stromy. Knižní klub, Praha, 2006. Coombes A. J. Trees. Dorling Kindersley, London, 2000. Červenka M., Cigánová K. Klíč k určování dřevin podle pupenů a větviček. SPN Praha, 1980. Hieke K. České zámecké parky a jejich dřeviny. SZN, Praha, 1984. Hieke K. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN, Praha, 1985. Hieke K. Praktická dendrologie, Vol. 1-2. SZN Praha, 1978. Horáček P. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Computer Press, Brno [Velmi dobrá kniha, ALE zatížena mnoha chybami (nomenklatura, nesprávné fotky], 2007. Johnson O., More D. Tree Guide: The Most Complete Field Guide to the Trees of Britain and Europe. HarperCollins UK, 2004. ISBN 978-0007191635. Kremer B. P. Stromy: v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. Ikar, Praha, 1995. Krüssmann G. Evropské dřeviny. SZN, Praha, 1978. Krüssmann G. Handbuch der Laubgehölze I. - III. Berlin, 1976. Krüssmann G. Handbuch der Nadelgehölze. Berlin, 1983. Pilát A. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. ČSAV, Praha, 1964. Pilát A. Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků. ČSAV, Praha, 1953.


07.11.2014

19 / 50


Russel T., Cutlerová C. Stromy - světová encyklopedie. Fortuna Libiri, 2007. ISBN 978-80-7321-290-2. van Gelderen D. M., de Jong P. C., Oterdoom H. J. Maples of the World. Timber Press, Inc., 2005. Vašut, R. J., & Pěnkavová, T. Dřeviny: průvodce dřevinami Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 9788024421858. Vašut R.J., Duchoslav M., Dančák M. a kol. Portál České Flóry.


07.11.2014

20 / 50


EKO/BICR

Biotopy ČR Habitats of the Czech Republic

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

1 HOD/TYD

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: Základní pojmy: vegetace, květena, ekotop, biotop, stanoviště vs. habitat vs. biotop dle Natura 2000, stanoviště, biocenóza, etc. Přehled vegetačních fyziotypů ČR. Vodní a bažinná společenstva, společenstva pramenišť a rašelinišť, společenstva skal, sutí, písčin a primitivních půd, subalpinské a alpinské nivy, hygrofilní až mezofilní louky a pastviny, slaniska, acidofilní travinná a keříčková společenstva, xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy, hygrofilní křoviny a lesy, mezofilní až xerofilní křoviny, habrové a lipové doubravy, suťové a roklinné lesy, jedliny a bučiny, xerotermní doubravy, acidofilní doubravy, bory, smrčiny a ruderální vegetace. Literatura: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. (2010. Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. ISBN: 978-80-87457-03-0. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. Katalog biotopů ČR. AOPK ČR, 2001. Míchal I., Petříček V. [eds.]. Péče o chráněná území II. AOPK ČR Praha, 714 pp., 1998. Moravec, J., Husová, M., Chytrý, M., Neuhäselová Z. Hydrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha, 2000. Neuhäselová, Z. a kol. Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha., 1998. Petříček V. [ed.] et al. Péče o chráněná území I. AOPK ČR Praha, 452 pp., 1999. Sádlo J., Storch D. Biotopy České republiky. Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Praha, 94 pp., 1999.


07.11.2014

21 / 50


EKO/ETXO

Ekotoxikologie Ecotoxicology

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

RNDr. Petr Hekera, Ph.D.

Obsah: Toxikologie, základní pojmy, obecná toxikologie, jed, toxicita. Molekulární a buněčná toxikologie, buněčná membrána, mechanizmy průniku tox.látky, postižení toxickou látkou, stupeň poškození buňky. Biotransformace tox. látky v organismu, účinek na toxicitu, lokalizace, vliv enzymatického systému. Chemické karcinogeneze, molekulární mechanismus působení, alkylace, interkalace, mutageneze, karcinogeneze. Experimentální toxikologie, laboratorní zvířata, testy na akutní, subakutní, subchronickou a chronickou - orální, inhalační a dermální toxicitu, testy na neurotoxicitu. Toxikologie anorganických látek, prvky I-VIII skupiny a jejich sloučeniny. Toxikologie organických látek. Ekotoxikologie, znečištění ŽP, testy ekotoxicity. Ionizující záření v životním prostředí. Toxikologicky významné havárie Bhopal, Seveso, Ropné havárie na moři, Černobyl. Literatura: Barnet, I., & Hanslík, E. (2012). Radioaktivní látky v životním prostředí. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor. Braniš, M. (2011). Atmosféra a klima. Praha. Jorgensen, S., E. Ecotoxicology. Elsevier AP, Amsterdam, 390p., 2010. J?rgensen, S. E., & Fath, B. D. (2010). Ecotoxicology: a derivative of Encyclopedia of ecology. Amsterdam: Elsevier Academic Press. Kočí, V., & Mocová, K. (2009). Ekotoxikologie pro chemiky. Praha: Vydavatelství VŠCHT. Linhart, I. (2012). Toxikologie. Praha. Picka, K., Matoušek, J. Základy obecné a speciální toxikologie. MŽPČR Praha, 103 s., 1996. Prokeš, J. a kol. Základy toxikologie. Karolinum UK Praha, 165 s., 1997. SMITH, R. P. Envitonmental Toxicology. Lea & Febiger, Philadelphia, 300 pp., 1992. Tichý, M. Toxikologie pro chemiky. Karolinum UK Praha, 90 s., 1998. WALKER, C.,H. Principles of Ecotoxicology. Taylor & Francis, London, 309 pp., 2001.


07.11.2014

22 / 50


EKO/KARO

Krajinná architektura Landscape Design

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Doc. Ing. Alena Salašová, PhD.

Obsah: Kompoziční principy zahradní a krajinné tvorby, vliv starověkých zahrad a jejich na vývoj evropského zahradního umění a stavitelství, krajina a zahrady raného středověku, zakládání měst, česká krajina v období renesance, základní kompoziční principy renesančních zahrad - příklady, charakteristika krajiny v období baroka, příklady barokních krajinných kompozic, rozbor krajinné kompozice Hradisko - Sv.Kopeček, základní kompoziční principy barokních zahrad - příklady, formování přírodně krajinářského parku a jeho charakteristika, přírodně krajinářské parky v našich zemích, dopady 1. a 2. průmyslové revoluce na krajinu a osídlení v Evropě, vývoj objektu zeleně na příkladu Podzámecké zahrady v Kroměříži, soudobé příležitosti a možnosti uplatnění zeleně v sídlech příklady, územně plánovací podklady (studie) a územně plánovací dokumentace (regulační plán městské památkové rezervace, územní plán města nebo obce) jako nástroj plánování, současná krajina, možnosti ovlivnění jejího rozvoje a aktuální problémy (např. suburbanizace, plošné rozšiřování zástavby) Součástí výuky je celodenní exkurze do přírodně krajinářského parku a barokní zahrady. Literatura: Hendrych, J. Tvorba krajiny a zahrad - Historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. ČVUT 2005. Hošťálková a kol. Pražské zahrady a parky. SZKT, 2000. Kupka, J. Zeleň v historii města. ČVUT 2006. Otruba, I . Zahradní architektura, učebnice pro střední a vysoké školy, ERA Šlapanice, 2002. Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů.


07.11.2014

23 / 50


EKO/MCUO

Management chráněných území Management of the reservations

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Mgr. Jan Losík, Ph.D.

