Sylabus přednášky č.4 z ING3 Legislativa – doplněk Dokumentace pro územní a stavební řízení
Ing. Petr Polák, doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc.
Praha 2014 1
Doplnění přednášky Ing.Poláka, týkající se vztahu zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a jeho prováděcí vyhlášky č. 31/1995 Sb. k inženýrské geodézii Komentovaný výňatek ze zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví Část týkající se ověřování výsledků zeměměřických činností
§ 12 Fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností musí být ověřeny podle odst.1: a) výsledky zeměměřických činností využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapové dílo, b) výsledky zeměměřických činností využívané ve výstavbě (s ohledem na stavební zákon) – pozn.: týká se inženýrské geodézie Podle odst.3, §12 musí být výsledky zeměměřických činností využívané ve výstavbě (tedy dle písm. b) ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s objednatelem (tučně vytištěný text je navíc oproti písm. a). § 13 Úřední oprávnění se podle rozsahu rozděluje do 4 níže uvedených typů, a uděluje se i samostatně pro ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu jednotlivých typů: a) geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesnění přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku, b) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření předmětu měření, které jsou obsahem základních mapových děl, pro potřeby orgánů zeměměřictví a katastru, c) geodetického podkladu pro výstavbu, dokumentace o vytyčovací síti, dokumentace o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby (poznámka pod čarou: stavební zákon) a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby (poznámka pod čarou: stavební zákon), která obsahuje geometrické, polohové a výškové určení dokončené stavby nebo technologického zařízení – pozn.: týká se inženýrské geodézie, d) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření a šetření předmětu měření, které jsou obsahem státních mapových děl, pro potřeby obrany státu. §14 Specifikuje podmínky nezbytné pro udělení úředního oprávnění 1) Úřední oprávnění podle písmen a) až c) v § 13 uděluje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), podle písmene d) Ministerstvo obrany ČR. 2) Úřední oprávnění se uděluje pouze fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže a) je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, (za bezúhonnou osobu se podle §14, odst. 5 tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen: a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem zeměměřických činností, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku) b) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru, alespoň magisterského studijního programu a poté vykonala v České republice nejméně pět
2
let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, (absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru mimo území České republiky prokáže fyzická osoba podle §14, odst.6 tohoto zákona osvědčením příslušného orgánu) c) úspěšně složila zkoušku odborné způsobilosti. 3) Po úspěšném vykonání zkoušky odborné způsobilosti rozhodne příslušný orgán (dle odst.1) o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí vydá fyzické osobě úřední oprávnění. pozn.: Za vydání úředního oprávnění se v současnosti platí kolek 500 Kč, zkoušky jsou bezplatné. Je-li zkouška složena na více typů oprávnění v jednom termínu, je vydáno jedno úřední oprávnění s uvedením všech úspěšně obhájených typů oprávnění, opatřené jedním kolkem v ceně 500 Kč.
4) Fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie, může získat na základě písemné žádosti úřední oprávnění příslušného typu, je-li držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13 a splňuje další podmínky: je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, úspěšně splnila srovnávací zkoušku odborné způsobilosti, nebo vykonala v ČR tříletou odbornou praxi v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění. 5) Podle odst. 7 se písemná žádost o udělení úředního oprávnění typu a) až c) podává ZKI (zeměměřický a katastrální inspektorát), v jehož působnosti má fyzická osoba místo trvalého pobytu nebo ZKI v Praze, v případě trvalého pobytu mimo území ČR. 6) Podle odst. 8 ČÚZK a MO vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění. Seznamy jsou veřejně přístupné. § 14a Specifikuje zkoušku odborné způsobilosti 1) Zkoušku může vykonat pouze fyzická osoba, která požádala o udělení úředního oprávnění a splňuje podmínky stanovené v §14, odst. 2, písm. a), b). Zkouška se koná před odbornou zkušební komisí, a to v českém jazyce. 2) Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění typu a) až c) jmenuje a odvolává předseda ČÚZK, a to ze zaměstnanců ČÚZK, dalších orgánů zeměměřictví a katastru, odborníků z vysokých škol a z praxe. Komise mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné. 3) Zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení úředního oprávnění, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi. 4) Zkoušku lze jedenkrát opakovat do 6 měsíců od neúspěšného vykonání zkoušky. V případě opakovaného neúspěchu, lze podat novou žádost až po dalších dvou letech. § 15 Zabývá se způsoby zániku a odejmutí úředního oprávnění 1) Úřední oprávnění zaniká na základě písemné žádosti držitele úředního oprávnění, jeho úmrtím či prohlášením za mrtvého. 2) ČÚZK odejme podle §15, odst.2 úřední oprávnění typu a) až c) fyzické osobě pomine-li její způsobilost k právním úkonům nebo bezúhonnost. Dojde-li podle odst.3 k závažnému (§17a, §17b tohoto zákona) nebo opakovanému (§17c tohoto zákona) porušení pořádku na úseku zeměměřictví, odejme ČÚZK úřední oprávnění na dobu nejvýše 5 let. ČÚZK dále může podle odst.4 odejmout úřední oprávnění typu a) až c) fyzické osobě, které byla, na základě pravomocného rozsudku, uložena povinnost uhradit škodu způsobenou zeměměřickými činnostmi, jejichž výsledky ověřila. Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá podle odst.5 3
územně příslušný ZKI (v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití) Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu. ČÚZK může odejmout úřední oprávnění i z vlastního podnětu. Po uplynutí doby, na kterou bylo úřední oprávnění fyzické osobě odejmuto, může jí být podle odst.6 vráceno, při splnění všech požadovaných podmínek (§14). Fyzická osoba, jejíž úřední oprávnění zaniklo nebo jí bylo odejmuto je příslušným orgánem státní správy (ČÚZK, MO) vyškrtnuta ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním. § 16 Práva a povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním 1) Fyzická osoba s úředním oprávněním je povinna a) jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věcí při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v ustanovení o rozsahu úředního ověření, b) jednat odborně a dodržovat podmínky stanovené právními předpisy a písemně dohodnuté podmínky s objednatelem, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy, při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených v ustanovení o rozsahu úředního ověření, c) až g) oznámit ČÚZK (MO) všechny skutečnosti, které mají vliv na odejmutí úředního oprávnění, poskytnout potřebnou součinnost orgánu zeměměřictví a katastru při využívání ověřených výsledků a dohledu na zeměměřické činnosti, vést evidenci ověřených výsledků podle požadavků písmene d) tohoto odst., včetně jména osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, potvrdit praxi vykonanou pod jejím vedením osobě, žádající o udělení úředního oprávnění. 2) Fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů. 3) Fyzická osoba s úředním oprávněním je oprávněna používat označení „úředně oprávněný zeměměřický inženýr“ (ÚOZI). 4) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřických činností se označí textem „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“. K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem, jehož obsahem je jméno, příjmení a označení ÚOZI, číslo položky, pod kterým je fyzická osoba vedena v seznamu u ČÚZK (MO) a rozsah úředního oprávnění (typ a, b, c, popř. d) §17a Specifikuje význam „Porušení pořádku na úseku zeměměřictví“ a řeší sankce za přestupky 1) Přestupku na úseku zeměměřictví se dopustí ten, kdo a) neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí ČR nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků, b) zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích bodů geodetických základů, zhušťovacích bodů a bodů podrobného bodového pole, c) poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů, d) neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností, e) vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý. 2) Za přestupek může ZÚ nebo ZKI (popř. MO) uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. 3) Uložení pokuty za přestupek lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se ZÚ, ZKI (popř. MO) o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dozvěděl a nejpozději do 3 let ode dne, kdy 4
