SYSTÉMY ODMĚŇOVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍ SPRÁVY V ČR A ZAHRANIČÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

SYSTÉMY ODMĚŇOVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ STÁTNÍ SPRÁVY V ČR A ZAHRANIČÍ Salary System of the Civil Servants in the Czech Republic and Foreign Countries Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin KŘIVÁNEK

Autor: Lenka OUJEZDSKÁ

Brno, květen 2009

Jméno a příjmení autora: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl omové pr áce: Rok obha j oby:

Lenka Oujezdská Systémy odměňování úředníků státní správy ČR a v zahraničí Salary System of the Civil Servants in the Czech Republic and Foreign Countries veřejné ekonomie Ing. Martin Křivánek 2009

Anotace Předmětem bakalářské práce „Systémy odměňování úředníků státní správy ČR a v zahraničí“ je popis způsobu zaměstnávání a základních zásad odměňování úředníků státní správy ČR a v zahraničí, rozbor jednotlivých sloţek systému odměňování úředníků a celkově samotný systém určení platu a jeho jednotlivých sloţek. První část je zaměřena na teoretický popis samotného systému odměňování úředníků v ČR v současnosti, v druhé části popisuji systémy odměňování v zahraničí a v poslední části je pak srovnání jednotlivých systémů a můj návrh na nejvhodnější a nejekonomičtější variantu systému odměňování.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Salary System of the Civil Servants in the Czech Republic and Foreign Countries” is A description of the system of employment and principal rules for renumeration of civil servants in the Czech Republic and foreign countries, analysis of the individual parts of the renumeration system of the civil servants and description of the system of determination of the height of the salary and the individual parts of the salary. First part is focused on theoretical description of the currently used renumeration system of civil servants in the Czech Republic, the second part describes the same in foreign countries. The last part is focused on comparison of the different systems and shows my suggestion for the most effective and economical alternative of the renumeration system.

Klíčová slova Systém odměňování, státní správa, státní úředník

Keywords Salary System, Civil Service, Civil Servant

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Systémy odměňování úředníků státní správy ČR a v zahraničí vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Křivánka a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne ………….

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinovi Křivánkovi za připomínky, cenné rady a komentáře, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD

6

Vymezení pojmů 1.Odměňování úředníků v ČR 1.1 Vymezení okruhu osob odměňovaných za výkon práce platem 1.2 Vývoj právní úpravy odměňování 1.3 Poţadavky na přijetí zaměstnance do sluţby 1.4 Systémy zaměstnávání úředníků státní správy 1.5 Systém odměňování úředníků státní správy 1.5.1 Systém stanovení základního platu úředníků ve státní správě 1.5.2 Přehled příplatků a odměn úředníků ve státní správě 1.5.3 Nepeněţní odměny a zaměstnanecké benefity 1.5.4 Kolektivní smlouvy

7

2. Odměňování úředníků v zahraničí 2.1 Systém odměňování úředníků na Slovensku 2.1.1 Vývoj a přehled právní úpravy odměňování 2.1.2 Vymezení okruhu osob odměňovaných za výkon práce platem a jednotlivými zákony 2.1.3 Poţadavky na přijetí zaměstnance do sluţby a rozdělení státní sluţby 2.1.4 Systém stanovení základního platu úředníků ve státní správě a příplatků 2.1.5 Další sloţky systému odměňování a motivace zaměstnanců-úředníků 2.2 Systém odměňování úředníků v Německu 2.2.1 Popis a rozdělení veřejné správy 2.2.2 Odměňování úředníků – základní plat a příplatky 2.3 Systém odměňování ve Francii 2.3.1 Popis a rozdělení veřejné správy 2.3.2 Odměňování úředníků – základní plat a příplatky

8 9 12 13 13 14 19 23 25

26 27 29 30 37 37 38 43 44

3. Srovnání jednotlivých systémů a návrhy na změny 3.1. Hodnocení a srovnání jednotlivých systémů zaměstnávání a odměňování úředníků 3.2 Návrhy na novelizaci stávající právní úpravy odměňování úředníků

47 52

ZÁVĚR

53

Seznam použitých zkratek

54

Seznam použité literatury

55

Seznam tabulek a grafů

58

Seznam příloh

58

ÚVOD Předmětem této bakalářské práce je popis způsobu zaměstnávání a odměňování úředníků státní správy ČR a v zahraničí, systém určení platu a rozbor jednotlivých sloţek systému odměňování úředníků státní správy. Pro kvalitu a úroveň státní správy, jak v ČR tak i v zahraničí, sehrává důleţitou roli efektivní vyuţívání lidských zdrojů a jejich odměňování. Na rozdíl od podnikatelské sféry mají organizace státní správy relativně omezené moţnosti ve vytváření systémů odměňování i v moţnostech rozhodování o výši peněţních odměn. Ve státní správě je uplatňován jednotný systém odměňování a objem prostředků na odměny je přísně limitován rozpočtem prostředků na platy zaměstnanců. Nicméně, i přes tato omezení, mají organizace veřejné správy určitý prostor, popřípadě si ho mohou svými řídícími postupy a opatřeními vytvořit tak, aby mohly vyuţívat odměňování jako praktický nástroj personálního řízení svých zaměstnanců nejen k ocenění jejich práce a přínosu pro organizaci, ale i pro jejich motivaci k vyššímu výkonu i k jejich osobnímu rozvoji. V odměňování jde o to, jak jsou lidé odměňováni v souladu s hodnotou, jakou mají pro organizaci. Odměňování v nejširším slova smyslu zahrnuje jak peněţní, tak nepeněţní odměňování, ale také filozofii, strategii, politiku, plány a postupy pouţívané organizacemi v zájmu rozvoje a udrţování systémů odměňování.1 Odměňování - obecně - hraje velmi důleţitou roli pro obě zúčastněné strany, na jedné straně je významným prostředkem slouţícím ke sdělení hodnot, výkonu a očekávání ze strany zaměstnavatele a na straně druhé je třeba, aby byl systém odměňování transparentní, se zaměstnanci bylo zacházeno spravedlivě a slušně a s přihlédnutím k jejich přínosu pro zaměstnavatele. V první části mé práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů, vývoj právní úpravy odměňování úředníků v ČR a popis celého systému odměňování státních zaměstnanců úředníků včetně jeho jednotlivých sloţek. Cílem je získání celistvého pohledu na problematiku odměňování úředníků ve státní správě a vytvoření si představy, jak vysoké mohou být platy státních úředníků na různých pracovních pozicích, v jaké výši se pohybuje minimální a maximální výše příplatků a odměn, jeţ potom dohromady utvoří celkový plat úředníka státní správy. V druhé části jsem se pokusila i přes nedostatek informací o základní popis systémů odměňování úředníků státní správy v zahraničí. Vybrala jsem si země, které jsou nám blízké 1

Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 6

nejen polohou a kulturou, ale i vzájemné hospodářské vztahy a úzká spolupráce v různých oblastech je na velice dobré úrovni. V poslední části se pokusím o zhodnocení stávající situace ať jiţ z pohledu mého, pohledu veřejnosti a institucí, které se zabývají vývojem systému státní správy a o porovnání jednotlivých systémů z pohledů zaměstnanců i zaměstnavatelů. Hlavním cílem této bakalářské práce je popis a porovnání jednotlivých systémů odměňování státních úředníků v ČR a v zahraničí, hodnocení stávající situace v odměňování jak z pohledu zaměstnance, tak i zaměstnavatele a hledání návrhů na vhodnější a ekonomičtější moţnosti odměňování.

Vymezení pojmů Veřejná správa – je poskytování správních činností souvisejících s poskytováním veřejných sluţeb a se správou na ústřední i místní úrovni. Dříve byl nositelem veřejné správy pouze stát. V současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samospráva.2 Samospráva - je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záleţitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“.3 Státní správa - vykonávají ji státní úřady.4 Státní úřad - v českém právu se zpravidla rozumí správní úřad - ministerstva, ústřední správní úřady a ostatní správní úřady (orgány státní správy) - např. soudy, státní fondy, Česká inspekce ţivotního prostředí, Česká školní inspekce, územní finanční orgány, Česká obchodní inspekce, katastrální úřady, úřady práce, krajské hygienické stanice, správy národních parků apod.5 Správní úřad - státní zaměstnanec zde vykonává státní sluţbu, je zákonem označen jako sluţební úřad.6 Státní zaměstnanci – úředníci - vykonávají státní správu; jsou to fyzické osoby, které splňují sluţebním zákonem stanovené předpoklady a poţadavky, úspěšně ukončili přípravu na sluţbu, byl jmenováni do sluţby podle zákona k výkonu činnosti, kterou zákon za sluţbu označuje, a sloţili sluţební slib.7 Výkon státní sluţby je důleţitý rozlišující znak, protoţe ve správních úřadech samozřejmě pracují i lidé, kteří neslouţí k naplňování hlavní funkce správního úřadu, ale jejichţ činnost je 2

Internetové stránky Wikipédia [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na Internetové stránky Wikipédia [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 4 Internetové stránky Wikipédia [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 5 Internetové stránky Wikipédia [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 6 Zákon č. 218/2002 Sb. - sluţební zákon - § 3 7 Zákon č. 218/2002 Sb. - sluţební zákon - § 6 3

7

nutná zejména pro technický chod příslušných institucí (typicky pracovníci správy budov). Sluţební zákon o nich hovoří jako o ostatních zaměstnancích a z podstaty věci vyplývá, ţe nebudou ke státu ve sluţebním poměru, nýbrţ v poměru pracovním. Ostatní zaměstnanci – zaměstnanci, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, jakoţ i zaměstnanci, kteří pouze řídí, organizují a kontrolují výkon pomocných servisních nebo manuálních prací, na tyto osoby se sluţební zákon s výjimkou odměňování a organizačních věcí vztahujících se k zaměstnávání nevztahuje.8 Služební zákon – neboli „Zákon č. 218/2002 Sb. o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech„ ze dne 26. dubna 2002, je právním předpisem, který upravuje právní poměry zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako sluţbu, kterou ČR poskytuje veřejnosti, organizační věci státní sluţby, přípravu fyzických osob na státní sluţbu, sluţební vztahy státních zaměstnanců ve správních úřadech, odměňování těchto osob, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, řízení ve věcech státní sluţby, odměňování ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, jakoţ i organizační věci vztahující se k zaměstnávání těchto zaměstnanců.9

1.

ODMĚŇOVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ V ČR

Odměňování úředníků státní správy ČR se řídí Nařízením vlády č. 564/2006 Sb., Zákoníkem práce – zákon č. 262/2006 Sb., doplněný Katalogem prací a kvalifikačních předpokladů – nařízení vlády č. 469/2002 Sb.

1.1 Vymezení okruhu osob odměňovaných za výkon práce platem Kaţdému zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce za podmínek, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Plat - je podle zákoníku práce peněţité plnění poskytované zaměstnanci za práci pro zaměstnavatele, kterým je: stát územní samosprávný celek státní fond 8 9

Zákon č. 218/2002 Sb. - sluţební zákon - § 2 Internetové stránky Wikipédia [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 8

příspěvková organizace, jejíţ náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona).10 Zaměstnanci pracující pro jiného zaměstnavatele nedostávají plat, ale mzdu. Pro lepší přehled jsem získané údaje zpracovala do tohoto grafu: Graf č. 1 – Počet zaměstnanců – dle odměňování platem či mzdou (zákoník práce) a rozdělení dle jednotlivých zaměstnaneckých složek veřejné správy

43867; 4% 341224; 29%

zaměstnanci org.složeka a příspěvkových org. zaměstnanci státní správy zaměstnanci bezpečnostních sborů zaměstnanci org.složek a příspěvkových org.ÚSC

562443; 48% 94507; 8%

zaměstnanci odměňovaní dle zákoníku práce zaměstnanci v sociálních služnách

56652; 5% 73533; 6% Zdroj: Internetové stránky Odborového svazu státních orgánů a organizací [online]. 2009 [cit. 28/04/2009].Dostupné na < http:// statorg.cmkos.cz/news/info15_130908.html >

1.2 Vývoj právní úpravy odměňování Původní zákon č. 65/1965 Sb., který stanovil základní úpravu odměňování, byl značně roztříštěný a nepřehledný, proto bylo nutno upravit systém odměňování úředníků státní správy, k čemuţ došlo právě v roce 1992 vydáním : zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku; a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, později v roce 1995, vzhledem k tomu, ţe zákon č.1/1992 Sb.,o mzdě, neobsahoval ustanovení pro určování platových tarifů, nýbrţ pouze zákaz určit zaměstnanci plat niţší neţ byla stanovená minimální mzda, vstoupila v platnost nová právní úprava

10

Zákon č.262/2006 Sb.- zákoník práce - §109, odst.3 9

v podobě nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, jakoţ i stanovení platových tarifů v zákonu o platě. Tato právní úprava působila do 31.12.2006 a ke změně došlo aţ od 1.1.2007, kdy nabyl účinnosti nový zákoník práce a vzhledem k tomu, ţe se od tohoto dne zákonem č. 143/1992 Sb. řídí pouze platové poměry vojáků z povolání, vztahují se od 1.1.2007 obecně formulované odkazy ve společných ustanoveních zákona č. 236/1995 Sb. přímo na zákoník práce. Totéţ platilo i ohledně aplikací zákonů č. 201/1007 Sb., o platu a některých dalších náleţitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. Z výše uvedeného můţeme konstatovat, ţe vývoj právní úpravy platových (mzdových) poměrů (aţ do konce roku 2000) směřoval k tomu, ţe úpravy platových (mzdových) poměrů byly přeneseny ze zákoníku práce do zvláštních zákonných úprav a byly řešeny samostatnými právními předpisy.11 Vývoj v dalších letech začal poukazovat na nedostatky stávající právní úpravy státní sluţby, protoţe zaměstnanecké vztahy v ministerstvech a jiných správních úřadech postrádaly: jednotnost řízení, jednotnost určování organizační struktury, počtu a názvů funkcí vedoucích zaměstnanců v jednotlivých úřadech a rovněţ organizace vzdělávání pracovníků postrádala řád, apod. Jedním z problémů bylo i prosazování určité politické nezávislosti úředníků. Na základě těchto nedostatků a opakovaných upozorněních ze strany mezinárodních organizací, především Evropské unie vznikla potřeba přijmout zákon, který by upravoval zaměstnanecký poměr státních úředníků. Jiţ během přístupových jednání bylo zdůrazňováno, ţe kromě sblíţení právních předpisů s právem Evropských společenství je nedílným poţadavkem úspěšné integrace do Evropské unie i existence a účinné fungování státní správy. Přestoţe je právní úprava nového zákona navrhována s přestávkami jiţ od r. 1992 a všechny vlády měly v programových prohlášeních závazek, ţe návrh sluţby předloţí, nakonec se tak i stalo a zákon byl tedy předloţen a schválen Poslaneckou sněmovnou dne 12. března 2002 a 26. dubna téhoţ roku tak učinil i Senát. Vznikl tak zákon č. 218/2002 Sb., o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon), který upravuje odměňování všech kategorií zaměstnanců působících ve sluţebních úřadech. Přestoţe účinnost této přelomové právní úpravy byla stanovena na 1. leden 2004, do dnešního dne k tomu nedošlo, účinnost

