Systémy P+R cesta k bezpečnějším komunikacím velkoměst

 

Systémy P+R ­ cesta k bezpečnějším komunikacím velkoměst  Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. – Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB‐TU Ostrava 

1. Úvod  „Dusíme  se!“,  „Je  tu  hrozný  hluk!“,  „Tam  se  zase  stala  nějaká  nehoda!“  –  to  je  jen  pár  výroků,  které  můžeme  slyšet  dnes  a  denně  nejen  v našich  velkoměstech,  ale  především  tam.  V době  psaní  tohoto textu (polovina listopadu 2011) nás v Ostravě opětovně trápil smog a co se týče dopravních  nehod  tak  jen  pro  ilustraci  pár  čísel:  v první  dekádě  listopadu  bylo  na  ostravskou  policii  nahlášeno  101 dopravních nehod [1], při které zahynul „pouze“ 1 člověk*, 1 osoba byla těžce zraněna a 22 osob  lehce zraněno, přičemž hmotná škoda byla vyčíslena na cca 5,7 miliónů Kč.   Dá  se  těmto  problémům  zabránit?  Odpověď  není  a  nemůže  být  jednoznačná.  Anebo  můžeme  alespoň zmírnit nepříznivé dopady silničního provozu na kvalitu ovzduší, bezpečnost na komunikacích  atp.?  Zde  je  odpověď  poměrně  jednoduchá:  ano.  Otázkou  však  zůstává,  jakým  způsobem  a  zda  to  bude fungovat.  Příčin  výše  uvedených  problémů  může  být  několik.  Co  se  týče  například  zmíněného  smogu  tak  na vině jsou jednak hutní a energetické podniky a lokální topeniště a jednak automobilová doprava.  Je zřejmé, že omezit úplně automobilovou dopravu je nemožné (zásobování, zdravotnictví atp.), ale  existují  možnosti, jak ji omezit alespoň částečně. Je však nutné, aby řidičům  byla umožněna nějaká  alternativa a ne pouze striktní opatření. Jinými slovy, aby samotní řidiči pochopili, že například využití  hromadné  dopravy  je  především  v podzimních  a  zimních  měsících  velmi  přínosné  pro  životní  prostředí  v našich  městech.  Musí  to  však  být  pro  ně  nějakým  způsobem  zajímavé  (např.  cenově,  časově  atp.).  Pokud  si  takový  řidič  přijíždějící  do  města  „spočítá“,  že  je  pro  něj  levnější  a  rychlejší  nechat  svůj  automobil  na  některém  ze  záchytných  parkovišť  a  poté  pokračovat  hromadnou  dopravou,  lze  předpokládat  zlepšení  situace  co  se  zmiňovaného  smogu,  hluku  a  bezpečnosti  týká.  Nicméně  musíme  nabídnout  kvalitní  a  promyšlený  systém,  jako  je  například  systém  záchytných  parkovišť typu P+R, o kterém bude pojednávat následující text.  Význam  označení  P+R  (mnohdy  psáno  P&R)  je  v anglickém  jazyce  Park  and  Ride.  Česky  řečeno  „Zaparkuj  a  jeď“  (výrazem  „jeď“  je  myšleno  jeď  hromadnou,  obvykle  městskou,  osobní  dopravou).  Tento systém umožňuje kombinovat přepravu osobním automobilem mimo město a na okraji města,  s městskou hromadnou dopravou do centra města. Je však nutná existence atraktivních a kapacitních  záchytných  parkovišť  v blízkosti  zastávek  městské  hromadné  dopravy  a  to  hlavně  u hlavních  pozemních komunikací (dálnice, silnice I. třídy apod.). 

                                                             *

  Uvozovky  u  slova  pouze  jsou  zde  z pochopitelných  důvodů  zcela  na  místě!  Navíc  je  otázkou,  zda  do  této  skupiny nebude zařazen někdo další, jelikož i účastník dopravní nehody, který je zraněn, ale zemře do 30 dnů  po nehodě, je následně považován za usmrceného. 

1   

  Ve světě jsou tyto systémy poměrně dobře rozvinuté, avšak ani v České republice nezůstáváme  pozadu.  V následujícím  textu  se  zaměříme  na  systém  P+R  v našem  hlavním  městě  a  zmíníme  se  rovněž o městě Ostrava.  Text  byl  vytvořen  v rámci  projektu  ESF  „Rozvoj  v  oboru  dopravní  inženýrství“  a  je  určen  především studentům středních škol, kteří mají zájem o problematiku dopravního inženýrství. 

2. Základní pojmy  Definujme si na tomto místě základní pojmy z oblasti parkování a odstavování vozidel ve smyslu  příslušných norem, tj. ČSN 73 6056 [2], ČSN 73 6058 [3] a ČSN 73 6110 [4].  Parkování (viz obr. 1 vlevo) – umístění vozidla mimo jízdní pruhy pozemní komunikace zpravidla  po  dobu  nákupu,  návštěvy,  zaměstnání,  naložení  nebo  vyložení  nákladu  (v  dalším  textu  normy  se  z důvodu zjednodušení pro pojmy odstavování a parkování používá jednotně pojem parkování).  Odstavování; dlouhodobé stání (viz obr. 1 vpravo) – umístění vozidla mimo jízdní pruhy pozemní  komunikace  zpravidla  v  místě  bydliště,  popř.  v  sídle  provozovatele  vozidla  po  dobu,  kdy  se  vozidlo  nepoužívá. 

