Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu
Srpen 2004
ISBN: 80-7084-361-6
Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu
Srpen 2004
Odbor obchodu a vztahů ke třetím zemím MZe ČR Odpovědní autoři: Ing. Marta Teplá Ing. Vladimíra Kantorová Ing. Karol Peša Ing. Eduard Šiman Zdroje informací: Dokumenty WTO
Text publikace je k dispozici na webových stránkách MZe ČR (www.mze.cz)
2
SEZNAM ZKRATEK AMS
Aggregate Measurement of Support, agregovaná míra podpor
DDA
Doha Development Agenda, Rozvojový program z Doha
EK
Evropská komise
EU
Evropská unie
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade, Všeobecná dohoda o clech a obchodu
SSG
Special Safeguard, zvláštní ochranné opatření
SSM
Special Safeguard Mechanism, zvláštní ochranný mechanismus
UR GATT Uruguay Round GATT, Uruguayské kolo GATT WTO
World Trade Organization, Světová obchodní organizace
3
OBSAH Předmluva .......................................................................................... 5 Úvod .................................................................................................. 7 Zemědělská část schválené rámcové dohody ................................. 10 Závěr ............................................................................................... 19 Překlad přílohy A k dokumentu Generální rady WTO ze dne 31. 7. 2004 ............................................................................ 21
4
PŘEDMLUVA Světová obchodní organizace (WTO) a její aktivity jsou závažnou součástí dění ve světovém obchodu. Její snahy se ubírají směrem k vytvoření takových pravidel mezinárodního obchodu, která by co nejméně narušovala soutěž a tudíž se snaží odstraňovat především různé typy státních zásahů do působení tržních sil. Zemědělství má v mezinárodním obchodu specifické postavení a pravidlům obchodování s jeho produkty je věnována velká pozornost až v posledních dvaceti letech. V podstatě se otázkami liberalizace obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky zabývalo teprve Uruguayské kolo GATT a nyní v tom pokračuje Katarské kolo mnohostranných obchodních jednání WTO. Současná jednání WTO dospěla koncem července roku 2004 k rámcovým závěrům, které poskytují prostor pro technická jednání o podrobnostech v následujících letech tak, aby ukončení mohlo dospět v horizontu zhruba dvou let k další podstatné etapě uvolnění světového obchodu, zejména pak v sektoru zemědělství. To jsou důvody, proč přicházíme s touto publikací před zahájením velmi důležitých konkrétních technických jednání, která změní zaběhnutá pravidla a která budou rozhodující pro vývoj budoucího mezinárodního obchodu. Vstup ČR do EU změnil postavení ČR v mezinárodním obchodu i v aktivitách WTO. ČR sice stále zůstává samostatným členem WTO, ale své zájmy bude nadále hájit prostřednictvím Evropských společenství, která jsou rovněž členem WTO. Jménem Evropských společenství vystupuje Evropská komise a je v zájmu ČR, aby možnost spoluvytvářet její stanoviska plně využila. Dimenze českého zahraničního obchodu se také mění v tom smyslu, že vstupem do EU se ČR stala součástí jednotného trhu EU a zahraničním obchodem se pro nás stává pouze obchod se zeměmi stojícími mimo EU. Mezinárodní pravidla obchodu stávající (i ta nová vznikající) se tedy z pohledu ČR budou vztahovat zhruba k 20 % stávajícího mezinárodního obchodu ČR, protože podstatná část (cca 80 %) se stává 5
obchodem intraunijním tj. obchodem uvnitř celní unie, neomezovaným celními a podobnými bariérami. EU uplatňuje společnou obchodní a společnou zemědělskou politiku, v jejichž rámci se aplikuje regulace obchodu se třetími zeměmi jednotně všemi členskými státy EU. Cílem této publikace je připravit podnikatele a obchodníky na měnící se podnikatelské prostředí světového obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky, které ovlivňuje přes svůj vztah k odbytu i výrobu a směr podnikání v samotném zemědělství. Nová pravidla mezinárodního obchodu budou obzvláště důležitá pro ty podnikatele, kteří hodlají využít rozšířeného prostoru pro vztahy se třetími zeměmi, vyplývajícího z integrace do EU resp. z velkého počtu různých dohod k nimž ČR přistoupila.
6
ÚVOD Od 1. května letošního roku je Česká republika součástí Evropské unie a vzhledem ke společné zemědělské a obchodní politice se v zemědělství a obchodu řídí jejími pravidly. Nesmíme ale zapomínat, že obchodní politika EU se utváří v prostředí světového hospodářství a světového obchodu a je tedy vázána mezinárodními pravidly. V tomto smyslu jsou pravidla světového obchodu nadřazená zemědělské politice EU. Tato pravidla byla od skončení 2. světové války postupně dojednávána nejdříve v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (známé spíše pod anglickou zkratkou GATT), později (od roku 1995) v rámci jejího nástupníka, Světové obchodní organizace (anglická zkratka je WTO). GATT zakládalo 23 zemí (mezi nimi i Československo), dnes má WTO 147 členů a další se na vstup připravují. Je správnější hovořit o členech WTO než o zemích, protože členy mohou být i celně samosprávné části států nebo naopak celní unie, jako je tomu v případě EU. Je dobré si uvědomit, že většina zemí je na mezinárodním obchodu životně závislá. Proto jsou všeobecně přijímaná pravidla mimořádně důležitá pro hladký průběh světového obchodu. V zájmu bezpečnosti, stability a předvídatelnosti podmínek obchodu musí tato pravidla velmi výrazně omezovat možnosti států zasahovat do obchodu a hospodářství. Právě proto tato pravidla nevznikají snadno a jejich vývoj dosud není zdaleka ukončen. Pokud jde o obchod zemědělskými výrobky, nedařilo se všeobecně přijatelná pravidla dlouho dohodnout. Teprve v průběhu poslední uzavřené etapy jednání, která se nazývá Uruguayské kolo GATT (úspěšně skončilo v roce 1994), byly přijaty určité závazky k postupnému odstranění deformací v obchodu zemědělskými výrobky. Byly zakotveny v Dohodě WTO o zemědělství. Na druhé straně je nutné vidět, že deformace v obchodu zemědělskými výrobky mají hluboké příčiny. Každý stát ze strategických důvodů usiluje o zajištění základních potravin z vlastní produkce a žádný stát nechce připustit znehodnocení svého zemědělského půdního fondu pro budoucnost. Stejně tak žádný stát nechce pro obyvatele venkova životní úroveň, která by neodpovídala úrovni celé společnosti. Zemědělství představuje pro obyvatelstvo venkova významnou pracovní příležitost. Je nezastupitelné v péči o životní prostředí, zejména z hlediska utváření krajiny. Jiné než ekonomické důvody pro provozování zemědělství se 7
