WEC 2010
Světový energetický kongres 2010 – stručná charakteristika Imrich LENCZ Abstrakt Management Světového energetického kongresu (WEC - World Energy Congress) vyhlásil uţ v listopadu 2009 zaměření připravovaného kongresu, který se konal v Kanadě, v Montrealu ve dnech 12. - 16. září 2010. Čtyři pracovní dny kongresu byly věnovány čtyřem základním výzvám světové energetiky, nazvaným „4A“, a to: 1) ACCESSIBILITY dostupnost (dosaţitelnost), 2) AVAILABILITY – pohotovost (přístupnost), 3) ACCEPTABILITY – přijatelnost, 4) ACCOUNTABILITY – odpovědnost. V tomto článku se pokusíme o stručnou všeobecnou charakteristiku kongresu. Pro její zpracování je k dispozici enormní mnoţství podkladů, např. cca 160 prezentací, které na kongresu odzněly, na 300 referátů, zaslaných pořadatelům, značný objem tiskových informací, které doprovázely přípravu a průběh kongresu. Tento přehled opíráme o stručné hodnocení kongresu, které bylo uveřejněno na webových stránkách, o jeho průběţné hodnocení a některé rozhodující publikace klíčových mluvčích, o úvodní a závěrečný projev prezidenta WEC pana Pierre Gadonneix a výsledky anket o problémech světové energetiky, které pořadatelé v průběhu jednání uspořádali. The management of the World Energy Congress (WEC) had already announced in November 2009 the focus of the upcoming Congress, which took place in Canada, in Montreal, from September 12 to 16, 2010. Four working days of the Congress were devoted to four key global energy challenges called "4A", namely: 1) Accessibility (affordability), 2) AVAILABILITY, 3) ACCEPTABILITY, 4) ACCOUNTABILITY - responsibility. In this article we attempt a brief general description of the Congress. For this we have available an enormous quantity of documents, such as, for example, approximately 160 presentations, presented at the Congress, over 300 papers that were sent to organizers and a sizeable volume of press releases that accompanied the preparation and course of the Congress. This overview is based on a succinct evaluation of the Congress, which was published on the website along with continuous assessment during the Congress and some critical publications by key speakers on the opening and closing speeches of the President of WEC, Mr. Pierre Gadonneix and poll results on global energy issues, which the organizers arranged during the course of the meetings. 1. Stručně o kongresu Kongres navštívilo na 7000 účastníků z více neţ 130 zemí, včetně 70 ministrů energetiky, byla to největší účast v historii kongresů /1/. Zastoupeni byli hlavně zástupci energetického sektoru, politici, konzultanti a mezinárodní energetické agentury, strana spotřebitelů byla přítomna méně. Kdybychom poznatky kongresu měli shrnout do několika málo bodů, mohli bychom volit formulace uvedené v tabulce. Očekáváme růst světové energetické spotřeby o 32- 40 % do roku 2030 V nejbližších dekádách budou mít rozhodující úlohu fosilní energetické zdroje Nedostatek kapitálu představuje významnější úzký profil než omezenost zásob ropy, zemního plynu a uhlí Zásoby fosilních paliv jsou podstatně vyšší, než se donedávna očekávalo – díky
Strana 1
WEC 2010
břidlicovým plynům Přístup k přijatelné energii a energie jako hnací síla ekonomického rozvoje vyvolává více pozornosti než klimatické změny Očekávané výsledky Cancúnu pravděpodobně neposkytnou závazná pravidla ochrany klimatu 1.1. Všeobecný obraz kongresu Základní výsledek diskusí potvrzuje, ţe energie je ústředním problémem všech zemí, široká dostupnost energie je předpokladem ekonomického růstu a prosperity. Různé země ovšem mají v tomto směru rozdílné aktuální úkoly. V průmyslových zemích převládá potřeba transformace energetického systému. V Severní Americe to znamená obnovu stárnoucí infrastruktury s velkým důrazem na bezpečnost zásobování. Japonsko a Jiţní Korea usilují o zlepšení bilance skleníkových plynů pouţitím jaderné energie, coţ má současně sníţit jejich závislost na dovozu. Evropě dominují diskuse o ochraně ţivotního prostředí. Ve všech regionech se klade mimořádný důraz na energetickou efektivnost, v Japonsku především na straně spotřeby. Všeobecný důraz se klade na udrţitelnost zásobování, současně i na její přijatelnost a konkurenceschopnost. Podstatný růst energetické spotřeby se neočekává. Všeobecně se soudí, ţe transformace energetických soustav je realitou, problémy jsou s jejím financováním. Náhrada současných, většinou dobře fungujících, systémů technologiemi příznivými pro klima (jádro, CCS, OZ) je v porovnání s budováním nebo obnovou konvenčních děl spojeno s enormními investicemi. Finanční situace státních i soukromých společností je však uţ vysoce zatíţena investicemi posledních let. Řešení je obtíţné bez stabilního a konzistentního regulačního rámce. Základním problémem přijatelnosti není technologie, ta je k dispozici. Udrţitelný rozvoj (potřebný s ohledem na růst populace) bude problematický v současné atmosféře rostoucího napětí mezi energetikou, vládou a veřejností. Nezbytná je spolupráce všech zúčastněných. Podle analýz WEC transformace energetických systémů si vyţádá do r. 2030 více neţ 20 bilionů US$. Ústředním problémem rozvoje je financování nákladů, které tato změna vyţaduje. Rozhodující je i rozumné uţití energie všemi zúčastněnými, energetická efektivnost (účinnost uţití) je nejlepší trvalou změnou. Pro oblasti růstu (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) je nejdůleţitější rozsáhlé koordinované budování energetických systémů, náročné s ohledem na rozvoj průmyslu i populace. Rozvoj energetiky je motivován potřebou opatřit co nejvíce energie, preferují se konvenční a robustní technologie. OZ jsou součástí mixu, ale nedominují s ohledem na potřebu konkurenceschopnosti růstu. Očekává se, ţe ceny ropy bude v budoucnosti určovat energetická politika Číny. Energetické potřeby Číny vzrostly z úrovně cca ½ potřeby USA kolem 2000 na porovnatelnou úroveň, přestoţe měrná energetická spotřeba na obyvatele činí pouze 1/3 zemí OECD. I pro tyto země představuje energetická efektivnost důleţitou úlohu. Čína plánuje její růst v nejbliţší dekádě ročně o 3-4 %. Mnoho se investuje do strany výroby, staví se 300 GW VE, 70 GW jaderných elektráren, 80 GW na zemní plyn, 150 GW větrných a 20 GW solárních
Strana 2
WEC 2010