11

KOCOUREK, J: Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, 1.vyd.Praha,Nakladatelství C.H.Beck 2007.132 stran.ISBN 978-80-7179-615-2, str.1-3 10

byla několikrát odloţena (poslední odloţení je k 1.1.2012)12. Důvodem pro odkládání účinnosti sluţebního zákona je dle vlády zatíţení státního rozpočtu z důvodu zvýšených výdajů. Dnes je Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, v níţ sluţební zákon nenabyl účinnosti.13 Dne 1.1.2007 nabyl účinnosti nový zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb. a právní úprava odměňování zaměstnanců dle zákona č.143/1992 Sb. a zákona č.1/1992 Sb. byla soustředěna do něj, jedinou výjimkou jsou vojáci z povolání. Zákoník práce (§109-112) stanovuje jednotné společné principy pro odměňování všech skupin

zaměstnanců

v podnikatelské

i

nepodnikatelské

sféře,

přičemţ

vymezuje

zaměstnavatele, kteří své zaměstnance odměňují platem a ostatní, kteří odměňují své zaměstnance mzdou. Odměňování je v zákoníku práce upraveno v části šesté pod názvem „Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a sráţky z příjmů z pracovněprávního vztahu“. Tato část obsahuje 8 hlav: Hlava první upravuje pojem „mzda“,“plat“ a „odměna z dohod“ (§ 109 ZP),“minimální mzda (§ 111 ZP) a „zaručenou mzdu“ (§ 112 ZP). Hlava druhá upravuje odměňování mzdou a vztahuje se na všechny zaměstnance, kteří nejsou uvedeni v § 109 ZP. Hlava třetí upravuje odměňování platem a vztahuje se na všechny zaměstnance, kteří jsou uvedeni v § 109 ZP. Rozdíl mezi platem a mzdou je kromě rozdílu v definici také v rozdílnosti zdrojů pro vyplácení – zdrojem pro vyplácení platu jsou veřejné rozpočty, zatímco zdroje pro vyplácení mzdy můţeme spatřit jinde, především však ve spojitosti s podnikatelskou činností. Úprava odměňování platem je daná a v podstatě vylučuje moţnost uplatnění vůle zaměstnavatele, zatímco úprava odměňování mzdou

ponechává konkrétní způsob

odměňování na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Hlava čtvrtá upravuje odměňování na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 138 ve spojení s § 109 odst.5 a § 74 ZP). Hlava pátá upravuje vznik nároku na mzdu či plat při výkonu jiné práce (§ 139 ZP). 12

Internetové stránky Úradu vlády ČR [online]. 2009 [cit. 30/04/2009]. Dostupné na 13 Internetové stránky Kateřiny Jacques [online]. 2009 [cit. 30/04/2009].Dostupný na 11

Hlava šestá upravuje nárok na odměnu za pracovní pohotovost (§ 140 ZP). Hlava sedmá obsahuje společná ustanovení o mzdě a platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost (§ 141-144 ZP). Hlava osmá upravuje sráţky z příjmů (§ 145-150 ZP,§ 327 ZP).14 Zákoník práce také obsahuje protidiskriminační opatření v oblasti odměňování - tzn. přikazuje, ţe za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty náleţí všem zaměstnancům u jednoho zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr a také je zde obsaţena ochrana proti nepřiměřeně nízkým mzdám a platům tím,ţe je zde upraven i institut minimální mzdy a zaručené mzdy.15 Vydání zákoníku práce i přes některé nedostatky, které jsou stále upravovány a doplňovány a tudíţ dochází k opětovným novelizacím, bylo důleţitým krokem jednak ke sjednocení a zpřehlednění pracovněprávních vztahů, nikoliv však ke zjednodušení a navíc nový zákoník práce respektuje mezinárodní závazky, které pro ČR vyplývají z členství v EU a naše vláda je odpovědná za jejich plnění. Přesto však vydání tohoto zákoníku není důvodem neustálých odkladů sluţebního zákona a sněmovna by měla uvaţovat o nové úpravě sluţebním zákona, tak, aby odpovídal současným podmínkám a finančním moţnostem ČR.

1.3 Požadavky na přijetí zaměstnance do služby Státním zaměstnancem se stejně jako v pracovněprávních vztazích můţe stát pouze osoba fyzická. Je jasné, ţe na zaměstnance vykonávajícího státní sluţbu budou kladeny o poznání vyšší poţadavky, neţ je tomu u běţných zaměstnanců dle zákoníku práce. Sluţební zákon přesně definuje poţadavky, které musí dotyčná osoba splňovat. Podmínky k přijetí do přípravy na sluţbu jsou: - státní občanství České republiky, - dosaţení věku nejméně 18 let, - plná způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost, - dosaţení vzdělání a odborných znalostí poţadovaných pro příslušný obor sluţby, - potřebná zdravotní způsobilost. 14

KOCOUREK, J: Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, 1.vyd.Praha,Nakladatelství C.H.Beck 2007.132 stran.ISBN 978-80-7179-615-2 – str.7-8 15 KAHLE,B: Praktická personalistika po novelách zákoníku práce v roce 2008, 1.vyd.Praha,Nakladatelství PRAGOEDUCA,a.s. 2008,242 stran.ISBN 978-80-7310-031-5 – str.118 12

V případě absolvování přípravy na sluţbu a následného jmenování do sluţebního poměru přistupuje k uvedeným poţadavkům ještě úspěšné sloţení úřednické zkoušky, případně způsobilost seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, jedná-li se o místo, ve kterém se bude státní zaměstnanec s těmito skutečnostmi setkávat.16

1.4 Systémy zaměstnávání úředníků státní správy V oblasti zaměstnávání a odměňování úředníků existují tyto systémy: Kariérní systém – často bývá označován jako evropský, - zaměstnanecký poměr je trvalý tzv. definitivní (pokud se nedopustí zaměstnanec nějakého váţnějšího deliktu), zaměstnání ve veřejné správě představuje celoţivotní profesionální dráhu ve sluţbách veřejné správy a trvá i po odchodu do výsluţby ( princip seniority), - v rámci tohoto systému je legislativně předepsán a zaručen sluţební postup (včetně růstu platového ohodnocení), který závisí na počtu odslouţených let, pracovním hodnocení a stupních kvalifikace. Poziční systém (neboli systém „merit“) - historicky spojen se státy s anglo-saskou či americkou správní kulturou, nebo se státy, které byly zmíněnými kulturami výrazně ovlivněny, - uchazeč je přijímán na určité místo (pozici) na základě poţadovaných předpokladů a kvalifikace bez ohledu na to, zda tento uchazeč působil ve veřejném sektoru, - zaměstnanec je povyšován dle svých zásluh, nikoliv automaticky ze zákona, - princip seniority zde neplatí, - vyznačuje se vysokou mobilitou pracovních sil

- častá fluktuace mezi veřejným a

soukromým sektorem.17

1.5 Systém odměňování úředníků státní správy Státním zaměstnancům určuje zaměstnavatel plat podle Zákoníku práce, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle §111 odst. 2, §112 odst.2, §123 odst.6, §128 odst.2, §129 odst.2 a podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není moţné určit jiným způsobem v jiném sloţení a jiné výši, neţ stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení (§122 odst. 2 ZP). Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem

16

Zákon č.218/2002 Sb.- sluţební zákon - §17-27 LEŠTINSKÁ, V.: Personalistika ve veřejné správě: manuál pro personalisty územních samosprávných celků. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s.9-11 Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na < http://web.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/personalistika/01_kapitola.pdf> 17

13

zaměstnavatele nebo vedoucím organizační sloţky státu, určuje a vydává platový výměr orgán, který ho na pracovní místo ustanovil (§122 odst. 2 ZP).18 Stávající platový systém odměňování státních zaměstnanců je tvořen čtyřmi základními sloţkami, z nichţ kaţdá plní specifickou stimulační funkci. Jde o: 1. tarifní systém zaloţený na šestnáctitřídním systému hodnocení prací dle počtu let odborné praxe, sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Jednotný systém hodnocení prací spolu s katalogem prací zajišťuje vzájemnou srovnatelnost prací v různých odvětvích. U vedoucích zaměstnanců zohledňuje, ţe jde o významné diferenciační hledisko v ocenění řídící práce na stejném stupni řízení podle uvedených objektivních kritérií, k tomu se jim poskytuje příplatek za vedení, který je stanoven v rozpětí pro jednotlivé stupně řízení a podle působnosti zaměstnavatele tak, aby mohla být navíc diferencována i náročnost řídící práce, 2. osobní příplatek, kterým se oceňují osobní schopnosti pro výkon práce vyjádřené pracovními výsledky a dlouhodobá nadstandardní výkonnost zaměstnanců, 3. příplatky k platu vyjadřující specifický charakter práce, 4. odměny, kterými se oceňuje splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Výši jednotlivých sloţek platu stanoví zákoník práce a nařízení vlády vydané k jeho provedení, a to buď přímo (např. platové tarify, reţimové příplatky) nebo rozpětím (příplatky za vedení, zvláštní příplatky) či formou maximálních limitů (osobní příplatek). V jediném případě jsou vymezeny pouze důvody umoţňující přiznání nenárokové sloţky platu, její výše však omezena není (odměny).19

1.5.1 Systém stanovení základního platu úředníků ve státní správě Stanovení základního platu státního zaměstnance je závislé na jeho zařazení do platové třídy, platového tarifu a platového stupně, podle následujících předpokladů či poţadavků: Platová třída (§3 nař.vlády č.564/2006 Sb.) K zařazení státních zaměstnanců - úředníků do platových tříd se pouţívá tzv. Katalog prací (viz nařízení 469/2002 Sb.) a zařazení zaměstnanců se provádí podle poţadované nejnáročnější práce a odpovědnosti za tuto práci. Rozhodující pro zařazení zaměstnance do konkrétní platové třídy je druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. 18

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – §122 odst.1,2 KAHLE,B: Praktická personalistika po novelách zákoníku práce v roce 2008, 1.vyd.Praha,Nakladatelství PRAGOEDUCA,a.s. 2008,242 stran.ISBN 978-80-7310-031-5 – str.133 19

14

Zaměstnanec je zařazen do platové třídy podle vzdělání na základě této tabulky: Tabulka č.1 Zařazení do jednotlivých platových tříd dle dosažené kvalifikace Platová třída

Požadované minimální vzdělání

Platová třída 1,2

základní

Platová třída 3

střední

Platová třída 4

střední nebo střední s výučním listem

Platová třída 5

střední s výučním listem

Platová třída 6

střední s výučním listem nebo s maturitou

Platová třída 7,8

střední s maturitou

Platová třída 9

střední s maturitou nebo vyšší odborné

Platová třída 10

vysokoškolské bakalářské nebo vyšší odborné

Platová třída 11,12

vysokoškolské bakalářské nebo magisterské

Platová třída 13,14,15,16

vysokoškolské magisterské

Zdroj: vytvořeno autorem dle nařízení vlády 564/2006 Sb., §2

Zaměstnanec můţe být zařazen do platové třídy, i kdyţ nesplňuje potřebné vzdělání pro toto platovou třídu - např. pokud zaměstnanec zahájil studium, kterým si doplní potřebné vzdělání (nařízení vlády č.564/2006 Sb., § 3, odst.3). Správné zařazení zaměstnance do platové třídy je v pravomoci a odpovědnosti zaměstnavatele.20 Platový tarif (§5 a §6 nař.vlády č.564/2006 Sb.) Platový tarif je rozhodující sloţkou platu zaměstnanců státní správy. Státnímu zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. O zařazení a výších jednotlivých tarifů je pojednáno níţe. Některé kategorie zaměstnanců (pedagogičtí pracovníci, zdravotníci; vojáci, policisté, hasiči, zaměstnanci orgánů státní správy, soudů, vězeňské sluţby, aj.) jsou zvýhodněny a mají platové tarify (tedy základní, pevnou a nárokovou sloţku platu) oproti tarifům ostatních zaměstnanců navýšeny o další částky: o 10 resp. 17 resp. 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do níţ je zaměstnanec zařazen.21 Platový stupeň (§4 nař.vlády č.564/2006 Sb.) Státní zaměstnanec se zařazuje do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na délce dosaţené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu základní vojenské nebo civilní sluţby započtené zaměstnavatelem (tzv. započitatelná praxe), proto zaměstnavatelé poţadují od

20 21

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb.- § 3 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb.- § 4 15

nových zaměstnanců přehled o jejich dosavadní praxi u dřívějších zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé následně roztřídí praxi na odbornou-plně vyuţitelnou v oboru poţadované práce, která se započítává plně a na dobu jiné praxe (tato se započítává do výše maximálně dvou třetin). Z doby započtené praxe odečítá zaměstnavatel (v rozsahu uvedeném v § 4 odst. 7 výše uvedeného nařízení) léta za nesplněné vzdělání, aby se tak odstranil handicap těch, kteří studovali. Další postup do vyšších platových stupňů potom uskutečňuje zaměstnavatel automaticky dle narůstající praxe (zaměstnanec má na tento postup právní nárok).22 Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů byla rozdělena do tří tabulek, přičemţ kaţdá tabulka byla platná pro jinou skupinu zaměstnanců, kterou vymezilo nařízení vlády č.564/2006 Sb., v § 5 (Platový tarif) a jeho jednotlivých odstavcích. V průběhu zpracovávání mé práce došlo dne 16.3.2009 ke schválení novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterou se ruší příloha č.1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a to s účinností od 1.4.2009, tzn. v současné době platí pouze dvě stupnice platových tarifů, tj. stupnice dříve uvedená v příloze č. 2 (dnes příloha č.1) a stupnice dříve uvedená v příloze č. 3 (dnes příloha č. 2).23 Po schválení novely jsou odměňováni státní zaměstnanci dle nařízení vlády č.564/2006 Sb: - Příloha č. 1 - všichni zaměstnanci, kteří nejsou uvedení níţe - Příloha č. 2 - tyto platové tarify přísluší zaměstnancům, kteří jsou: a) uvedeni v § 303 odst. 1 zákoníku práce b) úředníkem územního samosprávného celku, c) zaměstnancem státu v Akademii věd České republiky, d) zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky, e) zdravotnickým pracovníkem, který vykonává zdravotnické povolání, Pro úředníky státní správy je platná stupnice uvedená v příloze č. 2 (tabulce č. 3).

