Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ The rewarding of teaching staff in the regional educational system Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Zuzana Špačková, Ph.D.
Bc. Jana Králová Brno, 2015
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Studentka:
Bc. Jana Králová
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Téma práce:
Systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství
Téma práce anglicky:
The rewarding of teaching staff in the regional educational system
Cíl práce, postup a použité metody:
Cíl práce Na základě zvolených ukazatelů zhodnotit stávající systém odměňování ve vybraném odvětví veřejného sektoru, provést komparaci s vybranou zemí a navrhnout případné změny v současném systému ČR. Postup práce a použité metody Studium a obsahová analýza odborné literatury a relevantní legislativy vztahující se k systému odměňování pracovníků ve školství. Analýza a komparace systému odměňování s vybranou zemí EU. Hodnocení systémů, vyvození závěrů a formulace návrhů systémových změn s ohledem na zvyšování úrovně identifikovaných ukazatelů (motivace pedagogických pracovníků, kvalita výstupu, apod.). Standardní metody (deskripce, komparace, analýza, syntéza) budou doplněny o empirický výzkum.
Rozsah grafických prací:
Podle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Literatura:
REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 312 s. ISBN 978-80-86929-29-3. BENČO, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava: Iris, 2002. 185 s. ISBN 8089018416. České školství v mezinárodní zrovnání :stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2007.. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007. 99 s. ISBN 8021105372.
Vedoucí práce:
Ing. Zuzana Špačková, Ph.D.
Katedra veřejné ekonomie Pracoviště vedoucího práce: Akademický rok: 2015/2016 Datum zadání práce: 2. 10. 2013 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. vedoucí katedry
V Brně dne: 14. 12. 2015
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. . děkan
J mé n o a p ř í j me n í a u t o r a :
Bc. Jana Králová
N á z e v d i pl o mo v é p r á c e :
Systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství
Název práce v angličtině:
The rewarding of teaching staff in the regional educational system
Ka t e d r a:
Katedra veřejné ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Zuzana Špačková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2016
Anotace Předmětem diplomové práce „Systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství“ je zhodnocení současného systému odměňování ve vybraném odvětví veřejného sektoru. Součástí práce je provedení komparace systému odměňování s vybranou zemí Evropské unie a navržení případných změn v systému České republiky. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. První část definuje školství jako odvětví veřejného sektoru a pedagogického pracovníka samotného. Druhá část obsahuje metodologický rámec a data. Třetí část analyzuje stávající systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství v České republice. Ve čtvrté části práce dochází ke komparaci s vybranou zemí Eevropské unie dle zvolených ukazatelů ovlivňujících výši platu pedagoga, včetně představení návrhů očekávaných změn v systému odměňování pedagogů v České republice, a v samotném závěru dojde k navržení případných změn pro českou praxi.
Klíčová slova Systém odměňování, Evropská unie, Česká republika, veřejný sektor, školství, regionální školství, pedagogický pracovník, plat pedagoga
Annotation The goal of the submitted thesis."The system of remuneration of teachers in regional education" is to evaluate the current system of remuneration in selected branches of the public sector. Part of this work is to perform a comparison of the remuneration system with the selected European Union countries and to propose possible changes in the system of Czech Republic. The thesis is divided into four parts. The first part defines education as a sector and public sector youth worker himself. The second part contains the methodological framework and data. The third section analyzes the current system of remuneration of teachers in regional education in the Czech Republic. In the fourth part there is a comparison with selected European Union countries in selected indicators affecting teacher salary, including the presentation of proposals expected changes in the system of remuneration of teachers in the Czech Republic and in the end will be proposing any changes for the Czech practice.
Keywords The rewarding system, European Union, Czech Republic, public sector, education, regional education, teaching staff, the salary of the teacher
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Špačkové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21.12.2015
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Špačkové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, vstřícný přístup a přátelské jednání při vedení mé diplomové práce.
Obsah
ÚVOD ................................................................................................................................................................... 10 1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ............................................. 12 1.1
Výchovně vzdělávací soustava v České republice ............................................................................... 12
1.1.1
Poslání školství a vzdělávací soustavy jako celku ........................................................................... 13
1.1.2
Obecné cíle a užitky vzdělávání ...................................................................................................... 14
1.1.3
Ekonomický rozměr vzdělání .......................................................................................................... 15
1.2
Regionální školství v České republice a jeho financování ................................................................... 15
1.2.1
Správa v regionálním školství ......................................................................................................... 16
1.2.2
Druhy škol a školských zařízení v regionálním školství ................................................................. 16
1.2.3
Financování regionálního školství ................................................................................................... 18
1.3
Pedagogický pracovník ........................................................................................................................ 20
1.4
Dílčí shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 22
2
METODOLOGICKÝ RÁMEC A DATA ................................................................................................. 23
3
SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ 25 3.1
Platná legislativa vztahující se k odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství ..... 25
3.2
Struktura systému odměňování pedagogických pracovníků ................................................................ 26
3.2.1
Finanční toky škol a školských zařízení .......................................................................................... 26
3.2.2
Plat a jednotlivé složky platu pedagogického pracovníka ............................................................... 29
3.2.3
Katalog prací a požadovaná kvalifikace pedagoga .......................................................................... 30
3.2.4
Platový tarif pedagogického pracovníka ......................................................................................... 31
3.3
Systém odměňování na příkladu vybrané příspěvkové organizace...................................................... 34
3.3.1
Vnitřní platový předpis vybrané organizace .................................................................................... 35
3.3.2
Pravidla pro určení platového tarifu a stanovení pravidla platového postupu ................................. 36
3.3.3
Jednotlivé složky platu .................................................................................................................... 37
3.3.4
Výpočet prostředků na platy pedagogů vybrané organizace ........................................................... 40
3.4
Hodnocení současného systému odměňování pedagogických pracovníků .......................................... 41
3.5
Dílčí shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 43
4 POROVNÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ S VYBRANOU ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE .............................................................................................................................................. 45 4.1
Výchovně vzdělávací soustava na regionální úrovni Finsko a ČR ...................................................... 45
4.1.1
Obecná charakteristika školství ve Finsku ...................................................................................... 49
4.1.2
Správa a financování školství ve Finsku ......................................................................................... 50
4.1.3
Společenské postavení pedagoga ve Finsku a České republice ....................................................... 51
4.2
Nový systém odměňování v České republice ...................................................................................... 55
4.2.1
Plat pedagogických pracovníků a jeho složky ................................................................................. 56
4.2.2
Financování nového systému odměňování, standard učitele ........................................................... 57
4.2.3
Hodnocení současného a nového systému odměňování pedagogických pracovníků ...................... 59
4.3
Ukazatele zvolené pro komparaci systémů odměňování pedagogických pracovníků ......................... 61
4.3.1
Výkon pedagoga .............................................................................................................................. 61
4.3.2
Kvalifikační předpoklady pedagoga ................................................................................................ 64
4.3.3
Vyučovací povinnost, počet žáků ve třídě, počet žáků na pedagoga ............................................... 65
4.4
Plat pedagoga ve Finsku a České republice.......................................................................................... 68
4.5
Dílčí shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 73
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 75 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 77 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ....................................................................................................................... 83 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 84 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 85
ÚVOD Systém odměňování je nejefektivnější způsob motivace pracovníků, jak je za dosavadní práci řádně ocenit a zároveň je podpořit do práce další. Je důležité zvolit si takový systém odměňování, který odpovídá nejen charakteru vykonávané práce, ale také jaký přínos má práce, která má být ohodnocena, pro společnost. V systému odměňování pedagogických pracovníků stojí tedy na jedné straně pedagog, učitel, který musí zabezpečit své potřeby, a na straně druhé společnost, která očekává výsledky v podobě uskutečňování výchovy a vzdělávání včetně předávání schopností a dovedností uplatnitelných v praktickém životě. Všechny tyto dovednosti pedagoga vedou, jak k rozvoji individuality jedince a sociální soudržnosti, tak ke stimulaci faktorů ovlivňujících ekonomický růst a konkurenceschopnost.
Tématem předložené diplomové práce je odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství. Uvedená problematika byla pro zpracování této práce vybrána ze dvou důvodů. Jedním z nich je aktuálnost dané problematiky v České republice spojené s uplatňováním nového kariérního systému odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství v následujících letech. Nový kariérní systém odměňování pracovníků ve školství by měl právě v budoucnu zajistit a podpořit vzdělávání dětí, žáků a studentů pouze kvalifikovanou a adekvátně ohodnocenou pracovní silou. Tento způsob odměňování má pedagoga motivovat k dalšímu sebevzdělávání, nabídnout mu celoživotní perspektivu odborného růstu a především má dojít ke zvýšení jeho platu. Druhým důvodem výběru této problematiky je rozšíření dosavadních poznatků a znalostí získaných při psaní již bakalářské práce1 o oblast odměňování pedagogických pracovníků.
Cílem této diplomové práce je na základě vhodně zvolených ukazatelů zhodnotit stávající systém odměňování ve vybraném odvětví veřejného sektoru, provést komparaci s vybranou zemí a navrhnout případné změny v současném systému odměňování v České republice. Předložená práce má sloužit k získání základních poznatků o systému odměňování pedagogických pracovníků uplatňovaném v regionálním školství a následnému vyhodnocení jeho efektivnosti. Pro lepší názornost daného tématu je součástí práce i aplikace systému odměňování na příkladu vybrané vzdělávací instituce, působící v regionálním školství. Práce přináší komparaci odměňování pedagogických pracovníků České republiky s Finskem. Klíčovým aspektem pro výběr Finska, jako země Evropské unie, byla reforma v oblasti 1
Bakalářská práce. Financování školství v ČR. Králová Jana. Masarykova univerzita, 2007 10
odměňování provedená v roce 2007. Provedená reforma byla zaměřená na podporu dovedností a znalostí jednotlivých pedagogických pracovníků, posílení jejich kompetencí a následné motivaci pracovníků k vyššímu výkonu. Systém odměňování pedagogických pracovníků v České republice je v současné době postavený na platech, jejichž výše je striktně dána. Plat je určen dosaženým vzděláním a počtem odpracovaných let pracovníka. Chybí zde motivační aspekty, podpora sebevzdělávání, tak jak je to právě ve Finsku. Snahou práce bude nejen hodnocení obou systémů odměňování, ale také snaha nalézt provázanost mezi systémem odměňování praktikovaným ve Finsku a systémem, který se v České republice očekává v následujících letech v podobě kariérního řádu. První kapitola diplomové práce charakterizuje oblast školství jako odvětví veřejného sektoru včetně charakteristiky školství regionálního a pedagogického pracovníka samotného. Druhá kapitola práce se zaměřuje na metodologický rámec a data použitá v této práci. Třetí kapitola představuje současný systém odměňování praktikovaný v regionálním školství včetně konkrétního příkladu vybrané vzdělávací instituce. Ve čtvrté kapitole předložené práce dochází ke komparaci systému odměňování pedagoga ve Finsku a České republice dle zvolených ukazatelů podílejících se na tvorbě výše jeho platu. Výše platu pedagoga v obou zemích je současně porovnána k průměrné hrubé roční mzdě příslušného státu. Jsou zde prezentovány změny, které očekává systém odměňování pedagogických pracovníků v České republice v následujících letech, a následná provázanost se systémem uplatňovaným ve Finsku. V samotném závěru práce jsou navrženy případné změny v odměňování pro českou praxi. Jednotlivé kapitoly obsahují ve svém závěru stručná shrnutí.
11
1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Tato kapitola přináší obecnou charakteristiku školství v České republice, včetně jeho poslání, obecného užitku, hodnocení kvality vzdělání a vzdělávání a ekonomický rozměr vzdělávání. V neposlední řadě je do této části zahrnuto regionálního školství v ČR, jeho institucionální struktura, systém jeho financování, charakteristika pedagogického pracovníka, kterého se systém odměňování bezprostředně týká.
1.1 Výchovně vzdělávací soustava v České republice Školství patří mezi neziskové odvětví veřejného sektoru, uchovávající a kultivující lidský potenciál. Výchovně vzdělávací soustava v České republice, za jejíž koncepci, stav a rozvoj odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), je tvořena soustavou škol (mateřské školy, základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií, gymnázia, vyšší odborné školy) a školských zařízení, kterou blíže definuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon (dále jen školský zákon). Nejvyšším článkem vzdělávací soustavy jsou školy vysoké. Vysoké školství je řízeno samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Oblast vysokého školství vzhledem k vybranému tématu nebude v předložené práci dále zohledněna. Organizace a řízení škol včetně školských zařízení je vykonávána jako státní správa a samospráva. Po roce 1989, kdy přestal být funkční systém centrálně plánované ekonomiky ve vybraném odvětví, přesněji v roce 2003, začaly jednotlivé školy disponovat právní subjektivitou. Jejich řízení a financování přešlo z části pod samosprávu.2 Financování je od té doby zajišťováno základními finančními toky prostřednictvím státního rozpočtu, krajských či obecních rozpočtů, ale také formou alternativních finančních toků, kterými jsou například dary, doplňková a jiná činnost, vzdělávací programy podporované Evropskou unií (dále jen EU), programy vyhlašované MŠMT atd. Reformy, neustále probíhající ve vybraném odvětví veřejného sektoru, kladou především důraz na zajišťování a získávání finančních prostředků do rozpočtů jednotlivých škol formou alternativních finančních toků.3
2 3
zrušení okresních úřadů k 31.12.2002 text vychází z Bakalářská práce. Financování školství v ČR. Králová Jana. Masarykova univerzita, 2007.
. 12
Současná školská politika vyžaduje od škol a školských zařízení jednak větší aktivitu v oblasti dotváření, vytváření obsahu vzdělávání a výchovy, a také v oblasti získávání a zajištění dostatečného objemu finančních prostředků do svých rozpočtů pomocí vlastní iniciativy. Vzdělávání je dle školského zákona podle ustanovení § 2 odst. 3 označované za veřejnou službu. Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku, který je veřejným seznamem. Školy poskytují vzdělávání. Základní vzdělávání se uskutečňuje ve formě denního studia. Střední a vyšší
odborné
vzdělávání
se
uskutečňuje
v denní,
večerní,
dálkové,
distanční
a kombinované formě vzdělávání. Vzdělávání ve všech těchto formách je rovnocenné.4 Školy a školská zařízení jsou zřizovány jako právnické osoby. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby. Jedna právnická osoba může vykonávat činnost jedné či více škol nebo školských zařízení. Kromě výše uvedených mohou být zřizovatelem následující právnické osoby působící v oblasti školství:
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti - dle
zvláštních předpisů jako organizační složky státu,5
Ministerstvo zahraničních věcí - zřizuje školy a zařízení při diplomatické misi
nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů,
Registrované církve a náboženské společnosti - bylo jim přiznáno oprávnění
zřizovat církevní školy jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby6.7
1.1.1 Poslání školství a vzdělávací soustavy jako celku Školství zakládá nebo zvyšuje schopnost občanům zapojit se do ekonomických, politických, kulturních a sociálních aktivit a přizpůsobovat se změnám, což je podmínkou pro identifikaci s dominantní kulturou. Zároveň je to prostředek pro uspokojování všech ostatních základních potřeb jednotlivce jako například zajišťování potravy, ubytování, zdraví a dalších činností. Uchování lidské společnosti není možné bez systematického a organizovaného předávaní kultury jednotlivých členům společnosti. Bez kvalitního vzdělání jsou možnosti předávání 4 podrobněji viz. §25 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 5 dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích 6 viz. § 7 odst.1 písmeno e) zákon č.3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) 7 podrobněji viz. zákon č.561/2004 Sb.§ 8,§172, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
13
rodinného, sociálního a finančního kapitálu velmi omezené. To vyžaduje, aby od rodičů a veřejných orgánů byly do vzdělání investovány obrovské personální, finanční i časové prostředky.8 Nezbytné pro dnešní ekonomiku a její společnost je vývoj od ekonomiky výrobku k ekonomice vědomostí. Do struktury ekonomiky by měly vstupovat obory, které místo materiálních výrobků a služeb produkují a distribuují myšlenky a informace. Vzdělávací instituce jsou prostřednictvím pedagogů při takové transformaci neodmyslitelným mezičlánkem. Produktivita vědomostí se stává klíčovým v celkové produktivitě ekonomiky a v konkurenční síle s pozitivním hospodářským výsledkem.9
1.1.2 Obecné cíle a užitky vzdělávání Představy, jakou roli má hrát škola, se velmi různí. Škola zajišťuje přenesení osvědčeného a vnesení nového, zachovává i mění život společnosti. Názory na cíle vzdělávání jsou velmi různé. V demokratických zemích obecné cíle a obsahy určuje nebo schvaluje veřejnost prostřednictvím volených zástupců. Veřejné cíle vzdělávání můžeme rozdělit na politické, ekonomické a sociální. Mezi politické řadíme výchovu občanů, udržení politického systému a řádu a zapojení mladých lidí do politického života. Mezi ekonomické cíle řadíme zvýšení výkonnosti národního hospodářství a technologickou inovaci. V neposlední řadě mezi cíle sociální řadíme zlepšování sociálních podmínek, snižování napětí ve společnosti, způsobeného existencí sociálních nerovností a řešení sociálních problémů.10 Je třeba rozlišit, které cíle považuje za důležité jednotlivý učitel a které považují za důležité rodiče studentů nebo studenti samotní. S výkony souvisí samozřejmě i potřeba určení užitku přiznávaná produkovaným statkům veřejnou volbou11. Měřítkem je zde výkon a kvalita hodnoceného statku.12 Ve školství tento užitek představuje počet přijatých žáků a studentů na stupeň středního, vyššího a vysokého školství a zároveň uplatnění těchto absolventů na trhu práce. 8
Kalous, Z. - Obst, O. a kol.. Školní didaktika, Praha: nakladatelství Portál s r. o., 2002, s. 121-122. Benčo, J. Ekonómia vzdelávania. Bratislava : Iris, 2002. s. 34. 10 Strecková, Y. - Malý, I. a kolektiv.Veřejná ekonomie pro školu a praxi, vydání první, Praha: Computer Press, 1998, s. 29-30. 11 veřejná volba je pojem, kterým se označuje kolektivní rozhodování buď všemi, kterých se důsledek rozhodování dotýká, nebo těmi, kteří byli jimi zvoleni jako jejich zástupci a rozhodují jejich jménem, Strecková, Y. - Malý, I. a kolektiv.Veřejná ekonomie pro školu a praxi, vydání první, Praha, Computer Press, 1998. 12 Rektořík J. Ekonomika veřejného sektoru, vydání první, Brno:Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 20-21. 9
14
Dále pak mohou být měřítkem hodnoceného statku v tomto odvětví znalosti, dovednosti a umístění žáků a studentů v různých vědomostních olympiádách, programech, sportovních soutěžích apod. V dnešní době je aktuální integrace zdravotně postižených dětí, mládeže a dospělých do ,,běžných“ škol a školských zařízení. S tím můžeme spojovat i další užitek a to úspěšnost tohoto začlenění.