k porušení pořádku došlo. Na projednání těchto přestupků se vztahuje Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. §17b Specifikuje „Jiné správní delikty na úseku zeměměřictví“ a řeší sankce 1) Jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se dopustí a) fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, dopustí-li se přestupku podle §17a, odst.1, b) osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti, pokud neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popř. k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby, neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti. c) fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí ČR nebo základní státní mapové dílo, odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala, neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá. 2) Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle §17b, odst.1 může ZÚ nebo ZKI (popř. MO) uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. 3) Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se ZÚ nebo ZKI (popř. MO) o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dozvěděl a nejpozději 5 let ode dne, kdy k porušení došlo. 4) Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. 5) Při stanovení výše pokuty přihlédne ZÚ nebo ZKI (popř. MO) k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu. 6) Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zákon č.71/1967 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů, resp. Zákon č. 500/2004 Sb. §17c Specifikuje „Opakované porušení pořádku na úseku zeměměřictví“ a řeší sankce 1) Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým jí byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví 2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena a je příjmem státního rozpočtu ČR. Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů §18 Řeší možnost uznání úředních oprávnění vydaných před platností zákona č.200/1994 Sb. 5
Komentovaný výňatek z vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon o zeměměřictví § 13 Vyjmenovává zeměměřické činnosti ve výstavbě, jejichž výsledky podléhají povinnosti ověření úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem – pozn.: velmi důležité pro IG 1) Ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona o zeměměřictví se vztahuje na zeměměřické činnosti při a) přípravě staveb, b) projektování staveb c) provádění staveb d) dokumentaci a provozu staveb 2) Při přípravě staveb podléhají podle odstavce 1a) tyto zeměměřické činnosti: a) zhotovení geodetických podkladů b) posouzení správnosti a vhodnosti geodetických podkladů 3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1b) tyto zeměměřické činnosti: a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů použitých při přípravě staveb, b) zhotovení projektu vytyčovací sítě, c) zhotovení podkladů pro územní řízení, d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly využity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech, e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů, f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení, g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření. 4) Při provádění staveb podléhají ověření podle § 13 odst. 1c) tyto zeměměřické činnosti: a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemků podle stavebního zákona, b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby, c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením, d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností, e) vytyčení tvaru a rozměrů objektů, s výjimkou drobných staveb v místním souřadnicovém systému, pokud netvoří vlastnickou hranici, f) geodetické kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů, g) měření skutečného provedení stavby. 5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1d) tyto zeměměřické činnosti: a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, které obsahuje 1. číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě, 2. polohopis s výškopisnými údaji zpravidla v měřítku 1:200, 1:500 nebo 1:1000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě, 3. měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů, 4. technickou zprávu.
6
