SIPHONAPTERA (blechy) [= Aphaniptera] Diferenciální diagnóza - laterálně zploštělí - sekundárně apterní - ústní ústrojí bodavě savé - prezence ktenidií (hřebínků) - uniformní vzezření (barva žlutavá až hnědočerná) (velikost – do 10 mm) - imaga parazitují na ptácích a savcích - hematosugní ektoparazité - larvy apodní, eucephalní, saprofágní - kukla nekousací volná
MORFOLOGIE IMAGA HLAVA - orthognátní - málo pohyblivá - rozdělena na 2-3 části (caput fractum) - antenální rýha (rozdělují: frons x occiput) - tykadla krátká - delší 1 + 2 čl. (scapus a pedicellus) - flagellum komprimované (9-10 čl.) - složené oči chybějí (max. 2 ocelli) - ú. ú. bodavě savé, stilety: - lacinie + dlouhý epipharynx - pochva: labiální palpy (4-14 čl.) - maxily lancetovité (volné) - maxilární palpy 4 čl. (volné) - mandibuly chybí
MORFOLOGIE IMAGA HRUĎ - pevně připojen k hrudi - homonomní - terga se taškovitě překrývají - pronotum obvykle s ktenidiem - sterna redukovaná (nebo částečně splynulá s pleurami) = kryptosternie - pleury nápadné s mohutnými lištami - nohy mohutné, slabě heteronomní - velké, párovitě přiblížené kyčle s lištami - stehna a holeně krátké, zadní delší než stehna (skákání) - chodidla delší než holeně, 5 článků - dva silné drábky, na bazi často se zubem
MORFOLOGIE IMAGA ZADEČEK - 10 viditelných segmentů - segment 1 bez sterna - segment 9 krátký, tergum s párem smyslových (pygidiálních) plošek - segment 10 malý, redukovaný ♀♀: gonoporus za sternem 8 sternum 9 bez gonapophys segment 10 s párem jednočl. cerci ♂♂: sternum 9 se třemi páry gonapophys = přilnavý ústroj (systematika) gonoporus za sternem 9
MORFOLOGIE LARVY A KUKLY LARVA - nápadně chlupaté (chaetotaxie použitá pro taxonomii) - apodní - eucephalní - tykadla 1 čl. s nápadnou setou - mandibuly se zuby - maxily s kartáčkem set - maxilární palpy 2 čl. - labiální palpy 1 čl. - thorax se 3 články - abdomen s 10 články - segment 10 se 2 výběžky a ostruhami - mohutné slinné žlázy (bifurkace, reservoir) KUKLA - nekousací - volná - v kokonu
VÝVOJ - 3 larvální instary, žijí volně, živí se organickým detritem, Hoplopsyllus glacialis stále v srsti zajíce polárního; Uropsylla tasmanica (Dasyurus, Sarcophilus), polymetabolie, vajíčka na srsti, 1 instar invazní, vrtá do kůže, další dva v chodbách vystrčeným konec abd., 3 páry spirakul - kuklení v kokonu - délka vývoje u Pulex irritans (u nás): 400 vajec (2-12 dnů), larva trvá 4-8 týdnů, imago opouští kokon v souvislosti s otřesy, imago až 10 měsíců na hostiteli. - imaga temporální (v hnízdě) či stacionární (stále na hostiteli, často stále přisáti – Echidnophaga) hematosugní ektoparazité - hladovění: Ctenocephalides – 396 dnů bez nasátí, 1725 dnů po nasátí - afanipteria – vázanost na habitat (hnízdo) - monoxenní: Spilopsyllus cuniculi (králík) - oligoxenní: Ceratophyllus hirundinis (vlaštovka, jiřička, rorýs) - polyxenní: Echidnophaga gallinacea (80 hostitelů)
