Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví
Systém zdravotní péče pro příslušníky Policie České republiky a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky (atestační práce)
Vypracovala: MUDr. Zora Niederlová Konzultant: PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D.
Praha 2005
Souhrn Práce vychází ze stručného historického vývoje rezortního zdravotnictví se zaměřením
zejména
na
hlavní
úkoly
v oblasti
zdravotnického
zabezpečení
bezpečnostních sborů a možnosti jejich zajištění při očekávaných změnách legislativy. V závěru jsou uvedena některá doporučení, která by mohla být využita pro zajištění a zkvalitnění poskytované zdravotní péče v resortu. Klíčová slova zdravotní péče, služební poměr, rezortní zdravotnictví, legislativa, zdravotní způsobilost, ochrana veřejného zdraví. Summary This work is based on brief history of departmental health service especially focusing on main tasks of medical care of security corps and possibilities of its providing considering prospective changes of legislation. At the end there are some recommendations, which could be used for providing as well as for improvements of providing health care within Ministry of the Interior resort.
Key words health care, security corps, departmental health service, legislation, health capability, protection of public health.
1. Prohlašuji, že jsem atestační práci „ Systém zdravotní péče pro příslušníky Policie ČR a příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii ( § 31 Autorského zákona 121/2000 Sb.). 2. Souhlasím, aby moje atestační práce „ Systém zdravotní péče pro příslušníky Policie ČR a příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR“ byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ ( § 14, § 18 a § 37 Autorského zákona 121/2000 Sb.). V Praze dne: 10. ledna 2006 ……………………….. MUDr. Niederlová Zora
Poděkování Autorka děkuje PhDr. Heleně Hnilicové, Ph.D., za cenné rady a připomínky v průběhu zpracování této atestační práce.
Systém zdravotní péče pro příslušníky Policie České republiky a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky OBSAH: 1. Historický vývoj zdravotnické služby Ministerstva vnitra
str. 2
2. Právní rámec, z něhož vychází činnost resortní zdravotnické služby
str. 7
3. Systém zdravotnického zabezpečení příslušníků Policie ČR a příslušníků HZS ČR z pohledu zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
str. 8
4. Připravovaná legislativa a její možný vliv na systém zdravotnického zabezpečení bezpečnostních sborů - z pohledu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - připravovaných zdravotnických zákonů
str. 13
5. Nástin způsobů řešení v oblastech:
str. 16
a) závodní preventivní péče (pracovnělékařské péče), včetně úkolů klinického psychologa b) ochrany veřejného zdraví c) vyloučené svobodné volby lékaře základní péče 6. Závěr
str. 20
7. Literatura
str. 22
8. Přílohy
str. 24
1. Historický vývoj zdravotnické služby Ministerstva vnitra Začátek vzniku resortního zdravotnictví lze datovat až do poloviny 18. století. Prvním uceleným dílem o úkolech státního zdravotnictví, zejména ve vztahu k ozbrojeným sborům, bylo vydání šestisvazkové publikace J. P. Franka „Systém všeobecné zdravotní policie“. Podle Frankovy definice je zdravotní policie stejně jako celá policejní věda, naukou, jak chránit lidi před škodlivými následky hromadného soužití, zvláště pak naukou, jakým způsobem podporovat jejich tělesné blaho, aby byli uchráněni mnohých fyzických zel. Z těchto myšlenek se postupně vyvíjela vlastní zdravotnická služba vedená služebními lékaři jako součást tehdejších strážných sborů, později i četnictva. Zabezpečovala zejména zdravotní dozor v úřadovnách bezpečnostních složek, úřední lékařské prohlídky členů strážných sborů a četníků, asistenci u policejních akcí, zdravotnické aktivity u zadržených osob a působila jako odborný konzultant při vyšetřování násilných trestných činů. Prováděla i přezkumná řízení, předepsaná očkování, zdravotnickou přípravu apod.. Vlastní léčebná péče byla prováděna na základě zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců (14). Resortní zdravotnictví bylo zabezpečeno i po roce 1945. Od roku 1951 bylo rozšířeno i o léčebnou péči o příslušníky tehdejšího ozbrojeného sboru. V organizační struktuře bývalých krajských správ ozbrojeného bezpečnostního sboru byly začleněny zdravotnické ústavy, které byly odborně řízeny zdravotnickou správou ministerstva. Postupně bylo vybudováno odborné zázemí na poliklinice MV a později vznikla i nemocnice MV a byla dobudována struktura lázeňských léčebných ústavů MV. Po roce 1989 byla pod vlivem rozsáhlých společenských a ekonomických změn ve společnosti dosavadní soustava státních zdravotnických zařízení postupně decentralizována a transformována do samostatných zdravotnických zařízení, která postupně přecházela z charakteru rozpočtových organizací na organizace příspěvkové, soukromého charakteru apod.. Uvedené globální změny, včetně nového způsobu financování zdravotní péče, který byl realizován vznikem systému zdravotního pojištění zásadně ovlivnily i úvahy o struktuře a funkci zdravotnictví v resortu ministerstva vnitra. Vznikla potřeba nově koncipovat problematiku resortního zdravotnictví, aby systém péče o zdraví příslušníků ve služebním poměru a zaměstnanců resortu reflektoval změny a trendy při transformaci zdravotní péče ve společnosti. Zároveň bylo nutné, aby
