Sylabus Slezská grafika století

Sylabus

Slezská grafika 16. – 18. století

Waldemar Deluga

projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

Sylabus Slezská grafika 16. – 18. století Waldemar Deluga

OPVK 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 (2012-2014): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace l projekty.slu.cz/popularizace Ústav historických věd l Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava Tel.: +420 553 684 482 l http://uhv.cz

OPVK 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 (2012-2014): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace

Slezská grafika 16. – 18. století Waldemar Deluga

SBÍRKY Jedněmi z nejstarších souborů grafik nacházejících se v Polsku jsou tzv. „Rehdigerana” a „Magdaleniana” náležející do sbírek vratislavského Muzea výtvarného umění. Soubor známý pod jménem „Rehdigerana” částečně patřil slavnému vratislavskému patriciovi a bibliofilovi Thomasi Rehdigerovi (1540-1575). Nejčastěji sbíral sochy a olejomalby, ale z jeho kolekce pocházejí i tzv. alba factis.1 Kolekce Albrechta von Saebischa (1610- 1688) zahrnující několik tisíc rytin byla svého druhu pokračováním Rehdigerovy sbírky uložené v knihovně při kostele sv. Alžběty ve Vratislavi.2 Saebisch pocházel z nobilitované patricijské rodiny, jejíž představitelé zasedali již celou řadu let v městské radě. Jeho sbírka zahrnovala na 104 položek, mezi nimi grafiky německých, nizozemských, italských i francouzských rytců. V roce 1689 byl tento soubor začleněn do alžbětínského kabinetu jako posmrtný odkaz architekta a významného mecenáše umění. Vysoce hodnocen byl již v 18. století. V roce 1888 vznikl jeho první soupis. Část do něj zahrnutých objektů patrně pocházela z jiné kolekce patřící v roce 1696 Franzi Pautschneru baronu Schlegenbergovi. Další soubor středověkých rytin zasluhující pozornost pochází z knihovny při kostele Máří Magdalény ve Vratislavi.3 Ta fungovala od r. 1644 jako první veřejná knihovna ve městě. V roce 1731 byla do knihovny zakoupena sbírka rytin z kolekce Ernesta Benjamina von Loewenstaedt. V roce 1767 potom daroval svou sbírku knih – včetně rytin - Ernst Wilhelm Hubring. V současnosti lze jen velmi obtížně sledovat osudy po válce rozprášených grafických souborů. Můžeme jedině oddělit objekty pocházející z kolekce „Magdaleniana“ a „Rehdigerana“. V roce 1866 se staly součástí Městské knihovny a v roce 1880 potom přešly do Muzea výtvarného umění. V průběhu poslední války byly převezeny do muzejních skladů ve slezských horách. Dokumenty nacházející se v Archivu „Akt Nowych“ ve Varšavě nám umožňují identifikovat místa jejich přechovávání do roku 1945. Po válce záchranné expedice organizované Zikmundem Kieszkowskim umožnily částečně ochránit díla před rabováním. Oba soubory grafik, „Rehdigerana“ i „Magdaleniana“, přešly do vlastnictví Knihovny Akademie věd v Krakově a Národního muzea ve Varšavě a ve Vratislavi.4 RYTCI Počátky slezského rytectví jsou neznámé. Usuzujeme, že první práce slezských rytců vznikaly na konci 15. a na počátku 16. století. Nejčastěji se jednalo o dřevoryty ilustrující tisky vydávané ve Vratislavi a Lehnici.5 Mezi prvními rytci činnými na území Slezska můžeme jmenovat Georga Hayera (1559-1614), rytce působícího ve Vratislavi. Jeho veduta Vratislavi zhotovená v roce 1587 na přání vratislavského patricie Jacoba Monaua patří k nejokázalejším vyobrazením města. Nejdříve se objevila v kolínském vydání G. Brauna a F. Hogenberga. Hayer využil originální mědiryteckou desku a dodal nové prvky. Zaktuálnil pohled na město přidáním nových fortifikací. Znám je rovněž je rovněž jeho pohled na Nisu. Hayer je také autorem několika rytin zahrady vratislavského lékaře Laurentia Scholtze (1552-1599). Jednalo se o velkou renesanční zahradu. Autor představil její fragmenty: Jeskyni s obrem Polyfémem nebo údajnou vázu z Káně Galilejské.6 Pozornost zasluhují rovněž Hayerova bohemica, mezi nimi především triumfální brána na počest krále a budoucího císaře Ferdinanda Habsburského (1578-1637), kompozice vzniklá v roce 1617. 1 2 3 4 5 6

4

Muzea 1998. Deluga 1992, s. 485. Muzea 1998. Deluga 1992, s. 485. Gromadzki, Oszczanowski 1995, s. 7-8. Oszczanowski 2006, s. 36-44.