označují jako neobchodní zájmy a oprávněné požadavky na výjimečné zacházení pro zajištění neobchodních zájmů pravidla Světové obchodní organizace respektují. Neobchodní zájmy jsou důležitou součástí všech jednání v oblasti zemědělství. Dohoda WTO o zemědělství stanovila pravidla pro první fázi reformního procesu obchodu zemědělskými výrobky. Tato první fáze začala v roce 1995 a skončila pro rozvinuté země v roce 2000. Jejím důsledkem je převod všech omezujících opatření dovozu na cla (tak zvaná tarifikace), pokles celních sazeb v průměru o 36 %, snížení povoleného rozsahu domácích podpor narušujících obchod o 20 % a snížení povoleného limitu vývozních subvencí o 36 % pokud jde o vynakládané částky a 21 % pokud jde o subvencované množství. Rozvojové země postupovaly pozvolněji (až do roku 2004) a závazky na snížení ve všech případech byly pouze dvoutřetinové. Plnění stanovených závazků je kontrolováno. Za tím účelem jsou členové WTO povinni předkládat oznámení o plnění všech závazků, která jsou pak předmětem dotazů ostatních. V případě podezření na obcházení závazků může být případ postoupen Orgánu pro řešení sporů, který má charakter arbitráže a jeho rozhodnutí je pro člena závazné. Součástí rozhodnutí může být i vyrovnání způsobené újmy. Protože vztahy mezi členy WTO nejsou vztahy podřízenosti, je plnění závazků zajištěno jinak. Členové WTO si poskytují vzájemná obchodní zvýhodnění neboli odborně koncese (nejdůležitějšími jsou nižší celní sazby zvané smluvní a zvýhodněný přístup na trh v rámci smluvních celních kvót). Tyto koncese jsou však k dispozici jen těm členům, kteří plní závazky vůči WTO. Pokud některý stát poruší své závazky, je orgánem WTO pro řešení sporů vyzván k nápravě a pokud to neudělá, mohou mu poškození členové v odpovídají výši odepřít své koncese. Nejvyšším orgánem WTO je Konference ministrů obchodu členských států. Po neúspěšném pokusu Konference ministrů v Seattlu v roce 1999 byl program pro další etapu jednání o úpravě pravidel mezinárodního obchodu formou ministerské deklarace přijat v roce 2001 v hlavním městě Kataru - Doha. Podle místa jednání, se běžně mluví o Rozvojovém programu z Doha (používá se anglická zkratka DDA). Tento dokument se zabývá všemi oblastmi obchodu, ale zemědělství je tou nejdůležitější, nejobtížnější a nejsložitější. 8
Přijatý časový rozvrh dalších jednání se nepodařilo dodržet. Překlenutí názorových rozdílů mezi jednotlivými skupinami zemí si vynutilo podstatně delší dobu, než se původně předpokládalo. Je to dáno mezi jiným i tím, že rozvojové země (mezi které patří takové zemědělské velmoci jako Argentina, Brazílie, Čína nebo Indie) zvýšily svou iniciativu a začaly důrazně hájit své zájmy. Dosažení dohody o dalším postupu se očekávalo od Konference ministrů v mexickém Kankúnu v září 2003. Byla však schválena až na zasedání Generální rady WTO v Ženevě 31. července 2004. Schválený dokument představuje rámec pro další jednání o pravidlech pro pokračování reformního procesu (tzv. modalit), který však není právně závazný. Zahrnuje řadu oblastí mezinárodního obchodu, zemědělství je jednou z nich. Konečným, právně závazným výsledkem jednání má být balíček dohod ve všech oblastech s vyváženým celkovým ekonomickým přínosem pro všechny členy WTO. Zemědělství je v dokumentu vyhrazena příloha A. V dalším textu budeme hovořit o dokumentu jako o Rámcové dohodě a soustředíme se jen na zemědělství.
9
ZEMĚDĚLSKÁ ČÁST SCHVÁLENÉ RÁMCOVÉ DOHODY Rámcová dohoda je pro přehlednost rozvržena do několika částí. Ve skutečnosti tyto části nelze od sebe oddělovat, protože spolu úzce souvisejí a navzájem se ovlivňují. Oblast domácích podpor Úvod do problematiky domácích podpor V této oblasti se běžně pracuje s určitými termíny, bez jejichž zavedení by popis výsledků obsažených v Rámcové dohodě byl velmi nepřehledný, proto se jim musíme věnovat. Domácí podpory narušují mezinárodní obchod nejvíce tehdy, když cíleně deformují vývoj výroby zejména tím, že vedou k tvorbě přebytků, které nenacházejí odbyt. Z tohoto pohledu jsou jednotlivé podpůrné programy, kterých je v členských zemích WTO obrovské množství, rozděleny do skupin podle míry škodlivosti. Žlutá skupina (angl. Amber Box, odtud někdy doslovný překlad žlutá skříňka) zahrnuje nejškodlivější druhy podpor (přibližně řečeno podpor stimulujících nárůst výroby bez ohledu na vývoj světových cen). Patří mezi ně například udržování stálé cenové hladiny nad úrovní světové ceny. Limitování podpor žluté skupiny bylo dohodnuto již v Uruguayském kole GATT. Do součtu vyplacených žlutých podpor se nezahrnují žluté podpory, poskytnuté na určitý výrobek, pokud nepřesáhnou 5 % hodnoty jeho produkce. Rovněž se nezapočítávají žluté podpory, které nelze přiřadit k určitému výrobku, pokud nepřesáhnou 5 % hodnoty celkové zemědělské výroby (v obou případech je u rozvojových zemí hranice 10 %). Toto pravidlo (a podle něho i tyto tolerované podpory) se nazývá de minimis. Modrá skupina (angl. Blue Box) zahrnuje podpory, které sice podporují výrobu, ale současně obsahují mechanismy omezující její nárůst. Do této skupiny patří například přímé platby vázané na produkci, jejichž užívání v EU se právě reviduje.
10
Zelená skupina (angl. Green Box) zahrnuje podpory, které sice zlepšují příjmy zemědělců, ale umožňují působení tržních signálů. Proti poskytování zelených podpor nemá WTO výhrady a není nijak omezováno. Jejich otevřenost tržním signálům je zajišťována řadou požadavků, které musí splňovat. Základními požadavky jsou přehledné financování z veřejných zdrojů a neovlivňování výše cen. Do této skupiny patří řada důležitých programů jako: <
podpora školství, poradenství, vědy a výzkumu včetně zavádění výsledků do praxe,
<
zvěrolékařská a rostlinolékařská služba na všeobecné úrovni,
<
obecné marketingové služby,
<
udržování zásob pro potravinovou bezpečnost,
<
budování základní infrastruktury venkova (dopravní, energetické, vodohospodářské sítě),
<
podpora pojištění a pomoc při živelních pohromách,
<
poskytování potravin chudým,
<
pomoc při restrukturalizaci zemědělství,
<
podpora znevýhodněných oblastí,
<
ochrana životního prostředí,
<
zvýšení životního standardu zemědělců prostřednictvím přímých plateb, které však nesmí být podmiňovány určitou výrobou (musí být odpojeny od produkce) a nesmí reagovat na aktuální výši cen.