elektráren, přesto OZ budou představovat jen zlomek potřebné výroby. Uhelné elektrárny nyní obstarávají 70 % výroby, tato hodnota má klesnout do r. 2050 pod 40 %. IEA upozorňuje i na další příčinu vysoké energetické spotřeby oblasti dopravy. V přítomnosti se v těchto zemích provozuje cca 1 mld. automobilů a tento počet do roku 2030 vzroste o další miliardu. Tento nárůst bude kritický z pohledu energetické bezpečnosti a emisí. Regulace by měla určit, jak tato vozidla budou provozována. Značná pozornost se na kongresu věnovala energeticky chudým zemím a boji za sníţení energetické chudoby. S ohledem na zaměření našeho přehledu se této otázce nebudeme obšírněji věnovat. Rozvoj světové energetiky urychlí růst příjmů populace v rozvojových zemích a s tím související výstavbu infrastruktury. Celkové tempo růstu světové spotřeby bude mít mimořádný dopad na celou energetiku. Spotřeba ropy bude v tomto období klesat a lidská společnost bude stále závislejší na elektřině. Nově se tak otevře otázka paliv pro výrobu elektřiny; významnou úlohu v tomto převezme břidlicový plyn, který s ohledem na dlouhou zaváděcí dobu nových technologií nabude význam po 15-20 letech intenzivních příprav. Lze pozorovat signály kladného vývoje udrţitelnosti energetiky, vidí se např. v připravovaném investičním programu Číny ve výši 700 mld. US$, v prodlouţení ţivotnosti JE v SRN a plánu energetické účinnosti USA. 1.2 Úloha jednotlivých energetických nosičů Jednotlivé země budou maximálně vyuţívat své vlastní zdroje, konvenční i nekonvenční, země energeticky chudé (Japonsko, Jiţní Korea, Francie) se rozhodují v zájmu sníţení zranitelnosti ekonomiky pro energii jadernou. Další vývoj vyţaduje kreativitu, konvenční zdroje by se měly vyuţívat při souběţném vývoji vyuţití těch nekonvenčních. Promyšlené koncepce energetického mixu však byly jen vzácně nabízeny. Ropa Očekává se všeobecné zvýšení zájmu o ropu hlavně v rozvojových zemích, zatímco Evropa a Severní Amerika uţ dosáhly v tomto směru vrcholu. Technologií EOR (Enhanced Oil Recovery, těţba s vyuţitím injekcí CO2) můţe být podstatně zvýšena produkce stávajících ropných polí. Zásoby Saudské Arábie vystačí cca na 80 let, těţbu však nemohou dost dobře zajišťovat soukromé společnosti. Kanada intenzivně rozvíjí těţbu z ropných písků. Jaderná energie Na rozdíl od Němců byla diskuse o různých technologiích vedena ve velmi otevřeném duchu. Jaderná energie a OZ se nepovaţují za nepřátelské, ale komplementární a kompatibilní zdroje prosté CO2. Speciálně v rozvinutých zemích se JE povaţují za příspěvek ke spolehlivému, přijatelnému a ekologicky příznivému zásobování. Podle některých autorů je v současnosti ve světě ve výstavbě cca 60 JE, nejvíce od roku 1960, a představují variantu následující hned po OZ. Japonsko dosáhlo, ţe se při zvýšení výroby elektřiny 3,5krát od roku 1970 emise CO2 zvýšily díky JE pouze 2,5krát. K roku 2020 bude v Japonsku k dispozici v JE nových 12 GW. Jiţní Korea usiluje o zvýšení své energetické bezpečnosti a nezávislosti zvýšením podílu jaderné energetiky na výrobě z dnešních 28 % cca na 40 % k roku 2030. Čína, která jiţ provozuje 11 JE, staví v současnosti dalších 22 jednotek a dalších 12 projektů bylo schváleno pro realizaci.
Strana 3
WEC 2010
Pokud jde o jaderný odpad, Areva (Francie) dokládá, ţe v současnosti se uţ nabízí celý jaderný palivový cyklus včetně přepracování, zbývají potom pouhé 4 % odpadu. Rusko i Kazachstán nabízejí mezinárodní úloţiště, tato nabídka by mohla být pro mnohé velmi zajímavá. Naproti tomu USA, Finsko a Švédsko preferují úloţiště ve vlastní zemi. Zemní plyn Situaci dramaticky mění nekonvenční zemní plyn. Rezervy konvenčního zemního plynu se odhadují na 187 Tcm, zatímco břidlicový plyn by mohl poskytnout aţ 456 Tcm. Jeho zásoby by mohly dlouhodobě určovat ceny na budoucím trhu. Nově odhadované zdroje mohou pokrýt celé století. Uplyne však mnoho let, neţ se tyto zásoby budou moci těţit ekonomicky a odpovědně. Je proto nutno rozlišovat řešení dostupná dnes a v budoucnosti. Elektrárny na zemní plyn ale mohou vyrábět elektřinu uţ dnes při sníţení emisí. Odhaduje se růst spotřeby zemního plynu do roku 2020 o 25 %, do roku 2050 o 50 %. Rusko si formulovalo cestovní plán plynárenství do r. 2030, předvídá růst spotřeby plynu do 2020 o 20-25 % a ohlíţí se po investicích pro své energetické projekty. Pokládá zemní plyn z pohledu ekonomiky za nejbezpečnější. Uhlí Růst světové spotřeby uhlí se odhaduje aţ na 90 % do roku 2030. Čína podle sdělení IEA připravuje na severozápadě velké uhelné revíry a můţe se stát exportérem tohoto paliva. Uhlí je pro udrţení ţivotního standardu Indie stále nejdůleţitější a pokrývá 54 % energetických potřeb rychle rostoucí ekonomiky, musí se však stále dováţet. Nové výkony, cca 100 000 MW, připravované do roku 2020, budou rovněţ vyuţívat toto palivo. Těţbu obstarávají státní podniky. Zásoby uhlí Nového Zélandu na obyvatele jsou stále vyšší neţ kdekoliv ve světě a obnášejí cca 15 mld. tun. Vyvíjejí se technologie zplyňování a mohou být k dispozici i technologie zkapalňování. Naproti tomu Kanada se připravuje na uzavírání svých uhelných elektráren v nejbliţších 10-15 letech s výjimkou několika málo vybraných novějších děl. Obnovitelné zdroje Mezinárodní agentura obnovitelných zdrojů (Abu Dabi) je optimistická, pokud jde o budoucnost OZ, a předpokládá jejich dalších rozvoj. Uţ dnes představují OZ cca 18 % celkové spotřeby, do roku 2030 by tento podíl mohl dosáhnout 50 %. Jelikoţ je sluneční energie všeobecně hojná, mohla by poskytnout největší příspěvek. Jeho dosaţení předpokládá vytvořit síť odborníků, aby v jednotlivých lokalitách mohly být pouţity nejúčinnější technologie. Lze předpokládat, ţe cenový rozdíl mezi fosilními a obnovitelnými zdroji se bude zvětšovat a posílí se tak pozice fosilních zdrojů. Klimatické změny Poslednímu Kongresu WEC v Římě dominovalo téma klimatických změn, a to s ohledem na očekávání výsledků COP 15 v Kodani. Montreal se vyznačoval deziluzí v tomto směru, o Kodani a Cancúnu se málokdy hovořilo, a kdyţ, tak bez očekávání. Nicméně klimatické změny byly na pořadu kongresu a nejednou se zdůrazňoval význam výroby elektřiny bez emisí CO2. Je pozoruhodné, ţe téma zajímalo především rozvinuté země. Rozdílné je stanovisko Evropy a na straně druhé USA a Japonska, které jako nejméně rovnocenné zdůrazňují hledisko konkurenceschopného a spolehlivého zásobování. Cenným příspěvkem WEC k tomuto tématu je studie Chování (technické parametry) elektráren (Power Generation Performance). Podle jejích výsledků: investice US$ 80 mld. mohou vést ke sníţení emisí CO2 o 1 mld. tun. Je to nenákladná a efektivní cesta.
