Marketingové řízení zahraničního obchodu
Mezistátní organizace WTO Světová banka
Mezistátní organizace obecně Představují institucionalizovanou formu spolupráce v nejrůznějších
oblastech. Jsou zřizovány proto, aby zajišťovaly a reprezentovaly zájmy dvou typů sociálních skupin : Států – vznikají na bázi mezivládních dohod. Nestátních, nevládních institucí – vznikají dohodou společenských
organizací. Rok
Mezivládní organizace
Nevládní organizace
1909
37
176
1956
132
973
1960
154
1255
1968
229
1899
1977
252
2502
1981
337
4265
1990
293
4646
1995
266
5121
2001
232
6398
2007
244
7432
Členění mezinárodních organizací Podle typu členství Mezinárodní vládní (členy jsou vlády států)
Mezinárodní měnový fond, Konfederace spojených národů pro průmyslový rozvoj…. Mezinárodní nevládní - (členy nestátní aktéři)
Červený půlměsíc, Greenpeace, Mezinárodní olympijský výbor, Lékaři bez hranic … •
Podle rozsahu členství
S celosvětovým působením, s nelimitovaným členstvím – členy jsou subjekty bez
geografického omezení – OSN, WTO… S regionálním působením – členská základna z aktérů určitého geografického působení
– EU, Organizace africké jednoty, Organizace amerických států •
Podle cíle a oblasti působení
Organizace univerzální (všeobecné), zaměřují se na širokou škálu zájmů a činností –
OSN Zaměření do určité oblasti – politické Rada Evropy, bezpečnostní Organizace
severoatlantického paktu, sociální Mezinárodní organizace práce, věda a výzkum,
Klasifikace mezistátních organizací Mnoho cílů
Jeden cíl
globální
OSN
Světová zdravotnická organizace
regionální
Evropská unie Organizace amerických států Liga arabských zemí
Nordická rada – konzultativní uskupení Dánska, Finska, Islanu, Norska, Švédska – zabývá se společnými hospodářskými, sociálními a právními otázkami Mezistátní organizace vznikají tehdy, když „jeregionu několik národních států spojeno
dohromady strukturálně“ – r. 1648, byl systém národních států „oficiálně posvěcen vestfálským mírem“ – do té doby pouze říše, městské státy, svobodná města, dynastické státy a papežský stolec. soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a Osmdesátiletou válku, které byly uzavřeny Svatou říší římskou (císař Ferdinand III. a další německá kníţata), Španělskem, Francií ( Ludvík XIV. a kardinál Jules Mazarin), zástupci Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem. První jednání byla započata uţ na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko – geografický mezník.
Role, funkce a význam mezinárodních organizací -
role vyjednávacího fóra (arény) - prostor, kde se členové setkávají, aby formulovali témata společného zájmu, diskutovali, vyjednávali, přijímali rozhodnutí nebo plánovali společné akce. Aréna není jenom prostorem pro spolupráci, ale i při řešení vzájemných konfliktů.
Financial Action Task Force on Money Laundering – Finanční akční výbor proti praní peněz je mezinárodní organizace, mající celosvětový vliv při hodnocení zemí a teritorií v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. FATF byl založen v roce 1989. V roce 1990 vydal tzv. Čtyřicet doporučení, které byly v roce 2003 revidovány.. Jednou z významných aktivit FATF je vydávání Seznamu nespolupracujících zemí a teritorií. Po tragických událostech v září 2001 vydal FATF dalších osm Speciálních doporučení, týkajících se boje proti financování terorismu., které byly v únoru 2005 doplněny o doporučení deváté. Česká republika (stejně jako ostatní nové členské státy Evropské unie) není dosud členskou zemí FATF, přičemž zájem o členství v této organizaci projevila v roce 1998. V nedávné době se členskými zeměmi staly Rusko a Indie, oslovena byla Čína. FATF je mezivládní organizace, která stanovuje standardy a rozpracovává a propaguje zásady politiky boje proti praní peněz a financování terorismu. V současnosti má 33 členů, a to 31 států a 2 mezinárodní organizace, a více neţ 20 pozorovatelů. V
Role, funkce a význam mezinárodních organizací -
Agregační a artikulační funkce - v mezinárodním systému neexistuje nadřazená organizace, která by definovala obecně přijatelné hodnoty – pokud se všichni členové dohodnou, stává se touto nadřazenou autoritou sama organizace. Mezinárodní organizace, které jsou zaloţeny na hlasování jeden stát – jeden hlas zvýhodňují malé a nerozvinuté státy.
Příkladem agregace společných zájmů rozvojových zemí v rámci OSN bylo vytvoření skupiny G-77 - je volná koalice, jejímž posláním je podpořit kolektivní ekonomické zájmy svých členů a zvýšit jejich vyjednávací schopnost při OSN. Zakládajícími členy bylo 77 států, ale od doby svého založení se organizace rozrostla na 130 členů. Uskupení bylo založeno 15. června 1964 vyhlášením "Společné deklarace sedmdesáti sedmi zemí" na Konferenci OSN o obchodu a rozvoji . První důležité setkání se konalo v roce 1967 v Alžírsku. Přijetím Alžírské charty byl položen základ pro stálé institucionální struktury.