Z definice jednotlivých skupin je zřejmé, že situace na světovém trhu se zlepší, budou - li potřeby domácího zemědělství řešeny především podporami zelené skupiny a bude - li se ustupovat od využívání podpor žluté a modré skupiny. 11
Od programů zelené skupiny se požaduje, aby přesně splňovaly všechny požadavky, které jsou pro ně stanoveny. V opačném případě musí být přeřazeny do modré nebo žluté skupiny, což může mít důsledky pro povolený objem poskytovaných podpor. Je proto nutné u programů, které by mohly být řazeny do zelené skupiny, dbát při stanovení jejich pravidel na soulad jejich vymezení s pravidly WTO. Cíle Rámcové dohody Cílem Rámcové dohody v oblasti domácích podpor je podstatné snížení a sblížení celkové úrovně domácích podpor narušujících obchod. Podpory žluté skupiny byly limitovány již dříve. Stávající limity budou dále snižovány, přičemž vyšší úroveň těchto podpor by měla být snižována rychleji. Rámcová dohoda zavádí jako nový prvek limitování nejen celkové částky žlutých podpor, ale i částek pro jednotlivé skupiny komodit. Nově budou také podléhat snižování limity pro „de minimis“. Podpory modré skupiny, které dosud mohly být používány neomezeně, budou omezeny horní hranicí 5 % průměrné celkové hodnoty zemědělské produkce člena WTO za předcházející období (výběr roků bude zřejmě upřesněn s ohledem na dostupnost údajů). Předpokládá se také rozšíření a úprava jejich definice, aby umožnila zařadit do této skupiny více druhů podpor. Nová definice by současně měla bránit navyšování poskytovaných podpor tím, že nepovoluje aktualizaci výchozí historické základny, ze které se tyto podpory vypočítávají. Na rozdíl od předešlé etapy se nyní bude sledovat kromě jednotlivých druhů podpor také souhrn všech domácích podpor narušujících obchod, tedy žlutých včetně podpor de minimis a modrých podpor. Jeho snižování bude probíhat podle pásmového vzorce, přičemž vyšší úroveň podpor bude předmětem většího snížení. Již v prvním roce provádění dohody se bude muset tento souhrn snížit proti výchozí úrovni nejméně o 20 %. U modrých podpor se výslovně nepožaduje další snížení. 12
Nesmí být překročen ani limit pro jednotlivou kategorii podpor, ani limit pro souhrn. To může někdy vést k tomu, že limit pro jednotlivou kategorii ani nebude vyčerpán. Definice podpor zelené skupiny bude sice upřesněna, ale jejich pojetí zůstane zachováno a nebudou omezeny, což je pro EU klíčový požadavek. Důsledky pro ČR a EU Z výše uvedeného vyplývá, že v oblasti domácích podpor v zemědělství se reforma mezinárodního obchodu soustřeďuje na přesun k těm druhům podpor, které co nejméně narušují obchod. Limit podpor žluté skupiny zatím EU čerpala přibližně ze 2/3 a reformy společných organizací trhu zahrnující také snížení intervenčních cen dále sníží potřebu využívat podpor této skupiny. Nově zavedený limit na podpory modré skupiny pokrývá přibližně 1⁄2 potřeby kterou by EU měla bez současných reforem. V červnu 2003 ale EU schválila zavedení jednotných plateb na farmu, které se budou farmářům platit bez ohledu na sortiment a množství výroby. Skutečnost, že se podstatná část plateb nebude vázat na výrobu, umožní farmářům lépe reagovat na signály trhu a nepřímo tak sníží nadprodukci. Touto reformou EU převedla podstatnou část domácích podpor modré skupiny (odhadem 75 %) do zelené skupiny, která podle pravidel WTO obchod nenarušuje a není tudíž omezována. Také zjednodušené platby na plochu, které bude zpočátku využívat ČR, patří mezi domácí podpory zelené skupiny. Tím si EU v předstihu vytvořila prostor pro splnění závazků vůči WTO také v oblasti domácích podpor modré skupiny. Problém zajištění dostatečného prostoru pro ty, kteří zatím minimálně využívali podpor modré skupiny (patří mezi ně i ČR), je v Rámcové dohodě ošetřen ustanovením o hodnotě limitu pro tyto domácí podpory ve výši 5 % průměrné celkové hodnoty zemědělské produkce v předchozím období. Takto navržený limit pro podpory modré skupiny považuje Evropská komise za dostatečný k pokrytí potřeb zemědělské politiky EU. Podpory zelené skupiny byly již dříve v EU využívány ve značném rozsahu. V budoucnu jejich význam dále poroste. 13
Protože Rámcová dohoda blíže neurčuje ani velikost, ani průběh dalšího snižování, nelze hlubší vyhodnocení jejích dopadů na oblast domácích podpor zatím provést. Oblast vývozní soutěže (stejné šance pro vývozce) Velkou většinou členů WTO jsou kritizovány vývozní subvence, které ze světového trhu vytlačují konkurenční výrobce nemající přístup k subvencím. Rámcová dohoda zavazuje k ukončení jejich poskytování k určitému (zatím neurčenému) datu. Z iniciativy především EU se však pozornost zaměřila také na celou řadu opatření, která mají podobný účinek jako vývozní subvence, ale která dosud nebyla ošetřena pravidly WTO. Prosazením koncepce tzv. paralelismu dosáhla EU toho, že Rámcová dohoda požaduje souběžné odbourání všech nástrojů subvencování vývozu. Kromě vývozních subvencí se jedná o poskytování zvýhodněných úvěrů, poskytování nadstandardního pojištění a záruk k úvěrům, zneužívání potravinové pomoci ke zbavování se neprodejného zboží i zneužívání státních obchodních podniků k obcházení závazků na subvencování. Snižování bude probíhat postupně a bude rozloženo na několik let. Pravidla budou stanovena tak, aby vzala v úvahu průběh vnitřních reforem členů. Důsledky pro ČR a EU Vývozní soutěž je v úzkém vztahu k domácím podporám. Používání nevhodného typu domácích podpor vede k nerespektování signálů trhu, k nepřizpůsobivosti zemědělské výroby, k hromadění přebytků a tak následně k potřebě využít vývozní subvence k podpoře odbytu mimo domácí trh. Proto je přechod EU na jednotné platby na farmu důležitým předpokladem k zvládnutí závazku neposkytovat vývozní subvence. Snížení potřeby subvencování vývozu je i jedním z cílů probíhajících reforem společných organizací trhu v EU. Již provedená reforma společné organizace trhu obilím podstatně snížila potřebu subvencovat vývoz obilí a stejný účinek se předpokládá i u dalších reforem společ14