Strana 4
WEC 2010
Infrastruktura sítí Častým tématem byly inteligentní sítě (Smart grids), avšak motivace jednotlivých zemí pro jejich rozvoj je výrazně rozdílná. USA chtějí dosáhnout lepšího vyuţití svých sítí, Čína usiluje o dálkové přenosy značných objemů energie. V Evropě by měly představovat prostředek spotřebitele k regulaci domácí spotřeby. Podle odhadu politiky WEC rozdíl jednotlivých přístupů souvisí s povahou existujících sítí. Německo a Texas mohly rozvinout uplatnění OZ díky vysoce rozvětveným sítím. Jiné, jako Brazílie a Ghana, dávají přednost ostrovnímu vyuţití OZ, jelikoţ v jejich zemědělských oblastech schází jakákoliv infrastruktura. 1.3 Studie WEC Na kongresu byly představeny oficiální studie k aktuálním problémům světové energetiky, jejichţ zpracování a vydání zorganizovala WEC. Zde uvádíme stručný přehled jejich charakteristik. Jsou v plném znění dostupné na www.worldenergy.org. Biopaliva V několika málo posledních letech se dosáhl významný pokrok na poli alternativních paliv pro dopravu, především etanolu a bionafty. Při vývoji potřebných technologií včetně normativních předpokladů sehrál důleţitou roli průmysl automobilů i odvětví výroby bionafty. Úkolem je vyvinout biopaliva, která nekonkurují s potravinovým řetězcem, jeţ jsou udrţitelná a jejichţ uhlíková stopa je známá a představuje čistý zisk. Základním cílem zadání této studie (Task Force) bylo identifikovat a hodnotit nejdůleţitější výrobní technologie, překáţky urychlování vývoje a nasazení těchto technologií ve světě a doporučit způsob odstraňování překáţek. Komise čistších fosilních systémů paliv a CCS po Kodani S ohledem na zvýšení péče o environmentální vlivy fosilních paliv je příkazem doby nalézt čistší a efektivnější technologie jejich spalování. Čistší systémy mohou omezit nepříznivé důsledky jejich uţití a vyuţití jejich přednosti, aby mohly lépe přispívat ekonomickému a sociálnímu rozvoji. Čisté technologie se rychle rozvíjejí a představují značný rozvojový potenciál, zejména v rozvojových zemích. Politika a indikátory energetické efektivnosti Komise pro politiku a indikátory energetické efektivnosti se spolu s francouzskou agenturou ţivotního prostředí a energetiky (ADEME) soustřeďuje na hodnocení trendů energetické efektivnosti ve světě a interakci mezi politikou energetické efektivnosti a odpovídající výsledky ekonomik pomocí speciálních indikátorů. Predikce rozvoje energetiky – transformace kritických nejistot na strategie budoucnosti Energetické systémy mají komplexní povahu a jejich rozvoj zapojuje rozmanitost těţko slučitelných zdrojů. Tato komplexnost, doprovázená neurčitostí, omezuje moţnosti spolehlivých predikcí. Scénáře WEC hrají s ohledem na vyuţití odlišnosti členské základny důleţitou úlohu v mnohoznačném prostředí četných uţivatelů. Interkonektivita Zavedení liberalizace trhů v mnoha zemích a oblastech a rozpojení výroby od přenosů vedlo ke vzniku úzkých profilů (bottlenecks), omezujících rozvoj dobře fungujících trhů. Přes silnou opozici proti výstavbě nových přenosových vedení výkonná propojení mezi zeměmi sniţují kolísání napětí a omezují jeho vlivy. Cílem studie je kvalitativní i kvantitativní
Strana 5
WEC 2010
hodnocení potenciálních přínosů správně navrţených, udrţovaných a provozovaných přenosových infrastruktur, vyuţívajících soudobé technologie a praktiky managementu, včetně inteligentních sítí. Zadání úkolu zajistí zobrazení všech kontinentů, jejich stávající infrastruktury a diskutovaných projektů, včetně environmentálních a socio/politických aspektů a nových technologií. Parametry výroben elektřiny Struktura trhů, technologie, environmentální standardy a další faktory mění způsoby provozu elektrizačních soustav a formulují nové výzvy pro operátory elektráren celého světa. K působení iniciativ, zaměřených na vlastnosti elektráren, k umoţnění sběru, analýz a podpoře výměny informací jsou nutné nové strategie a širší spolupráce. Hlavním cílem komise je podporovat mezinárodní výměnu informací včetně těch o nejlepší praxi a efektivnějším vyuţití výroben i zdrojů. Lze ji dosáhnout zlepšením komunikace v mezinárodním měřítku, srovnávacími (benchmarking) workshopy a prezentacemi. Databáze indikátorů vlastností děl předpokládá přímý vstup organizací a společností do datové báze. Pravidla obchodu energií a investic Studie WEC identifikovala otázku jasnějších mezinárodních pravidel obchodu s energií a energetických investic jako potenciální problém energetiky. Péče o bezpečnost zásobování se při mezinárodním rozvíjení obchodu stále více zdůrazňuje. Ujednání světové obchodní organizace (WTO) upravují přeshraniční pohyb energie, ale nezabývají se energií koordinovaným způsobem a ponechávají řadu aspektů bez jasné odpovědi, zvláště pokud jde o nové formy jako biopaliva nebo o uhlíkovou stopu. Zadáním úkolu je systematická analýza vlivu pravidel transakcí na mezinárodní obchod a příprava jejich zdokonalení. Cílem je také přímá spolupráce s WTO a mezinárodními organizacemi (jako OECD, IAEA, UNCTAD etc.), aktivními na poli přípravy nových obchodních ujednání. Přehled energetických zdrojů Tato publikace, vycházející kaţdé tři roky, je cenným podkladem pro exekutivy energetiky, modelování energetiky, tvůrce scénářů a výzkum energetických technologií. Její obsah je pravidelně vyhledáván energetickými organizacemi jako EIA a IAEA i všemi, kteří se zabývají rozvojem energetiky. Je to jediný zdroj informací pro výzkum energetiky, který se tvoří na bázi informací jednotlivých zemí. Zkoumá se konzistence pouţitých dat. Výsledkem poslední verze je dokument o 600 stranách, pouţitelný i jinak neţ jen ve světovém měřítku. Tento, v pořadí jiţ 22. přehled energetických zdrojů, byl dán k dispozici delegátům WEC jako kompletní zpráva ve formátu CD-ROM, včetně prováděcího souhrnu (Executive Summary). Zranitelnost a udržitelnost energetiky Uţ dřívější studie WEC identifikovaly čtyři poloţky zranitelnosti jako překáţky, které je nutno překonat: disponibilitu lidských zdrojů, úzká místa výroby, zdroje vody a logistické kapacity. Jmenované poloţky zkoumaly čtyři pracovní skupiny a jejich nálezy se staly součástí integrované finální studie. Ve spolupráci s vládami a akademickou obcí a při respektování regionálních charakteristik kaţdá skupina vymezila své specifické problémy a definovala poţadavky na energetickou politiku a finance k jejich zvládnutí. Studie poskytuje důleţité informace pro vlády a rozvojové organizace pro rozhodování v energetice a určuje rizika energetické a sociální udrţitelnosti, které rozhodnutí vyvolávají. Zvláštní důraz byl poloţen na specifika jednotlivých oblastí. Hodnocení světové energetické a klimatické politiky
Strana 6
WEC 2010
