Synagoga v Jiãínû

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:05

Stránka 433

Synagoga v Jiãínû Petr ULIâN¯

Není-li uvedeno jinak, je autorem fotografií a kreseb P. Uliãn˘. Obr. 1. Indikaãní skica stabilního katastru mûsta Jiãín, 1842, detail Îidovské ulice se synagogou, 2001.

a dvorsk˘ Îid, kterému byl jako prvnímu Îidovi udûlen císafiem ‰lechtick˘ titul, Jakub Ba‰evi z Treuen Bergenu, získal spoleãnû se sv˘m str˘cem Leonem domy pfiímo na jiãínském námûstí. Cílem jejich nákupÛ bylo – jistû na základû vévodova konceptu – získat postupnû od jiãínsk˘ch mû‰ÈanÛ cel˘ západní blok domÛ na severní stranû námûstí, v jehoÏ zadní ãásti jiÏ vyrostla mincovna. Jiãín‰tí Îidé také tehdy dostali povolení ke stavbû synagogy, k její realizaci v‰ak jiÏ pro Vald‰tejnovu smrt v roce 1634 a Ba‰eviho útûk 6

do Mladé Boleslavi nedo‰lo. Její umístûní si lze ale s ohledem na tradiãní poÏadavky pfiedstavit nûkde uvnitfi skupovaného domovního bloku. Takov˘to areál s reprezentativním umístûním, plá1

novitû budovan˘ pfiímo uprostfied mûsta, nemá v dûjinách ãesk˘ch ÎidÛ obdoby. OdráÏel nepokry-

2

V Evropû je jen málo zemí, kde mohli Îidé

Îidovské osídlení v Jiãínû je doloÏeno jiÏ ve

i pfies trvalou perzekuci Ïít od stfiedovûku aÏ do

druhé polovinû 14. století, a lze tedy pfiedpoklá-

■ Poznámky

osudné druhé svûtové války a kde se zachovaly

dat, Ïe se Îidé do mûsta vysazeného nûkdy ko-

1 Snímky z této doby otiskli Rivka DORFMAN, Ben-Zion

stavební památky z tohoto dlouhého období. Jed-

lem roku 1304 mohli stûhovat jiÏ brzy po jeho za-

DORFMAN: Synagogues without Jews and the Communi-

nou z tûchto zemí jsou âechy. Pfies tuto v˘jimeã-

loÏení. JiÏ roku 1362 se pfiipomíná Îidovská

ties that built and used them, Philadelphia 2000,

nost a pfies v˘jimeãnost, jakou pfiedstavovala tato

ulice, patrnû dne‰ní Lindnerova, v jiÏní ãásti

s. 181–186.

kulturnû bohatá men‰ina v ãeském prostfiedí, se

mûsta a v následujících letech i fiada Ïidovsk˘ch

2 K historii Ïidovského osídlení v Jiãínû viz Ferdinand

architektura ãesk˘ch synagog dodnes netû‰í vel-

domÛ. Îidé mûli tehdy vlastní správu se star‰ím,

MENâÍK: Dûjiny mûsta Jiãína. Díl I. Od zaloÏení aÏ do ro-

ké pozornosti. ZáÏitek z náv‰tûvy právû obnovené

jmenovan˘m v roce 1389 jako magister Iudaeo-

ku 1620. Dílu I. svazek I., Jiãín 1902, s. 112, 117–118

synagogy v Jiãínû v‰ak mÛÏe b˘t jednou z cest,

rum. Jak lze soudit z charakteru dochovan˘ch

a 130; Antonín MARTÍNEK: Dûjiny ÎidÛ v Jiãínû, in: Hugo

jak se k tomuto fenomenálnímu svûtu pfiiblíÏit.

3

4

staveb na jiÏní stranû mûsta, zakupovali se zde

Gold (ed.), Îidé a Ïidovské obce v âechách v minulosti

Jako vût‰ina ãesk˘ch synagog i ta jiãínská byla

nejbohat‰í mû‰Èané. Koncentrace Ïidovsk˘ch do-

a pfiítomnosti I., Brno-Praha 1934, s. 199–203; Josef

za druhé svûtové války po odsunu místní obce do

mÛ v nejjiÏnûji poloÏené ulici jistû navíc plynula

JIRâÁK: Pfiíspûvky k dûjinám jiãínsk˘ch ÏidÛ ve století se-

koncentraãního tábora zavfiena a po pozdûj‰ím

z toho, Ïe mûstská brána, jíÏ procházela cesta

dmnáctém a osmnáctém, in: Roãenka spoleãnosti pro

odstranûní mobiliáfie slouÏila dlouhá léta jako

z Prahy, leÏela pÛvodnû pod stykem ulice Lindne-

dûjiny ÎidÛ v ãeskoslovenské republice 5, 1933,

sklad bylinek. Paradoxnû díky tomuto vyuÏití s ne-

rovy a Smifiické. Kdokoli tehdy pfiicházel do mûs-

s. 137–152; t˘Ï: Pfiíspûvky k dûjinám jiãínsk˘ch ÏidÛ ve

nároãn˘mi poÏadavky unikla zdevastování nebo

ta od Prahy, míjel je‰tû pfied vstupem na námûstí

století osmnáctém a devatenáctém, in: Roãenka spoleã-

zbofiení, které potkalo velkou ãást dal‰ích syna-

Ïidovské domy.

nosti pro dûjiny ÎidÛ v ãeskoslovenské republice 6,

1

gog. Po roce 1989 pfie‰la do soukrom˘ch rukou

Po vypovûzení ÎidÛ z âech v roce 1542 zÛstala

1934, s. 423–434; Jaroslav MENCL: Historická topogra-

a v roce 2001 byla získána Îidovskou obcí v Pra-

v Jiãínû jen jediná rodina, která byla navíc pokfitû-

fie mûsta Jiãína, ãást I, Jiãín 1940, s. 193–201.

ze, pod jejímÏ patronátem byl tento mimofiádnû

ná, a vracení Ïidovského obyvatelstva zpût do

3 F. MENâÍK, cit. v pozn. 2, s. 130.

dobfie dochovan˘ pfiíklad synagogy barokního ty-

mûsta probíhalo pomalu. Krátkou, ale pro dûjiny

4 F. MENâÍK, cit. v pozn. 2, s. 130; A. MARTÍNEK, cit.

pu v letech 2002–2008 úspû‰nû obnoven.

jiãínsk˘ch ÎidÛ mimofiádnû v˘znamnou dobou bylo

v pozn. 2, s. 199.

období vlády vévody Albrechta z Vald‰tejna. Jeho

5 A. MARTÍNEK, cit. v pozn. 2, s. 200.

finanãník, b˘val˘ primas praÏské Ïidovské obce

6 J. MENCL, cit. v pozn. 2, s. 193–194.

5

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | P e t r U L I â N ¯ / S y n a g o g a v J i ã í n û

433

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:05

Stránka 434

Obr. 2. Jiãín, synagoga, celkov˘ pohled od severov˘chodu po zbofiení domu ãp. 102, v popfiedí tehdy bourané hradby a vlevo pozdûji rovnûÏ odstranûn˘ dÛm ãp. 80. (Fotoarchiv Regionálního muzea a galerie, F 6851) Obr. 3. Jiãín, synagoga, celkov˘ pohled od jihov˘chodu, 2009.