Zdroj: internet 

Obr. 1  Parkování (vlevo) a odstavování vozidel (vpravo)    Parkovací  stání  –  plocha  určená  k  odstavení  nebo  parkování  jednoho  vozidla;  technické  řešení  parkovacích  a  odstavných  ploch  je  shodné,  proto  se  v  dalším  textu  normy  používá  pouze  pojem  parkovací stání.  Jednotlivá garáž (viz obr. 2 vlevo) – objekt, popř. oddělený prostor, který slouží k odstavení nebo  parkování silničních vozidel, má nejvýše tři stání a může mít jeden společný vjezd.  Řadová  garáž  (viz  obr.  2  uprostřed)  –  objekt,  popř.  oddělený  prostor,  který  slouží  k  odstavení  nebo parkování silničních vozidel a má více než tři stání; stání se řadí vedle sebe v jedné řadě nebo  ve dvou řadách za sebou a každé stání v první řadě má samostatný vjezd; prostory se samostatnými  vjezdy jsou od sebe stavebně odděleny.  Hromadná  garáž  (viz  obr.  2  vpravo)  –  objekt,  popř.  oddělený  prostor,  který  slouží  k  odstavení  nebo  parkování  vozidel  a  má  více  než  tři  stání;  stání  jsou  řazena  buď  u  vnitřní  komunikace,  nebo  ve více řadách za sebou na celé ploše podlaží, nebo ve více podlažích. 

2   

 

Zdroj: internet 

Obr. 1  Jednotlivá (vlevo), řadová (uprostřed) a hromadná garáž (vpravo)    P+R  (Park  and  Ride;  „zaparkuj  a  jeď“;  viz  obr.  3  vlevo)  –  parkovací  plocha  určená  pro  osobní  vozidla  cestujících,  kteří  zároveň  používají  vozidla  veřejné  osobní  linkové  dopravy  (stání  na  dobu  kratší než 24 hodin).  K+R (Kiss and Ride; „polib a jeď“; viz obr. 3 vpravo) – pruh/záliv určený k uvedení vozidla do klidu  na  dobu  nezbytně  nutnou  pro  vystoupení/nastoupení  cestujících  (krátkodobé  stání  na  dobu  nepřesahující 10 minut). 

Zdroj: internet 

Obr. 3  Parkoviště P+R (vlevo) a K+R (vpravo)   

3. P+R v Praze  V hlavním městě Praha jsou do systému tzv. Pražské integrované dopravy (dále jen PID) zahrnuta  i vybraná záchytná parkoviště typu P+R [6]†. V současnosti se jedná o parkoviště Skalka I, II, Zličín I, II,  Nové Butovice, Opatov, Chodov, Ládví, Rajská zahrada, Černý Most I, II, Palmovka, Radotín, Nádraží  Holešovice,  Běchovice  a  Depo  Hostivař.  Vyjma  parkovišť  Radotín  a  Běchovice  jsou  všechny  u  stanic  metra.  Po  ukončení  provozu  metra,  tj.  přibližně  v 1  hodinu  v  noci  se  parkoviště  uzavírají  s tím,  že  všechny  automobily  si  řidiči  musí  vyzvednout  (až  na  výjimky).  Neučiní‐li  tak,  musí  řidič  zaplatit  poplatek  v částce  100 Kč.  Doplňkovou  službou  na  všech  záchytných  parkovištích  P+R  je  služba  B+R  (Bike and Ride), což je obdoba systému P+R, ale určena pro cyklisty. Ti zde mají možnost bezplatného  odstavení jízdního kola.   Cena za parkování na parkovištích P+R zapojených do systému PID platná v den poskytnutí služby  do ukončení denního provozu parkoviště je 20 Kč. Držitelé předplatních jízdenek PID pro pásmo P+0,                                                               †

 Všechny uvedené ceny jsou platné ke dni 16. 11. 2011 podle [6]. 

3   

  nebo uživatelé, kteří mají právo na bezplatnou přepravu v pásmech P+0 si zakoupí pouze parkovací  lístek pro automobil. Ostatní uživatelé parkoviště, kteří nejsou držiteli předplatních jízdních dokladů,  nemají  právo  na  bezplatnou  přepravu  v  pásmech  P+0  a  chtějí  parkoviště  využít,  si  zakoupí  spolu  s parkovacím lístkem běžné jízdné dle Tarifu PID.  O  obsazenosti  parkovišť  P+R  se  zájemce  může  informovat  buď  na  internetových  stránkách  (viz  obr. 4) nebo na informačních tabulích (viz obr. 5). 

Zdroj: [7] 

Obr. 4  Informace o obsazenosti parkovišť P+R v Praze na internetových stránkách   

 

Zdroj: internet 

Obr. 5  Informace o obsazenosti parkovišť P+R v Praze na informačních tabulích   

4. P+R v Ostravě  V Ostravě je situace oproti Praze diametrálně odlišná. Přesto i zde lze nalézt vybraná místa, která  nesou  označení  P+R.  V tomto  systému  je  zařazeno  např.  parkoviště  v prostoru  u  Hlavního  nádraží  v Ostravě‐Přívoze  a  parkovací  dům  KOMA  v Ostravě‐Svinově  (viz  obr.  6),  který  je  umístěn  na  ulici  Bílovecké před vlakovým nádražím Ostrava‐Svinov a o kterém se zde zmíníme podrobněji. 