Cílem studie je roční hodnocení energetických politik, regulace a/nebo standardů, jejich efektivnosti apod., zaměřených na ochranu klimatu, růstu nebo rovnoprávnosti. Jelikoţ opatření energetické politiky nemusí být přenositelná mezi oblastmi, studie respektuje regionální charakteristiky oblastí. Dosaţený pokrok se porovnává s rozvojovými cíly WEC. Zlepšuje viditelnost WEC publikováním moţností vyuţití nejlepší praxe některých zemí nebo oblastí. 2. Průběh zasedání Národní komitéty WEC postoupily pořadatelům WEC jako podklad pro zasedání na 300 referátů, zaměřených k jednotlivým výzvám, vymezeným v návrhu kongresu. Vlastní zasedání zahrnovalo prezentaci příspěvků na 200 přednášejících ve 48 technických sekcích, dále kulaté stoly s prezentací prezidentů významných společností a ministrů energetiky, regionální fóra, 1 ministerské fórum, zásadní projevy, 3 speciální prezentace. Ministerského fóra se podle sdělení zúčastnilo 11 ze 14 ministrů energetiky Kanady, kteří se podíleli na kulatém stolu o zásadních otázkách světové energetiky a energetické politice Kanady posledních let. 2.1 První den zasedání První den kongresu se kromě zahajovacích projevů soustředil na problematiku zvládnutí rostoucí spotřeby energie naší planety. Je stále jasnější, že růst energetické spotřeby, pozorovaný v posledních letech v celém světě, nelze jednoduše extrapolovat pro příští období. Více než dvě miliardy lidí dnes nemají žádný přístup k energii pro své základní potřeby, tuto situaci nelze nadále ignorovat. Téma dne: Dostupnost (dosažitelnost) - uspokojení nároků na energii - celosvětová výzva vyžaduje komplexní odpověď! Demografický a energetický růst v nových ekonomikách bude vyžadovat většinu nových kapacit světové energetiky. 2.1.1 Úvodní projev - Pierre Gadonneix, prezident WEC Existují tři hlavní fronty, na nichţ musí dnešní energetika bojovat s novými nástroji trhu a regulace: ekonomický růst, ochrana klimatu a sociální otázky. První: ekonomický rozvoj. Abychom uspokojili rostoucí spotřebu, energetika potřebuje důrazné investice, a proto dlouhodobou předvídavost. V průmyslových zemích přitom zaznamenáváme značnou opatrnost těch, kteří rozhodují o dlouhodobých investicích, a to v důsledku náročnosti obnovy, vysoké nezaměstnanosti a dvojí recese. Tato situace odrazuje od dlouhodobých strategií a vede ke „krátkodobosti“ investic do technologií, které jsou levnější, ale jsou spojeny s výraznějšími emisemi. Musíme nově promyslet bilanci mezi trhem a regulací, potřebujeme dlouhodobě orientované energetické politiky a prohloubit rozhodování o udrţitelných investicích. Druhou hlavní frontou je ochrana klimatu. V prosinci 2009 bezmála 80 zemí podepsalo v Kodani dohodu o omezení globálního oteplování do roku 2020 o 2 °C. Zavázaly se uplatnit
Strana 7
WEC 2010
konkrétní opatření k redukci svých emisí CO2. Stále však zůstává rozpor mezi vytčeným cílem a závazky zúčastněných zemí. Oteplování tedy spíše dosáhne hodnoty 3 aţ 4 °C. To otevírá otázku nákladů přechodu k nízkouhlíkaté ekonomice, vlivu těchto nákladů na ekonomický růst a efektivního sladění ekonomického růstu s ochranou klimatu. Konečně zůstávají oprávněné obavy o sociální otázky: transformace energetiky musí být pro všechny přijatelná. To znamená nenechat ţádného na vedlejší koleji, věnovat více pozornosti nerovnosti a energetické chudobě. V důsledku to představuje podporu přijatelnosti všech druhů infrastruktury, k nimţ patří doly, vrtné věţe ropy a plynu, rafinerie, uhelné, plynové a jaderné elektrárny, solární a větrné farmy. Ţádná technologie není bezvýhradně bezpečná. Musíme proto prosazovat dialog a koordinaci mezi energetikou a společností a adaptovat odpovídajícím způsobem naše regulace a procesy. Je naší povinností naslouchat, informovat, vysvětlovat, a nastane-li potřeba, adaptovat. To vše vyţaduje odpovědnost. Naše výzvy znamenají spojit naše síly a podporovat různorodost a inovativní myšlení. Kongres poskytuje jedinečnou moţnost sdílet naše vize, naše myšlenky a praxi s cílem nalézat, nebo společně si představovat cesty, jak nově bilancovat trh a regulaci, jak vytvořit chytré regulační rámce, které učiní růst udrţitelným pro všechny. 2.1.2 Tradiční energetické zdroje zůstávají přes rozvoj alternativních nadále klíčové Zasedání se zabývalo mj. otázkou, jak se bude zvyšovat energetická spotřeba po zotavení ekonomik po světové krizi, nezbytností dosaţení účinnější spotřeby a integrací alternativních energií do hlavního proudu zásobování. Energetická bezpečnost zemí je klíčovou součástí celkové bezpečnosti a tedy jejich energetické politiky. Energetika se musí pohybovat vpřed od tradičních zdrojů k jejich diverzifikaci, od fosilních paliv k alternativním, jako jsou větrné, solární a jaderné. Transformace energetiky si však vyţádá určitý čas a v mezičase budou nezbytné některé náhrady, aby se pokryly nově rostoucí poţadavky, vyplývající z růstu populace a rostoucí spotřeby nových trhů rozvojových zemí. Soudí se, ţe uhlí, ropa a zemní plyn budou poskytovat 4/5 energie v nejbliţších dekádách. V mezidobí se však čeká na technologie, které učiní ropu ekologicky přijatelnější a účinnější. Zemní plyn podle některých názorů reprezentuje revoluci v energetické bezpečnosti, zvláště v oblasti výroby elektřiny. Je to palivo, které poskytuje nejrychlejší a nejlevnější cestu ke sníţení emisí uhlíku v nejbliţších letech. Náhradu ropy (např. biopalivy) v energetickém zásobování zkresluje dotace ceny substituentů, které deformují rovnováhu mezi zásobováním a cenami. Tyto navíc produkují značné objemy CO2. WEC vydal k tématu studii udrţitelnosti energetického zásobování a nezbytnosti zařadit toto téma do energetické politiky. Podle této studie všeobecný růst populace a nebezpečí globálního oteplování vyţaduje vícestranné agendy zaměřené na ekonomický rozvoj, národní bezpečnost, sociální prospěch a ochranu ţivotního prostředí. Původní program předpokládal jednání v 7 tematických skupinách. Na zasedání byl jejich počet rozšířen na 13 s celkovým počtem 44 prezentací. 2.1.3 Anketa V průběhu jednotlivých dnů byly za účasti delegátů uspořádány k aktuálním tématům ankety, vybrané výsledky stručně shrneme. Ankety byly uveřejněny v textové formě v bohatě ilustrovaných denních zprávách o průběhu kongresu. Ty byly k dispozici na webu v průběhu
Strana 8
WEC 2010
kongresu a několik týdnů po jeho konání, ţel ve formátu, který nebylo moţno uloţit a jakýmkoliv způsobem reprodukovat. Komplet zachytil autor v textové formě a graficky zpracoval. V dalším uvedeme anketní otázky a budeme komentovat získané výsledky. 1/ Dokáţe lidstvo uspokojit své energetické potřeby pomocí zvýšené účinnosti energetické spotřeby a dalšími opatřeními DSM? Většina delegátů (69 %) je v této odpovědi optimistická, i kdyţ skupina skeptiků (31 %) není zanedbatelná. 2/ Postačí k pokrytí budoucí spotřeby OZ jako větrná a sluneční energie? Nepatrná většina respondentů (53 %) je skeptická, zdá se, ţe berou v úvahu dosud nedostatečný příspěvek alternativních zdrojů a mnoţství problémů, které jsou spojeny s jejich provozem. 3/ Jaké jsou největší výzvy energetiky ke krytí stále rostoucí spotřeby? NEJVĚTŠÍ VÝZVY SVĚTOVÉ ENERGETIKY 12%
13%
5% Nedostatek zdrojů 8%
Růst spotřeby
22%
Nedostatek investic Odpor veřejnosti Neurčitost regulace Jiné
40%
Graf 1. Podle významného počtu respondentů je energetická budoucnost nejistá s ohledem na nedostatek investic pro rozvoj potřebné infrastruktury, který stěţí bude stačit tempu očekávanému růstu spotřeby, zejména v rozvojových zemích. 4/ Jaké jsou nejnaléhavější úkoly světové energetiky? NEJNALÉHAVĚJŠÍ ÚKOLY SVĚTOVÉ ENERGETIKY 15%
11% Klasické kapacity Nové kapacity OZ
13%
23%
Programy efektivnosti Smartgrid Ochrana klimatu Jiné
15% 23%
Graf 2.