Novû vybrané místo bylo relativnû privilegované, protoÏe bylo chránûno mûstskou hradbou, a k tomu mûlo dobré vyhlídky na pfieÏití, protoÏe bylo dostateãnû vzdálené od v‰ech mûstsk˘ch kostelÛ. To se ukázalo jako prozíravé, takÏe kdyÏ byl jiãínsk˘m ÎidÛm oznámen roku 1726 v˘nos, podle kterého se mûli tak jako jiní Îidé v ãesk˘ch mûstech pfiestûhovat do vût‰í vzdálenosti od kostelÛ, nebylo pro to patrnû uãinûno Ïádné opatfiení ani vyhotoven poÏadovan˘ plán, jako v pfiípadû ji10

n˘ch Ïidovsk˘ch ãtvrtí. 2

Druhá polovina 18. století pfiedstavovala pro jiãínské Îidy urãité zabezpeãení jejich situace ve mûstû, které bylo provázeno jejich novou obchodní orientací. JiÏ roku 1747 se nové pfiíleÏitosti ujal Joachim Friedländer, kter˘ si pronajal obchodování s tabákem. Následoval jej Îid Markus, jenÏ mûl od roku 1753 aÏ do roku 1795 pronajat˘ prodej kofialky, kter˘ mu aÏ do roku 1772 pfiiná‰el v˘razné pfiíjmy.

11

Do souvislosti s tûmito zv˘‰en˘mi pfií-

jmy jiãínsk˘ch ÎidÛ je moÏné dát i první zmínky o budovû synagogy. O její existenci se dozvídáme ze zprávy jiãínského purkmistra pfiednesené na shromáÏdûní obce 22. kvûtna 1773. Jeho informace, Ïe si Îidé postavili na své ‰kole – synagoze – hvûzdu velikosti „nikdy neb˘valé“, vyvolala velk˘ rozruch. ShromáÏdûní obãané proto vyslali k jiãínskému dûkanovi dva obecní star‰í s dotazem, zda ÎidÛm dala k instalovaní hvûzdy povolení konsistofi v Hradci Králové. KdyÏ zjistili, Ïe ÎidÛm bylo dovoleno pou-

3

ze postavit ‰kolu, „jak kdysi stávala“, bylo nafiízetû místo, které jiãínsk˘m ÎidÛm v ãele s Jakubem

katastr jich zná jiÏ devût, stejnû jako stabilní ka-

no, aby je‰tû téhoÏ dne do západu slunce byla

Ba‰evim jako jedné z hlavních souãástí ekonomi-

tastr z roku 1842.

hvûzda odstranûna, nebo se tak stane násilím. Ji-

V prÛbûhu 17. století se Ïidovské osídlení sou-

ky fr˘dlantského vévodství patfiilo.

ãínsk˘m ÎidÛm nezbylo neÏ uposlechnout a hvûz12

Po zániku fr˘dlantského vévodství na‰li jiãín‰tí

stfiedilo v severov˘chodním koutû mûsta. Zakla-

Îidé nového ochránce v hrabûti Rudolfovi z Tie-

datelem této kolonie kolem dne‰ní Îidovské ulice

fenbachu. Ten jim – aã proti zemskému zákonu –

byl nov˘ jiãínsk˘ pán, hrabû Vojtûch ze ·ternber-

udûlil v roce 1651 dekret, pozdûji je‰tû doplnûn˘

ka. Ten v roce 1689 koupil ãtyfii domy, pozdûj‰í

■ Poznámky

a roz‰ífien˘, umoÏÀující jim Ïít ve mûstû aÏ v po-

ãp. 103–106 (VI–IX), a prodal je obratem ÎidÛm.

7 J. JIRâÁK, cit. v pozn. 2, s. 138–140.

ãtu jedenácti rodin. Neustálé stíÏnosti kfiesÈan-

O rok pozdûji pak k nûmu pfiikoupil protilehl˘ ná-

8 J. JIRâÁK, cit. v pozn. 2, s. 144–149; J. MENCL, cit.

ské vût‰iny na jinovûrné sousedy nakonec v roce

roÏní dÛm ãp. 100 na rohu do ulice Palackého. Ji-

v pozn. 2, s. 196.

1716 vedly ke zru‰ení dekretu, následovanému

ãínská obec, která si pfiála takto vzniklou enklávu

9 J. MENCL, cit. v pozn. 2, s. 197–201.

v roce 1734 pfiíkazem k vystûhování, kter˘ v‰ak

pfii svátcích, kdy nejãastûji propukaly kfiesÈanské

10 J. JIRâÁK, cit. v pozn. 2, s. 147; F. ROUBÍK: Plánky

nebyl nikdy ani pfies opakované rozkazy prove-

v˘buchy nenávisti, dobfie uzavfiít, se rozhodla v ro-

obcí v âechách s vyznaãením Ïidovsk˘ch obydlí z r. 1727,

den. Pfies neustál˘ útisk naopak v prÛbûhu

ce 1767 je‰tû dokoupit dva sousední domy IV

in: âasopis spoleãnosti pfiátel ãesk˘ch 39, ã. 2–3.

17. a 18. století stoupal poãet Ïidovsk˘ch domÛ.

a V a následnû je prodat nov˘m Ïidovsk˘m maji-

11 J. JIRâÁK, cit. v pozn. 2, s. 149.

7

8

V roce 1716 a 1726 jich bylo ‰est, josefínsk˘

434

telÛm.

9


du odstranit.

V dal‰ím pramenu, v ocenûní ma-

12 J. JIRâÁK, cit. v pozn. 2, s. 149.

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:05

Stránka 435

5

4

jetku Ïidovské obce v Jiãínû z roku 1784, je uvá-

nichÏ se zalamuje bohatûji profilovan˘ architráv

dûna synagoga jako nová, zcela z kamene vysta-

kladí. Jeho vlys je na jiÏním prÛãelí rytmizován tro-

13

vûná a klenutá stavba v cenû 4000 zl.

jicemi konkávnû projmut˘ch pilífikÛ, vycházejících

Pro stavbu synagogy bylo vybráno místo za ohy-

typologicky ze zredukovan˘ch volut. âást tohoto

bem ulice vedoucí od námûstí, kde zÛstal obtíÏnû

pseudotriglyfu se dobfie dochovala pod stfiechou

zastaviteln˘ prostor, zaplÀovan˘ aÏ od poloviny

pozdûj‰ího schodi‰tû na Ïenskou tribunu, zde ni-

15. století. Prvnû je zde dÛm, pozdûji znám˘ pod

koli vyná‰en˘m pilastrem, kter˘ tady chybûl kvÛli

ãíslem IV, pfiipomínán v roce 1459. Po roce 1558

pfiístavku schodi‰tû, ale profilovanou konzolou.

zde byl postaven nov˘ objekt, zvan˘ kolem roku

Jak vypadaly ‰títy synagogy, není známé, po po-

14

1600 kvÛli pfiilehlé vûÏici V ba‰tû, stál na místû dne‰ní synagogy.