4   

 

   

 

Zdroj: autor, [8] 

Obr. 6  Parkovací dům KOMA v Ostravě‐ Svinově: celkový pohled (vlevo)   a schéma vnitřního uspořádání [8] (vpravo).    Parkovací dům se skládá ze tří mezikruží, každé z nich obsahuje speciální palety, na kterých jsou  umístěny odstavené automobily. Průměr takového parkovacího domu je 26,5 m a do jednoho patra  lze umístit až 21 osobních automobilů.  Postup  při  odstavení  vozidla  je  následující.  Řidič  přijede  k jedné  ze  tří  závor  (volné  místo  zvoleného  mezikruží  je  signalizováno  zeleným  světlem  –  viz  obr.  7).  Díky  detektoru  umístěného  ve vozovce před závorem se tato závora automaticky zvedne a zároveň se otevřou vrata. Poté může  řidič se svým vozidlem vjet na paletu s tím, že předtím musí z vozidla vystoupit všichni spolujezdci. 

  

  

 

Zdroj: autor 

Obr. 7  Parkovací dům KOMA v Ostravě‐ Svinově: vjezd (vlevo)   a vnitřní pohledy (uprostřed a vpravo)    Při  vjíždění  na  paletu  (viz  obr.  8  vlevo)  se  řidič  orientuje  podle  světelné  signalizace  (viz  obr.  8  vpravo). Poté musí vypnout motor, zařadit rychlost, zajistit ruční brzdu a opustit odbavovací prostor  (výstup z vozidla je pouze z místa řidiče). Poté si z parkovacího stojanu (viz obr. 9) odebere parkovací  lístek a může odejít. Vozidlo je poté s pomocí obsluhy „zaparkováno“ do volného místa v parkovacím  domě.  

5   

 

  

 

Zdroj: autor 

Obr. 8  Parkovací dům KOMA v Ostravě‐ Svinově: paleta (vlevo) a světelná signalizace (vpravo)   

  

  Zdroj: autor 

Obr. 9  Parkovací dům KOMA v Ostravě‐ Svinově: parkovací stojan    Chce‐li  řidič  následně  svým  vozidlem  odjet,  musí  nejdříve  zaplatit  příslušný  obnos  u  obsluhy,  která zajistí vyparkování jeho vozidla. Proces vyparkování trvá cca 2 až 3 minuta, v závislosti na tom,  ve které části parkovacího domu se automobil nachází.   Video postupu parkování v parkovacím domě KOMA bude účastníkům promítnuto na přednášce,  zájemci  si  však  mohou  prohlédnout  jiné  video,  které  je  ke  zhlédnutí  na  internetu  na  stránce  http://www.youtube.com/watch?v=7ljCt7THjzc.‡   Cena za hodinu parkování je 20,‐ Kč [8]§ s tím, že od započaté 6. hodiny se již parkovné neúčtuje.  Za den tak řidič zaplatí maximálně 100,‐ Kč. Další ceny jsou následující: za 7 dní 700,‐ Kč a za 30 dní  2 000,‐  Kč  (od  21.  dne  se  parkovné  neúčtuje).  Měsíční  parkování  pro  abonenty**  vyjde  zájemce  na 1 500,‐ Kč.                                                              

‡

   Poznámka:  Vzhledem  k tomu,  že  autor  tohoto  textu  není  autorem  tohoto  videa,  nenese  autor  textu  odpovědnost za funkčnost citovaného odkazu!  §    Všechny uvedené ceny jsou platné ke dni 16. 11. 2011 podle [8].  **   Abonent = předplatitel. 

6   

5. Telematické aplikace pro systém P+R 

 

Problematika telematických aplikací pro systém P+R je poměrně rozsáhlá. Zaměřme se zde pouze  na  způsoby  navádění  vozidel  na  záchytná  parkoviště.  Toto  navádění  se  provádí  dvěma  způsoby:  statickým způsobem a dynamickým způsobem [5].  Statické navádění  Statické  navádění  vozidel  na  parkoviště  Park  and  Ride  se  provádí  pomocí  neproměnného  dopravního značení, jehož základem jsou tři typy informačních tabulí (A, A1 a B).   Typ A (viz obr. 10) je velkoplošná informační tabule o základním rozměru 1 500 x 2 000 mm nebo  1 500  x  1 000  mm  (ve  stísněných  poměrech i  jiný  rozměr)  a  používá  se  jako  předběžná  informace  ve větší vzdálenosti před parkovištěm Park and Ride, před důležitým distribučním bodem z hlediska  orientace  nebo  na  jiných  významných  bodech  z hlediska  navádění  na  parkoviště  Park  and  Ride.  Na této informační tabuli je umístěna dopravní značka č. IP 13d “Parkoviště P+R”, dodatková tabulka  č. E 9  "Druh  vozidla"  se  symbolem  osobního  vozidla,  název  parkoviště,  druh  návazné  hromadné  dopravy do centra a vzdálenost k uvedenému parkovišti. 