Strana 9
WEC 2010
Přes určitou nedůvěru k OZ se za nejnaléhavější úkol současnosti pokládá výstavba nových kapacit OZ, není zanedbatelný ani názor, který nadále preferuje kapacity klasické. Velká důvěra se vkládá v účinné programy efektivnosti. Do jisté míry překvapují naděje, které se vkládají do budování inteligentních sítí jako naléhavého úkolu současné energetiky. 2.2 Druhý den zasedání Hlavní energetické zdroje Země se od energetické krize 70. let podstatně nezměnily. Fosilní paliva nadále představují základní energetický zdroj krytí energetických potřeb. Nedávné starosti o změny klimatu a prognózy nároků na těžbu konvenční ropy v nejbližších 10-20 letech zpochybňují tradiční přístupy. Tyto a podobné problémy vyžadují nový odhad potenciálu zásobování z jednotlivých energetických zdrojů, které jsou k dispozici dnes a mají být připraveny v blízké budoucnosti. Jednání hledalo odpověď na otázku, jaká je nejvhodnější struktura energetických zdrojů blízké budoucnosti? Zatímco fosilní zdroje budou stále základním zdrojem zásobování, roste potřeba zdrojů dalších v zájmu dostatečného zásobování i ochrany prostředí. Mnozí řečníci diskutovali o potřebě hlubší spolupráce mezi vládami na globální i regionální bázi i o efektivnějších vztazích mezi vládami a energetikou. Téma dne: Pohotovost (přístupnost) - Jakou nejvhodnější strukturu energetické bilance vyžaduje dlouhodobá stabilita? Diskutovalo se o rostoucích obavách o klimatické změny a o výzvách spojených se zvýšením těţby ropy. Fosilní paliva budou i nadále rozhodující, ale prioritou by se měla stát technologie zachycování a ukládání CO2 (CCS). Důraz by měl být současně poloţen na úspory jako dosud ne zcela vyuţitý zdroj energie. Neméně důleţité bude zdokonalování přenosových sítí, které musí zajistit dopravu energie pro krytí rostoucí spotřeby. Několik zemí sází na rozvoj uhelných i jaderných kapacit, s důrazem na jádro, které by mělo zajistit kolem roku 2030 více elektřiny. Nové technologie uţití uhlí a ropy, zaměřené na ekonomický růst a sociální přínosy, by měly poskytnout „zelenou výrobu“ z uhlí při uhlíkatých emisích blízkých nule. Uhlí by mělo přispět i ke sníţení energetické chudoby v oblastech, v nichţ více neţ polovina populace nemá k energii přístup. Zelená výroba z uhlí je podle tohoto názoru prozatím jediným udrţitelným zdrojem energie. Při ochraně ţivotního prostředí by mohla sehrát významnou roli elektřina, zvýšení uţití elektřiny pro elektromobily by mohlo přispět ke sníţení současných emisí automobilů z dnešních cca 4,8 mld. t cca o 1,4 mld. Původně bylo plánováno jednání 8 tematických skupin. Na vlastním zasedání byl jejich počet rozšířen na 13 s celkovým počtem 57 prezentací. 2.2.1 Anketa 1/ Změní se výrazně struktura energetických zdrojů v budoucích 20 letech? Většina (70 %) světových energetiků očekává uţ v nejbliţších dvaceti letech významné změny struktury energetických zdrojů. 2/ Jaká technologie získá nejvyšší důleţitost?
Strana 10
WEC 2010
POŘADÍ DŮLEŽITOSTI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ 4% 2% 1%
4%
Termonukleární
20%
OZ
5%
Zemní plyn Vodní energie
19%
Uhlí Ropa Biopaliva Jiné
45%
Graf 3. Podle našeho názoru otázka nebyla zcela správně poloţena, budoucí jaderné technologie nelze omezit na problematiku termonukleární výroby energie. O důleţitosti nových (nových generací) jaderných technologií včetně fúzních reaktorů napovídá i další anketa, podle níţ uhelné elektrárny budou výrazně ztrácet na významu (51,4 % respondentů), klasické elektrárny jaderné jen v malé míře (5,2 %). 3/ Které hlavní faktory dovolí vyrovnat se s rostoucími nároky? NAJDŮLEŽITĚŠJÍ FAKTORY ROZVOJE
5% 9% Nové technologie Snížení emisí CO2
12%
Vodní energie 2%
16%
56%
Sociální akceptance Ekologická přijatelnost Jiné
Graf 4. Největší naděje se vkládají do nových výrobních technologií, resp. technologií čisté výroby elektřiny. Poměrně důleţitá úloha se přisuzuje celosvětovým dohodám o ochraně klimatu a jejich sociální i environmentální přijatelnosti. 4/ Který OZ bude nedůleţitější pro další rozvoj?
Strana 11
WEC 2010
POŘADÍ DŮLEŽITOSTI OZ
7% 10% 31%
Sluneční Větrná
9%
Geotermální Vodní vč. přílivu Vodík
10%
Biopaliva Jiné 5% 28%
Graf 5. Přes současné problémy se sluneční energií se její úloha povaţuje pro budoucnost v rámci OZ za nejvýznamnější, jen o něco menší význam se přikládá energii větrné. Význam biopaliv pro energetickou budoucnost se oceňuje pouze asi na jedné třetině předchozích dvou zdrojů. 2.3
Třetí den zasedání Přijatelnost energetiky je základním předpokladem jakékoliv možné strategie energetického zásobování naší planety. Kterákoliv soudobá strategie musí zahrnovat ucelené hodnocení a plán managementu environmentálních a sociálních vlivů. Musí být formulována s účastí veřejnosti a upřednostnit účinnější energetické systémy a technologie. Vývoj efektivní a udržitelné energetické politiky a praxe je komplexní úloha zahrnující více stran. V úsilí o přijatelnost energetiky by měla hrát rovněţ důleţitou úlohu správná skladba výrobní základny, její uplatnění by mělo umoţnit sníţení emise uhlíkatých látek během 10 let o plných 80 %. Pro boj s klimatickými vlivy je podstatný rozvoj obnovitelných energií. Rozhodující úlohu budou mít náklady na OZ, doporučuje se jejich podpora např. sníţením daně z příjmů a zvýšením poplatků za uhlíkaté emise. Téma dne: Přijatelnost - energetika pro zabydlenou planetu Je ţádoucí vypracování akčního plánu boje proti klimatickým změnám, přijatelného pro rozvinuté i nové ekonomiky. Technologie jsou k dispozici, je však nutné je dostat do reality. Mnohé problémy nejsou technické, je nutné, aby vlády ve spolupráci s energetikou vytvořily stabilní energetickou politiku umoţňující investorům financování rozvoje.