Role, funkce a význam mezinárodních organizací -
Stanoví agendu – definuje témata, jimiţ se budou zabývat zasedání jejich orgánů. Moho být sdruţována témata, která by samostatně nemohla uspět, či témata, která mají širokou podporu nejrůznějších států.
-
Program OSN pro životní prostředí (United Nationals Environment Programme, UNEP) – pomohl jako ústřední koordinační místo všech ekologických aktivit vládních i nevládních subjektů činných v rámci i mimo systém OSN artikulovat celosvětová ekologická témata a přesvědčit mnohé představitele států o nezbytnosti systémového řešení problémů životního prostředí.
K úkolům UNEP patří zjišťování možných rizik ohrožujících životní prostředí, prevence jeho poškozování a financování projektů na jeho ochranu. Mezi jednotlivými členskými státy iniciuje a koordinuje akce na ochranu životního prostředí. Výkonným ředitelem UNEP je od roku 2006 Achim Steiner,
Role, funkce a význam mezinárodních organizací -
Tvoří normy – závazné rámce chování v mezinárodním systému. Příkladem je WTO - 60 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3 deklarace - pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s nezemědělským zbožím (dohoda GATT 1994), se zemědělským zbožím (Dohoda o zemědělství), se službami (Všeobecná dohoda o obchodu se službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dalšími typy dohod jsou texty zabývající se možnostmi přijetí ochranných opatření, stanovením pravidel obchodu, prověrek obchodní politiky, řešení sporů a řady dalších oblastí.
-
Získávání a distribuce informací – informace zprostředkovávají členské státy, informace získané vlastními silami na bázi monitorování určitého jevu. Povinné šíření informací se opírá o ustavující dokumenty. Distribuce informací (politické, ekonomické, technologické …) zvyšuje jejich důvěryhodnost, sniţuje náklady členů na jejich získávání. Příkladem distribuce standardizovaných informací je Standardní klasifikace mezinárodního obchodu SITC (přijatá bruselskými institucemi i Všeobecnou dohodou o clech a obchodu GATT)
Role, funkce a význam mezinárodních organizací Preventivní diplomacie – včasná identifikace potenciálního konfliktu a jeho prevenci
navazováním kulturních a vědeckých kontaktů, podporou ekonomického rozvoje a spolupráce, diplomatickým vyjednáváním, zbrojními embargy, sankcemi, rozhodčím řízením apod. Nejčastěji se na preventivní diplomacii podílí OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě atd.) Stanovení principů, norem, pravidel, rozhodovacích procesů umoţňuje všem
účastníkům jednat organizovaně v rámci určité dohody. Režimy poskytují měřítko k posuzování správného a chybného chování v mezinárodním styku. Obecně jsou cestou k zajištění míru a prosperity, východiskem pro řešení
globálních problémů, které nejsou schopny řešit jednotlivé státy samostatně.
Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT První počátky mezinárodního obchodu můţeme vystopovat daleko do historie,
nicméně první skutečně úspěšné a „globálně― účinné snahy se objevily po druhé světové válce a jsou spojeny s Mezinárodní dohodou o clech a obchodu, neboli GATT. V roce 1945 vznikla Organizace spojených národů. V roce 1946 přijal její
podřízený orgán, Hospodářský a sociální výbor, rezoluci o návrhu charty Mezinárodní obchodní organizace. Zatímco se konala jednání o chartě ITO, dohodla se skupina zemí na potřebě okamţitého sníţení cel. USA převzaly iniciativu při přípravě dokumentu o Všeobecné dohodě o clech a obchodu. Následné diskuze mezi 23 státy na setkání v Ţenevě daly vzniknout soustavě vzájemných sníţení cel, která byla kodifikována jako GATT. Dohoda měla být krokem na cestě k zaloţení ITO. ITO ale nakonec nikdy nevznikla. Havanská konference 1947-48 sice ustavila
chartu ITO, ale rozpory mezi USA a Británií o rozsahu pravomoci navrhované ITO vůči jednotlivým vládám znemoţnily její ratifikaci.
Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT
GATT byla mnohostrannou dohodou, nikoli organizací, která by vyţadovala od smluvních stran dodrţování určitých mezinárodních obchodních pravidel. GATT, která měla původně fungovat pod záštitou ITO, se nakonec stala hlavním fórem pro mezinárodní obchodní jednání. Sekretariát v Ţenevě se stal stálým orgánem spravujícím GATT.
Cílem GATT bylo sníţit míru ochranných obchodních opatření a zajistit poctivé a rovné obchodní dohody mezi státy.