Zdroj: [5] 

Obr. 10  Vzorové provedení informační tabule typu A    Typ A1 (viz obr. 11) je předběžná informační tabule (návěst) na dálnicích a silnicích pro motorová  vozidla.  U  tohoto  typu  je  pro  lepší  orientaci  ve  vyšších  rychlostech  (130 km/h)  uvedena  pouze  dopravní  značka  č. IP 13d  "Parkoviště  P+R",  dodatková  tabulka  č. E 9  "Druh  vozidla"  se  symbolem  osobního vozidla, název parkoviště a vzdálenost.  Doporučuje se uvádět maximálně 3 za sebou následující parkoviště tak, aby počet informačních  prvků  na  informační  tabuli  nebyl  vyšší  než  10  až  11.  Výška  písma  je  300 mm.  Tabule  se  umísťuje  ve vzdálenosti minimálně 1000 – 2000 m před odbočením na parkoviště.   

7   

 

Zdroj: [5] 

Obr. 11  Vzorové provedení informační tabule typu A1    Typ  B  (viz  obr.  12)  je  dopravní  značka  č. IP 13d  "Parkoviště  P+R"  v základních  rozměrech  700 x 500 mm  doplněná  o  dodatkové  tabulky  č. E 9  "Druh  vozidla"  se  symbolem  osobního  vozidla,  č. E 7a nebo E 7b “Směrová šipka”, č. E 12 "Text" s názvem parkoviště a č. E 3a "Vzdálenost".   Na  dálnicích  a  silnicích  pro  motorová  vozidla  jsou  dopravní  značky  ve  zvětšeném  provedení  ve vzdálenosti 2 000 m, (min. 1 000 m) a dále budˇ na začátku nebo v průběhu klínu mezi průběžným  a odbočovacím pruhem. 

Zdroj: [5] 

Obr. 12  Vzorové provedení informační tabule typu B  Dynamické navádění   Pro  dynamický  způsob  navádění  na  parkoviště  Park  and  Ride  se  navrhují  informační  tabule  obsahující  neproměnné  dopravní  značky  a  zařízení  pro  proměnné  provozní  informace.  Zařízení  pro proměnné  provozní  informace  jsou  navrženy  tak,  aby  údaje  na  nich  uvedené  byly  co  nejvíce  shodné s údaji na již stávajících informačních tabulích. Rozeznáváme 4 typy: D1 až D4.  Typ  D1  (viz  obr.  13)  je  navržen  jako  zařízení  pro  proměnné  provozní  informace  (návěst)  na místních  komunikacích.  Je  zde  umístěna  dopravní  značka  č. IP 13d  "Parkoviště  P + R"  doplněná  o dodatkovou tabulku č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla. V části obsahující provozní  informaci  je  uveden  název  parkoviště,  vzdálenost  a proměnný  symbol  o počtu  volných  míst  na parkovištích, pro které je naváděcí systém určen.   

8   

 

Zdroj: [5], internet 

Obr. 13  Vzorové provedení informační tabule typu D1, vč. příkladu†† (vpravo)    Typ  D2  (viz  obr.  14)  se  použije  na  rychlostních  komunikacích  nebo  jiných  vícepruhových,  zpravidla  směrově  rozdělených  komunikacích,  před  místem  odbočení  na konkrétní  parkoviště.  Zařízení  pro  proměnné  provozní  informace  se  umísťuje  mezi  stávající  dopravní  značení  před  začátkem,  na  začátku,  nejpozději  v průběhu  klínu  mezi  průběžným  a  odbočovacím  pruhem  na parkoviště, nebo před odbočením na komunikaci k parkovišti.  

Zdroj: [5] 

Obr. 14  Vzorové provedení informační tabule typu D2    Na  informační  tabuli  je  umístěna  dopravní  značka  č. IP 13d  "Parkoviště  P+R"  doplněná  o dodatkovou tabulku č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla. V části obsahující provozní  informace  je  uveden  název  parkoviště,  vzdálenost  a  proměnný  symbol  VOLNO/OBSAZENO,  informující  o volném  či  obsazeném  parkovišti.  V případě  možnosti  využití  ještě  jiného  parkoviště,  provozní informace obsahuje i název tohoto parkoviště a proměnný symbol informující o počtu   Typ  D1  a  D2  se  vzhledem  k jejich  provedení  a  velikosti  předpokládá  převážně  v místech  mimo  zástavbu.  Typ D3 (viz obr. 15) se užije obdobně jako informační tabule typu A a B. Dopravní značka č. IP 13d  "Parkoviště  P+R"  je  doplněná  o dodatkové  tabulky  č. E 9  "Druh  vozidla"  se  symbolem  osobního  vozidla, č. E 7a,b "Směrová šipka", č. E 12 "Text" s názvem parkoviště, č. E3a " Vzdálenost". Provozní  informace uvádí počet volných míst.  

                                                             ††

 Tento příklad se netýká přímo parkoviště P+R, ale svým provedením je stejné! 