tento systém splňoval požadavky kladené na resortní zdravotnictví a koncepční řešení péče o zdraví úzce specializovaného okruhu osob (policistů) bylo v souladu s řešením problematiky péče o zdraví ozbrojených složek a participaci resortního zdravotnictví při realizaci bezpečnostní politiky s vyspělými demokratickými zeměmi. Ze stanovených základních směrů byly odvozeny záměry pro oblast resortního zdravotnictví, které by měly: a) poskytnout zabezpečovaným osobám pozitivní pocit zdraví tak, aby mohly naplno využívat svých fyzických, duševních a profesionálních schopností. Hlavní důraz klást na posilování zdraví a předcházení nemocem, tj. na preventivní složku péče o zdraví, b) zajistit takový systém resortního zdravotnictví, který by v době transformace republikového zdravotnictví a budování zásadních demokratických principů ve společnosti zabezpečoval pro úzce specializovanou skupinu osob – policistů, z důvodu rizik, které vyplývají z charakteru služby, nezbytnou a kontinuální péči
o
zdraví
a přitom
zabezpečoval
potřebnou
mezioborovou
a
meziodvětvovou součinnost, včetně využívání zdravotnických informačních center (součinnost s ostatními zdravotnickými službami bezpečnostních a ozbrojených složek, ministerstvem zdravotnictví, lékařskými komorami, výzkumnými a doškolovacími zdravotnickými pracovišti), c) základem systému resortního zdravotnictví musí být primární zdravotní péče, uspokojující
základní
zdravotní
potřeby
včetně
její
návaznosti
na
specializovanou odbornou péči, společné vyšetřovací, diagnostické a léčebné složky s důrazem na rehabilitaci a rekondici fyzických a psychických sil a zejména zabezpečení potřeb policie a resortu MV. Na základě těchto záměrů byla v roce 1994 vypracována „Koncepce resortního zdravotnictví“(14), která analyzovala jeho dosavadní stav, zohledňovala požadavky kladené na resortní zdravotnictví a jeho specifika, stanovovala organizační strukturu, zásady činnosti, konkrétní úkoly jak v oblasti legislativní, tak i výkonné činnosti a promítala do jeho systému celospolečenské změny. Stanovená opatření a úkoly měly být plněny jak řídící zdravotnickou složkou ministerstva, tak příslušnými služebními funkcionáři a v neposlední řadě zdravotnickými ústavy správ Policie ČR jednotlivých krajů. Jednoznačným kladem přijaté koncepce bylo akceptování specifických potřeb Policie ČR v oblasti lékařské posudkové činnosti, neboť jejím hlavním úkolem je sledování a vyhodnocování zdravotní způsobilosti při přijetí do služebního poměru, zdravotní způsobilosti příslušníka k výkonu služby v průběhu trvání jeho služebního poměru, rozhodování či spolurozhodování o souvislostech nemocí, úrazů a úmrtí s výkonem služby. Kromě významu zdravotnického má tato činnost pro ministerstvo a policii i přínos forenzní. Dalším přínosem bylo zachování výrazného podílu prevence – jako součásti resortních závodních zdravotnických služeb bude nadále zabezpečován systém preventivních prohlídek a dispenzární péče,
včetně navrhování léčebných a preventivních opatření na ochranu zdraví. Účelněji by měly být využívány v součinnosti se služebními orgány různé formy rekondičních pobytů.
Navržené a realizované změny však ne vždy byly jen přínosem pro zdravotnické zabezpečení bezpečnostního sboru a realizaci jeho potřeb. Z vojensky organizovaného sboru (včetně lékařů a části zdravotnického personálu) byly restrukturalizací útvarů Ministerstva vnitra postupně převedeny z rozpočtových na příspěvkové organizace jak lázeňské léčebné ústavy MV, tak i poliklinika a nemocnice MV, lékaři a zdravotničtí pracovníci byli zcivilněni, došlo k rozsáhlému zeštíhlení početního stavů lékařů a zdravotnických pracovníků a prakticky ke zrušení polikliniky i nemocnice MV. Tato opatření se však negativně promítla jak do snížení kurativní složky zejména v oblasti odborné ústavní i ambulantní péče, lázeňské péče, ale i stomatologické péče. Došlo jak ke snížení dostupnosti zdravotnických služeb, tak i zúžení šíře spektra jejich poskytování. Po faktickém zrušení nemocnice a polikliniky bylo nutné urychleně řešit např. zabezpečení zdravotních prohlídek u uchazečů o přijetí do služebního poměru, preventivní prohlídky příslušníků, konzultační činnosti pro potřeby posudkové služby při přezkoumávání posudků o zdravotní způsobilosti k výkonu služby a další specifické úkoly a obtížně zastupitelné funkce, jako např. zdravotnické zabezpečení výcviku potapěčů a speciálních útvarů, zabezpečení řady dalších služebních činností a akcí, u kterých jsou nutné specifické znalosti a koordinace činností mezi zdravotnickou službou a bezpečnostním sborem, které pro potřeby resortu zajišťovala obě zrušená zdravotnická zařízení. Po přijetí zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky(6), který nabyl účinnosti 1. ledna 2001 se dosavadní pracovní poměr zaměstnanců HZS ČR změnil ve služební poměr podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR (2). Vzhledem ke stále stoupající náročnosti výkonu jejich služby a tím i změně požadavků na jejich zdravotní způsobilost k výkonu služby vyvstala nutnost nově upravit jejich zdravotnické zabezpečení, včetně přijímacího řízení, preventivních prohlídek a řady dalších problémů, které bylo nutno řešit. V návaznosti na tento legislativní krok byla vydána vyhláška MV č. 324/2001 Sb., která stanovila na základě zmocnění v zákoně požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků HZS ČR (10). Současně stanovovala v § 8 druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých. Za takovou službu se například považuje: a) likvidace požárů, záchranné a likvidační práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a záchrana osob,