Dalším rytcem, který zasluhuje pozornost, byl David Tschernig (1615-1691). Vytvořil cyklus rytin pro album z roku 1644.7 Je také autorem celé řady polonik. Alegorie Polónie, to je ilustrace k poémě Samuela Twardowského vydané v Lešně v roce 1649 na počest krále Vladislava IV.8 Kompozice představuje jezdecký portrét vládce v čele triumfálního průvodu. Jakub Lindnitz (1618-1688) je zase autorem celé řady portrétů nejen slezských, ale i českých osobností. Mezi význačné slezské autory grafik patřili rovněž členové rodu Strachowských. Bartoloměj Strachowski (1693-1759) vytvořil množství portrétů. Mezi nimi zasluhuje zmínku např. portrét Juliany Charlotty Elizabeth von Hochberg. Strachowští byly autory spousty mědirytů určených polským příjemcům. Florian Bartoloměj Strachowski je autorem celé řady prací zhotovených na objednávku pro klášter v Jasné Hoře. Jiné dílo zase představuje Matku Boží Trockou uctívanou v Litevském velkoknížectví. Toto dílo Bartoloměje Strachowského je datováno k roku 1718 a obsahuje rozsáhlý nápis popisující historii zázračného obrazu. Michael Leopold Willmann (1630-1706) patřil k nejvýznamnějším umělcům působícím na území Slezska v době baroka. Patřil k těm nemnohým středoevropským tvůrcům, kteří podobně jako umělci v Nizozemí uplatňovali jak malířství, tak grafické techniky. Rovněž jemu věnujme pozornost. Mnoho raných Willmannových olejomaleb čerpá vzory z nizozemské grafiky, především ty vzniklé v r. 1656 v době pobytu umělce v Lubuši. Scéna představující Ukřižování (z kostela Krista Krále ve Varšavě) vznikla na základě mědirytu Schelteho a Bolswerta podle obrazu Van Dycka v Gentu.9 Jiné práce Willmanna, např. Zjevení sv. Augustina (1660) nebo Trnová korunovace (1661), jsou namalovány s jistotou podle grafických vzorů. Pro Willmanna představovala technika leptu důležitou a zajímavou uměleckou zkušenost. V několika pracích navazuje na úspěchy Rembrandta. Nejvíce „rembrandtovský“ je lept představující Davida před Šalamounem. Vzorem se pro něj stal starší mědiryt zpracovaný podle Franse Florise, přičemž velkou měrou čerpá z prací amsterodamského mistra. Existuje také soubor portrétů připisovaných Willmannovi. Často upravoval již existující rytiny, doplňujíc je o různé elementy, jako je tomu např. v případě Autoportrétu provedeného ve stylu nizozemského mistra nebo Portrétu Arnolda Freibergera s erbem opatství v Lubuši. Nesmírně zajímavá je grafická kompozice představující Rodokmen Panny Marie, která má svou „malířskou“ verzi, obraz nacházející se ve sbírkách Národního muzea ve Vratislavi namalovaný na základě rytiny dochované po požáru Křešovského opatství v roce 1677.10 Již v roce 1683 opat Bernard Rosa objednal v Augšpurku mědiryteckou kopii v dílně Bartholomea II. Kiliána, což svědčí o ohromné popularitě díla. INSPIRACE Slezské grafiky se často stávaly inspirací pro malířství nejen v regionu, ale rovněž v Čechách a na Moravě. První architektonické šablony z konce 17. století následují styl Cornelise a Franse Florise a jiných nizozemských umělců, vydávajících kompendia tohoto typu o několik desítek let později. Velcí sběratelé vzpomínaní na začátku: Thomas Rehdiger a Albert von Saebish, vlastnili ve svých sbírkách řadu nizozemských rytin, mezi nimi celé série vzorníků. Italské a nizozemské rytiny obecně dostupné v 17. století se staly základem pro celou řadu malířských kompozic místních umělců. Nizozemské motivy můžeme pozorovat v sochařství, malířství i dřevořezbě.11 Podobně se práce slezských grafiků a rytců staly inspirací pro místní malířství přelomu 17. a 18. století. Jako příklad můžeme uvést grafická díla vzniklá na základě výkresů Michaela Leopolda Willmanna. Autory byli mezi jinými M. Kuselli či Jos Gregory.12 Mnoho umělců přicházelo do Slezska z jiných regionů, především z oblastí Polské repub7 Gromadzki, Oszczanowski 1995, s. 50. 8 Chrościcki 1983, s. 76. 9 Michael Willmann 1994, s. 56 10 Ibidem, s. 106.

