Sylabus. Zednářské motivy v drobné zahradní architektuře zámeckých parků. PhDr. Luboš Antonín, Národní muzeum

Sylabus

Zednářské motivy v drobné zahradní architektuře zámeckých parků PhDr. Luboš Antonín, Národní muzeum

projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

Sylabus

Zednářské motivy v drobné zahradní architektuře zámeckých parků PhDr. Luboš Antonín, Národní muzeum

OPVK 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 (2012-2014): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace l projekty.slu.cz/popularizace Ústav historických věd l Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava Tel.: +420 553 684 482 l http://uhv.cz

OPVK 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 (2012-2014): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace

Zednářské motivy v drobné zahradní architektuře zámeckých parků PhDr. Luboš Antonín, Národní muzeum Zámecké zahrady a parky 18. století Zámecké zahrady jsou dílem magnátské vrstvy pobělohorské šlechty, jejíž sběratelské činnosti a stavební aktivitě vděčíme za valnou část toho, co nazýváme národním kulturním dědictvím. A to navzdory tomu, že vztah aristokracie k národním emancipačním snahám byl často velmi rozporuplný. Od poloviny 18. století se začínají zahradní architekti inspirovat architekturou nově objevených epoch a exotických zemí: Řecka, Egypta, Blízkého Východu a také Číny. Zprávy misionářů o „přirozeném náboženství“ a praktickém založení Číňanů vyvolávají u prvních osvícenců sympatie pro vše čínské. Čínské zahradní umění ovlivnilo rovněž vznik anglického přírodního parku. Většina podnětů pro zahradní architekturu přicházela do střední Evropy z Anglie. V roce 1772 vydal anglický architekt William Chambers Dissertation on Oriental Gardening, kde dokazoval podřadnost evropské zahradní architektury ve srovnání s čínskou. Vznikl nový typ zahrady, nazývaný „Jardin Anglo-Chinois“, ze kterého se vyvinul tzv. anglický park, dobře známý i u nás. Motivace těchto úprav vychází z literárních předloh a dobové filosofie, včetně té, ve které se uplatňují prvky zednářské symboliky.

Svobodní zednáři v našich zemích Rakouský historik Magenschab ve své knize „Josef II. - Revolucionář z boží milosti“ píše, že v posledních desetiletích 18. století „neexistoval vzdělanec, který by císařovým reformám nepřisuzoval zásadní politický a morální význam a který by nebyl příslušníkem nějaké lóže nebo alespoň nesympatizoval se svobodným zednářstvím“. Členové zednářských lóží stáli u zrodu našich prvních vědeckých institucí, zejména České společnosti nauk, působili na pražské univerzitě i na stavovské technice v Praze. Po zákazu zednářství v roce 1794, resp. 1801, se někteří bývalí členové zednářských lóží podíleli na vzniku našich nejstarších zemských muzeí v Brně a v Praze. Další významnou oblastí činnosti zednářských lóží byla filantropie. Chloubou zednářského filantropismu v habsburských zemích se stal sirotčinec Sv. Jana Křtitele, zřízený společným úsilím zednářských lóží v Praze. Bratři z pražské lóže U devíti hvězd stáli u zrodu čtvrtého nejstaršího ústavu pro hluchoněmé na světě, který trvá nepřetržitě od roku 1786 dodnes jako škola pro neslyšící v Holečkově ulici pod Petřínem. Členy zednářských lóží byli i významní herci Nostického divadla, v neposlední řadě se na seznamu členů lóží objevují nakladatelé a tiskaři, kteří zpravidla také tiskli seznamy lóží a drobnou zednářskou literaturu. Zednáři, vzdělaní vrchnostenští úředníci, prosazovali hospodářské reformy a jejich služeb využívali sami aristokraté – zednáři, majitelé velkých manufaktur či přímo zakladatelé našich prvních průmyslových podniků (Salm-Reifferscheidtové, Waldsteinové a další).