b) manipulace s nebezpečnými a zdraví škodlivými látkami, c) činnost vyžadující použití dýchací techniky a ochranných obleků, práce nad volnou hloubkou a pod vodou, d) řízení a obsluha požárních vozidel vybavených zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy, e) manipulace s výbušninami a výbušnými předměty, f) zjišťování příčin vzniku požárů. Tato vyhláška byla v roce 2002 novelizována vyhláškou MV č. 297/2002 Sb.. Pohlédneme-li trochu do historie HZS zjistíme, že první profesionální hasičský sbor v Praze byl ustaven v roce 1853 a od roku 1855 byli hasiči podřízeni jak magistrátu, tak i ministerstvu vnitra. Od roku 1950 byl statut hasičských sborů postupně upraven zákony č. 32/1950 Sb., č. 35/1953 Sb., a č. 18/1958 Sb., nadále s dvojí podřízeností jak magistrátu, tak i ministerstvu vnitra. Zákonem č. 133/1985 Sb., vzniká Sbor požární ochrany, který je v roce 1995 přejmenován na Hasičský záchranný sbor České republiky. Od roku 2000 vývoj směřuje k vybudování integrovaného záchranného systému v součinnosti s Policií ČR a Zdravotnickou záchrannou službou. Prakticky souběžně se vznikem jednotek profesionálních hasičů jim byly posudky o zdravotním stavu vystavovány praktickými a odbornými lékaři, s nimiž měl příslušný svaz nemocenských pokladen uzavřenou smlouvu o zajišťování této činnosti. Po 2. světové válce, souběžně se změnami v organizaci státní zdravotní správy, zásadními změnami v posudkové službě a s formulací a přijetím zásad o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, především v ozbrojených složkách a při náboru do preferovaných průmyslových odvětví se z důvodů profesní příbuznosti a srovnatelnosti začala postupně u stále se rozšiřující části Sboru požární ochrany, později Hasičského záchranného sboru provádět závodní preventivní péče, včetně vstupních prohlídek uchazečů a posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu práce určenými resortními obvodními lékaři MV, podle částečně upravených předpisů platných pro příslušníky policie. Poskytování této péče se postupně rozšiřovalo na základě dohod uzavřených mezi MV ČR a MZ ČR v letech 1987 a 1997. V roce 1999 byl ministerstvem přijat materiál s názvem „Vyhodnocení koncepce resortního zdravotnictví a jeho úkoly do roku 2003“, který alespoň v dílčích oblastech reagoval na změny v oblasti resortního zdravotnictví po roce 1989 a pokusil se na některé vzniklé problémy navrhnout řešení(15). Bylo navrhováno:
a) v oblasti legislativy a tvorby interních normativních instrukcí zabezpečit zpracování nových vnitřních normativů resortního zdravotnictví, podílet se na zpracování nosných zákonů na úseku zdravotnictví, včetně jejich následné aplikace do podmínek resortu, b) rozšíření stávajících zdravotnických ústavů PČR správ krajů o některé odborné lékaře, s cílem alespoň částečného vyplnění mezery v krytí potřeb resortu po zrušení polikliniky MV, c) zřízení funkce klinických psychologů u zdravotnických ústavů PČR správ krajů s cílem řešit aktuální problémy v této oblasti péče o příslušníky a možností jejich zapojení do nově připravovaných posttraumatických intervenčních týmů, jejichž hlavním úkolem je zejména pomoci řešit akutní a posttraumatické zátěžové reakce po extrémních událostech při výkonu policejní služby, d) změny v oblasti systému poskytování preventivní rehabilitace, včetně té, která je poskytována formou lázeňské péče, se zvýrazněním odpovědnosti služebních funkcionářů za její realizaci. Ne všechna v materiálu uvažovaná opatření a navrhované změny však byly z různých objektivních, ale i subjektivních důvodů v následujícím období realizovány (16). Šlo zejména o důvody související s organizačními změnami, ale i ekonomickými důvody, subjektivní důvody souvisely s ne vždy dostatečnou iniciativou ze strany řídícího zdravotnického článku při jejich prosazování a obhajování.
2. Právní rámec upravující činnost resortní zdravotnické služby Resortní zdravotnictví Ministerstva vnitra vychází zejména z těchto obecně závazných právních předpisů: Ÿ zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, (§ 80 – „Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy České republiky upravují příslušní ministři podle zásad tohoto zákona“ a § 40 – „Organizace jsou povinni zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči….“), Ÿ zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů (§§ 7, 8, 16 odst. 2, 3, 4, a § 32 odst. 2, 3), Ÿ zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ( § 4 odst. 5 a § 63 odst. 2 písm. a) a odst. 3),
Ÿ vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád), Ÿ zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§§ 6 a 8), Ÿ zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 78 písm. c) a § 83), Ÿ zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů , ve znění pozdějších předpisů (§ 14 odst. 2). Dále probíhá schvalovací proces k již několikátému návrhu zákona o zdravotnických a veřejně prospěšných zařízeních, k návrhu zákona o zdravotní péči, který by měl nahradit zák. č. 20/1966 Sb., a k některým dalším zdravotnickým zákonným normám. K provedení uvedených obecně závazných právních předpisů byly vydány zejména následující resortní zdravotnické předpisy - Nařízení Ministerstva vnitra č. 66/1999 o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky a zaměstnanců Ministerstva vnitra, ve znění NMV č. 16/2003. - Závazný pokyn policejního prezidenta č. 158/2004, o policejních celách, který zabezpečuje jednotný výkon služby a činnosti útvarů Policie ČR a dále interní akty řízení ředitele odboru zdravotnického zabezpečení ministerstva. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který byl v roce 2003 přijat a ke kterému byla po jeho přijetí uplatněna celá řada pozměňovacích návrhů má opakovaně odloženou účinnost, nyní na 1. ledna 2007. K tomuto zákonu je zpracován návrh prováděcí vyhlášky, který je v současné době v legislativním procesu. Vyhláška rozpracovává zmocnění daná Ministerstvu vnitra v § 15 a § 79 tohoto zákona v oblasti posuzování zdravotní způsobilosti občanů žádajících o přijetí do služebního poměru k bezpečnostním sborům a posuzování zdravotní způsobilosti příslušníků již vykonávajících službu v těchto sborech.