1.1.3 Ekonomický rozměr vzdělání Ekonomický rozměr vzdělání má několik úrovní, a to jak mikroekonomických, tak také makroekonomických. Proces využívání získaného vzdělání v sobě zahrnuje etapu poznání, uvědomění si a realizace. V současné době je vzdělání považováno za kvalifikační hledisko a základní determinant ekonomického rozvoje společnosti. Ekonomická teorie i praxe vymezuje optimální vztah mezi dosaženým vzděláním, získanou kvalifikací a hmotnou zainteresovaností v podobě odměňování pracovní síly. Z tohoto pohledu můžeme zkoumat postavení vzdělání v mzdové a platové soustavě, aby byl zabezpečený systém hodnocení vykonané práce. Vykonanou práci hodnotíme (podrobněji bude systém odměňování představený v další kapitole) formou odměňování podle získané kvalifikace. Při tvorbě systému odměňování musíme vycházet z níže uvedených teoretických zákonitostí: ● kvalifikovaná práce je určitým násobkem jednoduché, nekvalifikované práce, ● vztah mezi jednoduchou a složitou prací se dá matematicko-statisticky kvantifikovat, ● kvalifikovanou práci může vykonávat jen kvalifikovaný pracovník na základě odborné přípravy, ● prostředky vynaložené do doby odborné přípravy jsou kvantifikačními znaky úrovně kvalifikovanosti.13
1.2 Regionální školství v České republice a jeho financování Regionální školství definuje především zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, označovaný též jako školský zákon (dále jen školský zákon). Vzdělání je chápáno jako základní právo občanů a nesmí být opomíjena jeho ekonomická stránka. Ta ukazuje, že uspokojení potřeby po vzdělání poskytuje užitek jak společnosti, tak i jednotlivci. Kvalitní základní a střední vzdělávání vytváří základní předpoklady pro udržení vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti a v neposlední řadě také konkurenceschopnost ekonomiky. 13
Benčo, J. Ekonómia vzdelávania. Bratislava : Iris, 2002. s. 78-79. 15
1.2.1 Správa v regionálním školství Školský zákon stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanovuje působnost orgánů, vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Organizace a řízení škol a školských zařízení je vykonávána jako státní správa a samospráva. Stání správu vykonávají:
ředitel školy, školského zařízení (přijímá ke studiu, vylučuje ze studia),
obecní úřady obcí s rozšířenou působností (řídí činnost škol, rozděluje finanční prostředky),
krajské úřady (řídí činnost škol, rozděluje finanční prostředky),
Česká školní inspekce (kontrolní orgán v činnosti školy),
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) (ústřední orgán státní správy),
jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.14
Samosprávu vykonávají:
obec (odbory školství obecních úřadů),
kraj (odbory školství krajských úřadů),
školská rada (školské rady příslušných školských zařízení).15
1.2.2 Druhy škol a školských zařízení v regionálním školství Vzdělávací soustava rozlišuje několik typů škol a školských zařízení16, které řadíme do regionálního školství. Označování jednotlivých typů škol stanovuje Ministerstvo školství na základě prováděcího předpisu. Do regionálního školství řadíme tyto druhy škol: mateřská škola - (patří do kategorie předškolního vzdělávání - mateřské školy poskytují vzdělávání dětem od 3-6 let),
14
o jednotlivých vykonavatelích státní správy podrobněji §164-§176 viz. školský zákon č.561/2004 Sb. o jednotlivých vykonavatelích samosprávy podrobněji viz. §177-§182 školského zákona č.561/2004 Sb. a dále organizace a řízení školství, Rektořík, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007, veřejná správa regionálního školství od 1.1.2003 16 viz. §7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 15
16
základní škola - (základní školy poskytují vzdělávání dětí v rámci plnění povinné školní docházky od 6 do 15 let), gymnázium - gymnázia poskytují vzdělávaní ve formě čtyřletého, šesti letého nebo osmiletého studia, zakončeného maturitní zkouškou, střední odborná škola a střední odborné učiliště – tento typ vzdělávání připravuje absolventy na budoucí povolání a to v rámci studia odborných předmětů, konzervatoř - konzervatoř je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na umělecké vzdělávání, má status střední školy. Studium je šestileté a je zakončeno maturitní zkouškou (po čtyřech letech) a absolutoriem (v šestém ročníku). Konzervatoř je hudebního a tanečního směru,17 vyšší odborná škola – poskytuje absolventům středních škol, zakončených maturitní zkouškou, možnost dalšího zvyšování kvalifikace. Jde o obory vyššího studia zaměřené především na praktickou profesní orientaci a trvají zpravidla 3 roky. Studium je zakončeno absolutoriem, které se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Úspěšnému absolventovi je udělen neakademický titul diplomovaný specialista (DiS.) uváděný za jménem,18 základní umělecká škola – poskytuje základy vzdělání v uměleckých oborech hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém. Organizují přípravné studium pro žáky od 5 let, základní studium I. stupně (7 roků) a II. stupně (4 roky) a studium pro dospělé (4 roky), případně studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin,19 jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky - jde např. o typ jednoletého pomaturitního vzdělávání absolventů středních škol.
17
viz. § 86-91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 18 viz. § 92-107 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 19 viz. §109-112 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 17
Nejen jednotlivé druhy škol, ale také školská zařízení poskytují služby a vzdělávání. Školská zařízení20 mimo jiné zajišťují ústavní a ochrannou výchovu, preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní předpis. Školská zařízení rozlišujeme: zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků – (zvyšování kvalifikace pedagogů), školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání – (poradenská centra na školách, síť pedagogicko - psychologických poraden), školská účelová zařízení – (školní statky), školská výchovná a ubytovací zařízení – (domovy mládeže), zařízení školního stravování – (školní výdejny, jídelny), školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy – (dětské domovy) školská zařízení pro preventivně výchovnou péči – (střediska výchovné péče, diagnostické ústavy).
1.2.3 Financování regionálního školství Financování regionálního školství je zajišťováno základními finančními toky v podobě státního rozpočtu, krajských či obecních rozpočtů, ale také formou alternativních finančních toků, kterými jsou například dary, doplňková a jiná činnost, vzdělávací programy podporované Evropskou unií, programy vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Podstatou financování regionálního školství (dále jen RgŠ) je normativní přidělování finančních prostředků. Jde o způsob striktního přidělování financí, na základě republikových a krajských normativů, a to školám a školským zařízením, poskytujícím vzdělávací službu (podrobněji bude normativní financování vysvětleno v kapitole 2). Způsob normativního financování podléhá často kritice pro nevyhovující platové podmínky
20
viz. §7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaný též jako školský zákon
18
pedagogických pracovníků, pro nepřesné finanční toky mezi rezortem školství a jednotlivými zřizovateli, pro nedostatečné právní předpisy a pro zátěž škol a školských zařízení nadměrnou byrokracií. Právě zřizovatelé (kraje, obce) při způsobu normativního financování disponují velkou mírou rozhodovacích pravomocí bez odpovídající spoluzodpovědnosti.21 Regionální školství tvoří nejobsáhlejší síť škol a školských zařízení. Rozpočet na rok 2014 činí pro RgŠ 86 567 439 tisíc Kč. Z toho největší část tvoří právě mzdové prostředky, jak je patrné z tabulky 1. Tabulka 1 Výdaje na regionální školství na rok 2014 Běžné výdaje Mzdové prostředky celkem v tis. Kč
v tis. Kč
86 567 439 84 444 774 79 234 584 4 028 000 1 182 190 2 122 665
58 871 083 57 538 182 57 538 182
Odvody v tis. Kč
Ostatní Počet běžné zaměstvýdaje nanců v tis. Kč
Výdaje RgŠ celkem: Přímé výdaje RgŠ: - zřizované ÚSC - soukromé - církevní Přímé výdaje PŘO
1 332 901
20 599 703 7 096 653 20 132 859 6 773 733 20 132 859 1 563 543 4 028 000 1 182 190 466 844 322 920
215 482 211 147 211 147
4 335
Pramen: Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2014 v úrovni MŠMT – KÚ[online] © 2013 – 2015. [cit. 2014-11-29]. Dostupné www:
V grafu 1 je podrobně zobrazený vývoj výdajů rozpočtu MŠMT v letech 2004-2014. Z grafu je patrné, že nejvíce finančních prostředků směřuje právě do RgŠ.
21
MŠMT. Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství[online]. Praha 1.8.2011, [cit. 2014-11-29]. Dostupné z www: < http://www.ucitelskenoviny.cz/www/userfiles /file/nastenka/koncepcni_zamer_reformy_financovani.pdf>
19
Graf 1 Vývoj výdajů rozpočtu kapitoly 333 MŠMT v letech 2004- 2014
Pramen: Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2014. Dostupné z www :
1.3 Pedagogický pracovník Školství poskytuje především vzdělání, které řadíme mezi základní lidské potřeby. Poskytuje širokou škálu vědomostí, dovedností, postojů a schopností, které člověka provázejí po jeho celý další život. Ke vzdělanosti a samotnému vzdělávacímu systému neodmyslitelně patří jeho hlavní představitel, kterým je pedagog. Pedagog, jiným slovem učitel, nejen učí a předává vědomosti, ale slouží jako prostředník mezi rodinou a vzdělávací institucí. Společnost by tedy jeho pracovní výkon měla ohodnotit, ,,ocenit a docenit´´ adekvátní odměnou ve formě platu. Pedagogická činnost - učitelství je spjato s lidstvem od samého počátku. V minulosti neznamenalo jen předávání vědomostí mladším, ale především seznamování se světem, se sebou samým, s druhými lidmi a také s bohy a magickými rituály. Ti, kteří předávali vědomosti v historii lidstva, byli šamani, kněží apod. Role a postavení pedagoga se v průběhu let měnila a vyvíjela. Velké změny v přípravě učitelů zavedla Marie Terezie, která v rámci 20
svých reforem z r. 1774 zavedla tříměsíční a šestiměsíční kurzy pro učitele škol triviálních a hlavních.22 Pedagogický pracovník je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného. Pedagogický pracovník: ● uskutečňuje výchovu a vzdělávání, ● je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ● je zaměstnancem státu nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školách, školských zařízeních a v zařízeních sociální péče. 23 Pedagogický pracovník se dá dle výše uvedené charakteristiky označit jako aktér přímé pedagogické činnosti viz tabulka 2. Tabulka 2 Aktéři přímé pedagogické činnosti přímá vyučovací činnost
učitel, vedoucí pedagogický pracovník
přímá výchovná činnost
učitel, vychovatel, pedagog volného času, trenér
přímá sociálně pedagogická činnost
speciální pedagog, asistent pedagoga
přímá psychologickopedagogická činnost
psycholog
Pramen: autorka na základě § 2 zákona č. 563/2004 Sb.
22 23
Průcha, J. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál 2002 s.11. viz. § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 21
1.4 Dílčí shrnutí kapitoly Školství patří mezi neziskové odvětví veřejného sektoru. Výchovně vzdělávací soustava v České republice je tvořena soustavou škol a školských zařízení, kterou blíže definuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, označovaný též jako školský zákon. Nejvyšším článkem vzdělávací soustavy jsou školy vysoké, kterými se však dále v této práci vzhledem k danému tématu nebudeme zabývat. Organizace a řízení škol včetně školských zařízení je vykonávána jako státní správa a samospráva. Školy a školská zařízení jsou zřizovány jako právnické osoby. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby. Vzdělávání je považováno za kvalifikační hledisko a základní determinant ekonomického rozvoje společnosti. Zde se také vymezuje vztah mezi dosaženým vzděláním, získanou kvalifikací a hmotnou zainteresovaností v podobě odměňování pracovní síly. Z tohoto pohledu můžeme zkoumat postavení vzdělání v mzdové a platové soustavě, aby byl zabezpečený vhodný a účinný systém hodnocení vykonané práce. Financování regionálního školství je zajišťováno základními finančními toky v podobě státního rozpočtu, krajských či obecních rozpočtů, ale také formou alternativních finančních toků, kterými jsou například dary, doplňková a jiná činnost, vzdělávací programy podporované EU, programy vyhlašované MŠMT. Podstatou financování RgŠ je normativní přidělování finančních prostředků. Jde o způsob striktního přidělování financí, a to na základě republikových a krajských normativů, institucím poskytujícím vzdělávací službu. K vzdělávacímu systému patří pedagog, který učí a předává vědomosti, ale slouží jako prostředník mezi rodinou a vzdělávací institucí. Společnost je povinna jeho pracovní výkon ohodnotit adekvátní odměnou ve formě platu.
22
2 METODOLOGICKÝ RÁMEC A DATA Tato kapitola představuje metodologické charakteristiky předložené práce a data, které jsou v ní využívána. Jak se již uvádí v úvodu, předložená práce řeší otázku odměňování pedagogických pracovníků v oblasti regionálního školství v ČR a následnou komparaci s vybranou zemí Evropské unie (dále jen EU), kterou je Finsko. Klíčovým aspektem pro výběr Finska byla nejen provedená reforma v oblasti odměňování v roce 2007 zaměřená na posílení kompetencí pedagogických pracovníků a následné motivaci pedagogů k vyššímu výkonu, ale také výborné výsledky žáků v rámci projektu PISA jak se uvádí v příloze 7.24 Finský i český vzdělávací systém včetně odměňování pedagogických pracovníků je různorodý a v mnohých aspektech odlišný. Oba systémy ovlivňuje především historie, kultura a místní podmínky. Tyto aspekty jsou také limitem pro předloženou komparativní analýzu. Předložená práce čerpá z množství dat a materiálů vycházejících ze studia odborné literatury včetně příslušného legislativního rámce vztahujícího se výhradně k oblasti regionálního školství. Jednotlivé materiály a data jsou použita v jednotlivých kapitolách práce. První oblast práce (první kapitola) čerpá ze studia odborné literatury a legislativy vztahující se k oblasti regionálního školství. Jedná se především o školský zákon25 a zákon o pedagogických pracovnících26, odbornou literaturu charakterizující vzdělávání obecně a data vycházející s materiálů dostupných na webových stránkách MŠMT (rozpočet kapitoly 333). Vzhledem k zaměření na oblast regionálního školství se nepracuje s materiály vztahující se k oblasti vysokého školství. Druhá oblast předložené práce (třetí kapitola) využívá při zpracování příslušnou legislativu týkající se odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství
27
. Data
a informace vycházejí ze statistických výkazů (výkaz P1-04) příslušné příspěvkové 24
Palečková, J., Tomášek, V., Blažek, R. : Národní zpráva Schopnost patnáctiletých žáků řešit problémy.
© Česká školní inspekce, [online]. Praha 2014,[cit. 2015-11-29]. Dostupné z www :< http://www.csicr.cz/getattachment/6268e5c6-0957-43f1-8462-528c5f7a9069 > 25 Především zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) 26 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 27 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění 23
organizace působící v regionálním školství a metodiky upravující oblast odměňování na základě osobního kontaktu s vedením školy Gymnázia, Vídeňská 47, Brno.28 Třetí oblast práce (čtvrtá kapitola) využívá k naplnění cíle materiály, které vychází z legislativního rámce, odborných článků, studií (Novela zákona č. 197/2014 Sb. o pedagogických
pracovnících,
nový
kariérní
systém
odměňování
pedagogických
pracovníků)29. Dále pracuje s materiály a daty určenými pro komparativní analýzu jednotlivých systémů odměňování Finska a České republiky30. Data a dokumenty, které se vztahují k systému odměňování ve Finsku, byla získána písemným kontaktem s pracovníkem Ministerstva školství a
kultury ve
Finsku (Ministry of Education
and Culture); jedná se o dokumenty Evropské komise31. V rámci komparativní analýzy obou systémů odměňování se pracuje s daty v absolutní hodnotě a výsledkem šetření má dojít ke zjištění, který systém odměňování lépe motivuje a hodnotí své pracovníky a jakým způsobem to provádí. Komparativní analýza vychází z dostupných statistických dat jednotlivých vzdělávacích systémů na úrovni Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci (OECD) a EU. Předmětem hodnocení a porovnávání systému odměňování obou zemí jsou údaje, vztahující se pouze k pedagogickým pracovníkům – učitelům, působících ve veřejném školství nikoliv ve školství soukromém. Hodnocení systémů odměňování na regionální úrovni vychází z mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED (International Standard Classification of Education) Tato klasifikace se používá při popisu a srovnávání vzdělávacích systémů ve světě.
28
Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25. května 2012 Národní institut pro další vzdělávání. Standard učitele a jeho místo v kariérním systému pedagogických pracovníkůonline]. © 2006,[cit. 2014-06-06]. Dostupné z www:< http://www.nidv.cz/cs/projekty/projektyesf/karierni-system/standard-ucitele-a-jeho-misto-v-kariernim-systemu-pedagogickych-pracovniku.ep/#_ftn1> 30 MŠMT. Principy normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2014[online]. Praha 2013,[cit. 2013-11-29]. Dostupné z www :< http://www.msmt.cz/dokumenty/metodickyvyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013-201 > 31 Teachers' and School Heads' Salaries and Allowances in Europe, 2013/14, Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education - odkaz bude uvedený v kapitole 4 29
24
3 SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ V této kapitole je podrobně zpracován systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství v ČR. Celý systém odměňování bude zaměřený výhradně na školy a školská zařízení, zřizovaná územními samosprávnými celky. V závěru kapitoly dochází k aplikování systému odměňování na příkladu konkrétní vybrané příspěvkové organizace, působící v regionálním školství.
3.1 Platná legislativa vztahující se pracovníků v regionálním školství
k odměňování
pedagogických
Odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství se řídí a vychází z několika právních předpisů. Mezi nejdůležitější legislativní normy patří: 32 Zákony: ● Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon). Uvedený zákon umožňuje finanční prostředky státního rozpočtu z kapitoly 333 MŠMT přidělovat krajskému a obecnímu školství do rozpočtů jednotlivých krajů, kombinací normativního a programového financování. ● Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce část šestá, § 109 až § 150 a § 224 odst. 2 v části desáté ZP- podrobněji odměňování mzdou obsahuje § 113 až § 121, odměňování platem – viz § 122 až § 137 a § 224 odst. 2, o odměně z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pojednávají § 111, § 138, o odměně za pracovní pohotovost § 140, ● Zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok. Zákon umožňuje přerozdělovat peněžní prostředky z kapitoly 333 rozpočtu přes MŠMT. Největší objem peněžních prostředků směřuje právě do regionálního školství viz graf 1. Nařízení vlády: ● Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění (změněno nařízením vlády č. 74/2009 Sb., č. 130/2009 Sb., č. 201/2009 Sb.). Nařízení upravuje kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací, zařazených do jednotlivých platových tříd, podmínky pro určení započitatelné praxe atd., 32
Fryč, J. Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd a podle katalogu prací [online]. Praha 2013, [cit. 2013-12-29]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013201 > 25
● Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy (nebo platu), o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 381/2010 Sb., jímž se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění. Nařízení upravuje podmínky pro uplatnění zvláštního způsobu určení platového tarifu a sjednávání smluvních platů, stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro pedagogické pracovníky, ● Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, v platném znění. Tímto nařízením se stanoví zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd zaměstnanců, kterým je za práci poskytovaný plat, Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Tímto prováděcím předpisem je ředitel školy zřizované MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti.
3.2 Struktura systému odměňování pedagogických pracovníků Odměňování pedagogických pracovníků se uskutečňuje prostřednictvím mzdových prostředků na základě jednotky výkonu. Mzdové prostředky získávají jednotlivé instituce působící v oblasti regionálního školství v podobě normativního financování.
3.2.1 Finanční toky škol a školských zařízení Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy poskytuje jednotlivým subjektům působícím ve školství, dle příslušného školského zákona33 ze státního rozpočtu (z kapitoly 333) na činnost státní příspěvek (dotaci)34. Největší objem peněžních prostředků směřuje právě do regionálního školství. Jedná se především o finanční prostředky pro školy a školská zařízení zřizované obcemi, kraji a svazky obcí a neinvestiční dotace soukromému
33
viz školský zákon §160 Veškeré hospodaření a nakládání s dotacemi podléhá kontrole dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
34
26
a církevnímu školství.35 a školská zařízení zřizované obcemi, kraji a svazky obcí a neinvestiční dotace soukromému a církevnímu školství.36 Finanční prostředky přidělené ze státního rozpočtu se poskytují na náklady spojené s výukou na dítě, žáka, studenta a v neposlední řadě na plat pro učitele a další náklady s tím spojené v podobě náhrady platů, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady, vyplývající z pracovněprávních vztahů apod.).37 Jeho výše je stanovena podle zřizovatele a typu školy. Mzdové výdaje tvoří stěžejní část finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu jednotlivým školám a školským zařízením, zřizovaným především kraji, obcemi nebo svazky obcí viz tabulka 1. Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky Školám a školským zařízením, zřizovaným územními samosprávnými celky, jsou finanční prostředky přidělované na základě tzv. Republikových normativů (viz tabulka 3). Republikový normativ je stanovený každoročně MŠMT a zveřejňuje se ve Věstníku. Normativ je výše výdajů připadající na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání.38 Vedle mzdových prostředků (dále jen MP) je státní příspěvek, který je normativně přidělen, určen k úhradě ostatních neinvestičních výdajů (dále jen ONIV). ONIV jsou spojené s výdaji na učební pomůcky, školní potřeby a učebnice pokud jsou poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů. Součet mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů společně tvoří neinvestiční výdaje (dále jen NIV).