Mezinárodní dohoda o clech a obchodu byla podepsána jiţ v roce 1947 za účelem dohledu a usnadňování mezinárodního obchodu. V počátcích k dohodě přistoupilo 23 zemí, včetně Československé republiky, a v průběhu času se připojila řada dalších států, v roce 1994 počet signatářských států dosáhl čísla 128.
Nejvýznamnější dohodou byl podpis tzv. Marakéšského protokolu, neboli zakládající smlouvy Mezinárodní obchodní organizace (WTO). V tomto případě šlo skutečně o vznik mezinárodní organizace, která má své orgány, jednací řád, zaměstnance, rozpočet, nikoliv o pouhé smluvní provizorium, kterým se na téměř půlstoletí stala dohoda GATT.
WTO – zřízení Dohoda o ţřízení Světové obchodní oraganizace, podepsána 15.dubna 1994 v marockém
Marrákeši vstoupila v platnost k 1.1.1995.Sídlem Světové obchodní organizace se stala Ţeneva. Hned v den podpisu smlouvy se z potencionálních 152 států a území 76 stalo členy WTO a dalších zhruba 50 se nacházelo na různých stupních vnitrostátní ratifikační procedury a ostatní státy sjednávaly podmínky přijetí. Vlastní dohoda WTO se sestává z úvodu a 16 článků a dále z příloh. Česká republika
podepsala Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace 15. dubna 1994 v Marrakeši. Tato Dohoda byla následně projednána Parlamentem České republiky, ratifikována prezidentem republiky a publikována ve Sbírce zákonů č. 191/1995 . Postupně do této celosvětové obchodní organizace vstupovaly další státy a v současnosti
má WTO 153 členů; 26 států (stav k prosinci 2011) o členství jedná a 4 státy (Ruská federace, Černá Hora, Vanuatu a Samoa) úspěšně ukončily v roce 2011 přístupová jednání a plnými členy WTO se stanou v roce 2012 (v závislosti na dokončení domácí ratifikace příslušných přístupových dokumentů). WTO je mezivládní organizace. Členy nemusí být vţdy státy, ale jednotná celní území (tedy celní unie nebo přímo celní území).
Jak členství Ruska ve WTO prospěje EU ? Investorům a vývozcům z EU se otevřou nové moţnosti na ruském trhu. Sníţí se ruská
dovozní cla a pro vývozní cla na určité suroviny bude platit strop. Přistoupením k WTO se zlepší celkové obchodní a investiční klima. Rusko přijme
mezinárodní normy pro výrobky a pravidla WTO v mnoha oblastech, mezi něţ patří celní postupy, udílení licencí a duševní vlastnictví. Díky přistoupení a zajištění hospodářských reforem bude ruské hospodářství
transparentnější a předvídatelnější. Z toho vyplyne silná pobídka pro zahraniční společnosti, aby posílily své investice do všech odvětví ruského hospodářství. Přínos vstupu Ruska do WTO se pro Evropskou unii odhaduje na 3 900 milionů EUR.
Rusko je třetím největším obchodním partnerem EU po Spojených státech a Číně, v
roce 2010 zaujímal obchod s touto zemí podíl ve výši 8,6 %. EU je největším obchodním partnerem pro Rusko a v roce 2010 tento obchod činil 45,8
%. V roce 2010 dosáhl celkový obchod s Ruskem 224 miliard EUR, zatímco v roce 2009 to bylo 183 miliard EUR. Dovoz z Ruska se v roce 2010 zvýšil o 31,4 %, vývoz z EU do této země se zvýšil o 38,2 %. EU je v Rusku zdaleka nevýznamnějším investorem. Odhaduje se, ţe z EU pochází
více neţ 75 % objemu investic
WTO – cíle a funkce Zvýšení ţivotní úrovně, dosaţení plné zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úroveň
reálného důchodu a efektivní poptávky a na zvýšení výrobky a obchodu se zboţím a se sluţbami, coţ umoţní optimální vyuţití světových zdrojů v souladu s cílem trvalého rozvoje. Prostředkem k dosaţení je sjednání mnohostranně závazných pravidel mezinárodní
obchodu, jeho liberalizace (odstraňování překáţek), zajištění transparentnosti a stabilnosti obchodu mezi členy WTO. Organizace je místem pro obchodní vyjednávání mezi členy, řešení sporů vyplývajících z obchodu a konfliktních zájmů v rámci organizace Hlavním cílem všech přijatých pravidel a smluv, kterými se musí účastníci smlouvy
řídit při vzájemném obchodu, je zjednodušení přístupu na národní trhy a liberalizace obchodní politiky. Uznává se nutnost vyvíjet úsilí, aby se rozvojové země podílely na růstu
mezinárodního obchodu.Mezi nové prvky patří myšlenka trvalého rozvoje, ochrana ţivotního prostředí i další
Struktura WTO Struktura WTO je kromě zastřešující Dohody o ustavení WTO, postavena na obsahu Dohod, tvořících tzv. tři pilíře WTO a dále na dvou horizontálních aktivitách WTO. -
Dohoda GATT pokrývající oblast obchodu s nezemědělským a zemědělským zboţím,
-
Dohoda GATS pokrývající oblast obchodu se sluţbami
-
Dohoda TRIPS pokrývající otázky práv duševního vlastnictví.