ných organizací trhu. V současné době připadají přibližně 3⁄4 všech výdajů EU na vývozní subvence pro sektory cukru a mléčných výrobků. Proto budou reformy sektorů mléčných výrobků a cukru pro omezování vývozních subvencí rozhodující. Podrobnější vyhodnocení dopadů není možné vzhledem k tomu, že dosud nebyl dohodnut ani průběh snižování, ani datum konečného zrušení všech forem subvencování vývozu. Oblast přístupu na trh (cla a celní kvóty) Většina zemí chrání odpovídající úrovní cel svoje zemědělství před zahraniční konkurencí. Sleduje tím své obchodní i neobchodní zájmy. Podle Rámcové dohody budou i neobchodní zájmy vzaty v úvahu, což je pro zemědělství EU mimořádně důležité. Vyšší ochrana domácího zemědělství má však také záporné důsledky. Brzdí se průběh restrukturalizace, zboží může být vyráběno zbytečně draze nebo se vyrábí zboží, které by bylo možné výhodně dovézt. Z úvodních poznámek je zřejmé, že přijatelný bude pouze výsledek, vyvážený z hlediska ochrany i otevřenosti trhů. Rámcová dohoda se s tím vypořádává tak, že uznává kategorii tak zvaných „citlivých výrobků“. Aby se naplnil cíl Rámcové dohody v této oblasti, tj. podstatné zlepšení přístupu na trh pro všechny výrobky, bude předpokládané mírnější snížení cel u citlivých výrobků vyvážené zvětšením objemu příslušných dovozních kvót. Každý člen bude mít právo zvolit si určitý (zatím ještě nedohodnutý) počet citlivých výrobků podle svých potřeb. Ještě mírnější požadavky budou kladeny na otevření trhu u tak zvaných zvláštních výrobků. Možnost zařadit určitý počet nejdůležitějších výrobků do kategorie zvláštních výrobků však budou mít pouze rozvojové země. Otázka výběru a zacházení s citlivými a zvláštními výrobky je velmi choulostivá a následná jednání zde rozhodně nebudou snadná. Výchozí základnou pro snižování bude konečná vázaná úroveň cel, tj. nepřekročitelná výše smluvních cel, k jejímuž dosažení se jednotliví členové WTO zavázali v Uruguayském kole GATT. U některých členů WTO se vyskytují cla na zemědělské výrobky ve výši až několika set 15
procent. Není proto divu, že Rámcová dohoda předpokládá snižování cel podle pásmového vzorce, tj. rozdělení cel do pásem podle jejich výše a podstatně vyšší snížení pro pásma vyšších cel. Podrobnosti budou teprve dojednány. Velká pozornost je věnována celním kvótám. Tento nástroj byl zaveden v Uruguayském kole GATT k zajištění dosažené nebo alespoň minimální úrovně obchodních toků u citlivých výrobků. Podle Rámcové dohody mají být prověřena pravidla správy celních kvót a výše cel uvnitř těchto kvót, aby se umožnilo jejich plné využívání. Mezi další závazky, které na sebe členové WTO vzaly přijetím Rámcové dohody, patří také přehodnocení cel pro suroviny a výrobky z nich tak, aby odpovídaly vzorci, který pro tento účel bude dojednán. Je běžnou praxí, že pro suroviny jsou cla nízká, zatímco na zpracované výrobky vysoká. To brání rozvojovým zemím rozvíjet vlastní zpracovatelský průmysl. Pravidla světového obchodu uznávají ochranné opatření ve formě navýšení cla, které lze zavést, když dovozy způsobují domácím výrobcům vážnou újmu. Pro zemědělství, kde se situace na trhu může rychle měnit, je však toto ochranné opatření pro svou složitou a dlouhodobou zaváděcí proceduru málo vhodné. Proto bylo umožněno Dohodou WTO o zemědělství u některých položek používat zvláštní ochranná opatření (angl. zkratka SSG). Bylo to u těch položek, kde došlo v Uruguayském kole GATT k převodu různých omezujících opatření na cla a kde se tudíž předpokládala větší citlivost. Zvláštní ochranná opatření se smějí použít jen při výrazném nárůstu objemu dovozu nebo prudkém poklesu ceny dováženého zboží. Zatím nedošlo ke shodě, jak se tato potřeba do budoucna ošetří. Rozvojové země si však již obecně přístup k nějakému ochrannému mechanismu (nazývanému zvláštní ochranný mechanismus, angl. zkratka SSM) již v Rámcové dohodě zajistily. Blíže SSM zatím vymezen nebyl. Důsledky pro ČR a EU Bez číselných údajů o snížení cel a bez stanovených podrobných pravidel pro výběr a zacházení s citlivými výrobky nelze dopady závěrů Rámcové dohody v oblasti přístupu na trh zatím vyhodnotit. Velmi 16
obecně lze přivítat větší otevření trhu Evropské unie nekonkurenčním výrobkům nebo výrobkům, kterým může EU cenově konkurovat. Ve srovnání s EU byla ČR před vstupem do EU pro nekonkurenční výrobky daleko otevřenější. Tam, kde otevření trhu EU levným konkurenčním zahraničním výrobkům bude působit proti drahé (ale z hlediska neobchodních zájmů žádoucí) domácí výrobě bude velmi záležet na rozsahu tohoto otevření. Celní ochrana citlivých položek je však v EU zpravidla podstatně vyšší než jaká bývala v ČR. Ostatní oblasti Rámcová dohoda klade důraz na zefektivnění kontrolních mechanizmů, zohledňuje postavení nových členů WTO, kteří ještě plní závazky spojené s přistoupením a posiluje postavení dovozců závazkem, že budou zpřísněna pravidla pro omezování vývozu. Zvláštní a rozdílné zacházení Celou Rámcovou dohodou prostupuje snaha ulehčit rozvojovým zemím reformu a nabídnout jim výsledky, které by pro ně byly dostatečnou odměnou za potíže spojené s jejím prováděním. Situace je o to naléhavější, že předchozí reformní etapa skončila pro rozvojové země spíše zklamáním. Celý soubor zvýhodnění se označuje stejně jako v Uruguayském kole GATT jako tak zvané zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové země. Tam, kde se od členů požaduje snížení limitu podpor, vývozních subvencí nebo cel, všude se uvažuje pro rozvojové země s menšími hodnotami, navíc rozloženými do delšího prováděcího období. V zájmu jejich hospodářského rozvoje se jim poskytuje i řada dalších úlev, sledujících omezování chudoby a hladu, zajištění práce pro venkovské obyvatelstvo i omezení pěstování narkotických rostlin. Vývojem se mezi vývozními rozvojovými a dovozními rozvinutými zeměmi vytvořila rozsáhlá síť různých celních zvýhodnění, která stabilizovala určité obchodní toky. Rámcová dohoda uznává význam takového uspořádání pro rozvojové země a naznačuje způsob, jak podpořit jeho zachování úlevami v délce prováděcího období pro ty země, které 17
zachovají co nejdéle původní rozsah zvýhodnění. Toto opatření by se však mělo týkat jen výrobků, které tvoří podstatnou část vývozu té které rozvojové země. V Rámcové dohodě je několikrát zmiňován problém bavlny. Není to proto, že by šlo o nějaká zvláštní pravidla, ale proto, že u bavlny se rozvojové země a zejména nejméně rozvinuté země cítí nejvíce poškozeny postupem rozvinutých zemí. Odstranění deformací trhu bavlny je proto ostře sledováno. Nejméně rozvinuté země mají úplnou volnost pokud jde o stanovení závazků a jejich zboží by mělo získat neomezený přístup na trh rozvinutých i některých rozvojových zemí. Důsledky pro ČR a EU Ve vztahu k rozvojovým zemím se politika EU vyznačuje značnou vstřícností (ČR byla ještě vstřícnější). Pokud jde o nejméně rozvinuté země je EU svoji iniciativou „Vše kromě zbraní“ (angl. zkratka EBA) již v předstihu před závěry WTO. V této iniciativě EU plně otevřela své trhy dovozům z nejméně rozvinutých zemí. Přechodné několikaleté období bylo stanoveno jen na nejcitlivější položky, kterými jsou cukr, banány a rýže.