22

KAHLE,B: Praktická personalistika po novelách zákoníku práce v roce 2008, 1.vyd.Praha,Nakladatelství PRAGOEDUCA,a.s. 2008,242 stran.ISBN 978-80-7310-031-5 – str.133-4 23 Internetové stránky Odborového svazu státních orgánů a organizací [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na < http:// statorg.cmkos.cz/news/info06_240309.html> 16

Tabulka č. 2 – Stupnice platových tarifů platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 (v Kč měsíčně)

Platový stupeň

Počet let započi tatelné praxe

Platová třída

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

1

do 1 roku

6 320

6 860

7 440

8 060

8 750

9 490

10 290

11 170

12 120 13 150

14 280

15 470

16 780 18 210

19 770

21 440

2

do 2 let

6 560

7 120

7 720

8 370

9 080

9 850

10 680

11 590

12 580 13 650

14 820

16 060

17 420 18 900

20 520

22 250

3

do 4 let

6 810

7 390

8 010

8 690

9 430 10 220

11 090

12 030

13 060 14 170

15 380

16 670

18 080 19 610

21 300

23 090

4

do 6 let

7 070

7 670

8 320

9 020

9 790 10 610

11 510

12 490

13 560 14 710

15 960

17 300

18 760 20 350

22 100

23 960

5

do 9 let

7 340

7 960

8 640

9 360

10 160

11 010

11 950

12 960

14 070 15 270

16 560

17 950

19 470 21 120

22 930

24 860

6

do 12 let

7 620

8 260

8 970

9 720

10 550

11 430

12 400

13 450

14 600 15 850

17 190

18 630

20 210 21 920

23 800

25 800

7

do 15 let

7 910

8 580

9 310

10 090

10 950

11 860

12 870

13 960

15 150 16 450

17 840

19 330

20 970 22 750

24 700

26 770

8

do 19 let

8 210

8 910

9 660

10 470

11 370 12 310

13 360

14 490

15 720 17 070

18 510

20 060

21 760 23 610

25 630

27 780

9

do 23 let

8 520

9 250

10 030

10 870

11 800

12 780

13 870

15 040

16 320 17 720

19 210

20 820

22 580 24 500

26 600

28 830

10

do 27 let

8 840

9 600

10 410

11 280

12 250

13 260

14 400

15 610

16 940 18 390

19 940

21 610

23 430 25 420

27 600

29 920

11

do 32 let

9 180

9 970

10 810

11 710

12 710

13 760

14 950

16 200

17 580 19 090

20 690

22 430

24 310 26 380

28 640

31 050

12

nad 32 let

9 530 10 350

11 220

12 150

13 190

14 280

15 520

16 810

18 250 19 810

21 470

23 280

25 230 27 380

29 720

32 220

Zdroj: Internetové stránky BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export - Nařízení vlády o platech zaměstnanců ve veřejné správě, http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/mpsv_zmeny_prilohanarizeni.doc

17

Tabulka č. 3 – Stupnice platových tarifů platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance Příloha č.2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platová třída

Platový stupeň

Počet let započitatel né praxe

1

2

3

4

1

do 1 roku

7 160

7 770

8 430

9 140

9 920 10 750 11 660

12 660 13 730 14 890 16 180

17 530 19 010 20 630 22 390

24 290

2

do 2 let

7 430

8 070

8 750

9 490 10 300 11 160 12 100

13 140 14 250 15 450 16 790

18 190 19 730 21 410 23 240

25 210

3

do 4 let

7 710

8 380

9 080

9 850 10 690 11 580 12 560

13 640 14 790 16 040 17 430

18 880 20 480 22 220 24 120

26 160

4

do 6 let

8 000

8 700

9 430

10 220 11 100 12 020 13 040

14 160 15 350 16 650 18 090

19 590 21 250 23 060 25 030

27 150

5

do 9 let

8 310

9 030

9 790

10 610 11 520 12 480 13 530

14 700 15 930 17 280 18 770

20 330 22 050 23 930 25 970

28 170

6

do 12 let

8 630

9 370

10 160

11 010 11 960 12 950 14 040

15 260 16 530 17 930 19 480

21 100 22 880 24 830 26 950

29 230

7

do 15 let

8 960

9 730

10 550

11 430 12 410 13 440 14 570

15 840 17 160 18 610 20 220

21 900 23 740 25 770 27 970

30 330

8

do 19 let

9 300 10 100

10 950

11 860 12 880 13 950 15 120

16 440 17 810 19 310 20 980

22 730 24 640 26 740 29 030

31 470

9

do 23 let

9 650 10 480

11 370

12 310 13 370 14 480 15 690

17 060 18 480 20 040 21 770

23 590 25 570 27 750 30 130

32 660

10

do 27 let

10 020 10 880

11 800

12 780 13 880 15 030 16 280

17 710 19 180 20 800 22 590

24 480 26 540 28 800 31 270

33 890

11

do 32 let

10 400 11 290

12 250

13 260 14 410 15 600 16 900

18 380 19 910 21 590 23 440

25 400 27 540 29 890 32 450

35 170

12

nad 32 let

10 800 11 720

12 710

13 760 14 960 16 190 17 540

19 080 20 660 22 410 24 330

26 360 28 580 31 020 33 670

36 500

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

Zdroj:Internetové stránky BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export - Nařízení vlády o platech zaměstnanců ve veřejné správě, http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/mpsv_zmeny_prilohanarizeni.doc

I kdyţ v současné době není průměrný výdělek dosahovaný ve veřejné správě srovnatelný s podnikatelskou sférou, přesto se v posledních letech výrazně přiblíţil průměrnému výdělku v podnikatelské sféře. Jako ukázku a lepší představu o platových a mzdových poměrech v ČR a poměrech zaměstnanců v jednotlivých sférách nepodnikatelského sektoru, odměňovaných platem, uvádím tabulku č.4: Tabulka č. 4 – Platové a mzdové poměry v ČR (Uvedené údaje se vztahují k období pololetí roku 2008)

Kč Průměrná měsíční mzda Průměrná mzda v podnikatelském sektoru Průměrný plat v nepodnikatelském sektoru Průměrný plat u zaměstnanců organizačních sloţek státu a příspěvkových organizací (bez příslušníků bezpečnostních sborů a Armády ČR, včetně regionálního školství) V rámci státní správy dosáhl průměrný plat - u zaměstnanců ústředních orgánů státní správy částky 18

23.182,23.692,21.344,20 793,30 060,-

16

-u zaměstnanců ostatních organizací státní správy U příslušníků bezpečnostních sborů (bez příslušníků VS ČR) činil průměrný sluţební příjem

21 742,31 168,-

U organizačních sloţek a příspěvkových organizací územních samosprávných celků (bez regionálního školství) dosáhl průměrný nominální plat částky Kč * Celkem u zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce (tedy bez příslušníků bezpečnostních sborů, Armády ČR, soudců a státních zástupců) dosáhl průměrný nominální plat

21 644,21 021,-

Průměrný nominální měsíční plat zaměstnanců v sociálních sluţbách Průměrný nominální měsíční plat zaměstnanců v oblasti kultury Průměrný nominální měsíční plat zaměstnanců regionálního školství (včetně učitelů )

18 041,-

19 520,Zdroj: Internetové stránky Odborového svazu státních orgánů a organizací [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na < http:// statorg.cmkos.cz/news/info15_130908.html >

*dle sdělení ministerstva financí není údaj přesný, neboť některé organizace nepředloţily ministerstvu financí poţadované údaje respektive nesplnily povinnost vyplývající ze zákoníku práce.

1.5.2 Přehled příplatků a odměn úředníků ve státní správě Po stanovení základního platu můţe zaměstnanec obdrţet různé příplatky a odměny dle výkonu své práce. Patří sem: Příplatek za vedení (§ 124 ZP) Vedoucí pracovník, jehoţ náplní je vedení podřízených zaměstnanců je oceněn příplatkem za vedení,který je rozdělen do 4 stupňů v závislosti na platové třídě vedoucího zaměstnance v této struktuře: 1. stupeň řízení - vedoucí oddělení – příplatek 5-30 % 2. stupeň řízení – ředitel odboru – příplatek 5-40 % 3. stupeň řízení – vrchní ředitel sekce – příplatek 20-50 % 4. stupeň řízení – náměstek člena vlády (ministra) – příplatek 30-60 % Příplatek za vedení přísluší rovněţ zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale (či dočasněpo dobu delší neţ 4 týdny) zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, avšak rozpětí příplatku za vedení je ve výši pro nejbliţší niţší stupeň řízení (např. zástupce ředitele odboru, který je na 2. stupni řízení má nárok na příplatek v rozpětí pro 1.stupeň řízení). Zástupci vedoucího zaměstnance na 1. stupni řízení jiţ nemají nárok na příplatek za vedení, neboť nultý stupeň neexistuje. Mohli by však dostat příplatek dle §124 odst. 4 ZP, jenţ stanoví zaměstnanci, který není vedoucím pracovníkem, ale je dle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných (příplatek za vedení v rozsahu 5-15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen).24 24

KAHLE,B: Praktická personalistika po novelách zákoníku práce v roce 2008, 1.vyd.Praha,Nakladatelství PRAGOEDUCA,a.s. 2008,242 stran.ISBN 978-80-7310-031-5 – str.135-6 19

Příplatek za noční práci (§ 125 ZP) Za hodinu noční práce (tj. v době mezi 22. a 6. hodinou) náleţí zaměstnanci příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. Jedná se o příplatek nárokový a zaměstnavatel jej nemůţe omezit ani vyloučit.25 Příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126 ZP) Příplatek v této výši obdrţí kaţdý zaměstnanec, který v sobotu nebo v neděli pracuje, bez ohledu na to, zda na tyto dny připadne jeho obvyklá směna, či zda v sobotu a v neděli pracuje pouze nahodile.26 Plat za práci přesčas (§ 127 ZP) Přípatek za práci přesčas oceňuje zvýšené nároky kladené na zaměstnance zvýšeným rozsahem výkonu práce v jednotlivých dnech. Zákon o platu stanoví rozdílné sazby příplatku podle toho, koná-li zaměstnanec práci přesčas v obvyklý pracovní den zaměstnance, např. jako pokračování ve výkonu práce v rámci stanovené pracovní doby (25 % průměrného hodinového výdělku), nebo v den, na který připadá nepřetrţitý odpočinek zaměstnance v týdnu (50 % průměrného hodinového výdělku).Zaměstnavatel se můţe se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas.27 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 128 ZP a prováděcí právní předpis) Státnímu zaměstnanci, který koná sluţbu ve ztíţeném pracovním prostředí, přísluší příplatek za práci ve ztíţeném pracovním prostředí. Výši tohoto příplatku určí zaměstnavatel zaměstnanci podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěţujících vlivů a to nejméně ve výši 5 % částky, kterou činí základní sazba minimální mzdy za měsíc (viz. § 111 ZP,odst.2).28 Zvláštní příplatek (§ 129 ZP a prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 564/2006 Sb.) Zvláštní příplatek přísluší zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených: - s mimořádnou neuropsychickou zátěţí, - rizikem ohroţení ţivota a zdraví nebo - obtíţnými pracovními reţimy. Výši tohoto příplatku určí zaměstnavatel zaměstnanci v rámci rozpětí stanoveného pro příslušnou

skupinu prací (viz příloha č.1 - Skupiny prací podle míry ztěţujících vlivů

pracovních podmínek - nařízení vlády č. 564/2006).

25

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – §125

26

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – §126 Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 28 Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – §128 27

20

Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve: skupině I.(400 – 1.000,- Kč), skupině II. (600 2.000,- Kč), skupině III.(1.000 – 4.000,- Kč), skupině IV.(1.500 – 6.000,- Kč), skupině V. 2.000 – 8.000,- Kč 29 Příplatek za rozdělenou směnu (§130) Příplatek za směnu rozdělenou na dvě či více částí (souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny) činí 30 % průměrného hodinového výdělku za kaţdou takto rozdělenou směnu.30 Osobní příplatek (§ 131 ZP a úprava dle tohoto zákona) Osobní příplatek je nenárokovou sloţkou platu, která zpruţňuje platový systém zaloţený na pevných pravidlech vycházejících z předpokladu standardního výkonu všech zaměstnanců. Přiznání osobního příplatku je podmíněno tím, ţe zaměstnanec dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů neţ ostatní zaměstnanci. Výše osobního příplatku je stanovena hranicí, která činí 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. K ohodnocení práce vynikajícího odborníka, popřípadě k jeho získání, můţe zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek aţ do výše 100 % platového tarifu stanoveného pro nejvyšší platový stupeň platové třídy, do které je zaměstnanec zařazen.31 Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah (§ 132 ZP) Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, výchovné či speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociální péče podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichţ výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1.000 – 2.000,Kč měsíčně.32 Odměna (§ 134 ZP) Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu můţe zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Její výše není nikterak stanovena ani omezena.33 29

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce 31 Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce 32 Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce 33 Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce 30

– §129 a nařízení vlády 564/2006 Sb. – §130 – §131 – §132,133 – §134 21

Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek (§135) Zaměstnanci, který nepracoval proto, ţe svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den se plat nekrátí. Za práci ve svátek náleţí zaměstnanci přípatek ve výši průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku, které musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.34 Plat při výkonu jiné práce (§139) Zaměstnanci, který byl převeden na jinou práci, neţ je sjednána, z důvodů, které uvádí zákoník práce v § 41 odst.1 písm. a) aţ d) a odst. 4 (např. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci; koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohroţuje její těhotenství nebo mateřství; bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení apod.) a přísluší mu za tuto práci niţší plat, náleţí mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením, nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele.35 Odměna za pracovní pohotovost (§140) Za dobu pracovní pohotovosti (doba, v níţ je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy a která musí být vykonána v případě potřeby nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn) přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak.36 Po výčtu jednotlivých příplatků, odměn a samotného stanovení základního platu jsem vytvořila následující tabulku, která udává, jak se pohybují platy státních úředníků v praxi – jsou zde uvedeny základní platy bez příplatků a odměn:

34 35

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – § 135 Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – § 139,§ 41 22

Tabulka č. 5 –Platy úředníků dle jednotlivých pozic (srovnání na začátku kariéry tedy bez praxe a na konci kariéry po 32 letech) Pracovní pozice

Poţadované vzdělání

Platová třída

Začátek kariéry

Konec kariéry

Náměstek ministra, ostatní vysoce postavení úředníci (ředitelé sekcí atd.)*

vysokoškolské magisterské

15.

22 390 Kč

33 670 Kč

16.

24 290 Kč

36 500 Kč

vysokoškolské

13.

19 010 Kč

28 580 Kč

vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu

11.

16 180 Kč

24 330 Kč

střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné

9.

13 730 Kč

20 660 Kč

ÚSO s maturitou (bez vyučení)

8.

12 660 Kč

19 080 Kč

7.

11 660 Kč

17 540 Kč

Odborný referent na Ministerstvu ţivotního prostředí

Úředník/ce na úseku ekonomicko-technické agendy pro programy EU

Referent správního úřadu

Samostatný referent dávek sociální péče

Sekretářka

střední vzdělání s maturitou

Zdroj: vytvořeno autorem dle informací z ÚMČ v Brně * Osobní příplatek můţe být v těchto platových třídách aţ 100% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, tj. v platové třídě 15 celkem 33670 Kč, v platové třídě 16 celkem 36500 Kč. Příplatek za vedení můţe být dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 124 u zaměstnance, který je zástupcem statutárního orgánu zaměstnavatele (v praxi náměstek ministra), poskytnut v rozmezí 30 aţ 60 % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen, u vedoucího zaměstnance, který řídí více útvarů zaměstnavatele a není zástupcem statutárního orgánu, lze poskytnou příplatek za vedení v rozmezí 20 aţ 50 % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen. V průměru se měsíční platy náměstků ministra v rámci ministerstva pohybují v rozmezí 65000 - 75000 Kč.

