Systém měření výkonu instituce Autor: PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D. Učební text vznikl za podpory projektu "Vytvoření kurzu Projektové financování vysokých škol" financovaného Fondem rozvoje vysokých škol pod číslem 72/2011 a je zařazen do kurzu: „Projektové financování vysokých škol“.
Cíl učebního textu Cílem učebního textu „Systém měření výkonu instituce“ je seznámit studenty i zaměstnance FF UK s problematikou měření výkonu instituce v oblasti vědy a výzkumu na základě odevzdaných záznamů vytvořených (autorských) děl a dalších výsledků vědecko-výzkumné činnosti do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen IS VaVaI).
Osnova textu 1. 2.
Úvod ................................................................................................................................... 1 Webová prezentace „vyzkum.cz“....................................................................................... 2 2.1. Vyhledávání v databázi RIV ........................................................................................... 3 3. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací .................................................... 7 3.1. Druhy výsledků ............................................................................................................... 7 3.2. Bodové hodnocení výsledků ......................................................................................... 12 4. Použité informační zdroje ................................................................................................ 14 5. Otázky k zopakování problematiky.................................................................................. 15
1.
Úvod
Výkon výzkumné organizace ve vědě a výzkumu je měřen každoročně podle odevzdaných výsledků - záznamů autorských děl a dalších typů výsledků. Tyto výsledky vznikly buď na základě výzkumných projektů nebo v rámci běžné (projektově nepodpořené) vědeckovýzkumné činnosti organizace a autoři jsou zaměstnanci nebo studenti této organizace. Výsledky se rozumí publikované výstupy (články v periodikách, knihy apod.), také patenty nebo aplikované výsledky (např. software, certifikované metodiky). Na základě odevzdaných výstupů do společné databáze Informačního systému VaVaI jsou jednotlivé organizace hodnoceny a hodnoceny jsou také výzkumné projekty a programy, v rámci nichž výsledky vznikají. Za správnost odevzdaných záznamů (pravdivost publikovaných výsledků) v rámci svých organizací zodpovídají autoři. Organizace, které jsou na základě tohoto systému hodnoceny (jsou zodpovědny poskytovatelům), většinou kladou velký důraz na to, aby bylo odevzdáno co nejvíce pravdivých a platných výsledků. Je proto důležité, aby se jednotliví autoři (studenti magisterského či doktorského studia a hlavně zaměstnanci – vědci) co nejlépe seznámili s podstatnými informacemi týkajícími se hodnocení vědy a výzkumu v České republice. Následující text je výtahem a interpretací metodiky platné pro léta 2010-2011 a doporučení pro hodnocení vědy a výzkumu v ČR. Autorka měla k dispozici též metodiku navrženou pro rok 2012, ale ta zatím nebyla přijata. Text obsahuje praktické informace a návody pro autory tak, aby dokázali odevzdat co nejlépe záznamy o vlastní vědecko-výzkumné činnosti a výsledcích.
1
Z výše napsaného je patrné, že úspěch ve vědecko-výzkumné činnosti nespočívá (bohužel) jen v samotných výsledcích, ale též v dovednosti je prezentovat právě pro potřeby hodnocení vlastních organizací. Každý jednotlivý autor se tak stává členem vědecko-výzkumného týmu celé organizace (týmovým hráčem) a každý jednotlivý příspěvek je pak posuzován v souhrnu všech výsledků organizace. Podle druhu a významu jsou výsledkům přidělovány body, které jsou finančně ohodnoceny a organizace pak po přepočtení podle daných koeficientů získává finanční podporu. Záznamy o výsledcích jsou do informačního systému odevzdávány hromadně jednou ročně přes tzv. poskytovatele, což jsou zřizovatelé výzkumných organizací nebo grantové agentury podpořených projektů, v rámci nichž výsledky vznikly. Záznamy jsou od jednotlivých autorů většinou sbírány v průběhu kalendářního roku v jednotlivých organizacích do určité společné lokální databáze.
2.