b) geodetické bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy, c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů. 6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím. 7) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě zkratkou použitého geodetického referenčního systému. § 14 Zabývá se v odst. 1 náležitostmi geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, využívané pro vedení státních mapových děl, které je na písemné vyžádání orgánů zeměměřictví a katastru povinen (dl §6, odst. 3, zákona č.200/1994 Sb.) poskytnout vlastník stavby. Nepředložení dokumentace podle odst. 1 je kvalifikováno v odst.3 jako porušení pořádku na úseku zeměměřictví. V odst. 2, je předepsáno, že přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitostí, b) kolaudační řízení, c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl, d) tvorbu informačního systému orgánů zeměměřictví a katastru, musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisu. §15 až §18 uvádí velmi podrobně náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o jeho zánik, formu ověřování výsledků zeměměřických činností a obsah a způsob provádění zkoušky, popř. srovnávací zkoušky. V § 15 jsou kromě formálních náležitostí požadovaných v písemné žádosti o udělení úředního oprávnění požadovány pro občana ČR: doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu „geodézie a kartografie“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“, potvrzení o pětileté odborné praxi žadatele v oboru, pro který žádá o udělení úředního oprávnění, vystavené ÚOZI pod jehož vedením žadatel odbornou praxi vykonal, pro typ oprávnění a) a b) též výsledek odpovídající zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem, včetně jeho čestného prohlášení o samostatném zpracování. V odst.3 až 7 jsou specifikovány požadavky na potvrzení ÚOZI o odborné praxi žadatele. Je zde zohledněna možnost potvrzení od několika ÚOZI, vykonával-li žadatel odbornou praxi postupně na více pracovištích, i možnost náhrady potvrzení o odborné praxi čestným prohlášením žadatele, pokud příslušnému ÚOZI úřední oprávnění zaniklo (např. úmrtím) nebo mu bylo odejmuto. Pro žádost o úřední oprávnění typu a) a b) může být potvrzení o odborné praxi vyhotoveno orgánem zeměměřictví a katastru, vykonal-li žadatel odbornou praxi při vedení katastru nemovitostí nebo při vedení a obnově souboru geodetických informací. Podle §16 se za doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání považuje diplom a vysvědčení o státní zkoušce v požadovaném oboru. V §17 jsou uvedeny náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění. 7
§18 obsahuje formální náležitosti ověřování výsledků zeměměřických činností. §18a až 18c předepisují obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti. zkouška se skládá z části obecné, zvláštní a pro oprávnění typu a) a b) z obhajoby předepsaného výsledku zeměměřické činnosti samostatně vypracovaného žadatelem, obecná část zkoušky je společná pro všechny typy oprávnění udělované ČÚZK a požaduje znalost právní úpravy katastru nemovitostí, zeměměřictví a orgánů státní správy rezortu, příslušných částí občanského a obchodního práva, stavebního zákona, správního řízení, pozemkových úprav a ochrany zemědělského půdního fondu a lesního zákona, v odst. 4 až 6 jsou specifikovány požadované znalosti pro zvláštní část zkoušky podle typu udělovaného oprávnění: o pro udělení úředního oprávnění typu c) to je zejména znalost platných technických ČSN pro geodetické práce ve výstavbě, znalost referenčních systémů ČR, postupů při budování bodových polí, postupů při kalibraci a komparaci použitých přístrojů a pomůcek, znalost způsobů stabilizace, znalost měřických postupů zajišťujících dosažení předepsané kvality výsledků, dále činností při získávání podkladů pro projekt, znalost postupů při vytyčení prostorové polohy a kontrolního měření, znalost činností při polohovém a výškovém zaměření stavby nebo technologického zařízení a činností pro dokumentaci skutečného provedení staveb, obě části zkoušky jsou ústní a jejich průběh i vyhlášení jsou veřejné. Postupuje se podle zkušebního řádu vydaného ČÚZK, který je k nahlédnutí u všech orgánů zeměměřictví a katastru.
8
GEODETICKÁ DOKUMENTACE STAVEB (zpracováno s využitím podkladů vypracovaných Ing. Polákem) V jednotlivých fázích výstavby (podle §13 vyhlášky č.31/1995 Sb.) se zhotovuje níže uvedená geodetická dokumentace.