35
viz podrobněji zákon č. 306/1999Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů 36 viz podrobněji zákon č. 306/1999Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů 37 Podrobněji viz§160 zákona č. 561/2004. Sb., školský zákon v platném znění 38 Podrobněji viz §161 zákona č. 561/2004. Sb., školský zákon v platném znění 27
Tabulka 3 Republikový normativ na rok 2014 Věková kategorie
MP celkem vč. odvodů Kč/žáka
NIV CELKEM Kč/žáka
ONIV celkem Kč/žáka
3 - 5 let
39 235
38 735
500
6 - 14 let
50 423
49 338
1 085
15 - 18 let
58 313
57 243
1 070
19 - 21 let
49 755
49 055
700
Pramen: upraveno autorkou dle Republikových normativů škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2014 uvedených na MŠMT 39
Školy a školská zařízení, zřizovaná územně samosprávnými celky, získávají finanční prostředky určené na odměňování pedagogických pracovníků na základě výpočtu tzv. krajského normativu. Krajský normativ40 se stanovuje v dané lokalitě Krajský úřad na příslušnou jednotku výkonu, která je tvořena základní částkou - ta je závislá na tom, o jakého žáka se jedná (dítě v mateřské škole, žáka v základní škole, v základní škole speciální, na střední škole apod.) a příplatkem - ten je závislý např. na druhu zdravotního postižení žáka a způsobu jeho integrace. Krajský normativ přímých výdajů na vzdělávání je určen z největší části na mzdové náklady a zákonné odvody s nimi související. Vedle mzdových prostředků je krajský normativ stejně jako republikový normativ tvořen součtem prostředků MP a ONIV. Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad zejména z: dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání, rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních.41 Normativ, jak již víme, je stanoven na jednotku výkonu. Normativ MP se stanoví vztahem: ●
u
škol
a
školských
zařízení,
jejichž
činnost
je
realizována
pedagogickými
i nepedagogickými pracovníky:
39
MŠMT. Principy normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2014[online]. Praha 2013,[cit. 2013-11-29]. Dostupné z www :< http://www.msmt.cz/dokumenty/metodickyvyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013-201 >
40 41
je upraven vyhláškou MŠMT č. 492/2005 Sb. o krajských normativech v platném znění viz. podrobněji §161 zákona č. 561/2004. Sb., školský zákon v platném znění 28
1
1
MP= 12 * ----------------- + -----------------Np * Pp
No * Po
● u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze pedagogickými pracovníky: 1 MP=12 * ---------------Np * Pp Legenda: Np - průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka, Pp - průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka, No - průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka, Po- průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka.42
3.2.2 Plat a jednotlivé složky platu pedagogického pracovníka Každý pedagogický pracovník je odměňován za svoji vykonanou práci prostřednictvím platu, který v sobě zahrnuje několik složek a to jak nárokových, tak nenárokových. Pedagogický pracovník musí splňovat podmínku odborné kvalifikace, spojenou s odborným vzděláním. Na základě této kvalifikace je pracovník zařazen do platové třídy a následně do platového stupně (dle započitatelné doby praxe). Podrobněji se téma rozpracuje v další části práce. Odměňování za práci formou platu uplatňují zaměstnavatelé, jejichž činnost je financována z veřejných zdrojů (v případě příspěvkových organizací je rozhodující míra financování z veřejných zdrojů), plat je poskytován ve veřejných službách a správě. Plat se nesmí určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši než stanoví ZP a právní předpisy, vydané k jeho provedení.43
42 MŠMT. Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 [online]. ©2013-2014, Praha, [cit. 2013-12-29]. Dostupné z www < http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomikaskolstvi/republikove-normativy-skol-a-skolskych-zarizeni-zrizovanych-4 > 43 Fryč, J. Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd a podle katalogu prací [online]. Praha 2013, [cit. 2013-12-29]. Dostupné z www: < http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013201 >
29
Odměňování formou mzdy uplatňují zaměstnavatelé, jejichž hlavní činnost směřuje ve většině případů k dosažení zisku, příkladem v regionálním školství jsou to soukromé školy. Zaměstnavatel volí takové formy a výši mzdy, které jsou pro něho optimální z hlediska dosahování zisku i z hlediska motivace zaměstnanců. 44 Legislativně je obecně výše platu zakotvena v § 122 Zákoníku práce, podle kterého plat pedagogickým pracovníkům určuje jejich zaměstnavatel, tedy ředitel školy. Dalším předpisem pro určování platu je nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a podle kolektivní smlouvy, pokud je odborová organizace při subjektu působícím ve školství zřízena. V neposlední řadě plat upravuje vnitřní (platový) předpis vydaný ředitelem školy v souladu s § 305 Zákoníku práce.
3.2.3 Katalog prací a požadovaná kvalifikace pedagoga Vymezení činností pedagogických pracovníků je dáno pracovní smlouvou a pracovní náplní. Stručnou charakteristiku činností pedagoga, včetně možnosti zařazení do platové třídy, najdeme v katalogu prací, který je základním a obecným předpisem.45 Pedagogické pracovníky v regionálním školství řadíme do dílu č. 2.16. - kategorie Výchova a vzdělávání, kde zařazení do platové třídy je povoleno v rozpětí 8-14. Tabulka 4 Platové třídy pedagogických pracovníků dle katalogu prací část, díl, povolání
Výchova a vzdělávání
platová třída
2.16.01 2.16.02 2.16.03 2.16.04 2.16.05
UČITEL VYCHOVATEL SPECIÁLNÍ PEDAGOG PEDAGOG VOLNÉHO ČASU ASISTENT PEDAGOGA
8-14 8-14 8-14 8-14 8-14
Pramen: dle Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě
44
Fryč, J. Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd a podle katalogu prací [online]. Praha 2013, [cit. 2013-12-29]. Dostupné z www: < http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013201 > 45 Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě 30
Jak již bylo výše uvedeno, každý pedagogický pracovník, aby mohl být zařazen do platového stupně a platové třídy, musí splňovat podmínku odborné kvalifikace, spojenou s odborným vzděláním. Kvalifikační požadavky upravuje NV č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Pro pedagogy, působící v oblasti regionálního školství, je důležitý kvalifikační požadavek od třídy 8. do třídy 14. : 8. platová třída zahrnuje požadavek střední vzdělání s maturitní zkouškou, 9. platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, 10. platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání, 11. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, 12. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, 13. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, 14. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.46
3.2.4 Platový tarif pedagogického pracovníka Platový tarif stanovuje § 5 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Platový tarif je rozhodující nárokovou složkou platu pedagogických pracovníků. Výše platového tarifu pracovníka je závislá na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce (určuje platová třída) a na míře praktických zkušeností, kterých nabyl předchozím výkonem práce (určuje platový stupeň). Platová třída Pracovník se do platové třídy zařazuje podle druhu sjednané práce v pracovní smlouvě47, do které je nejnáročnější část vykonávané práce zahrnuta nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. K zařazení do platové třídy je nezbytnou podmínkou splnění požadavku v podobě odborného vzdělání. Vedoucímu zaměstnanci přísluší zařazení do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.
46 47
NV č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Podrobněji §123 odst. 2 Zákoníku práce 31
Platový stupeň Pedagogický pracovník se po zařazení do platové třídy následně zařazuje do platového stupně48, a to podle dosavadní započitatelné praxe49. Do této doby se počítá také skutečná praxe, doba péče o dítě, doby výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Pokud je pracovník zařazený do platové třídy a následně do platového stupně, vzniká pracovníkovi nárok na plat v podobě tzv. nárokové složky. Do nárokových složek platu dále řadíme: příplatek za vedení (včetně zastupování) u vedoucích zaměstnanců, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli,
plat nebo náhradní volno za práci přesčas,
příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
zvláštní příplatek – u zaměstnanců, kteří vykonávají práce podle míry zátěže, příplatek za rozdělenou směnu, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, plat nebo náhradní volno za práci ve svátek. 50 Výše uvedené nárokové složky platu vycházejí z legislativy upravující odměňování pracovníků ve školství, která již byla zmíněna v předchozí podkapitole. Další složku, která tvoří plat učitele, se označuje jako tzv. složku nenároková. Ta je obvykle tvořena osobním příplatkem, odměnou za nadstandardní výkon, který není uveden v náplni práce. Dalším příplatkem je třídnictví, to se však specifikuje jako zvláštní příplatek. Příplatek za třídnictví51 patří mezi zvláštní příplatky, které jsou zařazeny do přímé vyučovací povinnosti. Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. 48
v souladu s ustanovením § 123 odst. 4 Zákoníku práce podrobněji § 4 odst. 2 až 9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě 50 Fryč, J. Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd a podle katalogu prací [online]. Praha 2013, [cit. 2013-12-29]. Dostupné z www :< http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-k-odmenovani-c-jmsmt-11705-2013-201 > 51 poskytování příplatku za třídnictví upravuje § 129 zákoníku práce, § 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a příloha č. 4 k tomuto vládnímu nařízení. 49
32
Nenárokové složky, především osobní příplatek a odměna, se pracovníkovi přiznávají podle kladného hodnocení plnění pracovních úkolů a z pozitivních hodnocení veškerých výchovně vzdělávacích činností vedením školy. Měřítkem mohou být hospitace a výsledky kontrol České školní inspekce. Osobní příplatek je nenároková složka platu, kterou může zaměstnanci přiznat ředitel školy na základě spokojenosti s dosavadní prací, pokud se pedagog aktivně zapojuje do standardní a nestandardní výchovně vzdělávací služby. Je to ovšem individuální rozhodnutí, závislé na konkrétních podmínkách příslušného subjektu. Nařízením vlády č. 381/2010 Sb., došlo ke změně v nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. NV přineslo, kromě nových stupnic platových tarifů pro pedagogické pracovníky, tři podstatné změny: -
nechalo na zaměstnavateli rozhodnutí o výjimečném zařazení zaměstnance do platové třídy, který nesplňuje vzdělání stanovené pro výkon prací v jednotlivých platových třídách až na dobu 4 roků,
-
zaměstnavateli poskytlo možnost, aby si zvolil jiný systém určení platového tarifu a podle něho určoval zaměstnanci platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů, stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy- upravuje ustanovení § 6 o zvláštním způsobu určení platového stupně,
-
umožnilo zaměstnavateli sjednat se zaměstnancem smluvní plat, který nahrazuje určení platu zaměstnavatelem ve složení a za podmínek stanovených zákonem.52
Pro ilustraci se uvádí graf 2, který sleduje vývoj platu pedagogického pracovníka v regionálním školství v letech 2004-2014.
52
Tomší, I. Nová ustanovení pro poskytování platu podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě online]. Praha 2011,[cit. 2013-12-29]. Dostupné z www : < http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013-201 > 33
Graf 2 Vývoj průměrného měsíčního platu pedagogického pracovníka v RgŠ v letech 20042014
Pramen: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2014. Dostupné z www :
3.3 Systém odměňování na příkladu vybrané příspěvkové organizace Vybraným subjektem pro aplikaci systému odměňování je příspěvková organizace Gymnázium, Brno, Vídeňská 47. Zřizovatelem je Jihomoravský kraj se sídlem v Brně. Zřizovací listinu vydala Rada Jihomoravského kraje dne 16. 5. 2005. Hlavní účel vybrané organizace je všeobecně vzdělávací vnitřně diferencovaná škola, která připravuje i pro výkon některých činností ve správě, kultuře a v dalších oblastech. Činnost je upravena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a prováděcími předpisy k němu, zejména vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění (dle Zřizovací listiny školy). Druhy a typy studia, které škola poskytuje, jsou pouze denního typu. 53 53
Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Zřizovací listina příspěvkové organizace Jihomoravského kraje. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47 [online]. Brno 2005,[cit. 2014-01-20]. Dostupné z www < http://www.gvid.cz/wpcontent/uploads/2012/07/z%C5%99izovac%C3%AD-listina.pdf >
34
Gymnázium poskytuje všeobecné čtyřleté studium a studium šestileté. Kapacitu školy tvoří 585 žáků a 19 tříd. Pedagogická a odborná způsobilost školy je 100%. To znamená, že všichni pedagogičtí pracovníci splňují podmínky zákona o pedagogických pracovnících.54 Hospodaření školy se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a financování je zajištěno dotacemi poskytnutými zřizovatelem na provoz školy a dotacemi ze státního rozpočtu na mzdy, odvody a přímými náklady na vzdělání. Škola má také doplňkové zdroje v podobě sponzorských darů a pronájmu sportovního zařízení. Příspěvková organizace vykonává činnost střední školy a školní jídelny - výdejny. Činnost subjektu se řídí školským zákonem. Statutárním orgánem organizace je ředitel. Ředitele jmenuje a odvolává Rada Jihomoravského kraje na základě výsledků konkurzního řízení.55 Gymnázium vykázalo ke dni 31.12.2013 celkový přepočtený počet zaměstnanců 51,79, z toho 40,693 přepočtených pedagogických zaměstnanců a 11,097 nepedagogických pracovníků. Prostředky na platy za rok 2013 činily celkem 16831,25 tis. Kč z toho platy pedagogických pracovníků 14714,335 tis. Kč a nepedagogických pracovníků 2116,335 tis. Kč. Vyplacené ostatní platby za provedenou práci činily celkem 1184,972 tis. Kč, z toho vyplaceno pedagogickým pracovníkům 309,045 tis. Kč a nepedagogickým pracovníkům 875,927 tis. Kč. Celkem vyplaceno na platy, mzdy a ostatní provedenou práci 18016,222 tis. Kč.56 Při odměňování se školský subjekt řídí platným vnitřním platovým předpisem s účinností od 1.června 2012.
3.3.1 Vnitřní platový předpis vybrané organizace Vnitřní platový předpis vydává ředitel gymnázia v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, a v souladu s nařízením vlády ČR č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění.57
54
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Zřizovací listina příspěvkové organizace Jihomoravského kraje. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47 [online]. Brno 2005,[cit. 2014-01-20]. Dostupné z www < http://www.gvid.cz/wpcontent/uploads/2012/07/z%C5%99izovac%C3%AD-listina.pdf > 56 Zpracováno dle čtvrtletního výkazu o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství P1-04 k 31.12.2013, Gymnázium, Vídeňská 47, Brno 57 Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012. 55
35
Rozsah působnosti Předpis upravuje platové poměry zaměstnanců gymnázia. Předpis blíže stanoví: -
pravidla pro určení tarifu a stanoví pravidla platového stupně,
-
započítání praxe do doby rozhodné pro určení platového tarifu,
-
podmínky pro poskytování osobního příplatku,
-
podmínky pro poskytování příplatku za vedení,
-
podmínky pro poskytování zvláštních příplatků,
-
podmínky poskytování specializačních příplatků,
-
podmínky určování práce přesčas
-
podmínky přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah,
-
společná, přechodná a závěrečná ustanovení.58
3.3.2 Pravidla pro určení platového tarifu a stanovení pravidla platového postupu Vybraná organizace určuje platový tarif svým pedagogickým pracovníkům v souladu s NV § 6. Zaměstnanci přísluší platový tarif dle následující uvedené tabulky 5: Tabulka 5 Platové stupně a platové tarify pedagogických pracovníků platový stupeň
započitatelná praxe
platová třída 12
platová třída 13
1
do 6 let
20600
20950
2
do 12 let
20600
21050
3
do 19 let
20700
21680
4
do 27 let
21880
23530
5
nad 27 let
23750
25700
Pramen: Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25. května 2012.
Zařazení zaměstnanců do jednotlivých kategorií je dáno platným katalogem prací, a to podle nejsložitější práce uvedené v pracovní náplni. Zápočet praxe do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně se řídí §4 NV. Míru započitatelné předchozí praxe provádí zaměstnavatel u konkrétního zaměstnance vždy individuálně.
58
Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012.
36
3.3.3 Jednotlivé složky platu Osobní příplatek slouží jako výjimečné ocenění práce zaměstnanců, kteří dlouhodobě dosahují výjimečně dobrých pracovních výsledků nebo výraznou měrou plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci. Kritéria pro přiznání těchto příplatků má vybraná organizace následující: -
důsledná a efektivní koordinace úkolů, do jejichž plnění je zapojen větší počet zaměstnanců,
-
výjimečně kladné výsledky kontrolní činnosti, zejména v oblastech, podle kterých je škola hodnocena kontrolními orgány nebo zřizovatelem.
Osobní příplatek se může snížit nebo odebrat, pominou-li zmíněné důvody pro jeho přiznání.59 Osobní příplatek se může snížit nebo odebrat v případě, že se zjistí, že zaměstnanec nedodržuje školské a obecně závazné předpisy, vnitřní normy školy, případně pokyny vedoucích pracovníků. Dále pokud nezajišťuje jejich přenos žákům školy a jejich zákonným zástupcům. V případě změny úvazku je osobní příplatek přepočten koeficientem jeho úvazku. Výše osobního příplatku se přiznává vždy pro konkrétní období uvedené v platovém výměru, a to tak, aby v rámci přiděleného mzdového fondu byla zachována efektivní možnost ohodnotit formou mimořádné odměny splnění konkrétních úkolů zadaných vedením školy.60 Příplatek za vedení náleží vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele. Dále příplatek přísluší vedoucím zaměstnancům zaměstnavatele dle §11, odst. 4 ZP podle stupně řízení a náročnosti řídící práce vyjádřené v pracovní náplni a postavením v organizačním řádu školy, příplatek za vedení dle §124 odst. 3 ZP. Výše příplatku se stanovuje individuálně a zohledňuje se náročnost a rozsah řídící práce. Uvedený přípatek náleží také zaměstnanci, který je oprávněn kontrolovat, řídit a organizovat práci jiných zaměstnanců.61
59
Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25. května 2012. Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012. 61 Faltýsek, P Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012. 60
37
Zvláštní příplatek – příplatek za třídnictví se poskytuje zaměstnanci, který soustavně vykonává práci třídního učitele dle § 129 ZP a § 8 NV nejméně jeden celý měsíc. Výše příplatku za třídnictví se učiteli v prvním a maturitním ročníku stanovuje na 650,- Kč. Třídnímu učiteli v jiné třídě na 550,- Kč. Uvedený příplatek může být snížen na 400,- Kč v případě opakovaného zjištění nezodpovědně vykonané práce. Při vykonávání třídního učitele ve více třídách přísluší zaměstnanci jen jeden příplatek ve výši 1000,- Kč.62 Prací přesčas se rozumí v souladu s § 78 odst. 1 písm. I) ZP práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho předchozím souhlasem nad stanovenou týdenní dobu. Za přesčasovou práci náleží zaměstnanci plat, zvýšený o příplatek dle § 127 ZP. Pokud se dohodne zaměstnanec a zaměstnavatel na čerpání pracovního volna za práci přesčas, musí být volno čerpáno do 3 kalendářních měsíců po výkonu takové práce. Čerpá-li zaměstnanec takové volno, nepřísluší mu již příplatek za tuto práci. Při sportovních zájezdech a jiných vícedenních exkurzích jsou zaměstnanci placeni tak, jako by pracovali ve škole. Práce nad rámec pracovní doby, zahrnující výkon dohledu nad žáky a pohotovost, je řešena dohodou o provedení práce. Výjimkou jsou zahraniční výjezdy žáků, kdy za práci přesčas je v souladu s požadavky zřizovatele a s odvoláním na metodický pokyn č.j. 16 741/97-20 čerpáno náhradní volno v průběhu nejbližších prázdnin.63 Podmínky přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah - každá skutečně odučená vyučovací hodina, označená v úvazku jako nadúvazková z pohledu základního úvazku (21 vyučovacích hodin), se stává přespočetnou hodinou. Každá vyučovací hodina, vykázaná ve výkazu práce pedagogických pracovníků, je v kolonce odborné suplování, schválená pracovníkem pověřeným zpracováním výkazů, se stává přespočetnou. Za takovou hodinu náleží zaměstnanci příplatek dle § 133 ZP ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Ředitel školy může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše však 4 hodiny týdně.64 Plat se v uvedené organizaci vyplácí vždy 12. dne v kalendářním měsíci. Pokud termín výplaty připadá na sobotu a neděli, posouvá se na pátek, předcházející tomuto dni. Zmíněný platový předpis se ukládá tak, aby do něj mohli zaměstnanci nahlížet. V následující tabulce 6
62
Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012. Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012. 64 Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25.května 2012. 63
38
je vyčíslené skutečné čerpání celkového objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků ze státního rozpočtu gymnázia v roce 2013 včetně přepočteného počtu zaměstnanců v dané organizaci. Tabulka 6 Celkový objem prostředků na platy pedagogů ze SR v tis. Kč v roce 2013 přepočtený počet pedagogických pracovníků
40,693
jednotlivé složky platu
čerpání prostředků na platy v tis. Kč
% z celkového objemu na platy
14707,335 9450,702 2168,795 489,554 1517,569
100% 64% 15% 3% 10%
385,405 106,01 526,454 18,065 44,781
3% 1% 3,50% 0,10% 0,40%
platy zaměstnanců celkem platové tarify náhrady platů osobní příplatky odměny příplatky za vedení a zastupování zvláštní příplatky příplatky za přespočetné hodiny platy za přesčas ostatní příplatky
Pramen: autorka dle výkazu P1-04, Gymnázium, Vídeňská 47, Brno
Z výše uvedené tabulky 6 vyplývá, že za kalendářní rok 2013 nejvíce prostředků organizace vyplácela na tarifech, následně na náhradách platu a 10 % tvoří odměny. Zanedbatelnou část ve výši 3 % z celkových vyplacených prostředků na platy pedagogických pracovníků pak tvoří příplatky za vedení, zastupování a osobní příplatky. Výše nárokových složek činí 83 % a nenárokových 17 % z celkového objemu prostředků na platy v daném vzdělávacím subjektu. Organizace, jak se uvádí v platovém předpise, výši osobního příplatku přiznává vždy pro konkrétní období uvedené v platovém výměru, a to tak, aby v rámci přiděleného mzdového fondu byla zachována efektivní možnost ohodnotit formou mimořádné odměny splnění konkrétních úkolů zadaných vedením školy. Z toho také vyplývá, že se snaží motivovat své pracovníky k svědomitému plnění zadaných úkolů právě finanční odměnou. 65
65
Faltýsek, P. Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25. května 2012. 39
3.3.4 Výpočet prostředků na platy pedagogů vybrané organizace Z výše uvedených poznatků dojde k názornému předvedení metodiky výpočtu prostředků na platy pedagogických pracovníků vybrané organizace na rok 2014. Prostředky na platy jsou součástí mzdových prostředků, které tvoří přímé výdaje na vzdělávání, přidělované ze státního rozpočtu za podmínek stanovených státním rozpočtem. Při stanovení rozpočtu školy na platy pedagogů se vychází ze skutečných údajů z rozpočtu školy na rok 2014. Organizace v tomto roce vykazuje 47,16 normativní počet pedagogických pracovníků (tj. přepočtený počet pedagogů na úvazek). Přepočtený stav pedagogických pracovníků, je přepočtený stav na 8hodinovou pracovní dobu podle výše přímé vyučovací povinnosti (21 hodin dle přímé pedagogické činnosti). Vzorec po výpočet prostředků na platy pedagogů je následující: Prostředky na platy = 12* Pp * PPpp ________________ Legenda: 12 – počet měsíců v ka1endářním roce Pp- průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (je tvořena složkou K1a K2) K1- průměrná měsíční výše nárokových složek platů pedagogických pracovníků K2- průměrná měsíční výše nenárokových složek platů pedagogických pracovníků PPpp- přepočtený počet pedagogických pracovníků66 K1 - nároková složka platu (24091,- Kč) se stanovuje podle skutečného zařazení pedagogických pracovníků v platových třídách a stupních vykázaného jednotlivými organizacemi v rozvahách o počtu zaměstnanců k lednu 2014. Příplatky za vedení a ostatní příplatky se stanovují z průměrné hodnoty, uvedené ve výkazu P1-04 pro daný druh školy a školského zařízení. K2 - nenároková složka platu (2050,- Kč) byla zvýšena o 200 Kč vzhledem k disponibilním zdrojům.67 66
Vzorec upraven ýautorkou dle Bendová, J. Normativní rozpis rozpočtu PVV na rok 2014[online].31.3.2014,[cit. 2014-11-20]. Dostupné z www < http://www.jmskoly.cz/organizace/org1270/oddeleni rozpoctu a financovani/normativni-rozpis-rozpoctu-pvv-na-rok-2014> 67 Karas, J. a kol. Rozpis rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání pro rok 2014 [online].26.2.2014,[cit. 2014-1120]. Dostupné z www < http://www.jmskoly.cz/organizace/org-1270/oddeleni_rozpoctu_a_financovani/rozpisrozpoctu-primych-vydaju-na-vzdelavani-r-2014 > 40
Výpočet prostředků na platy ve vybrané vzdělávací instituci:
Prostředky na platy pedagogických pracovníků = 12*(24091+2050)*47,15=14 790 578,-Kč Platy pedagogů pro rok 2014 celkem = 14 790 578-130 000+40 000=14 700 578,- Kč Z prostředků na platy pedagogů se odečetlo 130 000,- Kč na OON (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti). Došlo k úpravě pracovních úvazků na 45,16 přepočteného počtu pedagogických pracovníků. Dále byly k prostředkům na platy připočítány prostředky určené na občerstvení u maturitní zkoušky a to ve výši 40 000,- Kč (tj. 80 žáků x 500,- Kč).68 Výpočet prostředků na platy je složitější a koeficienty a reálné údaje pro stanovení rozpočtu jsou uvedené v Příloze 3.