KLASIFIKACE - 2 nadčeledi x 5 nadčeledí - celosvětově asi 2400 druhů (z toho jen asi 130 u ptáků, zbytek u savců) - u nás kolem 100 druhů v 7 čeledích; - fosilní záznamy z křídy (Nicoratia elongata, Tarwinia australis – dlouhé štíhlé nohy, otázka zda skákaly); běžnější v baltickém jantaru, nohy normální, skákavé Hystrichopsylloidea – 7 čeledí – 1050 druhů Ceratophylloidea – 5 čeledí – 950 druhů Malacopsylloidea – 2 čeledi – 73 druhů Pulicoidea – 2 čeledi – 180 druhů Vermipsylloidea – 1 čeleď – 38 druhů
Tarwinia australis – spodní křída, Austrálie, pterosauři
KLASIFIKACE (1) PULICOIDEA - mesocoxae bez krajního žebra na vnitřní straně - metacoxae s trnitými setami - mesonotum bez pseudoset 2 čeledi: (1.1) PULICIDAE Pulex irritans (zcela bez ktenidií, oční štětina pod okem): člověk, Zabajkalí hlavně pes Ctenocephalides (ktenidium na hlavě a pronotu, lícní hřeben ze 4 zubů) – pes, kočka Xenopsylla cheopis (oční štětina před okem) – hlavní přenašeč moru (Pasteurella pestis), dnes zpravidla jen města v tropické Asii Spilopsyllus cuniculi – semistacionární v srsti; králík, zajíc; zrání vajec jen na gravidních ♀, po porodu mláďat sají na nich a pak teprve kladou vejce; 1968 introdukce do Austrálie – virus myxomatózy u divokých králíků
KLASIFIKACE (1.2) TUNGIDAE Tunga penetrans (b. písečná) - stacionární - původem ze střední Ameriky odtud do celého tropického pásu - stacionární, savci včetně člověka - samice se zdeformovaným zbytnělým abdominem, zavrtané v kůži, zadeček ven, po oplození vejce jen 8 dnů, larvy se líhnou na zemi (saprofágní); bolestivé záněty Echidnophaga gallinacea, stacionární - okolo očí, na krku, drůbeže, v uších psů, kolem 80 hostitelů, kosmopolitně
KLASIFIKACE (2) CERATOPHYLLOIDEA - krajní žebro na vnitřní straně mesocoxae vyvinuto - metacoxae bez trnů - pseudosety pod mesonotálním límcem - u nás podle klas. členění 5 čeledí (2.1) VERMIPSYLLIDAE - ktenidia (hlava, hruď, zadeček) nejsou lichokopytníci, sudokopytníci a šelmy; u nás Chaetopsylla na šelmách (2.2) HYSTRICHOPSYLLIDAE - metanotum bez zoubků, jen hodně set hlodavci, hmyzožravci; u nás běžná Hystrichopsylla talpae (velká: 4-6 mm) Hystrichopsylla
KLASIFIKACE (2.3) CTENOPHTALMIDAE - koncové zoubky na metanotu nejsou hlodavci, hmyzožravci; u nás Ctenophtalmus (lícní hřeben 3 zuby), Muridae Palaeopsylla (lícní hřeben 4 zuby), Soricidae, Talpa (2.4) ISCHNOPSYLLIDAE - před ústním ústrojím na okraji hlavy hřeben se 2 zuby netopýři; u nás 3 rody: Nycteridopsylla, Rhinolophopsylla a Ischnopsyllus
KLASIFIKACE (2.5) CERATOPHYLLIDAE - metanotum s koncovými zoubky - lícní ktenidium chybí drobní savci a ptáci Ceratophyllus - ptáci Monopsyllus sciurorum - veverka Nosopsyllus fasciatus (b. krysí), ve středověku přenašeč moru, dnes ohniska v Evropě zanikla (krysa mnohde vytlačena potkanem); larvy se živí natrávenou krví rodičů – zakusují se do análního otvoru dospělce a nutí jej k vyloučení krvavých výkalů