K horizontálním aktivitám, doplňujícím základní rámec, na kterém fungují hlavní principy WTO, patří -
Ujednání o řešení sporů
-
Mechanismus přezkumu obchodních politik členů WTO.
Dalšími typy dohod jsou texty zabývající se moţnostmi přijetí ochranných opatření, stanovením pravidel obchodu, prověrek obchodní politiky, řešení sporů a řady dalších oblastí.
Struktura WTO
Zvláštní dohody napojující se na dohodu GATT (seznam) I a GATS (seznam II ) Seznam I.
Dohoda o zemědělství
Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření Dohoda o textilu a ošacení Dohoda o technických překáţkách obchodu Dohoda o obchodních aspektech investičního opatření Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994
Dohoda o kontrole před odesláním Dohoda o pravidlech o původu Dohoda o dovozním licenčním řízení Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních Dohoda o ochranných opatřeních
Zvláštní dohody napojující se na dohodu GATT (seznam) I a GATS (seznam II ) Seznam II.
Příloha o pohybu osob,dodávajících sluţby podle dohody
Příloha o sluţbách v letecké přepravě Příloha o finančních sluţbách Druhá příloha o finančních sluţbách Příloha o jednáních o námořních dopravních sluţbách Příloha o telekomunikacích
Příloha o jednáních o základních telekomunikacích
Vícestranné obchodní dohody (V průběhu Tokijského kola ) - tyto dohody mají svoji samostatnou členskou základnu
Dohoda o obchodu s civilními letadly
Dohoda o vládních zakázkách Mezinárodní dohoda o obchodu s mléčnými výrobky Mezinárodní dohoda o obchodu s hovězím masem
Orgány WTO nejvyšším orgánem WTO je Konference ministrů, scházející se jednou za dva
roky. Rozhoduje o jakýchkoli otázkách týkajících se mnohostranných obchodních dohod; v období mezi konferencemi řídí WTO Generální rada, která se skládá z přestavitelů jednotlivých členských zemí. Má v zásadě stejné pravomoci jako Konference ministrů; jednotlivými oblastmi obchodu se zabývají pracovní orgány, jako jsou např. Rada pro obchod se zboţím, Rada pro obchod se sluţbami, Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. Výkonnými orgány jsou jednotlivé výbory a pracovní skupiny, které se zabývají jednotlivými specializovanými součástmi obchodu (např. výbory pro zemědělství, pro přístup na trh, sanitární a fytosanitární opatření, technické překáţky obchodu, subvence a vyrovnávací opatření, antidumping, celní hodnocení, pravidla původu zboţí, licence, investiční opatření a ochranná opatření, pro obchod a rozvoj a další); sekretariát WTO poskytuje administrativní a technické zázemí uvedeným orgánům. V čele sekretariátu stojí generální ředitel WTO, volený členy na 4 roky. V současné době vykonává tuto funkci francouzský zástupce Pascal Lamy (bývalý komisař EU pro obchod
Ministerské konference WTO Datum konání
Místo konání
9.-13. prosince 1996
Singapur
18. – 20. května 1998
Ţeneva
30.11. – 3.12.1999
Seattle
9. – 13. listopadu 2001
Dohá
10. – 14. září 2003
Cancún
13. – 18. prosince 2005
Hongkong
V roce 2007 se nekonala
V důsledku zablokování pokroku katarského kola vůči sporům mezi USA a EU a rozvojovými zeměmi
30.11. – 2.12. 2009 jednalo se o výměnu názorů na budoucí směřování WTO a Ţeneva vyslovení politické podpory dalšímu vyjednávání, zejména v oblasti Rozvojového programu z Dohá (DDA). Na plenárním zasedání vystoupil i vedoucí delegace České republiky, který mimo jiné navrhl vytvoření „exit strategie“,
Ministerské konference Singapur 1996 - Zabývala se problémy marginalizace, úlohou WTO, regionálními
dohodami, přístupy dalších členů, prováděním dohod a ujednání WTO, obchodem s textilem a rozvojovými aspekty. Otevřela nová, později tzv. singapurská témata: vztah obchodu a investic, obchodu a hospodářské soutěţe, usnadňování obchodu a veřejné zakázky. Odsouhlasila uzavření Dohody o obchodu s informačními technologiemi a rozšíření poloţek bezcelně obchodovaných léčiv. Ženeva 1998 - Byla spojena s oslavami 50. výročí zaloţení GATT, potvrdila cíle, závazky
a rozsah další práce WTO. Rozhodla o zahájení přípravného procesu vedoucího k budoucím mnohostranným jednáním. Zvláštní deklarace se týkala elektronického obchodu. Seattle 1999 - Očekávalo se zahájení nového kola mnohostranných obchodních jednání v
souladu s náplní negociačních oblastí stanovenou 1. konferencí. Konference skončila neúspěšně, nebyla přijata ţádná deklarace ministrů, nebylo tedy ani zahájeno nové kolo jednání.