3.4 Hodnocení pracovníků
současného
systému
odměňování
pedagogických
Stávající systém odměňování pedagogických pracovníků, který se podrobněji představil na konkrétním příkladu organizace, působící v regionálním školství, se zakládá na tarifním způsobu odměňování. Výše platu pedagoga se určuje platovou třídou a platovým stupněm. Rozhodující je druh vykonávané práce uvedený v pracovní smlouvě a dosažená praxe v oboru. Základní výše platu pedagoga je tedy striktně daná. Pedagog nemůže základní výši platu ovlivnit. Současný systém odměňování je tedy postavený především na kvalifikačních předpokladech pedagoga, který je pro českou praxi dosud zásadní, a to nejen pro stanovení výše platu jednotlivého pedagoga, ale také pro činnost, kterou vykonává. Největší část platu pedagoga tvoří právě jeho tarif, který je určující vzděláním jednotlivce a délkou jeho dosažené praxe v podobě platového stupně. Školské zařízení, které plat pedagogovi poskytuje v rámci regionálního školství (v této části práce se zohledňuje platový tarif pedagoga na střední škole, působící ve veřejném školství), odměňuje učitele v platové třídě 13. a 14. dle NV č. 564/2006 Sb.69 68
Bendová, J. Normativní rozpis rozpočtu PVV na rok 2014[online].31.3.2014,[cit. 2014-11-20]. Dostupné z www < http://www.jmskoly.cz/organizace/org-1270/oddeleni rozpoctu a financovani/normativni-rozpisrozpoctu-pvv-na-rok-2014> 69 Podrobněji viz.NV č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
41
Zařazení do obou platových tříd se podmiňuje vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu, jak uvádí zmíněné NV . V následujících dvou tabulkách 7 a 8 se bude sledovat vývoj a výše tarifního platu pedagoga v období 2013 až 2015 po pravidelném zákonném zvýšení. Tabulka 7 Vývoj platu pedagoga ve 12. platové třídě v letech 2013 - 2015 Platová třída 12
rok 2013
platový stupeň
započitatelná praxe
1 2 3 4 5 6
do 6 let do 12 let do 19 let do 27 let nad 27 let nad 32 let
rok 2014
rok 2015
platová třída 12 platová třída 12 platová třída 12 20600 20600 20700 21880 23750 0
21000 21700 22800 24280 26350 0
21530 22280 23430 25000 27250 27940
Pramen: autorka dle NV č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Výše uvedená tabulka 7 vypovídá o rostoucím platu ve všech platových stupních 12. platové třídy v letech 2013 - 2015. V roce 2015 přibyl šestý platový stupeň a rozpětí odměňování se zvýšilo i na pedagogy působící v oblasti školství déle jak 32 let. Tím došlo k zatížení rozpočtu u školských zařízení, disponujících starší věkovou strukturou pedagogů. Rozšíření škály platových stupňů může být demotivujícím prvkem především pro mladou generaci pedagogů. Následující tabulka 8 uvádí vývoj platu pedagoga ve 13. platové třídě v období tří let: Tabulka 8 Vývoj platu pedagoga ve 13. platové třídě v letech 2013 - 2015 Platová třída 13 platový stupeň
započitatelná praxe
rok 2013 platová třída 13
1 2 3 4 5 6
do 6 let do 12 let do 19 let do 27 let nad 27 let nad 32 let
20950 21050 21680 23530 25700 0
rok 2014
rok 2015
platová třída 13 platová třída 13 21450 22350 23980 26030 28500 0
22050 23030 24700 26840 29500 30230
Pramen: autorka dle NV č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
42
Výše uvedená tabulka 8 vypovídá o rostoucím platu ve všech platových stupních 13. platové třídy v letech 2013 - 2015. V roce 2015, stejně jako ve 12. platové třídě, došlo k přidání šestého platového stupně a rozpětí odměňování se zvýšilo i na pedagogy působící v oblasti školství déle jak 32 let. S rostoucím platovým stupněm roste i výše platu, dochází ke zvýhodnění pedagoga s vyšším počtem let odpracované praxe. Není zde zohledněný výkon pedagoga ani jeho sebevzdělávání. V obou uvedených tabulkách 7 i 8 je viditelný rostoucí vývoj platů pedagogických pracovníků v letech 2013 - 2015. Je patrné, že dochází k pravidelnému zákonnému zvýšení platů v průměru o 3 %. Současný systém platových tarifů fakticky pokračuje v tradici platového systému před rokem 1990. Dochází k pravidelné valorizaci částek jednotlivých platových stupňů. Současně tvoří tzv. tabulkový plat naprosto dominující složku jeho měsíční odměny. Celkově tak současný systém odměňování stojí na principu rovnostářského přístupu ke všem pedagogům bez ohledu na jejich pracovní výkon. Teoreticky mohou ředitelé a vedoucí pracovníci škol stanovovat odměny, fakticky však nemají ve svých fondech na tento způsob motivace dostačující finanční prostředky. Pozitivním prvkem současného systému odměňování je relativní průhlednost stanovených tarifů a jejich pravidelné navyšování. Každý zájemce o profesi pedagoga tak může poměrně snadno zjistit, jaký ho čeká systém odměňování a případný platový vývoj. Tato skutečnost nicméně, nevyvažuje výše uvedená negativa. Celkově se jeví systém odměňování pedagogických pracovníků v současné České republice velmi nepružný a postavený na pevných tarifních stupních bez možnosti výrazné motivace k výkonu pedagogických samotných.
3.5 Dílčí shrnutí kapitoly Odměňování pedagogických pracovníků se uskutečňuje prostřednictvím mzdových prostředků dle jednotky výkonu. Mzdové prostředky získávají jednotlivé instituce, školy a školská zařízení v podobě normativního financování.
43
Školy a školská zařízení zřizovaná územně samosprávnými celky získávají finanční prostředky určené na odměňování pedagogických pracovníků na základě výpočtu tzv. krajského normativu. Stanovení platu pedagoga podléhá podmínce splnění kvalifikace v podobě odborného vzdělání. Na základě této kvalifikace je pracovník zařazen do platové třídy a následně do platového stupně na základě započitatelné doby praxe. Plat pedagoga je určen především platovým tarifem, který tvoří nárokovou složkou platu. Další složka, kterou je plat pedagoga tvořen, je označována jako složka nenároková, nejčastěji v podobě osobního příplatku či odměny. Kapitola obsahuje praktickou aplikaci systému odměňování pedagogických pracovníků na příkladu
vybrané
organizace
působící
v oblasti
regionálního
školství.,
kterou
je Gymnázium, Vídeňská 47, Brno. Systém odměňování gymnázia je zpracovaný na základě mzdového předpisu s využitím reálných hodnot finančních prostředků na platy pedagogů za rok 2013 a 2014. V závěru se současný systém odměňování uplatňovaný v České republice jeví jako velmi nepružný a postavený na pevných tarifních stupních bez možnosti výrazné motivace k výkonu pedagogických samotných.
44
4 POROVNÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ S VYBRANOU ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Pro komparaci systému odměňování pedagogických pracovníků bylo vybráno Finsko. Zdejší systém odměňování je založený především na podpoře dovedností a znalostí jednotlivých pedagogických pracovníků, posílení jejich kompetencí a následné motivaci pracovníků k vyššímu výkonu. Finský vzdělávací systém patří mezi nejlépe hodnocené ve výzkumech Programu mezinárodního hodnocení žáků Programme for International Student Assessment (dále jen PISA)70 viz příloha 7.
4.1 Výchovně vzdělávací soustava na regionální úrovni Finsko a ČR Při srovnávání systémů odměňování pedagogických pracovníků ve školství se vychází, v rámci statistických dat a údajů ze standardní mezinárodní klasifikace stupňů vzdělávání International Standard Classification of Education (ISCED - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Tato klasifikace se používá při srovnávání vzdělávacích systémů ve světě. ISCED rozlišuje 7 úrovní podle stupně vzdělávání, jak uvádí tabulka 9: Tabulka 9 Kód úrovně vzdělávání dle ISCED Kód úrovně vzdělávání dle ISCED 0 1
Úroveň vzdělání a název úrovně
Identifikace typu školského zařízení pro české školství
Preprimární vzdělání Primární vzdělání
mateřské školy a veškerá předškolní zařízení 1. stupeň základní školy 2. stupeň základní školy, 1. - 4. Ročník Nižší sekundární vzdělání 2 8letých středních škol gymnázia, 5.-8.ročník, 8letých gymnázií, střední Vyšší sekundární vzdělání a střední odborné školy, 1.– 4. ročníku 6leté 3 konzervatoře jazykové školy v rámci denního pomaturitního Postsekundární neterciární vzdělání 4 studia, rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT poslední ročníky konzervatoře ukončené Terciární vzdělání krátký cyklus 5 absolutoriem Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň vyšší odborné školy (diplomovaní specialisté) 6 Pramen: upraveno autorkou dle ČSÚ, Mezinárodní klasifikace vzdělávání CZ ISCED 201171
70
Projekt PISA je považován za největší a nejdůležitější mezinárodní výzkum v oblasti měření výsledků vzdělávání. Je zaměřený na zjišťování úrovně kompetencí patnáctiletých žáků, kteří se ve většině zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky. ČŠI. Mezinárodní šetření PISA 2015 v České republiceonline]. ©2013,[cit. 2015-05-29]. Dostupné z www: < http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodnisetreni/PISA/Mezinarodni-setreni-PISA-2015-v-Ceske-republice> 71 Český statistický úřad. Klasifikace vzdělávání CZ- ISCED 2011online]. Aktualizace dne 16.4. 202014,[cit. 2014-11-30]. Dostupné z www < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_vzdelani_cz_isced_2011> 45
Mezinárodní klasifikace vzdělávání se uplatňuje od roku 1976. Zkratka ISCED (International Standard Classification of Education) je mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání. Patří mezi ekonomické a sociální ukazatele klasifikací Organizace spojených národů (dále jen OSN). Klasifikace ISCED byla oficiálně přijata Generální konferencí členských států UNESCO. Za rozvoj, údržbu a aktualizaci zodpovídá Statistický úřad při UNESCO (UIS). Od roku 2014 klasifikace vzdělání CZ-ISCED 2011 nahrazuje klasifikaci ISCED 97 v částech týkajících se úrovní vzdělání. Obory vzdělání se i do budoucna kódují podle klasifikace ISCED 97.72 Samotná klasifikace ISCED zařazuje vzdělávací programy podle jejich obsahu, a to na úrovni vzdělávání a oboru vzdělání. 73 Základní jednotkou uvedenou v mezinárodní klasifikaci vzdělávání je vzdělávací program. Samotné vzdělávací programy se definují na základě jejich obsahu jako skupina nebo soubor vzdělávacích aktivit. Stanoveným cílem může být příprava pro další studium, kvalifikace pro výkon určitého povolání nebo pouze rozšíření znalostí. Dosažená úroveň vzdělání koresponduje s absolvováním konkrétního vzdělávacího programu. Hlediska pro určení úrovně programu se vymezují věkem účastníka, kvalifikací pedagogických pracovníků, typu následného vzdělávání apod.74 V rámci komparace systému obou zemí se omezí klasifikace stupňů v oblasti školství na oblast regionálního vzdělávání: ISCED 0 - preprimární vzdělávání (předškolní vzdělávání) ISCED 1 - primární vzdělávání (první stupeň povinného vzdělávání) ISCED 2 - nižší sekundární vzdělávání (druhý stupeň povinného vzdělávání) ISCED 3 - vyšší sekundární vzdělávání (v ČR střední školství).75
72
Český statistický úřad. Klasifikace vzdělávání CZ- ISCED 2011online]. Aktualizace dne 16.4. 202014,[cit. 2014-11-30]. Dostupné z www: < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_vzdelani_cz_isced_2011> 73 Český statistický úřad. ISCED (International Standard Classification of Education) [online]. Aktualizace dne 16.4.2014,[cit. 2014-11-29]. Dostupné z www:
74 Český statistický úřad. Metodika -Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97online]. Aktualizace dne 15.4. 2008,[cit. 2014-11-19]. Dostupné z www: < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97> 75 ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.opvk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005> 46
ISCED 0 - preprimární vzdělávání (předškolní vzdělávání) Ve Finsku začíná předškolní vzdělávání jeden rok před zahájením povinné školní docházky obvykle v šesti letech věku dítěte. Délka vzdělávání je jeden rok a ze zákona jej zabezpečují obce bezplatně. Rodiče mohou volit denní centra nebo rodinné skupiny, které jsou zpoplatněny a rodiče je hradí ze svých rozpočtů. Národní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je stanoven Finskou národní radou pro vzdělávání. Pokud děti bydlí více jak 5 km od školy, mají nárok na bezplatnou dopravu.76 Předškolní vzdělávání se tedy stejně jako v ČR poskytuje do 6 – 7 let věku dítěte. Co se týče úhrady za uvedené vzdělávání, není ani v tomto ohledu rozdíl. Oba stupně se rozcházejí pouze v bezplatné dopravě do zařízení, pokud je dítě z větší vzdálenosti. Získávají se zde základní dovedností, znalosti v souladu s věkem. ISCED 1 - primární vzdělávání (první stupeň povinného vzdělávání) Povinná školní docházka trvá 9 let a dělí se do dvou stupňů. Školní docházka se zahajuje v 7 letech věku dítěte a končí v 16 letech. Výuka cizího jazyka je povinná a učí se kromě mateřského jazyka také dva další cizí jazyky. Na prvním stupni se začíná s výukou jednoho cizího a na druhém stupni se pokračuje výukou druhého. 77 Klasifikovaní jsou žáci až od třetí třídy základní školy.78 Vyučování trvá osm až deset vyučovacích hodin denně. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Mezi jednotlivými hodinami jsou 15 minutové přestávky. Vyučovacím jazykem jsou většinou finština nebo švédština.79 Tímto vzděláváním, stejně jako v ČR, se zahajuje rozvoj základních dovedností v podobě čtení, psaní, počítání, dále rozvoj základních postojů. Odlišnosti se nalézají ve struktuře a obsahu primárního vzdělávání, míře diferenciace ve výuce a v dalších klíčových prvcích vzdělávání.
76
Ministry of Education and Culture [online]. Helsinki,[cit. 2015-03-10]. Dostupné z: 77 Konopásková, A. Finské vzdělávání v kostce. online]. Praha 2013,[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www: < http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2013/Zp1305pIIa.pdf > 78 Bizíková, L. Finský vzdělávací systém online].[cit. 2014-12-04]. Dostupné z www: < http://www2.statpedu.sk/buxus/docs/sys_vzdel_v_zahranici/system_vzdelavania_Finsko.pdf> 79 ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.opvk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005> 47
ISCED 2 - nižší sekundární vzdělávání (druhý stupeň povinného vzdělávání) Zahajuje se ve věkovém rozmezí 10 až 12 let. Délka druhého stupně se pohybuje mezi dvěma až šesti roky. Nižší sekundární stupeň vzdělávání je ve Finsku oproti primárnímu vzdělávání poměrně rozmanitý a jeho rozdílnost značná. Počet hodin určených jednotlivým předmětům se různí. Tento stupeň vzdělávání lze ukončit závěrečnou zkouškou. Školní rok začíná v polovině srpna a končí na začátku června. Školní týden trvá 5 dní.80 Školní rok v ČR začíná v září a končí v červnu. Věkové rozmezí tohoto vzdělávání se pohybuje mezi 12 až 15 rokem věku. I v tomto stupni vzdělávání se nalézají rozdílnosti, zejména ve věkovém rozmezí žáků, ve způsobu ukončení a v organizaci školního roku, délce studia. ISCED 3 - vyšší sekundární vzdělávání (střední školy, odborné školy) Vyšší sekundární vzdělávání navazuje na ukončení povinné školní docházky. Vyšší sekundární vzdělávání poskytuje všeobecné vzdělávání nebo další odborné vzdělávání. Uskutečňuje se ve věku 16 až 19 let. Maturitní zkouška je vypracovávána na národní úrovni, kde její kontrolu vykonává centralizovaný orgán. Přihlašování se děje prostřednictvím společného systému podávání přihlášek. Rozsah učiva je na tři roky, ale tato studia se mohou realizovat ve dvou, třech nebo čtyřech letech. Studenti mohou pokračovat ve studiu buď jako skupina nebo jednotlivě.81 V ČR se středoškolské vzdělávání pohybuje ve věkovém rozpětí 15-19 let. Přijímání ke studiu závisí na typu zvolené školy. Přihlášky se tedy podávají individuálně. Rozdíl je tedy ve způsobu přijímání žáků, v obsahové stránce vzdělávání.
I přesto, že se oba systémy v mnohém liší, dá se nalézt i vzájemná podobnost. Vzdělávacímu systému v ČR komplikuje své fungování především značný výběr dle typu a zaměření škol, které zásadně prohlubuje nerovnosti ve vzdělávání.