Obsah: Postup při vyhlašování zvláště chráněných území, typy území a jejich poslání, plán péče o chráněné území. Diferencované přístupy k jednotlivým typům společenstev, speciální postupy. Literatura: Časopisy. Conservation Biology. Časopisy. Journal of Wildlife Management. Časopisy. Ochrana přírody. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. ISBN 80-86064-55-7. Meffe, G.,K., Carroll, C.,R. Principles of Conservation Biology. Sinauer Ass. Sunderland, Ma, USA 602 pp., 1994. Míchal, I. a kol. Ekologická stabilita. Veronica, Brno, 244 pp., 1992. Míchal, I. a kol. Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. AOPaK Praha, 714 pp., 1999. Petříček, V. a kol. (rukopisy - konečná práce v tisku 2000): Management chráněných území. Pullin, A.S. Conservation Biology. Cambridge University Press, Cambridge, UK. 345 pp., 2002. Sinclair, A., R., E., Fryxell J.,M., Caughley, G. Wildlife Ecology,Conservation and Management. Second edition. Blackwell Sc. Publications, Boston. 469 pp., 2007. Vopálková, A.. Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma. Sdělení Ministerstva životního prostředí. č.j. M/100856/04., 2004.


07.11.2014

24 / 50


EKO/MT

Management turismu v krajině a chráněných územích Management of tourism in the Landcape and protected areas

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:

RNDr. Marek Banaš, Ph.D.

Obsah: Kurs je zaměřen na problematiku turismu v krajině a chráněných územích. Formou přednášek a praktických cvičení budou studenti seznámeni s možnostmi a limity turismu v krajině a chráněných územích, vlivem turismu na přírodní prostředí a regionální rozvoj, formami a způsoby managementu těchto vlivů. Obsahem kursu je dále problematika usměrňování pohybu a dopravy návštěvníků v chráněných územích, metody monitoringu návštěvnosti a přírodního prostředí, práce (komunikace) s návštěvníky. Nedílnou součástí kursu je prezentace vhodných příkladových studií managementu návštěvnosti a práce s návštěvníky v českých a zahraničních chráněných územích Sylabus: - Proč se zabývat turismem v přírodě?: základní typy turismu, trendy turismu, vztah rekreačního využívání území a ochrany přírody - Turismus v krajině a chráněných územích - nebezpečí anebo šance?: zisky (šance) chráněných území ve vztahu k turismu, možná ohrožení přírody turismem, legislativní omezení ve vztahu ochrany přírody a turismu, vlivy hlavních rekreačních aktivit na přírodu - Nástroje pro management turismu v krajině a chráněných územích: obecné strategie a způsoby managementu turismu, doprava a pohyb návštěvníků v chráněných územích, zranitelnost a kapacita chráněných území, zonace území ve vztahu k turismu, využití poplatků, příkladové studie managementu turismu z ČR a Evropy - Práce s návštěvníky a místními lidmi (stakeholdery) v chráněném území: zásady správné komunikace s návštěvníky, možnosti interpretace místního dědictví, rozdíly mezi informací a interpretací, jak připravit osobní interpretaci, venkovní panely, publikace, návštěvnická centra, příkladové studie z ČR a Evropy - Monitoring turismu v krajině a chráněných územích: proč provádět monitoring?, indikátory a způsoby monitoringu turismu, - Příprava plánů péče o chráněná území ve vztahu k turismu: definování cílů směřování území, cílů udržitelného turismu, komplexní analýza návštěvnosti a jejich vlivů na prostředí, příprava strategie turismu, návrh konkrétních managementových opatření (včetně monitoringu), možnosti financování managementu turismu v chráněných územích Literatura: Arnberger A., Brandeburg C., Muhar A. Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings, Bodenkultur University, Institute for Landscape Architecture and Landscape Management. Vienna, 493 p., 2002. Eagles P. F.J. et al. Sustainable Tourism in Protected Areas. Guidelines for Planning and Management. IUCN Gland, Switzerland and Cambridge, UK., xv + 183 p., 2002. Kreisel, B. (ed.). Loving them to Death. Sustainable Tourism in Europe's Nature and National Parks. Europarc Federation, Grafenau, 136 pp., 2001. Ptáček, L. (red.). Interpretace místního dědictví. Příručka pro plánování a tvorbu prezentací místních zajímavostí. České vydání publikace Carter, J.: Sense of Place. Nadace Partnerství, Brno, 88 s., 2004. Sievänen R., Erkkonen J., Jokimäki J., Saarinen J., Tuulentie S., Virtanen E.


07.11.2014

25 / 50


(eds.). Policies, methods and tools for visitor management - proceedings of the second International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, June 16-20, 2004. Rovaniemi, Finland. Metlan työraportteja / Working Papers of the Finnish Forest Research Institute 2, 2004.


07.11.2014

26 / 50


EKO/OGFOP

Ochrana genofondu Genetic pool management for teachers

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

6

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Přirozené a antropické příčiny vymírání druhů. Významné světové extinkční události. Vliv velikosti a struktury populace na riziko vymírání. Biodiverzita, její úrovně, indikátory a význam, funkční diverzita. Ekologický fenomén, hot spots, genová centra. Ochrana biodiverzity. Ochranářská genetika, polyploidie, specifika způsobů rozmnožování - alogamie, autogamie a inkompatibilita, apomixie. Polyploidie (auto-/alopolyploidie), polytopický původ polyploidů. Problematika ochrany malých populací: environmentální a demografická stochasticita, genetický drift, inbreeding, outbreeding, bottlneck effect, extinkční vír. Lov, vliv lovu na populace a únosnost intenzity lovu. Introdukce - vlivy nepůvodních a introdukovaných druhů. Invaze a genetická hybridizace. Geneticky modifikované organismy, přínosy a rizika. Formy evidence ohrožených druhů - metodika zařazování živočichů do červených seznamů. Metody ochrany in situ (ochrana společenstev, energetická dotace, kontrola a selekce, vysazování, transfery) a ex situ (záchranné chovy v zajetí a vysazování do volné přírody). Záchranné programy a plány péče o ohrožené druhy živočichů v ČR. Ochrana organismů v legislativě ČR a EU - zákon na ochranu přírody a krajiny, zákon o náhradě škod, CITES, NATURA 2000. Literatura: Primack R. B , Kindlmann P. & Jersáková J. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha, 2001. Briggs D., Walters S.M. (2001). Proměnlivost a evoluce rostlin. Cambridge Univ. Press, UP v Olomouci. 531 p. Caughley, G., Sinclair, A., R., E. Wildlife Ecology and Management. Blackwell Sc. Blackwell Scientific Publications, 1994. ISBN 0-86542-144-7. Given D.R. (1994). Principles and practice of plant conservation. Chapman & Hall. 289p. Klaudisová, A. Metodika - Záchranné programy rostlin a živočichů. AOPK. Praha, 47 pp., 2002. Kumstátová T., Nová P. & Marhoul P. Hodnocení projektů aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice. Praha, 432 pp., 2005. Málková P., Lacina D., eds. Významná ptačí území v České republice. Česká společnost ornitologická, 44 pp, 2001. Meffe, G.,K., Carroll, C.,R. Principles of Conservation Biology. Sinauer Ass. Sunderland, Ma, USA 602 pp., 1994. Míkovský, J., Stýblo, P., eds. Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky, Český svaz ochránců přírody. Praha, 496 pp., 2006. MŽP ČR. Koncepce záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v České republice. Praha, 151 pp., 2014. Primack R. B , Kindlmann P. & Jersáková J. Úvod do biologie ochrany přírody. Portál, Praha. Pullin, A. S. Conservation biology. Cambridge University Press, Cambridge, 345


07.11.2014


pp, 2002. Sinclair, A., R., E., Fryxell, J.,M., Caughley, G. Wildlife Ecology, Conservation and Management. Blackwell Sc. Publications, 470 pp., 2007.