Strana 12
WEC 2010
Jaderná energie by měla být součásti řešení omezování emisí. Je nutno dosáhnout široké akceptace jaderné energie jako klíčového prvku energetického mixu budoucích let. Jaderný průmysl vykonal významný pokrok v recyklování vyhořelého paliva. Vlastní výstavba jaderných elektráren je drahá, ale dlouhodobě je jaderná energie vysoce konkurenceschopná. Je přirozeným doplňkem OZ, je to trvalý zdroj v porovnání s OZ, které jsou nevyzpytatelné. Jednání se dotklo nezbytného pokroku v oblasti inteligentních sítí. Poskytují více inteligence, interaktivity a pruţnosti elektrizační soustavy a vedou ke zvýšení její účinnosti. Původně plánovaných 5 tematických skupin bylo rozšířeno na 11 s celkovým počtem 44 prezentací. 2.3.1 Anketa 1/ Dosáhne energetický sektor udrţitelnost (vyrovnanost zásobování palivy a spotřeby) k roku 2030? Přes současné vymezení tohoto poţadavku na budoucí energetiku a probíhající i připravovaná opatření podle 47 % respondentů není jisté, zda tento cíl bude dosaţen. 2/ V které oblasti je nutno zdokonalit sektor energetiky?
V ČEM ZDOKONALIT SEKTOR ENERGETIKY ?
5,2 32,2
44,3 Ochrana prostředí Souhlas veřejnosti 33,9
Udržitelný rozvoj Emise CO2
63,7
Uplatnění nových technologií Tvorba strategií Jiné 43,6 47,1
Graf 6. Za nejzávaţnější pro harmonický rozvoj energetiky se povaţuje výzkum, vývoj a praktické nasazení nových technologií těţby energetických surovin, výroby i přenosu druhotných forem energie. Prakticky za rovnocenné se povaţuje hledisko ochrany ţivotního prostředí (zejména emisí CO2) a udrţitelného rozvoje; tato hlediska lze povaţovat za komplementární. Významné ocenění dostalo ocenění úsilí o souhlas veřejnosti a zdá se, ţe za slabiny současných postupů se povaţuje schopnost definovat ţivotaschopné programy (plány) a strategie.
Strana 13
WEC 2010
(Poznamenejme, ţe v této anketě bylo povoleno více odpovědí a nepoţadoval se výběr jedné z nejdůleţitějších.) 3/ Je současná ekologická a sociální regulace překáţkou realizace energetických projektů? Výsledky ankety zobrazují nespokojenost se stavem a vlivy sociální i ekologické regulace, které podle názoru 62 % respondentů brání pruţnému prosazování ţádoucích projektů. 4/ Jaké jsou nejdůleţitější výzvy jaderné energetiky? Jak vyplývá z řady poznatků kongresu, jaderná energie, zejména nová generace jaderných reaktorů, je významným příslibem přibliţování světové i regionální energetiky k ţádoucím metám. I tato anketa umoţnila několik odpovědí, a tak lépe zobrazuje vztah respondentů k dílčím problémům.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VÝZVY JADERNÉ ENERGETIKY
8,3 51,2
41,9
Bezpečnost infrastruktury Zacházení s odpadem 22,1
Zásobování palivem Mezinárodní bezpečnost Veřejné mínění
63 30,8
Úroveň investic Zatížení spotřebitelů Jiné
33,9 49,5
Graf 7. Nicméně, tento subsektor energetiky čeká srozumitelná odpověď na řadu významných výzev, na něţ je občanská veřejnost a zejména některá její substruktura velmi citlivá. Je nesporné, ţe přes velmi přijatelnou cenu elektřiny z jaderných elektráren je jejich investiční názornost mimořádně vysoká, to je asi důvodem, ţe se za výzvu č. 1 povaţuje zvládnutí úrovně nezbytných investic. V pořadí důleţitosti následuje bezpečnost infrastruktury jaderné energetiky, která mimořádně intenzivně ovlivňuje veřejné mínění. Niţší pozornost k zacházení s radioaktivním odpadem je zřejmě ovlivněna současnými pokroky v této oblasti. 2.4 Čtvrtý den zasedání Financování energetických projektů vyžaduje jasnou energetickou politiku a stabilní regulační rámec, ty mají zajistit optimální využívání zdrojů a vyhovující hodnotu návratnosti investic. Dosažení rovnováhy mezi těmito prvky není jednoduché a bude vyžadovat
Strana 14
WEC 2010
bezprecedentní úroveň spolupráce veřejnosti a soukromé sféry, jakož i nové formy partnerství vlád. Čtvrtý den kongresu pokrýval otázky odpovědnosti. Financování energetických projektů vyţaduje jasnou energetickou politiku a stabilní regulační rámec, aby bylo zajištěno optimální vyuţití zdrojů a dosaţena dobrá návratnost investic. Téma dne: Odpovědnost - energetické politiky, regulace a financování Na jednání byla opět zdůrazněna úloha regulace v odpovědném managementu trhů. Konference Spojených národů o ochraně klimatu dosud ne zcela splnily očekávání, to je asi důvod, proč jsou účastníci kongresu skeptičtí k očekávaným výsledkům nejbliţší klimatické konference. Pouze jejich malá část očekává významné výsledky, zbytek je k úspěchu konference skeptický, nebo dokonce předpokládá její malý zdar. Aktivity dne zahrnuly i ministerský kulatý stůl, jehoţ se zúčastnilo 7 ministrů energetiky. Došlo se k závěru, ţe jaderná energie musí být akceptována jako klíčová komponenta energetického mixu. Jednání se uskutečnilo v rámci 6 tematických skupin s celkovým počtem 44 prezentací. 2.4.1 Anketa 1/ Je k dispozici dostatek financí pro energetické projekty? Energetika příštích desetiletí, pokud jde o náročnost financování, s ohledem na její světové tendence překoná všechny dosavadní dimenze; důvody jsou vymezeny v řadě prezentací a referátů. Energetici v této anketě vyslovují ze 66 % obavy o moţnost zabezpečení dostatku financí pro další rozvoj a očekávané nebo doporučované strukturální změny. 2/ Které faktory zpomalují financování energetických projektů?
CO ZPOMALUJE ENERGETICKÉ PROJEKTY ?
9%
Neurčitost regulace 34%
16%
Ekologické záležitosti Fluktuace cen energie Oposice veřejnosti
8%
Nová kriteria půjček Celková recese
4% 12%
17%
Jiné
Graf 8. Nedostatek finančních zdrojů pro rozvoj a provoz nebude jedinou brzdou harmonického rozvoje světové energetiky a realizace nejpokročilejších energetických projektů. Jejich příprava, projektování a realizace bude nadále ve velké míře naráţet nejen na vlivy současné (doznívající?) recese, na rozdíly názorů na plnění environmentálních poţadavků, ale také na
Strana 15
WEC 2010
nejistoty ne zcela jasných a předvídatelných ekonomických podmínek (fluktuace cen, finanční sluţby apod.). Je překvapivé, ţe menší váha se klade vlivu opozice veřejnosti. 3/ Které jsou klíčové faktory potřeby reformy regulace?