80
ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.opvk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005> 81 ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.opvk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005>
48
Komparace systémů jak ve vzdělávání, tak v odměňování v oblasti školství, vyžaduje respekt historických aspektů jednotlivých států. Ty se týkají především rovnosti přístupu ke vzdělávání, posilování vzdělávání v souvislosti s rozvojem klíčových kompetencí, respektování potřeb nejen žáků, studentů, ale i pedagogů samotných. Nezbytné jsou také vazby na trh práce a konkurenceschopnost.
4.1.1 Obecná charakteristika školství ve Finsku Kořeny finského vzdělávacího systému sahají až do 14. století, kdy bylo Finsko součástí Švédského království.82 Ve Finsku měla výhradní právo na poskytování vzdělávání církev. Jejím úkolem byla především výuka čtení, psaní, počítání ve finském jazyce. Státní školství se ve Finsku začíná formovat od roku 1860. Od tohoto roku se datuje vznik první střední školy, na které se vyučovalo ve finském jazyce.83 V roce 1917 došlo k vyhlášení nezávislosti na Rusku, které se velkou měrou promítlo právě do školství. V roce 1919 byla vydaná obecná ustanovení, která vymezovala povinnou školní docházku a také studium na gymnáziích jako bezplatné pro všechny žáky. V roce 1921 došlo k přijetí školského zákona, kterým se ustanovila šestiletá povinná školní docházka. V letech 1955-1968 se postupně začínají objevovat devítileté základní školy, kde zřizovatelem jsou jednotlivé samosprávy.84 V těchto letech běžely ve Finsku na druhém stupni základní školy dva paralelní vzdělávací systémy. Jeden systém byl určený pro nadanější žáky a druhý pro méně nadané. Roku 1968 prošlo finské školství řadou reforem a zavedl se jeden národní systém.85 Finsko podstoupilo složitou a dlouhodobou reformu školství na počátku 70tých let, jejímž nezbytným faktem bylo začleňování mladých učitelů do vzdělávacího systému a nahrazení starší generace učitelů mladšími. Za klíčový aspekt a tedy i úspěch celé reformy se považuje nové kurikulum všeobecných/jednotných škol (comprehensive schools). Současné kurikulum je platné od roku 2004. Na jeho přípravě se podílelo několik stovek pedagogů a příprava 82 PRŮCHA,
J. Školství ve Finsku. Praha: Ústav školských informací, 1987. 93 s.ISBN 80-7066-848-2 ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.op-vk.cz /filemanager/files/file.php?file=36005> 84 Jánská, I., Habart, T. Pojďte do školy! Nerovné šance na vzdělávání znevýhodněných dětí[online] Praha, 2011, Člověk v tísni, str. 140. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z www: < http://www.varianty.cz/download/docs/75_pojdte-do-s-koly-ne-rovne-s-ance-na-vzde-la-va-ni-znevy-hodne-ny-ch-de-ti.pdf > 85 Konopásková, A. Finské školství nabízí rovné příležitosti online]. Praha, 2011,[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www < http://www.nuov.cz/finske-skolstvi-nabizi-rovne-prilezitosti > 83
49
trvala 5 let. Kurikulum mohlo být naplněno jen pod podmínkou vysoké míry porozumění, znalostí a dovedností každého jednotlivce v podobě pedagoga. Důraz se kladl také na podmínku vysokoškolského vzdělání pedagogického směru pro výkon učitelské profese.
86
4.1.2
Správa a financování školství ve Finsku
Finský vzdělávací systém řídí Ministerstvo školství a kultury (Ministry of Education and Culture). Veškeré dokumenty v podobě právních předpisů, týkající se vzdělávání a výzkumu, schvaluje finský Parlament na základě vládních návrhů. Vláda, Ministerstvo školství a kultury je zodpovědné za přípravu a realizaci vzdělávání.87 Na koncepci a chodu vzdělávání se na státní úrovni dále podílejí Národní rada pro vzdělávání (Finnish National Board of Education), která se zabývá především obsahem vzdělání. Národní rada zpracovává dokumenty, týkající se rozvoje školství a výzkumu, které vláda schvaluje v pětiletých cyklech. Financování školství zajišťuje Národní správa školství. Vzdělávací politika operuje s termíny jako kvalita, efektivita, spravedlnost.88 Finské vzdělávání je přístupné všem občanům bez ohledu na jejich etnický původ, věk, bohatství nebo místo pobytu. Vzdělávací politika je postavena na principu celoživotního vzdělávání. Základní právo na vzdělávání je součástí finské Ústavy. Veřejné orgány musí zajistit rovné příležitosti pro každého obyvatele ve Finsku. Zejména se to týká vzdělávání po skončení povinné školní docházky a rozvíjení se bez ohledu na finanční situaci. Ve Finsku je vzdělávání na všech úrovních zdarma – od předškolního k vyššímu vzdělání. Vzdělávání dospělých je jediná forma, která je zpoplatněna. Zpoplatněno je jen soukromé školství na regionální úrovni, které je ovšem dobrovolné a závisí na volbě vzdělávaných.89
86
Jánská, I., Habart, T. Pojďte do školy!:Nerovné šance na vzdělávání znevýhodněných dětí[online] Praha, 2011, Člověk v tísni, str. 141. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z www: < http://www.varianty.cz/download/docs/75_pojdte-do-s-koly-ne-rovne-s-ance-na-vzde-la-va-ni-znevy-hodne-ny-ch-de-ti.pdf > 87 Ministry of Education and Culture [online].Helsinki,[cit. 2015-03-10]. Dostupné z www : 88 Bizíková, L. Finský vzdělávací systém online].[cit. 2014-12-04]. Dostupné z www: < http://www2.statpedu.sk/buxus/docs/sys_vzdel_v_zahranici/system_vzdelavania_Finsko.pdf> 89 ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.opvk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005>
50
Financování škol zajišťuje stát ze státního rozpočtu a z rozpočtů obecních, odborné školství se financuje ze soukromých zdrojů firem a podniků. Kontrolní činnost škol se vykonává pouze na obecní úrovni prostřednictvím vzdělávacích komisí nikoliv celostátně. Mateřské školy podléhají odborům sociální péče.90
4.1.3 Společenské postavení pedagoga ve Finsku a České republice Postavení pedagoga ve společnosti je aspekt, který nepřímo ovlivňuje výši platu pedagoga. Je však neopomenutelný v tomto srovnání. Nemá vliv na jednotlivé složky platu, má význam pouze v podobě prestiže a úspěšnosti dané profese ve společenském měřítku. Společenské postavení pedagoga nejvíce ovlivňuje počet uchazečů na vysokých školách pedagogického směru a hodnocení v žebříčku profesí. Pedagog ve Finsku Stupeň organizovanosti finských pedagogů je v mezinárodním měřítku velmi vysoká. Téměř 95 procent pedagogů pracuje na plný úvazek a jsou členy odborového Svazu školství. Od roku 2007 funguje ve Finsku nový systém odměňování. V novém systému odměňování se platy zakládají na úkolech a výsledcích práce, dále na profesionalitě a pracovních zkušenostech pedagogů. Postavení učitelů upravují zákony a vyhlášky včetně kolektivních smluv a dohod mezi severskými zeměmi. Tyto dohody opravňují využívat stejných výhod a podmínek jako pedagog v dané zemi.91 Vstup do profese Poskytovatelé vzdělávání jsou odpovědní za zaměstnávání svých pedagogických pracovníků. Sami také rozhodují o typu a počtu pracovních míst. Výběrové řízení je otevřený proces a volná místa jsou inzerována v novinách, odborných časopisech a na příslušných internetových stránkách. Každý místní orgán, obecní úřad nebo soukromý subjekt se může rozhodnout, kdo bude zodpovědný za jmenování nových učitelů. Ve státních institucích je výběrové řízení odlišné. Při výběru jsou pevně stanovená kritéria, která se musejí
Bizíková, L. Finský vzdělávací systém online].[cit. 2014-12-04]. Dostupné z www: < http://www2.statpedu.sk/buxus/docs/sys_vzdel_v_zahranici/system_vzdelavania_Finsko.pdf> 91 Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice /index.php/Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_and_School_Educatio n> 90
51
dodržovat. Výuka a kvalifikace jsou stanoveny ve Vyhlášce o kvalifikaci pedagogických pracovnících (986/1998).92 Status pedagoga Většina pedagogů pracuje na plný úvazek a mají definitivu jako obecní nebo státní zaměstnanci. Pokud pedagog dlouhodobě onemocní nebo má neplacené volno, okamžitě se přijímá zastupující učitel. Zájemci o náhradní (zastupující) pozice jsou vedeny v seznamech. Doba jmenování zastupujícího učitele je 612 měsíců. V případě krátkodobých zástupů je možné použít i jiné učitele ze školy. V takových případech se zastupujícímu učiteli zvýší vyučovací hodiny a obdrží platbu za přesčas.93 Pracovní doba a dovolená Pracovní doba pedagogů je založena na míře vyučovací povinnosti. Celková pracovní doba vyplývá ze zákona a je stanovena stejně jako úřední hodiny pracovníků veřejné správy (od 08:00 do 16:15 hodin). Pokud jsou prázdniny pedagogové nemusejí být přítomni na pracovišti. Učitelé mohou čerpat dovolenou, když mají žáci prázdniny. Volno učitelů je stanoveno jako úředníkům veřejné správy tj. 38, 28 nebo 23 pracovních dnů, v závislosti na počtu odpracovaných let.94 Ukončení pracovního poměru Pedagoga ve Finsku můžou odvolat z ekonomických nebo provozních důvodů, pokud se jeho pracovní vytížení významně a trvale snižuje. Důvodem ukončení pracovního poměru však nesmí být nemoc, těhotenství, porod nebo účast na protestní akci odborového svazu, politické důvody nebo náboženské názory, sociální aktivity nebo členství v nějakém sdružení. Výpovědní lhůta pro držitele definitivy závisí na délce služby. Výpovědní lhůta se pohybuje od 1 do 6 měsíců, v závislosti na délce trvání pracovního poměru. V případě státních zaměstnanců se ukončení pracovního poměru oznamuje 2 - 6 měsíců před ukončením 92
Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu /fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_ and_School_Education> 93 Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu /fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_ and_School_Education> 94 Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu /fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_ and_School_Education> 52
smlouvy a 30 dní pro dočasné zaměstnance na základě smlouvy na dobu určitou. Služba končí bez předchozího upozornění na konci měsíce, kdy zaměstnanec dosáhne důchodového věku.95 Odchod do starobního důchodu Odchod do důchodu je 65 let pro ty, kteří nastoupili do služebního poměru 1. ledna 1993. Pro ty, kteří byli zaměstnáni před tímto datem, je hranice důchodového věku od 60 do 65 let. Výše starobního důchodu se pohybuje mezi 60 až 66 procenty z platu.96 Pedagog v ČR Kořeny českého školství a postavení pedagoga sahají do doby Marie Terezie, tedy do 18. století. Změna však nastala po roce 1989, kdy se samotné školství snažilo přizpůsobit tržní ekonomice a začaly vznikat soukromé školy. Otevřely se hranice a studenti získali příležitost vyzkoušet si studium v jiném vzdělávacím systému než v ČR.97
Výchozí legislativou pro pracovně právní vztahy českých pedagogů je především Zákoník práce a další příslušná legislativa, jak již bylo uvedeno v kapitole druhé. Pracovně právní vztahy s pedagogy uzavírá ředitel příslušné organizace. S ředitelem školy pak jeho zřizovatel. Pedagogičtí pracovníci v českém školství disponují 40 dny dovolené, kdy čerpání je stanoveno především na prázdniny žáků, studentů. Pracovní doba zaměstnanců není striktně daná. Pracovní činnost pedagoga je rozdělena do přímé a nepřímé vyučovací povinnosti (8 hodin denně), jak již bylo uvedeno v kapitole druhé. Odchod do důchodu se řídí příslušnou legislativou (zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění). Výše starobního důchodu se odvíjí od výše platu pedagoga, v ČR je to přibližně 50 procent z hrubého platu.98
95
Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu /fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_ and_School_Education> 96 Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu /fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_ and_School_Education> 97 Veselá, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. 1.vydání, Masarykova univerzita, Brno, 1992, s. 8-9. 98 ČSSZ. Výpočet a výplata důchodu[online]. Aktualizace 2014 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: 53
Pro zjištění prestiže a samotného postavení českého pedagoga v oblasti školství, provedl Sociologický ústav AV ČR šetření. Na základě respondentů a jejich bodového hodnocení se zjistilo, že v ČR se učitelské povolání hodnotí pátým místem mezi profesemi. Celkem prošlo hodnocením 26 profesí nebo povolání. Hodnocení se provádělo v letech 2004 až 2013 a výsledky jsou přehledně uspořádané ve zkrácené podobě v tabulce 10.99
Tabulka 10 Prestiž povolání (průměrné bodové hodnocení) v letech 2004 - 2013 Profese hodnocení Lékař Vědec Zdravotní sestra Učitel na VŠ Učitel na ZŠ Soudce Soukromý zemědělec Projektant Programátor Policista
11/2004 průměr 89,5 80,7
pořadí 1. 2.
6/2007 průměr 89,8 81,8
pořadí 1. 2. 3. 4. 7.
6/2011 průměr 89,1 75,4 73,9 72,4 70,3 61
pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 7.
6/2013 průměr 91,5 76,3 74,8 74,6 71,1 66,3
pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.
78,5 71,3 64,8
3. 4. 6.
78,2 70,7 65
59,1
10.
59
8.
60,3
9.
63,9
7.
64,1 66,3 47,6
7. 5. 20.
65,5 65,7 52,1
6. 5. 13.
61,7 60,8 53,9
6. 8. 11.
62,6 59,7 55,7
8. 9. 10.
Pramen: upraveno autorkou dle tabulky Prestiž povolání 100
Z výše uvedeného vyplývá, že učitelské povolání je v ČR na předních místech společenského uznání. Pedagog ve Finsku a ČR Postavení pedagoga ve společnosti se určuje především ekonomickými a morálními hodnotami příslušné společnosti. Samotný společenský status povolání pedagoga je ve Finsku i ČR závislý na tradici a významu, který se přisuzuje vzdělání ve společnosti. Finský učitel má na rozdíl od českého pedagoga danou definitivu, což mu přináší výhody v podobě jistoty a následné vážnosti povolání samotného. Český pedagog je ,,pouze´´ zaměstnancem, jehož zaměstnavatelem je ředitel nebo zřizovatel vzdělávací instituce.
99
Sociologický ústav AV ČR. Prestiž povoláníonline]. Praha 2013,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www:< http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7054/f3/eu130903.pdf > 100 Sociologický ústav AV ČR. Prestiž povoláníonline]. Praha 2013,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www:< http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7054/f3/eu130903.pdf > 54
Odpovědnost za zaměstnávání českých pedagogů má ředitel školy, který také uzavírá pracovně právní vztah s učitelem. Stejně tak výběrová řízení na řadová místa učitelů jsou plně v kompetenci samotných ředitelů vzdělávacích institucí na rozdíl od Finska. V ČR není podmínkou volné pracovní místo inzerovat na několika místech jako je to ve Finsku. Rozdíl se nalézá také v délce dovolené na zotavenou, kdy ve Finsku se odvíjí od statusu zaměstnance jako pracovníka ve veřejné správě. Pedagog zaměstnaný v českém školství má v tomto ohledu výhodu ve vyšším počtu dnů na zotavenou. Na postavení pedagogů ve společnosti má tedy vliv mnoho aspektů. Dá se říci, že je to jeho samotná role ve společnosti, prestiž, kvalita přípravy na povolání a v neposlední řadě také podmínky práce, k nimž právě řadíme odměňování v podobě platu. Prestiž pedagoga je míra uznání společnosti k dané profesi. Mezi faktory ovlivňující prestiž učitele patří prospěch profese pro veřejnost a odbornost. Status pedagoga se určuje na základě významu a hodnocení kvalifikace práce.101 Podle výše uvedených informací lze jednoznačně říci, že postavení pedagoga ve Finsku má vážnější charakter než v ČR. Jistota a definitiva finského pedagoga posiluje jeho prestiž a může tak přitahovat více uchazečů na vysoké školy pedagogických oborů. Otázkou je, jestli by definitiva nepřinesla českému učiteli výhodu v podobě vyššího výdělku nebo třeba v lepším postavení ve společnosti.
4.2 Nový systém odměňování v České republice Mezi očekávané změny, probíhající v oblasti odměňování pedagogických pracovníků v ČR, patří nastavení nového způsobu přiznání platu, a to formou kariérního systému prostřednictvím kariérního řádu. Kariérní řád má nahradit dosavadní tarifní systém odměňování. Vytváří víceúrovňové standardy pro pedagogy a ředitele, včetně podmínek a možností v kariérním postupu. Řád má přispět k vyšší motivaci samotných pedagogů, včetně jejich profesionality a kvalitní pedagogické činnosti. Samotný kariérní řád má stimulovat jednotlivé pedagogy k sebevzdělávání. Nový systém odměňování se zaměřuje na pedagogy působící v regionálním školství (mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy).102
101
Havlík, R., Koťa, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002, s.155. Sárközi, R. Karierní řád pro pedagogické pracovníky online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www :< http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Karierni_rad_ped_prac.htm> 102
55
Současné vedení Ministerstva školství potvrdilo, že zavedení nového způsobu odměňování podle kariérního řádu pro pedagogické pracovníky se odkládá na září roku 2017. Jedná se o zásadní změnu oproti předchozímu vedení MŠMT, které tento způsob odměňování slibovalo od září roku 2015.103 Se současnou změnou přichází také změna legislativní v podobě novely zákona o pedagogických pracovnících. Novela zákona č. 197/2014 Sb. o pedagogických pracovnících, nabývá účinnosti od 1. ledna 2015. Uvedený zákon vymezuje specifické případy a upravuje předpoklad odborné kvalifikace včetně dalšího výkonu pedagogické činnosti. ,,Pedagogičtí pracovníci bez odborné kvalifikace, kteří do 31. prosince 2014 nezahájí studium, vedoucí k získání odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonávají, nebudou moci od 1. ledna 2015 ve školách a školských zařízeních působit.“ Novela reaguje právě na období, kdy po 31. prosinci 2014 nebudou moci vykonávat pedagogickou činnost osoby, které nemají odbornou kvalifikaci, nebo osoby, které ani do uvedené doby nezahájí studium směřující k jejímu získání. Jsou zde vymezené osoby, kterým i nadále je umožněný výkon pedagogické činnosti, i když nesplňují podmínku odborné kvalifikace. Vykonávat i nadále pedagogickou činnost budou moci osoby (dosaženého věku 55 let nebo vykonávající na příslušné škole přímou vyučovací povinnost nejméně 20 let). Dále to budou osoby, kterým bude vedoucím pracovníkem uznána odborná kvalifikace, ale pouze na dané škole nebo školském zařízení, kde působí (výkonní umělci, výtvarní umělci, odborníci z praxe, učitelé odborných uměleckých předmětů, trenéři). Uvedená novela řeší situaci tzv. „krajní nouze“, kdy objektivně nelze zaměstnat jiného pedagogického pracovníka s odbornou kvalifikací. 104
4.2.1 Plat pedagogických pracovníků a jeho složky Plat učitelů dle kariérního řádu bude tvořit součet tří složek. Složka základní, nároková a nenároková. Základní složka v sobě zahrnuje nástupní plat a příslušnou atestaci. Nárokové složky obdrží pedagog za činnosti nad stanovený úvazek podle počtu studentů v rámci práce
103
EDUin. Karierní řád se odkládáonline]. 18.7.2015,[cit. 2015-10-30]. Dostupné z www: < http://www.eduin.cz/clanky/hospodarske-noviny-karierni-rad-se-odklada/> 104 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Metodický výklad k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené pod č. 197/2014 Sb. online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www :< http://www.msmt.cz/file/34286/ > 56
třídního učitele. Nenárokové složky budou plně v kompetenci ředitelů vzdělávacích institucí.105 Vychovatel, učitel a metodik budou zařazeni do tří kategorií podle dosaženého vzdělání. Vychovatel musí splňovat podmínku středoškolského vzdělání, ukončeného maturitní zkouškou, současně musí mít atestaci z pedagogiky či psychologie. Metodik bude muset absolvovat odborné a pedagogické vzdělání, které mu má umožnit kvalifikovaně se podílet na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Jednotlivé atestace se rozdělí na části teoretické, praktické a dlouhodobé. Výstupem každé atestace bude závěrečný test. Praktickou atestaci získá pedagog na základě závěrečné zkoušky, kterou může být zkouška z cizího jazyka. Dlouhodobou atestaci získá pedagog, pokud bude mít trvalejší úspěchy v oboru. Složení jedné atestace nebude podmiňováno absolvováním atestace jiné. Udělováním atestací bude pověřena tzv. Atestační rada. Rada stanoví veškeré podmínky k získání atestací. Její složení zajistí zástupci vysokých škol, pedagogických center, institucí zřizovaných ministerstvem školství a dalších vzdělávacích institucí. Udílet atestace budou moci organizace, které budou mít své zástupce přímo v Atestační radě.106 4.2.2 Financování nového systému odměňování, standard učitele Kariérní řád se bude financovat vícezdrojově. Finanční toky se zajistí ze státního rozpočtu, z rozpočtu zřizovatele a rozpočtu školy. Státní rozpočet bude garantovat výši základní složky platu, do které se řadí i získaná atestace. Ta bude tvořit navýšenou složku platu. Ředitel školy bude mít nárok na plat ze státního rozpočtu pro jednoho učitele (přibližně na 20 žáků). V případě, že finanční prostředky školy budou nedostačující, např. na nákup učebních pomůcek, může zřizovatel určit výši školného pro jednotlivé žáky.107 Standard učitele je základem připravovaného kariérního systému pro pedagogické pracovníky, působící v regionálním školství. Standard má sloužit jako nástroj především pro zvyšování kvality práce pedagoga.