3. Systém zdravotnického zabezpečení příslušníků Policie ČR a příslušníků HZS ČR z pohledu zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. Současně s přijetím zákona č. 186/1992 Sb., (2) a s postupně prováděnými změnami ve struktuře resortní zdravotnické služby byla v rámci resortu MV i přes nevyjasněnost a praktickou neexistenci koncepce státního zdravotnictví snaha o vytvoření nové koncepce v řešení zdravotnického zabezpečení tak, aby v rámci daných ekonomických možností resortu byly z pohledu zdravotnického zabezpečení alespoň na přijatelné úrovni zajištěny jak potřeby resortu, tak i příslušníků bezpečnostních sborů v této oblasti. Na základě ustanovení zákona č. 186/1992 Sb., vztahujících se ke zdravotnickému zabezpečení a péčí o zdraví příslušníků bezpečnostního sboru a § 80 zákona č. 20/1966 Sb., bylo vydáno Nařízení Ministerstva vnitra č. 66/1999 o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky a zaměstnanců Ministerstva vnitra(11), které nahradilo Nařízení MV ČSSR č. 29/1981 a Nařízení MV ČSSR č. 30/1981, které řešily péči o zdraví příslušníků Sboru národní bezpečnosti (MVzdrav-I-1) a posuzování k výkonu služby (MV-zdrav-I-2) podle předchozího platného zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Nařízení MV č. 66/1999 upravuje na základě příslušných zákonných zmocnění v jednotlivých svých ustanoveních: 1. Úkoly a organizaci zdravotnických zařízení v působnosti ministerstva a policie, kde je zdůrazněno, že za poskytování zdravotní péče odpovídají resortní zdravotnická zařízení, která metodicky řídí odbor zdravotnického zabezpečení ministerstva, za zařazování policistů k výkonu služby v souladu s jejich zdravotní způsobilostí a za zabezpečování úkolů policie v péči o zdraví příslušníků odpovídají služební funkcionáři. Resortní zdravotnická zařízení v dohodnutém rozsahu
spolupracují se
zdravotnickými zařízeními v působnosti Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva obrany,
Ministerstva
spravedlnosti,
popřípadě
s nestátními
zdravotnickými
zařízeními. 2. Ochranu veřejného zdraví – v této části jsou zakotveny úkoly a organizace hygienické služby resortu tak, jak vyplývají z platné právní úpravy. V této oblasti
plní Ministerstvo vnitra úkoly státní správy, včetně státního zdravotního dozoru, v ochraně a podpoře veřejného zdraví v ministerstvu a bezpečnostních sborech, s výjimkou Vězeňské služby České republiky(4). K plnění těchto úkolů je v resortu vnitra zřízena hygienická služba ministerstva. Její činnost směřuje k vytváření a ochraně zdravých podmínek pro výkon služby, zdravých pracovních podmínek a zdravého způsobu života pro příslušníky bezpečnostních sborů, s výjimkou Vězeňské služby České republiky, jejich zaměstnance a zaměstnance ministerstva. Spočívá zejména v péči o hygienu obecnou a komunální, hygienu práce, včetně ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, hygienu výživy, hygienu dětí a dorostu a v opatřeních proti vzniku a šíření přenosných nemocí, která je zaměřena především na zabránění šíření infekčních a hromadně
se
vyskytujících
onemocnění,
ohrožení
zdraví
v souvislosti
s
vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví. Hygienická služba je koncipována jako dvoustupňový orgán ochrany veřejného zdraví. Na ministerstvu je zřízena funkce hlavního hygienika ministerstva – orgán ochrany veřejného zdraví druhého stupně, který řídí výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví v bezpečnostních sborech a ministerstvu, s výjimkou Vězeňské služby České republiky, vystupuje jako orgán ochrany veřejného zdraví ministerstva, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánů ochrany veřejného zdraví ministerstva prvního stupně, zároveň je vedoucím oddělení hygienické a veterinární služby odboru ministerstva. Hygienici ministerstva pro určené útvary krajů plní též úkoly orgánu ochrany veřejného zdraví ministerstva prvního stupně a vykonávají státní správu, včetně státního zdravotního dozoru, ve všech součástech bezpečnostních sborů a ministerstva dislokovaných na území spadajícím do jejich působnosti. 3. Zdravotnické zabezpečení příslušníků, kde je upraveno poskytování závodní preventivní péče, včetně systému preventivních prohlídek, hodnocení zdravotního stavu a zařazovaní do skupin zdravotního stavu, oblast lékařské posudkové činnosti, posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o přijetí, posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon služby příslušníků, provádění přezkumného řízení u příslušníků, včetně působnosti lékařských komisí v této oblasti.
4. Zdravotnické zabezpečení služebních činností, zejména při krizových situacích, hromadných haváriích, policejních akcích a zákrocích proti nebezpečným pachatelům trestné činnosti apod., které je resortním zdravotnictvím plněno, nebo zajišťováno na základě požadavků služebních funkcionářů a podle pokynů vedoucího lékaře resortního zdravotnického zařízení. 5. V ustanoveních společných a závěrečných pak rozhodování při výkonu zdravotní péče, zdravotnické záznamnictví a výkaznictví a ustanovení upravující působnost i na Hasičský záchranný sbor ČR. V systému současného rezortního zdravotnictví je hlavním úkolem péče o zdraví policistů a příslušníků HZS ČR, kterou podle zákona o péči o zdraví lidu a zákona o služebním poměru policistů mají součinnostně zajišťovat služební funkcionáři policie a HZS ČR na všech stupních řízení a resortní zdravotnictví. Dobrý zdravotní stav příslušníků je jednou ze základních podmínek nasazení do výkonu služby a jejich akceschopnosti jako celku v rámci integrovaného záchranného systému. Tato péče je však limitována zejména ekonomickými možnostmi resortu. Požadavky kladené na resortní zdravotnictví lze rozdělit do třech specifických oblastí:
I. péče o zdravotní stav zabezpečovaných osob, v této oblasti jde zejména o bezprostřední zabezpečení PČR a HZS ČR s důrazem na: • zdravotnické zabezpečení služebních činností (viz příloha č. 1), • poskytování závodních zdravotnických služeb s důrazem na preventivní a dispenzární lékařskou péči, • lékařskou posudkovou činnost, • hygienicko - protiepidemické zabezpečení, • poskytování neodkladné péče, • poskytování léčebné péče.
• zabezpečení zdravotnickou technikou a zdravotnickým materiálem, II. zabezpečování a poskytování zdravotnických úkonů ve prospěch policie a orgánů činných v trestním řízení, jde o úkony ze spektra zdravotnických činností, které nesledují léčebný záměr. Jsou poskytovány (prováděny) ve prospěch policie a orgánů činných v trestním řízení na vyžádání policisty a nejsou propláceny zdravotními pojišťovnami. Jsou poskytovány jednak v civilních zdravotnických zařízeních a hrazeny v souladu s Cenovým věstníkem MF resortem MV a PČR přímo těmto zdravotnickým zařízením nebo se souhlasem dotčených osob i rezortním zdravotnictvím. Jde zejména o tyto činnosti: 1. lékařské vyšetření osob přijímaných, nebo propouštěných z policejních cel, 2. lékařské vyšetření osob, které uvádějí zdravotní problémy během prováděných policejních
úkonů,
např.