1.5.3 Nepeněžní odměny a zaměstnanecké benefity V oblasti nepeněţních odměn se péče o zaměstnance ve veřejné správě téměř neodlišuje od soukromé sféry. Základní povinnosti zaměstnavatele jsou vymezeny Zákoníkem práce (např. vytvoření pracovních podmínek umoţňující bezpečný výkon práce, péče o odborný rozvoj zaměstnanců), další oblasti péče o zaměstnance včetně poskytnutých sociálních výhod jsou vyspecifikovány v kolektivní smlouvě kaţdé organizace. Každá organizace má tyto podmínky nastaveny různě a proto se situace v oblasti sociálních výhod může na různých úřadech veřejné správy značně lišit. 36

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce – §140 23

Zaměstnanecké benefity – jsou tzv. další plnění, která poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v rámci systému odměňování, např.: penzijní a ţivotní pojištění, poskytnutí sluţebního automobilu, vzdělávání, jazykové kurzy, stravenky, poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti, příplatky na sport, kulturu, ubytování, úhradu pohonných hmot pro soukromé účely zaměstnance, soukromé telefonní hovory, zvýhodněné půjčky, dary k ţivotním či jiným výročím, apod.37 Pořadí nejčastěji poskytovaných benefitů viz níţe uvedená tabulka: Tabulka č. 6 –Nejčastěji poskytované benefity podle průzkumu TNS Aisa,2007 1.

příspěvky na stravování

2.

služební telefon

3.

příspěvky na penzijní pojištění

4.

pitný režim

5.

volnočasové benefity (příspěvky na kulturu, sport, vzdělávání,zdrav.péči,dovolenou)

Zdroj: Internetové stránky BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/zamestnanecke-benefity-zamestmotivace/1000873/48137/

Významnou sloţkou v systému odměn jsou vedle peněţních odměn a zaměstnaneckých benefitů tzv. nepeněžní odměny. Systémy odměňování, které poskytují peněţní hodnotu náhrady za vynaloţené úsilí, vykonávanou práci, její výsledky a kvalifikaci, jimiţ přispívají jednotliví pracovníci k výsledkům organizace, nemusejí totiţ být samy o sobě dostačující k tomu, aby byla zajištěna potřebná motivace, oddanost a angaţovanost pracovníků. Podstatnou roli v motivování pracovníků mohou sehrát odměny zaměřené na potřeby zaměstnance dosáhnout úspěchu, uznání, odpovědnosti, vlivu a osobního růstu. Je zřejmé, ţe nepeněţní odměňování státních úředníků v podstatné míře souvisí nejen s motivací, ale s celkovou kulturou organizace, hodnotami, které jsou v organizaci nejen deklarovány, ale především uznávány v praktickém kaţdodenním ţivotě a s kulturou jednání a vystupování všech zaměstnanců, a tím přispívá k rozvoji kultury organizací a celkovému pozitivnímu pohledu na veřejnou správu jako celku.38

37

HORVÁTHOVÁ,P.,ČOPÍKOVÁ A: Systémy odměňování v organizacích, 1.vyd.Ostrava,Ediční středisko VŠB-TU Ostrava,2007,110 stran.ISBN 978-80-248-1629-6,str.88-91 38 Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 24

1.5.4 Kolektivní smlouvy V systému odměňování je třeba zmínit jiţ výše uvedené kolektivní smlouvy, jejichţ úkolem je prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců, přispívat ke zlepšení pracovních, zdravotních, kulturních a sociálních podmínek zaměstnanců a také by měly přispívat k bliţší úpravě vztahů mezi vedením zaměstnavatelské organizace a odborovými orgány. Uzavření dobré kolektivní smlouvy je nejen v zájmu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, protoţe můţe přispívat k sociálně ekonomickému rozvoji a sociálnímu smíru, který uzavřená a plněná kolektivní smlouva garantuje. Kolektivní smlouvy mohou také opravovat většinu pracovněprávních, mzdových nebo platových nároků a podmínek (více uvedeno v zákoně č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění).39

39

Internetové stránky VÝPLATA[online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na 25

2.

ODMĚŇOVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ V ZAHRANIČÍ

2.1 Systém odměňování úředníků na Slovensku 2.1.1 Vývoj a přehled právní úpravy odměňování úředníků státní správy na Slovensku Změny v oblasti politické, společenské a hospodářské, které nastaly po roce 1990, byly důvodem k přehodnocení právního pořádku vzhledem k dalšímu směřování hospodářského vývoje státu.Uvedené změny se dotkly i odvětví pracovního práva, v kterém došlo v roce 1991 k reformě, jejímţ cílem bylo postupně přizpůsobit právní úpravu pracovněprávních vztahů podmínkám trţní ekonomiky a také legislativním normám EU. Tato první etapa reformy započala: přijetím zákona o zaměstnanosti (zákon Federálneho zhromaţděnia č. 1/1991 Zb.o zamestnanosti), novelizací zákoníku práce (zákon Federálního zhromaţděnia č.3/1991 Zb.), přijetím zákona o kolektivním vyjednávání (zákon Federálního zhromaţděnia č.2/1991 Zb. O kolektivním vyjednávaní). Došlo tedy např. k výraznějšímu posílení některých institucí pracovního práva ve prospěch zaměstnanců, ale přesto bylo nutné přehodnotit základní pilíře pracovního práva, odstranit přeţité a společnosti nevyhovující instituty a nahradit je novými, které by byly v souladu se společenskou realitou. Uvedená snaha dosáhla svého cíle aţ v roce 2001, kdy nastala druhá etapa reformy pracovního práva a došlo ke schválení zákonů, které sjednotily doposud roztříštěnou pracovněprávní úpravu. Jsou to tyto zákony: nový zákoník práce (viz zákon Národnej rady Slovenskej republiky č.311/2001 Zákonník práce) zákon o státní sluţbě (viz zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe a o zmene a doplnení niektorých zákonov) zákon o veřejné sluţbě (viz zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 313/2001 Z.z. o verejnej sluţbe) Výraznou změnou bylo vyčlenění pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a právních vztahů u výkonů veřejné sluţby, dále došlo k úpravám nebo byly nově zařazeny některé právní úpravy např. právní úprava zaměstnávání mladistvích, pracovněprávní vztah manţel-

26

manţelka, ustanovení o zákazu diskriminace, právní úpravu v oblasti právních úkonů a další.40 Počátek třetí etapy byl v roce 2003, kdy byl zákoník práce znovu novelizován a navíc byly vydány zákony, které byly v průběhu vývoje měněny jednotlivými zákony, ale jsou platné doposud. Jsou to: Zákonník práce č. 311/2001 Zb. Zákon č. 552/2003 Z. z. o výkone práce vo verejnom záujme Zákon č. 553/2003 Z. z. o odmeňovaní niektorých zamestnancov pri výkone práce vo verejnom záujme Nariadenie vlády SR č. 341/2004 Z. z., ktorým sa ustanovujú katalógy pracovných činností pri výkone práce vo verejnom záujme.41

2.1.2

Vymezení okruhu osob odměňovaných za výkon práce platem a

jednotlivými zákony Za vykonanou práci náleţí zaměstnanci odměna a to ve formě mzdy, kterou upravuje zákoník práce a nebo platu, který upravuje zákon o výkonu práce ve veřejném zájmu 552/2003 Z.z. a zákon č.312/2001 o státní sluţbě. Mzdu je moţné sjednávat, oproti tomu plat je přesně stanovený. Právní vztahy související s vykonáváním státní služby upravuje „zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej službe“. Posláním státní sluţby je zabezpečení efektivního fungování a řízení státu bez ohledu na změny ve vládě či v politice.V moderních demokraciích má proto státní sluţba postavení instituce, která má výkonné pravomoce a zaměstnává pracovníky s vysokou profesionální úrovní, kteří mají své povinnosti a jsou zárukou efektivního, čestného a nestranného plnění svých povinností.42

40

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na - překlad autora 41 Internetové stránky Študenské stránky [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na < http://www.studentske.sk/noska/13___Pracovne_pravo.doc> - překlad autora 42 Internetové stránky - Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na < http://www.upvs.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=483>– překlad autora

27

Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej službe se vztahuje na zaměstnance, jejichţ místem výkonu sluţební činnosti je sluţební úřad: a) ministerstvo a ostatní ústřední orgány státní správy b) orgán nebo úřad vykonávající státní záleţitosti: 1. Kancelář Národní rady SR, 2. Kancelář prezidenta republiky, 3. Nejvyšší kontrolní úřad SR, 4. Ústavní soud SR, 5. Soudy, 6. Generální prokuratura SR, krajské prokuratury, vyšší vojenská prokuratura a vojenské obvodní prokuratury, 7. Kancelář veřejného ochránce práv, 8. Kancelář Soudní rady SR c) orgán místní státní správy d) jiný orgán státní správy e) útvar Policejního sboru, který určí ministr vnitra SR f) organitační sloţka ozbrojených sil určená příslušným ministerstvem, v jehoţ působnosti jsou ozbrojené síly g) organizační sloţka Vojenského zpravodajství h) organizační sloţka Slovenské informační sluţby i) útvar Ţelezniční policie j) základní článek organizace vězeňské a justiční stráţe.43 Zákon o výkonu práce ve veřejném zájmu č. 552/2003 Z.z. a zákon č. 553/2003 Z.z. upravují práva a povinnosti zaměstnavatelů i zaměstnanců a vztahují se na zaměstnance, jejichţ zaměstnavatelem jsou: státní orgány, orgány nebo úřady vykonávající státní správu (vyjímkou jsou příslušníci policejního sboru, vězeňské sluţby, slovenské informační sluţby, státní zaměstnanci ve sluţebním poměru apod., kteří se řídí zvláštními zákony), státní rozpočtové organizace a obce, státní příspěvkové organizace, obce a vyšší územní celky (zákon č. 523/2004 Z.z. o rozpočtoých pravidlech veřejné správy) mimo příspěvkové organizace, u kterých je 43

Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §7 – překlad autora

28

objem výdajů na mzdy, platy, sluţební příjmy apod., vyšší neţ příspěvek z rozpočtu jejich zřizovatele, vyšší územní celky a obce, pokud není dále stanoveno jinak, státní fondy (zákon č. 523/2004 Z.z. o rozpočtoých pravidlech veřejné správy), veřejné vysoké školy a státní vysoké školy (zákon č.131/2002 Z.z. o vysokých školách), Rada pro vysílání, Slovenský pozemkový fond, Slovenská akademie věd, zaměstnavatelé řízeni zvláštním zákonem. Zákon se však nevztahuje na zaměstnance zařízení sociálně právní ochrany dětí, vrcholové sportovce, letce, členy palubního personálu letecké přepravy, techniky, vykonávající údrţbu letadel, na hlavního kontrolora obce a vyššího územního celku, na zaměstnance vyššího územního celku a obce, pokud se zaměstnavatel při odměňování řídí zákoníkem práce.44

2.1.3 Požadavky na přijetí zaměstnance do služby a rozdělení státní služby Státní zaměstnanec je fyzická osoba, vykonávající státní sluţbu v zaměstnaneckém poměru ke státu a v příslušném sluţebním úřadě. Pro přijetí zaměstnance do státní sluţby na příslušné zaměstnanecké místo musí být splněny následující předpoklady: má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, je občanem členského státu EU, je bezúhonný, splňuje kvalifikační předpoklady, je zdravotně způsobilý k vykonávání státní sluţby, má trvalý pobyt na území Slovenské republiky, ovládá státní jazyk, ovládá cizí jazyk, pokud tento poţadavek na vykonávání státní sluţby určí sluţební předpis, který vydá nejvyšší sluţební úřad, úspěšně absolvoval výběrové řízení do přípravné státní sluţby a nebo splňuje 44

Zákon č. 553/2003 Z.z. o odmeňovaní niektorých zamestnancov při výkoně práce vo verejnom záujme a o zmene a doplnení niektorých zákonov- překlad autora 29

předpoklady pro dočasnou státní sluţbu, je oprávněný seznámit se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního předpisu, pokud se toto oprávnění pro výkon státní sluţby poţaduje. Volné zaměstnanecké místo obsazuje sluţební úřad státními zaměstnanci a nebo prostřednictvím výběrového řízení, kde si ověřuje schopnosti, osobnostní vlastnosti a odborné znalosti uchazeče, které jsou potřebné k výkonu práce ve státní sluţbě.45 Státní sluţba můţe být vykonávána jako: přípravná státní sluţba – příprava na vykonávání stálé sluţby, trvá 3 měsíce od vzniku zaměstnaneckého poměru a zahrnuje 3 měsíční zkušební dobu, po uplynutí je zaměstnanec jmenován do stálé státní sluţby, stálá státní sluţba, nominovaná státní sluţba - navazuje na stálou státní sluţbu, podmínkou je úspěšné vykonání nominační zkoušky a splnění podmínek (doba trvání zaměstnaneckého poměru ve státní sluţbě – nejméně 2 roky, VŠ vzdělání, za poslední dvě období – sluţební hodnocení „3 nebo 4“, dočasná státní sluţba – je státní sluţba na dobu určitou, většinou ji vykonává odborník, který je pro plnění úkolů státní správy potřebný.46

2.1.4

Systém stanovení základního platu

úředníků ve státní správě a

příplatků Zaměstnanci náleţí dle “zákona č.312/2001 Z.z. o štátnej službe“ plat za vykonanou práci, který se skládá z následujících sloţek: a)

tarifní plat,

b)

příplatek za vedení,

45

Internetové stránky - Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na < http://www.upvs.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=483>– překlad autora 46 Internetové stránky - Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na < http://www.upvs.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=483>– překlad autora

30

c)

příplatek za zastupování,

d)

osobní příplatek,

e)

zvláštní příplatek

f)

příplatek za státní sluţbu v noci,

g)

příplatek za práci v sobotu a v neděli,

h)

příplatek za práci ve svátek,

i)

příplatek za práci ve ztíţených pracovních podmínkách,

j)

příplatek za práci v krizových podmínkách,

k)

příplatek za práci na směny,

l)

příplatek za práci přesčas,

m)

odměna.

n)

plat za neaktivní část sluţební pohotovosti v místě výkonu jeho státní sluţby47

Neţ se budeme zabývat jednotlivými sloţkami platu, osvětlíme zde pojem „funkční plat“, s kterým se v textu pracuje velmi často a je to součet měsíčního tarifního platu a odměn státního zaměstnance (příplatku za vedení, příplatku za zastupování, osobního příplatku, zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíţených podmínkách, příplatku za práci v krizových podmínkách, příplatku za práci na směny). Státnímu zaměstnanci náleţí na základě jmenování do funkce tarifní plat v příslušné platové třídě. Platová třída Zařazení zaměstnanců do platové třídy se provádí podle poţadované nejnáročnější činnosti z hlediska její sloţitosti, odpovědnosti, fyzické a psychické zátěţe a podle splnění kvalifikačních předpokladů potřebných pro řádný výkon práce. Zařazení zaměstnanců do platových tříd probíhá dle katalogů činností ve státní sluţbě, které vydává MPSV SR.V následující tabulce uvádím zařazení do platových tříd podle zákona č. 312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe, pro státní zaměstnance, u kterých zákon nestanoví jinak (není stanoveno zvláštním zákonem).