Sárközi, R. Karierní řád pro pedagogické pracovníky online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www: < http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Karierni_rad_ped_prac.htm> 106 Sárközi, R. Kariérní řád pro pedagogické pracovníky online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www < http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Karierni_rad_ped_prac.htm> 107 Sárközi, R. Kariérní řád pro pedagogické pracovníky online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www < http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Karierni_rad_ped_prac.htm> 105
57
Je strukturován do tří oblastí: učitel a jeho profesní Já - jsou to osobnostní předpoklady samotného pedagoga včetně jeho znalostí a dovedností, učitel a jeho třída - samotné vystupování učitele před žáky ve třídě a výsledky žákova učení, učitel a jeho okolí- zdůrazňuje jeho postavení v roli „občanské autority“.108 ,,Standard učitele zohledňuje profesní předpoklady učitele pro kvalitní výkon profese a rozsah jeho působení. Současně definuje, co se od něj očekává na jednotlivých stupních kariérního systému.“109 Kariérní řád rozlišuje čtyři kariérní stupně110 pro hodnocení pedagoga. Rozhodovat o postupu do vyššího kariérního stupně bude atestační komise na základě jednotlivých indikátorů: První kariérní stupeň - učitel má předpoklady pro výkon učitelské profese, je vybavený znalostmi a dovednostmi. Indikátorem pro hodnocení je zde základní úroveň kvality odpovídající připravenosti k výkonu učitelského povolání. Druhý kariérní stupeň - práci ve třídě odvádí svědomitě a kvalitně. Disponuje profesními kompetencemi zaručujícími výkon učitelské profese na požadované úrovni. Učitel se samostatně věnuje výchově a vzdělávání žáků. Udržuje si své profesní dovednosti a průběžně si doplňuje své odborné znalosti. Indikátorem pro hodnocení je zde velmi dobrá kvalita práce učitele, která koresponduje s očekáváním státu. Třetí kariérní stupeň - učitel odvádí svou práci ve vysoké kvalitě, která přesahuje běžný standard.
Průběžně
se
zdokonaluje
ve speciální
pedagogice, didaktice,
pedagogice,
psychologii, v oblasti managementu třídy. Ve své práci dlouhodobě dosahuje výborných
108
Národní institut pro další vzdělávání. Standard učitele a jeho místo v kariérním systému pedagogických pracovníkůonline]. © 2006,[cit. 2014-06-06]. Dostupné z www :< http://www.nidv.cz/cs/projekty/projektyesf/karierni-system/standard-ucitele-a-jeho-misto-v-kariernim-systemu-pedagogickych-pracovniku.ep/#_ftn1> 109 Národní institut pro další vzdělávání. Standard učitele a jeho místo v kariérním systému pedagogických pracovníkůonline]. © 2006,[cit. 2014-06-06]. Dostupné z www:< http://www.nidv.cz/cs/projekty/projektyesf/karierni-system/standard-ucitele-a-jeho-misto-v-kariernim-systemu-pedagogickych-pracovniku.ep/#_ftn1> 110 Národní institut pro další vzdělávání. Standard učitele a jeho místo v kariérním systému pedagogických pracovníkůonline]. © 2006,[cit. 2014-06-06]. Dostupné z www: < http://www.nidv.cz/cs/projekty/projektyesf/karierni-system/standard-ucitele-a-jeho-misto-v-kariernim-systemu-pedagogickych-pracovniku.ep/#_ftn1>
58
výsledků. Vedení školy jej hodnotí kladně, včetně žáků i jejich rodičů. Má respekt před svými kolegy, kterým předává své zkušenosti. Přispívá tak aktivně k růstu kvality školy, ve které působí. Indikátorem je zde vysoká kvalita, znatelně přesahující běžný standard. Čtvrtý kariérní stupeň - tento stupeň se shoduje s třetím stupněm kariérního řádu. Prostřednictvím svým kvalit a zkušeností pozitivně je vnímán i na ostatních školách. Publikuje a lektoruje v rámci svých předmětů. Angažuje se také v oblasti pedagogických, psychologických věd nebo v oblasti manažerských dovedností. Učitel je ve čtvrtém stupni kompetentní k hodnocení ostatních učitelů a to i mimo svou školu. Indikátorem je zde vysoká kvalita, znatelně přesahující běžný standard.
4.2.3 Hodnocení současného a nového systému odměňování pedagogických pracovníků Současný systém odměňování pedagogických pracovníků je, dle získaných poznatků z předchozí kapitoly, založený na tarifním (tabulkovém) systému odměňování. Plat pedagoga závisí pouze na druhu vykonávané činnosti a počtu let odpracované praxe. Výše platu není podmíněna ani profesním růstem tedy celoživotním vzděláváním, a ani dosaženými výsledky na škole. Nenárokové složky platu (např. odměny) závisí dosud pouze na řediteli školy nebo školském zařízení. Zavedení kariérního řádu je podmíněné značným navýšením rozpočtu v oblasti školství. Je však otázkou, zda se tato investice vyplatí přímo úměrně ve vztahu ke kvalitě vzdělávání. Pozitiva nového systému odměňování Se zavedením kariérního řádu je možné jen souhlasit, a to jednoznačně pro zvýšení především motivace pedagogických pracovníků samotných. Kariérní řád by mohl přispět efektivnímu odměňování. Tento řád bude platit pro pedagogy ve všech mateřských, základních a středních školách, tedy i soukromých. Kvalifikační požadavky by měly platit i pro osoby podnikající v oblasti vzdělávání jako osoby soukromé. To je velké pozitivum při zajištění příslušné odbornosti a podmínek při zajišťování kvality vzdělávání.
59
Tento systém má zajistit objektivitu a nezávislost při hodnocení práce pedagogických pracovníků. Kariérní systém bude znamenat změny pro práci učitelů i ředitelů. Neopomenutelnou podmínkou přijetí kariérního řádu pedagogickou veřejností je také srozumitelnost dokumentu samotného a především zajištění efektivnosti v systému odměňování. Kariérní řád má zabezpečit, že kariérní postup nebude ovlivňovaný neshodami uvnitř učitelského sboru či ze strany vedení školy. Celý systém v odměňování má přispět k lepšímu hodnocení výuky a vzdělávání vůbec. Dosažené výsledky mohou být podle nového kariérního řádu měřitelné a mohou tak sloužit k hodnocení kvality výuky na jednotlivých školách. Kladná je i provázanost spolupráce s vysokým školstvím, které připravuje budoucí pedagogy na učitelské povolání. Pozitivní změny se shledávají i na straně vedení jednotlivých škol a školských zařízení, kteří budou mít oporu pro objektivní hodnocení kvality práce učitelů. Učitelé i ředitelé budou mít lepší a přehlednější návod jak plánovat profesní růst, plánovat vlastní rozvoj a předpokládá se, že dojde k lepší spolupráci mezi konkurenčními školami. Negativa nového systému odměňování Riziko při uvedení kariérního řádu do praxe se dá spatřovat především v oblasti politické. Samotné dokončení systému závisí na politické situaci v zemi a především vůli politických stran v parlamentu. Názory na samotné zavedení kariérního řádu se různí a odklad spuštění nového systému odměňování tak část pedagogů dokonce i přivítala. Někteří z řad pedagogů prohlašují, že samotná myšlenka kariérního řádu je špatná. „Je to myšlenkově celé špatně. Co mi vadí nejvíc? Zaprvé že návrh předem počítá s tím, že do třetího a čtvrtého stupně postoupí dohromady pouze 20 procent učitelů. Zadruhé byrokratičnost. Učitelé budou muset všechno papírově dokladovat v portfoliu. To stojí spoustu času a energie. A zatřetí nákladnost. Organizace, členové komisí a mentoři budou drazí. Za atestační řízení tak má učitel platit až 12 tisíc. To považuji za nepřijatelné,“ rozohnil se češtinář a zakladatel Učitelského profesního sdružení Zdeněk Sotolář. MŠMT Sotolář vyčítá i to, že připravuje nový platový systém pro učitele bez učitelů. Kritéria pro zvýšení platu navíc podle něj odvádí učitele od studentů a žáků.111
111
EDUin. Kariérní řád se odkládáonline]. 18.7.2015,[cit. 2015-10-30]. Dostupné z www: < http://www.eduin.cz/clanky/hospodarske-noviny-karierni-rad-se-odklada/> 60
4.3 Ukazatele zvolené pro komparaci systémů odměňování pedagogických pracovníků Aby mohlo dojít ke komparaci jednotlivých systémů odměňování pedagogů ve Finsku a ČR, je nezbytné zvolit si ukazatele, kterými je celková výše platu jednotlivce podmíněna nebo na základě kterých se prostředky na platy přidělují jednotlivým školám či školským zařízením. Systémy odměňování obou zemí jsou postavené na odlišných pravidlech. Volba daných ukazatelů je společná pro oba systémy odměňování. Ukazatel hodnocení: -
Výkon pedagoga - samostatnost v práci, přínos pro žáka, výsledky studentů
v celostátním a mezinárodním srovnání (motivační prvek pro odměňování jednotlivců či jednotlivých vzdělávacích institucí), -
Kvalifikační předpoklady pedagoga - dosažená úroveň vzdělání pedagogů (zásadní
ukazatel pro odměňování pedagoga), -
Vyučovací povinnost, počet žáků ve třídě, počet žáků na pedagoga (ovlivňuje celkový
objem prostředků z veřejných rozpočtů plynoucích do oblasti školství, u jednotlivců výši platu v podobě velikosti pracovního úvazku, mimořádných odměň při práci např. s postiženými žáky, apod.)
4.3.1 Výkon pedagoga Výkon pedagoga patří mezi ukazatele, podílející se na ohodnocení jednotlivých pracovníků. Samotný výkon lze hodnotit pro obě zvolené země EU stejně. Rozdíl bude pouze ve větší samostatnosti a individuálnímu přístupu k práci. Tento ukazatel je úzce spojen s motivací pracovníka ve formě finanční odměny a s jeho pracovním nasazením. Výstupem tohoto ukazatele je jeho měřitelná část v podobě výsledků žáků a studentů v celostátním a mezinárodním srovnání a tedy individuální přínos pro jednotlivce viz příloha 7. Vzhledem k dostupným materiálům v rámci Finska je možné provést komparaci výkonu jen z pohledu hodnocení práce pedagoga a úspěšnosti výsledku žáků. Výkon jako motivační prvek a ukazatel pro odměňování nesmí být v této kapitole zaměňován za výkon/y v ČR uplatňovaný v rámci financování regionálního školství, kde označuje počet dětí a žáků v odpovídající věkové kategorii,(podrobněji v kapitole třetí).
61
Současné hodnocení výkonu pedagoga ve Finsku a ČR Hodnocení výkonu v podobě úspěšnosti žáků je pro Finsko i ČR stejné. Ve Finsku i ČR se stanovují hodnotící postupy a kritéria ve školách jen obecně. Studentům a žákům se neposkytují informace, podle jakých kritérií budou hodnoceni. V současné době probíhá hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů bez zpětné vazby. Do budoucna je nezbytné nastavit kritéria hodnocení a metodiku jejich využívání tak, aby hodnocení výsledků vzdělávání žáků v různých školách bylo srovnatelné a to nejen v dané zemi, ale také v mezinárodním měřítku. V Českém školství dosud chybí metodické nástroje a není dostupné další vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti. 112 Hodnocení výkonu pedagoga v ČR v následujících letech Pedagogové a jednotlivé školy v ČR by měli v následujících letech pro svou práci využívat index ESCS (sociálního, ekonomického a kulturního statusu). Uvedený index ovlivňuje a koriguje číselné výs1edky testů. Školy budou mít přístup k certifikovanému testování bez omezení. Prostřednictvím zjištěných výsledků získá jednotlivá škola nebo školské zařízení informace o kvalitě a efektivitě vzdělávání.113 Zjištěné výsledky budou moci také zajistit jednotlivým pedagogickým pracovníkům zařazení do třetího či čtvrtého kariérního stupně v novém systému odměňování a podílet se tak na výši svého platu. Tyto dva stupně podmiňují, že pedagog přispívá aktivně k růstu kvality školy, především v práci s žáky. O výsledcích v rámci mezinárodního srovnání kvality a efektivity vzdělávání dle indexu ESCS vypovídá níže uvedený graf 3:
112 MŠMT. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 online]. Praha 2015,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3> 113 MŠMT. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 online]. Praha 2015,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3>
62
Graf 3 Vliv ESCS na výsledek žáků v zemích OECD
Pramen: MŠMT dostupné z www:< http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavania-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3>
Výše uvedený graf 3 vypovídá o míře vlivu ESCS na výsledky žáků v zemích OECD. Velikost úsečky u každé země EU určuje, o kolik bodů by se změnil průměrný výsledek jejich žáků v matematice, kdyby se hodnota indexu ESCS změnila o jednotku. Hodnota průměru zemí OECD je 39 bodů. Česká republika disponuje 51 body a patří mezi země s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků. Finsko je na tom o něco hůře, disponuje 32 body a pohybuje se podprůměrem v hodnocení.114
114
MŠMT. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 online]. Praha 2015,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3> 63
4.3.2 Kvalifikační předpoklady pedagoga Kvalifikace, tedy dosažené vzdělání a s tím spojená praxe je ukazatelem, který i ve Finsku ovlivňuje výši platu pedagoga. Pro názornost se uvádí graf 4, kde se znázorňují platy pedagogů v ČR i Finsku při nástupu, po 15leté praxi a na konci kariéry. Graf 4 Vývoj platu učitele v závislosti na praxi
Pramen: České školství v mezinárodním srovnání 2013
Z uvedeného vyplývá, že plat učitele ve Finsku s narůstající praxí vzrůstá, kdežto v ČR se plat učitele po 15 leté praxi pohybuje téměř na stejné výši. Jeho nárůst tedy není nějak značný. Finský vzdělávací systém je možné považovat za komplexně propracovaný s vysokou úrovní všech pracovníků, kteří jsou do jeho realizace zapojeni.115 Kvalifikační předpoklady pedagoga ve Finsku Specifickým tématem je vzdělávání učitelů. Finští pedagogové musejí mít splněný bakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání z pedagogické fakulty nebo polytechnické školy. Učitelé základních a středních škol, poskytujících všeobecné vzdělání, musí mít magisterský titul v oboru pedagogika. Zvláštní nároky se kladou na třídní učitele, kteří skládají speciální
Konopásková, A. Finské vzdělávání v kostce. online]. Praha 2013,[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www:< http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2013/Zp1305pIIa.pdf > 115
64
zkoušku z pedagogiky.116 Z výše uvedeného vyplývá, že požadavky na vzdělání učitelů jsou ve Finsku poměrně vysoké a striktně dané. Kvalifikační předpoklady pedagoga v ČR Kvalifikační předpoklady českého pedagoga jsou též striktně dané a určují se odborným vzděláním. Kvalifikační požadavky upravuje NV č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Pro pedagogy působící v oblasti regionálního školství je důležitý kvalifikační požadavek od třídy 8. do třídy 14., jak se uvádí ve třetí kapitole této práce. Kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci splňují vysokoškolského vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, případně v rámci předškolního vzdělávání podmínku střední vzdělání ukončeného maturitní zkouškou. Kvalifikace pedagoga v ČR v následujících letech Vzdělávací systém v ČR dosud neklade takové nároky na vzdělání jednotlivých pedagogů jako Finsko. Pro platové zvýšení či udržení se však nevyžaduje žádné další vzdělávání jako ve Finsku. Nový systém odměňování dle kariérního řádu by měl Českou republiku přiblížit více Finsku. Český pedagog se bude aktivně podílet na výši platu dalším vzděláváním, stejně jako pedagog ve Finsku, i v průběhu pracovního procesu. Základní složku jeho platu bude tvořit nejen jeho vzdělání a pracovní zařazení, ale také příslušná atestace, kterou získá na základě svého sebevzdělávání.
4.3.3 Vyučovací povinnost, počet žáků ve třídě, počet žáků na pedagoga Dalšími ukazateli, podmiňujícími výši platu pedagoga, je míra jeho vyučovací povinnosti (určuje výši pracovního úvazku učitele), ale také počet žáků ve třídě a počet žáků na pedagoga. Finsko i ČR patří mezi země EU, kde uvedený ukazatel přímo ovlivňuje podíl veřejných výdajů plynoucích do školství, jak uvádí graf 5. Součástí těchto prostředků jsou i prostředky na platy pedagogů. Vyučovací povinnost Regulace pracovní doby učitelů je v jednotlivých zemích různá. Pracovní doba tvoří úvazek učitele a přímo ovlivňuje výši jeho platu. Nejčastěji je učitelům předepsán stanovený počet
116
ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.opvk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005> 65
hodin přímé vyučovací povinnosti za týden. Jednotlivé země se odlišují ve specifikaci vyučovací povinnosti pedagoga a jeho mimoškolních aktivit. V mezinárodním srovnání je vyučovací povinnost definována jako přepočtený počet hodin na 60 min., které učitel stráví vyučováním ve třídě. Učitelé žáků na primární úrovni učí v rámci zemí OECD v průměru 790 hodin ročně. V České republice se průměrný počet hodin pohybuje kolem 840 hodin ročně, ve Finsku je to přibližně 766 hodin ročně. Na nižší sekundární úrovni učitel zemí OECD učí v průměru 709 hodin ročně. Na této úrovni se učitelské zatížení ve Finsku pohybuje 665 hodin, v ČR je to 630 hodin ročně. Na vyšší sekundární úrovni je vyučovací povinnost učitelů 664 hodin ročně, případně o něco menší, než na nižší střední úrovni. V České republice učitel střední školy učí v průměru 602 hodin ročně, ve Finsku je to přibližně 635 hodin ročně.117 Lepší názornost výše uvedených údajů přináší následující tabulka 11: Tabulka 11 Vyučovací povinnost pedagoga zemí OECD, ve Finsku a ČR Úroveň vzdělávání Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2 Vyšší sekundární - ISCED 3
Roční vyučovací povinnost zemí OECD 790 709 664
Roční vyučovací povinnost ve Finsku 766 665 635
Roční vyučovací povinnost v ČR 840 630 602
Pramen: autorka dle výše uvedených dat
Vyučovací povinnost pedagoga přímo ovlivňuje výši platu. V ČR je vyučovací povinnost neboli pracovní úvazek stanovený NV č.75/2005 Sb.,(učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin týdně)118. Uvedená tabulka 11 vypovídá, že u pedagoga v ČR je na primární úrovni vyšší roční vyučovací povinnost, než ve Finsku. V dalších úrovních vzdělávání dochází v ČR ke změně a vyučovací povinnost se pedagogovi v ČR snižuje. Z toho vyplývá, že čím vyšší je vyučovací povinnost pedagoga, tím méně je potřeba učitelů ve vzdělávacím zařízení a naopak. Ovlivňuje tedy přímo objem celkových výdajů vzdělávací instituce vynaložené na platy pedagogů. Počet žáků ve třídě a počet žáků na pedagoga Průměrná velikost třídy je ve všech zemích OECD často diskutovaným tématem. Čím je ve třídě méně žáků, tím větší prostor má učitel pro individuální přístup k nim. Malý počet Kleňhová, M. České školství v mezinárodním srovnání2013-MŠMT online]. Praha, 25.6.2013,[cit. 2014-1119]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/file/30007/ > 118 NV č.75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů 117
66
žáků ve třídě bývá měřítkem pro rodiče, a to především při výběru školy pro své dítě. Na druhé straně, čím méně žáků ve třídě, tím vyšší jsou výdaje školského zařízení na zabezpečení výuky v podobě platů jednotlivých pedagogů, kteří výuku zabezpečují. Průměrná velikost třídy se v rámci zemí OECD poměrně liší. Na primární úrovni se pohybuje počet žáků ve třídě okolo 21. V České republice se průměrná velikost třídy na primární úrovni pohybuje kolem 20 žáků ve třídě, ve Finsku je to stejný počet jako v ČR. Při porovnání průměrné velikosti třídy na primární a nižší sekundární úrovni vyplývá, že se zvyšující se úrovní vzdělávání roste i průměrný počet žáků ve třídě. V průměru se jedná o nárůst o dva žáky. V České republice se průměrná velikost třídy mezi prvním stupněm základní školy a druhým stupněm liší o 2 žáky.119Pro názornost se uvádí tabulka 12: Tabulka 12 Průměrná velikost třídy
Úroveň vzdělávání Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2
Průměrná velikost třídy- počet žáků v zemích OECD 21 23
Průměrná velikost třídy - počet žáků ve Finsku
Průměrná velikost třídypočet žáků v ČR
20 22
20 22
Pramen:autorka dle výše uvedených údajů
Údaje v tabulce 12 vypovídají, že počet žáků ve třídě je stejný v ČR jako ve Finsku. Pokud bychom uvažovali o školském zařízení se stejným celkovým počtem žáků, bude v zemích OECD potřeba více tříd a více pedagogů než v ČR a Finsku včetně jejich objemu celkových výdajů na platy, které budou tedy vyšší než v obou zemích. Počet žáků na učitele je dalším důležitým ukazatelem, který se týká vzdělávání žáků a má také vliv na plat pedagoga. Menší počet žáků ovšem může na druhé straně také negativně ovlivnit výši platu pedagoga. Výše uvedené se může projevit v podobě potřeby většího počtu pedagogů, větší investice do jejich přípravy, využití většího počtu asistentů pedagoga a dalšího pomocného školského personálu. Na primární vzdělávací úrovni připadá na jeden učitelský úvazek v zemích OECD v průměru 15 žáků. V České republice připadá na jeden učitelský úvazek na primární úrovni v průměru 19 žáků, ve Finsku je to kolem 14 žáků. Na nižší sekundární úrovni v průměru na jeden učitelský úvazek připadá 12 žáků. Nejblíže průměru zemí OECD se pohybují průměrné počty žáků na učitelský úvazek v ČR 11 žáků, Kleňhová, M. České školství v mezinárodním srovnání2013-MŠMT online]. Praha, 25.6.2013,[cit. 2014-1119]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/file/30007/ >
119
67
14 žáků ve Finsku. Ve většině zemí s rostoucí úrovní vzdělávání klesá i počet žáků na učitelský úvazek.120 Opět lepší přehlednost údajů ilustruje tabulka 13: Tabulka 13 Počet žáků na pedagoga Úroveň vzdělávání Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2
Počet žáků na učitele v zemích OECD 15 12
Počet žáků na učitele ve Finsku 14 14
Počet žáků na učitele v ČR 19 11
Pramen: autorka dle výše uvedených údajů
Pedagog v ČR na nižším stupni vzdělávání má dle výše uvedených údajů větší počet žáků na úvazek než pedagog ve Finsku a než země OECD. Je proto nezbytné, aby při menším počtu žáků ve třídě a možnosti individuálního přístupu k nim plynul do školství větší objem finančních prostředků na platy pedagogů, kteří bezprostředně zajišťují vzdělávání.