15

kter˘ patrnû

Ïáru v roce 1840 byly vyzdviÏeny nové ‰títy pouze

Pfiipomínaná

jednoduchého trojúhelného tvaru.

star‰í modlitebna nebo synagoga, která zde nûkde stávala, asi nebyla nijak v˘raznou stavbou, jinak by byla rozpoznatelná na vedutû mûsta Jose-

■ Poznámky

fa Sikor y z roku 1756. Obdélná hmota nové

13 J. MENCL, cit. v pozn. 2, s. 197.

synagogy byla orientována k v˘chodu, s jiÏním prÛ-

14 F. MENâÍK, cit. v pozn. 2, s. 117 a pfiiloÏené plány Ji-

ãelím odsazen˘m hluboko za uliãní ãáru Îidovské

ãín 1450 a Jiãín 1620.

ulice. Toto odsazení bylo vynuceno zachováním

15 Základy objektÛ pfiedcházejících synagoze a b˘val˘ch

dnes jiÏ zbofieného domu ãp. 102 (ã. IV a V podle

domÛ ãp. 80 a 102, zbofien˘ch za asanace Îidovské uli-

josefínského a stabilního katastru), kter ˘ hlavní

ce, byly odkr yty v roce 2002. Petr ULIâN¯: Opevnûní

prÛãelí synagogy ãásteãnû zakr ˘val. PrÛhled

mûsta Jiãína, in: PrÛzkumy památek, XI, 2004, ã. 1,

z hlavních pfiístupov˘ch ulic dále blokovala hmota

s. 128–139.

dnes rovnûÏ zbofieného domu ãp. 80 na konci uli-

16 Následující text vychází z tûchto prÛzkumÛ – Petr

ce âelakovského. Odsazení synagogy od uliãní

ULIâN¯: Stavebnû historick˘ prÛzkum synagogy v Jiãínû,

fronty ale umoÏnilo vznik malého nástupního

2001; t˘Ï: Dokumentace obloÏení stûn, dfievûné podlahy

a shromaÏìovacího prostranství, ze kterého bylo

a vyhodnocení sondáÏí v synagoze v Jiãínû, 2002; t˘Ï:

moÏné alespoÀ ãásteãnû vnímat i její architekturu.

Hloubkov˘ prÛzkum synagogy v Jiãínû, 2002. Architektufie

Obr. 4. Jiãín, synagoga, pohled smûrem ke schránce na

Jiãínská synagoga je pozoruhodnû dobfie do-

jiãínské synagogy se podrobnû vûnoval Arno PA¤ÍK: His-

Tóru pfied rekonstrukcí. (Foto Tomá‰ Rasl, 1999)

chovan˘ pfiíklad pozdnû barokní synagogy s po-

tory and Renovation of Jiãín Synagogue, in: Judaica Bo-

Obr. 5. Jiãín, synagoga, pohled smûrem ke schránce na

déln˘m jednolodím, jaké byly pod vlivem velk˘ch

hemiae, XL, 2004, s. 104–122. Jeho text je z poloviny

Tóru po rekonstrukci, 2009.

barokních praÏsk˘ch synagog stavûny v ãesk˘ch

pfiepis m˘ch nepublikovan˘ch prÛzkumÛ a zde prezento-

Obr. 6. Jiãín, synagoga, rekonstrukce zasklení okna,

Její exteriérová ar-

vaného ãlánku. Popis stavby uvádí také Zdenûk WIRTH

2003.

chitektura je zámûrnû prostá, podmínûná jistû re-

v nevydané práci Soupis památek historick˘ch a umûlec-

strikcí ze strany katolické administrativy. Stûny

k˘ch v království âeském. Politick˘ okres Jiãínsk˘, 1908,

ãlení jen prostá pÛlkruhová okna a pilastry, kolem

ÚDU AV âR, DSF, pozÛstalost ZdeÀka Wirtha, s. 41–42.

mûstech aÏ do 19. století.

16


6

435

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:05

Stránka 436

Stavba synagogy byla vymûfiena na mírnû nepravidelném obdélném pÛdor yse, dosahujícím

dílu jsou patrné na stûnû domu ãp. 103 pod stfie-

ného prÛbûhu. Dal‰í dochované maltové otisky

chou nového schodi‰tû.

po dlaÏdicích uvnitfi bimy ukázaly, Ïe vnitfiní podla-

v interiéru maximálnû 18 na 11 praÏsk˘ch loktÛ

Témûfi intaktnû dochovan˘ jednolodní prostor in-

ha nebyla v rozporu s tradicí vyv˘‰ena nad okolí.

(10,8 na 6,5 m) a v exteriéru pfii síle zdí zhruba

teriéru synagogy je zaklenut valenou klenbou pÛl-

Neobvykle komponovaná bima jiãínské synagogy

1,5 lokte (90 cm) maximální velikosti 21,5 na 14

kruhového profilu s trojúheln˘mi v˘seãemi, vyztu-

se podobala unikátnû dochované bimû synagogy

loktÛ (12,7 na 8,2 m). Rozdíl délky stavby vlivem

Ïenou pasy pfiecházejícími na stûnách v pilastry.

ve v˘chodoãeské LuÏi. Ta byla rovnûÏ celou svou

zkosení západní stûny nepfiesahuje pÛl lokte.

Stfiední a v˘chodní pole je prohloubeno vpadl˘m

v˘chodní stranou otevfiena smûrem ke schránce,

Svou velikostí odpovídá obvykl˘m a patrnû

polem, chybûjícím u západního pole, kde se pfied-

ke které ale byla oproti jiãínské celá pfiisunuta.

pfiedepsan˘m rozmûrÛm malomûstsk˘ch syna-

pokládalo vût‰í zatíÏení od konstrukcí Ïenské tri-

Obû bimy jsou tak dokladem pozoruhodné pro-

gog. Ukazuje to povolení z 13. dubna roku 1765

buny. K mimofiádnû harmonickému dojmu z interié-

mûny, která jiÏ koncem 18. století anticipovala

k roz‰ífiení synagogy v nedalek˘ch Hofiicích od

ru pfiispívá mnohonásobnû se opakující pÛlkruhov˘

radikální zmûny liturgického provozu provádûné

hradeckého biskupa Hefimana Hanibala. Podle

motiv objevující se v rÛzné velikosti a r ytmu ve

po polovinû 19. století.

nûho mûla stavba uvnitfi dosahovat rozmûrÛ 18

struktufie stavby – vpadlá pole jsou zavr‰ena pÛl-

Stûny bimy byly ukonãeny kamennou fiímsou,

na 12 loktÛ, zvenãí 14 loktÛ, stejnû jako v˘‰ka

kruhov˘m pasem, kter˘ se pne nad pÛlkruhov˘mi

jejíÏ ãtyfii fragmenty byly druhotnû zazdûny do pfii-

se stfiechou. ZároveÀ bylo podmínûno, Ïe budova

záklenky oken, a tok klenby rytmizují pasy, mode-

zdívky pfied schodi‰tû ke schránce. Nejvût‰í nale-

Nepravi-

lující také vizuálnû dominantní pÛlkruhové líce v˘-

zen˘ fragment je zároveÀ nároÏní, s jen 5 cm ‰iro-

deln˘ pÛdorys jiãínské synagogy byl ovlivnûn sna-

chodní a západní stûny. âistotu hmot doplÀují

kou „antou“. ¤ímsy byly profilované smûrem ven

hou o maximální vyuÏití nestandardní parcely.