47

Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe- překlad autora 31

Tabulka č. 7 Přehled zařazení státních zaměstnanců do platových tříd včetně platových tarifů (platných od 1.1.2009) Platový tarif/měsíčně

Funkce

Platová třída

Vzdělání

Referent

1

úplné střední

samostatný referent

2

úplné střední

odborný referent

3

úplné střední nebo vyšší odborné

373,00 €

hlavný referent

4

úplné střední nebo vyšší odborné

406,50 €

Radca

5

samostatný radca

6

odborný radca, okresný radca hlavný radca,

7

úplné střední nebo bakalářské bakalářské, vysokoškolské vysokoškolské

8

vysokoškolské

štátny radca

9

vysokoškolské

Hlavný štátny radca

10

vysokoškolské

319,00 € 344,50 €

485,00 515,00 € 582,50 € 625,00 €

krajský radca 712,00€ 812,00 €

11 vysokoškolské Generálny štátny 926,00 € radca Zdroj:Internetové stránky - Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na < http://www.upvs.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=483>

Kromě tarifního platu náleţí státnímu zaměstnanci po kaţdých 6 měsících kalendářního roku další plat ve výši posledního funkčního platu (pokud v příslušném půlroce vykonával státní sluţbu minimálně 75 sluţebních dní). Ve státní sluţbě také probíhá roční hodnocení pracovníků (týká se zaměstnanců ve stálé a nominované státní sluţbě, kromě vedoucího úřadu), které obsahuje hodnocení z hlediska plnění sluţebních úkolů na základě písemných pokynů nadřízeného;- celkové výkonnosti a přínosu zaměstnance pro sluţební úřad;- dodrţování Etického kodexu státního zaměstnance a sluţební disciplíny. Výsledkem tohoto hodnocení je bodové ohodnocení: bodová hodnota "4", pracovník vykazuje mimořádné výsledky při vykonávání státní služby bodová hodnota "3", pracovník vykazuje vyšší stupeň plnění požadovaných výsledků při vykonávání státní služby bodová hodnota "2", pracovník vykazuje standartní státní služby 32

výsledky při vykonávání

bodová hodnota "1", pracovník vykazuje částečně uspokojivé výsledky při vykonávání státní služby bodová hodnota "0", pracovník nevykazuje požadované výsledky při vykonávání státní služby.48 Hodnocení má vliv na zvýšení platového tarifu, který je zvýšen dle dosaţeného bodového hodnocení následovně: a) hodnocení 4 -zvýšení o 3 % b) hodnocení 3 -zvýšení o 2 % c) hodnocení 2 -zvýšení o 1 % d) hodnocení 1 a 0 nezvyšuje se Více k tarifnímu platu v zákoně č. 312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe § 82. Příplatek za vedení Vedoucímu pracovníkovi náleţí příplatek za vedení, jehoţ procentuální rozpětí podle stupně vedení (řízení) uvádí následující tabulka: Tabulka č. 8: Procentuální rozpětí podle stupně vedení a působnosti zaměstnavatele Stupeň vedení

Procentuální rozpětí

Vedoucí úřadu,kterým je ústřední orgán státní správy,Kancelář Narodní rady

47 - 90

SR, Nejvyšší kontrolní úřad SR, Kancelář prezidenta SR, Kancelář veřejného ochránce práv, Kancelář soudní rady SR a Ústavní soud SR Vedoucí úřadu,zástupce vedoucího úřadu, neuvedeného v bode 1, kterým je

17 - 75

ústřední orgán státní správy a nebo ministerstvo Vedoucí zaměstnanec, který řídí více útvarů

8 - 55

Vedoucí zaměstnanec,který řídí jednoho či více podřízených zaměstnanců

5,5 - 40

Zdroj: Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe – příloha č.3 – překlad autora Dostupné na

Příplatek za zastupování Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance v celém rozsahu jeho činnosti po dobu delší neţ 2 týdny a pro kterého není zastupování součástí jeho pracovních povinností, které vyplývají ze smlouvy náleţí příplatek za zastupování jiţ od prvního dne ve výši příplatku za vedení,který by dostával zastupovaný vedoucí pracovník.49

48

Internetové stránky - Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na < http://www.upvs.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=483>– překlad autora 49 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §84 – překlad autora 33

Osobní příplatek Osobní příplatek můţe zaměstnanec obdrţet jako ocenění za kvalitní plnění svých sluţebních povinností. Výše příplatku je 1-100 % z platového tarifu, do kterého je zaměstnanec zařazený.50 Zvláštní příplatek Státnímu zaměstnanci, jehoţ zaměstnanecké místo má mimořádný význam náleţí zvláštní příplatek ve výši 50 – 100 % z platového tarifu, do kterého je zařazen.51 Příplatek za práci ve ztížených pracovních podmínkách Zaměstnanci, který vykonává pracovní činnosti v prostředí, ve kterém působí faktory, které orgán veřejného zdravotnictví zařadil do kategorie III nebo IV zvláštního předpisu ( zákon č. 355/2007 Z.z., mezi které patří např. chemické faktory, karcinogenní faktory, biologické faktory, prach, fyzikální faktory (např. hluk, vibrace, ionizující záření)52 náleţí platová kompenzace ve formě příplatku ve výši 1,6 – 29,8 % platového tarifu první platové třídy.53 Příplatek za práci v krizových podmínkách Zaměstnanci, který vykonává práci spojenou s velkým rizikem a mimořádnou psychickou zátěţí náleţí měsíční příplatek aţ do 10 % součtu jeho tarifního platu a osobního příplatku.54 Příplatek za práci na směny Zaměstnanci, který pracuje v dvousměnném, třísměnném nebo nepřetrţitém provozu a práci vykonává střídavě ve všech směnách náleţí příplatek za směnnost ve výši 1,51% - 12% platového tarifu první platové třídy. Příplatek náleţí rovněţ zaměstnanci, který vykonává práci v jednosměnném provozu, ale jeho pracovní čas je rozvrţen nerovnoměrně.55 Příplatek za práci v noci Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v noci příplatek ve výši 25 % z hodinové sazby funkčního platu.56 Příplatek za práci v sobotu a v neděli Zaměstnanci náleţí za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 30% hodinové sazby funkčního platu.57

50

Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - § 85 – překlad autora Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - § 85a – překlad autora 52 Seznam činností je uveden na : Internetové stránky Vyvlastnenie [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na 53 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe -§ 89 – překlad autora 54 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - § 91 – překlad autora 55 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - § 92 – překlad autora 56 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - § 86 – překlad autora 57 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §87 – překlad autora 51

34

Příplatek za práci ve svátek Zaměstnanci náleţí za hodinu práce ve svátek příplatek ve výši 100 % hodinové sazby funkčního platu, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na čerpání náhradního volna. Při čerpání náhradního volna náleţí zaměstnanci funkční plat.58 Příplatek za práci přesčas Zaměstnanci náleţí přípatek za práci přesčas ve výši hodinové sazby jeho funkčního platu zvýšená o 30 % a pokud jde o den nepřetrţitého odpočinku v týdnu zvýšená o 60 %.Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na čerpání náhradního volna za práci přesčas, náleţí zaměstnanci příslušná část funkčního platu a za kaţdou hodinu práce přesčas hodina náhradního volna.59 Odměna Zaměstnavatel můţe poskytnout zaměstnanci odměnu za: kvalitní vykonávání pracovních činností a nebo za vykonání sluţebních úkolů nad rámec svých povinností splnění mimořádné pracovní úlohy nebo zvláštní významné úlohy pracovní zásluhy při dosaţení 50 let aţ do výše jeho funkčního platu při skončení státní sluţby aţ do získání nároku na předčasný důchod, starobní důchod či invalidní důchod- nejvýše však do výše trojnásobku posledního funkčního platu.60 Náhrada za služební pohotovost Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne nebo nařídí-li mu sluţební pohotovost v místě vykonávání jeho státní sluţby, náleţí mu za kaţdou hodinu neaktivní části sluţební pohotovosti příplatek ve výši 50 %, pokud se jedná o den sluţebního volna 100 % z příslušné části jeho funkčního platu.Pokud se sluţební úřad dohodne na čerpání náhradního volna náleţí zaměstnanci za hodinu této sluţební pohotovosti hodina náhradního volna ( za čerpání náhradního volna státnímu zaměstnanci funkční plat nenáleţí. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne nebo nařídí-li mu sluţební pohotovost mimo místa vykonávání jeho státní sluţby, náleţí mu za kaţdou hodinu neaktivní části sluţební pohotovosti: a) náhrada ve výši 15 % z příslušné části funkčního platu nebo 25 % ve dnech sluţebního volna,

58

Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §88 – překlad autora Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §93 – překlad autora 60 Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §94 – překlad autora 59

35

b) s moţností vyuţití přidělených mobilních prostředků náhrada ve výši 5 % z příslušné části funkčního platu nebo 10 % ve dnech sluţebního volna..61 Zahraniční funkční plat Statnímu zaměstnanci, který je dočasně vyslaný vykonávat státní sluţbu do zahraničí se poskytuje zahraniční funkční plat. Zahraniční funkční plat je součin funkčního platu a platového koeficientu určení platového koeficientu je vysvětleno v § 99 zákona č. 312/2001 Z.z.).62 Následující tabulka udává, jak se pohybují platy státních úředníků v praxi – jsou zde uvedeny základní platy bez příplatků a odměn: Tabulka č. 9 Platy úředníků dle jednotlivých pozic (srovnání na začátku kariéry tedy bez praxe a na konci kariéry po 32 letech) Pracovní pozice

Poţadované vzdělání

Platová třída

telefonistka ,administrativní pracovník Samostatný správce,personalista

úplné střední

1.-4.

Vedoucí odd. správy daní

vysokoškolské

vysokoškolské

Začátek kariéry

Konec kariéry

319 EUR

406,50 EUR

5.-9.

485 EUR

712 EUR

9.-11.

712 EUR

926 EUR

Zdroj: vytvořeno autorem dle platových tarifů a katalogu prací

Kromě tarifního platu a různých příplatků a odměn mají státní zaměstnanci nárok na 13. 14. plat ve výši funkčního platu, odstupné aţ do výše 10-násobku funkčního platu a příplatek k důchodu ve výši aţ 1,25 % za kaţdý odpracovaný rok.63 Na Slovensku se rovněţ uzavírají kolektivní smlouvy, které upravují příznivější podmínky pro vykonávání státní sluţby (více v zákoně č.2/1991 Z.z. o kolektívnom vyjednávaní v znení neskorších predpisov).

61 62 63

Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §96 – překlad autora Zákon č.312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe - §98 – překlad autora

Internetové stránky SGI – Inštitút pre dobre spravovanú spoločnosť[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na – překlad autora

36

2.1.5 Další složky systému odměňování a motivace zaměstnanců úředníků V zájmu státní správy je motivovat úředníky k vyšším výkonům a správnému jednání a k tomu jsou vyuţívány různé motivační faktory. Mezi základní motivační faktory patří: odměňování peněţní: - přímé - plat, různé příplatky,odměny, atd., - nepřímé - poskytování sluţebního automobilu, notebooku a mobilního telefonu k soukromým účelům, doplňkové důchodové pojištění, úrazové pojištění, půjčky zaměstnancům, příplatky na stravování, dopravu, kulturu atd. odměňování nepeněţní

- dary a výsady pro zaměstnance (dovolená nad rámec

stanovený zákonem, vyuţívání sportovních zařízení,dobré pracovní podmínky, dobré vztahy na pracovišti, spravedlivé a schopné vedení, uznání, moţnost vzdělávání, potřeba úspěchu, společenské postavení, atd.64

2.2 Systém odměňování úředníků v Německu 2.2.1 Popis a rozdělení veřejné správy Spolková republika Německo je konstituována ústavou jako spolkový stát. Spolkový stát je spojení všech států spolku a členských států (zemí). Státní moc je rozdělena mezi spolek a země podle úloh a funkcí. Ústava přiděluje spolku kompetence a povinnosti, které musí vykonávat a v ostatních záleţitostech jsou ze zásady kompetentní země. Pro základní rozdělení je třeba rozlišovat u struktury správy tři na sobě nezávislé hlavní roviny: správa spolku, správa zemí a komunální správa. Kaţdá z těchto oblastí správy má v zásadě svůj vymezený okruh úkolů.65 Ve veřejné správě je zaměstnáno celkem

4,8 mil.osob. Rozdělení zaměstnanců dle

jednotlivých oblastí znázorňuje následující graf.

64

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na – překlad autora 65 Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“ , Herausgeber Bundesministerium des Innern,Referát Offentlichkeitarbeit, Dostupné na – překlad autora 37

Graf č.2 Rozdělení a počet zaměstnanců dle jednotlivých oblastí veřejné správy (údaje jsou platné k 30.6.2000)

spolková správa- 502.000 zaměstnanců 10% 10%

33%

nepřímé veřejné sluţby- 488.000 zaměstnanců

zemská správa - cca 2,3 mil.zaměstnanců 47% komunální správa - cca 1,6 mil.zaměstnanců

Zdroj:Statistisches Bundesamt, Fachserie 1, Reihe 3, 2000, http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/

Státní sluţbu (státní správu) tvoří jen úředníci (Beamten) vykonávající výsostná oprávnění státu. Ostatní zaměstnanci (Angestellten) a pracovníci (Arbiter) ve veřejné sluţbě jsou ve smluvním poměru a vztahuje se na ně obecné pracovní právo včetně kolektivního vyjednávání. Systém odměňování ve veřejných sluţbách v Německu funguje na bázi tarifních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích hospodářství.66 Tarifní smlouvy jsou rozděleny podle: - zaměstnavatelů - správ ( spolkové ,zemské,komunální), - pracovních pozic (zaměstnanec,úředník apod.) – viz níţe uvedený graf, - pracovišť v jednotlivých zemích (např. Bayern, Bremen, atd.). Kaţdá tarifní smlouva má své označení (např. TvoeD, TV-L, BAT, BBesG…...atd) a obsahuje tabulky a nařízení pro odměňování zaměstnanců ve veřejné správě.

2.2.2 Odměňování úředníků – základní plat a příplatky Platy úředníků, soudců a vojáků jsou upraveny Spolkovým zákonem o platech (BBesG). Platí pro všechny příjemce platů spolků, zemí, obcí a sdruţení obcí, jakoţ i jiných korporací, ústavů a nadací veřejného práva. 66

RÝZNER, L., ŠIMONOVÁ, A. Evropská veřejná správa, 2. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra. 2006. ISBN 80-7314-102-7,str.132 38

Mzdu/plat úředníků tvoří: - základní plat - rodinné přídavky - ostatní příplatky - náhrady - zahraniční příplatky Dále ke mzdě/platu náleţí jiné příjmy: - příplatky uchazečů o místo - roční zvláštní podpory - kapitálová plnění (půjčky, úvěry) - roční příspěvek na dovolenou.67 Základní plat Základní plat je určen dle zařazení zaměstnance do platových tříd, které mají označení A,B,C,R,W. Platová třída A platí pro oblast úředníků a vojáků Platová třída B- pevné platy - platí pro úředníky a vojáky na vyšších pozicích (např. státní sekretáři, ministerští ředitelé, generálové, atd. ). Platová třída C platí pro vysokoškolské učitele. Platová třída R platí pro soudce, právní zástupce a obhájce. Platová třída W se vztahuje na pracovníky ve vědě. Kaţdá platová třída má různá rozpětí, uvádím skupinu A, do které jsou zařazeny úředníci státní správy. Úředníci procházejí během profesní dráhy čtyřmi různými stupni výkonu sluţby, přičemţ kaţdá má své zásady a podmínky, aby do ní mohl být zaměstnanec zařazen: jednoduchá sluţba – podmínkou je dovršení 21 let,dosaţení základního vzdělání nebo dosaţení rovnocenného stupně vzdělání a dle výkonu moţnost zařazení do platové skupiny A 2 aţ A 6 střední sluţba – podmínkou je ukončení 10-leté školní docházky nebo dosaţení rovnocenného stupně vzdělání a dle výkonu moţnost zařazení do platové skupiny A 6 aţ A 9.