Zednářská symbolika Iniciace jako taková je nerozlučně spjata s předáváním mysterijní síly prostřednictvím rituálů a posvátných symbolů…Musíme si totiž uvědomit, že svobodné zednářství není nic víc a nic míň než tradiční organizace, jejíž funkcí od začátku bylo předávání této tajné energie…

4

Zednářské motivy v drobné zahradní architektuře zámeckých parků


Tento symbolismus je ve své podstatě geometrický. Hlavními posvátnými předměty lóže jsou nástroje „rýsovacího umění“, jako úhelnice a kružidlo, bez nichž by nebylo možné narýsovat žádný pravidelný tvar nezbytný k architektonickému návrhu. (René Alleau) Svobodné zednářství je zasvěcovací společnost, která vznikla v Londýně oficiálně 24. června 1717 na základě sjednocení několika lóží tvořených v minulosti převážně pracovníky stavebních hutí. Základní linií složitých zednářských mýtů a rituálů je vyprávění o stavbě Šalomounova chrámu a násilné smrti jeho stavitele Mistra Hírama. Zednářská ideologie je synkretickým výtvorem, který čerpá zdroje ze Starého zákona, symboliky stavebních bratrstev, z rytířských legend a z hermeticky motivované egyptománie 16.-18. věku. Přestože je tento celek tvořený tolika rozličnými zdroji, jako společnost vytvořili zednáři funkční útvar, který je rozšířen po celém světě a zanedlouho oslaví tři sta let svého oficiálního trvání. Nejrozšířenější prvky zednářské symboliky jsou stavební nástroje (palice na opracovávání kamene, úhelnice, kružidlo,olovnice a měřidlo) zlomený sloup, pyramida a obelisk. Protože zednáři na celém světě „budují Chrám lidství, symbolicky představovaný Chrámem Šalomounovým“, je zřejmé, že usilují o něco, co nelze nikdy dokončit, něco, na čem je potřeba pracovat stále. Tato neukončenost a neukončitelnost jejich úsilí je symbolizována zlomeným sloupem. Takový můžeme spatřit na titulním listu řady starých zednářských tisků, vinětách a emblémech tisků zednářských lóží, ale také ve fyzické podobě například v zámeckém parku v Klášterci nad Ohří. Motiv obelisku zakončeného čtyřbokým jehlanem provází hermetická díla evropských autorů do současnosti. Barokní polyhistor Athanasius Kircher pokládal egyptské obelisky, popsané hieroglyfy, za zdroj zašifrované moudrosti, které rozuměli jen příslušníci kněžské kasty. S obeliskem se setkáváme například v zámeckém parku v Krásném Dvoře nebo v zámeckém parku v Dolních Rožínkách, vytvořeném Janem Nepomukem hrabětem Mittrowským (1757 - 1799), svobodným zednářem a významným představitelem moravského osvícenství.

Temply a chrámky zámeckých parků I když bylo svobodné zednářství otevřeno i učencům, úředníkům a finančníkům, vůdčí role ve svobodném zednářství připadla příslušníkům šlechty. Ve druhé polovině 18. století stavební aktivity šlechty slábne, rozsáhlé prostředky však jsou věnovány zahradním úpravám okolí šlechtických sídel. Často rozměr těchto úprav znamená proměnu charakteru rozsáhlého území v krajinný park. Zde se často, bez ohledu na to, zda stavebník byl příslušníkem zednářské lóže či nikoli, uplatňují motivy příbuzné se zednářskými symboly. To se týká i drobných antikizujících pavilonů a templů. Majitel zámku Krásný Dvůr, Jan Rudolf Černín, přistoupil v 80. letech 18. století k přebudování téměř sto hektarů rozsáhlé zámecké bažantnice na park anglického typu. Umístil v něm řadu drobných, slohově různorodých zahradních stavbiček, včetně tzv. Panova templu. Zámecký park v Krásném Dvoře se záhy stal vyhledávaným místem lázeňských turistů z nedalekých Karlových Varů, mezi velkoryse založenými zámeckými parky však nezůstal osamělým. V téže době byl Karlem Vilém z Auersperka založen rozlehlý anglický park ve Vlašimi. Mezi řadou rozmanitých zahradních staveb - mešitou, starým hradem, Amorovým chrámem, kulečníkem, ptačincem - se také nachází velmi zdařilý patrový čínský pavilon. Na území dnešní pražské čtvrti Košíře upravil v letech 1818 - 1824 bývalý pasovský biskup Leopold Linhart hrabě Thun-Hohenstein vesnickou hospodářskou usedlost Cibulku na empírové sídlo, obklopené rozsáhlým přírodním parkem, který ozdobil několika zahradními stavbami. Umělá zřícenina středověkého hrádku slouží jako rozhledna, v pseudogotickém slohu byla postavena hájovna. Nachází se zde též jednopatrový čínský gloriet. Jeden z nejskvostnějších zámeckých parků dal vybudovat Jan Rudolf Chotek, známý svojí podporou hospodářského růstu Čech, ve Veltrusích vzdálených necelých dvacet kilometrů od Prahy. Již v roce 1754 uspořádal Jan Rudolf Chotek na okraji parku trh, který byl prvou průmyslovou a obchodní výstavou na území monarchie. Ve Veltrusích byla častým hostem