úseky fiíms pod nábûhem klenby zalomené kolem

a jejich fragmenty si dodnes zachovaly v˘razn˘

V délce necel˘ch dvou metrÛ se stavba sv˘m zá-

pilastrÛ a jejich hmotné volutové hlavice. Pfii zemi

ãervenohnûd˘ nátûr. Na spodním okraji nároÏního

padním prÛãelím pfiimkla ke star‰ímu domu ãp.

byly pilastr y zaloÏené na kubickém soklu, kter ˘

fragmentu fiímsy se také dochovaly stopy okrové

103 (ã. VI), zatímco severov˘chodním nároÏím

se ale dochoval jen u jihozápadního z nich, ostat-

barvy, kterou byly natfieny vnitfiní stûny. Obdob-

byla synagoga zaloÏena pfiímo do zdi mûstského

ní byly vãetnû dolní ãásti pilastrÛ kvÛli lavicím

nou kombinaci barev má i bima Pinkasovy syna-

opevnûní, která obíhala severní a v˘chodní fasá-

a dfievûnému obloÏení dodateãnû zkráceny profi-

gogy v Praze, pocházející ze stejné doby. Podle

du stavby. ZaloÏení na staticky nejisté hradební

lovan˘m podseknutím. Podobnû byly dodateãnû

analogií z dal‰ích synagog lze pfiedpokládat, Ïe

zdi poblíÏ hradebního pfiíkopu si vyÏádalo zpevnû-

odsekány ãtyfii hlavice pfii roz‰ifiování Ïenské tri-

vnûj‰í stûny jiãínské bimy lemovaly lizénové rámy

ní vnû hradeb zaloÏen˘m opûrákem. Díky nûmu

buny.

stejné barevnosti jako fiímsa. Pole mezi nimi mo-

musí b˘t zvenãí prostá v‰ech ozdob.

17

zÛstala ãást hradeb svázaná s opûrákem v hmo-

19

Liturgie synagogy se odehrávala kolem dvou

hla b˘t opatfiena bíl˘m nátûrem, protoÏe v tenké

bodÛ – schránky na Tóru, zpravidla umístûné ve

naváÏce pod druhotnou dlaÏbou na místû bimy

Hlavní vstup do synagogy byl na západní stranû

v˘chodní stûnû, a místa, kde byla Tóra ãtena, coÏ

byly nalezeny kusy takto zabarvené omítky.

hlavního prÛãelí a byl pÛvodnû rámován pískovco-

byl podle stfiedoevropsk˘ch zvyklostí stfied syna-

parapetu bimy byla osazena kovaná mfiíÏ, po níÏ

v˘m ostûním, z nûhoÏ byl pfii opravû nalezen vy-

gogy. Kolem tohoto ohrazeného a vyv˘‰eného

se na fragmentech fiímsy dochovaly vrtané kruho-

‰lapan˘ práh. Pfied hlavní vchod byla zfiejmû brzy

místa zvaného bima se také koncentricky rozmís-

po dostavûní synagogy pfiistavûna otevfiená pfied-

Èovala sedadla ãlenÛ komunity. Vût‰ina bim byla

síÀ, sklenutá na robustní pískovcov˘ sloup, ze

ale z interiérÛ synagog odstranûna vlivem refor-

■ Poznámky

které bylo pfiístupné i ‰nekové schodi‰tû vedoucí

mace v prÛbûhu druhé poloviny 19. století a mís-

17 E. ZWIEFELHOFER: Dûjiny ÎidÛ v Hofiicích v Podkrko-

na Ïenskou tribunu. Îe se s pfiedsíní poãítalo jiÏ

to ke ãtení se pfiesunulo pfied schránku na Tóru,

no‰í, in: Hugo Gold (ed.), Îidé a Ïidovské obce, s. 188.

pfii projektu, ukazuje konzolovité zkrácení pilastru

coÏ se stalo také v Jiãínû.

Hofiická synagoga byla následnû pfiestavûna v roce 1767.

tû synagogy i po zbofiení zdi v roce 1907.

20

Na

nad ní. Konstrukãní detaily, jako pfiizdûní na spá-

Pfii obnovû jiãínské synagogy bylo nalezeno do-

Podle zachovan˘ch pfiedpisÛ pro synagogu v blízkém Tur-

ru patra pfiedsínû nebo zakrytí pfiekladu portálu

stateãné mnoÏství pozÛstatkÛ po této odstranûné

novû, stavûnou po poÏáru v roce 1707, byla naproti tomu

nízkou plackovou klenbou, ukazují ale na v˘stav-

bimû, takÏe ji bylo moÏné rekonstruovat jak teo-

vyÏadována stavba nepomûrnû men‰í, o vnûj‰í délce

bu v pozdûj‰í fázi. Na konci 19. století byla v˘-

reticky, tak fyzicky. Její kontur y se r ˘sovaly jiÏ

13,25 a vnitfiní 11,75 lokte, pfii ‰ífii 8 loktÛ a celkové v˘‰i

chodní arkáda pfiedsínû zaslepena a opatfiena

v kamenné dlaÏbû nalezené pod novodobou dfievû-

9 loktÛ. Hugo SEGER: Dûjiny ÎidÛ v Turnovû, in: Hugo

drobn˘m kruhov˘m oknem s litinov˘m rámem

nou podlahou v místech novûj‰ích ciheln˘ch v˘plní.