27 / 50


07.11.2014

28 / 50


EKO/RSTA

Analýza dat v programu R Analysis of data in R software

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Cvičení,Seminář

Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: 1-2. Úvod do syntaxe, knihoven a baličků lineárních modelů v programu R. 3-4. Tvorba regresních modelů v programu R. 5-6. Možnosti zobecněných lineárních modelů v R 7-8. Pokročilé použití zobecněných lineárních modelů. 9-10. Úvod do diagnostiky modelu. 11-12. Možnosti použití složitějších statistických analýz. 13-14. Problematika autokorelace při konstrukci modelu Literatura: Drozd P. (2007). Cvičení z biostatistiky. Základy práce ze softwarem R. Universitas Ostraviensis. ISBN 978-80-7368-433-4. Faraway J.J. (2005). Extending the Linear Model with R: Generalized Linear, Mixed Effects and Nonparametric Regression Models (Texts in Statistical Science). Chapman & Hall, New York. Pekár S., Brabec M. (2009). Moderní analýza biologických dat. Scientia, Praha. ISBN 978-80-86960-44-9. ISBN 978-80-86960-44-9. Wood S. (2006). Generalized Additive Models: An Introduction with R (Texts in Statistical Scence). Chapman & Hall, New York. Crawley M.J., Hoboken N.J. (2007). The R book. Wiley. ISBN 0470510242. Faraway J.J. (2004). Linear Models with R. Chapman & Hall, New York.


07.11.2014

29 / 50


EKO/TEEK

Terestrické biomy Terrestrial ecosystems

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Anotace: Biomy Země a jejich limitující faktory (biotické, abiotické), Whittakerovo schéma rozložení hlavních terestrických biomů; Raunkiaerovo rozdělení životních forem rostlin; divergence a konvergence společenstev; zonální, azonální a extrazonální ekosystémy (příklady); ekoklina; zonoekoton; Walterovy klimadiagramy (+ charakteristické klimadiagramy jednotlivých biomů).Ekosystémy tropického pásma: tropické deštné lesy, (polo)opadavé tropické lesy, savany, pouště - popis; limitní faktory; typy a vzájemné porovnání; strukturální a funkční charakteristiky; vývoj; life-history a prostředí; vliv člověka. Ekosystémy temperátního pásma: opadavé lesy, stepi, středozemní tvrdolisté lesy - popis; limitní faktory; typy a vzájemné porovnání; strukturální a funkční charakteristiky; vývoj; life-history a prostředí; vliv člověka. Ekosystémy boreálního pásma: tajga, tundra, arktická pustina - popis; limitní faktory; typy a vzájemné porovnání; strukturální a funkční charakteristiky; vývoj; life-history a prostředí; vliv člověka. Azonální ekosystémy: alpínská tundra, řašeliniště, slaniska, lužní les - popis; limitní faktory; typy a vzájemné porovnání; strukturální a funkční charakteristiky; vývoj; life-history a prostředí; vliv člověka. Sídelní ekosystémy a agroekosystémy - rozšíření, limitní faktory, typy, strukturní a funkční charakteristiky. Literatura: Aber J.D., Melillo J.M. Terrestrial Ecosystems. 2nd ed. Harcourt/Academic Press, San Diego, 556 pp., 2001. Coupland R.T., (ed.). Eastern Hemisphere and Resumé. Series: Ecosystems of the World 8B. Elsevier, Netherlands, 1993. Coupland R.T. (ed.). Natural Grasslands: Introduction and Western Hemisphere. Series: Ecosystems of the World 8A. Elsevier, Netherlands., 1992. Evenari M. (ed.). Hot Deserts and Arid Shrublands. Series: Ecosystems of the World 12A. Elsevier, Netherlands, 1985. Evenari M. (ed.). Hot Deserts and Arid Shrublands. Series: Ecosystems of the World 12B. Elsevier, Netherlands, 1986. Gore A. (ed.). Mires: Swamp, Bog, Fen and Moor: General Studies. Series 4A. Elsevier, Netherlands, 1983. Hendrych R. Fytogeografie. SPN Praha, 1984. Chapin III F.S., Matson P.A., Mooney H.A. Principles of Terrestrial Ecosystem Ecology. Springer-Ver., New York, 436 pp., 2002. Jeník, J. Ekosystémy : Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů. Praha: Karolinum, 1998. Rohrig E., Ulrich B. (eds.). Temperate Deciduous Forests. Series: Ecosystems of the World 7. Elsevier, Netherlands, 1992. Schluze E.D., Mooney H.A. Biodiversity and Ecosystem Function. Springer-Ver., Berlin, 525 pp., 1993. Van der Maarel E. (ed.). Dry Coastal Ecosystems: Polar Regions and Europe. Series: Ecosystems of the World 2A. Elsevier, Netherlands, 1993. World 12B. Elsevier, Netherlands, 1981. World 12B. Elsevier, Netherlands, 1981.


07.11.2014

30 / 50


EKO/VOEK

Vodní ekosystémy Water ecosystems

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Přednáška poskytuje základní přehled vybraných kontinentálních, mořských, brakických a mokřadních ekosystémů, s důrazem na poznání základních funkčních struktur, toků materiálu a energie a klíčových skupin organismů. Nedílnou součástí kurzu jsou rovněž informace o antropogenních dopadech a vlivech na probírané ekosystémy a možnostech jejich ochrany. Absolvování předmětu je možné bez prerekvizit, nicméně základní poznatky z ekologie a hydrobiologie jsou výhodou. Literatura: BARNES, R.S.K, HUGHES, R.N. An introduction to marine ecology. Blackwell Scientific Publications, Oxford, 351 pp., 1991. BARNES, R.S.K., MANN, K.H. Fundamentals of aquatic ecology. 2nd ed. Blackwell Scientific Publications, Oxford, 270 pp., 1991. BYATT, A., FOTHERGILL, A., HOLMES, M. Modrá planeta. Euromedia Group k.s. Knižní klub, Praha, 383 pp., 2002. FOGG, G.E. The biology of polar habitats. Oxford University Press, New York, 263 pp., 1998. HERRING, P. The biology of the deep ocean. Oxford University Press, Oxford, 314 pp., 2002. HOGARTH, P. The biology of mangroves. Oxford University Press, Oxford, 228 pp., 1999. KUKAL, Z. et al. Základy oceánografie. Academia, Praha, 590 pp., 1990. LEVINTON, J.S. Marine biology. Oxford University Press, Oxford, 420 pp., 1995. LITTLE, C., KITCHING, J.A. The biology of rocky shores. Oxford University Press, Oxford, 240 pp., 1996. LITTLE, C. The biology of soft shores and estuaries. Oxford University Press, Oxford, 252 pp., 2000. McLUSKY, D.S. Ecology of estuaries. Heinemann Educational Books Ltd, London, 144 pp., 1971. PFLEGER, V. Korálový útes. Academia, Praha, 158 pp., 1989. REICHHOLF, J., JANKE, K., KREMER, B.P. Moře a pobřeží. Ikar , Praha, 224 pp., 1999.