67

Internetové stránky BeamtenKapital [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Bundesbesoldungsgesetz (BBesG).Dostupné na - překlad autora 39

vyšší sluţba – podmínkou je dosaţení odborného či jiného vysokoškolského studia nebo dosaţení rovnocenného stupně vzdělání, dosaţení 49 let věku a dle výkonu moţnost zařazení do platové skupiny A 9 aţ A 13, vysoké sluţby – podmínkou je dosaţení vysokoškolského studia (v oboru práv, ekonomie, sociálních věd a v oboru financí) nebo dosaţení rovnocenného stupně vzdělání , dosaţení 49 let věku a dle výkonu moţnost zařazení do platové skupiny A13 aţ A 16, B 1 aţ B 11.68 K dokreslení výše platových tříd skupiny A slouţí následující tabulka:. Tabulka č. 10 Výše platových tříd v Německu (v EUR) platná k 1.1.2009 2- ročník cyklu (1-5) 1 A1

A2 A3 A4 A5 A6 A7

2

3

1615,86

1653,60

1691,35

1681,05

1721,20

1718,01

3- ročník cyklu (5-9) 4

4- ročník cyklu (9-12)

5

6

7

8

9

10

11

12

1729,09

1766,83

1804,59

1842,35

1761,36

1801,52

1841,70

1881,87

1922,04

1765,32

1812,59

1859,89

1907,17

1954,46

2001,73

1731,47

1792,02

1839,07

1886,10

1933,15

1980,20

2027,24

1771,22

1822,88

1874,54

1926,18

1977,83

2029,49

2081,16

2132,80

2184,45

1846,74

1893,15

1958,15

2023,15

2088,15

2153,15

2218,16

2264,56

2310,97

2357,42

1959,11

2014,64

2097,93

2181,23

2264,51

2347,83

2403,36

2458,87

2514,42

2569,94

2083,80

2138,45

2227,34

2316,23

2405,13

2494,03

2555,12

2616,26

2677,36

2738,49

2241,19

2317,12

2431,00

2544,93

2658,82

2772,72

2848,65

2924,58

3000,50

3076,42

2575,42

2692,12

2808,81

2925,53

3042,24

3120,05

3197,84

3275,67

3353,48

3431,27

2765,75

2904,90

3044,02

3183,17

3322,31

3415,08

3507,82

3600,58

3693,37

3786,11

3106,43

3256,68

3406,95

3557,19

3707,44

3807,61

3907,78

4007,95

4108,12

4208,29

3230,91

3425,77

3620,61

3815,44

4010,29

4140,18

4270,07

4399,96

4529,86

4659,76

4190,48

4404,69

4576,08

4747,45

4918,83

5090,20

5261,58

4622,71

4870,46

5068,67

5266,89

5465,07

5663,27

5861,48

(uzavřena od roku 2002)

2074,29

A8 A9 A 10 A 11 A 12 A 13 A 14 A 15 A 16

Zdroj: Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 8/05/2009].Bundesbesoldungsgesetz (BBesG).Dostupné na

68

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“ , Herausgeber Bundesministerium des Innern,Referát Offentlichkeitarbeit, Dostupné na seite 115,116,71 – překlad autora 40

Rodinné přídavky – platné od 1.1.2009 Zaměstnanec má měsíčně nárok na tyto přídavky : Úředníci, vojáci a soudci (ženatý/vdaná) = Stupeň 1 Platový tarif A2-A8 106,26 EUR, ostatní tarify 111,58 EUR měsíčně Úředníci, vojáci a soudci (ženatý/vdaná) + 1 dítě = Stupeň 2 Platový tarif A2-A8 201,70 EUR, ostatní tarify 207,02 EUR měsíčně Příplatek na dítě : skládá se ze základní částky a zvyšujících příplatků dle platového tarifu a počtu dětí Tabulka č.11 Výše příplatků na děti v Německu

1 dítě

2 děti

3 a více

95,44 EUR

95,44 EUR

244,39 EUR

A 2-A 3

+ 5,11 = 100,55

+ 25,56 = 121

+ 25,56 = 269,95

A4

+ 5,11 = 100,55

+ 20,45 = 115,89

+ 20,45 = 264,84

A5

+ 5,11 = 100,55

+ 15,34 = 110,78

+ 15,34 = 259,73

Zdroj:Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 8/05/2009].Bundesbesoldungsgesetz (BBesG).Dostupné na - překlad autora

Tento § 39 zákona BBesG rovněţ obsahuje

příplatky pro zaměstnance, kteří jsou

z pracovních důvodů ubytovaní na ubytovnách a to ve výši: Platový tarif

A2-A8

Platový tarif

A9-A12

98,76 EUR, 104,85 EUR.69

Ostatní příplatky Úřední příplatky – slouţí k diferencovanému ocenění úřadů a jsou součástí základního platu, patří do skupiny automaticky se zvyšujících částek, Místní příplatky – např. policejní,hasičské, bezpečnostní,letecké, justiční. Pro činnost spolkových ministerstev a vyšších spolkových úřadů jsou zřízeny ministerské příplatky, jejichţ výše se odvíjí od platových tarifů Příplatky za práci ve ztížených pracovních podmínkách – jsou to odměny za pracovní výkony nad rámec normálního výkonu nebo při výkonu za ztíţených podmínek, za práce ve dnech pracovního klidu a ve svátkách, za noční sluţby,směnný provoz, při péči o nemocné, pro letce,potápěče a vojáky. Za přesčasy se vyplácejí zvláštní náhrady jen v určitých oblastech ( učitelé, policie, celníci a hasiči) a stejně tak u speciálních sluţebních útvarů 69

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 8/05/2009].Bundesbesoldungsgesetz (BBesG).Dostupné na - překlad autora 41

Náhrady za vícepráce jsou vypláceny ve výši paušálních hodinových platů. Tyto příplatky se nezapočítávají do výpočtu důchodů.70 Náhrady – výkonnostní prémie a příplatky Slouţí k motivaci a zvýšení pracovních výkonů zejména kvalifikovaných a výkonných pracovníků. Tyto prémie doplňují základní platy stanovené v platových stupních jednotlivých platových tarifů.Mohou být vypláceny měsíčně (maximálně 12 měsíců), aţ do výše 7 % základního nástupního platu.71 Výkonnostní prémie – jako jednorázová platba je poskytnuta za zvláštní pracovní výkon, její maximální hranice je do výše základního nástupního platu. Zvláštní příplatky - mohou být vypláceny při akutním personálním nedostatku a jejich výše nesmí měsíčně přesáhnout 10 % základního platu úředníka. Zahraniční příplatky -úředníci, soudci a vojáci , kteří při výkonu práce mají své bydliště v zahraničí mohou obdrţet navíc následující příplatky: - zahraniční příplatky, - zahraniční příplatky na dítě - příspěvek na nájemné72 Příklady platů na jednotlivých pozicích jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 12 Platy úředníků dle jednotlivých pozic (srovnání na začátku kariéry a na konci kariéry) bez příplatků a odměn Pracovní pozice

Platová třída

Referent na ministerstvu

A 13 – A 15

Pracovník na finančním úřadě

A 9 – A 13

Sekretářka

A6–A9

Začátek kariéry

Konec kariéry

3.106,43 EUR

5.261,58 EUR

2.083,80 EUR

4.208,29 EUR

1.771,22 EUR

2.738,49 EUR

Zdroj: Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“ , Herausgeber Bundesministerium des Innern,Referát Offentlichkeitarbeit, internet: www.bmi.bund.de,str.120

Podrobnější popis k odměňování úředníků je uveden v zákoně BBesG. Způsob odměňování na různých pracovních pozicích je rozdílný; oproti úředníkům mají např. zaměstnanci státní 70

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“ , Herausgeber Bundesministerium des Innern, Referát Offentlichkeitarbeit, Dostupné na – překlad autora 71 Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“ , Herausgeber Bundesministerium des Innern, Referát Offentlichkeitarbeit, Dostupné na – překlad autora 72 Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“ , Herausgeber Bundesministerium des Innern, Referát Offentlichkeitarbeit, Dostupné na – překlad autora 42

správy nárok na základní plat, základní náhradu, místní přiráţky a příplatky a jsou odměňováni na základě tarifní smlouvy BAT a MTArb. Platové ohodnocení dalších profesních skupin (např. zaměstnanců, pracovníků veřejné správy, apod.) by mohlo být jedním z dalších témat ke zpracování problematiky odměňování ve státní správě.

2.3 Systém odměňování úředníků ve Francii 2.3.1 Popis a rozdělení veřejné správy Zaměstnanci veřejné správy ve Francii se dělí do tří skupin: státní zaměstnanci (např. zaměstnanci centrální státní správy, ministerstev, zaměstnanci dekoncentrovaných úřadů, velká část pracovníků je zaměstnána ve veřejných školských zařízeních – univerzity,střední školy), zaměstnanci územních samospráv zaměstnanci zdravotnické sluţby73 Ve francouzské státní správě se rozlišují státní zaměstnanci („Agents de l´Etat“) a ti, kdo mají formální status státní sluţby („Fonctionnaires“); další rozdíl se projevuje mezi státní sluţbou a sluţbou v místních orgánech. Pod pojmem státní úředníci (Fonctionnaires) jsou zařazeni zaměstnanci centrálních státních orgánů (nikoli veřejného sektoru v širším smyslu, jako např. vojenský personál; naopak učitelé a zaměstnanci telekomunikací sem patří), mající statut „úředníka“ a zaměstnanci, na které se tento statut nevztahuje a jejichţ pracovní poměr se řídí podle pracovního práva v soukromé sféře. Dále je v práci popisován systém zaměstnávání a odměňování pouze

francouzských

úředníků. Státní sluţba se člení na čtyři zaměstnanecké kategorie, do kterých jsou pracovníci úřadů začleněni podle stupně dosaţeného vzdělání a délky praxe: KATEGORIE „A“ – nejčastěji zde bývá zařazen personál pro správní a řídící funkce a učitelé středních a vysokých škol, vzdělání: titul bakalář a 3 roky praxe v administrativě

73

Internetové stránky DGAFP[online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na - překlad autora

43

KATEGORIE „B“ – vzdělání: titul bakalář, bez praxe KATEGORIE „C“ - vzdělání: středoškolské KATEGORIE „D“ – (úřednické, sekretářské, manuální práce), vzdělání: základní Přijímání nových pracovníků, jakoţ i postup z jedné kategorie do druhé je moţný pouze na základě konkurzu, kdy probíhá příprava a vzdělávání a po úspěšném absolvování zkoušky jsou noví pracovníci ustanoveni jako úředníci, zařazeni do pracovní funkce a následně vzděláváni ve specializovaných kurzech. Na počátku své kariéry francouzští úředníci tedy vstupují do určitého úřednického sboru („corps“), který je zpravidla rozdělen do 3-4 tříd a také dostanou přidělenou třídu („grade“) a v jejím rámci platový stupeň („échelon“). Postup do vyšší třídy je výběrový a počet osob v jednotlivých třídách je limitován statutem daného „corps“. Platový postup v rámci téţe třídy je závislý na sluţebních létech a výkonu práce. Roční hodnocení má dvě části: -

známku (0-20) od sluţebně nadřízeného, na níţ závisí rychlost postupu v platové stupnici,

-

písemné hodnocení, které má vliv na postup do vyšší třídy.

Státní úředníci mohou působit dočasně na místech ve veřejném sektoru, případně i v soukromém a to se zachováním práva na sluţební postup a nároku na penzi. Umoţňuje se tak určitá rotace zaměstnanců mezi veřejnou správou a průmyslem, působení v mezinárodních organizacích, v místní správě, na univerzitách, v cizině, v parlamentu apod.74

2.3.2 Odměňování úředníků – základní plat a příplatky Systém odměňování úředníků se vypočítá pomocí zvláštního indexu. Kaţdému úředníkovi náleţí dle zařazení do kategorie „corps“ určitá třída a stupeň, který má své indexové ohodnocení. Výše základního platu je určována na základě indexového ohodnocení, které se vynásobí výší indexového bodu, který je stanoven zvláštním koeficientem.75 Hodnota 1 indexového bodu činí ke dni 1. října 2008: 4,57 EUR

74

RÝZNER, L., ŠIMONOVÁ, A. Evropská veřejná správa. 2. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra. 2006. ISBN 80-7314-102-7, str.77-78 75 RÝZNER, L., ŠIMONOVÁ, A. Evropská veřejná správa. 2. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra. 2006. ISBN 80-7314-102-7, str.79 44

Způsob výpočtu Pokud indexový bod činí 4,57 EUR a výše indexového ohodnocení 452 Indexový bod x indexové ohodnocení = měsíční mzda Př. 4,57 x 452 = 2.065.64 EUR

Hodnota indexových bodů je pravidelně aktualizována a revalorizována na základě inflace, kupní síly, aktuální ekonomické situace v zemi a vyjednávací síly odborových organizací.76 Z důvodu rozsáhlosti a obtíţnosti zpracování problematiky odměňování úředníků státní správy uvádím pro představu o základním platu úředníka následující tabulku: Tabulka č. 13 Příklad indexového platu u vybraných pracovních pozic úředníků ve Francii (porovnání na začátku a na konci kariéry) Pracovní pozice

Indexové ohodnocení na počátku – na konci kariéry

Vrcholový profesor

658 - 963

Administrátor

658 - 1058

Civilní správce

452 - 783

Hlavní Attaché

434 - 783

Attaché

349 - 658

Tajemník rady

374 - 628

Administrativní sekretářka – vyšší třídy

425 - 612

Administrativní sekretářka

399 - 579

Administrativní tajemník

306 - 544

Vedoucí technik

422 – 638

Technik

322 – 558

Vedoucí městské policie

425 – 612

Pracovník v sociálněvzdělávací oblasti

322 – 551

Technik

290 - 355

Technický náměstek generální

325 - 430

76

Zařazení do kategorie

Začátek kariéry

KAT. A+

3.007 EUR

4.401 EUR

KAT. A+

3.007 EUR

4.835 EUR

KAT. A+

2.066 EUR

3.578 EUR

KAT. A

1.983 EUR

3.578 EUR

KAT. A

1.595 EUR

3.007 EUR

KAT. A

1.709 EUR

2.870 EUR

KAT. A

1.942 EUR

2.797 EUR

KAT. A

1.823 EUR

2.646 EUR

KAT. A

1.398 EUR

2486 EUR

KAT. B

1.929 EUR

2.916 EUR

KAT. B

1.472 EUR

2.550 EUR

KAT. B

1.942 EUR

2.797 EUR

KAT. B

1.472 EUR

2.518 EUR

KAT. C

1.325 EUR

1.622 EUR

KAT. C

1.485 EUR

1.965 EUR

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 4/05/2009]. Dostupné na - překlad autora 45

Konec kariéry

Administrativní asistent 1.třídy

287 – 409

Technický náměstek

343 – 499

KAT. C

1.312 EUR

1.869 EUR

KAT. C 1.568 EUR Zdroj: Sestaveno autorkou na základě údajů společnosti INSEE a internetových stránek http://www.fonction-publique.gouv.fr/IMG/D_48_annexes_complet.pdf , http://www.emploitheque.org

2.280 EUR

Ostatní příplatky Stejně jako v ostatních zemích i ve Francii mají úředníci státní správy nárok na různé příplatky, náhrady či odměny: - rodinné příspěvky – podle počtu dětí, - příspěvky na léčbu - náhrady za práci přesčas, práci v noci, práci v riziku - příspěvky na bydlení (3 % z indexového platu pro zónu 1 = oblast Paříţe – měsíční minimum 40,86 EUR, 1 % z indexového platu pro zónu 2 = hojně osídlené regiony – měsíční minimum 13,62 EUR, 0 % pro zbytek území). - ostatní příplatky např. při výkonu práce mimo bydliště - příplatky za kvalifikační schopnosti, které má úředník navíc nad poţadované ( např. technické,jazykové) - prémie za výkon - zahraniční příplatky - odměny – jednorázové i pravidelné, pouze do výše určené legislativou.77

77

Internetové stránky DGAFP[online]. 2009 [cit. 4/05/2009]. Dostupné na - překlad autora Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 4/05/2009]. Dostupné na < http://vosdroits.service-public.fr> – překlad autora

46

3.