Ministerské konference Dohá 2001 - V mezidobí se podařilo překonat rozpory mezi členy, takţe bylo moţno
přijmout tzv. Rozvojovou agendu z Dohá, která byla programem jednání do 1. 1. 2005. Program jednání prakticky ve všech oblastech činnosti WTO je výrazně doplněn prvky, které by umoţnily prohloubit integraci rozvojových a nejméně rozvinutých členů do světového obchodu a ekonomiky. Cancún 2003 - Měla zhodnotit dosavadní jednání a přijmout rozhodnutí k jejich
dokončení. Nepodařilo se dosáhnout konsensu o dalším pokračování mnohostranných jednání a konference přijala pouze prohlášení o pokračování prací v duchu dokumentů přijatých v Dohá. Hongkong 2005 - Očekávalo se přijetí modalit pro dokončení jednání o Rozvojové
agendě z Dohá. Vzhledem k tomu, ţe před jednáním nebylo dosaţeno shody mezi členskými státy, byly sníţeny ambice. Výsledkem je přijetí Deklarace ministrů, která popisuje dosaţené výsledky a průběţný stav jednání a obsahuje některé částečné kroky vpřed. Největšího úspěchu bylo dosaţeno v oblasti pomoci a zvláštního zacházení pro rozvojové a nejméně rozvinuté země. Deklarace umoţňuje pokračovat v kole mnohostranných jednání na dříve přijatých zásadách.
VIII. Ministerská koference WTO - Ženeva hlavní výsledky Konference : -
sjednání revidované Dohody WTO o vládních zakázkách a rozšíření členské základy organizace o čtyři nové členy — Rusko, Černou Horu, Samou a Vanuatu.
-
Přínosy liberalizace trhů s veřejnými zakázkami 42 členů Dohody jsou vyčísleny na 80 — 100 miliard USD ročně. Podnikatelské subjekty členů se nyní mohou těšit na přístup k zakázkám řady dalších subjektů a dále také na zpřístupnění zakázek v nových ekonomických sektorech.
-
Přistoupení čtyř nových zemí do WTO znamená, ţe mnohostranná pravidla obchodu budou nyní aplikována jiţ na 97% světového obchodu. S ohledem na postavení ekonomické velmoci se vcelku pochopitelně největší pozornost soustředí na Rusko ekonomické přínosy vstupu Ruské federace představují pro Rusko samotné odhadem 2 miliardy USD, pro Evropskou unii přibliţně 3,8 miliardy EUR.
- schváleno sedm rozhodnutí, z nichţ pět je ve prospěch rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a jsou tak faktickým příkladem naplňování rozvojové dimenze jednání ve WTO. Za zmínku stojí zejména prodlouţení moratoria na proclívání elektronického obchodu, jehoţ cílem je zabránění moţným snahám zavést celní sazby na elektronické zásilky (electronic transmissions).
VIII. Ministerská koference WTO - Ženeva - téma protekcionismu — nebezpečí, které přetrvává v souvislosti s globální finanční a ekonomickou krizí. Ačkoli prakticky všichni účastníci potvrdili význam mnohostranného obchodního systému, na protekcionismus nahlíţí různým způsobem. Česká republika se s dalšími 43 členy principiálně shodla, že nebudou zavádět nové překážky obchodu a že přijmou kroky směřující k odstranění již existujících opatření. - posouzení současného stavu mnohostranných obchodních jednání, tzv. Rozvojové agendy z Dohá. Přes potvrzení mandátu a vyjednávacích principů členové nebyli schopni dohodnout se ani na dalším harmonogramu jednání, coţ povaţujeme z hlediska výsledků jednání za nenaplněné ambice. Česká republika je přesvědčena o nezastupitelné funkci mnohostranného obchodního systému jakoţto jednoho ze základních pilířů globálního obchodu. Podporuje proto posílení jeho důvěryhodnosti, které je dosaţitelné jednak zlepšením stávajících pravidel, jednak reakcí na výzvy současného vývoje světového obchodu. ČR je rovněţ zastáncem liberální obchodní politiky, a proto na Konferenci vyjádřila zájem o brzké obnovení jednání o uvolňování obchodu. Řešením zablokované situace můţe být přijetí dílčích výsledků v oblastech, kde jsou jednání v pokročilé fázi, ať jiţ se jedná o usnadňování obchodu nebo odstraňování netarifních překáţek obchodu.