při
výslechu,
prověřovacím
pokusu,
rekognici,
antropometrických měřeních, nebo při zjišťování tělesných markant a pod., 3. lékařské vyšetření nemocných nebo zraněných osob v době pobytu na policejních útvarech, včetně posouzení případného mechanismu zranění, 4. zabezpečení odběru krve, moče a jiných biologických materiálů, např. ke zjištění požití alkoholu, drog nebo jiných návykových látek u těch osob, kde je tento odběr indikován, 5. provádění zdravotních výkonů podle readmisních dohod, kterými je česká strana vázána, včetně osob zajištěných z důvodů ukončení pobytu nebo vyhoštění, 6. konzultační činnost lékařů odborně připravených v oboru lékařské kriminalistiky, kteří jsou v systému nepřetržité pohotovosti členy stálých výjezdových skupin policie a v součinnosti se službou kriminální policie a vyšetřování zajišťují provádění úkonů v oboru lékařské kriminalistiky při objasňování násilných trestných činů a podezřelých úmrtí. III. specifická činnost (mimořádná bezpečnostní opatření, bezpečnostní akce, krizové situace apod.),
jde o úkony vyžadující od zdravotníků zvýšené nároky na individuální taktickou přípravu, součinnost s příslušnými výkonnými útvary, odpovídající strukturu, zaměření a systém činnosti. Jde zejména o: 1. zabezpečení krizových situací, mimořádných událostí a činností při obraně státu, 2. zabezpečení činností zvláštních režimových útvarů a složek. Zabezpečení výše uvedených úkolů si po provedených rozsáhlých změnách v Ministerstvu vnitra i policii vyžádalo provedení řady organizačních opatření. Po ukončení činnosti nemocnice s poliklinikou MV bylo nutné vyřešit provádění tzv. náborových prohlídek uchazečů o přijetí do služebního poměru jak k policii, tak i HZS a posouzení jejich způsobilosti pro výkon služby, jež podle jednotně stanovených zásad, se znalostí podmínek výkonu služby zabezpečovala dříve poliklinika MV. Na území hl. m. Prahy byla tato potřeba řešena uzavřením smlouvy o zabezpečení a provádění laboratorních a stanovených odborných vyšetření s FN Královské Vinohrady, jež NsP MV převzala. V současné době je tato činnost zabezpečována na smluvním základě ve FN Bulovka, která rovněž zajištuje pro policii spektrum zdravotnických činností nesledujících léčebný záměr a tudíž nehrazených zdravotními pojišťovnami, ale hrazených policii. U správ PČR krajů bylo nutné prostřednictvím výběrových řízení vybrat vhodná a dostupná zdravotnická zařízení, s nimiž byly uzavřeny smlouvy o provádění výše uvedených prohlídek a vyšetření. Vyžádané úkony jsou ministerstvem a policii těmto zdravotnickým zařízením hrazeny na základě smluvních cen. Posuzování zdravotní způsobilosti k přijetí do služebního poměru a k výkonu služby je prováděno lékaři, kteří jsou v pracovním poměru k ministerstvu nebo policii a znají podmínky výkonu služby jak policistů, tak i příslušníků HZS ČR (viz příloha č. 2). Stejným způsobem jsou zajištěny i laboratorní a stanovené odborné lékařské prohlídky při provádění periodických preventivních prohlídek příslušníků a posuzování jejich způsobilosti pro výkon služby v bezpečnostním sboru. K podstatným změnám došlo i v oblasti zdravotnického zabezpečení některých služebních činností. Na výkonných útvarech policie byl proveden výběr vhodných příslušníků, kteří ve spolupráci s ČČK absolvovali kursy poskytování první pomoci podle schválených standardů a získali oprávnění zdravotníka. Tito příslušníci jsou
v případě potřeby schopni poskytnout předlékařskou první pomoc nebo i zabezpečit dle stanovených schémat další postup (např. přivolat lékařskou pomoc, zorganizovat odsun zraněného apod.). Cílem činnosti rezortního zdravotnictví je při optimální struktuře zajistit jeho specifické a účelné zaměření, zejména na zabezpečení uvedeného spektra zdravotnických aktivit ve prospěch policistů, příslušníků HZS a pracovníků resortu MV, PČR a HZS ČR.
4. Připravovaná legislativa a její možný vliv na systém zdravotnického zabezpečení bezpečnostních sborů a) z pohledu zákona č. 361/2003 Sb., b) připravovaných nových zdravotnických zákonů. Ad a ) V roce 2003 byl přijat zákon č. 361/2003 Sb.(8), který však ještě není účinný. Na rozdíl od zákona č. 186/1992 Sb., však tento zákon neobsahuje možnost bezpečnostních sborů zřizovat a provozovat vlastní zdravotnická zařízení. Vztah ke zdravotnickému zabezpečení mají následující ustanovení uvedeného zákona: V § 15 je na rozdíl od stávajících předpisů upraveno, že zdravotní způsobilost občana (myšleno před přijetím do služebního poměru) posuzuje zařízení závodní preventivní péče na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření. Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti občana hradí bezpečnostní sbor. Obdobně je v § 79 upraveno posuzování zdravotní způsobilosti již sloužících příslušníků bezpečnostních sborů. V obou těchto oblastech je Ministerstvo vnitra zmocněno
v
dohodě
s
Ministerstvem
financí,
Ministerstvem
spravedlnosti,
zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví stanovit vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost občana pro výkon služby, obsah lékařských vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti a stanovit vyhláškou seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost příslušníka pro výkon služby, druhy, obsah a četnost lékařských prohlídek, obsah lékařských vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti. Výše uvedená zmocnění budou v podmínkách bezpečnostních sborů realizována na základě připravované vyhlášky Ministerstva vnitra, která jednotlivé části uvedených zmocnění rozpracovává, stanoví zejména, co se rozumí lékařskou prohlídkou, stanoví
její druhy a upravuje jejich obsah. Přílohová část obsahuje podmínky pro stanovení zdravotní klasifikace, seznam činností pro účely posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu služby v bezpečnostních sborech, zdravotní klasifikaci nemocí, úrazů, vad a přidružených zdravotních problémů, lékařská vyšetření a lékařský posudek. Určitým problémem proti současnému stavu může být realizace § 16 odst. 5 zákona, který stanoví, že občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn. Důvody nepřijetí se neoznamují. Toto ustanovení se však vztahuje jen na rozhodnutí o nepřijetí do služebního poměru, nikoliv na posudek o zdravotní způsobilosti k přijetí nebo k výkonu služební činnosti, kde má občan nebo příslušník možnost požádat o přezkoumání tohoto posudku vedoucího lékaře zdravotnického zařízení, které posudek vydalo a to i přes skutečnost, že posudek je jen jedním z podkladů pro rozhodnutí služebního funkcionáře o přijetí nebo nepřijetí do služebního poměru. Lze očekávat podstatné zvýšení počtů podaných žádostí o přezkoumání vydávaných posudků ze strany uchazečů o přijetí do služebního poměru. V § 25 zákona se stanoví, že příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa, jestliže pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro toto místo a v § 42 je stanovena povinnost pro služebního funkcionáře, aby příslušníka, jestliže podle lékařského posudku zdravotnického zařízení dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby propustil, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím. V oblasti péče o příslušníky je bezpečnostním sborům uložena povinnost vytvářet podmínky pro řádný a pokud možno bezpečný výkon služby, včetně zajištění zdravotní péče. Dále zákon upravuje nárok příslušníka při splnění stanovených podmínek na poskytnutí ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce a to buď formou lázeňské péče nebo rehabilitačních aktivit. Ministerstvo vnitra je zmocněno v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví stanovit vyhláškou seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do
konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. V oblasti práv a povinností příslušníka je mimo jiné zakotveno právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, na informace o rizicích výkonu služby, o ochraně před jejich působením, naproti tomu je však povinen dbát, umožňují-li to podmínky výkonu služby, o vlastní bezpečnost a ochranu zdraví, i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání nebo opomenutí konání při výkonu služby. Dále je povinen se na výzvu služebního funkcionáře podrobit lékařskému a psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti k výkonu služby, podrobit se testům fyzické způsobilosti k výkonu služby; vyžaduje-li to důležitý zájem služby, též vyšetření na polygrafu a dále, podrobovat se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetřením a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy. Ad b) Z dlouhodobě připravované zdravotnické legislativy (16, 17) jde zejména o následující navrhované zákony: 1. Návrh zákona o zdravotnických a veřejně prospěšných zdravotnických zařízeních, který je opakovaně předkládán do legislativního zákonodárného procesu. Dle návrhu zákon řeší zejména oblast zřizování a provozování těchto zdravotnických zařízení. Dopady zákona na resort lze předpokládat zejména v oblasti úpravy a podstatného zpřísnění podmínek pro zřizování a provozování vlastních zdravotnických zařízení, k jejichž zřizování je ministerstvo vnitra jak vyplývá z návrhu zákona zmocněno. 2. Návrh zákona o zdravotní péči, který je rovněž opakovaně předkládán do legislativního procesu. Tento návrh zákona upravuje zejména druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti fyzických osob v souvislosti s jejich poskytováním, práva a povinnosti provozovatelů zdravotnických zařízení, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotní péče. K zákonu je připravena celá řada prováděcích vyhlášek, které podrobněji rozpracovávají některé specifické části návrhu zákona, jako např. návrh vyhlášky, kterou se stanoví bližší podmínky pro poskytování dispenzární péče, návrh vyhlášky o předávání osobních a dalších údajů do Národního
zdravotnického informačního systému, návrh vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti k přípravě povolání, seznamu nemocí stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, druhy, četnosti a obsahu pracovnělékařských prohlídek a lékařských prohlídek k přípravě na povolání a praktické výuce, včetně rozsahu odborných vyšetření a náležitostech a obsahu lékařského posudku, návrhu vyhlášky, kterou se stanoví obsah, organizace a rozsah pracovnělékařské péče. Dopady zákona na resort lze očekávat jak v oblasti ekonomické, kde se bude jednat zejména o hrazení nákladů na celý rozsah pracovnělékařské péče, tak i legislativní, kde bude nutné aplikovat do podmínek resortu změny vyplývající z nově přijatého zákona a prováděcích vyhlášek k němu vydaných a v neposlední řadě též dopady do oblasti organizace a řízení resortního zdravotnictví jak na úrovni ministerstva, tak i na úrovni policie, HZS, ale i ostatních bezpečnostních sborů.
5. Nástin způsobů řešení v oblastech: Cílem činnosti rezortního zdravotnictví je při optimální struktuře zajistit jeho specifické a účelné zaměření, zejména na zabezpečení již uvedeného spektra zdravotnických aktivit ve prospěch policistů, příslušníků HZS a pracovníků resortu MV, PČR a HZS ČR. Naplnění tohoto cíle je potřebné zejména řešit v těchto oblastech: a) závodní preventivní péče (pracovnělékařské péče), včetně úkolů klinického psychologa, obsah této péče je nově koncipován a dán do souladu s úmluvou o závodních zdravotních službách č. 161 a směrnicemi EU. Navrhovaná úprava obsahuje zmocnění pro Ministerstvo vnitra upravit na podmínky resortu poskytování pracovnělékařské péče. K realizaci tohoto úkolu bude nutné zejména: -
připravit a vydat právní normu, která bude aplikovat do podmínek resortu zákonná zmocnění. V této souvislosti je potřebné řešit i disproporce, které vyplývají z rozdílného územního uspořádání Policie ČR (8 krajů, včetně hl. m. Prahy), které je totožné s územním uspořádáním soudního systému a územním uspořádáním HZS ČR (14 krajů, včetně hl. m. Prahy),
-
organizačními opatřeními na centrální i krajské úrovni zabezpečit realizaci přijaté právní normy,
-
zabezpečit v souladu s požadavky zákonů č. 95 a 96/2004 Sb., odborně připravené zdravotnické pracovníky pro provádění této péče,
-
přijmout na všech úrovních řízení rozhodnutí o konkrétním určení konkrétního lékaře pro konkrétní útvary. Významným přínosem pro celý systém této péče v náročných podmínkách výkonu služby v bezpečnostních sborech
bude dle současných zkušeností ze dvou již zřízených pracovišť klinických psychologů na zdravotnických ústavech policie správ krajů zřízení těchto pracovišť u všech těchto ústavů. Spolupráce lékařů základní péče s klinickými psychology při řešení tíživých situací, do kterých se příslušníci při výkonu služby zejména v souvislosti s prováděnými bezpečnostními opatřeními dostávají a které mohou negativně ovlivnit jejich použitelnost ve výkonu služby. Klinický psycholog se zejména
-
vyjadřuje k duševní způsobilosti příslušníků pro další službu při přezkumném řízení, včetně provádění hlubších klinických vyšetření psychometrickými metodami,
-
je členem posttraumatického týmu intervenční péče, která je využívána pro poskytování krizové intervence příslušníkům, kteří se např. při výkonu služby dostanou do zvlášť náročných krizových situací. V oblasti předcházení mimořádným situacím je dosahováno velmi solidních výsledků zejména u suicidií,
-
v součinnosti s lékařem základní péče podílí na vyhledávání příslušníků s rizikovým typem chování jako součást prevence v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, neboť s ohroženými osobami je dále pracováno,
-
ve spolupráci s orgány ochrany veřejného zdraví podílí na průzkumu pracovního prostředí, průzkumech pracovní atmosféry apod.,
-
účastní při výsleších duševně nemocných osob, pohlavně zneužívaných a znásilněných nezletilých apod.