Webová prezentace „vyzkum.cz“
Vstupní branou ke všem informacím týkajícím se hodnocení vědy, výzkumu, vývoje i inovací v České republice je webová prezentace: http://www.vyzkum.cz. V úvodu prezentace se dočteme: „Prostřednictvím této stránky Vám Rada pro výzkum, vývoj a inovace ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (odbory výzkumu a vývoje) poskytují přehledné aktuální informace státní správy o výzkumu a vývoji v České republice.[RVVI, 2011]“ Pro jednotlivé autory výsledků či řešitele projektů jsou podstatné zejména dvě sekce těchto webových stránek: - Hodnocení VaVaI; - Informační systém. Sekce Hodnocení VaVaI přináší zpracované výsledky a hodnocení vědecko-výzkumné činnosti všech výzkumných organizací v České republice. Obsahuje důležité dokumenty týkající se tzv. bodování výsledků, metodiky hodnocení a další. Sekce Informační systém zpřístupňuje všechny veřejné databáze pro potřeby hodnocení a informací o vědě a výzkumu. Pravděpodobně nejvyužívanějšími databázemi jednotlivými autory a řešiteli projektů jsou: - CEP – Centrální evidence projektů VaVaI; - CEZ – Centrální evidence výzkumných záměrů; - RIV – Rejstřík informací o výsledcích. Centrální evidence projektů VaVaI – CEP zpřístupňuje záznamy o všech projektech od různých poskytovatelů (ministerstev, grantových agentur apod.), které jsou nebo byly řešeny na našem území. Záznamy projektů jsou provázány s uplatněnými výsledky, které vznikly za jejich podpory. Stejně tak Centrální evidence výzkumných záměrů – CEZ je databází výzkumných záměrů, které jsou nebo byly u nás řešeny. Rejstřík informací o výsledcích – RIV je pak databází, v níž lze vyhledat všechny tzv. uplatněné výsledky (zveřejněné výsledky), tj. záznamy o těchto výsledcích, které vznikly na základě vědecko-výzkumné činnosti všech výzkumných organizací v České republice. Vyhledatelné jsou jednotlivé záznamy publikovaných děl, patentů či aplikovaných výsledků. 2
Výsledky jsou pak propojené jednak s projekty, v rámci nichž vznikly, a jednak se záznamy subjektů, za něž byly odevzdány (jednotlivé vědecko-výzkumné organizace).
2.1. Vyhledávání v databázi RIV V databázi RIV lze vyhledávat v jednoduchém i rozšířeném režimu. Praktičtější pro přesnější vyhledávání je přepnout do rozšířeného režimu, kde lze vyhledávat např. i pomocí jména a příjmení tvůrce. V jednoduchém režimu (obr. č. 1) lze vyhledávat pouze podle příjmení tvůrce, což může být v rámci výsledků za celou ČR v případě častých českých příjmení značně nepřesné. Pro vyhledávání konkrétního výsledků jsou ve vyhledávací masce nejdůležitější sekce: - tvůrce výsledku – autor; - výsledek – zde lze hledat např. podle názvu výsledku, roku uplatnění, oboru – skupině, do kterého je výsledek zařazen. Rok uplatnění je rokem, ve kterém došlo k vydání (zveřejnění) výsledku. V databázi se lze setkat ještě s rokem sběru dat. To je rok, ve kterém byl záznam o výsledku do databáze zaslán. Většinou se neshoduje s rokem uplatnění. Ve vyhledávací masce dále narazíme na následující termíny: - předkladatel výsledku – organizace, za kterou autor odevzdal záznam výsledku; - dodavatel dat – ministerstva, grantové agentury a další organizace, které financují vědu a výzkum a poskytují granty a výzkumné záměry v ČR pro tyto účely; - obor-skupina – ke klasifikaci vědních oborů se využívá číselník oborů vytvořený pro účely IS VaVaI (v oblastech CEP, CEZ i RIV); každý obor je označen dvěma písmeny; každý záznam výsledku musí být klasifikován pomocí této klasifikace, např.: AA – filozofie a náboženství; AB – dějiny; AM – pedagogika a školství. V rozšířeném režimu (obr. č. 2) lze vyhledávat podrobněji podle detailnějších kritérií. Sekce „Základní údaje o výsledku“: - druh výsledku – typ publikace – kniha, článek v časopise, typ aplikovaného výsledku – patent, poloprovoz, certifikovaná metodika apod.; - jazyk výsledku; - dodavatel dat – stejné jako v jednoduchém vyhledávacím režimu; - identifikační kód – každý záznam v databázi má svůj jedinečný identifikační kód. Sekce „Předkladatel výsledku“ nabízí možnost vyhledávání podle údajů vztahující se k organizaci, za níž je výsledek odevzdán – např. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. Sekce „Tvůrce výsledku“ se týká právě autora výsledku. Sekce „Výsledek“: Název – je název samotného výsledku. Pokud se jedná např. o článek v časopise, pak názvem se myslí název článku. Název dokumentu – to je název mateřského dokumentu, v němž je dílčí výsledek publikován – např. název časopisu, název knihy, pokud se uplatňuje pouze kapitola v knize.