Gold (ed.), Îidé a Ïidovské obce, s. 680.

a do prÛãelní arkády byly osazeny dvefie. Tím se

Po vyzdviÏení v˘plní byl pak odkryt její kompletní

18 Terezie DUBINOVÁ: Report on the Jiãín Fire of 23 June

stal b˘val˘ hlavní portál zbyteãn˘ a byl odstranûn.

základ. Bima byla ãtvercová, o stranû dlouhé

1840 (Found in the Genisah of Jiãín Synagogue), in: Ju-

18

a ‰nekové

235 cm, tedy 4 lokty, pfii síle zdi 20 cm, a byla za-

daica Bohemiae, XL, 2004, s. 123–124.

schodi‰tû bylo nahrazeno pfiím˘m jednoramenn˘m

loÏená témûfi ve stfiedu synagogy, jen o 50 cm

19 K synagoze v LuÏi viz Václav SVÁTEK: Dûjiny ÎidÛ v Lu-

schodi‰tûm, pfiístupn˘m od jihu samostatn˘m

posunutá v˘chodním smûrem od geometrického

Ïi, in: Hugo Gold (ed.), Îidé a Ïidovské obce, s. 394–395;

vstupem. Z pÛvodního ‰neku zÛstal jen v prÛãelní

stfiedu. V souladu s tradicí byly nalezeny stopy

Arno PA¤ÍK: Rekonstrukce Ïidovsk˘ch památek v âeské

stûnû vybran˘ pÛlkruhov˘ v˘klenek. Na mezipodes-

jednoho vstupu v podobû otisku dlaÏdice ze se-

republice, in: Zprávy památkové péãe, 59, 1999, ã. 9,

tu schodi‰tû, leÏící pfied vstupem na tribunu, bylo

verozápadního rohu, na stranû západní stûny.

s. 317 a obr. 5 na s. 315; t˘Ï: BudeÈ to zapsáno pro bu-

zfiejmû moÏné vstoupit i z pfiilehlé místnosti první-

Oproti tradici v‰ak místo diagonálnû poloÏeného

doucí. Zpráva o rekonstrukci vzácné pozdnû barokní syna-

ho patra sousedního domu ãp. 103, ve které je

protûj‰ího vstupu ve v˘chodní stûnû byla celá

gogy v LuÏi ve v˘chodních âechách, in: Ro‰ Chode‰, 65,

v tûchto místech jen tenkou plentou zazdûná ni-

tato stûna vypu‰tûna a zÛstaly z ní jen 15 cm hlu-

srpen 2003, s. 12–13.

ka. Star‰í stfiechu si ãást patra pfiedsínû uchova-

boké „anty“. Absenci stûny dokládaly pískovcové

20 Pfii rekonstrukci byl vnitfiek stûn bimy natfien bíle, lizé-

la pfied vstupem na tribunu a stopy odstranûného

dlaÏdice nalezené v místech jejího pfiedpokláda-

ny zelenû a vpadlé pole ãervenû.

V roce 1840 synagoga vyhofiela

436


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 437

7b 7a

8

9

Obr. 7a. Jiãín, synagoga, rekonstrukce pÛdorysu pfiízemí v roce 1773. (Zamûfiení M. Fuchs, 2001; kresba a doplnûní Petr Uliãn˘, 2009) Obr. 7b. Jiãín, synagoga, rekonstrukce pÛdorysu pfiízemí v roce 1840. (Zamûfiení M. Fuchs, 2001; kresba a doplnûní P. Uliãn˘, 2009) Obr. 8. Jiãín, synagoga, pÛdorys pfiízemí se zakreslením odkryté dlaÏby, tmavû jsou zv˘raznûny pÛvodní prvky, 2002. Obr. 9. Jiãín, synagoga, pÛdorys a pohledy na podlahu a obloÏení pfiízemí, 2001.


437

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 438

10

438


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 439

korunovan˘ch robustnûji proveden˘mi pseudoko-

v roce 1719. Wirth dále soudí, Ïe oltáfi mûl b˘t do syna-

rintsk˘mi hlavicemi. I kdyÏ byly inspirovány kfies-

gogy pfienesen aÏ po opravû kostela v roce 1900, kdy by-

Èansk˘mi oltáfii a v jiãínském pfiípadû dokonce asi

ly v‰echny star‰í oltáfie z lodi odstranûny. Transferu oltá-

pfiímo z jednoho oltáfie adaptovány, odkazovaly

fie v tak pozdní dobû odporují zji‰tûní, podle kter˘ch byla

v synagoze tordované sloupy na ·alamounÛv

spodní sloupová architektura schránky vãetnû soklu osa-

chrám, z nûhoÏ údajnû pocházely podobné sloupy

zena pfii stavbû synagogy. Ze snímkÛ zru‰en˘ch oltáfiÛ je

chované v bazilice sv. Petra v ¤ímû. Jako symbol

znám pouze oltáfi Panny Marie Ru‰ánské, publikovan˘

demonstrace kulturního a historického bohatství

Bedfiichem PROFELDEM: Kostel sv. Ignáce v Jiãínû, Jiãín

Ïidovského národa se tento motiv po stranách

1906, obr. 12 na s. 26, kter˘ je zcela odli‰ného typu neÏ

aronu ha-kode‰ asi poprvé objevil v fiímské syna-

architektura schránky. Wirth v‰ak uvádí, Ïe oltáfi sv. Se-

goze Il Tempio v dobû vrcholící rekatolizace a prv-

kundiny byl pfiesn˘m pendantem tohoto oltáfie. Z toho ply-

Obr. 10. Jiãín, synagoga, odkryté fragmenty bimy a star-

ní gettoizace ÎidÛ. Stejn˘ motiv byl pouÏíván i na

ne, Ïe stávající orámování schránky nemohlo b˘t uprave-

‰ích konstrukcí, 2003.

oponách a v kniÏních ilustracích, jako napfiíklad

no z oltáfie zru‰eného v roce 1900.

Obr. 11. Jiãín, synagoga, fragment nároÏní ãásti fiímsy

v díle Netzah Yisrael praÏského rabína Jehudy

23 Nápis tvofií dva oddíly; oba jsou nûmecké, prav˘ je ale

ukonãující parapet zaniklé bimy, nalezen˘ v konstrukcích

ben Löwyho. Edikulov˘ motiv byl v tûchto pracích

psán hebrejskou kurzivou. Prv˘ nápis v pfiekladu zní:

schodi‰tû ke schránce, 2003.

zfiejmû chápán jako symbol obnoveného Chrámu

„KdyÏ kvÛli v‰e zniãujícímu ãasu Ïádn˘ tah ‰tûtce jiÏ roz-

a Mesiá‰e, kter˘ pfiijde skrze zobrazenou sloupo-

poznateln˘ nebude, tak buì tûm na svûtû pozdûj‰ím pfii-

10

24

vé otvor y. Îádn˘ otvor se v‰ak kupodivu nena-

vou bránu.

Symbolick˘ v˘znam mûl i mal˘ otvor

nejmen‰ím mé jméno v pamûti uchované. J. Tich˘ malífi

cházel na jediném nalezeném nároÏním kusu, trn

nad schránkou, objevující se v této poloze jiÏ od

v Jiãínû 9. ãervence 1830.“ Druh˘, hÛfie ãiteln˘ nápis roz-

mfiíÏe byl naopak nalezen v jeho ãele. Pfiedstavu

stfiedovûk˘ch synagog.