PhDr. Luboš Antonín, Národní muzeum

5


císařovna Marie Terezie, po které je nazván jeden z pavilonů. Pavilon věnovaný generálu Laudonovi, slavnému vojevůdci bojujícímu vítězně na jižní hranici monarchie s Turky, je důmyslně začleněn do systému regulačního zařízení vodní hladiny soustavy kanálů, napouštěných z ramene Labe. Po těchto kanálech bylo možno na lodičkách plout k jednotlivým dominantám parku. Ty byly tvořeny drobnými stavbami egyptského stylu a mělký kanál měl připomínat rozvodňující se koryto řeky Nilu.

Předlohové knihy a vzorníky zahradní architektury Zámecké knihovny obsahují řadu dobových časopisů a publikací věnovaných zahradní architektuře. Se starými ročníky zahradnických vzorníků Ideenmagazin für Liebhaber von Gärten, englischer Anlagen und für Besitzer von Landgütern, vydávaných v letech 1796-1802 v Lipsku. V podtitulu se dočítáme, že sešity přinášejí bohatou sbírku kreseb budov všeho druhu a určení, jejich částí a půdorysů, a to ve stylu anglickém, italském, gotickém, tureckém, perském, indickém a čínském. Tuto stylovou všehochuť pak můžeme srovnat s ústředními tématy traktovanými v hlavním tiskovém orgánu rakouských zednářů, Journal für Freimaurer, jehož dvanáct čísel vyšlo v letech 1784 -1786. Každé číslo obsahuje úvodní rozsáhlý článek věnovaný mysteriím některého starověkého kulturního okruhu: hebrejským, pythagorejským, kabirským, indickým a především egyptským. Zajímavé je srovnání ilustrací zmíněného Ideen-Magazinu s dochovanými objekty v zámeckých zahradách. Knihy a časopisy, které nacházíme v zámeckých knihovnách, přinášely nejen ukázky a vyobrazení tehdejších módních trendů v zahradní architektuře, ale také teoretické studie. K předním teoretikům zahradní architektury patřil i Christian Cayus Laurenz Hirschfeld (1742 – 1792, od roku 1773 profesor filozofie v Kielu, od 1784 vedoucí ovocnářské školy v Dürstenbrooku u Kielu. Jeho dílo obsahuje eticko - sociální aspekty a opírá se o teorii přirozeného práva.

Doporučené prameny a literatura k dalšímu studiu PRAMENY, STARÉ TISKY Plans, Elevations, Sections, and Perspective Views of the Gardens and Buildings at Kew in Surry the Seat of Her Royal Highness The Princess Dowager of Wales. By William Chambers. London: John Haberkorn for the Author, 1763. GROHMANN, Johann Gottfried (1763-1805) and Friedrich Gotthelf BAUMGÄRTNER (editors). Ideenmagazin für Liebhaber von Gärten, Englischen Anlagen und für Besitzer von Landgütern um Gärten und ländliche Gegenden, sowohl mit geringem als auch grossem Geldaufwand, nach den originellsten Englischen, Gothischen, Sinesischen Geschmacksmanieren zu verschönern und zu veredeln Recueil d‘idées nouvelles ...Neues Ideen--Magazin Leipzig etc.: F.G. Baumgärtner and others 1796-1806. ODBORNÁ LITERATURA ANTONÍN, Luboš: Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách, Praha, 2010. DVOŘÁKOVÁ, Vlasta: K sémantice sentimentálních zahrad. In: Člověk a příroda v novodobé české kultuře. Národní galerie v Praze 1989. KROUPA, Jiří: Alchymie štěstí: pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810. Vydavatel Era, 2006. NUSEK, Jindřich: K sentimentální struktuře zámeckého parku ve Vlašimi. V: Časopis Společnosti přátel starožitností, 2/2008, s. 65-75. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena: Odezva anglického krajinářského parku v Praze / Prague´s response to the English landscape garden. In: Romantický historismus. Novogotika