9   

 

Zdroj: [5], internet 

Obr. 15  Vzorové provedení informační tabule typu D3, vč. příkladu (vpravo)    V rozhodujícím  bodě  před  odbočením  na  konkrétní  parkoviště  je  dopravní  značka  č. 13d  "Parkoviště P + R" doplněná o dodatkové tabulky č. E 9 "Druh vozidla" se symbolem osobního vozidla,  č. E 7a,b  "Směrová  šipka"  a  č. E 12  "Text"  s názvem  parkoviště,  č. E3a  "Vzdálenost".  Provozní  informace  obsahuje  proměnný  symbol  VOLNO/OBSAZENO.  Typ  D3  se  předpokládá  v intravilánu  v zástavbě.  Typ  D4  (viz  obr.  16)  se  užije  v  případě,  kdy  návaznou  dopravou  je  železnice.  Zařízení  pro proměnné  provozní  informace  v  tomto  případě  obsahuje  dopravní  značku  č. IP 13d  "Parkoviště  P+R"  doplněnou  o dodatkové  tabulky  č. E 9  "Druh  vozidla"  se  symbolem  osobního  vozidla  a  č. E 12  "Text"  s názvem  parkoviště.  Provozní  informace  obsahuje  dva  po  sobě  jdoucí  reálné  časy  odjezdů  vlaků do centra. Časový údaj tvoří proměnné symboly.  

Zdroj: [5], internet 

Obr. 16  Vzorové provedení informační tabule typu D4, vč. příkladu (vpravo)    Ve spodní  části  zařízení  pro  proměnné  provozní  informace  je  umístěn  proměnný  display  (doporučená  velikost  3  řádky x 20 znaků)  umožňující  zobrazit  další  provozní  informace  (například  Výluka  na  trati,  Použijte  P+R  apod.)  a  dopravní  značka  č. IS 24c  "Komunální  cíl"  s  textem  "Nádraží"  a piktogramem nádraží.    

 

10   

Dynamické navádění pomocí zařízení pro proměnné provozní informace se tedy osazuje:   ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

 

jako předběžná informace o parkovištích P+R na příjezdové trase k těmto parkovištím, převážně  ve směru do centra města,   v místě odbočení na parkoviště P+R z rychlostních nebo vícepruhových komunikací,  v důležitých  distribučních  bodech,  kde  dochází  k rozdělení  směru  jízdy  na jednotlivá  parkoviště  P+R,   v bodech,  kde  dochází  ke  změně  směru  jízdy  na  parkoviště  P+R  odlišně  od  radiálního  směru  do centra,  při odbočení na parkoviště P+R tam, kde při obsazeném parkovišti by musel následovat návrat  na původní trasu,  jako poslední značka před odbočením na parkoviště P+R,  bezprostředně před vjezdem na parkoviště. 

Zařízení  pro  proměnné  provozní  informace  (zejména  poslední  před  odbočením  na  parkoviště)  musí být umístěny vždy tak, aby vozidlo v případě obsazeného parkoviště mohlo dále bez zbytečného  či  obtížného  manévrování  pokračovat  v cestě  na  další  parkoviště  (není‐li,  pak  směrem  např.  do centra).   Naváděcí  systém  musí  umožnit  libovolně  kombinovat  statický  a  dynamický  způsob  navádění  podle  zvolené  důležitosti  místa  informace,  výměnu  stávajících  informačních  tabulí  za  zařízení  pro proměnné  provozní  informace,  případně  jejich  doplňování  při  rozšiřování  systému  nebo  podle  finančních možností zřizovatele. 

6. Návrh parkovacích a odstavných ploch  Návrh parkovacích a odstavných ploch se řídí jednak normou ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací  plochy  silničních  vozidel  [2]  a  jednak  normou  ČSN  73  6110  Projektování  místních  komunikací  [4].  Parkovací stání pak podle těchto norem dělíme následovně:  - a) podle kategorie vozidel určena zejména pro:  o osobní vozidla,  o lehká užitková vozidla (dodávky),  o nákladní vozidla,  o autobusy,  o motocykly,  o jízdní kola,  - b) podle skupin uživatelů určena např. pro:   o rezidenty a abonenty,‡‡  o zákazníky, zaměstnance, hosty,  o zásobování, dopravní obsluhu,  o osoby těžce pohybově postižené a osoby doprovázející dítě v kočárku,  - c) podle vztahu k pozemní komunikaci umístěny:  o na parkovacích pruzích podél jízdního pásu (podélné stání),  o na parkovacích pásech podél jízdního pásu (kolmé nebo šikmé stání),                                                              

‡‡

 Rezident = osoba bydlící nebo sídlící v dané lokalitě. Abonent = předplatitel. 

11   

o o o

  na středním dělicím pásu směrově rozdělené pozemní komunikace,  na samostatném parkovišti s podélným, šikmým nebo kolmým řazením parkovacích  stání,  v jednotlivé, řadové nebo hromadné garáži. 