3
Sekce „Návaznosti výsledku“ umožňuje vyhledávání podle typu programu, projektu nebo výzkumného záměru, v rámci něhož byl výsledek vytvořen.
4
Obr. č. 1 – Vyhledávací maska v databázi RIV – jednoduchý režim 5
Obr. č. 2 – Vyhledávací maska v databázi RIV – rozšířený režim 6
3.
Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací
Rada pro výzkum, vývoj a inovace každoročně vydává nebo aktualizuje Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. Nyní platná metodika pro roky 2010 a 2011 bude pravděpodobně nahrazena novou metodikou, která zatím existuje pouze v návrhu. Metodika je pravidelně rozdělena do větších kapitol zabývajících se podmínkami hodnocení výsledků výzkumných organizací, výsledků celých programů (které vypisují grantové agentury, ministerstva apod.), pravidly ověřitelnosti výsledků a pravidly rozdělování institucionálních prostředků na základě právě odevzdaných výsledků. Velmi významnou částí metodik jsou též přílohy, které rozpracovávají např. druhy odevzdávaných výsledků, bodové hodnocení nebo harmonogram hodnocení výsledků, který má v průběhu roku několik fází. Na s. 4 Metodiky 2010-2011 se dočteme, že „Hodnocení výsledků se provádí výhradně na základě platných údajů předaných do Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“)“. IS VaVaI právě obsahuje všechny databáze včetně RIV, které jsou zpřístupněny přes rozhraní www.vyzkum.cz (příp. www.isvav.cz), viz výše. Je tedy zřejmé, že údaje musejí být pravdivé a pečlivě zpracované. Výsledky jsou pak souhrnně hodnoceny vždy v období pěti let. V roce 2011 byly hodnoceny výsledky uplatněné v letech 2006-2010 včetně.
3.1. Druhy výsledků Pro řešitele projektů a samotné autory výsledků vědecko-výzkumné činnosti je pravděpodobně nejdůležitější typologie výsledků podle metodiky. Metodika velmi úzce vymezuje typy výsledků, jejichž záznamy lze do IS VaVaI poslat. Některé z těchto výsledků jsou pak bodově a potažmo finančně hodnoceny. Některé výsledky nejsou zahrnuty do hodnocení nebo jsou hodnoceny nulovým počtem bodů. To však neznamená, že by neměly být do IS VaVaI zasílány. Definice jednotlivých typů výsledků vždy obsahují doplňující informaci pro účely hodnocení právě proto, protože v souhrnu jen část odevzdaných výsledků je nakonec bodově hodnocena. Dále je nutné podotknout, pokud vznikl jakýkoliv výsledek na základě grantové podpory, která má být poskytovateli vykázána a daný výsledek neodpovídá definicím podle metodiky, lze jistě takový výsledek odevzdat vždy jako typ „O“ – ostatní výsledky. Tyto výsledky nejsou hodnoceny vůbec, mohou však v databázi být proto, aby řešitel deklaroval využití grantových prostředků. Níže se pokusím co nejpodrobněji tuto celou problematiku osvětlit. Informace čerpám většinou z metodik IS VaVaI 2010 a 2011 a návrhu 2012 a též z vlastní poměrně bohaté zkušenosti. Výsledky, které lze do IS VaVaI zasílat, se dělí na dvě základní skupiny: - hodnocené výsledky; - nehodnocené výsledky. Každý typ výsledku má v systému svoje písmenné označení. Uvádím jej v závorce podle metodik. Hodnocené výsledky zahrnují: - článek v odborném periodiku (dle číselníku IS VaVaI se jedná o druh výsledku J) 7
s vnitřním členěním: - Jimp - článek v impaktovaném časopise WoS, - Jneimp - článek v recenzovaném časopise ve světově uznávané databázi (ERIH A, ERIH B, ERIH C, SCOPUS), - Jrec - článek v českém recenzovaném časopise, - odborná kniha (druh výsledku B) nebo kapitola v odborné knize (druh výsledku C), - článek ve sborníku (druh výsledku D), - patent (druh výsledku P), - užitný nebo průmyslový vzor (druh výsledku F), - poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (druh výsledku Z)), - prototyp, funkční vzorek (druh výsledku G), - poskytovatelem realizovaný výsledek (druh výsledku H), - specializovaná mapa, certifikované metodiky a postupy (druh výsledku N), - software (druh výsledku R), - výzkumná zpráva obsahující utajované informace podle zvláštního právního předpisu (druh výsledku V). Nehodnocené výsledky zahrnují: - audiovizuální tvorba nebo elektronický dokument (A), - zorganizování výstavy (E), - zorganizování workshopu (W), - zorganizování konference (M), - ostatní výsledky (O). Proto, aby se autoři mohli rozhodnout, pod který typ svůj výsledek zařadí, je nutné blíže vysvětlit jejich definice. Soustředím se pouze na ty typy výsledků, které jsou nejčastější v humanitně a společensko-vědně zaměřených výzkumných organizacích.