b) ochrany veřejného zdraví, úkoly státní správy, včetně státního zdravotního dozoru v ministerstvu a bezpečnostních sborech vykonává ministerstvo. K plnění těchto úkolů je v resortu vnitra zřízena hygienická služba ministerstva. Její činnost směřuje k vytváření a ochraně zdravých podmínek pro výkon služby příslušníků, zdravých pracovních podmínek zaměstnanců a jejich zdravého způsobu života. Spočívá zejména v péči o hygienu obecnou a komunální, hygienu práce, hygienu výživy, hygienu dětí a dorostu a v opatřeních proti vzniku a šíření přenosných onemocnění. Hygienická služba je koncipovaná jako dvoustupňový orgán ochrany veřejného zdraví. Nedílnou součástí péče je běžný hygienický dohled, který spočívá zejména ve sledování a posuzování pracovních podmínek a jejich vlivu na zdraví příslušníků a zaměstnanců, dále v kontrole užívání OOPP, objektů a prostor určených pro ubytování, přípravu a konzumaci stravy, zásobování vodou, zdravotního stavu a osobní hygieny pracovníků stravovacích zařízení, způsobu manipulace s potravinami, způsobu odstraňování nebezpečných odpadů. Každý služební funkcionář a vedoucí pracovník je povinen činit v rozsahu své působnosti všechna potřebná opatření k vytváření a ochraně zdravých pracovních a životních podmínek, zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby a práce, přitom zejména: -
vytvářet a udržovat zdravé pracovní a životní podmínky
-
zajišťovat hygienická a protiepidemická opatření
-
zajišťovat plnění rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a neprodleně přijímat opatření k odstranění závad ohrožujících zdraví
-
z neplnění povinností při vytváření a ochraně zdravých pracovních a životních podmínek vyvozovat vůči podřízeným potřebná opatření v souladu se stanovenou personální a kázeňskou pravomocí. Náročnost práce příslušníků PČR a HZS ČR, její vysoké nároky na psychickou a fyzickou zdatnost, společenská
významnost a odpovědnost této práce musí vést současně k odpovědnosti společnosti za upevňování zdraví a rozvoj osobnosti příslušníků PČR a HZS ČR ve všech jejích oblastech. Významným se toto stává při skutečnosti koncipování práce PČR a HZS ČR jako služby občanům, což je samozřejmostí ve vyspělých státech světa. Oblast ochrany zdraví více zaměřit na primární prevenci pracovních rizik, dále na podporu zdravého životního stylu a prevenci nepřenosných onemocnění ( existuje široká škála programů, týkající se zdravé výživy, prevence a kontroly nadváhy a obezity, odvykání kouření, zvyšování pohybové aktivity, prevence traumatického poškození z práce a rehabilitace, zvládání a léčba nadměrného stresu, prevence kardiovaskulárních, nádorových a akutních respiračních onemocnění apod.).
c) vyloučené svobodné volby lékaře základní péče V nově navrhovaném zákoně o zdravotní péči, který má nahradit stávající zákon č. 20/1966 Sb., je zakotvena vyloučená svobodná volba lékaře základní péče, ovšem bez odpovídajícího zakotvení podobného opatření do zákona o všeobecném zdravotním pojištění.
Ke splnění navrhovaného cíle v nově vytvořených podmínkách je prioritou zejména zabezpečení dostupnosti poskytované základní zdravotní péče hlavně v krajích, kde jsou velké vzdálenosti jednotlivých služeben od místa dislokace služebního, případně smluvního lékaře, kterým je zpravidla místo dislokace okresního ředitelství PČR. Možnosti zajištění dostupnosti ve stávajících podmínkách jsou relativně omezené a limitované jak ekonomickými, tak i personálními možnostmi resortu, ale i stávající sítí mimoresortních zdravotnických zařízení poskytujících základní péči na daném teritoriu a jejich kapacitou. Za nejvhodnější způsob zabezpečení této základní péče považuji navázání spolupráce se Zdravotní pojišťovnou MV a lékaři, kteří s touto pojišťovnou mají smlouvu, na jejímž základě tuto péči zajišťují pro její pojištěnce, tedy i větší část příslušníků PČR a HZS ČR. Na tuto péči musí navazovat spolupráce a součinnost resortní zdravotnické služby s vybranými zdravotnickými zařízeními na teritoriu, která poskytují zdravotní péči na odpovídající úrovni.
6. Závěr: Zajištění zdravotnického zabezpečení příslušníků bezpečnostních sborů by mělo vycházet ze skutečnosti, že cílem činnosti rezortního zdravotnictví je při optimální struktuře zajistit jeho specifické a účelné zaměření, zejména na zabezpečení již uvedeného spektra zdravotnických aktivit ve prospěch policistů, příslušníků HZS a pracovníků resortu MV, PČR a HZS ČR. Při jeho řešení by bylo účelné převzít ze stávajícího systému prvky, které se osvědčily a jsou použitelné i v podmínkách, které vytvoří nová právní úprava obecného zdravotnictví. Ke splnění tohoto záměru je potřebné ze strany Ministerstva zdravotnictví vytvořit kvalitní legislativní základ, který umožní tyto právní normy do podmínek bezpečnostních sborů aplikovat a vytvořit základ pro splnění jeho výše uvedených cílů. V oblasti organizace resortní zdravotnické služby se jeví jako velmi vhodné zachovat tzv. územní princip, který znamená, že potřeby všech složek ministerstva, policie a HZS dislokovaných na území jednoho kraje jsou zabezpečovány příslušným zdravotnickým ústavem PČR správy daného kraje. Vycházeje z tohoto osvědčeného principu zdravotnického zabezpečení se jeví jako neúčelné, aby na území hl. m. Prahy vedle sebe existoval na základě územního principu zřízený Zdravotnický ústav PČR správy hl. m. Prahy a Zdravotnický ústav speciálních služeb, který je jako výkonné zdravotnické zařízení podřízen do působnosti ministerstva. Z hlediska působností a vykonávaných činností se dle mého názoru jeví jako účelné tato dvě zdravotnická zařízení sloučit. Tímto opatřením by došlo ke koncentraci sil a prostředků, o jejich využití by se rozhodovalo z jednoho místa, což by muselo vést k racionálnímu využití kapacit tohoto zdravotnického zařízení, bylo by možné rozšířit zabezpečované činnosti pro zajištění potřeb resortu a mohlo by vytvořit zálohu pro řešení náhle vzniklých krizových situací a výchozí základnu pro zkvalitnění a rozšíření poskytované zdravotní péče.
