MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Systém a fylogeneze hmyzu
Blechy - Siphonaptera
Igor Malenovský Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno & Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno E-mail:
[email protected]
Siphonaptera (Blechy) • monofyletická skupina zahrnující ca. 2575 druhů (v ČR ca. 90 druhů) • dospělci bezkřídlí, výlučně hematofágní a ektoparazitičtí na savcích a ptácích, dobře skáčou
Morfologie dospělců • tělo dobře sklerotizované (žluté, rezavé až černé), laterálně silně zploštělé, 2.5–8 mm • silná redukce/absence očí, zcela chybí ocelli • povrch s mnoha dozadu orientovanými silnými setami a hřebeny (ctenidia)
Morfologie dospělců
Morfologie dospělců • kýlovitě zaoblená hlava • redukovaná hruď • články se límcovitě překrývají • zvětšené kyčle a stehna nohou, zejména u zadního páru
• 5-členné chodidlo, 2 drápky
Morfologie dospělců
• skok díky fyzikální energii uložené ve vysoce elastické bílkovině (resilin) v pleurálním oblouku • až 18 cm do výšky a 33 cm do dálky
Morfologie dospělců • redukované tykadlo (krátký kyjovitý bičík s 9 články) umístěné v rýhách po stranách hlavy • na pygidiu (9. článek zadečku) skupina smyslových orgánů sensillium
Morfologie dospělců • bodavě-sací ústní ústrojí: labrum (epipharynx) + lacinie čelistí, přidržované labiálními palpami • sliny s antikoagulačními látkami • krev sají samice i samci
maxilární palpus
maxilární palpus labiální palpus
epipharynx galea
labiální palpus galea
maxilární stylet (lacinie)
Anatomie trávící soustavy • žvýkací žaludek/předžaludek (proventriculus) s kutikulárními bodlinami – funguje jako záklopka
Vývoj blech • proměna dokonalá: 3 larvální instary, pupa libera
Morfologie larev • beznohé, červovité tělo, 1.5–10 mm • chybí oči • ústní ústrojí kousací • dlouhé sety na jednotlivých článcích • poslední instar produkuje hedvábí ze slinných žlaz (kokon)
Morfologie larev • • •
vajíčka kladena většinou na dno hnízda, výjimečně do srsti hostitele larvy se živí výkaly hostitele, šupinkami kůže, trusem dospělých blech, případně jsou dravé/kanibalistické, 1 druh (Uropsylla tasmanica) parazitický v kůži hostitele (kunovců) dospělci dokážou v kokonu přetrvat i více než rok a vylíhnout se až v přítomnosti hostitele (CO2,…)
Postavení blech v systému hmyzu •
•
součástí skupiny Antliophora – podobnosti ve stavbě ústního ústrojí nejasná monofylie Mecoptera: řada podobností mezi Boreidae a Siphonaptera (zmnožené pohlavní chromozomy, ultrasktruktura spermií, panoistické vaječníky, svalovina ústního ústrojí, bodliny v proventriculu, redukce ocelli, prodloužení labra, maxil a labia, produkce hedvábí u larev…
ribosomální geny, morfologie (Whiting 2002)
protein-kódující geny (Wiegmann et al. 2009)
Fosilní záznam blech • •
recentní skupiny z třetihor obří formy (8–20 mm) s neskákavýma nohama a dlouhým trubicovitým ústním ústrojím ve střední juře a spodní křídě
Huang et al. 2012
Klasifikace a ekologie blech • •
• •
15 čeledí 95 % druhů na savcích (hlavně hlodavcích, chybí na kytovcích, sirénách, letuchách, chobotnatcích a primátech), 5 % na ptácích od tropů po polární oblasti různá míra hostitelské specializace (monozoidní až euryzoidní)
Medicínský význam blech • v ČR je asi 20 druhů schopno sát na člověku, většinou ale jen příležitostně • charakteristický obraz na kůži – purpura pulicosa = pulicosis, mizí ca. po 3 dnech
Ctenocephalides canis (blecha psí)
Ctenocephalides felis (blecha kočičí)
Pulex irritans (blecha obecná)
Ceratophyllus galinae (blecha slepičí)
Přenos patogenních mikroorganizmů • mor: baktérie Yersinia pestis – přenašeč: Xenopsylla spp., Pulex irritans, rezervoár: různí hlodavci • skvrnitý tyfus: Rickettsia typhi/prowazeki • snad i další choroby: Q-horečka, tularémie, listerióza, salmonelóza, choroba z kočičího škrábnutí,…
Xenopsylla cheopis (blecha morová)
Přenos parazitů • trypanosomy a filarie u hlodavců • mezihostitelé tasemnic: – Dipylidium caninum: konečný hostitel pes/kočka/člověk – Hymenolepis diminuta, H. nana: konečný hostitel: krysa
Blecha písečná (Tunga penetrans) • Jižní a Střední Amerika • nespecifická, napadá nejrůznější savce zj. na chodidlech • 1 mm, samička po zavrtání do kůže zvětší až 1000 x svůj objem (neosoma)
Literatura •
• • • •
Rosický B. 1957: Blechy – Aphaniptera. Fauna ČSR 10. Nakladatelství ČSAV, Praha, 439 pp. Krasnov B. R. 2008: Functional and Evolutionary Ecology of Fleas: A Model for Ecological Parasitology. Cambridge University Press, Grimaldi D. & Engel M.S. 2005: Evolution of the Insects. Cambridge University Press, Cambridge, 593 pp. Resh V.H. & Cardé R.T. 2009: Encyclopedia of Insects. 2. vydání. Elsevier. Huang D., Engel M.S., Cai C., Wu H. & Nel A. 2012: Diverse transitional giant fleas from the Mesozoic era of China. Nature 483: 201–204.