07.11.2014

31 / 50


EKO/VYKV

Vývoj krajiny a její využití Development of Landscape and Land Use

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Historické aspekty vývoje krajiny na území České republiky a rámci evropského prostoru, zejména středoevropského. Využití krajiny s důrazem na vliv přírodních podmínek a člověka. Typizace přírodních krajin a proces kultivace přírodní krajiny. Základní arechetypy kulturní krajiny, historie působení člověka na krajinu v rámci našeho území i v evropských souvislostech (od neolitu do současnosti). Vývoj kulturně historického postoje ke krajině. Dynamika vývoje a využití kulturní krajiny se zaměřením na naši i evropskou zemědělskou krajinu, typizace zemědělských krajin. Sídelně historické zóny České republiky. Využití archivních i současných informačních zdrojů (zejména map vojenských mapování, map stabilního katastru, topografických map, leteckých měřických snímků a satelitních snímků) pro studium dynamiky využití krajiny, včetně reprezentativních příkladů. Problematika krajinného rázu a jeho ochrany, legislativní ochrana přírody a krajiny v českém i evropském kontextu (Zákon o ochraně přírody a krajiny a Evropská úmluva o krajině). Literatura: BERANOVÁ, Magdalena a KUBAČÁK, Antonín. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 430 s. ISBN 978-80-7277-113-4. BIČÍK, Ivan a kol. Vývoj využití ploch v Česku. Vyd. 1. Praha: Česká geografická společnost, 2010. 250 s. Geographica; sv. 3. ISBN 978-80-904521-3-8. GOJDA M. Archeologie krajiny. Vydavatelství Academia Praha, 2000, 238 s. KOLEJKA, Jaromír. Přírodní krajiny České republiky: katalog typů přírodních krajin. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 359 s. ISBN 978-80-210-66601. LIPSKÝ, Zdeněk. Sledování změn v kulturní krajině: učební text pro cvičení z předmětu Krajinná ekologie. Kostelec nad Černými Lesy: Lesnická práce, 2000. 71 s., 6 obr. na příl. ISBN 80-213-0643-2. LÖW J., MÍCHAL I. 2003 Krajinný ráz. Nakladatelství Lesnická práce, Praha, 2003, 552 s.. Šarapatka, B., Niggli, U. a kol. Zemědělství a krajina: cesty k vzájemnému souladu. Olomouc, 2008.


07.11.2014

32 / 50


EKO/ZLMO

Zemědělské a lesnické meliorace Agricultural and Forest Melioration

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

3 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Obecné principy zemědělských a lesnických meliorací jako nástroje zlepšování ŽP. Teoretické podklady a praktické principy a postupy komplexních biotechnických melioračních opatření. Hlavní obory-opatření meliorací s důrazem na komlexnost přístupu: úprava vodních toků (hrazení bystřin a strží), malé vodní nádrže, protierozní ochrana krajiny, závlahy a odvodnění, revitalizace, pozemkové úpravy. Specifika lesnických melioračních opatření se zaměřením na sanace strží a svážných území ve vztahu k tvorbě a ochraně přírodních zdrojů a krajinného prostředí, při aktivní protierozní a protipovodňové ochraně a zvyšování retenčních kapacit povodí. Úkoly lesnických meliorací, aplikace vztahů půda-voda-dřevina. Hydrická a vodohospodářská funkce lesa. Biologická, mechanická-technická a kombinovaná meliorační opatření. Meliorační opatření - návrhy, řešení, plánování, projektování, realizace, správa, provoz, údržba, opravy a rekonstrukce. Legislativní podklady v oboru. Literatura: Hanák, K., Kupčák, V., Skoupil, J., Šálek, J., Tlapák, V., Zuna, J. Stavby. Novák, L. - Iblová, M. - Škopek, V. Vegetace v úpravách vodních toků a nádrží. SZN Praha, 1986. ČSN 75 01 46 Lesnicko-technické meliorace - terminologie. ČSN 75 21 01 Ekologizace úprav vodních toků. 1993. ČSN 75 21 06 Hrazení bystřin a strží. 1998. ČSN 75 24 10 Malé vodní nádrže. Ehrlich, P. a kol. Metodické pokyny pro revitalizace potoků. Metodika 20/96. Praha, 1996. Tlapák,V.-Herynek,J. Úpravy vodních toků a hrazení bystřin. ES MZLU v Brně, 2001. TNV 75 21 02 Úpravy potoků. 1999. TNV 75 21 03 Úpravy řek. 1999. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. 2001.


07.11.2014

33 / 50


EKO/ZPOPF

Znečištění půd, degradace a ochrana půdního fondu Soil Pollution, Degradation and Protection

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Stručný obsah: úvod do disciplíny, základní pojmy a vybrané kapitoly z Pedologie související s danou problematikou, kvalita půdy, základní typy degradace půdy, acidifikace a alkalizace půd, zasolení půdy, intoxikace půd potenciálně rizikovými prvky, intoxikace půd organickými rizikovými látkami, další typy kontaminace a degradace půd, monitoring cizorodých látek v půdách, využití geografických informačních systémů v monitoringu půd, přístupy ke zlepšení a obnově kvality půdy, ochrana půdního fondu a upravující zákony, bonitace půd. Literatura: Bedrna, Z. Environmentalne podoznalectvo. Bratislava, 2002. Gardiner, T. D., Miller, R. W. (2008):. Soils in ourenvironment. PearsonEducation, Inc., 600 s. Němeček, J., Vácha, R., Podlešáková, E. (2010):. Hodnocení kontaminace půd v ČR. VÚMOP Praha, 148 s. Šarapatka, B., Dlapa, P., Bedrna, Z. Kvalita a degradace půd. VUP Olomouc, 249 pp., 2002. Šarapatka, B. (2014). Pedologie a ochrana půdy. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. ÚKZÚZ Brno. materiály monitoringu půd. Vopravil, J. a kol. (2009. Půda a její hodnocení v ČR. I. díl. VÚMOP Praha, 147 s. Vopravil, J. a kol. (2011):. Půda a její hodnocení v ČR. II. díl. VÚMOP Praha, 155 s. Zákony upravující ochranu půdního fondu publikované ve Sbírce zákonů, pracovní materiály monitoringu půd - ÚKZÚZ Brno.


07.11.2014

34 / 50


VCJ/AK3

Anglická konverzace pro pokročilé 3 Upper-intermediate English Conversation 3

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Mgr. Marian Siedloczek, M.A.

Obsah: Název lekce 1. Introductions 2. Reporting (first impressions) 3. Family customs and traditions 4. Small talk 5. Money talks 6. Music and art 7. Discussing your area of expertise with a non-expert 8. Handling questions after presentation 9. Gadgets and gizmos (mobile phone mania) 10. Travel 11. Food and eating 12. Revision Literatura: Sue Kay, Jon Hird, Peter Maggs. Move Upper-Intermediate. Oxford, 2006. ISBN 140500341-3.


07.11.2014

35 / 50


VCJ/AK4

Anglická konverzace pro pokročilé 4 Upper-intermediate Eng. Conversation 4

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Mgr. Marian Siedloczek, M.A.