3.1.1. Článek v odborném periodiku Definice podle metodiky 2010-2011: „Odborný článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, event. s poznámkovým aparátem.... Odborným periodikem je vědecký časopis, který je recenzován, je nebo byl vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód.“ Články v odborném periodiku (časopise) se člení pro účely hodnocení na: - Jimp – článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem „Article“, „Review“, „Proceedings Paper“ nebo „Letter“, a je publikován v periodiku, jehož impaktní faktor je každoročně zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) společností Thomson Reuters JSC – článek v odborném periodiku, který je obsažen ve světově uznávané databázi SCOPUS. - Jneimp – článek v odborném periodiku, který je obsažen ve světově uznávané databázi ERIH.
8
- Jrec – článek v odborném periodiku, které je zařazeno v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice (zveřejněno na www.vyzkum.cz) Odborným periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis. Článkem v odborném periodiku (časopise) nejsou: Texty informativního nebo popularizačního charakteru, ediční materiály, opravy, rešerše nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném periodiku, dále abstrakt vědeckého příspěvku (např. na konferenci) apod.“ Co z výše uvedené definice vyplývá: Do IS VaVaI se jako odborný článek s písmenným označením „J“ odevzdává takový druh článku, který je výsledkem vědecko-výzkumné činnosti. Je to článek zveřejňující výsledky výzkumu, tzv. původní článek. Může to být článek i tzv. přehledový, ale musí mít náležitosti odborného článku: použité metody zkoumání, použití odborné literatury, výsledky apod. Nesmí se jednat o popularizující článek. Co je důležitým kritériem pro to, aby se autor mohl rozhodnout, zda záznam článku do IS VaVaI zašle, je ta skutečnost, zda byl článek recenzován. Nestačí to, zda vyšel v rámci recenzovaného periodika. Některé články ani v recenzovaných periodikách recenzovány nejsou. Jedná se zejména o články druhu „recenze“, o různé popularizující přehledové nebo informativní statě, úvodníky atp. (V některých databázích se setkáme s termínem „review article“, který označuje rozsáhlé studie týkající se kritické a srovnávací analýzy literatury. Pokud takový článek projde recenzním řízením, pak může být též odevzdán jako odborný článek druhu „J“). Pokud tedy autorský článek byl recenzován většinou dvěma nezávislými odborníky, pak lze s jistotou říct, že může být do IS VaVaI zaslán jako odborný článek druhu „J“. Pokud recenzován nebyl, pak jej takto zaslat nelze a nezáleží na tom, v jakém časopise byl publikován. Pokud takový článek ovšem autor (řešitel projektu) vykazuje jako součást řešení svého projektu, pak může být odevzdán jako typ výsledku druhu „O“ – tzn. ostatní výsledky. Ne všechny odborné články druhu „J“ jsou pak nakonec ještě bodově hodnoceny. Týká se to pouze těch článků, které byly publikovány v rámci periodik, které jsou indexovány v některé z databází: - Web of Knowledge; - Scopus; - ERIH. V případě českých periodik je pro bodování určen seznam recenzovaných periodik: Seznam neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice Pokud článek vyšel v rámci periodika, které není ani v jedné z databází a ani v Seznamu neimpaktovaných českých periodik, pak získá nulové hodnocení. V databázi IS VaVaI však zůstává, má tam své místo. Problematiku databází Web of Knowledge, Scopus a ERIH rozebereme v kapitole 3.2. Bodování výsledků.