Dokumentace pro přípravu a projektování staveb (pro územní a stavební řízení) K územnímu řízení pro umístění stavby a stavebnímu řízení o povolení stavby nebo k jejich zjednodušeným formám podle právní úpravy účinné od 1.1.2007 se pro jednotlivé fáze výstavby vyhotovují níže uvedené dokumentace. Geodetickým podkladem pro situační výkres současného stavu území se zakreslením umístění projektované stavby je mapa velkého měřítka (obvykle 1:200, 1:500, 1:1000, u rozsáhlých staveb i menším) zobrazující polohopis, výškopis a popis všech stavebních i přírodních objektů, a to včetně hranic a popisu katastrální mapy a včetně tras podzemních inženýrských sítí. Rozsah, obsah, přesnost mapy a digitální forma (formát a struktura textových a grafických dat) by měla být sjednána za účasti projektanta tak, aby mu usnadnila projektování prostorového umístění stavby a mohla být využita ve stavebním řízení a ve všech stavebních činnostech, tedy i pro pozdější výpočet vytyčovacích prvků, zhotovení vytyčovacích výkresů a koordinačního výkresu vedeného v období výstavby, působí-li na stavbě autorský dozor projektanta. K mapě musí být přiložena technická zpráva, která by měla obsahovat údaje o zhotoviteli mapy, údaje o objednateli mapy, údaje o technologii a přístrojích použitých pro měření (nebo přepracování jiných podkladů), údaje o hardware a software použitých pro zpracování a zobrazení naměřených a převzatých dat, údaje o podkladech zhotovitelem použitých k zapracovaní do obsahu mapy (nejčastěji katastrální mapa a údaje souboru geodetických informací katastru nemovitostí, nebo grafická a číselná dokumentace vlastníků a správců podzemních inženýrských sítí o poloze tras těchto sítí), údaje o souřadnicovém a výškovém systému mapy (celostátní nebo místní), údaje o geodetických nebo jiných bodech, které byly geometrickým (referenčním) základem polohopisného a výškopisného měření a zobrazení objektů, údaje o dosažené a prokazatelné přesnosti měření (nebo přepracování jiných podkladů) a zobrazení obsahu mapy a v neposlední řadě datum platnosti obsahu mapy. Přesnost měření polohopisu mapy by měla být v mezích 0,04m až 0,08m,s výjimkou prvků převzatých do mapy z cizích informačních zdrojů (katastr nemovitostí, údaje správců o poloze inženýrských sítí), jejichž přesnost bývá obvykle podstatně nižší. Přesnost měření výškopisu mapy by měla být v mezích 0,02m až 0,03m na zpevněných plochách a 0,10m až 0,20m na nezpevněných plochách. Mapa musí být ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jeho razítkem, podpisem a výrokem, že mapa náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. K žádosti o vydání stavebního povolení (nebo povolení terénních úprav) nebo ohlášení stavby je mimo jiné povinnou dokumentací vytyčovací náčrt nebo geometrické parametry, kreslené obvykle do zastavovacího plánu. Vytyčovací výkresy musí obsahovat číselné údaje geometrických parametrů určujících s předepsanou přesností (podle platné technické normy nebo přímo uvedené na výkrese) prostorovou polohu, rozměry a tvar stavby (úhly, délky, výšky a převýšení, polohové souřadnice charakteristických bodů stavby) vztažené k primárnímu referenčnímu systému, polohové vytyčovací síti a hlavním výškovým bodům, nebo sekundárnímu referenčnímu systému, tj. vybraným charakteristickým bodům dokončené části stavby. Vyhotovení vytyčovacích výkresů (ČSN 01 3419 Vytyčovací výkresy staveb, 1987) je odbornou činností zeměměřiče a nespadá do odbornosti projektanta (ten vyhotovuje podklady 9
pro vytyčení). K vyhotovení vytyčovacích výkresů se obvykle použije zastavovací plán nebo jiný situační výkres schválený v územním řízení o umístění stavby, přičemž je třeba ověřit správnost uvedených kót (porovnání dílčích měr s celkovými, rovnoběžnosti, pravoúhlosti, přímosti apod.). Vytyčovací výkres obsahuje číselné hodnoty vytyčovacích prvků, umožňující jednoznačné vytyčení stavby v terénu vzhledem k vytyčovací síti, popř. ke stávajícím objektům (vytyčení prostorové polohy) a vytyčení rozměru a tvaru objektu s požadovanou přesností. Při tvorbě vytyčovacího výkresu se postupuje z velkého do malého, přičemž je nutno respektovat výtvarné prvky projektu (přímost, kolmost apod.). Nejprve se stanoví hlavní body projektu, tj. body, které vyplývají ze spojení projektu s geodetickou sítí. Na ně navazuje volba vhodného vytyčovacího systému (vytyčovací sítě), který musí respektovat celkové řešení stavby, technologii a postup výstavby, s přihlédnutím k uvažovaným vytyčovacím metodám a pozdějšímu využití pro dokumentaci skutečného provedení