Obsah: Název lekce - Jazykové zaměření 1. Introductions and getting familiar: Personality tests and their validity 2. Personal qualities and types of intelligence 3. Flawed scientific endeavours: Eugenics and other influencial theories 4. Nature versus Nurture 5. The world of dreams: Lucid dreaming 6. Health and medicine 7. Hurry sickness: Is technology the primary cause of stress? 8. Life without death: Implications of extending human life span 9. The idea of sport 10. Sport terminology in everyday English 11. Leisure and relaxation 12. Erring is human Literatura: VCJ/PREZ

Prezentace v anglickém jazyce English Presentations

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Seminář

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D.

Obsah: 1. Preparation of a presentation in English 2. Work with dictionaries, symbols in mathematics, Greek alphabet 3. Multiple intelligences: how to become a successful and persuasive presenter 4. Body language 5. Structure of a presentation: types of audience, register 6. Structure of a presentation: signposting 7. Visuals: purpose, types of visual aids 8. Visuals: describing graphs, charts 9. Dealing with questions 10. Delivering a presentation Literatura: Grussendorf, M. English for presentations: B2. Plzeň : Fraus, 2008. ISBN 978-807238-611-6. Klarer, M. Působivá prezentace a přednáška v angličtině. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1808-8.


07.11.2014

36 / 50


EKO/ADF1

Anglický dokumentární film 1 English Documentary Series 1

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Seminář

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zápočet

Garant:

RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D.

Obsah: Obsahem kurzu jsou promítané seriály a diskuze o shlédnutých epizodách a zajímavostech. Konkrétní seriály jsou průběžně obměňovány tak, aby byl kurz zajímavý i pro studenty, kteří si jej zapisují opakovaně. Literatura:

EKO/ADF2

Anglický dokumentární film 1 English Documentary Series 2

Statut:

Povinně volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Seminář

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zápočet

Garant:


Obsah: Obsahem kurzu jsou promítané seriály a diskuze o shlédnutých epizodách a zajímavostech. Konkrétní seriály jsou průběžně obměňovány tak, aby byl kurz zajímavý i pro studenty, kteří si jej zapisují opakovaně. Literatura:


07.11.2014

37 / 50


BOT/ETNO

Etnobotanika Ethnobotany

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Přednáška,Seminář

Rozsah výuky:


Ukončení:

Kolokvium

Garant:

RNDr. Luboš Majeský, Ph.D.

Obsah: Etnobotanika je jedním z mnoha interdisciplinárních vědních oborů, ve kterém se prolíná botanická věda s farmakologií, antropologií a etnografií. Klade si za cíl nashromáždit co nejvíc informací o rostlinách s dlouhou historií využívaných v různých kulturách na léčitelské a naboženské obřady. Etnobotanika zkoumá možnosti využití těchto rostlin v moderní společnosti. Získané informace poskytují důležité poznatky o obsahu biologicky aktivních látek v rostlinách, které mohou být dále využity ve farmaceutickém průmyslu při vývoji nových léčiv a nebo v kosmetickém a potravinářském průmyslu. U primitivních kultur jsou rostliny vnímány nejen jako zdroj surovin nezbytných pro život, ale hlavně jako prostředek pro komunikaci s přírodou a nadpozemnskými silami, božstvy. Studenti po absolvování předmětu získají přehled o důležitosti propojení mezi rostlinami a lidskou civilizací v různém stupni vývoje. Získají taktéž přehled o nejznámnějších rostlinách užívaných k různým účelům. - definice oboru etnobotanika, historie a součastnost, etnobotanický přístup, základní definice a pojmy, zdroje a metodika zkoumání, významné osobnosti - všeobecný přehled o kulturním spojení rostlin a lidí - rostliny v magicko-náboženském kontextu - rostliny jako zdroj biologicky aktivních látek - základní princip působení některých fyziologicky aktivních látek - etnobotanika Evropy - etnobotanika Afriky - etnobotanika Asie - etnobotanika Ameriky Literatura: Densmore F. How indians use wild plants for food, medicine & crafts. Dover Publications, INC. New York 1974, 1974. Jahodář L. Farmakobotanika: semenné rostliny. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-2015-2. Lewington A. Plants for People. Eden Project Books, 2003. Schultes R. E. The Botanical and chemical distribution of hallucinogens. Annu. Rev. Plant. Physiol. 21: 571-598, 1970. Sir Prance G. cons. ed. & Nesbitt M. scient. ed. The cultural history of plants. Routledge, New York, 2005. Wood C., Habgood N. Why people need plants?. Kew Publishing, 2010.


07.11.2014

38 / 50


BOT/VOV

Věda o vegetaci Vegetation science

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

Mgr. Jan Mládek, Ph.D.

Obsah: Přednášky 1-2. Vegetace a prostředí: kontinuity a diskontinuity 3-4. Vegetační typy a jejich rozšíření 5-6. Konkurence, pozitivní interakce a organizace rostlinných společenstev 7. Studentské prezentace kritických rozborů publikovaných studií 8-9. Druhová diverzita a fungování rostlinných společenstev 10-11. Klasifikace vegetace pomocí formálních definic 12. Dynamika vegetace (sukcese) 13. Rostlinné invaze, ochrana přírody a obnova Literatura: Callaway, RM. Positive interactions and interdependence in plant communities. Berlin, 2010. Ellenberg, H. Vegetation ecology of central Europe. Cambridge, 1988. Lepš, J., Šmilauer, P. Multivariate analysis of ecological data using CANOCO. Cambridge, 2003. Van der Maarel, E. Vegetation ecology. Oxford, 2005.


07.11.2014

39 / 50


EKO/AHDO

Aplikovaná hydrobiologie Applied Hydrobiology

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

3 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Předmět seznamuje studenty se základními poznatky z následujících oblastí aplikované hydrobiologie: Vodní toxikologie; polutanty ve vodách a jejich biologie; vodárenská biologie; čistírenská biologie; vliv lidských aktivit na vodní ekosystémy; bioindikace kvality vodních ekosystémů; voda jako vektor parazitárních a patogenních organismů, role hydrobiologie v revitalizaci vodních ekosystémů. Nově koncipovaná přednáška ?Virtual water trade? seznamí s nejnovějšími trendy v chápání a filozofii šetření s vodou v globálním kontextu. Literatura: Abel, P.D. Water pollution biology. Taylor & Francis, London, 286 pp., 2000. Adámek et al. Aplikovaná hydrobiologie. 2010. Callow, P., Petts, G.E. (eds.). The rivers handbook. Volume Two - Hydrological and ecological principles. Blackwell Scientific Publications, Oxford, 523 pp, 1994. Chudoba, J., Dohányos, M., Wanner, J. Biologické čištění odpadních vod. SNTL Praha, 465 pp, 1991. Mason, C.F. Biology of freshwater pollution. Longman Group UK Limited, 351 pp, 1991. Smol, J.S. Pollution of lakes and rivers. A paleoenvironmental perspective. Arnold, London, 280 pp, 2002. Zelinka, M., Kubíček, F. Základy aplikované hydrobiologie. Učební texty PřF UJEP, SPN Praha, 250 pp, 1985.