3.1.2. Odborná kniha Definice z metodiky 2010-2011: „Odborná kniha prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem knihy nebo týmem, jehož byl autor členem. Kniha je neperiodická odborná publikace o rozsahu
9
alespoň 50 tištěných stran vlastního textu bez obrazových, mapových apod. příloh vydaná tiskem nebo elektronicky v nakladatelství s vědeckou redakcí a posouzená alespoň jedním obecně uznávaným odborníkem z příslušného oboru formou lektorského posudku (ne však z pracoviště autorů knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové metodologie opírající se o dosavadní teoretická bádání v dané oblasti. Formálními atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury, souhrn v aspoň jednom světovém jazyce, eventuálně poznámkový aparát a bibliografii pramenů. Kniha má přidělen kód ISBN nebo ISMN. Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského kolektivu na obsahu podíl), a to i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství. Odbornou knihou je např. monografie, vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon, kritická edice pramenů, kritická edice uměleckých (hudebních, výtvarných apod.) materiálů doprovázená studií, kritický komentovaný překlad náročných filosofických, historických či filologických textů doprovázený studií, vědecky koncipovaný jazykový slovník a odborný výkladový slovník, kritický katalog výstavy apod., pokud splňují uvedená formální kritéria. U vícesvazkové vědecké monografie je možné do RIV zařadit každý svazek, pokud každý jednotlivě splňuje požadovaná kriteria a byl vydán jako samostatná publikace s vlastním ISBN. Pokud je odborná kniha zařazena v RIV jako výsledek druhu B, nemohou být její kapitoly zařazeny jako výsledek druhu C (v případě jednoho a toho samého předkladatele výsledku – poznámka autorky)“. Odbornou knihou nejsou: Učební texty (tj. učebnice, skripta), odborné posudky a stanoviska, překlady, ročenky a výroční nebo obdobné periodické zprávy, statistické ročenky, nepublikované diplomové, doktorské, habilitační a disertační práce, založené na primárních pracích druhu Jimp, opatřené komentářem a kódem ISBN, dále běžné jazykové slovníky, tiskem nebo elektronicky vydaný souhrn rešerší, účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště), sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou výsledkem druhu D), tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů. Odbornou knihou dále nejsou: metodické příručky, katalogy, normy, cestopisy, beletrie, texty divadelních her, výběrové bibliografie, výroční zprávy, proslovy, reportáže, soubory studentských soutěžních prací, turistické průvodce, komerční překlady z cizích jazyků nebo memoáry, informační materiály, popularizující monografie, biografie, autobiografie, účelově monograficky vydané závěrečné zprávy z grantů. Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnoceny budou knihy pouze s přiděleným ISBN nebo ISMN kódem. Knihy vydané vydavateli v ČR budou do hodnocení zahrnuty pouze v případě registrace povinného výtisku v Národní knihovně ČR.“ Co z výše uvedené definice vyplývá: Jako knihu typu „B“ do IS VaVaI nelze zaslat jakoukoliv publikaci, kterou vytvoří autor nebo tým autorů. Musí mít určité náležitosti: 1) musí být lektorována; 2) tematicky by měla být poměrně úzce vymezena; i když to bude monografie od více autorů, nemůže to být jen sbírka různých statí na široké téma; mělo by být evidentní, že kniha vznikla s určitým záměrem, kapitoly na sebe logicky navazují;