stavby. Vytyčovací výkresy se dělí na: a) vytyčovací výkresy prostorové polohy (charakteristické či hlavní body stavby, hlavní výškové body), b) vytyčovací výkresy podrobného vytyčení (body určující rozměry a tvar staveb ve vodorovném a svislém směru). Oba výkresy je možno spojit do jednoho avšak s rozlišením fáze a) a b). Při vytyčení ze souřadnic a při metodě přechodných stanovisek je možné využít situačního výkresu s vyznačením bodů definujících prostorovou polohu vytyčovaných objektů, seznamu jejich pravoúhlých souřadnic a bodů vytyčovací sítě. ad a) Vytyčovací výkresy prostorové polohy objekty s prostorovou skladbou, o měřítko 1:200 až 1:2000, popř. 1:5000 při použití tabelogramu, o obsahem jsou prvky vytyčení (např. charakteristické body), body vytyčovacích sítí a vytyčované i stávající technické a topografické objekty (terénní úpravy). liniové stavby o měřítko 1:500 až 1:2000, popř. 1:5000, podle měřítka podrobné situace, o obsahem jsou prvky vytyčení (např. hlavní body trasy, charakteristické body osy u objektů, hlavní výškové body), body vytyčovacích sítí, hlavní body oblouků včetně tabulek s hlavními prvky oblouku a v celé trase staničení v kilometrech. ad b) Vytyčovací výkresy podrobného vytyčení o měřítko 1:50 až 1:500, popř. 1:1000, přičemž se zpravidla používá výkresů dokumentace stavby (půdorysy, svislé řezy apod.) o obsahem je vytyčovaný stavební objekt, vztažné čáry (osy, modulová osnova apod.), prvky prostorové polohy a jejich vztah ke geometrickým prvkům rozměru a tvaru stavebního objektu, požadovaná přesnost vytyčení. Pro vyhledání nebo i obnovu vytyčených bodů se vyhotovují místopisy. Vytyčovací výkresy nebo výkresy s uvedením geometrických parametrů určujících prostorovou polohu, rozměry a tvar stavby musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem. Vyhotovuje-li se koordinační výkres stavby, slouží především k vyladění vztahů navrhované výstavby, zejména inženýrských sítí, popř. vnějších technologických rozvodů a jiných rozvodů vzhledem k výsledné zástavbě a mezi inženýrskými sítěmi či jinými rozvody navzájem (dodržení předepsané vzdálenosti při jejich souběhu, předepsaného převýšení při
10
vzájemném křížení, dodržení předepsaného spádu, minimálního krytí u podzemních vedení apod.). Pro stavby určené technickou normou a pro vybrané stavby (s prostorovou skladbou) se za účelem zajištění bezpečnosti a dodržení stability, rozměrů a tvaru konstrukce stavby vyhotovuje projekt měření posunů a přetvoření (viz přednášky z Inženýrské geodézie pro č. ročník G). Projekt určení posunů nebo přetvoření stavby by měl vzniknout součinností zeměměřiče s projektantem - statikem. Statik by měl rozhodnout zejména o místech pozorovaných bodů, o časových etapách opakovaných měření, o přesnosti určení posunů a o jejich očekávaných a kritických hodnotách v jednotlivých etapách výstavby. Projekt by měl být rovněž ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a statikem.
Dokumentace při realizaci staveb Body charakterizující prostorovou polohu, tvar a rozměry stavby je nezbytné v terénu nebo na stavebních a technologických konstrukcích vytyčit, označit měřickými značkami, předat technickému dozoru investora nebo stavbyvedoucímu, během výstavby kontrolovat dodržení projektovaných geometrických parametrů s požadovanou přesností a po dokončení stavby nebo její části ověřit zda byly zachovány v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením, popř. s hodnotami uvedenými v dokumentaci přiložené k ohlášení stavby. Vytyčení stavby Po vytyčení a označení hlavních bodů tras liniové stavby a charakteristických bodů stavby s prostorovou skladbou nebo plošné stavby převezme technický dozor investora nebo stavbyvedoucí vytyčené značky a značky zajišťovacích bodů spolu s protokolem o vytyčení. Z protokolu o vytyčení musí být zejména zřejmé, na podkladě jakého výkresu bylo vytyčení provedeno, zda byl tento výkres ověřen autorizovaným projektantem a byl součástí dokumentace územního a stavebního řízení, dále vytyčované a výsledné geometrické parametry určující prostorovou polohu, rozměry a tvar vytyčené stavební konstrukce, dosažená přesnost vytyčení, den, místo a způsob označení bodů měřickými a zajišťovacími značkami a v neposlední řadě den, místo a osoba, která vytyčené značky převzala. O vytyčení má být pořízen zápis do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu stavby. První vytyčení se na stavbě uskutečňují pro účely přejímky