25

víjí téma prvého a dodává pro dal‰í generace, Ïe tento

o tvarování dává dochovaná mfiíÏ bimy v LuÏi,

Z opon zakr˘vajících schránku evidoval v roce

chrám byl obnoven v roce 1830. Z nûkolika jmen je ãitel-

s mnoha je‰tû renesanãními motivy, které se opa-

1908 Zdûnûk Wirth nejstar‰í, darovanou Isákem

né pouze Baruch ben Meir. Pfiepis a pfieklad Jan Kinder-

kovaly i v mfiíÏi galerie nedaleké synagogy v Tur-

Goliothem v roce 1819, která byla „vy‰ívaná zla-

mann a Terezie Dubinová.

novû. Jiãínská mûla ale jednu zvlá‰tnost – ve

tem a stfiíbrem (ornament rostlinn˘ v plochách,

24 Bracha YANIV: The Origin of the „Two-Column Motif“

vzdálenosti 30 cm od v˘chodního kraje bimy se

svrchu tabulka nápisu a po bocích vázy s kytice-

in European Parokhot, in: Jewish Art, 15, 1989, s. 16–

v pÛvodní dlaÏbû nalezly ãtyfii otvor y po mfiíÏi

mi)“. Dal‰í byla „pestrá hedvábím vy‰itá, z 1. pol.

43; Annette WEBER: Ark and Cur tain: Monuments for

o délce 215 cm, nahrazující chybûjící v˘chodní

19. stol: Tfii arkády maurské, pod nimi z váz stro-

a Jewish Nation in Exile, in: Bianca Kühnel (ed.), The Real

stûnu. Byla pravdûpodobnû pfiipojena k bimû; jen

my rÛÏové, na nich ptáci, nejv˘‰e páv. V arkádách

and Ideal Jerusalem in Jewish, Christian and Islamic Art,

tak lze vysvûtlit ono uchycení v ãelu nalezeného

visí lampy, nejv˘‰e 6 okének s kyticemi ve vá-

Jewish Art, 23–24, 1997–1998, s. 89–99. Schránku rá-

fragmentu fiímsy.

21

Po strÏení bimy byla ãelní mfiíÏ

26

zách“.

Z konce 19. století se v muzejních sbír-

movanou tordovan˘mi sloupy mûly ãeské synagogy v Dr-

zachována a pfii zfiizování dfievûné podlahy na kon-

kách Îidovského muzea v Praze dochovala fiada

moule, KÛzové, KynÏvar tu, Novém BydÏovû, Tachovû

ci 19. století byla vyzvednuta a uloÏena do nové

dal‰ích opon a draperií a také vûãné svûtlo.

Na

a v sousedním Turnovû. Viz Hugo Gold (ed.), Îidé a Ïidov-

podlahy na stejném místû, jak na to ukazovaly

zavû‰ení opony a draperie se nad schránkou do-

ské obce v âechách v minulosti a pfiítomnosti I., Brno –

stopy po ukotvení.

chovaly tfii kovové tyãe s háãkem a na kaÏdé stra-

Praha 1934.

nû trojice kladek na jejich staÏení.

25 Centrální okénko bylo i ve Staronové synagoze v Pra-

Schránka na Tóru – aron ha-kode‰ – stojí ve

27

stfiedu v˘chodní stûny synagogy a dodrÏuje tak

PÛvodní schodi‰tû ke schránce bylo odstranû-

ze, kde je vlastnû jeho poloha vzhledem k pouÏité kon-

pfiibliÏnû poÏadovanou orientaci k Jeruzalému.

no, zÛstala po nûm pouze stopa o ‰ífice 250

cepci dvoulodí problematická. Zdenka MÜNZEROVÁ: Sta-

Traduje se, Ïe edikulová architektura rámující

a hloubce 140 cm, patrná v pÛvodní kamenné

ronová synagoga v Praze, Zvlá‰tní otisk z Roãenky

schránku byla údajnû upravena z barokního oltá-

dlaÏbû. Jeho stupnû byly uloÏeny mezi boãními

spoleãnosti pro dûjiny ÎidÛ v âeskoslovenské republice,

fie, získaného z b˘valého jezuitského kostela

stûnami, z nichÏ byly nalezeny základové kon-

Praha 1932, s. 10.

Dfievûn˘ násta-

strukce. Schodi‰tû bylo pfiímé a obsahovalo zfiej-

26 Z. WIRTH, cit. v pozn. 16, s. 41.

vec dekorovan˘ rokajemi pochází z doby stavby

mû jen tfii stupnû, pfiiãemÏ posledním stupnûm

27 ProtoÏe textilie i hmotné pfiedmûty jsou registrovány

synagogy a byl tehdy orámován malovanou sytû

bylo jiÏ plató pfied samotnou schránkou. V pravé

bez rozli‰ení ve svozu jiãínského okresu, kde bylo více Ïi-

sv. Ignáce v Jiãínû v roce 1773.

22

ãervenou draperií, asi nejstar‰í nalezenou ná-

dovsk˘ch obcí a synagog, není u vût‰iny pfiedmûtÛ moÏné

stûnnou malbou synagogy. Samotná schránka na

bezpeãnû urãit jejich pÛvod. Podle jmen dárcÛ, znám˘ch

Tóru je obezdûná dfievûná skfiíÀ, vysunutá z po-

■ Poznámky

z Jiãína, je moÏné za jiãínsk˘ povaÏovat plá‰tík na Tóru da-

svátn˘ch dÛvodÛ mimo obvod synagogy. V úpravû

21 ProtoÏe toto fie‰ení nálezové situace nebylo k dispozi-

rovan˘ Volfem Kantorem a jeho manÏelkou Fajgele v roce

datované nalezen˘m nápisem do roku 1830 byla

ci pfii rekonstrukci, byla nalezená fiímsa osazena na pro-

1858 (ã. 65828), draperii darovanou Menachem Polakem

dfievûná skfiíÀ potaÏena plátnem a vymalována

tûj‰í stranû bimy.

a jeho Ïenou Rezl v roce 1895 (ã. 57411) a oponu daro-

Tehdy byly asi osa-

22 J. MENCL, cit. v pozn. 2, s. 197 a 327 uvádí, Ïe se

vanou Rejzl, manÏelkou Mo‰e Tobiata z Jiãína v roce

zeny i nové dvoukfiídlé dvefie. Vnitfiek skfiínû ob-

jednalo o b˘val˘ oltáfi sv. Sekundiny, kter˘ byl v kostele

1890 (ã. 57424). Dvû Z. Wirthem uvádûné opony se bo-

sahoval po stranách úchytky pro tyã a byl vûtrán

sv. Ignáce zfiízen po poÏáru v roce 1681. Zdenûk WIRTH:

huÏel ve sbírkách Îidovského muzea Praha nenalézají. Za

dodateãnû vylomen˘m prÛduchem.