10
3) kniha by měla být výsledkem vědecko-výzkumné činnosti, nelze odevzdávat učebnice, skripta, příručky, populární monografie, beletrii apod.; 4) v případě překladatelské činnosti se musí jednat o kritický překlad náročných historických, filozofických, teologických a dalších děl, který je doplněn studií od překladatele; 5) v případě ediční činnosti se musí jednat o kritická vydání děl jiných autorů, doplněná kritickým výkladovým aparátem, studiemi apod.; 6) jako knihu nemůže sám tvůrce odevzdat tehdy, pokud je pouze jejím editorem; u takové knihy se spíše odevzdávají jednotlivé kapitoly samostatně nebo jako celek se odevzdává tehdy, pokud autorský tým je z jednoho pracoviště; 7) rozsah knihy by měl být minimálně 50 tištěných stran bez příloh; 8) knize musí být přiděleno ISBN; 9) může být vydána elektronicky; 10) vydavatelství (nakladatelství) by mělo mít vědeckou redakci.
3.1.3. Kapitoly z knih Kapitolu v knize lze odevzdat jako samostatný výsledek. Vědecko-výzkumný profil kapitoly je posuzován podle knihy jako celku. Kniha, z níž je kapitola odevzdána, musí odpovídat výše uvedeným požadavkům na knihu podle metodik IS VaVaI. Samostatně kapitolu z knihy se doporučuje odevzdat v následujících případech: a) kniha má více autorů, je pak organizačně snazší odevzdat záznamy jednotlivých kapitol zejména v případě, kdy autoři pocházejí z různých pracovišť; s největší pravděpodobností nemá taková kolektivní monografie také hlavní autory, pouze editory; editorská činnost se do IS VaVaI nevykazuje; b) pokud má kniha hlavního autora a ostatní autoři přispěli svými kapitolami doplňkově, pak lze odevzdat knihu jako celek na pracovišti daného hlavního autora a autoři kapitol z jiných pracovišť mohou odevzdat své kapitoly zvlášť; je nutné podotknout, že není možné z jednoho pracoviště odevzdat knihu jako celek a zároveň kapitoly; c) v případě dalšího vydání knihy, která již byla do IS VaVaI odevzdána v 1. vydání v případě, že nové vydání je obohaceno novou (novými) kapitolou; knihu v novém vydání nelze odevzdat do IS VaVaI znovu, lze odevzdat právě jen nové kapitoly.
3.1.4. Článek ve sborníku Definice podle metodiky 2010-2011: „Článek ve sborníku prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Článek má obvyklou strukturou vědecké práce a s obvyklým způsobem citování zdrojů (nikoliv abstrakt) a je zveřejněný ve sborníku. Sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia a má přidělen ISBN kód, který obsahuje samostatné stati různých autorů, které mají většinou společný prvek nebo příbuzné téma, nikoliv ale pouhé abstrakty“. Článkem ve sborníku nejsou: Účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště), nebo sebraná a vydaná abstrakta. Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnoceny budou pouze autorské, nikoliv editorské příspěvky s příznakem „Proceedings Paper“ ve sbornících evidovaných v databázi WOS. společností Thomson Reuters, v minimálním rozsahu 2 stran textu. Pokud je sborníku přiděleno ISSN a je evidován v databázi SCOPUS, bude hodnocen jako JSC.“
11
Co z výše uvedeného vyplývá: Do IS VaVaI lze odevzdat záznamy statí ve sborníku, ne sborník jako celek. Sborník musí být recenzován. Sborníkem se rozumí pouze výstup z konference, semináře či workshopu. Sborníkem se nemyslí podle metodik souhrn ad hoc prací, jiným termínem řekněme antologie textů, které byly shromážděny a vydány.