staveniště, při které stavebník (investor) předává zhotovitelům stavby zejména vytyčení hranic staveniště, vytyčovací síť (primární referenční systém stavby) a vytyčené značky prostorové polohy objektů, jejichž stavba bude zahájena neprodleně po přejímce. Vlastníci nebo správci podzemních inženýrských sítí musí na předávaném staveništi vytyčit, označit a zhotovitelům staveb předat povrchové určení polohy tras těchto sítí. Zhotovitelům stavby lze doporučit, aby v případě pochybností nechali provést potřebná kontrolní měření vybraných objektů s cílem ověření přesnosti od investora převzatých značek bodů určujících hranice staveniště a prostorovou polohu objektů. Při pochybnostech o přesnosti polohového určení tras podzemních inženýrských sítí je nezbytné ověřit jejich skutečnou polohu ručně hloubenými sondami. Protokol o vytyčení stavby musí být před předáním ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jeho osobním razítkem, podpisem a výrokem, že výkres náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Pokud výkres projektanta použitý jako podklad vytyčení nesplňuje zákonné požadavky, měl by úředně oprávněný zeměměřický inženýr tuto skutečnost poznamenat do protokolu o vytyčení a do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu stavby. Může se jednat zejména o absenci vytyčovacího výkresu, nedostatečně přesně určený referenční systém pro vytyčení nebo o nepřesně určené vytyčovací prvky, o absenci údajů osvědčujících, 11
že výkres byl součástí dokumentace schválené ve stavebním řízení nebo součástí dokumentace přiložené k ohlášení stavby, neurčitost osoby autorizovaného projektanta apod. Kontrolní měření stavby Výběrové kontrolní měření dokončené prostorové polohy, tvaru a rozměrů stavby nebo její části se provádí obvykle na základě vyžádání technického dozoru investora nebo požadavku stavbyvedoucího. Které části stavby, kdy a v jakém rozsahu mají být kontrolně zaměřeny, je vhodné určit smluvně nebo projektem stavby tak, aby všichni účastníci stavebního procesu měli včas potřebné informace o tom, zda stavební nebo montážní činnost postupuje s projektovanou nebo normovanou přesností v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením nebo jejich zjednodušenými formami. Prostorová poloha, rozměry a tvar podzemní inženýrské sítě a jejich objektů musí být zaměřeny zásadně před zakrytím. Z protokolu o kontrolním měření musí být zejména zřejmé, na podkladě jakého výkresu byla postavena stavba nebo její část, dále výsledné geometrické parametry určující prostorovou polohu, rozměry a tvar stavby, dosažená přesnost měření, porovnání měřených a projektovaných hodnot vybraných geometrických parametrů, den, místo a způsob měření a v neposlední řadě den, místo a osoba, která protokol převzala. Protokol o kontrolním měření stavby musí být před předáním ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jeho osobním razítkem, podpisem a výrokem, že výkres náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Pokud geometrické parametry dokončené stavby nebo její části přesahují mezní odchylky určené normou nebo projektem stavby, měl by úředně oprávněný zeměměřický inženýr tuto skutečnost uvést do protokolu o kontrolním měření. Nedodržení předepsané geometrické přesnosti stavby ovlivňuje její kvalitu a popř. i její funkci. V horším případě může mít vliv i na bezpečnost navazujících stavebních nebo montážních činností a na bezpečnost stavby jako celku. Je-li na stavbě veden koordinační výkres pro účely autorského dozoru projektanta a technického dozoru investora, měly by být do tohoto výkresu zakresleny výsledky kontrolního měření tak, aby následně navazující projektové činnosti vycházely z prostorové polohy, tvaru a rozměrů dokončené stavby a nikoliv z projektu stavby. Koordinační výkres se zákresem všech zaměřených dokončených objektů, včetně podzemních i nadzemních inženýrských sítí, by měl být základem budoucího souborného zpracování dokumentace skutečného provedení stavby po dokončení všech jejích částí a případně také podkladem pro vyhotovení geometrického plánu dokončené stavby pro účely její evidence v katastru nemovitostí. Úkolem geodeta je udržovat koordinační výkres v aktuálním stavu, poskytovat platné podklady pro jednotlivé projekty, zjišťovat odchylky skutečného provedení stavby vzhledem k projektu a vést koordinační deník s odkazy na příslušná jednání či rozhodnutí, kterými se provádí změny a úpravy projektu. Měření posunů a