V některých otázkách zatím nebylo dosaženo pokroku a jejich řešení bylo Rámcovou dohodou přesunuto do následujícího období. Jde např. o zneužívání zeměpisných označení, přístup rozvinutých zemí ke zvláštním ochranným opatřením, používání rozdílných vývozních daní, odstranění cel pro celé sektory výrobků nebo zjednodušení složitě konstruovaných cel.
18
ZÁVĚR V ČR je gestorem pro záležitosti WTO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. V souvislosti s potřebou zajistit odpovídající zázemí pro vyjednávání ve WTO byla usnesením vlády ČR č. 233 ze dne 6. března 2002 zřízena při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Meziresortní řídící a koordinační komise pro záležitosti WTO, ve které je zastoupeno také MZe ČR. MZe ČR vytvořilo pracovní skupinu pro WTO, jejímiž členy jsou kromě zástupců dotčených odborů MZe ČR také zástupci profesních svazů (Agrární komora, Potravinářská komora, Zemědělský svaz ČR), Státního zemědělského intervenčního fondu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Generálního ředitelství cel a Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Tato skupina odborníků se vyjadřuje k podkladovým dokumentům a hodnotí vývoj jednání. V první etapě přispěla k ujasnění pozice ČR. Po určité přestávce vyvolané zpožděním v přijetí Rámcové dohody se předpokládá oživení její činnosti v souvislosti s otevřením jednání WTO o podrobnostech. Vyjednávacího procesu se zpočátku ČR zúčastnila samostatně. Po vstupu do EU vede jednání Evropská komise na základě projednání konkrétní problematiky s členskými zeměmi. MZe ČR sleduje jednání WTO pozorně, aby mohlo včas zasáhnout tam, kde by se vývoj mohl nepříznivě dotknout zájmů českých zemědělců a potravinářů. To bude platit zejména o závěru, kdy se jednání přesunou z obecné do konkrétní roviny a bude se jednat o každé jednotlivé položce. I když v souhrnu slibuje reformní proces značný celkový ekonomický přínos, může být v jednotlivostech bolestivý. Větší prostor pro více konkurenceschopné výrobce a obchodníky obvykle znamená zhoršení situace pro výrobce a obchodníky méně konkurenceschopné. Udržet tento proces v mezích přijatelných pro všechny účastníky je velmi náročným úkolem. Rámcová dohoda představuje skutečně jen meze, v nichž se budou odvíjet další jednání. Technické podrobnosti se začnou projednávat na podzim 2004 a s účinností nové dohody o pokračování re19
formního procesu lze počítat nejdříve v roce 2007. Podrobnější smysluplné vyhodnocení dopadů nelze samozřejmě udělat dřív, než budou odsouhlaseny konkrétní závazky a jejich časové nastavení. Souhrnně lze říci, že změny, naznačené právě uzavřenou Rámcovou dohodou, krátkodobě nepřinesou podstatnou změnu podmínek pro evropské zemědělství. Protože je dlouhodobým cílem Dohody WTO o zemědělství ustavení spravedlivého, tržně orientovaného obchodního systému, je žádoucí z dlouhodobé perspektivy věnovat pozornost takovému vývoji zemědělství, který v budoucnu zajistí jeho co nejvyšší přirozenou konkurenceschopnost.