Soupis památek historick˘ch a umûleck˘ch v království

pfieklad nápisÛ dûkuji Terezii Dubinové, za pomoc s vyhle-

Sloupová architektura schránky vrcholí rozekla-

âeském. Politick˘ okres Jiãínsk˘ (rukopis – nedatované

dáním materiálÛ dûkuji pracovníkÛm Îidovského muzea

n˘m a volutovû stoãen˘m kladím ukonãen˘m vá-

poznámky), ÚDU AV âR, DSF, W-A-XXIIIb, s. 131, dodává,

Praha Magdû Veselské, Pavle Máãové a Miroslavu Kunto-

zami s rokajem, zalamovan˘m nad pár y sloupÛ,

Ïe sloupková architektura tohoto oltáfie byla provedena

‰ovi.

malífiem J. Tich˘m z Jiãína.

23


439

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 440

Obr. 12. Jiãín, synagoga, pohled k tribunû po rekonstrukci, 2009. Obr. 13. Jiãín, synagoga, Ïenská tribuna po rekonstrukci, 2009. Obr. 14. Jiãín, synagoga, architektonická studie obnovy interiéru synagogy, podéln˘ a pfiíãn˘ fiez, 2002.

menty polychromovan˘ch fiíms z tehdy zbofiené bimy. Nové ãelo pódia bylo pfiekryto dfievûnou deskou, schody zÛstaly rovnûÏ dfievûné. Se sloupy byla pfienesena i star‰í mfiíÏ, dekorovaná hrotit˘mi oblouãky. V západní ãásti synagogy byla pfiíãkou od hlavního sálu oddûlena pfiedsíÀ, jejíÏ základy byly nalezeny pod mlad‰í dlaÏbou. Stopy po pfiíãce byly ukryty i na boãních stûnách v podobû hrubû utaÏeného ‰tukového pásu, k nûmuÏ byla na spáru 12

dodateãnû pfiíãka pfiipojena. Vstup do hlavního sálu byl zfiejmû ve stfiedu stûny – na ose synagogy, rámovan˘ po stranách okny. Pfiíãka nesla Ïenskou galerii s parapetem nasazen˘m na trám s jemnû profilovanou ‰tukovou fiímsou. Pfii roz‰ifiování a zvy‰ování tribuny byl tento trám druhotnû pouÏit v podlaze a zde nalezen pfii rekonstrukci. PÛvodnû byla pfiedsíÀ kryta ‰tukovan˘m stropem s fabionem, nahrazen˘m pfii zv˘‰ení tribuny bednûn˘m podhledem. ProtoÏe se prostor pod tribunou ukázal jako velmi tmav˘, bylo v severní stûnû dodateãnû prolomeno malé okno. Zadní stûnu pfiedsínû ãlenila trojice nik se segmentov˘m pasem a s lavicemi, z nichÏ stfiední nesla je‰tû pfied rekonstrukcí smaltovan˘ ‰títek s ãíslem 71. Roz‰ifiování je patrné i na tribunû samotné, jejíÏ prkna podlahy byla pozdûji nastavována. Pfii rekonstrukci byly také nalezeny kapsy po trámu pÛvodního parapetu. K prvnímu roz‰ífiení, nebo teprve k po-

13

stavení tribuny do‰lo kolem roku 1809, jak doloÏil dendrochronologick˘ prÛzkum.

29

Podle téhoÏ

ãásti bylo vynecháno místo pro kantora, jak pro

a vejcovce, nasazen˘mi skrze kalichovitû vybrané

prÛzkumu byla datována dal‰í úprava do doby ko-

to svûdãí pozÛstatek svûtle zelenû malované

hrdlo na kanelovan˘ dfiík. Profilovaná patka stála

lem roku 1871. Z tohoto období zfiejmû pocháze-

omítky na soklu schránky nalezen˘ velmi nízko

na zdûné kubické podezdívce, pfiedsazené pfied

ly i lavice s tradiãními pÛlkruhov˘mi ãely o ‰ífice

nad zemí, kter ˘ by jinak musel b˘t zakr yt scho-

sytû ãervenohnûdû natfiené ãelo pódia. V plo-

36–38 cm a v˘‰ce 104 cm, jejichÏ stopy byly pa-

di‰tûm. Pravdûpodobnû v roce 1830 bylo celé

chém vrcholu hlavic bylo vyhloubeno lÛÏko pro

trné v bednûném obloÏení stûn. V severní ãásti

schodi‰tû rozebráno a jednotlivé stupnû byly dru-

osazení svícnÛ, které byly pozdûji nahrazeny ply-

byly ãtyfii fiady a v jiÏní jen tfii, oddûlené pÛlmetro-

hotnû pouÏity pro nové dvouramenné schodi‰tû.

nov˘mi lampami. O jejich pÛvodní monumentální

vou uliãkou. Ve velmi dobrém stavu se dochoval

Prvky pÛvodního schodi‰tû byly pfiitom hrubû pfii-

podobû si lze udûlat pfiedstavu podle synagogy

parapet tribuny s pultem a skfiíÀkami na modli-

tesány a slouÏily jako podklad pro dfievûné oblo-

v Turnovû, kde byly osazeny obdobné sloupy, do-

tební knihy. Zvlá‰tností západní pfiedsínû bylo, Ïe

Ïení, po kterém se dochovaly stopy na omítce

dnes nesoucí mohutné svícny se zakroucen˘mi

nebyla podle tradice vyv˘‰ená nad podlahu hlav-

28

Tyto dva sloupy, v podobné asociaci ja-

soklu. Obû symetrická ramena schodi‰tû dosa-

rameny.

hovala jen 50 cm ‰ífiky, s v˘jimkou nejspodnûj-

ko u sloupÛ edikuly, asi mûly pfiedstavovat Jakín

‰ích stupÀÛ, které byly protaÏeny ke dvûma ka-

a Boáz, stojící kdysi pfied ·alamounov˘m chrá-

■ Poznámky

menn˘m sloupÛm, pfiedstaven˘m pfied schodi‰tû

mem. Nûkdy na konci 19. století bylo úzké dvou-

28 H. SEGER, cit. v pozn. 17, s. 680.

a malé pódium u schránky. Sloupy pozdnû empí-

ramenné schodi‰tû ke schránce prohloubeno

29 Josef KYNCL: Znaleck˘ posudek ã. 287–27/03 na

rového v˘razu vrcholily ploch˘mi hlavicemi s jem-

o 40 cm, pfiiãemÏ byly posunuty i oba sloupy. Do

dendrochronologick˘ prÛzkum trámÛ z vestavûné galerie

nû propracovan˘m dekorem provazcÛ, perlovce

pfiizdívky pfied star‰í ãelo pódia byly zazdûny frag-

synagogy v Jiãínû, Îidovská ul., 2003.