přetvoření stavby nebo stavbou dotčeného území Z dokumentace o měření a určení posunů musí být ve všech etapách zřejmé, na podkladě jakého projektu bylo měření uskutečněno, den, místo a způsob měření, dosažená přesnost měření, na které referenční body bylo měření připojeno, doklad o tom, že poloha těchto bodů se od posledního etapového měření vlivem stavebních činností nezměnila a prostorová poloha těchto bodů zůstává nadále stabilní (neovlivněna stavební činností), výsledné hodnoty vypočtených posunů na konkrétních měřených bodech v dané časové etapě měření, porovnání posunů s posuny určenými v předchozí etapě, porovnání určených posunů s očekávanými hodnotami a v neposlední řadě den, místo a osoba, která výsledky převzala. Výsledky měření a výpočtu posunů se obvykle sestavují do tabulek, které umožňují přehled o hodnotách posunů zjištěných v jednotlivých časových etapách. Kreslí se do vhodně a
12
přehledně upravených tabulek a grafických znázornění hodnot a směrů posunů na jednotlivých pozorovaných bodech v jednotlivých časových etapách. Dokumentace o měření a výpočtech posunů stavby, a to jak během výstavby, tak i po jejím dokončení, musí být před předáním ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jeho osobním razítkem, podpisem a výrokem, že náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Pokud zjištěné posuny přesahují kritické meze určené projektem, musí úředně oprávněný zeměměřický inženýr tuto skutečnost do dokumentace uvést a o této skutečnosti bez zbytečného prodlení informovat technický dozor investora stavby případně určeného projektanta - statika.
Dokumentace po dokončení stavby a při jejím provozu Dokumentace skutečného provedení stavby a geometrický plán (vyhotovuje se jen v případě, je-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí) jsou povinným dokladem předkládaným k žádosti o kolaudační souhlas nebo ohlášení o započetí užívání stavby. Dokumentace skutečného provedení dílčích částí stavby je podmínkou přejímky stavebníka (investora) od zhotovitele této části stavby. Přejímkou částí dokončené stavby od zhotovitelů přechází na stavebníka (investora) veškerá vlastnická práva a související povinnosti vyplývající z občanského i stavebního zákona, jakož i ze všech právních předpisů o ochraně přírody, o bezpečnosti a ochraně zdraví osob, o požární ochraně atd.) Dokumentace skutečného provedení stavby by měla zásadně vzniknout na základě zaměření vybraných geometrických parametrů a zjištění všech údajů potřebných k vyhotovení všech předepsaných výkresů a map. Dokumentaci, která se skládá z výkresů projektovaného stavu s doplněným údajem, že se výkres shoduje se skutečností, je třeba mít za zcela nevěrohodnou a neprůkaznou jak pro přejímku, tak pro vydání kolaudačního souhlasu a užívání stavby nebo její části. Předmětné stavební dílo by měl stavebník (investor) hodnotit jako nedokončené a nezpůsobilé užívání. Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby má obsahovat jednak mapu (situaci) zobrazující polohopis, výškopis a popis (včetně tras a objektů podzemních inženýrských sítí a včetně hranic a popisu pozemků podle katastru nemovitostí) stavu území po dokončení stavby a v případě staveb budov výkresy půdorysů všech podlaží, příčných a podélných řezů a pohledů v měřítku obvykle 1:50 nebo 1:100. Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby musí být před předáním ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jeho osobním razítkem, podpisem a výrokem, že náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Mapa zobrazující stav území po dokončení stavby musí splňovat požadavky kladené na mapu vyhotovenou jako podklad pro projekt (viz dokumentace pro územní řízení pro umístění stavby). Trasy podzemních inženýrských sítí musí být převzaty zásadně z kontrolních měření prostorové polohy, tvaru a rozměrů uskutečněných před zakrytím tras a objektů těchto sítí. Pokud tomu tak není, je úředně oprávněný zeměměřický inženýr povinen uvést tuto skutečnost v technické zprávě o vyhotovení mapy skutečného stavu území. Stavebník (investor) by na základě této informace měl přijmout vůči zhotoviteli stavby potřebná opatření k nápravě. V opačném případě nebude schopen plnit zákonné podmínky o užívání dokončené stavby, zejména povinnost poskytovat věrohodné údaje o poloze tras podzemních inženýrských sítí vybraným správním úřadům a jiným osobám připravujícím a vykonávajícím v daném území investiční činnost.
13