Nový systém odměňování v ČR Nový kariérní řád počítá se zajištěním financování základní složky platu pedagoga ze státního rozpočtu, kde se promítnou ukazatele v podobě počtu žáků na pedagoga a velikosti třídy. Ředitel školy bude mít nárok na plat ze státního rozpočtu pro jednoho učitele přibližně na 20 žáků, jak uvádí nový kariérní systém odměňování.
4.4 Plat pedagoga ve Finsku a České republice V této části práce dojde k porovnávání průměrné hrubé roční výše platů pedagogických pracovníků k průměrné hrubé mzdě příslušné země, kde se bude vycházet z dostupných materiálů zemí EU. V jednotlivých členských zemích EU jsou životní náklady jinak vysoké a rozdíl je také ve zdanění příjmů. Vzhledem k danému tématu práce dojde k porovnání platů ve Finsku a ČR na úrovních vzdělávání v rámci regionálního školství tak, abychom zjistili, jak se s přibývající kvalifikací mění plat pedagoga. Úroveň kvalifikace pedagogů musí být prioritou každé země, která chce poskytovat kvalitní vzdělání na odpovídající odborné úrovni. Platy a pracovní podmínky pedagogů, včetně nástupních platů, platových tabulek a dalších výhod jsou důležitým faktorem pro zabezpečení
Kleňhová, M. České školství v mezinárodním srovnání2013-MŠMT online]. Praha, 25.6.2013,[cit. 2014-1119]. Dostupné z www:< http://www.msmt.cz/file/30007/ >
120
68
dostatečné poptávky kvalifikovaných pedagogických pracovníků. Uvedená kritéria ovlivňují profesní rozhodování osob s pedagogickou kvalifikací nebo těch, kteří o učitelském povolání třeba jen uvažují. Platy pedagogů představují největší část výdajů na vzdělávání, jak vyplývá z grafu 5. Finsko vydává na vzdělávání v průměru 6,7 % HDP a ČR 5,0 % HDP podle studie OECD. Výše rozpočtu na školství přirozeně v sobě odráží také určité kompromisy mezi jednotlivými faktory, které spolu vzájemně souvisejí, jako např. platy pro jednotlivé pedagogy, počty žáků na učitelský úvazek, počty vyučovacích hodin aj.121
Graf 5 Výdaje na vzdělávání jako procento HDP podle studie OECD z roku 2014
Pramen: OECD Education at a Glance 2014 Dostupné z www:
Plat pedagoga ve Finsku Platy učitelů se sestavují na základě dohody na národní úrovni, v rámci kolektivních smluv pro státní a obecní úředníky pro oblast vzdělávání. Od roku 2007 platí ve Finsku nový systém odměňování pro pedagogické pracovníky. Hlavním cílem nového systému odměňování je zlepšit výkonnost v rámci obcí, lépe motivovat zaměstnance a zajistit konkurenceschopnost obecních platů. Dřívější platy se zakládaly na počtu vyučovacích hodin (výši pracovního úvazku) a počtu odpracovaných let. V novém systému se platy zakládají na úkolech a jejich požadavcích, na výsledcích práce (výkonu pedagogického pracovníka), profesionalitě
121
Učitelské noviny. Vyučovací povinnosti učitelů a jejich platy ve srovnání zemí OECD a Průměrná velikost třídy a počet žáků na učitele v zemích OECDonline]. © 2010-2013,[cit. 2014-11-19]. Dostupné z www < http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4842&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d> 69
zaměstnanců i pracovních zkušenostech (pedagogická praxe). Stále však výše platu závisí na počtu odpracovaných let ve veřejné správě. 122 Maximální výše platu ve Finsku je dosažena při 20 letech odpracovaných ve školství. Evropa a s ní Finsko vykazuje, že plat pedagoga s dlouholetou praxí je obvykle dvojnásobně vyšší, než základní plat pedagoga začínajícího. K dosažení maximálního platu je zapotřebí průměrně praxe v rozmezí 15–25 let. Nástupní plat pedagogů není vysoký, ale značně jeho výši upravují příplatky za dodatečné pracovní povinnosti nebo přesčasy. Odměny se udělují pedagogům na základě dobrých pracovních výsledků nebo na základě výsledků práce studentů.123 Uvedená tabulka 14 uvádí výši průměrného hrubého ročního platu pedagoga v oblasti veřejného školství, pohybujícího se na uvedených úrovních vzdělávání. Tabulka 14 Průměrná roční výše platu pedagoga ve Finsku v roce 2013 Úrovně vzdělávání Preprimární - ISCED 0 Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2 Vyšší sekundární - ISCED 3
průměrný hrubý roční plat pedagoga v EUR 32 295 43 919 48 377 54 324
Pramen: autorka dle< https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php /Publications:Teachers'_and_School_Heads'_Salaries_and_Allowances_in_Europe,_2013/14 >
Ke zvoleným hodnotám lze říci, že se zvyšujícím stupněm vzdělávání značně roste průměrná výše platu. Jednotlivé složky platu se stanovují kolektivní smlouvou dané obce a na místě působnosti školy. Následující tabulka 15 v rámci komparace přináší srovnání platu finského pedagoga k průměrné hrubé roční mzdě v zemi. Údaje se uvádí v eurech.
122
Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www < https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php /Finland:Conditions_of_Service_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_and_School_Education> 123 Podrobněji viz Evropská komise. Stále více evropských zemí snižuje nebo zmrazuje platy učitelůonline]. Brusel 5.10.2012,[cit. 2014-11-19]. Dostupné z www: < europa.eu/rapid/press-release_IP-12-1073_cs.doc > 70
Tabulka 15 Porovnání platu pedagoga ve Finsku k průměrné hrubé roční mzdě za rok 2013 Úroveň vzdělávání Preprimární - ISCED 0 Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2 Vyšší sekundární - ISCED 3
průměrný hrubý roční plat pedagoga v EUR za rok 2013 32 295 43 919 48 377 54 324
průměrná roční hrubá mzda v EUR za rok 2013 42 257 42 257 42 257 42 257
rozdíl v EUR za rok 2013 -9 962 1 662 6 120 12 067
Pramen: upraveno autorkou, dostupné z www: < http://stats.oecd.org//Index.aspx?QueryId=55130>124
Uvedené údaje vypovídají o rozdílnosti (na uvedených úrovních vzdělávání) platu pedagoga ve finském školství k průměrné hrubé roční mzdě v zemi za rok 2013. Pedagogičtí pracovníci se dostávají pod úroveň průměrné mzdy jen v rámci předškolního vzdělávání. Na dalších úrovních vzdělávání se výše platů zvyšují s přibývající kvalifikací a vypovídají o platu vyšším než je průměrná hrubá roční mzda v zemi.
Plat pedagoga v ČR Výše platu pedagoga v ČR dosud závisí na počtu odpracovaných let ve školství a výši jeho pracovního úvazku. Plat pedagoga v českém školství dokládají níže uvedené údaje tabulky 16, vycházející z průměrného hrubého ročního platu pedagoga. Údaje se uvádí v eurech a korunách. Z uvedených dat vyplývá, že s přibývající kvalifikací a náročností práce se plat u pedagoga v ČR téměř nemění. Větší rozdíl je pouze u pedagoga předškolního vzdělávání, jehož plat je znatelně nižší než v dalších úrovních vzdělávání. Tabulka 16 Průměrná roční výše platu pedagogického pracovníka v ČR v roce 2013 Úrovně vzdělávání Preprimární - ISCED 0 Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2 Vyšší sekundární - ISCED 3
Průměrný hrubý roční plat pedagoga v EUR za rok 2013 9 748 11 354 11 332 11 922
průměrný plat pedagoga v CZK za rok 2013 267 594 311 663 311 054 327 248
Pramen:autorka< https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php /Publications:Teachers'_and_School_Heads'_Salaries_and_Allowances_in_Europe,_2013/14>
Plat pedagoga v ČR se skládá z nárokových a nenárokových složek. Nenárokové složky v podobě odměn a osobního příplatku jsou závislé především na výši rozpočtu školy. Pedagog 124
Podrobněji Webový portál OECD. Tax Database, Total gross earnings before taxes in national currency 2013online].[cit. 2015-11-10]. Dostupné z www: < http://stats.oecd.org//Index.aspx?QueryId=55130 >
71
je nemůže ovlivnit svou prací. Nárokové složky se vyplácejí za různé činnosti a v podobě vedení jiných zaměstnanců. Stanovují se procentem z nejvyššího platového stupně v dané kategorii ve výši 5-40 % v závislosti na úrovni vedení. Dozor nad žáky, kteří mají zvýšené riziko úrazu z důvodů používání strojů, nástrojů a přístrojů se vyplácí ve výši 400-1 000,- Kč měsíčně.125 Výkon specializovaných činností, které vyžadují další kvalifikace (koordinace oblasti informačních a komunikačních technologií, rozvoj a koordinace školy, zdravotně postižené děti a žáci) se pohybuje ve výši 1 000-2 000,- Kč měsíčně. Nárokové složky v podobě příplatku za třídnictví se pohybují obvykle ve výši (400 – 1000,- Kč za měsíc).126
V uvedené tabulce 17 dojde k porovnání platu pedagoga v ČR k průměrné hrubé roční mzdě za rok 2013. Průměrná hrubá roční mzda za rok 2013 vychází z částky ve výši 25 075,- Kč za měsíc.127 Tabulka 17 Porovnání platu pedagoga v ČR k průměrné roční hrubé mzdě za rok 2013 Typ vzdělávání Preprimární - ISCED 0 Primární - ISCED 1 Nižší sekundární - ISCED 2 Vyšší sekundární - ISCED 3
průměrný hrubý roční plat pedagoga v CZK za rok 2013 267 594 311 663 311 054 327 248
průměrná hrubá roční mzda v CZK za rok 2013 300 900 300 900 300 900 300 900
rozdíl v CZK -33 306 -10 763 -10 154 26 348
Pramen:upraveno autorkou, dostupné z www: < https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php /Publications:Teachers'_and_School_Heads'_Salaries_and_Allowances_in_Europe,_2013/14>128
Vzhledem k dostupnosti materiálů vycházejí veškeré údaje pro komparaci z roku 2013, aby byla splněna objektivita při porovnávání. Platy pedagogů v českém školství se pohybují 125
Evropská komise. Teachers' and School Heads' Salaries and Allowances in Europe 013/14online].[cit.201511-10]. Dostupné z www:< https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis /eurydice/index.php/Publications:Teachers'_and_School_Heads'_Salaries_and_Allowances_in_Europe, _2013/14> 126 Evropská komise. Teachers' and School Heads' Salaries and Allowances in Europe 2013/14online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www:< https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis /eurydice/index.php/Publications:Teachers'_and_School_Heads'_Salaries_and_Allowances_in_Europe ,_2013/14> 127 ČSU. Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2013 online]. Poslední aktualizace 13.1.2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z www < online].[cit. 2015-11-10]. Dostupné z www: < https://www.czso.cz/csu/czso/2mzda_v_kc_2013> 128 Webový portál OECD. Tax Database, Total gross earnings before taxes in national currency 2013 online].[cit. 2015-11-10]. Dostupné z www :< http://stats.oecd.org//Index.aspx?QueryId=55130 > 72
pod hranicí průměrné roční mzdy. K největšímu propadu dochází u pracovníků působících v předškolním vzdělávání. Zvyšující se kvalifikací a úrovní vzdělávání se propad platu snižuje a u vyššího sekundárního školství dokonce mírně vzrůstá. Hranici průměrné hrubé roční mzdy překračuje až na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání.
4.5 Dílčí shrnutí kapitoly Finský systém odměňování pedagogů prošel v roce 2007 reformou. Systém odměňování je nyní založený na úkolech a výsledcích práce, na profesionalitě a pracovních zkušenostech pedagogů. Postavení a platy učitelů jsou ukotveny v kolektivních smlouvách. Plat je dohodnutý na 1-3 roky. Finský pedagog působící ve veřejném školství má definitivu na rozdíl od učitele v ČR. V této kapitole je také představený nový kariérní systém odměňování v podobě kariérního řádu, který by měl být uplatňovaný v ČR od roku 2017. Ten by mohl v budoucnu otevřít nový způsob jak odměňovat pedagogické pracovníky, kteří budou ohodnoceni na základě sebevzdělávání a pracovních výsledků, nikoliv na základě počtu odpracovaných let, jako je to doposud. Kariérní řád má nahradit dosavadní tarifní systém odměňování. Uvedená změna má motivovat pedagogické pracovníky v jejich profesionalitě a kvalitní pedagogické činnosti včetně sebevzdělávání se. Kariérní řád se bude financovat vícezdrojově. Finanční toky budou zajišťovány ze státního rozpočtu, z rozpočtu zřizovatele a rozpočtu školy. Kariérní řád rozlišuje čtyři stupně pro hodnocení pedagoga. Rozhodovat o postupu do vyššího kariérního stupně bude atestační rada na základě jednotlivých indikátorů. Výhodou je měřitelnost výsledků a tím může dojít k hodnocení kvality výuky na jednotlivých školách. Kladná je i provázanost spolupráce s pedagogickými fakultami, které připravují budoucí pedagogy na učitelské povolání. Pro komparaci systému odměňování Finska a ČR byly v této kapitole využity ukazatele hodnocení. Na základě jejich analýzy došlo k porovnání systémů odměňování a také průměrných hrubých ročních platů pedagogů k poměru průměrné hrubé roční výše mzdy v ČR a Finsku. Porovnávání životní úrovně obyvatel v jednotlivých zemích pouze podle průměrné mzdy není nejpřesnější, protože absolutní hodnota průměrné mzdy nezachycuje rozdíly v cenové hladině jednotlivých zemí. Přesnějším porovnáním zohledňujícím cenové rozdíly je porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly. To ovšem k obsáhlosti tématu není
73
předmětem této práce. Rozdíly v hodnotě průměrné mzdy v paritě kupní síly jsou tak mezi zeměmi OECD nižší než při porovnávání absolutní hodnoty průměrné mzdy. 129 Výsledky zjištěné porovnáním platů k hrubé roční mzdě vypovídají, že platy pedagogů v obou zemích jsou na úrovni předškolního (preprimárního) vzdělávání pod hranicí průměrné hrubé roční mzdy v zemi. Se zvyšující se úrovní vzdělávání dochází ke zmírnění propadu u platu pedagoga v ČR. K překročení průměrné hrubé roční mzdy v ČR dochází až na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání. Ve Finsku dochází k překročení průměrné hrubé roční mzdy již na úrovni základního (primárního) vzdělávání.
129
Finance.cz. Gola, P. Kupní síla průměrné mzdy ve světěonline].30.4.2014,[cit. 2015-12-10]. Dostupné z www: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/417497-kupni-sila-prumerne-mzdy-ve-svete/>
74
ZÁVĚR Diplomová práce podrobněji představila současný systém odměňování pedagogických pracovníků, působících v regionálním školství v České republice. Vzhledem k obsáhlosti dané problematiky a dostupnosti materiálů se pro naplnění daného cíle podrobněji zaměřila na odměňování pedagogů, učitelů, působících ve veřejných školách a odměňovaných z veřejných rozpočtů. Cílem této diplomové práce bylo vybrat vhodné ukazatele a na jejich základě zhodnotit stávající systém odměňování ve vybraném odvětví veřejného sektoru, provést komparaci s vybranou zemí EU a doporučit případné změny v současném systému odměňování pedagogických pracovníků v ČR. Pro lepší názornost dané problematiky předložená práce podrobněji představuje a následně vyhodnocuje systém odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství prostřednictvím konkrétní organizace působící ve vybraném odvětví veřejného sektoru. Bylo zjištěno, že současný systém odměňování pedagogických pracovníků v rámci regionálního školství v České republice je postavený především na systému platových tříd a stupňů, které na základě splnění základních kvalifikačních požadavků zohledňují téměř výhradně odpracovaná léta. Odměňování je na základě zvýšeného výkonu ponecháno na ředitelích jednotlivých škol a školských zařízení. Plat pedagoga je tvořený nárokovou (tarify, příplatky za třídnictví, za přesčas apod.) a nenárokovou složkou (odměna, osobní ohodnocení) V praxi vybrané organizace (Gymnázium, Vídeňská 47, Brno) tvoří v odměňování pedagogů podíl nárokových složek 83 % a podíl nenárokových složek pouze 17 %, což nemotivuje pracovníka samotného k vyššímu výkonu. Pro komparaci bylo cíleně vybráno Finsko, právě pro nedávné zavedení zásadních změn v systému odměňování pedagogických pracovníků a to v roce 2007. Jako použitelné ukazatele hodnocení byla zvolena taková kritéria, která přímo v obou zemích ovlivňují výši platu pedagoga. Finský pedagog, na rozdíl od českého pedagoga, má definitivu, která je značnou jistotou a vážností ve společnosti. Došlo ke zjištění, že kvalifikace pedagoga (tarifní složka platu), jeho výkon (výsledky žáků, samostatnost v práci), vyučovací povinnost, počet žáků na učitele a počet žáků ve třídě byly v hodně zvolené, protože přímo ovlivňují výši platu pedagoga.