Odstavné a parkovací plochy můžeme dělit také takto:  - odstavné stání:  o plocha  pro  umístění  vozidla  mimo  jízdní  pruhy  komunikací  po  dobu,  kdy  se  vozidlo  nepoužívá (v místě bydliště nebo sídla provozovatele) – umístění do 500 m,  - parkovací stání:  o plocha  pro  umístění  vozidla  mimo  jízdní  pruhy  komunikací  po  dobu,  kdy  se  vozidlo  používá (po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, …):  ƒ krátkodobé do 2 hodin – umístění do 200 m,  ƒ dlouhodobé nad 2 hodiny – umístění do 300 m.  Odstavné a parkovací plochy se zřizují:  - pro  osobní  automobily,  motocykly,  mopedy  u  všech  potenciálních  zdrojů  a  cílů  dopravy  (obytné objekty, administrativní i výrobní celky, školy, občanská vybavenost),  - pro  autobusy  u  turisticky  atraktivních  lokalit,  výstavišť,  čerpacích  stanic  PH,  motorestů,  sportovních zařízení, v provozovnách dopravců, na záchytných parkovištích,  - pro nákladní automobily u čerpacích stanic pohonných hmot, motelů, hraničních přechodů,  v areálech výrobních podniků a přepravců.  Lokalizace odstavných a parkovacích stání:  - pro  vozidla  skupiny  1  (osobní  automobily,  motocykly,  mopedy  a  jejich  přípojná  vozidla)  se  mohou umísťovat v obytných částech měst,  - pro  vozidla  skupiny  2  (autobusy,  nákladní  automobily,  speciální  automobily)  mohou  být  mimořádně  umístěna  v  obytných  částech  měst  za  dodržení  hygienických  požadavků  (hasiči,  policie, sportovní stadiony), jinak se musí umísťovat jen mimo obytné části,  - pro vozidla skupiny 3 (tahače, přípojná vozidla, jízdní soupravy, kloubové autobusy, traktory  a samojízdné pracovní stroje) se musí umísťovat mimo obytné části měst,  Norma  ČSN  73  6056  [2]  uvádí  mj.  rozměry  příslušných  parkovacích  míst,  jak  ukazují  schémata  na obr. 17 (přesné hodnoty rozměrů viz [2]). 

A

B

C

D

 

    Obr. 17  Parkovací stání s kolmým (A), šikmým (B) a podélným řazením (C),   12   

Zdroj: [2] 

  vč. znázornění přesahu přední, resp. zadní části vozidla nad přilehlou plochu (D)    Určitý počet míst musí být vyhrazený pro vozidla přepravující těžce pohybově postižené osoby –  viz  obr.  18.  Na  obr.  19  jsou  uvedeny  symboly  k označení  dalších  vyhrazených  parkovacích  stání  určených  pro  konkrétní  skupinu  vozidel,  tj.  pro  vozidla  osob  doprovázejících  dítě  v kočárku  (A),  pro vozidla  šetrná  k životnímu  prostředí,  tj.  pro  vozidla  částečně  nebo  plně  nahrazující  zážehový  či  vznětový  motor  elektromotorem  (B),  pro  minivozy  (C),  pro  vozidla  řízená  ženami,  tj.  v místech  se  sníženým rizikem násilného přepadení (D) a pro vozidla s pohonným systémem LPG a CNG§§ (E). 

Zdroj: [2] 

Obr. 18  Parkovací stání s kolmým řazením pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově  postižené (vpravo symbol pro označení takového parkovacího místa)   

A 

 

B 

 

C 

D 

E  Zdroj: [2] 

Obr. 19  Symboly pro označení vyhrazených parkovacích míst    A  jak  se  vlastně  určí  počet  parkovacích  a  odstavných  míst?  K tomu  slouží  příslušná  tabulka  v normě ČSN 73 6110 [4] (viz obr. 20). Uveďme si rovnou jednoduchý výpočet pro parkoviště určené  bytovému domu o šesti bytech (každý pro dvoučlennou rodinu a o velikosti 44 m2).  Odstavná stání:  • druh stavby: bydlení/obytný dům (činžovní)  • účelová jednotka: byt do 100 m2  • počet účelových jednotek na 1 stání: 1 (byt)     • 1 stání odpovídá 1 byt, kolik stání (x) odpovídá 6 bytů?  •

výpočet:  

1 1 = ⇒ x = 6 stání    x 6

Parkovací stání:  • druh stavby: obytné okrsky  • účelová jednotka: obyvatel  • počet účelových jednotek na 1 stání: 20 (obyvatel)                                                                  §§

   LPG = Liquefied Petroleum Gas (zkapalněný ropný plyn),   CNG = Compressed Natural Gas (stlačený zemní plyn). 

13   

 

• •

1 stání odpovídá 20 obyvatelům  kolik stání (x) odpovídá 12 obyvatelům? 

•

výpočet:  

•

z toho 100 % (tj. 1) krátkodobých a 0 % (tj. 0) dlouhodobých stání 

1 20 12 = ⇒x= = 0,6 =& 1 stání   x 12 20

Celkem  je  tedy  potřeba  7  stání,  z  toho  6  odstavných  (pro  obyvatele  bytů)  a  1  parkovací  (pro návštěvníky). 

Zdroj: [4] 

Obr. 20  Doporučené základní ukazatele výhledového počtu odstavných   a parkovacích stání podle ČSN 73 6110 [4] – výřez     Zmiňme  se  ještě  o  specializovaném  software  pro  návrh  parkovacích  a  odstavných  míst.  Tím  je  např. program ParkCAD, jehož prostředí i již navržené parkoviště je vyobrazeno na obr. 21. 