07.11.2014

40 / 50


EKO/DF

Digitální fotografie pro biology Digital Photography for biologist

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: V průběhu blokových cvičení budou studenti teoreticky i prakticky seznámeni s jednotlivými uvedenými tématy. Každý tématický cyklus bude ukončen rozkladovým seminářem s prezentací studentských prací. Předmět je členěn do šesti základních tématických okruhů : 1) Teoretické základy fotografie 2) Fotografie krajiny a větších objektů 3) Makrofotografie 4) Mikrofotografie 5) Podvodní fotografie 6) Počítačové zpracování snímků Literatura: Ang, T. Digital Photographer's Handbook, Dorling Kindersley. London, 409p., 2004. Davis, H. L., & Koutný, J. (2010). Kreativní detail a makro: tipy a techniky pro digitální fotografie. Brno: Computer Press. http://library.upol.cz/i2/i2.search.cls?ictx=upol&src=upol_us_cat0&show_lim=0&field=T001&zf=UF_UPOL&term=0114372 Kamps, H. J., & Beneš, K. (2008). Makrofotografie. Brno: Zoner Press. Pihan, R. (2013). Mistrovství práce v DSLR: vše, co jste chtěli vědět o digitální zrcadlovce a nikdo vám to neuměl vysvětlit. Praha: IDIF. Ponec, J., & Jiráček, M. (2002). Digitální fotografie. Olomouc: Univerzita Palackého.


07.11.2014

41 / 50


EKO/EKOMO

Ekologie mořských ekosystémů Ecology of marine ecosystems

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: 1. Úvod do studia předmětu. Obsah přednášek, požadavky na zápočet, literatura. Geografické členění moří a oceánů, členění pelagiálu a bentálu, hlavní biologická společenstva. Základní hydrologické a klimatické faktory ležící v základech biogeografického členění oceánů. 2. (2 přednášky): Moře a oceány Arktické biogeografické oblasti, její hranice, členění, charakteristiky, fauna a flóra moří. 3. Moře a oceány Antarktické biogeografické oblasti, její hranice, členění, charakteristiky, fauna a flóra moří. 4. (2 přednášky): Tropická zóna moří a oceánů, Indo-West Pacifická a AtlantoZápado pacifická oblast. Fenomén tropických korálových útesů, jejich fauna a fóra, typy a vývoj. 5. Boreální a Notální zóny moří a oceánů, jejich členění, charakteristiky. 6. Typy salinních vod. Biologie vnitřních moří - Rudé, Středozemní, Černé, Kaspické, Baltské aj. 7. Biologie hlubokovodních zón pelagiálu a bentálu, abiotické a biotiché charakterisktiky prostředí, geografické členění hlubokomořských oblastí. Riftové zóny oceánů, fenomén unikátních společenstev "černých kuřáků". Živé zkameněliny moří - Latimeria, Neopilina, Neoglyphaea. 8. Nebezpeční mořští živočichové - jedovatí živočichové, žraloci, možné nehody při setkání s jinými tvory moří. 9. Gigantizmus mořských tvorů - kytovci a ploutvonožci, velcí žraloci, plazi. Legendární mořské obludy, předpoklad existence obřích krakatic. 10. Korýši - jedna z evolučně nejúspěšnějších skupin mořských organizmů biologie, zástupci. Literatura: KUKAL Z. Oceán - pevnina budoucnosti. 1984, Praha. THURMAN H.V. & TRUJILLO A.P. Oceánografie. 2005, Brno. BERGBAUER M. & HUMBERG B. Co žije ve Středozemním moři. 1999. DEBELIUS H. Atlas ryb Středomoří a Atlantiku. 1997, Frankfurt. DEBELIUS H. Indický oceán. 2002. WIKTOR K., WESLAWSKI J.M. & ŹMIJEWSKA M.I. Biogeografia morza. 1997, Gdansk. WIRTZ P. & DEBELIUS H. Mediterranean and Atlantic invertebrate guide. 2003, Frankfurt. MILLER C.B. Biological Oceanography. 2004. RAY G.C. & MCCORMICK-RAY J. Coastal-marine conservation: science and policy. 2004, Oxford.


07.11.2014

42 / 50


EKO/EO

Ekologie obnovy Restoration Ecology

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:


Rozsah výuky:


Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Ekologie obnovy je, zhruba v posledních 15 letech, rychle se rozvíjející obor, kombinující teoretické poznatky současné ekologie s praktickou realizací, s cílem obnovit narušené populace, společenstva, ekosystémy či celou krajinu. V České republice je tento obor v počátcích. 1) Úvod - terminologie, historie a cíle oboru; otázka cílového stavu (target ecosystems and communities), reference sites; odlišnosti v různých částech světa 2) Hlavní ekologické principy jako základ obnovy ekosystémů - teorie sukcese, metapopulace a species pool koncept, vztahy produktivity a diversity, expanzívní a invazní chování druhů a možnosti jejich omezování, modely organizace společenstev, interakce mezi organismy (herbivorie, mykorrhiza apod.) a jejich význam v ekologii obnovy 3) Metodika plánování projektů obnovy - základní principy, definice cílů; poznámky k technickému provádění projektů - úskalí, limitace, očekávání; monitoring a zpětná vazba 4) Příklady obnovy v jednotlivých typech prostředí a jejich specifika, konkrétní příklady: vodní a mokřadní ekosystémy; luční ekosystémy; lesní ekosystémy; rekultivace silně narušených a zničených území 5) Využití spontánní a řízené sukcese při obnově ekosystémů I - obecné principy, omezení a doporučení; II - konkrétní příklady 6) Ekologie obnovy v České republice 7) Referáty studentů - vlastní návrhy konkrétních projektů obnovy, jejich oponentura a diskuse Literatura: časopis Restoration Ecology, roč. 1-14. Gilbert, O. L. Anderson, P. Habitat creation and repair. Oxford Univ. Press, 1998. Harker et al. Landscape restoration handbook. Lewis Publ., Boca Raton, 1999. Luken, J. O. Directing ecological succession. Chapman and Hall, London, 1990. Perrow, M. R. & Davy, A. J. (eds.). Handbook of ecological restoration. Vol. 1, 2. Cambridge University Press, Cambridge, 2002. Prach, K. et al. (eds.). Botanika a ekologie obnovy. Zprávy ČBS, příloha Materiály, 2006. van Andel, J. & Aronson, J. Restoration Ecology. Oxford, Blackwell, 2006. Walker, L. R. & del Moral, R. Primary succession and ecosystem rehabilitation. Cambridge Univ. Press, UK, 2003. Whisenant, S. G. Repairing damaged wildlands. Cambridge: Cambridge University Press, 1999.


07.11.2014

43 / 50


EKO/EVOP

Evoluční psychologie Evolutionary Psychology

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

4

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: http://ekologie.upol.cz/ad/tuf/EKO-EVOP.htm Evoluční psychologie jako vědecká disciplína - základy a vývoj. Základní principy neodarwinismu. Encefalizace - evoluce velikosti lidského mozku, evoluce inteligence. Manželství a výběr partnera, krátkodobé sexuální strategie mužů a žen, dlouhodobé sexuální strategie mužů a žen. Rodičovství a příbuzenství rodičovské investice, příbuzenský altruismus. Skupinové soužití - kooperace, reciprocita, sociální inteligence, status, prestiž, podvádění, agrese a války. Jazyk - vznik a vývoj, sociální funkce jazyka. Literatura: Barrett, L., Dunbar, R., Lycett, J. Evoluční psychologie člověka. Portál, Praha, 2007. ISBN 978-80-7178-969-7. Buss D. M. Evolutionary Psychology. Allyn & Bacon, London, 1999. Buss D.M. Evoluce touhy. Dauphin, Volvox Globator, Praha., 2009. Cartwright J. H. Evolutionary Explanations of Human Behaviour. Routledge, New York, 2001. Ridley M. Červená královna. Sexualita a vývoj lidské přirozenosti. MF, Praha, 1999. Ridley M. Původ ctnosti. O evolučních základech a zákonitostech nesobeckého jednání člověka. Portál, Praha, 2000. Wright R. Víc než nic. Logika lidského osudu. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2002.