KLÍČOVÉ FAKTORY REFORMY ENERGETIKY 5,2 0,1 Klimatické změny
25,3 57,7
Sociální odpovědnost Účast veřejnosti
31,2
Finanční odpovědnost Mezinárodní obchod Návratnost 36,4
32,2
Nejsou nezbytné Jiné
32,5
Graf 9. V popředí cílů regulace by podle názoru respondentů měla být ochrana proti změnám klimatu. Přibliţně za rovnocenné se v druhém pořadí povaţují otázky sociální a finanční odpovědnosti (např. zabezpečení návratnosti investic), zapojení veřejnosti do přípravy a realizace energetických projektů; při vymezení nástrojů regulace nelze zanedbat podmínky mezinárodního obchodu s energetickými produkty a sluţbami, bez nichţ je soudobá energetika nemyslitelná. Jen nepatrný podíl respondentů povaţuje regulaci za zbytečnou. 4/ Vyţaduje sektor energetiky více nebo méně regulace? Zajímavý je názor na potřebnou míru regulace odvětví, která ovlivňuje zejména ekonomiku sektoru. Většinový názor (49 %) připouští potřebu intenzivnější regulace sektoru, poměrně vyváţený je podíl respondentů, kteří povaţují současnou regulaci za vyváţenou (25 %), nebo doporučují její sníţení (26 %). 3. Nová epocha elektřiny – vize, či předobraz budoucnosti? V předchozím jsme se pokusili podat zprávu o průběhu 21. kongresu WEC a popsat jeho hodnocení představiteli Světové energetické rady. V této kapitole se pokusíme přiblíţit budoucnost světové energetiky tak, jak se jeví na základě přednesených prezentací a zaslaných referátů. Přední experti energetiky očekávají nástup nové epochy elektřiny, která by se zvýšením podílu elektřiny na energetické bilanci měla podílet na sniţování energetické náročnosti ekonomiky. Přicházející epocha elektřiny by měla být zaloţena na myšlence „inteligentních sítí“ (spíše „soustav“), které by měly zaručit maximální vyuţití všech přírodních zdrojů energie nejhospodárnějším způsobem a při minimalizaci nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí. Vazba energetika-technika-ekonomika-ţivotní prostředí byla součástí prakticky kaţdé
Strana 16
WEC 2010
prezentace, projevu, kaţdého referátu a jednání kongresu se kromě čtyř „A“ neslo i v duchu dřívějších tří „E“, Energetika – Ekonomika – Environment předchozích kongresů. V materiálech kongresu můţeme najít mnoho způsobů ilustrace budoucí struktury inteligentních sítí, většinou ne zcela úplných. Rámcová představa na připojeném obrázku vyznačuje očekávané vazby sloţek budoucích energetických/elektrizačních soustav. Struktura budoucích soustav má být ještě bohatší, neţ uvedená představa, převzatá a mírně upravená podle prezentace /21/, vyjadřuje.
Obr. 1. Vize budoucí elektrizační soustavy V prezentacích a referátech kongresu nalezneme k pojetí budoucích inteligentních soustav nejen podrobné charakteristiky jejich schématu, prvků, vazeb, určení, ekonomiky apod., ale ke kaţdému dílčímu elementu, který byl do schématu zařazen, desítky sdělení, jeţ podrobně analyzují technické, ekonomické i environmentální problémy, které s nimi souvisí. Další text se opírá o jejich úzký výběr /7-26/. Kromě tradičních prvotních fosilních zdrojů nová epocha elektřiny v plném rozsahu spoléhá na nejdůleţitější OZ, předpokládá vyuţívání energie větru, slunce, vodní energie a biomasy. Předpokládá velkorozsahové i drobné („mikro“), decentralizované, vyuţívání příslušných zdrojů s důslednou péčí o ţivotní prostředí. Tepelné velkoelektrárny budoucnosti ještě dlouho budou vyuţívat světové zásoby uhlí, jehoţ náhrada zatím není představitelná, budou se vyznačovat mimořádně vysokými technickými parametry (teplota a tlak páry, účinnost) a budou důsledně doplňovány zachycováním a ukládáním CO2 (ve vazbě na produktovody pro dopravu CO2 do podzemních úloţišť). Významný rozvoj čeká kogenerace nejen v teplárnách pro dálkové vytápění, ale i v malých decentralizovaných jednotkách. Palivová základna elektroenergetiky se rozšíří o biomasu a nově o břidlicový plyn, jehoţ zásoby a osvojení podstatně rozšíří dosud známé fosilní zdroje. Sluneční energie se uplatní nejen pomocí fotovoltaických článků, převáţně na střechách budov, ale i pomocí slunečních elektráren (nezakresleno). Energie větru by se měla vyuţívat především v lokalitách s nejvhodnějšími klimatickými podmínkami. Vyuţívat se budou i méně významné zdroje energie přílivu, mořských i říčních vln a geotermy.
Strana 17
WEC 2010
Jaderná energie podle proslovených názorů je s OZ kompatibilní a komplementární a je nezbytnou součástí budoucího energetického mixu. Nové přírůstky jaderných zdrojů budou vyšší generace, další očekávání se vkládá do rychlých reaktorů a navazujícího palivového cyklu. Důleţitou součástí inteligentních soustav bude akumulace elektřiny a tepla, včetně mikroakumulace s vyuţitím progresivních typů chemických baterií. Akumulace bude součástí veřejných i domovních nabíjecích stanic pro elektromobily. Elektrizovaná doprava (vlaky, autobusy, osobní vozidla) bude důsledně napojena na rozvoj inteligentních soustav. K druhotným energetickým zdrojům můţeme připočíst i výrobu a akumulaci vodíku, která zpřístupní další z forem elektrické dopravy s vyuţitím palivových článků. Palivové články budou mít širší význam a vyuţití a budou zálohovat kolísavou výrobu OZ. Elektrické sítě čeká rovněţ další rozvoj. Poměrně rozvinuté evropské přenosové sítě by se měly doplnit o nadřazenou supersíť, mj. s vyuţitím stejnosměrných přenosů VVN (HVDC), v sítích se předpokládá rostoucí uplatnění jednotek FACTS (flexibilních soustav střídavého proudu) pro cílené řízení/usměrňování toků výkonů v sítích. Nesmíme opomenout, ţe nad popisovanou soustavou se rozkládá síť IT, umoţňující nepřetrţité koordinované řízení kaţdého prvku, vyuţívající navíc distribuovanou inteligenci všech článků v zájmu nepřetrţitosti, spolehlivosti a bezpečnosti zásobování energií. Další rozvoj inteligentních soustav bude zaloţen na progresivních technologiích. Z této oblasti se zmiňme o uplatnění supravodičů (převáţně tzv. nízkoteplotních, nevyţadujících zvláště hluboké chlazení pod 4,2 K,) jednak pro účely přenosu a rozvodu elektřiny, dále pro konstrukci generátorů, jejichţ rozměry a váha se velmi příznivě uplatní při konstrukci větrných elektráren velkých výkonů. K tomuto heslovitému výčtu vize o budoucnosti elektroenergetiky v prezentacích a referátech kongresu najdeme mnoho podrobností, analýz, imaginací, doporučení. Některé z nich hraničí s fantazií, např. letmo uvedená myšlenka výstavby DESERTEC, obrovské sítě solárních a větrných elektráren na pouštích Afriky s přenosem elektřiny na kontinent (dodejme, ţe podle jiných úvah ani Afrika nedisponuje dostatkem vhodných lokalit, nehledě na to, ţe pravidelné mytí solárních kolektorů od pouštního prachu vyţaduje vydatné zdroje vody). Společnost Magenn má v úmyslu své větrné elektrárny MARS umísťovat na balónech plněných heliem ve výšce 200-300 m. Důvody jsou pochopitelné, ve vyšších vrstvách se citelně zvyšuje rychlost a stálost větru a energie větru (výkon větrné turbíny) je úměrná třetí mocnině rychlosti větru. Zdvojení rychlosti proudění vede ke zvýšení výkonu 8krát, vyuţití výkonu, který je u obvyklých elektráren kolem 11-15 %, narůstá aţ na 50 %. Náš souhrn představ o naši energetické budoucnosti jen z malé části zobrazuje bohatství myšlenek, které na kongresu odezněly, je nezbytně subjektivní, doufáme, ţe čtenář si tyto úsporné informace doplní na základě stále dostupných informací WEC. 4. Závěry kongresu Výsledky kongresu shrnul Pierre Gadonneix, předseda, WEC, v dalším uvádíme hlavní myšlenky jeho závěrečného vystoupení. Kongres učinil významný krok v několika směrech: • vytyčili jsme novou agendu sektoru energetiky, • vymezili jsme skutečné překáţky na cestě, sledující naše výzvy,