14   

 

Zdroj: internet 

Obr. 21  Software pro navrhování parkovišť ParkCAD   

7. Návrh garáží  Návrh  jednotlivých,  řadových  i  hromadných  garáží  se  řídí  normou  ČSN  73  6058  [3].  Jednotlivé  a řadové  garáže  jsou  zpravidla  určeny  pro  parkování  osobních  vozidel  rezidentů  rodinných  nebo  bytových  domů,  pro  nákladní  vozidla,  autobusy,  traktory  a  samojízdné  pracovní  stroje  a  pro  automobily určené ke speciálnímu účelu. Hromadné garáže jsou zpravidla určeny pro parkování více  osobních  vozidel  v  prostoru  obytných,  obchodních,  komerčních  a  veřejných  budov  nebo  výrobních  a provozních zařízení a také pro parkování v centru sídla nebo v přestupních uzlech veřejné linkové  osobní dopravy nadregionálního významu. Poloha garáží a jejich počet je závislý na skupině uživatelů,  kterým jsou určeny. Garáže se navrhují tak, aby byla docházková vzdálenost k cíli cesty (byt, nákup,  kancelář) co nejkratší.   Při  návrhu  garáží  je  třeba  zajistit,  aby  vjezd,  resp.  výjezd  do,  resp.  z garáže  neohrožoval  bezpečnost dopravy a významně zhoršovat plynulost silničního provozu na pozemních komunikacích.  Dále  musí  být  dodrženy  základní  požadavky  na  ochranu  životního  prostředí,  zejména  ochranu  před hlukem, vibracemi, znečištěním ovzduší a ochranu povrchových a podpovrchových vod. Rovněž  je třeba zajistit bezbariérový přístup garáží. Je‐li to v navrhované garáži účelné, rozdělí se parkovací  stání  podle  doby  stání  vozidel  na  dlouhodobá  stání,  pro  systém  P+R  a  v  odůvodněných  případech  i systém K+R.  Podle druhu vozidel se garáže rozdělují na garáže pro:  - osobní vozidla,  - lehká užitková vozidla (dodávky),  - samostatná nákladní vozidla (bez přívěsu nebo návěsu),  - soupravy tahače s návěsem,  - autobusy,  15   

-

 

traktory a samojízdné pracovní stroje. 

Podle stavebního uspořádání se garáže rozdělují na:  - jednotlivé,  - řadové,  - hromadné.  Podle výšky podlahy k okolnímu terénu se garáže rozdělují na:  - nadzemní – niveleta*** podlahy nejníže položeného podlaží není níže než 1,5 m pod nejvyšším  bodem přilehlého terénu,  - podzemní  –  niveleta  podlahy  nejvýše  položeného  podlaží  je  více  než  1,5  m  pod  nejvyšším  bodem přilehlého terénu,  - kombinované – garáže jsou podzemním i nadzemním podlaží. 

 

Podle způsobu parkování vozidel se garáže rozdělují na:  - s  pohybem  vozidel  vlastní  silou  (vozidla  se  pohybují  v  prostoru  garáže  silou  vlastního  motoru),  - s  automatickým  parkovacím  systémem  (zařízení,  které  bez  přítomnosti  řidiče  ve  vozidle  zaparkuje vozidlo v hromadné garáži),  - kombinované (mezi jednotlivými podlažími jsou vozidla včetně řidiče přepravována výtahem  a po podlaží se pohybují vlastní silou).   

                                                             ***

  Niveleta = pomyslná čára udávající výškové poměry a podélný sklon liniové stavby, nejčastěji dopravní cesty  nebo vodního toku. U pozemní komunikace obvykle probíhá středem vrchního povrchu komunikace. 

16   

  Z hlediska obsluhy se garáže rozdělují na:  - samoobslužné – řidič obsluhuje vozidlo v prostoru garáže,  - s obsluhou – řidič opustí vozidlo před vjezdem do garáže, parkování vozidla provede obsluha  garáže.  Podle funkčního využití se garáže rozdělují na:  - veřejné – garáž je určena  pro nezpoplatněné  nebo zpoplatněné parkování vozidel zpravidla  v obchodně‐zábavních  zařízeních,  na  úřadech,  na  okraji  sídelních  útvarů  (parkovací  domy  zařazené  do  systému  P+R),  v  přestupních  uzlech  veřejné  linkové  osobní  dopravy  nadregionálního významu atp.,  - neveřejné  –  zpravidla  slouží  pro  parkování  vozidel  rezidentů  nebo  služebních  vozidel;  jsou  často součástí budovy s jiným funkčním využitím,  - garáže pro speciální účely (např. pro pohotovostní vozidla).  Výška průjezdního profilu (na obr. 22 označeno jako volná výška h) musí být zachována v místě  všech  zařízení  v  garáži,  kde  je  umožněn  pohyb  nebo  parkování  vozidel.  Před  vjezdem  do  veřejně  přístupné hromadné garáže se navrhuje dopravní značka, která zakazuje vjezd vozidel, jejichž vnější  rozměry překračují vyznačenou mez. 

Zdroj: [3] 

Obr. 22  Volná/světlá výška nad parkovacím stáním (vlevo)   a nad komunikacemi uvnitř hromadné garáže (vpravo)    Podobně  jako  u  parkovacích  a  odstavných  míst  (viz  předchozí  kapitola)  je  i  u  garáží  potřeba  dodržet potřebné normativní rozměry. Na obr. 23 jsou uvedeny příklady uspořádání jednotlivé garáže  pro  jedno  (A)  a  pro  tři  vozidla  (B)  a  příklady  uspořádání  řadové  garáže  v klasickém  provedení  (C)  a v provedení,  kdy  vozidla  mohou  být  řazena  ve  dvou  řadách  za  sebou  (D).  Přesné  rozměry  jsou  uvedeny v ČSN 73 6058 [3]. Obdobně to platí pro hromadné garáže (viz obr. 24). 