440


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 441

14


441

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 442

15

442


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 443

ního sálu, ale naopak se z ní jedním stupnûm stoupalo vzhÛru. DÛvody pro to asi byly statické. Jak bylo zji‰tûno nedaleko od základÛ bimy, byla tûsnû pod dlaÏbou vedena kovová táhla stahující celou budovu, patrnû z obavy pfied ujetím svaÏujícího se terénu za hradbou. KvÛli v˘‰ce tûchto kotev tedy nebylo moÏné podlahu poloÏit níÏe. Pfii opravû v roce 1905 byly v‰echny nepravidelnosti v podlaze odstranûny, pfiíãka a bima byly zbofieny a cel˘ prostor sjednocen jednou dfievûnou podlahou. Nové lavice byly podle kostelního vzoru v‰echny orientovány k v˘chodu a obvodové stûny pokrylo do v˘‰e 125 cm dfievûné bednûní. V‰echny lavice byly po druhé svûtové válce vytrhány, a tak jen z patrn˘ch stop je zfiejmé, Ïe na jiÏní stranû bylo pût fiad lavic a na severní osm. Mezi nimi byla vynechána uliãka vydláÏdûná z kamenn˘ch desek, pozdûji pfiekryt˘ch kameninov˘mi dlaÏdicemi. V prostoru po stranách schránky bylo moÏné urãit dva páry proti sobû hledících lavic, pfiilehl˘ch k jiÏní a severní zdi synagogy, oddûlené mezerou, ve které byl sedák. Pfied lavice byl zepfiedu pfiedsazen parapet kotven˘ do podlahy táhly. 16

Interiér synagogy b˘val osvûtlen fiadou trojramenn˘ch kovan˘ch nástûnn˘ch svûtel, jejichÏ pozÛstatky byly nalezeny na pÛdû (v genize). Vedle nich byl nalezen i jeden dvouramenn˘ závûsn˘ sví-

zde mohl pracovat po poÏáru v roce 1840, kdy –

Obr. 15. Jiãín, synagoga, odkrytá struktura schodi‰tû pfied

cen, kter˘ mohl b˘t urãen pro osvûtlení bimy nebo

jak uvádí v genize nalezen˘ zápis – byla synagoga

schránkou, pÛdorys a fiez, 2002.

schránky. Z kleneb zfiejmû pÛvodnû visely ãtyfii

„okrá‰lena v‰emi druhy ozdob“, aãkoli zpráva uvá-

Obr. 16. Jiãín, synagoga, svícny nalezené v genize. 1 a 2

velké svícny na táhlech uchycen˘ch do kovan˘ch

30

dí, Ïe interiér poÏárem po‰kozen nebyl.

závûsn˘ dvouramenn˘ svícen, 3 a 4 fragment trojdílného

ok, z nichÏ jedno je patrné v jiÏní ãásti stfiedního

Pfii rekonstrukci byla také na nalezen˘ch zákla-

pole klenby. Pfii pozdûj‰í plynofikaci vystfiídaly ko-

dech a s pouÏitím originálních fragmentÛ parapet-

vané nástûnky plynové lampy a ve vrcholu klenby

ní fiímsy znovu postavena centrální bima. Stûna

byly zavû‰eny dva lustry, z nichÏ centrální je doku-

pfiedsínû mohla b˘t obnovena jen v náznaku,

■ Poznámky

mentován je‰tû na pováleãné fotografii. Asi v roce

v‰echno její ãlenûní je novotvarem evokujícím

30 T. DUBINOVÁ, cit. v pozn. 18, s. 124.

1905 byly také novû osazeny rámy oken a vyplnû-

pravdûpodobnou pÛvodní podobu. Îenská tribuna

31 Architektonickou studii a projektovou dokumentaci

ny vitráÏí s leptan˘m rostlinn˘m vzorem a se zna-

byla zkrácena do velikosti, jakou mûla po prvním

provedl Petr Uliãn˘, restaurátorské práce nástûnn˘ch ma-

kem ‰esticípé hvûzdy nahofie.

nástûnného svícnu, 2003.

prodlouÏení, s pouÏitím dochovaného dfievûného

leb vedla Jana Waisserová, schránku na Tóru obnovila

Od roku 2002, kdy zaãaly první práce na obno-

parapetu. Obnoveny byly i chybûjící ãásti kamen-

Markéta Havlínová. Stavební práce zaji‰Èovala pod dozo-

vû jiãínské synagogy, aÏ do roku 2008, kdy byla

né dlaÏby, vût‰inou z pÛvodních prvkÛ, které jen

rem Arna Pafiíka z Îidovského muzea Praha a Mojmíra

po desetiletích opût slavnostnû otevfiena, pro‰la

byly pfii dfiívûj‰ích opravách pfieloÏeny na jiné mís-

Malého z Matana a. s. vynikající firma Tomá‰e Hlaváãka.

tato témûfi zapomenutá stavba neuvûfiitelnou pro-

to. Ze secesních okenních vitráÏí v‰ak byly pro

Na obnovû se velk˘m dílem podíleli i Jan Kindermann

mûnou. Nejvût‰í zásluhu na jejím pfievratném zno-

nedostatek prostfiedkÛ obnoveny pouze horní

a Terezie Dubinová, kter˘m bych chtûl tímto podûkovat za

vuzrození mají kompletnû obnovené malby, jejichÏ

hvûzdy. V exteriéru doznal zmûnu v˘chodní ‰tít,

vzácn˘ ãas stráven˘ pfii spoleãném poznávání ukr yt˘ch

pfievaÏující ‰molková modfi vzbuzuje v náv‰tûvní-

kterému byla navrácena fiímsa kladí, strÏená po

dûjin jiãínské synagogy. Za cenné rady a konzultace bych

kovi pocit nadpozemského prostoru. Stfiedy v‰ech

poÏáru v roce 1840. Zazdûn˘ vchod do genizy byl

chtûl podûkovat i Arnu Pafiíkovi a Mojmíru Malému.

tfií polí klenby byly dekorovány typick˘mi synago-

opût otevfien a zakr yt pÛlkruhovou Ïaluzií podle

gálními malovan˘mi zrcadly s listov˘mi korunami

obnoveného Ïaluziového okna v západním ‰títû,

v samém centru. Hrany v˘seãí a styk klenby s pa-

z nûhoÏ se v genize na‰el fragment rámu. Pfii no-

sy byly provázeny sytû rÛÏovou li‰tou pokr ytou

vém vydláÏdûní okolí byla také v dlaÏbû vyznaãe-

‰molkovû modr ˘mi ãtyfilisty. Modfi pokr ˘vala

na zaniklá hradba s ba‰tou.

31

v‰echny neãlenûné stûny synagogy, zatímco tekto-

Aãkoli jiãínská Ïidovská komunita jiÏ neexistu-

nické prvky pilastrÛ a rámÛ vpadl˘ch polí byly po-

je, je její b˘valá synagoga Ïiv˘m monumentem,

nechány v pfiirozené slonovinové barvû. Autorem

kter˘ na rozdíl od doby jeho vzniku mÛÏeme dnes

tûchto maleb byl patrnû J. Tich˘, kter˘ v synagoze

vnímat jako neseparovan˘, i kdyÏ jen fragmentár-

maloval v roce 1830, nebo anonymní malífi, kter˘

ní obraz náhle zaniklého svûta.


443

Synagoga v Jiãínû

Recommend Documents