20
PŘEKLAD PŘÍLOHY A K DOKUMENTU GENERÁLNÍ RADY WTO ZE DNE 31. 7. 2004 Příloha A Rámec pro stanovení modalit v zemědělství 1. Výchozím bodem současné etapy vyjednávání v oblasti zemědělství je mandát upravený odstavcem 13 Ministerské deklarace z Doha. Tato deklarace vychází z dlouhodobého cíle Dohody o zemědělství Světové obchodní organizace (WTO), tj. ustavení spravedlivého a tržně orientovaného obchodního systému pomocí programu zásadní reformy. Dále uvedené prvky představují další zpřesnění požadované v této etapě vyjednávání tvořící základ pro vyjednání úplných modalit v následující etapě. Cíl stanovený v rámci mandátu z Doha bude i nadále základem pro vyjednávání v oblasti zemědělství. 2. Konečné rovnováhy bude dosaženo teprve po uzavření těchto následných vyjednávání a v rámci Jednotného závazku (Single Undertaking). K dosažení této rovnováhy musí modality, které budou navrženy, obsahovat účinná a smysluplná ustanovení upravující zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové země – členy WTO. Zemědělství je pro hospodářský rozvoj rozvojových členských zemí rozhodující a tyto země musí mít možnost provádět takovou zemědělskou politiku, která podporuje jejich rozvojové cíle, strategie snižování chudoby, potravinové zabezpečení a životaschopnost venkova. Neobchodní zájmy budou vzaty v úvahu v souladu se zněním odstavce 13 Ministerské deklarace z Doha. 3. Všechny tři pilíře jednání tvoří vnitřně provázaný celek a při jejich reformě musí být postupováno vyváženým a spravedlivým způsobem. 4. Generální rada uznává význam bavlny pro určitý počet zemí a její zásadní význam pro rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté. Otázka bavlny bude řešena v rámci zemědělských jednání účinně a cíleně tak, aby splnila očekávání. Ustanovení tohoto rámcového dokumentu spolu se sektorovou iniciativou pro bavlnu představují základ pro tento přístup. Zvláštní zasedání Výboru WTO pro zemědělství zajistí otázce bavlny odpovídající upřednostnění nezávisle na ostatních sektorových iniciativách. Podvýbor pro bavlnu se bude pravidelně setkávat a podá21
vat zprávy o pokroku v jednání zvláštnímu zasedání Výboru WTO pro zemědělství. Jeho činnost bude zahrnovat veškeré politiky narušující obchod negativně ovlivňující tento sektor ve všech třech pilířích (přístup na trh, domácí podpora a vývozní soutěž), jak je uvedeno ve znění textu z Doha a tohoto rámcového dokumentu. 5. O dosažení souladu mezi obchodními a rozvojovými hledisky v otázce bavlny bude usilováno v souladu s ustanoveními odstavce 1.b textu, k němuž je tento rámcový dokument přiložen. DOMÁCÍ PODPORY 6. Ministerská deklarace z Doha požaduje podstatné snížení domácích podpor narušujících obchod. Aby bylo dosaženo těchto podstatných snížení, vyjednávání v rámci tohoto pilíře zajistí, že: <
Zvláštní a rozdílné zacházení zůstane nedílnou součástí domácích podpor. Vyjednané modality budou zahrnovat delší prováděcí období a nižší koeficienty snížení u všech typů domácích podpor narušujících obchod a pokračování výjimky v článku 6.2 Dohody o zemědělství WTO.
<
U rozvinutých členských zemí dojde k výraznému sblížení úrovně domácích podpor. Konkrétně, vyšší úroveň povolených domácích podpor narušujících obchod bude podléhat vyššímu snížení.
<
Každá rozvinutá členská země, vycházejíc z vázaných úrovní, podstatně sníží svou celkovou úroveň domácích podpor narušujících obchod.
<
Stejně jako tento celkový závazek, bude podstatně snížena úroveň konečné vázané celkové agregované míry podpor (AMS) a úroveň povolených minimálních podpor (de minimis) a v případě podpor v rámci modré skříňky (blue box) bude stanovena horní hranice výdajů pro domácí podpory, jak je uvedeno v článku 15, aby byly zajištěny výsledky odpovídající dlouhodobým cílům reformy. Toto bude vzato v úvahu v případě jakýchkoli upřesnění nebo vypracování pravidel a podmínek, které upravují domácí podpory narušující obchod. 22
Celkové snížení: pásmový vzorec 7. Celková základní úroveň všech domácích podpor narušujících obchod, měřeno konečnou vázanou celkovou agregovanou mírou podpor (AMS) a povolenou úrovní de minimis a úrovní uvedenou v následujícím odstavci 8 pro platby v rámci modré skříňky bude snižována podle pásmového vzorce. Podle tohoto vzorce členové s vyšší úrovní domácích podpor narušujících obchod provedou vyšší celkové snížení tak, aby došlo ke sblížení úrovně domácích podpor. Již první snížení zajistí, aby součet všech domácích podpor narušujících obchod nepřesáhl po celé prováděcí období 80 % součtu tvořeného konečnou vázanou celkovou agregovanou mírou podpor (AMS) plus povoleným objemem podpor de minimis plus objemem domácích podpor v rámci modré skříňky na úrovni stanovené odstavcem 15. 8. Následující ukazatele budou určovat další vyjednávání o tomto pásmovém vzorci: <
Tento závazek bude představovat minimální celkový závazek. Nebude použit jako strop pro snížení celkového objemu domácích podpor narušujících obchod, pokud by samostatné a doplňkové vzorce vyvinuté pro celkovou agregovanou míru podpor (AMS), podpory de minimis a platby v rámci modré skříňky po sečtení představovaly pro jednotlivého člena vyšší snížení celkových domácích podpor narušujících obchod.
<
Základem pro měření složky domácích podpor v rámci modré skříňky bude vyšší z následujících hodnot: současná úroveň plateb v rámci modré skříňky v nedávném stanoveném období, nebo strop stanovený podle následujícího odstavce 15.
Konečná vázaná celková agregovaná míra podpor (AMS): pásmový vzorec 9. Aby bylo dosaženo snížení s účinkem sblížení: <
Konečná vázaná celková agregovaná míra podpor (AMS) bude podstatně snížena za použití pásmového vzorce. 23
<
Členové s vyšší úrovní celkové agregované míry podpor (AMS) provedou větší snížení.
<
Aby se zamezilo obcházení cíle Dohody o zemědělství WTO přesuny nezměněných domácích podpor mezi různými kategoriemi podpor, výrobkově určené agregované míry podpor budou omezeny stropy ve výši příslušných průměrných úrovní podle metodiky, která bude schválena.
<
Podstatná snížení konečné vázané celkové agregované míry podpor (AMS) povedou ke snížení některých výrobkově určených podpor.
10. Členové mohou provést vyšší snížení než je stanoveno vzorcem, aby dosáhli požadované úrovně snížení celkového objemu domácích podpor narušujících obchod. Minimální povolené podpory (de minimis) 11. Při vyjednávání snížení minimálních povolených podpor (de minimis) bude vzato v úvahu zvláštní a rozdílné zacházení. Rozvojové země, které přidělují téměř veškeré minimální povolené podpory (de minimis) samozásobitelským a chudým zemědělcům, budou vyňaty. 12. Členové mohou provést větší snížení než je stanoveno vzorcem, aby dosáhli požadované úrovně snížení celkového objemu domácích podpor narušujících obchod. Podpory v rámci modré skříňky 13. Členové uznávají úlohu modré skříňky při podpoře zemědělských reforem. Vzhledem k tomu bude revidován článek 6.5 Dohody o zemědělství WTO, aby členové mohli využít následujících opatření: <
Přímé platby v rámci programů omezujících výrobu, jestliže: °
takové platby se vztahují na stanovené a neměnné plochy a výnosy, nebo
°
takové platby jsou prováděny na 85 % nebo méně stanovené a neměnné základní úrovně výroby, nebo 24
°
platby na dobytek jsou prováděny na stanovený a neměnný počet zvířat.
Nebo: <
Přímé platby nevyžadující produkci, jestliže: °
takové platby se vztahují na stanovené a neměnné plochy a výnosy, nebo
°
platby na dobytek jsou prováděny na stanovený a neměnný počet zvířat, a současně
°
takové platby jsou prováděny na 85 % nebo méně stanovené a neměnné základní úrovně výroby.