11 Ob nederlandse manier 2001. 12 Kozieł 1996.

Waldemar Deluga

5


liky. Jan Josef Filipovič se vyučil v grafické dílně Strachowských ve Vratislavi.13 Po svém návratu do Lvova vytvořil celou řadu grafik jak pro Poláky, tak Ukrajince. Neobyčejně zajímavé jsou ilustrace liturgického tisku na objednávku řeckokatolické církve. Služebník vydaný ve Lvově představuje pohled na vlašskou církev obklopující sv. Petra a Pavla. Barokní forma kompozice daleko odbíhá od ortodoxního kánonu. Vratislavští sběratelé ochotně sbírali tzv. curiosita, pro ně to byly předměty pocházející jak z východokřesťanské tradice, tak z judaismu. Slezská grafika, donedávna mimo úzký okruh specializovaných badatelů téměř neznámá, vzbuzuje stále větší zájem i v jiných regionech. Rozvíjela se v kontextu vývoje středoevropského umění, čerpajíc vzory od sousedů, z Čech, Moravy i Německa, i z Polska a Ukrajiny. BIBLIOGRAFIE Chrościcki 1983 Chrościcki T., Sztuka i polityka. Funkcje propagandowe sztuki w epoce Wazów 1587-1668, Warszawa 1983 Deluga 1992 Deluga W., Netherlandish Sixteenth-Century Prints in Poland, “Print Quarterly”, 9 (1992), nr 3, s. 285-287. Gromadzki, Oszczanowski 1995 Gromadzki J., Oszczanowski P., Theatrum Vitae et Mortis. Grafika, rysunek i malarstwo książkowe na Śląsku w latach 1550- ok. 1650, (kat. wyst. Muzeum Historyczne), Wrocław 1995. Katalog 2005 Katalog XV- wiecznych rycin z kolekcji polskich, red. Deluga W., Kraków 2005 Kozieł 1996 Kozieł A., Michaela Willmanna droga na „szczyty sztuki”. Wczesne rysunki artysty w grafikach Josefa Gregory’ego, „Biuletyn Historii Sztuki”, 58 (1996), nr 3-4, s. 285-306. Michael Willmann 1994 Michael Willmann (1630-1706). Katalog wystawy, Salzburg, Wrocław 1994. Muzea 1998 Muzea Sztuki w dawnym Wrocławiu, red. P. Łukaszewicz, Wrocław 1998. Niklas 2011 Tomasz Niklas, Cudowne wizerunki maryjne w grafice Jana Józefa Filipowicza, w: Miedzy Wrocławiem a Lwowem. Sztuka na Śląsku, w Małopolsce i na Rusi Koronnej w czasach nowożytnych, Wrocław 2011, s. 333-338. Ob nederlandse manier 2001 Ob nederlandse manier. Inspiracje niderlandzkie w sztuce śląskiej XV-XVIII w. Katalog wystawy. Muzeum Miedzi w Legnicy, Legnica 2001, s. 104. Oszczanowski 2004 Oszczanowski P., Johann Batista Paravicinius aus Basel )1634+ca. 1676. Kupferstecher deutscher Verlage, w: Ta Szwajcaria to nie Szwajcaria. Studia nad kulturową tożsamością narodu, red. Hałub M., Komorowski D., Stadtler U., Wrocław 2004, s. 233–296 Oszczanowski 2006 Oszczanowski P., The Art Collection at the Garden of Laurentius Scholty the Elder in Wro13 Niklas 2011.

6



cław, “Studia Rufolphina” 6 (2006), s. 36-44. Oszczanowski 2007 Oszczanowski P., Początki grafiki renesansowej na Śląsku, [w:] Książka na przełomie średniowiecza i odrodzenia. Materiały z sesji zorganizowanej przez Bibliotekę Kórnicką Polskiej Akademii Nauk, Kórnik–Poznań 8–10 czerwca 2006 r., red. Małgorzata Anna Quinkenstein, Kórnik 2007, s. 35–72. Oszczanowski 2011 Oszczanowski P., Gottfried Böhmer (1702–1758) z Kowar i Jeleniej Góry – barokowy grafik Karkonoszy / Gottfried Böhmer (1702–1758) aus Schmiedeberg und Hirschberg – der Barockgrafikers des Riesengebirges, [w:] Cuius regio, eius religio. Trzechsetna rocznica powstania kościołów Łaski na Śląsku / 300. Jahrestag des Bestehens der Gnadenkirchen in Schlesien, Muzeum Karkonoskie w Jeleniej Górze & Parafia Ewangelicko-Augsburska kościoła Zbawiciela w Jeleniej Górze-Cieplicach, red. Oszczanowski, Jelenia Góra 2011, s. 219–264.

Obrázek 1: Jacob Lindnitz, Portrét Albrechta von Saebisch, mědiryt, 1658, Archiwum Państwowe, Wrocław

Waldemar Deluga

7


Obrázek 2: Anonym, Interiér knihovny při kostelu sv. Máří Magdalény ve Vratislavi, mědiryt, 1644, Biblioteka Uniwersytecka, Wrocław

Obrázek 3: Georg Hayer, Pohled na Nisu, mědiryt, British Museum, Londýn

8



Obrázek 4: Gerg Hayer, Portrét Zachariasa Bornmanna, 1596, mědiryt, British Museum, Londýn

Waldemar Deluga

9


Obrázek 5: Michael Leopold Willmann, Rodokmen Panny Marie, lept, British Museum, Londýn

10



Obrázek 6: Bartłomiej Strachowski, Matka Boží Trocká , mědiryt, Biblioteka Narodowa, Warszawa

Waldemar Deluga

11

Sylabus Slezská grafika století

Recommend Documents