A

B

C

D Zdroj: [3] 

Obr. 23  Příklad uspořádání jednotlivé a řadové garáže  17   

 

 

Zdroj: [3] 

Obr. 24  Příklad uspořádání hromadné garáže    V jednotlivých a řadových garážích, ale i v hromadných garážích  je možné  parkovat dvě vozidla  na jednom parkovacím stání v rozdílných výškových úrovních, jak ukazuje obr. 25. Je to vhodné tam,  kde jedno vozidlo není určeno pro každodenní používání. 

Zdroj: [3] 

Obr. 25  Příklad parkování vozidel ve dvou výškových úrovních    Pro překonávání různých úrovní v hromadných garážích slouží tzv. rampy, které dělíme podle [3]  následovně:  - a) podle překonávané výšky na rampy (viz obr. 26):  o celé (překonávají nepřerušeně celou výšku podlaží nebo i více podlaží),  o polorampy (překonávají nepřerušeně polovinu výšky podlaží),  o vyrovnávací  (spojují  podlaží  s  okolním  terénem  nebo  s  částí  podlaží  v  jiné  výškové  úrovni, překonávají zpravidla méně než polovinu výšky podlaží),  o šroubovité  (překonávají  celou  výšku  hromadné  garáže  s  vjezdy  do  jednotlivých  pater),  o parkovací (slouží k umístění parkovacích stání),  - b) podle umístění na rampy:  o vnitřní (umístěné uvnitř objektu),  o vnější (umístěné vně objektu),  - c) podle půdorysného tvaru na rampy:  o přímé,  o zakřivené (kruhové, eliptické, zalomené apod.),  18   

-

-

  d) podle počtu jízdních pruhů na rampy:  o jednopruhové,  o dvoupruhové,  e)  podle  vzájemné  polohy  ramen  a  podle  směrů  jízdy  na  ramenech  umístěných  nad  sebou  na rampy:  o jednoduché,  o dvojité. 

Zdroj: [3] 

Obr. 26  Základní druhy ramp (zleva: šroubovité, parkovací, celé a polorampy)    Norma  ČSN  73  6058  [3]  uvádí  také  příklady  automatických  parkovacích  systémů  v hromadných  garážích, jak ukazuje obr. 27 (o prvních z nich byla zmínka v kapitole 4). 

Zdroj: [3] 

Obr. 27  Příklady automatických parkovacích systémů v hromadných garážích – vertikální systém,  tzv. kruhové silo (vlevo) a horizontální systém, tzv. regálový zakladač (vpravo) 

8. Závěr   V předloženém textu byla stručně popsána problematika návrhu parkovacích a odstavných míst  a garáží  různých  typů  s podrobnějším  zaměřením  na  systémy  Park  and  Ride.  Tento  systém,  bude‐li  správně fungovat a bude‐li dostatečně  využíván, může zmírnit negativní dopady silniční dopravy ve  městech.   Jak již bylo v úvodu zmíněno, je potřeba řidiče automobilů („potenciální klienty“ tohoto systému)  pozitivně namotivovat, aby pokud možno dobrovolně objevili výhody systému P+R a to nejen pro ně  samotné,  ale  i  pro  společnost.  Pokud  si  bude  řidič  vědom,  že  v místě  svého  cíle  (řekněme  v centru  města) nebude mít možnost své vozidlo zaparkovat (což je v dnešní době realita) nebo tuto možnost  dostane,  ale  za  cenově  nevýhodných  podmínek,  je  pak  reálné,  že  zaparkování  v okrajových  částech  19   

  města bude jeho jedinou možností. Je  však samozřejmé, že v takových místech je nezbytné kvalitní  napojení na systém městské hromadné dopravy, tj. dostatečný počet spojů, malý interval atp.  Lze konstatovat, že například systém v Praze je již na vyhovující úrovni a snad můžeme očekávat,  že i ostatní města budou činit všechna možná opatření pro to, abychom výroky uvedené v samotném  úvodu tohoto textu slyšeli pokud možno co nejméně. 

Literatura  [1] Statistiky dopravních nehod. Policie České republiky. Dostupné on‐line z URL  http://aplikace.policie.cz/statistiky‐dopravnich‐nehod/Default.aspx (citováno 16. 11. 2011) 

[2] ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. 2011  [3] ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže. 2011  [4] ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. 2006 (+ změna Z1, 2010)  [5] Křivda, Vladislav; Olivková, Ivana; Paľo, Jozef; Richtář, Michal. Dopravní telematika.  Vysokoškolská učebnice. Žilina: Žilinská univerzita Žilina, Slovenská republika, 2009, 384 s.  ISBN 978‐80‐8070‐981‐5 

[6] Parkoviště P+R. Dopravní podnik hlavního města Prahy. Dostupné z URL http://www.dpp.cz  (citováno 16. 11. 2011) 

[7] Doprava Praha. Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Dostupné z URL http://www.tsk‐ praha.cz/wps/portal/doprava/parkoviste (citováno 16. 11. 2011) 

[8] KOMA Parking – Automatické parkovací systémy. KOMA ‐ Industry s.r.o. Dostupné z URL  http://www.komaparking.cz/cenik‐parkovani/ (citováno 16. 11. 2011)  

Kontakt  Ing. Vladislav Křivda, Ph.D., ING‐PAED IGIP  Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB‐TU Ostrava  L. Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava‐Poruba, Tel.: +420 59 732 1315  [email protected], http://kds.vsb.cz/krivda 

20