Srovnání jednotlivých systémů a návrhy na změny

3.1 Hodnocení a srovnání jednotlivých systémů zaměstnávání a odměňování úředníků V kapitole 1.4 této bakalářské práce byly uvedeny dva druhy systémů uplatňovaných při zaměstnávání úředníků ve státní správě a to kariérní, jehoţ čisté formy existují např. v Rakousku,Belgii, Francii, Německu) a meritní (např. ve Švédsku,Dánsku,Nizozemí). Zhruba do poloviny 20.století byl striktně uplatňován jeden či druhý systém, posléze však docházelo k jejich prolínání a směšování, vznikaly tzv. smíšené systémy, ve kterých ale nadále převládaly buď prvky systému kariérního (představitelem je právě Česká republika) anebo prvky systému meritního.78 Dle mého názoru nelze hodnotit systémy zaměstnávání a odměňování jednoznačně pozitivně či negativně, neboť se tyto systémy státní sluţby ve sledovaných evropských zemích neustále vyvíjí, ale spíše bude zajímavé srovnání a zhodnocení určitých prvků, které jsou pro výkon a odměňování ve státní správě důleţité a utváří tak celkový pohled veřejnosti na fungování státní správy a mohou zároveň přispět ke zvýšení atraktivity zaměstnání z pohledu potenciálních uchazečů. V následujícím textu uvádím srovnání jednotlivých prvků systémů zaměstnávání a odměňování úředníků ve státní správě: Tabulka č. 14 Porovnání jednotlivých prvků v systémech zaměstnávání a odměňování státní správy Prvek

ČR

Slovensko

Německo

Francie

Zákoník práce,

Zákon

Bundesbesoldungsgese

DGAFP

Sluţební zákon -

č.312/2001

tz- Federální zákon o

vymezení

nenabyl

Z.z. o štátnej

úřednících

povinností

účinnosti

sluţbe – jasné

vymezení práv

(více ad 1.)

vymezení práv

a povinností

hodnocení Legislativa

dosud

-jasné

-

jasné práv

a pro

úředníky státní správy

a povinností Počet

vysoký

Vysoký

zaměstnanců

velmi vysoký – následuje

velmi vysoký – nejvyšší

ihned po Francii

počet v Evropě

nízká

vysoká

střední

střední

státní správy Mobilita

nízká

Střední

vysoká

Vysoká,

pracovních sil Politizace státní služby

ale

dlouhodobě

je

snaha

o

78

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://tisk.juristic.cz/514416/tisk/old> 47

odpolitizování Nábor

obecné pohovory

zájemci

musí

vysoká úroveň znalostí a

vysoká úroveň znalostí

zaměstnanců

projít

dovedností při přijetí do

a dovedností – výběrová

do státní služby

výběrovým

státní správy

řízení pro přijetí do státní

konkursem, kde

správy

prokazují úroveň znalostí a dovedností Systém

Ucelený

vzdělávání

neexistuje

systém

Ucelený systém

Ucelený

vzdělávání je ve

vzdělávání

vývoji

ministerstva mají vlastní

centralizovaný – existují

vzdělávací

vlastní

poskytují

systém –

spolková

instituty dva

a

druhy

školení: Resortní

Ucelený

systém

vzdělávání

-

školy

prudce (prestiţní

Národní škola správy) a instituce,vzdělávání

školení

dle

řízeno

je

z Národního

odborného zaměření přísl.

střediska

ministerstva

pracovníků veřejné správy

-školení

orientovaná na všeobecné

pro

přípravu

v Paříţi

správní úkoly a činnosti Motivace

nízká

zatím nízká

vysoká

vysoká

Odbornost,pro

nízká

nízká

vysoká

velmi vysoká

neexistuje

neexistuje nebo

vysoká

Vysoká

ve vývoji

celoţivotní kariéra

celoţivotní kariéra

Nízká

vysoká

velmi

fesionalita Disciplinární

jen nízká

odpovědnost Možnost

neuspořádané poměry

profesního

ve

růstu

nezaručují

státní

správě

zaměstnancům odborný růst Výše platů

nízká

dokonce

vysoká i

(někdy

vyšší

neţ

v soukromém sektoru) Výše a princip

odměny

přiznání

většinou

slouţí

nezaručují přílišnou

odměn

k dorovnávání platů

motivaci

jsou motivačním prvkem

jsou motivačním prvkem

Zdroj: vytvořeno autorem na základě informací z podkladů prostudovaných v rámci zpracovávání bakalářské práce

Dle mého názoru a různých názorů a ohlasů z politiky, v médiích, tisku je obecně známo, ţe je nutné vytvořit řádnou legislativu pro výkon práce ve státní správě, protoţe stávající zákon je nedostačující a vede k neodůvodněnému zvyšování nákladů ve státní správě, aniţ by zvyšoval kvalitu výkonu státní správy; státní správa není povaţována za atraktivního zaměstnavatele; neexistuje jednotný systém vzdělávání, přijímání pracovníků a řízení státní 48

správy; systém státní sluţby se jeví jako uzavřený vůči vstupu odborníků ze sféry soukromého sektoru, nezohledňuje výkonnost, zvýhodňuje „déleslouţící“ zaměstnance a je dlouhodobě podfinancován, a

tím dochází k nedostatečné motivaci úředníků k a jiným

negativním dopadům uvnitř státní správy; státní. Návrhy na řešení této problematiky uvádím v následující kapitole.79 Zde uvádím hodnocení systémů zaměstnávání - výhody či nevýhody plynoucí ze samotného systému, co přináší zaměstnanci či zaměstnavateli a protoţe si myslím,ţe odměňování na ně úzce navazuje: 1. Kariérní systém - systém fungující ve Francii a v Německu Výhody systému: - větší právní jistota pracovního poměru – výhoda pro zaměstnance - systém podporuje stabilitu pracovního poměru – výhoda pro zaměstnance i pro zaměstnavatele, - podporuje rovněţ systematickou péči o růst kvalifikace – výhoda pro zaměstnavatele i zaměstnance, - systém je předpokladem profesionálního, loajálního a zkušeného úřednického aparátu výhoda pro zaměstnavatele, - princip seniority - profesionální dráha ve sluţbách veřejné správy trvá i po odchodu do výsluţby - výhoda pro zaměstnance. Nevýhody systému : - sklon ke kastovnictví, - uzavřenost a strnulost systému v jeho klasické podobě - předepsaný sluţební postup a pracovní poměr, který je tzv. definitivou (takto se označuje zásadní nevypověditelnost sluţebního poměru ze strany zaměstnavatele) - výhoda pro zaměstnance , někdy však nevýhoda pro zaměstnavatele. - systém rovněţ málo stimuluje iniciativu a vyšší výkonnost – nevýhoda pro zaměstnavatele, - vedoucí místa často obsazují sluţebně nejstarší úředníci předpenzijního věku – nevýhoda pro mladé zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele, - pracovní (sluţební) postup je legislativně předepsán a zaručen (včetně růstu platového ohodnocení), který závisí na počtu odslouţených let, na pracovním hodnocení a stupních kvalifikace – není příliš motivační pro zaměstnance. 79

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://www.smocr.cz/data/files/cinnost-informatika/schvalena-strategie.doc> 49

2.Poziční systém (neboli systém „merit“) Výhody systému: - větší dynamičnost oproti systému kariérnímu - moţnosti většího výběru při obsazování volných funkčních míst – výhoda pro zaměstnavatele, - větší pruţnost a přizpůsobivost aktuálním potřebám či větší výkonnost a soutěţivost – výhoda pro zaměstnance i zaměstnavatele. Nevýhody systému : - menší míra stability státního aparátu, kde je tento systém uplatňován, - princip seniority zde neplatí, Právní realita je tedy vţdy určitým smíšením charakteristik obou těchto systémů. V této práci jsem se snaţila prozkoumat různé systémy odměňování a najít jednotlivé prvky, které by potom společně utvořily systém, který by odpovídal poţadavkům společnosti nejen České republiky, ale i jiných hospodářsky vyspělých zemí. Má představa o tom, co by měl takový systém odměňování splňovat spočívá především: - státní úředníci mají poskytovat sluţby a informace občanům a společnosti tak, aby byli příkladem, k tomu ale bude zapotřebí změnit myšlení převáţné většiny úředníků tak, aby pochopili: “ ţe úředníci jsou zde pro občany, nikoliv občané pro úředníky“, - státní správa se musí naučit efektivně hospodařit se svěřenými finančními prostředky, čehoţ můţe docílit úsporou nákladů v různých oblastech státní správy, - k profesionalitě a odbornosti státní správy patří neodmyslitelně vzdělání státních úředníků a určitě čím bude větší, tím vyšší bude kvalita a úroveň poskytovaných sluţeb. Nyní se nabízí otázka, co je zapotřebí k dosaţení takového fungování státní správy? Především správná a dostatečná motivace můţe zajistit změny a následný vývoj státní správy správným směrem. Motivace státních zaměstnanců spočívá především: - v dostatečném platovém ohodnocení včetně různých odměn a příplatků, které se neodvíjí jen dle věkové hranice či počtu odslouţených let ve státní správě, nýbrţ závisí právě na kvalitě odvedené práce, - v moţnosti profesního růstu neboli „budování kariéry“, které je pro některé úředníky neodmyslitelnou součástí pracovního nasazení, značnou motivací, protoţe jejich práce tak získává dlouhodobý smysl a není to jen vidina platu za „odpracované“ hodiny,

50

- další motivací je moţnost vzdělávání, jak jiţ bylo řečeno výše v textu, zajišťuje odbornost a profesionalitu státní správy, ale je přínosem i pro zaměstnance, kteří získávají speciální i obecné vědomosti, které jim mohou usnadnit jejich práci ve státní správě a nebo budou mít větší šanci uplatnit se v jiném zaměstnání, - důleţitá je i mobilita pracovních sil, protoţe prolínání zaměstnanců mezi státním a podnikatelským sektorem je přínosem jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele, protoţe přináší nové pohledy, poznatky a nápady na řešení různých problémů či situací. Ze systémů odměňování, které jsem porovnávala bych zvolila jako nejvhodnější variantu systém Francie a to i přesto, ţe má nejvyšší počet zaměstnanců v Evropě, tak je zaměstnání ve státní správě atraktivní a je o něj zájem, platy jsou zde vysoké, v systému jsou správně vyuţívány motivační prvky, ucelený systém vzdělávání je na poměrně vysoké úrovni a především vysoká mobilita pracovních sil mezi státním a soukromým sektorem je jakousi novinkou, moţná i výhodou, kterou v ostatních systémech nenajdeme nebo jen na minimální úrovni. Tato mobilita dodává státní správě nové moţnosti vývoje, nutí je být konkurencí oproti soukromému sektoru, které lze dosáhnout buď kvalitou poskytovaných sluţeb či úsporou nákladů. Také na tomto systému by se našly nějaké nedostatky, ale pro začátek by systém Francie mohl být jakýmsi vodítkem, kam směřovat vývoj odměňování ve státní správě a státní správy v ČR jako celku. Systém odměňování v ČR bohuţel postrádá nejen motivační prvky, ale je také vysoce netransparentní a hlavně je značně zpolitizovaný, protoţe mnozí úředníci povaţují za výhodnější být spojeni s určitou politickou stranou neţ svědomitě vykonávat svoji práci. Dochází tak ke korupci, obsazování pracovních míst na základě známostí a podle stranické příslušnosti , coţ je hlavním problémem naší státní správy, a proto je nutné tyto negativní prvky nejprve odstranit a teprve potom budovat smysluplný funkční systém. V moderní době, která klade vysoké poţadavky na znalosti a konkurenci, kdy vzdělání je nezbytností a dynamika doby pak nutí lidi k permanentnímu vzdělávání, je třeba hledat moţnosti pro vytvoření takového systému, který dokáţe své zaměstnance dobře motivovat jak různými benefity, tak i odměňováním za výkon a výsledek a nikoliv na základě tarifů odvozených od typu vykonávané práce a počtu odslouţených let a také je třeba si uvědomit, ţe zavádět jakýkoliv jiný nový systém zaměstnávání úředníků do stávajícího systému veřejné

51

správy, která je momentálně schopna spolykat tolik finančních prostředků, kolik je jí ze státního rozpočtu přiděleno, by ţádaný efekt nepřineslo.