07.11.2014

44 / 50


EKO/GISO

Geografické informační systémy Geographic Information Systems

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: 1.Terminologie GIS, vymezení základních pojmů oboru. 2. Rastrový a vektorový model prostorových dat. 3. Kartografické projekce - teorie, aplikace ve světě a u nás. 4. Využití GPS při analýze dat. 5. Prostorová analýza vektorových i rastrových dat. Nástroje mapové algebry. 6. Přehled datových zdrojů - mapové servery 7. Využití alternativních GIS systémů - Janitor Doprovodná cvičení. Teoretické a praktické aspekty GIS, data, informace, modely GIS, aplikace JANITOR a ArcGIS. Zdroje informací, GPS, DPZ. Literatura: Kennedy, M. Introducing Geographic Information Systems with ArcGIS: A Workbook Approach. New Jearsey, 2009. ISBN 976-0-470-37817-3. Ruda,A. Základy práce s ArcGIS 10. Brno, 2012. ISBN 978-80-7375-595-9. Steiner, I., Černý, J. GPS od A do Z. Praha: eNav, 2004. ISBN 80-239-3314-0. Tuček, J. Geografické informační systémy : principy a praxe. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-091-X. Voženílek, V. Geografické informační systémy I - pojetí, historie, základní komponenty. Olomouc: Vydavatelství UP, 2001. ISBN 80-7067-802-X. DeMers, M. GIS for dummies. Wiley Publishing, inc. Indianopolis, Indiana, 2009. ISBN 978-0-470-23682-6. Hlásný, T. Geografické informačné systémy.Priestrorové analýzy. ZEPHYROS, 2008. Hofmann-Wellenhof, B., Lichtenegger, H., Collins, J. GPS Theory and Practice. Springer, 2004.


07.11.2014

45 / 50


EKO/HOEK

Ekologie horských ekosystémů Mountain of Ecosystems Ecology

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:

RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.

Obsah: Hory jako biotop. Geologický vývoj. Vývoj vegetace hor ve čtvrtohorách ve střední Evropě. Vegetační stupňovitost a pásmovitost na území ČR. Atributy prostředí hor nad výškovou hranicí lesa. Abiotické faktory v alpinské a boreální tundře - podobnosti a rozdíly. Adaptace rostlinných druhů. Problematika hranice lesa a stromů. Limitující faktory existence lesa. Typy alpinské hranice lesa, její prostorová diferenciace a fyziognomie, příklady z Evropy a zbytku světa. Vliv člověka na alpinskou hranici lesa. Ekologická charakteristika nejdůležitějších rostlinných společenstev nad hranicí lesa - limitující faktory, ekologie, rozšíření, životní cyklus, jejich ohrožení a management. 1.část: společenstva skal a sutí, sněhových políček, subalpinská slatiniště a prameniště, smilkové trávníky. Anemo-orografický systém a jeho ekologické důsledky. Ekologická charakteristika nejdůležitějších rostlinných společenstev nad hranicí lesa - limitující faktory, ekologie, rozšíření, životní cyklus, jejich ohrožení a management. 2.část: společenstva návětrných poloh, keříčková společenstva, vysokobylinná společenstva. Adaptace živočišných druhů na prostředí hor. Ekosystémové charakteristiky (primární producenti, sekundární producenti, dekompozice, energetické toky, koloběhy látek). Alpinské ekosystémy v latitudinálním a longitudinálním geografickém gradientu. Diverzita v horských ekosystémech a její atributy. Alpinské ekosystémy a změna klimatu. Literatura: Ellenberg, H. Vegetation ecology of central Europe. Fourth edition. Cambridge University Press, Cambridge., 1988. Bowmann W. D., Seastedt T. (ed.). Structure and Function of an Alpine Ecosystem, Niwot Ridge, Colorado. Oxford. Univ. Press, New York., 2001. Holtmeier F.K. Mountain Timberlines. Ecology, Patchiness, and Dynamics. Kluwer, 2003. Chapin III., F. S. Artic and Alpine Biodiversity: Patterns, Causes and Ecosystem Consequences. Ecological Studies 113. Springer-Verlag, Berlin., 1995. Jeník J. (1961). Alpínská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. - Praha. Körner C. Alpine plant life. Springer-Verlag Berlin, Heidelberg., 1999. Körner C. et Spehn E.M. Mountain Biodiversity. A Global Assessment. Parthenon Publishing, 2002. Larcher W. Physiological plant ecology. Ecophysiology and stress physiology of functional groups. Springer. 2003. Losos et al.. Ekologie živočichů. SPN, Praha., 1984. Opera Corcontica. Sborník krkonošských prací. Lze vyhledávat obsahy jednotlivých ročníků i dle klíčových slov na adrese: http://opera.krnap.cz. Vlasák P. Ekologie savců. Academia, Praha., 1986. Wielgolaski F. E. Ecosystems of the World 3. Polar and Alpine Tundra. Elsevier, Amsterdam., 1997.


07.11.2014

46 / 50


Zeidler M., Banaš M. Vybrané kapitoly z ekologie horských ekosystémů. Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. - Publikace je k dispozici ke stažení níže na této stránce.

EKO/HYCHE

Hydrochemie Hydrochemistry

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

2 HOD/TYD

Ukončení:

Zkouška

Garant:


Obsah: Fyzikálně chemické vlastnosti vod; obecné složení vod; anorganické látky ve vodách (hlavní kationty a anionty, toxické kovy, nutrienty); organické látky ve vodách (huminové látky, pesticidy, uhlovodíky, halogenderiváty, tenzidy); druhy vod a koloběh vody v přírodě; chemické rovnováhy ve vodách; kvalita vod. Literatura: - ČSN 7572 - 7576 - Jakost vod. - ČSN 757220 - Kontrola jakosti povrchových vod. - ČSN 757221 - Klasifikace jakosti povrchových vod. ČSN 75711 - Pitná voda. Heteša J., Kočková E. (1997). Hydrochemie, Skriptum MZLU Brno. Horáková M. a kol. (2007). Analytika vody, VŠCHT Praha. Pitter, P. (2009). Hydrochemie. Praha: Vydavatelství VŠCHT.