Klíčové funkce WTO Funkce WTO jsou uvedeny v článku III. Dohody o zřízení WTO. Krátce je lze vymezit takto : • Zajištění realizace Dohody, mnohostranných dohod a vícestranných
dohod a cílů v nich obsaţených. • Poskytnutí prostoru pro jednání o otázkách pokrytých výše uvedenými
dohodami a pro jednání o dalších otázkách týkajících se mnohostranných obchodních vztahů. • Provádění dohody o řešení sporů. • Spravování mechanismu přezkoumavání obchodní politiky. • Spolupráce s MMF a Světovou bankou tam, kde je to nutné pro rozvoj
světové hospodářské politiky.
Základní principy jednání ve WTO zásadou pro rozhodování všech pracovních orgánů je konsensus, tedy
jednomyslné přijetí řešení všemi členy; Odstranění diskriminace, respektive zavedení nediskriminace v mezinárodním obchodě mezi obchodními partnery. K tomuto má přispět udělení reţimu nejvyšších výhod a reţimu národní parity. Volnější obchodování zajištěné odstraněním bariér pomocí jednání.Tyto překáţky jsou různého druhu, zahrnují cla, zákazy dovozu či vývozu,kvoty atd.(WTO předpokládá další odbourávání překáţek, přičemţ rozvojovým zemím je dána delší perioda k přizpůsobení.Např. v GATT byla obsaţena tato regulace v článku XI – Všeobecné odstranění kvantitativních omezení. Předvídatelnost obchodního systému,předvídatelnost bariér, které mohou existovat.Jedná se spíše o to, jaký typ překáţky můţe obchodník či investor očekávat.
Do obchodního systému má být vneseno více prvků soutěže a to při odstranění praktik typu exportní podpory či dumpingu. Původní článek VI GATT upravující otázku dumpingu byl doplněn Dohodou o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994.
Základní principy jednání ve WTO Obchodní systém by měl být příznivější pro rozvojové země. Tlak rozvojových
zemí byl nejvýraznější v 60. letech a přinesl se sebou myšlenku preferenčních reţimů ve vztahu zemí rozvinutých a zemí rozvojových. Celé úsilí vyvrcholilo v roce 1964, kdy byla přijata část IV GATT, která se týká obchodu a rozvoje.Nejvýznamnějším počinem bylo zakotvení zásady reciprocity(viz článek XXXVI, odstavec 8),tzn. ujednání,dle kterého rozvinuté státy neočekávají za závazky,které v rozsahu dohody přijmou, reciprocitu.Z dalších výhod pro rozvojové země lze uvést zvláštní doby pro plnění závazků,umoţnění lepšího přístupu na trh.
Režim nejvyšších výhod ve WTO Na rozdíl od reţimů například ve dvoustranných smlouvách je pro doloţku nejvyšších výhod v systému GATT charakteristické : Je udělována v multilaterálním systému, tzn. Pokud si dvě strany udělí výhody vyšší, neţ jsou uvedeny v koncesních listinách, vztahují se tyto na všechny zúčastněné strany. Je udělována nepodmíněně, tzn. ţe výhody poskytnuté jedné zemi musí být druhé poskytnuty bez jakékoli podmínky. Není omezena jen na cla, ale zasahuje i další výhody, přednosti , výsady a osvobození. Institucionalizace doloţky ve smyslu, ţe jednotlivé sloţky GATT jsou povinny dohlíţet na aplikaci tohoto reţimu.
Národní režim Doloţka nejvyšších výhod je doplněna pro zabezpečení principu nediskriminace doloţkou národní parity. Smyslem této poloţky je zabezpečit nejméně národní zacházení pro dováţené zboţí bez rozdílu původu, jde o daně a vnitřní předpisy (viz článek III). Totéţ se týká vztahu zahraničních dováţených sluţeb a tuzemských sluţeb, zahraničních a domácích obchodních známek, copyrightu a patentů (článek 3 TRIPS). Toto rovné zacházení se týká okamţiku po vstupu výrobků, sluţby či práva duševního vlastnictví na trh. WTO rozeznává rozvojové země podle kriterií členění USA. V současné době do této kategorie spadá 50 zemí a 30 z nich se jiţ stalo členy WTO. Uveďme si aspoň pár příkladů těchto zemí – Angola, Čad, Kongo, Haiti, Maledivi, Bali, Nepal atd. Dohody Světové obchodní organizace povaţují propojení mezi obchodem a rozvojem za velmi zásadní. Více neţ dvě třetiny členských států WTO jsou rozvojové země.
Česká republika ve WTO Československo bylo zakládajícím členem GATT a nikdy z organizace
nevystoupilo, i kdyţ se do r. 1989 aktivně nezapojovalo do její činnosti. Po rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku se oba státy staly členy GATT. Dohody a ujednání WTO jsou základním smluvním rámcem, v němţ realizujeme svou obchodní politiku, a to i po vstupu do Evropské unie.