3.2 Návrhy na novelizaci stávající právní úpravy odměňování úředníků Jaká je tedy situace nyní, dojde-li k nějakým změnám je docela sloţitou otázkou, ale je zapotřebí lepšit a dynamizovat systém odměňování zaměstnanců v úřadech veřejné správy, zároveň zohlednit dopady této právní úpravy i v jejich platech.Uvedu zde, alespoň návrhy na některé změny v odměňování úředníků: - stanovením povinnosti pravidelně posuzovat přiznanou výši osobních příplatků na základě pracovního hodnocení úředníků, resp. provádět pravidelné pracovní hodnocení úředníků a přispět tak alespoň k částečnému zajištění pozitivní motivace úředníků a k vyšší kvalitě výkonu veřejné správy. Návrh podpoří vyuţívání osobního příplatku k účelu, pro který je určen, nikoliv jen k převáţně individuálnímu „dorovnávání“ úrovně platových tarifů, jak je v praxi dosud běţné. Zavedení povinností pravidelně hodnotit a posoudit výši osobního příplatku současně neznamená, ţe zaměstnavatel nemůţe s výši osobního příplatku manipulovat mimo toto hodnocení, ale musí vţdy uvést důvod změny.na základě poznatků z praxe a vzájemného porovnání výdělkových poměrů, kterých dosahují, - zavedením nového nástroje pro motivaci úředníků, tzv. „cílové odměny“. Poskytovat odměny formou nároku při splnění předem stanovených (měřitelných) ukazatelů současný systém odměňování neumoţňuje. Cílové odměny se navrhují jako doplňková forma (sloţka) platu. Jejich poskytnutí by bylo vázáno na splnění zvlášť náročných úkolů a cílů (projektů), jejichţ příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude mimořádně náročná a stěţejní z hlediska příslušného (celého) úřadu veřejné správy, pokud byly jako „cílový úkol“ předem vyhlášeny. Poskytování cílových odměn by naopak nemělo být vázáno na splnění běţných a průběţných úkolů úřadu (organizačních útvarů) dle jejich pracovní náplně.Vyuţití cílových odměn se předpokládá zejména k ocenění výsledků a splnění projektů, které byly zajišťovány v pracovních (řešitelských) týmech, avšak lze uvaţovat i o moţnosti vyuţití v případě, ţe se jednotlivec smluvně zaváţe splnit stanovený cíl (v souladu se zadáním a za sjednaných podmínek) osobně. Moţnost jejich poskytování by v odůvodněných případech mohla přispět k „náboru“ a stabilizaci vysoce kvalifikovaných odborníků a mohla by být dalším moţným motivačním prvkem pro stávající pracovníky.80

80

Materiály pořízené při osobním setkání se zástupci městského úřadu Brno-sever 52

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce byl popis způsobu zaměstnávání a základních zásad odměňování úředníků státní správy ČR a v zahraničí, rozbor jednotlivých sloţek systému odměňování úředníků a hledání návrhů na vhodnější a ekonomičtější moţnosti systému odměňování vytvořený komparací jednotlivých popisovaných systémů. V první části mé práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů, vývoj právní úpravy odměňování úředníků v ČR a popis systému odměňování státních zaměstnanců - úředníků včetně jeho jednotlivých sloţek, čímţ byl cíl naplněn, a z čehoţ vyplývá nutnost zavedení účinnosti zákona č. 218/2002 Sb., o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (dále jen „sluţební zákon“), který je stále odkládán a je zřejmé, ţe před nabytím plné účinnosti bude potřeba některá jeho ustanovení novelizovat, protoţe stávající výklad zákona jiţ neodpovídá současným pohledům na problematiku a poznatkům v oblasti rozvoje lidských zdrojů jak v ČR, tak v EU. Je zřejmé, ţe nabytím plné účinnosti sluţebního zákona dojde k zatíţení státního rozpočtu, ale naopak by mohlo přinést nové impulsy a poznatky, jako je důraz na otevřenost, průhlednost, osobní odpovědnost a s tím spojenou vyšší efektivnost vkládaných zdrojů. V druhé části jsem se věnovala popisu systémů odměňování úředníků státní správy v zahraničí, abych měla moţnost porovnat systémy a jejich jednotlivé prvky. V poslední části jsem se zabývala porovnáváním jak systému zaměstnávání z pohledu zaměstnance či zaměstnavatele, tak systému odměňování a jeho jednotlivých prvků v různých zemích

a následně

jsem se pokusila o návrh některých moţných změn, které jiţ v

zahraničních systémech fungují a mohly by být přínosem i v odměňování státních úředníků v naší republice. Vzhledem k rozsáhlosti a sloţitosti problematiky jsem se pokusila o stručný popis a vyhodnocení dle mého názoru důleţitých prvků v oblasti odměňování a zaměstnávání státních úředníků a domnívám se, ţe by tato práce mohla být podkladem pro další zpracování problematiky odměňování ve státní správě či ve veřejné správě jako celku.

53

Seznam použitých zkratek ZP – zákoník práce Sb.-Sbírka zákonů EU- Evropská unie ČR – Česká republika Z.z. – zbierka zakonov VS - veřejná správa MPSV SR – Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky

54

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Legislativa Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce Zákon č. 218/2002 Sb. - sluţební zákon Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Slovenský Zákonník práce (zákon Národnej rady Slovenskej republiky č.311/2001) Zákon č. 553/2003 Z.z. o odmeňovaní niektorých zamestnancov při výkoně práce vo verejnom záujme a o zmene a doplnení niektorých zákonov Zákon o státní sluţbě (zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 312/2001 Z.z. o štátnej sluţbe a o zmene a doplnení niektorých zákonov) Knihy KOCOUREK, J: Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách 1.vyd.Praha,Nakladatelství C.H.Beck 2007.132 stran.ISBN 978-80-7179-615-2

a

správě,

KAHLE,B: Praktická personalistika po novelách zákoníku práce v roce 2008, 1.vyd.Praha,Nakladatelství PRAGOEDUCA,a.s. 2008,242 stran.ISBN 978-80-7310-031-5 LEŠTINSKÁ, V.: Personalistika ve veřejné správě: manuál pro personalisty územních samosprávných celků. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 177 stran. ISBN 80-210-3984-1 HORVÁTHOVÁ,P.,ČOPÍKOVÁ A.: Systémy odměňování v organizacích,1.vyd. Ostrava,Ediční středisko VŠB-TU Ostrava,2007,110 stran.ISBN 978-80-248-1629-6 RÝZNER, L., ŠIMONOVÁ, A.: Evropská veřejná správa, 2.vyd. Praha: Ministerstvo vnitra. 2006. ISBN 80-7314-102-7

Internet Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na Internetové stránky Wikipédia [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na Internetové stránky Kateřiny Jacques [online]. 2009 [cit. 30/04/2009].Dostupný na Internetové stránky Úradu vlády ČR [online]. 2009 [cit. 30/04/2009]. Dostupné na 55

Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na < http://web.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/personalistika/01_kapitola.pdf> Internetové stránky Odborového svazu státních orgánů a organizací [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na < http:// statorg.cmkos.cz/news/info06_240309.html> Internetové stránky BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na Internetové stránky Odborového svazu státních orgánů a organizací [online]. 2009 [cit. 28/04/2009].Dostupné na < http:// statorg.cmkos.cz/news/info15_130908.html > Internetové stránky BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pracovni-pravo/zamestnanecke-benefityzamest-motivace/1000873/48137> Internetové stránky VÝPLATA[online]. 2009 [cit. 28/04/2009]. Dostupné na Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na Internetové stránky Študenské stránky [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na < http://www.studentske.sk/noska/13___Pracovne_pravo.doc> Internetové stránky - Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na < http://www.upvs.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=483> Internetové stránky Vyvlastnenie [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na Internetové stránky SGI – Inštitút pre dobre spravovanú spoločnosť[online]. 2009 [cit. 1/05/2009].Dostupné na Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Broschura „Der offentlich Dienst in Deutschland“, Herausgeber Bundesministerium des Innern, Referát Offentlichkeitarbeit, Dostupné na Internetové stránky BeamtenKapital [online]. 2009 [cit. 20/04/2009].Bundesbesoldungsgesetz (BBesG).Dostupné na http://www.beamtenbesoldungonline.de/beamtenbesoldung/bundesbesoldungsgesetz.htm

56

Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 8/05/2009].Bundesbesoldungsgesetz (BBesG).Dostupné na Internetové stránky DGAFP[online]. 2009 [cit. 1/05/2009]. Dostupné na Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 4/05/2009]. Dostupné na Internetové stránky DGAFP[online]. 2009 [cit. 4/05/2009]. Dostupné na Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 4/05/2009]. Dostupné na < http://vosdroits.service-public.fr> Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://www.smocr.cz/data/files/cinnost-informatika/schvalena-strategie.doc> Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://tisk.juristic.cz/514416/tisk/old> Internetové stránky Ministerstva vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://web.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/personalistika/01_kapitola.pdf> Internetové stránky eStat.cz [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://www.estat.cz/reforma-zamestnavani-uredniku-cesta-k-efektivnejsimu-vykonuverejne-spravy.html> Internetové stránky [online]. 2009 [cit. 7/05/2009]. Dostupné na < http://www.smocr.cz/data/files/cinnost-informatika/schvalena-strategie.doc> Jiné Materiály pořízené při osobním setkání se zástupci městského úřadu Brno-sever

57

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Zařazení do jednotlivých platových tříd dle dosaţené kvalifikace

str.15

Tabulka č. 2: Stupnice platových tarifů platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance

str.17

Tabulka č. 3: Stupnice platových tarifů platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance

str. 18

Tabulka č. 4: Platové a mzdové poměry v ČR

str.18-19

Tabulka č. 5: Platy úředníků dle jednotlivých pozic

str. 23

Tabulka č. 6: Nejčastěji poskytované benefity podle průzkumu TNS Aisa,2007

str. 24

Tabulka č. 7: Přehled zařazení státních zaměstnanců do platových tříd včetně platových tarifů

str. 32

Tabulka č. 8: Procentuální rozpětí podle stupně vedení a působnosti zaměstnavatele

str.33

Tabulka č. 9: Platy úředníků dle jednotlivých pozic

str.36

Tabulka č.10: Výše platových tříd v Německu

str.40

Tabulka č.11 Výše příplatků na děti v Německu

str.41

Tabulka č.12 Platy úředníků dle jednotlivých pozic

str.42

Tabulka č.13 Příklad indexového platu u vybraných pracovních pozic úředníků ve Francii

str. 45-46

Tabulka č.14 Porovnání jednotlivých prvků v systémech zaměstnávání a odměňování státní správy

str. 47-48

Graf č. 1: Počet zaměstnanců – dle odměňování platem či mzdou (zákoník práce) a rozdělení dle jednotlivých zaměstnaneckých sloţek veřejné správy str.9 Graf č. 2: Rozdělení a počet zaměstnanců dle jednotlivých oblastí veřejné správy v Německu

str. 38

PŘÍLOHY Příloha č.1 - Skupiny prací podle míry ztěţujících vlivů pracovních podmínek - Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. 58

Příloha č. 1. - Skupiny prací podle míry ztěţujících vlivů pracovních podmínek - Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Skupiny prací podle míry ztěţujících vlivů pracovních podmínek I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěţe nebo jiným moţným rizikem ohroţení zdraví nebo ţivota 1. Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetrţitém provozním reţimu. 2. Přímá pedagogická činnost spojená s 2.1. výkonem práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole, 2.2. dohledem nad ţáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu pouţívání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci učební nebo odborné praxe. 3. Práce vyţadující individuální přístup k jednotlivým případům, popřípadě rozhodování při volbě z více variantních řešení, spočívající v soustavném přímém osobním styku s 3.1. občany v krizových sociálních situacích, při nichţ dochází k ohroţení ţivota, zdraví, základních ţivotních potřeb (výţivy, ošacení, ubytování), popřípadě vývoje nezletilých dětí, 3.2. uchazeči o zaměstnání při zprostředkování práce, 3.3. občany při výkonu posudkové sluţby. 4. Práce spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů a vykonávané mimo sídlo zaměstnavatele, jeho organizačních útvarů, s výjimkou těchto prací vykonávaných u právnických osob, jejichţ zakladatelem nebo zřizovatelem je zaměstnavatel, nebo které podle zvláštního právního předpisu odborně řídí, spočívající 4.1. v soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti, 4.2. v provádění státního zdravotního dozoru v rámci hygienické sluţby, 4.3. v získávání statistických údajů o výši a struktuře platů a výdajů, zaměstnání, sociální úrovni a ţivotních podmínkách přímo u občanů v rámci státní statistické sluţby. 5. Práce spočívající v revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti v souvislosti s ověřováním správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na sociální a zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 6. Práce spočívající ve fotogrammetrickém vyhodnocování a překreslování map. 7. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ústředních správních úřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, pokud se podílejí na plnění těchto úkolů, jde-li o práce spočívající v trvalé průběţné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohroţení, nebo se zajišťováním krizového řízení. II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěţe nebo jiným moţným rizikem ohroţení zdraví nebo ţivota 1. Přímá pedagogická činnost, práce třídního učitele, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, ţáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami 1.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, ţáky nebo studenty, 1.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, ţáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, ţáky a studenty, 1.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo v zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro 59

preventivně výchovnou péči, 1.4. v zařízeních sociálních sluţeb pro osoby mentálně nebo tělesně postiţené. 2. Přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele vykonávaná ve třídách se ţáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky. 3. Soustavné poskytování zdravotní péče 3.1. na operačních sálech, 3.2. anesteziologickoresuscitačních odděleních, 3.3. jednotkách intenzivní péče, 3.4. na onkologických odděleních. 4. Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obsluţné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních sluţeb 4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůţkových zařízení, 4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůţko nebo vyţadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob, 4.3. tělesně nebo mentálně postiţeným. 5. Práce, při nichţ zaměstnanec přichází do styku se zadrţenými, obviněnými, obţalovanými nebo odsouzenými osobami. 6. Práce spočívající v plnění zvláštních úkolů pro přípravu a zajišťování obrany a bezpečnosti státu, vykonávané zaměstnanci státu v ústředních správních úřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech. III. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěţe a práce se zvýšeným rizikem ohroţení ţivota nebo zdraví 1. Poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné sluţby. 2. Práce vykonávané zaměstnanci v báňských úřadech 2.1. spočívající v dozoru nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem. 2.2. spojené s manipulací s výbušninami 3. Geodetické práce spojené s tvorbou map, vykonávané převáţně v podzemí. 4. Výkon prací spočívajících výhradně v provádění úkonů v rámci výkonu rozhodnutí soudu. 5. Práce spojené s ochranou ţivota a zdraví občanů a majetku před poţáry, provádění poţárních zásahů a poskytování pomoci při ţivelních pohromách a jiných mimořádných událostech. 6. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, jestliţe 6.1. spočívají v manipulaci s výbušninami, 6.2. jsou trvale vykonávané v podzemí, 6.3. jsou vykonávané pozemním leteckým personálem. 7. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich můţe dojít k ohroţení ţivota, zdraví nebo jiným závaţným rizikům vykonávané stráţníkem při zabezpečováním místních záleţitostí veřejného pořádku. 8. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich můţe dojít k ohroţení ţivota, zdraví nebo jiným závaţným rizikům 8.1. spočívající v rozhodování v daňovém nebo jiném správním řízení v působnosti územního finančního orgánu nebo celního orgánu, 8.2. vykonávané zaměstnanci státu v územním finančním orgánu nebo v celním orgánu, spočívající v soustavném výkonu kontrolní, revizní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční 60

činnosti. IV. skupina - Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěţe a práce s vysokým rizikem ohroţení ţivota nebo zdraví 1. Práce vykonávané zaměstnanci státu v báňském úřadu na pracovištích v podzemí v podmínkách vyţadujících pouţití izolačních dýchacích přístrojů 1.1. při dozoru, 1.2. při záchranných a havarijních pracích. 2. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich můţe dojít k ohroţení ţivota, zdraví nebo jiným závaţným rizikům 2.1. vykonávané zaměstnanci státu ve finančně analytickém útvaru Ministerstva financí, spočívající v soustavném výkonu kontrolní, revizní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti nebo směřující proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, 2.2. vykonávané zaměstnanci státu v Národním bezpečnostním úřadu při plnění úkolů spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu. 3. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, spočívající v 3.1. řízení letového provozu, 3.2. činnosti potápěče, výsadkáře, instruktora speciální tělesné přípravy nebo vojenského záchranáře, 3.3. zabezpečování výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, bezpečnosti vazebních věznic a věznic, ve zdravotní péči o obviněné a odsouzené osoby, V. skupina - Práce s mimořádným rizikem ohroţení ţivota nebo zdraví 1. Práce výkonného letce 2. Práce soustavně vykonávané zaměstnanci státu v Ministerstvu zahraničních věcí v oblastech se zvýšeným rizikem vzniku válečných konfliktů nebo s jinými riziky, pokud při nich můţe dojít k ohroţení ţivota, zdraví nebo jinému závaţnému ohroţení. Pramen: http://files.personalistika-mzdy.webnode.cz/200000014-11c4512bec/NV_564_2006%20platy.pdf

61