07.11.2014

47 / 50


EKO/MONO

Monitoring Monitoring

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Přednáška

Rozsah výuky:

1 HOD/TYD

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: Úvod do problematiky, základní koncepce, složky monitoringu, obecné principy, přirozené pozadí Monitoring ovzduší (zdroje znečištění, fyzikální a chemické vlastnosti polutantů, odběr a zpracování vzorků,) Sloučeniny síry a dusíku v ovzduší (SO2,SO3,H2S; NOx, stanovení) Sloučeniny uhlíku v ovzduší (CO, lehké uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, chlorované dioxiny a dibenzofurany, stanovení) Suché a mokré atmosférické depozice (srážky, mlhy, aerosoly, pevné částice, vznik, odběr vzorků, stanovení) Monitoring vod (druhy vod, fyzikální a chemické vlastnost vod a roztoků, složení vod; odběr, doprava, konzervace a skladování vzorků, úpravy před stanovením) Rozbory pitných, přírodních a odpadních vod (typy rozborů, sledování základních ukazatelů, ČSN, kritéria pro posouzení a klasifikaci vod) Monitoring půd a sedimentů fyzikální a chemické vlastnosti půd a sedimentů, odběr, konzervace, doprava a skladování vzorků, úpravy před stanovením, stanovení základních ukazatelů) Biomonitoring (základní principy využití organizmů k indikaci depozice cizorodých látek v životním prostředí, příklady biomonitorovacího systému) Monitorovací systémy v ČR a ve světě (Hygienické stanice, Hydrometeorologický ústav, Státní veterinární správa, projekty MŽP, MZe, WHO, získávání informaci, možnosti využití Internetu) Literatura: & Kurfürst, J. (2008). Kompendium ochrany kvality ovzduší. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor. Braniš, M., & Hůnová, I. (2009). Atmosféra a klima: aktuální otázky ochrany ovzduší. V Praze: Karolinum. Holoubek, I. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) v prostředí. ČEU, Praha, 134 s., 1996. Horáková, M., Lischke, P.,Grunvald, A. Chemické a fyzikální metody analýzy vod. SNTL, Praha, 391s., 1989. Horáková, M. (2003). Analytika vody. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická. Pitter, P. (2009). Hydrochemie. Praha: Vydavatelství VŠCHT. Staňa,J. a kol. Metodika monitorování zemědělských a lesnických půd a půd chráněných území České republiky. SKZÚZ =Brno, 45 s. , 1995. Zabíral, J. Analýza půd I-III. SKZÚZ Brno, 1995. Popl, M. Analytická chemie životního prostředí. VŠCHT Praha, 238 s., 1992.


07.11.2014

48 / 50


EKO/THOEK

Terénní cvičení z ekologie horských ekosystémů Field course from ecology of mountain ecosystems

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

3 DNY/SEM

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: Praktické cvičení sestává z několika tématických okruhů: (a) seznámeni s vybranými problémy ekologie horských ekosystémů v terénu (b) praktická demonstrace významných přírodních fenoménů a základních typů společenstev (c) problematika ochrany genofondu, biodiverzity horských ekosystémů a vysvětlení aktuálních problémů managementu horského chráněného území (d) zpracování závěrečných studentských seminárních prací Literatura: Ellenberg, H. Vegetation ecology of central Europe. Fourth edition. Cambridge University Press, Cambridge., 1988. Dykyjová D. Metody studia ekosystémů. Academia Praha, 1989. Henderson P.A. Practical Methods in Ecology. Blackwell, 2003. Hendry GAF et Grime JP eds. Methods in Comparative Plant Ecology. A Laboratory Manual. Chapman & Hall (Kluwer), 1993. Jeník J. (1961). Alpínská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. - Praha. Körner C. Alpine plant life. Springer-Verlag Berlin, Heidelberg., 1999. Opera Corcontica. Sborník krkonošských prací. Lze vyhledávat obsahy jednotlivých ročníků i dle klíčových slov na adrese: http://opera.krnap.cz. Vlasák P. Ekologie savců. Academia, Praha., 1986. Wielgolaski F. E. Ecosystems of the World 3. Polar and Alpine Tundra.


07.11.2014

49 / 50


EKO/ZHOEK

Kurz zimní ekologie Course of winter ecology

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

2

Forma výuky:

Cvičení

Rozsah výuky:

4 DNY/SEM

Ukončení:

Kolokvium

Garant:


Obsah: Terénní kurs zimní ekologie přináší netradiční pohled na horské biotopy mimo vegetační období. Seznamuje se základními charakteristikami a limitujícími faktory přírodního prostředí v zimním období na příkladu horských ekosystémů. Pozornost je věnována demonstraci a praktickému měření základních parametrů prostředí, zejména teploty vzduchu, teploty půdy, hloubky, sledování struktury a vlastností sněhové pokrývky, prostorové distribuce sněhu, námrazy, projevům činnosti větru. Součástí kursu je jednoduché sledování vlivů těchto faktorů na vybrané druhy rostlin a na prostorový "pattern" (rozložení) rostlinných společenstev v horském prostředí. Součástí kursu je skupinová práce na řešení konkrétního projektu v terénu. Terénní demonstrace a měření jsou v podvečerních hodinách doplněny krátkými přednáškami zaměřenými na problematiku "zimní ekologie", lavinové prevence (Horská služba) a prezentaci horského území, ve kterém kurs probíhá (správy chráněných území). Význam sněhu. Vznik a formování sněhu. Základní typy sněhu. Metamorfóza sněhu. Vlastnosti sněhové pokrývky. Měření a mapování sněhu. Vliv různých faktorů na sněhovou distribuci a vlastnosti sněhu Vliv sněhu a mrazu na vegetaci a živočichy. Laviny a lavinová prevence. Literatura: Doesken N. J. et Judein A. (1997). Snow Booklet. Colorado State University. Ellenberg H. (1988):. Vegetation Ecology of Central Europe. Fourth edition. Cambridge University Press, Cambridge. Fascinující svět sněhových krystalů v elektronovém mikroskopu: http://www.anri.barc.usda.gov/emusnow/comparison/comp2.htm. Houdek I. et Vrba M. (1956). Zimní nebezpečí v horách. STN Praha. Institute for Snow and Avalanche Research, Davos http://www.slf.ch/english_EN. Jeník J. (1961):. Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Teorie anemo-orografických ekosystémů. Praha, Nakladatelství ČSAV, 409 s. Jones H. G. et al. (2001). Snow Ecology. Cambridge University Press. Kirk R. (1998). Snow. Washington UP. Körner C. Alpine plant life. Springer-Verlag Berlin, Heidelberg., 1999. Marchand P. J. (1996). Life in the cold: An introduction to vinter ecology. University Press of New England, Hanover and London. Opera Corcontica. Sborník krkonošských prací. Sněhová škola v Lake Placid (USA): http://www.blueiceonline.com/howsite/howindex.html. Vše o sněhu na serveru National Snow and Ice Data Center (NASA, USA): http://http://nsidc.org/. Wielgolaski F. E. Ecosystems of the World 3. Polar and Alpine Tundra. Elsevier, Amsterdam., 1997.


07.11.2014

50 / 50


ZOO/HYPRA

Hydrobiologie v praxi Hydrobiology in Practice

Statut:

Volitelný

Počet kreditů:

3

Forma výuky:

Seminář

Rozsah výuky:

2 DNY/SEM

Ukončení:

Kolokvium

Garant:

RNDr. Vladimír Uvíra, Dr.

Obsah: Bloková výuka. Přednášky zaměstnanců z odborných institucí prezentují následující okruhy: -

Čistírenství odpadních vod Vodárenství - úprava pitné vody Správa vodních toků Revitalizace toků Rybářství a rybníkářství Biomonitoring Hydrobiologie v ochraně ochrany přírody Hygiena vod Analýza vod Environmentální poradenství Tematická osvěta, vzdělávání a volnočasové aktivity Právní ochrana vod

Literatura: Adámek, Z., Helešic, J., Maršálek, B., Rulík, M. Aplikovaná hydrobiologie. VÚRH JU Vodňany, 2008.

T005-Ochrana a tvorba krajiny 00. Prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc

Recommend Documents