Další oblastí, na kterou je potřebné soustředit pozornost je otázka preventivní péče. V této oblasti musí jít jednoznačně o koordinovanou činnost mezi služebními funkcionáři a vedoucími pracovníky všech úrovní s resortní zdravotnickou službou. Úsilí je potřebné zaměřit jednak na účelné využívání všech možností dané příslušným zákonem o služebním poměru, ale také vhodnou motivací příslušníků k vlastním aktivitám vedoucím k aktivnímu a zdravému způsobu života a tím i k předcházení poškození jejich zdraví. Cílem mé práce bylo podat obecnou informaci o systému zdravotní péče poskytované příslušníkům Policie České republiky a příslušníkům Hasičského záchranného sboru České republiky. Práce vychází ze stručného historického vývoje resortního zdravotnictví se zaměřením zejména na jeho hlavní úkoly v oblasti zdravotnického zabezpečení
bezpečnostních sborů a možnosti jejich zajištění v podmínkách těchto bezpečnostních sborů při očekávaných změnách legislativy. V závěru práce jsou uvedena některá doporučení, která by mohla být využita pro zajištění a zkvalitnění poskytované zdravotní péče v resortu.
7. Literatura: 1. Zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zák. č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zák. č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče. 6. Zák. č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,
včetně
návrhu
prováděcí vyhlášky, která
rozpracovává zmocnění daná Ministerstvu vnitra v §§ 15 a 79 tohoto zákona. 9. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161). 10. Vyhláška č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu, ve znění vyhlášky č. 297/2002 Sb. 11. Nařízení Ministerstva vnitra č. 66/1999 o péči o zdraví příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky a zaměstnanců Ministerstva vnitra, ve znění NMV č. 16/2003. 12. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 158/2004, o policejních celách. 13. Interní akty řízení ředitele odboru zdravotnického zabezpečení ministerstva a další interní akty řízení MV. 14. Koncepce resortního zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Praha 1994. 15. Hlavní úkoly resortního zdravotnictví do roku 2003, Ministerstvo vnitra, Praha, 1999. 16. Informační zprávy o zdravotnickém zabezpečení, Ministerstvo vnitra, Praha; roky 2000 – 2004.
17. Návrhy Koncepcí předkládaných Ministerstvem zdravotnictví v letech 1999 – 2004. 18. Návrhy zákonů o zdravotní péči, o zdravotnických a veřejně prospěšných zařízeních předkládaných Ministerstvem zdravotnictví v letech 2001 – 2005. 19. Kolektiv autorů, Pracovní lékařství, Brno: NCO NZO, 2005.
Výkony provedené resortní zdravotnickou službou při zdravotnickém zabezpečení služebních činností v letech 2000 – 2004 A. Policie České republiky Rok
Zdravotnická příprava
Střelecká příprava
Zajištění bezpečnostních akcí Počet Počet akcí hodin
Počet akcí
Počet hodin
Počet akcí
Počet hodin
2000
381
1280
1270
9226
354
2001
430
1157
1882
11401
2002
593
4426
1760
2003
625
3688
2004
496
Celkem
2525
Celkem Počet akcí
Počet hodin
13107
2005
23613
406
3055
2718
15613
10927
402
3035
2755
18388
1377
9489
912
2993
2914
16170
1881
1705
12688
258
1778
2459
16347
12432
7994
53731
2332
23968
12851
90131
Poznámka: V tabulce „A“ jsou např. uvedeny jen činnosti, které mají přímý vztah k výcviku a bezpečnému výkonu služební činnosti policistů. Zdravotnické zabezpečení služebních činností je vždy prováděno na základě rozhodnutí příslušného služebního funkcionáře, způsob zabezpečení navrhuje vedoucí lékař příslušného ústavu .
B. Hasičský záchranný sbor České republiky Rok
Zdravotnická příprava
Střelecká příprava
Zajištění bezpečnostních akcí Počet Počet akcí hodin
Počet akcí
Počet hodin
Počet akcí
Počet hodin
2002
-
-
-
-
10
2003
-
-
2
11
2004
1
2
14
Celkem
1
2
16
Celkem Počet akcí
Počet hodin
42
10
42
4
40
6
51
98
15
103
30
203
109
29
185
46
296
Poznámka: V tabulce „B“ není uvedeno zabezpečení HZS ČR v letech 2000 a 2001, neboť toto zabezpečení je prováděno až od přijetí zaměstnanců HZS ČR do služebního poměru. Zdravotnické zabezpečení služebních činností je prováděno podle stejného principu jako u PČR.
A. Počet posouzených uchazečů o přijetí k Policii České republiky
v letech 2000 – 2004 Rok A
Stanovená zdravotní klasifikace C D
Celkem posouzeno uchazečů
2000
2709
32
582
3323
2001
2182
71
431
2684
2002
3911
110
841
4862
2003
2614
70
578
3262
2004
1579
66
420
2065
Poznámka: V tabulce je uveden počet uchazečů o přijetí, u kterých byla na základě zjištěného zdravotního stavu Lékařskou poradní komisí stanovena zdravotní klasifikace. Z uvedených údajů vyplývá, že v průměru u 80 % uchazečů byla stanovena zdravotní klasifikace „A“, u 2 % uchazečů zdravotní klasifikace „C“ a u 18 % uchazečů zdravotní klasifikace „D“, tj. neschopen přijetí do služebního poměru.
B. Počet posouzených uchazečů o přijetí k Hasičskému záchrannému
sboru České republiky v letech 2002 - 2004
Rok
Stanovená zdravotní klasifikace A C D
Celkem posouzeno uchazečů
2002
1538
138
299
1975
2003
502
50
72
624
2004
542
76
66
684
Poznámka: V tabulce je uveden počet uchazečů o přijetí, u kterých byla na základě zjištěného zdravotního stavu Lékařskou poradní komisí stanovena zdravotní klasifikace. Z uvedených údajů vyplývá, že v průměru u 79 % uchazečů byla stanovena zdravotní klasifikace „A“, u 8,6 % uchazečů zdravotní klasifikace „C“ a u 12 % uchazečů zdravotní klasifikace „D“, tj. neschopen přijetí do služebního poměru.