75
Komparace potvrdila, že finský systém v mnohem větší míře než český pracuje s výkonovým a kvalifikačním odměňováním. Platy učitelů jsou dohodnuty na národní úrovni v rámci kolektivních smluv (na dobu 1-3 roků). Finští učitelé mají viditelnou šanci na výrazný platový posun, především na základě kvalitního výkonu a při plnění pracovních povinností. Tyto skutečnosti mají ve Finsku výrazný motivační charakter a lze je pro českou praxi jen doporučit. V rámci objektivní komparace obou zemí byla vybrána a porovnána také další použitelná kritéria v podobě hrubých ročních platů pedagogů a výši průměrné roční hrubé mzdy. Výsledky ukazují, že průměrný roční plat pedagoga je ve Finsku nižší než průměrná roční hrubá mzda v zemi pouze na úrovni preprimárního vzdělávání. Na úrovni primárního, nižšího a vyššího sekundárního vzdělávání je plat pedagoga nad úrovní průměrné roční hrubé mzdy. Kdežto výsledky v ČR ukazují, že se nad úroveň průměrné roční hrubé mzdy dostává plat pedagoga až na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že pedagog ve Finsku je lépe ohodnocen než pedagog v ČR. Pro větší objektivitu a možnost podílet se aktivně na spravedlivějším ohodnocení v rámci odměňování, lze doporučit i stanovení platu pedagoga v rámci kolektivních smluv, právě na základě zkušeností z praxe ve Finsku. Předložená práce na základě získaných výsledků posuzuje, že celý systém odměňování pedagogických pracovníků v ČR se jeví jako jednostranný a nepružný. Jeho dominujícím pilířem jsou jednotně stanovené platové třídy a stupně bez větších možností výkonové motivace. Je proto nezbytné v celém systému odměňování nalézt cestu pro větší motivaci pracovníků a alespoň z části změnit systém odměňování. Mezi změny, které mají v následujících letech ovlivnit oblast odměňování pedagogických pracovníků v ČR, je nastavení nového způsobu přiznání platu formou kariérního řádu. Je však otázkou, zda bude na jeho financování dostatek prostředků z veřejných rozpočtů, nebude pedagogy zatěžovat nadměrnou byrokratičností, finanční a administrativní náročností a nebude je odvádět od práce s žáky, studenty. Má-li být efektivní a více motivující přinese značné finanční zatížení rozpočtu školství. Zavedení kariérního řádu je možno na základě výsledků jen doporučit, a to jednoznačně pro zvýšení motivace pedagogických pracovníků a v neposlední řadě pro měřitelnost výsledků na jednotlivých školách. Efektivnost kariérního systému odměňování pedagogických pracovníků může být tématem pro další diplomovou práci
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie [1]
Benčo, J. Ekonómia vzdelávania. Bratislava : Iris, 2002.185 s.,ISBN 80-89018-41-6.
[2]
Faltýsek, P. Gymnázium, Brno, Vídeňská 47. Vnitřní platový předpis. Brno, 25. května 2012, 4 strany.
[3]
Gymnázium, Brno, Vídeňská 47, Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství P1 – 04 k 31.12.2013.
[4]
Havlík, R., Koťa, J. Sociologie výchovy a školy. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-635-7.
[5]
Kalous, Z. - Obst, O. a kol.. Školní didaktika, vydání první, Praha:nakladatelství Portál s r.o., 2002, 447 s., ISBN 80-7178-253-X
[6]
Průcha, J. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál 2002. 160 s.ISBN 807178-621-7.
[7]
PRŮCHA, J. Školství ve Finsku. Praha: Ústav školských informací, 1987. 93 s.ISBN 80-7066-848-2
[8]
Rektořík, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 312 s., ISBN 978-80-86929-29-3.
[9]
Rektořík, J. a kol.. Ekonomika veřejného sektoru, vydání první, Brno: vydala Masarykova univerzita v Brně, 2004, 96 s., ISBN 80-210-3330-4
[10] Strecková, Y. – Malý, I. a kolektiv. Veřejná ekonomie pro školu a praxi, vydání první, Praha: Computer Press, 1998, 214 s., ISBN 80-7226-112-6 [11] Veselá, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělání. 1.vydání, Brno:Masarykova univerzita, 1992, 147 s. ISBN: 80-210-0458-4. Elektronické zdroje (články, příspěvky, metodiky, weby) [12] Bakalářská práce. Financování školství v ČR. Králová Jana. Masarykova univerzita, 2007. [13] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství [online]. Praha, 1.8.2011,[cit. 2014-11-29]. Dostupné zwww:
77
[14] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2014 [online],[cit. 2014-11-29]. Dostupné z www : [15] Fryč, J. Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd a podle katalogu prací [online]. Praha 2013, [cit. 2013-12-29]. Dostupné z www: < http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-117052013-201 > [16] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Principy rozpisu rozpočtu a rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2014 v úrovni MŠMT – KÚ[online] © 2013 – 2015. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z www: [17] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Principy normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2014[online]. Praha 2013,[cit.2013-11-29]. Dostupné z www: < http://www.msmt.cz/dokumenty/metodickyvyklad-k-odmenovani-c-j-msmt-11705-2013-201 > [18] Palečková, J., Tomášek, V., Blažek, R. : Národní zpráva Schopnost patnáctiletých žáků řešit problémy. © Česká školní inspekce, [online]. Praha 2014,[cit. 2015-11-29]. Dostupné z www :< http://www.csicr.cz/getattachment/6268e5c6-0957-43f1-8462528c5f7a9069 > [19] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 [online]. ©2013-2014, Praha, [cit. 2013-1229]. Dostupné z www: [20] Tomší, I. Nová ustanovení pro poskytování platu podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě online]. Praha 2011,[cit. 201312-29]. Dostupné z www : < http://www.msmt.cz/dokumenty/metodicky-vyklad-kodmenovani-c-j-msmt-11705-2013-201 > [21] Gymnázium, Brno,Vídeňská 47. Zřizovací listina příspěvkové organizace Jihomoravského kraje. Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 [online]. Brno 2005,[cit. 201401-20]. Dostupné z www [22] Bendová, J. Normativní rozpis rozpočtu PVV na rok 2014 [online]. 31.3.2014, [cit. 2014-11-20]. Dostupné z www: < http://www.jmskoly.cz/organizace/org-1270/oddeleni rozpočtu a financováni/normativni-rozpis-rozpoctu-pvv-na-rok-2014> [23] Karas, J. a kol. Rozpis rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání pro rok 2014 [online]. 26.2.2014,[cit.2014-11-20].Dostupné z www : < http://www.jmskoly.cz/organizace/org1270/oddeleni_rozpoctu_a_financovani/rozpis-rozpoctu-primych-vydaju-navzdelavani-r-2014 > [24] Český statistický úřad. Klasifikace vzdělávání CZ- ISCED 2011online]. Aktualizace dne 16.4.2014, [cit. 2014-11-30]. Dostupné z www: < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_vzdelani_cz_isced_2011>
78
[25] Český statistický úřad. ISCED (International Standard Classification of Education) online]. Aktualizace dne 16.4.2014,[cit. 2014-11-29]. Dostupné z www: < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani _isced_> [26] Česká správa sociálního zabezpečení. Výpočet a výplata důchodu[online].Aktualizace 2014 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: [27] Český statistický úřad. Metodika - Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97online]. Aktualizace dne 15.4.2008[cit. 2014-11-19]. Dostupné z www: < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_is ced_97> [28] ScioFactor s.r.o. Komparativní analýza proinkluzivity školské legislativy:Finsko, Rakousko a ČR - závěrečná zpráva pro MŠMT online]. Praha 2013, [cit. 2015-10-19]. Dostupné z www: < www.op-vk.cz/filemanager/files/file.php?file=36005> [29] Jánská, I., Habart, T. Pojďte do školy!: Nerovné šance na vzdělávání znevýhodněných dětí[online]. Praha, 2011, Člověk v tísni, str. 140. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z www: < http://www.varianty.cz/download/docs/75_pojd-te-do-s-koly-ne-rovne-s-ance-na-vzdela-va-ni-znevy-hodne-ny-ch-de-ti.pdf > [30] Ministry of Education and Culture [online].Helsinki,[cit. 2015-03-10]. Dostupné z www : < http://www.minedu.fi/OPM/?lang=en> [31] Evropská komise. Finland:Conditions of Service for Teachers Working in Early Childhood and School Education [online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www: < https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Finland:Conditions_of_S ervice_for_Teachers_Working_in_Early_Childhood_and_School_Education> [32] Česká školní inspekce. Mezinárodní šetření PISA 2015 v České republiceonline]. ©2013,[cit. 2015-05-29]. Dostupné z www: < http://www.csicr.cz/Pravemenu/Mezinarodni-setreni/PISA/Mezinarodni-setreni-PISA-2015-v-Ceske-republice> [33] Evropská komise. Teachers' and School Heads' Salaries and Allowances in Europe, 2013/14[online].[cit.2015-11-10]. Dostupné z www: [34] Konopásková, A. Finské vzdělávání v kostce. online]. Praha 2013,[cit. 2014-05-29]. Dostupnéz www: < http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2013 /Zp1305pIIa.pdf > [35] Konopásková, A. Finské školství nabízí rovné příležitosti online]. Praha 2011,[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www: < http://www.nuov.cz/finske-skolstvi-nabizi-rovneprilezitosti > [36] Kleňhová, M. České školství v mezinárodním srovnání 2013-MŠMTonline]. Praha, 25.6.2013,[cit. 2014-11-19]. Dostupné z www : < http://www.msmt.cz/file/30007/ > [37] Učitelské noviny. Vyučovací povinnosti učitelů a jejich platy ve srovnání zemí OECD a Průměrná velikost třídy a počet žáků na učitele v zemích OECDonline]. © 20102013,[cit.2014-11-19].Dostupné z www: < http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv &clanek=4842&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d>
79
[38] Sociologický ústav AV ČR. Prestiž povoláníonline]. Praha 2013,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www:< http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents /c1/a7054/f3/eu130903.pdf > [39] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 [online]. Praha 2015,[cit. 2015-11-09]. Dostupné z www: [40] Finnish national board of education [online]. Helsinki,[cit. 2015-02-09]. Dostupné z www: [41] Webový portál Evropské komise. Stále více evropských zemí snižuje nebo zmrazuje platy učitelůonline]. Brusel, 5.10.2012[cit. 2014-11-19]. Dostupné z www: < europa.eu/rapid/press-release_IP-12-1073_cs.doc > [42] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Metodický výklad k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené pod č. 197/2014 Sb. online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www : < http://www.msmt.cz/file/34286/ > [43] Sárközi, R. Kariérní řád pro pedagogické pracovníky online].[cit. 2014-05-29]. Dostupné z www : < http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Karierni_rad_ped_prac.htm> [44] Národní institut pro další vzdělávání. Standard učitele a jeho místo v kariérním systému pedagogických pracovníků online]. © 2006,[cit. 2014-06-06]. Dostupné z www: [45] Český statiský úřad. Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2013 [online]. Poslední aktualizace 13.1.2015 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/czso/2-mzda_v_kc_2013 [46] Bizíková, L. Finský vzdělávací systém online].[cit. 2014-12-04]. Dostupné z www: < http://www2.statpedu.sk/buxus/docs/sys_vzdel_v_zahranici/system_vzdelavania_Fin sko.pdf> [47] Webový portál OECD. Tax Database, Total gross earnings before taxes in national currency 2013online].[cit. 2015-11-10]. Dostupné z www :< http://stats.oecd.org//Index.aspx?QueryId=55130 > [48] EDUin. Kariérní řád se odkládáonline]. 18.7.2015,[cit. 2015-10-30]. Dostupné z www: [49] Strategický dokument OECD. Education at a Glance 2014 online].[cit. 2015-11-30]. Dostupné z www: [50] Finance.cz. Gola, P. Kupní síla průměrné mzdy ve světěonline].30.4.2014,[cit. 201511-10]. Dostupné z www: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/417497-kupni-silaprumerne-mzdy-ve-svete/>
80
Legislativa (zákony, vyhlášky a nařízení) [51] Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění [52] Zákon č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění [53] Zákon č.3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), v platném znění [54] Zákon č.306/1999Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů [55] Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění [56] Zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů [57] Nařízení vlády č.564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění [58] Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů [59] Nařízení vlády č.381/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech [60] Nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, v platném znění. [61] Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
81
[62] Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění [63] Zákon č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) [64] Zákon č. 197/2014 Sb. o pedagogických pracovnících, kterým se mění zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících [65] Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění [66] Vyhláška č. 492/2005 Sb. o krajských normativech v platném znění [67] Zákon č. 475/2013 Sb., zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014
82
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky Tabulka 1 Výdaje na regionální školství na rok 2014 ........................................................................19 Tabulka 2 Aktéři přímé pedagogické činnosti ....................................................................................21 Tabulka 3 Republikový normativ na rok 2014 ...................................................................................28 Tabulka 4 Platové třídy pedagogických pracovníků dle katalogu prací .............................................30 Tabulka 5 Platové stupně a platové tarify pedagogických pracovníků ...............................................36 Tabulka 6 Celkový objem prostředků na platy pedagogů ze SR v tis. Kč v roce 2013 ......................39 Tabulka 7 Vývoj platu pedagoga ve 12. platové třídě v letech 2013 - 2015 ......................................42 Tabulka 8 Vývoj platu pedagoga ve 13. platové třídě v letech 2013 - 2015 ......................................42 Tabulka 9 Kód úrovně vzdělávání dle ISCED....................................................................................45 Tabulka 10 Prestiž povolání (průměrné bodové hodnocení) v letech 2004 - 2013 ..............................54 Tabulka 11 Vyučovací povinnost pedagoga zemí OECD, ve Finsku a ČR ..........................................66 Tabulka 12 Průměrná velikost třídy......................................................................................................67 Tabulka 13 Počet žáků na pedagoga .....................................................................................................68 Tabulka 14 Průměrná roční výše platu pedagoga ve Finsku v roce 2013.............................................70 Tabulka 15 Porovnání platu pedagoga ve Finsku k průměrné hrubé roční mzdě za rok 2013 .............71 Tabulka 16 Průměrná roční výše platu pedagogického pracovníka v ČR v roce 2013 ........................71 Tabulka 17 Porovnání platu pedagoga v ČR k průměrné roční hrubé mzdě za rok 2013 ....................72
Grafy Graf 1 Vývoj výdajů rozpočtu kapitoly 333 MŠMT v letech 2004- 2014 ...........................................20 Graf 2 Vývoj průměrného měsíčního platu pedagogického pracovníka v RgŠ v letech 2004-2014 ...34 Graf 3 Vliv ESCS na výsledek žáků v zemích OECD .........................................................................63 Graf 4 Vývoj platu učitele v závislosti na praxi ...................................................................................64 Graf 5 Výdaje na vzdělávání jako procento HDP podle studie OECD z roku 2014 ............................69
83
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK MŠMT
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
AV ČR
Akademie věd České republiky
ČSI
Česká školní inspekce
KÚ
Krajský úřad
EU
Evropská unie
SR
Státní rozpočet
RgŠ
Regionální školství
MP
Mzdové prostředky
ONIV
Ostatní neinvestiční výdaje
NIV
Neinvestiční výdaje
NV
Nařízení vlády
ZP
Zákoník práce
OON
Ostatní osobní náklady
ISCED
Mezinárodní klasifikace vzdělání
CZ ISCED
Mezinárodní klasifikace pro české školství
UNESCO
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
UIS
Statistický úřad při UNESCO
OSN
Organizace spojených národů
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
PISA
Program pro mezinárodní hodnocení žáků
ESCS
Index sociálního, ekonomického a kulturního statusu
84
SEZNAM PŘÍLOH Přílohy Příloha 1
Vzdělávací soustava v ČR
Příloha 2
Členění rozpočtu MŠMT v roce 2014
Příloha 3
Rozpočet na rok 2014 – Gymnázium, Vídeňská 47, Brno
Příloha 4
Nové tarify pro pedagogické pracovníky platné od 1.11.2014
Příloha 5
Platové tarify pro pedagogické pracovníky od 1.1.-31.12.2015
Příloha 6
Schéma vzdělávacího systému Finska
Příloha 7
Výsledky žáků podle hodnocení PISA 2012
85
Příloha 1 Vzdělávací soustava v ČR
Pramen: MŠMT
Příloha 2 Členění rozpočtu MŠMT v roce 2014
Vnitřní členění rozpočtu MŠMT do výdajových bloků v roce 2014
Výdaje z rozpočtu EU a FM na spolufinancované programy (vč. VaV) 9%
Výdaje státního rozpočtu na spolufinancované programy (vč. VaV) 1% Ostatní výdaje 1%
Mládež a sport 2%
Výzkum a vývoj (bez spolufinancovaný ch programů z EU a FM) 8%
Vysoké školy 16%
Pramen: MŠMT
Výdaje regionálního školství a PŘO 63%
Příloha 3 Rozpočet na rok 2014 – Gymnázium, Vídeňská 47, Brno
Příloha 4 Nové tarify pro pedagogické pracovníky od 1.11.2014 Nová tarifní tabulka pro pedagogy schválená vládou 15. 10. 2014 třída
stupeň
1 do 6 let
1
do 12 let
2
do 19 let
3
do 27 let
4
nad 27 let
5
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
‐
‐
‐
9 890
10 720
11 600
12 580
16 100
20 200
20 350
20 650
21 000
21 450
22 200
‐
‐
‐
‐
‐
10 670
11 550
12 530
13 560
16 750
20 500
20 730
21 050
21 700
22 350
23 630
‐
‐
‐
‐
‐
11 440
12 420
13 460
14 650
17 600
20 980
21 250
21 680
22 800
23 980
25 600
‐
‐
‐
‐
‐
12 370
13 410
14 550
15 740
18 600
21 630
22 080
22 630
24 280
26 030
28 230
‐
‐
‐
‐
‐
13 300
14 440
15 630
16 980
19 700
22 550
23 100
23 900
26 350
28 500
31 250
‐
‐
6
7
8
9
15
16
Rozdíl tarifní tabulky pro pedagogy schválené vládou 15. 10. 2014 oproti současné třída
stupeň
1 2 3 4 5
1 do 6 let do 12 let do 19 let do 27 let nad 27 let
2
3
4
5
10
11
12
13
14
‐
‐
‐
340
370
400
430
1 100
200
200
300
400
500
600
‐
‐
‐
‐
‐
370
400
430
460
1 150
250
250
350
500
700
800
‐
‐
‐
‐
‐
390
420
460
500
1 350
300
300
400
700
900
1 000
‐
‐
‐
‐
‐
420
460
500
540
1 600
350
350
500
1 000
1 100
1 300
‐
‐
‐
‐
‐
450
490
530
580
1 900
500
500
650
1 200
1 400
1 500
‐
‐
Pramen: NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb.,o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Příloha 5 Platové tarify pro pedagogické pracovníky od 1.1 -31.12.2015 Patové tabulky účinné od 1.1.‐31.10.2015 Platové třídy Stupeň Praxe 4 5 1 do 6 let 9 890 10 720 2 do 12 let 10 670 11 550 3 do 19 let 11 440 12 420 4 do 27 let 12 370 13 410 nad 27 5 13 300 14 440 let
6 11 600 12 530 13 460 14 550
7 12 580 13 560 14 650 15 740
8 16 100 16 750 17 600 18 600
9 20 200 20 500 20 980 21 630
10 20 350 20 730 21 250 22 080
11 20 650 21 050 21 680 22 630
12 21 000 21 700 22 800 24 280
13 21 450 22 350 23 980 26 030
14 22 200 23 630 25 600 28 230
15 630
16 980
19 700
22 550
23 100
23 900
26 350
28 500
31 250
Patové tabulky účinné od 1.11.‐31.12.2015 Platové třídy Stupeň Praxe 4 5 1 do 6 let 10 190 11 050 2 do 12 let 11 000 11 900 3 do 19 let 11 790 12 800 4 do 27 let 12 750 13 820 5 do 32 let 13 700 14 880 nad 32 6 14 100 15 300 let
6 11 950 12 910 13 870 14 990 16 100
7 12 960 13 970 15 090 16 220 17 490
8 16 430 17 090 17 960 18 980 20 100
9 20 530 20 850 21 380 22 100 23 080
10 20 700 21 120 21 700 22 580 23 700
11 21 070 21 500 22 170 23 200 24 600
12 21 530 22 280 23 430 25 000 27 250
13 22 050 23 030 24 700 26 820 29 500
14 22 870 24 340 26 370 29 110 32 360
16 570
18 000
20 700
23 600
24 200
25 290
27 940
30 230
33 130
Pramen: NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb.,o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Příloha 6
Schéma vzdělávacího systému Finska
Kesto vuosina označuje počet let studia v jednotlivých školách, lukiot jsou gymnázia, hvězdička u tří odborných škol (odborné vzdělávání, další odborné vzdělávání, specializované odborné vzdělávání) znamená, že všechny tři druhy škol lze absolvovat i v rámci učňovství, työkokemus 3 v. znamená 3 roky povinné praxe mezi bakalářským a magisterským studiem na polytechnice
Pramen: Ministry of Education and Culture
Příloha 7
Výsledky žáků podle hodnocení PISA 2012
Pramen:Česká školní inspekce