6



(mezinárodní seminář 20. - 24. 6. 1995 v Praze a na Sychrově). PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B. – PETRŮ, J. – RIEDL, D. – SVOBODA, A. M.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri 1999. PETRASOVÁ, Taťána: Architektura „státního“ klasicismu, palladiánského neoklasicismu a počátků romantického historismu, In: Dějiny českého výtvarného umění III. 1780–1890, Praha 2001, s. 28–60. PODŠKUBKA, Jan: České svobodné zednářství v průběhu XVIII. století, Národní knihovna ČR, Praha, 2004. SYMBOLISM IN 18th CENTURY GARDENS. THE INFLUENCE OF INTELLECTUAL AND ESOTERIC CURRENTS, SUCH AS FREEMASONRY. Editors Jan A.M. Snoek, Monika Scholl, Andréa A. Kroon. Den Haag, 2006. SMAŽÍK, Rudolf: Kanálka. Královské Vinohrady a pražské zednářství 18. století, Praha, 1931. SRB, Tomáš: Řád svobodných zednářů 1. (Individuální cesta k poznání skryté skutečnosti), 2. (Symbolika jako prostředek hledání světla). Praha, 2002, 2003. VLČEK, Pavel: Anglický park, v: Cour d´honneur 2., Praha, 1998, s. 86-89. ZATLOUKAL, Ondřej: Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc. Muzeum umění Olomouc, 2004.


7


Obrázek 1: Náznaková instalace zednářské lóže provedená v rámci výstavy o sovobodném zednářství v roce 2007 na zámku v Kuníně.

8



Obrázek 2: Neues IDEENMAGAZIN für Liebhaber von Gärten, englischer Anlagen und für Besitzer von Landgütern, Leipzig 1806. Zámecká knihovna Kamenice nad Lipou 111/II. Majitel zámku Krásný Dvůr, Jan Rudolf Černín, přistoupil v 80. letech 18. století k přebudování téměř sto hektarů rozsáhlé zámecké bažantnice na park anglického typu. Umístil v něm řadu drobných, slohově různorodých zahradních stavbiček. Proslulý park, spravovaný zahradníkem, kterého nechal hrabě Černín vyškolit v Anglii, přitahoval pozornost vzácných hostů. V roce 1810 jej navštívil i Johann Wolfgang Goethe, park navštívili německý básník Theodor Körner, kancléř Metternich, kněžna Záhaňská i Josef Dobrovský.


9


Obrázek 3: SIMONETTI, Christian Ernst Ordentlichen Lehrers der hohen Schule un Kirche zu Göttingen, Sendschreiben an die Ehrwürdige Loge der Freymäurer in Berlin. Berlin und Göttingen, 1744. Knihovna rodiny Pinkasů. Na titulním listě alegorická rytina tří zednářů s nárysem stavby, zednářskými nástroji, glóbusem, v pozadí chrám pyramidovitého tvaru.

10



Obrázek 4: Náznaková instalace zednářské lóže provedená v rámci výstavy o sovobodném zednářství v roce 2Recueil D´IDÉES NOUVELLES pour la Décoration des Jardins et le Parcs…, XXXVII. Cahier, sous la direction de J.G. Grohmann, á Paris et á Strabourg, 1802. Zámecká knihovna Kamenice nad Lipou. Francouzská mutace známého Ideenmagazin für Liebhaber von Gärten, englischer Anlagen..., vydávaného v Lipsku v letech 1796 – 1802. Na rytině signované „Hoppe sc.“ spatřujeme Amorův chrámek v zámeckém parku ve Vlašimi. Zámecký park ve Vlašimi byl už v době svého vzniku unikátním krajinotvorným prvkem. Jeho založení sahá do první poloviny osmnáctého století. Ve své době byl unikátní sbírkou zahradní architektury, vzácných dřevin a uměle chované exotické fauny. Je z části situován do hlubokého kaňonu řeky Blanice, tvůrci parku velice citlivě doplnili původní terénní profil umělými stavbami, sochami, strukturami a objekty.


11


Obrázek 5: PALATIN, Josef hrabě von Kronik der Maurerey, Philadephia in der neuen Buchhandlung /Prag, Schönfeld/, 1785. Pražský tisk, obsahuje dějiny zednářství převzaté z Andersonovy Konstituce a Bornovu přednášku o egyptských mysteriích.

12


Sylabus. Zednářské motivy v drobné zahradní architektuře zámeckých parků. PhDr. Luboš Antonín, Národní muzeum

Recommend Documents