3.1.5. Certifikovaná metodika Definice výsledků Certifikovaná metodika a Památkový postup jsou poměrně zřejmé. Citujeme je zde tedy v plném znění z metodiky navržené pro rok 2012 bez dalšího vysvětlení. Definice z metodiky 2010-2011: „Výsledek „Certifikovaná metodika“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy schválena a doporučena pro využití v praxi.“
3.1.6. Památkový postup Definice z metodiky 2010-2011: „Výsledek „Památkový postup“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Památkový postup je postup, kterým je v aplikovaném výzkumu národní a kulturní identity ověřený soubor činností a v některých případech i materiálů a technologií, které vedou k záchraně, zachování nebo zhodnocení objektu kulturního dědictví. Podmínkou u památkového postupu je prokázané ověření v praxi.“
3.1.7. Software Definice výsledků software prochází v současnosti změnami. Obecně platí (parafrázuji definice z metodiky 2010-2011 a návrhu 2012), že software jako výsledek do IS VaVaI může být zadán tehdy, pokud vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a pokud může být volně používán v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s §16 zákona. Nelze vykazovat software, který vznikl jen pro potřeby tvůrce.
3.2. Bodové hodnocení výsledků V této kapitole se pokusíme nastínit, jakým způsobem jsou výsledky zaslané do IS VaVaI bodovány. Každý typ výsledku (článek v časopise, kniha, stať ve sborníku) je bodován podle jiného klíče. Bodové hodnocení prochází změnami a v metodikách pro rok 2010 a 2011 a v návrhu metodiky 2012 se velmi liší. Je nutné podotknout, že existují verifikační mechanizmy a kontroluje se, zda odevzdané publikace odpovídají uvedeným druhům výsledků, zda vyhovují všem náležitostem. Až poté jsou bodově hodnoceny. Dalším kritériem pro udělení bodů je ta skutečnost, zda obor, do něhož je výsledek zařazen (klasifikován), patří do rámce NRRE – Národní referenční rámec excelence. Do rámce NRRE spadají následující obory: AA - Filosofie a náboženství, AB - Dějiny, AC Archeologie, antropologie a etnologie, AD - Politologie a politické vědy, AE - Řízení, správa a administrativa, AG - právní vědy, AI - Jazykověda, AJ - Písemnictví, masmedia a audiovize, AL - Umění, architektura a kulturní dědictví, AM - Pedagogika a školství.
12
Výsledky, které jsou klasifikovány obory NRRE, dostávají jiné bodové hodnocení (výsledky druhu B – kniha, C - kapitola v knize Jrec a Jerih – články v periodikách v příslušných databázích). Všechny ostatní obory jsou pak bodovány jednotně.
3.2.1. Bodování článků v časopisech Jak jsem již výše uvedla, každý druh dokumentu je bodován podle jiných kritérií. Články v časopisech jsou hodnoceny podle toho, zda jsou indexovány ve významných světových databázích. Metodika zvolila tři základní významné databáze: - Web of Science; - Scopus; - ERIH. Navíc je budován Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik) vydávaných v České republice pro významná česká periodika ze všech oborů a tento seznam je též použit pro bodování v rámci IS VaVaI. Web of Science Web of Knowledge (WoK) je rozhraní zpřístupňující několik databází. Je provozováno v současnosti korporací Thomson-Reuters. Mezi databáze patří např. tři databáze citačních rejstříků sdružené do databáze Web of Science (WoS), které jsou významné tím, že excerpují (zpracovávají) články z několika tisíc světových periodik ze všech oborů (převažují technické, přírodovědné, ekonomické a medicínské obory) a na základě citačních ohlasů pak vytvářejí zázemí pro výpočet tzv. impakt faktoru. Další významnou databází v rozhraní Web of Knowledge je databáze Journal Citation Report, která zpřístupňuje vypočítaný impakt faktor u jednotlivých excerpovaných periodik. Impakt faktor se každý rok přepočítává a jeho hodnota může kolísat. Tento impakt faktor je základem výpočtu bodového hodnocení článků, které jsou vykazovány do IS VaVaI. Protože impakt faktor