14. Výše uvedená a doplňující kritéria budou vyjednána. Všechna taková kritéria zajistí, že platby v rámci modré skříňky budou méně narušovat obchod než opatření AMS, přičemž se předpokládá, že: <
Všechna nová kritéria vezmou v úvahu rovnováhu práv a povinností v rámci WTO.
<
Všechna nově přijatá kritéria nebudou mít nepříznivý účinek na probíhající reformy.
15. Domácí podpory v rámci modré skříňky nepřevýší 5 % průměrné celkové hodnoty zemědělské produkce člena v historickém období. Toto období bude stanoveno při vyjednávání. Tento strop se bude vztahovat na každého skutečného nebo potenciálního příjemce podpor v rámci modré skříňky od začátku prováděcího období. V případech, kdy u členské země domácí podpory v rámci modré skříňky představují mimořádně velký podíl domácích podpor narušujících obchod, mu bude poskytnuta určitá úleva, která bude odsouhlasena, aby se zajistilo, že se od takového člena nebude požadovat nepřiměřené snížení. Domácí podpory v rámci zelené skříňky 16. Kritéria pro domácí podpory v rámci zelené skříňky budou přezkoumána a ujasněna, aby se zajistilo, že opatření v rámci zelené skříňky 25
nemají žádné, nebo mají nanejvýš minimální účinky narušující obchod nebo výrobu. Takové přezkoumání a vyjasnění musí zajistit, že základní pojmy, principy a účinnost domácích podpor v rámci zelené skříňky zůstanou zachovány a vezmou náležitě v úvahu neobchodní zájmy. Přísnější požadavky na monitorování všech nových pravidel a dohled nad jejich dodržováním, nastíněné v odstavci 48, budou obzvláště důležité ve vztahu k domácím podporám v rámci zelené skříňky. VÝVOZNÍ SOUTĚŽ 17. Ministerská deklarace z Doha vyzývá ke snížení všech forem vývozních subvencí, s cílem jejich úplného zrušení. Výsledkem jednání je souhlas členů s tím, že stanoví podrobné modality zajišťující souběžné zrušení všech forem vývozních subvencí a pravidla pro všechna vývozní opatření s rovnocenným účinkem do důvěryhodného konečného data. Konečný výsledek 18. K dohodnutému konečnému datu budou zrušeny: <
Vývozní subvence podle toho, jak jsou uvedeny v Listině koncesí a závazků.
<
Vývozní úvěry, záruky vývozních úvěrů a pojištění vývozních úvěrů s dobami splatnosti delšími než 180 dnů.
<
Podmínky, vztahující se k vývozním úvěrům, zárukám vývozních úvěrů a pojištění vývozních úvěrů s dobou splatnosti 180 dnů nebo kratší, které nebudou v souladu s pravidly, která budou dohodnuta. Tato pravidla budou upravovat mimo jiné placení úroků, minimální úrokové sazby, požadavky na minimální pojistné a další záležitosti, které mohou představovat subvence nebo jinak narušovat obchod.
<
Praktiky vývozních státních obchodních podniků narušující obchod, včetně zrušení vývozních subvencí poskytovaných těmto podnikům či jimi poskytovaných, vládního financování a kompenzace ztrát. Otázka budoucího využívání výhod monopolu bude předmětem dalšího jednání. 26
<
Poskytování potravinové pomoci, které nebude v souladu s účinnými pravidly, která budou dohodnuta. Cílem těchto pravidel bude zajistit, že se potravinové pomoci nebude zneužívat ke zbavování se přebytků. Předmětem vyjednávání bude úloha mezinárodních organizací při poskytování potravinové pomoci členy, včetně souvisejících humanitárních a rozvojových otázek. Projednáno bude také zcela bezplatné poskytování potravinové pomoci.
19. Pro odstavec 18 budou vyjednána účinná kontrolní opatření. Tato opatření, v souladu s běžnou praxí WTO, budou podléhat obchodnímu tajemství. Provádění 20. Závazky a pravidla v odstavci 18 budou prováděny podle časového rozvrhu a modalit, které budou dohodnuty. Závazky budou prováděny postupně v ročních krocích. Jejich postupné provádění zohlední potřebu koherence s postupem vnitřních reforem členů. 21. Jednání o jednotlivých prvcích odstavce 18 a jejich provádění zajistí ekvivalentní a souběžné závazky členů. Zvláštní a rozdílné zacházení 22. Rozvojové země budou mít delší prováděcí období pro postupné zrušení všech forem vývozních subvencí. 23. Rozvojové země budou moci i nadále využívat zvláštního a rozdílného zacházení podle ustanovení článku 9.4 Dohody o zemědělství WTO po rozumné období, které bude dojednáno, a to tak dlouho, než dojde ke zrušení všech forem vývozních subvencí a bude dokončeno provádění všech výše popsaných pravidel. 24. Účastníci zajistí, že pravidla pro vývozní úvěry, záruky vývozních úvěrů a pojistné programy, které budou dojednány, vytvoří vhodná opatření pro rozdílné zacházení ve prospěch nejméně rozvinutých zemí a rozvojových zemí - čistých dovozců potravin, jak je stanoveno v odstavci 4 Rozhodnutí o opatřeních, týkajících se možných negativních účinků reformního programu na nejméně rozvinuté země a rozvojové 27
země - čisté dovozce potravin. Přísnější požadavky na monitorování všech nových pravidel a dohled nad jejich dodržováním, jak je nastíněno v odstavci 48, budou mít v tomto ohledu zásadní důležitost. Opatření, která budou v tomto směru přijata, nesmí podkopat závazky přijaté členy podle požadavků v odstavci 18 výše. 25. Zvláštní ohled, pokud jde o zachování monopolního postavení, bude brán na státní obchodní podniky v rozvojových členských zemích, které mají zvláštní privilegia za účelem zachování cenové stability pro domácí spotřebitele a zajištění potravinového zabezpečení. Zvláštní okolnosti 26. Ve výjimečných případech, které nemohou být odpovídajícím způsobem řešeny potravinovou pomocí, obchodními vývozními úvěry nebo zvýhodněným financováním mezinárodními organizacemi, mohou být členy odsouhlaseny jednorázové (ad hoc) dočasné dohody o financování vývozu do rozvojových zemí. Takové dohody nesmí ohrožovat plnění závazků přijatých členy, jak je uvedeno v odstavci 18 výše, a budou vycházet z kritérií a konzultačních procedur, které pro tento případ budou stanoveny. PŘÍSTUP NA TRH 27. Ministerská deklarace z Doha požaduje zásadní zlepšení přístupu na trh. Členové také odsouhlasili, že zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové členské země bude nedílnou součástí všech bodů na pořadu jednání. Jednotný přístup: pásmový vzorec 28. Aby se zajistilo, že jednotný přístup k rozvojovým i rozvinutým zemím splní všechny cíle mandátu z Doha, snížení cel bude provedeno pomocí pásmového vzorce, který zohledňuje rozdílnou strukturu jejich celních sazebníků. 29. Aby se zajistilo, že takový vzorec povede k podstatnému navýšení obchodu, budou se následující jednání o něm řídit těmito zásadami: 28
<
Snížení cel se bude provádět z vázaných celních sazeb. Konečným výsledkem jednání bude podstatné celkové snížení cel.