Strana 18
WEC 2010
• nalezli jsme postup, vedoucí k adjustaci naší energetické politiky a k podpoře mezinárodní spolupráce. Naším konečným cílem musí být udrţitelný růst. Nicméně k minulému růstu je nutno adresovat tři problémy: Tím prvním je bezpečnost zásobování. Je zjevné, ţe musíme investovat do infrastruktury, aby drţela krok s růstem spotřeby. Druhou poloţkou je ochrana ţivotního prostředí a boj proti změnám klimatu. Sektor energetiky je odpovědný za více neţ 60 % emisí skleníkových plynů, musí být na prvním místě v jednáních o změnách klimatu. Konečně, nerovnost napříč zeměmi a národy je dalším tématem. Udrţitelnost také znamená sociální rovnost. Model růstu minulosti není nadále udrţitelný, ničí naše ţivotní prostředí. Více neţ kdy jindy musíme pracovat na zdravém přechodu energetiky k letům 2030-50, to je nalézt udrţitelný postup, který podpoří ekonomický růst, ochranu prostředí a povede k větší rovnosti. Na straně výroby jsou k dispozici zralé a konkurenceschopné technologie. Kromě jiného bychom měli mít na zřeteli: jaderné zdroje 4. generace, jímání a ukládání uhlíku, účinnější fotovoltaické technologie, akumulaci elektřiny, udrţitelná biopaliva druhé generace. Naše Země disponuje dostatkem přírodních zdrojů k pokrytí spotřeby. Reálným problémem není jejich celková úroveň, ale nerovnost jejich distribuce napříč národy a skutečnost, ţe zajištění bezpečnosti zásobování zvýší ceny energie. Pokud jde o ropu a zemní plyn, odhaduje se, ţe zásoby vydrţí dvě staletí, ale za předpokladu vyuţití nekonvenčních, méně dostupných a náročných zdrojů. Budeme k tomu potřebovat sofistikované a nákladné technologie a postarat se o nejvyšší standardy bezpečnost. Uhlí máme k dispozici na několik staletí. Jaderné palivo při pouţití druhé a třetí generace výrobních technologií znamená zásoby na dvě aţ tři staletí. Přechod k čtvrté generaci technologií znásobí toto trvání 50násobně. Významný je i světový potenciál vodní, větrné a sluneční energie. Na straně spotřeby rovněţ existují moţná řešení, musíme se na ně zaměřit a investovat do nich. Jsou tu další problémy, voda některých území představuje obrovskou výzvu, kolem roku 2025 bude 1,8 mld. lidí ţít v regionech s jejím naprostým nedostatkem. Vztah energie – voda – potraviny je důleţitým problémem, jímţ má být adresovaná budoucí činnost WEC. Přechod ke skutečně udrţitelnému růstu nebude snadný, bude nákladný, „čisté“ technologie jsou podstatně nákladnější neţ ty tradiční a budou muset být přijatelné pro všechny. Všeobecná krize dokázala, ţe trh sám o sobě nevyřeší naše problémy. Opakuji svůj názor: neviditelná ruka trhu sama o sobě neosloví všechny naše problémy, potřebujeme kvalitní energetickou politiku, nalézt novou rovnováhu mezi trhem a regulací. Energetika potřebuje dlouhodobý horizont, v našem sektoru je horizont 2030-2050 relevantnější neţ ten do roku 2020. Dlouhodobá politika vyţaduje vzít v úvahu ceny. Ceny by v energetice měly stimulovat investice, garantovat energetickou bezpečnost a podporovat úspory energie. Některé inovace, jako např. inteligentní sítě a inteligentní domácnosti, by mohly být skutečným katalyzátorem změny energetického chování, naučily by chápat cenu energetických zdrojů a většímu úsilí o efektivnost a odpovědnost. Naše úsilí by se mělo prohlubovat mezinárodní spoluprací, jsem přesvědčen, ţe překáţky lze takto odstranit a mj. podpořit transfer technologií.
Strana 19
WEC 2010
Kongres demonstroval moţnosti WEC být katalyzátorem nových myšlenek a vytyčení nových vizí. Jeho technické programy a regionální plány umoţňují okamţité relevantní akce. Jeho klíčové studie poskytují tvůrcům energetické politiky pohled do podoby budoucnosti při respektování tří kritérií: rovnosti, rozvoje a klimatu. Literatura Články a tiskové informace: / 1 / Teyssen Johanes: Report concerning the 21st World Energy Congress 2010 Montreal / 2 / Khatib Hisham: THE WORLD ENERGY CONGRESS REVIEW / 3 / World Energy Congress 2010, Day One / 4 / World Energy Congress 2010, Day Two / 5 / Gadonneix Pierre, prezident WEC: Congress Opening / 6 / Closing Ceremony and WEC 2010 Declaration - Montréal 2010 Referáty: / 7 / Weinhold Michael, Willnow Klaus: Nová epocha elektřiny / 8 / Rüdlinger Mikael: Energie bez emisí / 9 / Douglas Lightfoot H.: Nezávislá analýza energetických zdrojů současného a budoucího světa / 10 / Berkley Mark, Cruz Elizabet, Vatanakul Maytinee, Hynes Rory, Stickler Alexander: Cesty budoucnosti pro elektřinu z uhlí / 11 / Kane Vivek: Větrná energie: překonání neadvekvátních nejistot větrné energie modelování / 12 / Evans Annette, Strezov Vladimir, Evans Tim: Porovnání parametrů udrţitelnosti technologie výroby elektřiny z OZ, z jaderné energie a fosilních paliv / 13 / Dossani Umair: Renesance, nebo zánik jaderné energie? / 14 / Monizza Giuliano: Obnova infrastruktury přenosu & rozvodu k dosaţení cílů EU 2020 Prezentace: / 15 / Carsten Hein Westergaard: Úloha větrné energie, posun k nízkouhlíkové struktuře / 16 / Barbaso Fabrizio: Nízkouhlíková budoucnost – Strategie a vise EU – úloha technologického rozvoje / 17 / Gregory H. Boyce: Rovný přístup k energii - síla uhlí / 18 / Ferland Jim: Jaderná energie - celková perspektiva / 19 / Hamilton Paul: Energetická efektivnost, nový zdroj energie / 20 / Sheridan John: Palivové články PEM & aplikace / 21 / Robert B. Catell: Inteligentní sítě - cíle efektivního a čistého uţití fosilních paliv / 22 / Atilla Toth: Solární energie jako ekonomicky ţivotaschopný zdroj elektřiny / 23 / Yurek Gregory: Supravodiče - přichází doba pokrytí energetických potřeb světa / 24 / Dr. Ian J. Potter: Pracovní skupina WEC Biopaliva / 25 / C.C. Chan: Elektrická vozidla a Smart Grid
Strana 20
WEC 2010
/ 26 /
Dobbeni Daniel: Vývoj nových energetických strategií v mezinárodní spolupráci
Referáty kongresu jsou v době psaní článku v plném rozsahu k dispozici ke staţení na adrese http://www.worldenergy.org/news__events/world_energy_congress/montreal_2010/congress _papers/default.asp Prezentace byly k dispozici na webu ve dnech konání kongresu a určitou dobu po jeho konání a jsou archivovány u autora.
Strana 21