nelze ze své podstaty a definice uplatnit pro humanitně orientovaná periodika, existuje právě v systému IS VaVaI režim oborů NRRE. Scopus Scopus je též citační databáze. Excerpuje několik tisíc významných periodik ze všech oborů z celého světa. Je provozována společností Elsevier. Svým způsobem je obdobou databází citačních rejstříků na platformě Web of Knowledge. Excerpční základna periodik se však do určité části liší. Pro databázi Scopus je jako základ výpočtu bodu článku v IS VaVaI využit její indikátor SJR (SCImago Journal Rank), který hodnotí „známost“ nebo „viditelnost“ odborného periodika [Vavříková, 2008, s. 34]. ERIH – European Research Index in Humanities ERIH je seznamem významných evropských i mimoevropských periodik v oblasti humanitních věd. Je budován na půdě asociace Evropská organizace pro vědu, která sdružuje organizace věnující se vědě a výzkumu ze třiceti evropských zemí. Seznam periodik je dělen podle významnosti do tří hlavních skupin a pro potřeby hodnocení článků v IS VaVaI se tyto tři skupiny rozlišují. Každá skupina je jinak bodově hodnocena. Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik) vydávaných v České republice Tento seznam je budován samotnou Radou pro výzkum, vývoj a inovace, která řídí celý systém IS VaVaI. Seznamu se zkráceně též někdy říká „Seznam pozitivních periodik“.
13
Seznam shromažďuje významná recenzovaná periodika ze všech oborů vydávaná na území České republiky.
3.2.2. Odborná kniha a kapitola v knize Pokud odborná kniha vyhovuje kritériím uvedeným v definici v metodice, pak je hodnocena. Pokud nevyhovuje definici, pak by měla být z IS VaVaI smazána a případně odevzdána jako druh výsledku „ostatní“. Hodnocení kapitoly v knize se odvíjí od hodnocení knihy. Výpočet je založen na poměru počtu stran kapitoly a rozsahu celé knihy.
3.2.3. Článek ve sborníku Aby byl článek ve sborníku hodnocen, musí být sborník evidován buď v databázi Conference Proceedings Citation Index-Science (CPCI-S) nebo Conference Proceedings Citation IndexSocial Science & Humanities (CPCI-SSH), které jsou přístupné přes platformu Web of Knowledge. Pokud nejsou v těchto bázích evidovány, obdrží nulové bodové hodnocení. V IS VaVaI mohou zůstat.
3.2.4. Další typy výsledků Hodnocení dalších typů výsledků se v současnosti značně mění a je nutné vyčkat na novou metodiku 2012.
4.
Použité informační zdroje
Česko. Úřad vlády. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Metodika, 2010-2011. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011) [online]. Praha : Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2010 [cit. 2011-09-04]. 45 s. Dostupné na www: < http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=566918>. Česko. Úřad vlády. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Metodika, 2012. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro rok 2012) [elektronický text]. Neschválený návrh. Praha : Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2011. 60 s. Nedostupné. Česko. Úřad vlády. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice [online]. Praha : Rada pro výzkum, vývoj a inovace, c2011 [cit. 2011-09-04]. Dostupné na www: < http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942>. Česko. Úřad vlády. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. RVVI, 2011. Výzkum a vývoj v ČR [online]. Praha : Rada pro výzkum, vývoj a inovace, c2011 [cit. 2011-09-04]. Dostupné na www:
. VAVŘÍKOVÁ, Lucie. 2008. Úvod do scientometrie [elektronický učební text]. 2008 [cit. 2011-09-04]. 39 s. Interní učební text, zpracovaný pro potřeby kurzu Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné po zaregistrování a schválení tutory kurzu na serveru: .
14
5.
Otázky k zopakování problematiky
1) Co je to IS VaVaI. 2) K jakým účelům je budována databáze RIV. 3) Jaké druhy výsledků vědecko-výzkumné činnosti lze do RIV zasílat. 4) Jak jsou hodnoceny jednotlivé výstupy v databázi RIV.
15