<
Na snižování cel se budou podílet všichni členové (s výjimkou nejméně rozvinutých zemí). Účinná opatření zvláštního a rozdílného zacházení pro rozvojové země budou nedílnou součástí všech bodů.
<
Progresivity snižování cel bude dosaženo výrazně vyšším snížením vyšších cel a úlevami pro citlivé výrobky. U všech výrobků bude dosaženo podstatných zlepšení v přístupu na trh.
30. Počet pásem, prahy vymezující pásma a způsob snižování cel v každém pásmu jsou předmětem vyjednávání. Úloha celních stropů v pásmovém vzorci s odlišným zacházením pro citlivé výrobky bude dále posouzena. Citlivé výrobky Výběr 31. Aniž by členské země WTO ohrozily celkový cíl pásmového vzorce, mohou určit přiměřený počet položek celního sazebníku, s nimiž bude zacházeno jako s citlivými, přičemž budou brány v úvahu stávající závazky pro tyto výrobky. Přiměřený počet těchto položek bude dojednán. Zacházení 32. Pro každý výrobek bude požadováno podstatné zlepšení přístupu na trh. 33. Podstatné zlepšení přístupu na trh bude dosaženo spojením závazků ke smluvním celním kvótám a snížením cel pro každý výrobek. Ovšem vyváženosti těchto jednání bude dosaženo, pouze když konečný dojednaný výsledek bude také odrážet citlivost daného výrobku. 34. Navýšení smluvní celní kvóty bude požadováno pro každý citlivý výrobek. Základ pro takové navýšení bude stanoven s ohledem na logická a spravedlivá kritéria, která budou vypracována při vyjednávání. 29
Aby nebyl ohrožen cíl pásmového přístupu pro všechny takové výrobky, rozšíření celních smluvních kvót bude provedeno podle zvláštních pravidel beroucích v úvahu odchylku od vzorce. Tato pravidla budou vyjednána. Další body 35. Mezi ostatní body poskytující pružnost požadovanou k dosažení konečného vyváženého výsledku patří snížení nebo zrušení vnitřních cel v kvótách a účinné zlepšení správy stávajících smluvních celních kvót, aby se umožnilo členům a zejména pak rozvojovým členským zemím plně využívat možností přístupu na trh, vytvořených smluvními celními kvótami. 36. Navyšování cel se zvyšujícím se zpracováním suroviny bude ošetřeno vzorcem, který bude dojednán. 37. Otázka zjednodušení cel zůstává předmětem jednání. 38. Otázka zvláštních ochranných opatření (SSG) zůstává předmětem jednání. Zvláštní a rozdílné zacházení 39. S ohledem na potřebu rozvojových zemí zajistit životaschopnost a rozvoj venkova a zabezpečení potravinami, bude zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové země nedílnou součástí všech bodů vyjednávání, včetně vzorce pro snížení cel, počtu citlivých výrobků a zacházení s nimi, navyšování smluvních celních kvót a prováděcího období. 40. Proporcionality bude dosaženo nižším požadavkem na snížení cel nebo nižším požadavkem na navýšení smluvních celních kvót pro rozvojové země. 41. Na základě kritérií vztahujících se k potravinovému zabezpečení, zajištění životaschopnosti venkova a potřebě rozvoje venkova si rozvojové země budou moci určit přiměřený počet výrobků jako zvláštní výrobky. Tyto výrobky budou mít nárok na větší úlevy v zacházení. Kritéria pro výběr těchto výrobků a zacházení s nimi budou dále upřesně30
na v průběhu vyjednávání a budou uznávat zásadní význam zvláštních výrobků pro rozvojové země. 42. Bude zaveden zvláštní ochranný mechanismus (SSM), který budou moci využívat rozvojové členské země. 43. Plná realizace dlouhodobého závazku dosáhnout úplné liberalizace obchodu tropickými zemědělskými výrobky a výrobky majícími obzvláštní význam pro diverzifikaci výroby a odklon od pěstování nezákonných narkotických plodin je již dlouho očekávána a bude účinně řešena v rámci jednání o přístupu na trh. 44. Význam dlouhodobých zvýhodnění je plně uznáván. Otázka poklesu zvýhodnění bude ošetřena. Pro další úvahy v tomto směru bude využit odstavec 16 a další příslušná ustanovení přílohy 1 materiálu TN/AG/W/1/Rev. 1. NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ ZEMĚ 45. Od nejméně rozvinutých zemí, které budou mít úplný přístup ke všem opatřením výše zmíněného zvláštního a rozdílného zacházení, nebudou požadovány závazky na snížení. Rozvinuté členské země a rozvojové členské země, které tak mohou učinit, by měly poskytnout výrobkům pocházejícím z nejméně rozvinutých zemí bezcelní a množstevně neomezený přístup na svůj trh. 46. Jednání o otázce bavlna v rámci všech třech pilířů budou odrážet zásadní význam tohoto sektoru pro některé nejméně rozvinuté členské země a měla by urychleně přinést požadované výsledky. NOVĚ PŘISTOUPIVŠÍ ČLENOVÉ 47. Specifické zájmy nově přistoupivších zemí budou účinně ošetřeny zvláštními úlevami.
31
MONITOROVÁNÍ A DOHLED 48. Článek 18 Dohody o zemědělství WTO bude doplněn s cílem zpřísnit požadavky na monitorování tak, aby byla účinně zajištěna úplná transparentnost, včetně včasných a úplných hlášení s ohledem na závazky v oblasti přístupu na trh, domácích podpor a vývozní soutěže. Specifické zájmy rozvojových zemí v této oblasti budou projednávány. OSTATNÍ OTÁZKY 49. Otázky, které jsou předmětem zájmu, avšak dosud nebyly vyřešeny: sektorové iniciativy, rozdílné vývozní daně a zeměpisná označení. 50. Pravidla pro zákazy a omezení vývozu v článku 12.1 Dohody o zemědělství WTO budou zpřísněna.
32
ISBN: 80-7084-361-6
Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 811 111, fax: 224 810 478 e-mail:
[email protected], http://www.mze.cz