Po 1. 5. 2005 se změnilo postavení ČR ve WTO. Nadále zůstává členským
státem, v souladu se zásadami společné obchodní politiky EU však přestala samostatně jednat a vystupovat. EU je z hlediska zásad WTO povaţována za celní unii, za EU vystupují ve WTO zástupci Evropské komise. Společné přístupy EU k jednání WTO jsou formulovány v Bruselu, příp. na koordinačních schůzkách v Ţenevě. Mandát pro EK pro jednání je schvalován Radou GAERC. Konkrétními otázkami se zabývá Výbor 133, COREPER a Rady GAERC (Rada pro všeobecné záleţitosti a vnější vztahy).
Výhody účasti v GATT Pouţívání výhod pramenících z doloţky nejvyšších výhod. Moţnost řešení obchodně politických sporů v rámci GATT. Moţnost získání materiálů a publikací vypracovaných sekretariátem. Moţnost účasti na školeních pořádaných v rámci GATT. Účast v prestiţním systému GATT. Nejvýznamnější z nich zůstala výhoda, plynoucí z nepodmíněné
mnohostranné doloţky nejvyšších výhod.Je málo pravděpodobné,ţe by řada smluvních stran byla z nejrůznějších důvodů ochotna s tehdejším Československem uzavřít obchodní smlouvu s doloţkou nejvyšších výhod.V případě některých významných partnerů jako byla Spolková republika Německo,to dlouho nebylo vůbec moţné proto,ţe mezi oběma zeměmi řadu let neexistovaly diplomatické styky.
Řešení DS WTO
Ţádný výčet úspěchů a aktivit WTO by nebyl úplný bez zmínky o systému řešení sporů
(tzn. Dispute Settlement; dále jen DS). Byl vytvořen členskými státy v rámci Uruguayského kola s přesvědčením, ţe vnese do obchodního systému WTO stabilitu a předvídatelnost, kterou postrádal předchozí systém GATT 1947. V platnost vstoupil 1. ledna 1995. Bez moţnosti DS by byl celý systém WTO bezcenný, stanovená pravidla by nebylo
moţné vymáhat. DS dává kaţdému z členských států WTO jistotu, ţe se bude moci v případě potřeby domáhat svých práv vyplývajících z dohod WTO. DS je zaloţen na zcela jasně definovaných pravidlech včetně harmonogramu, který
stanoví lhůty pro uzavření případu. Urovnáváním sporů je pověřen Orgán pro řešení sporů (Dispute Settlement Body — dále jen DSB). DSB má jako jediný pravomoc zřizovat skupiny odborníků, tzv. "panely", kteří případ posuzují. Nález v kaţdém posuzovaném případu a z něho vyplývající doporučení ("rozhodnutí" ve věci) činí panel a následně jej přijme (případně zamítne) DSB. DSB sleduje a vyhodnocuje realizaci nálezu a doporučení. Pokud daná země nesplní nález a doporučení, můţe DSB povolit přijetí protiopatření.
Budoucnost WTO Co chce WTO dosáhnout u zemědělského obchodu ? Téměř dvojnásobného snížení cel.Všichni členové WTO se dohodli, ţe do roku 2013 odbourají vývozní dotace a budou postihovat i jiné neférové podpory vývozu, toto stanovisko bylo ještě před deseti lety nemyslitelné. Více než dvojnásobného snížení domácích podpor.Evropská unie přistoupila na největší reformu své jednotné zemědělské politiky , je konec obrovským dotacím, které pokřivují trh, úsilí by mělo vyvinout také USA. Ostatní země na USA vyvíjely tlak, aby výrazněji sníţily zemědělské subvence. K tomu však byl Washington ochoten jen v případě, ţe EU nabídne hlubší sníţení zemědělských cel a hlavní rozvojové země prokáţou ochotu sníţit cla na průmyslové zboţí. Rozvojové země ale zase poţadovaly, aby se před jednáním o průmyslu vyřešila otázka zemědělství (začarovaný kruh).
Úplného zrušení přímých vývozních podpor.Pro zemědělské vývozce by se měly otevřít nové trhy, zejména kdyţ se přijme plán na sniţování cel, podobný vzorci navrhovanému skupinou G-20 (Brazílie, Argentina, Jihoafrická republika a další zemědělští vývozci.
Budoucnost WTO Renato Ruggiero, bývalý generální ředitel WTO: „Role WTO je jedním z nejvýznamnějších katalyzátorů pro spolupráci mezi
mezinárodními organizacemi jako OSN, Světová banka, MMF. Udělali jsme jiţ mnoho, ale spousta ještě zbývá Podle mého názoru jsou tři základní priority WTO:
Zlepšit situaci nejméně vyvinutých zemí. Navrhuji nejprve odstranit
všechny překáţky obchodu pro nejméně vyvinuté země. Stejně důleţité je poskytovat zdroje nejméně vyvinutým zemím v jejich reformě. Posílit centrální roli sporného vyrovnávacího (účetního) systému. Úspěch z katarského kola má krajní strategický význam pro budoucnost
mnohostranného obchodního systému a budoucnosti této instituce. WTO Trade Facilitation Symposium;dostupné na adrese http://www.wto.org
Historie a vznik Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj Konec druhé světové války vedl k úvahám o nové mezinárodní finanční architektuře,
která měla zabránit opakování krize a budoucím konfliktům. Po mnoha jednáních byla ve dnech 1. aţ 22. července 1944 na konferenci v Bretton-
Woods ve Spojených státech amerických uzavřena dohoda, na jejímţ základě vznikla Světová banka. Oficiální název byl Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (dále jen IBRD). Banka zahájila svou činnost v roce 1946, kdy měla 38 členů. Jejich počet se
v průběhu působení banky zvyšoval a v současné době jich má 186. Jejím původním úkolem byla obnova a rozvoj válkou zničených evropských zemí.
První úvěry ve výši 500 mil. USD poskytla Francii, Nizozemsku a Dánsku. Po přijetí Marshallova plánu, který se týkal obnovy Evropy, se IBRD postupně
zaměřovala na rozvojové a strukturální programy rozvojového světa. Přesto její pomoci v 50. a 60. letech vyuţilo Japonsko, Řecko, Finsko a Španělsko a v 80. letech i Portugalsko. Od 70. let poskytovala úvěry některým zemím střední a východní Evropy. V 90. letech se IBRD významně podílela na financování transformačního procesu
v bývalých centrálně plánovaných ekonomikách včetně tehdejšího Československa.
Úkoly IBRD poskytování dlouhodobých úvěrů, technické pomoci, podpora mezinárodního obchodu a
rozvoj soukromé zahraniční investiční činnosti. zvyšování ţivotní úrovně, produktivity, sniţování chudoby a zlepšení pracovních
podmínek v jednotlivých členských státech. Investice do lidského rozvoje Ochrana ţivotního prostředí Podpora soukromého sektoru Podpora ekonomických reforem Potírání korupce
Pomoc zemím postiţených konfliktem Stimulace investic
Země rozdělené Světovou bankou podle příjmových kategorií z roku 2006. Modrá - vysoký příjem, zelená - středně vysoký příjem, fialová - středně nízký příjem, červená - nízký příjem
IBRD – finanční instituce je ohodnocena ratingem AAA, coţ znamená, ţe získává finanční prostředky za nejlepších
moţných podmínek. Jejími akcionáři a klienty jsou svrchované vlády, z nichţ kaţdá má hlas, jehoţ váha
záleţí na velikosti poskytnutého příspěvku. V čele SB stojí prezident, který je vţdy občanem USA a nyní je jím Robert B. Zoellick.
IBRD poskytuje finance jen na část hodnoty projektu, na zbylou část musí daná země pouţít vlastní prostředky, nebo si půjčit od jiných institucí.
Angaţovanost IBRD na financování projektu je tzv. pojistkou, ţe projekt bude
smysluplný a úspěšný a zároveň ulehčuje příjemci peněz nalézt dalšího věřitele. Úrokové sazby jsou výhodnější neţ které lze získat na finančních trzích. Doba splatnosti
úvěrů je v časovém horizontu 15 aţ 20 let, s moţností oddálit splácení jistiny o 3 aţ 5 let. IBRD si v rámci svého růstu vytvořila nové instituce, které se specializují na různé
činnosti a souhrnným názvem se označují skupina Světové banky. Termínem SB se rozumí jen IBRD a Mezinárodní asociace pro rozvoj.
Skupina Světové banky Pomáhá zemím vytvářet a upevňovat základní předpoklady potřebné k přilákání soukromých investic a jejich udrţení. Jednotlivé členské vlády mohou vyuţívat půjčky i poradenské činnosti a pomocí nich reformovat ekonomické systémy svých zemí. Skupina SB je sloţena z pěti institucí. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction
and Development - IBRD) Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation - IFC) Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association - IDA) Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for
Settlement of Investment Disputers - ICSID) Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee
Agency – MIGA)
Mezinárodní asociace pro rozvoj Během 50. let minulého století se výrazně zvýšila potřeba prostředků na
financování rozvoje v nejchudších zemích. Šlo o země, které v procesu dekolonizace získaly politickou nezávislost a
následně usilovaly o ekonomický a sociální rozvoj. Nemohli si však vypůjčit potřebný kapitál za podmínek nabízených IBRD. Proto se členské státy IBRD rozhodly vytvořit instituci, která by poskytovala
půjčky velmi chudým rozvojovým zemím za výhodných podmínek.
Roku 1960 bylo zaloţeno Mezinárodní sdruţení pro rozvoj. Jeho první půjčky byly schváleny roku 1961 a týkaly se Hondurasu, Indie, Súdánu a Chile. IDA se významně podílí na realizaci poslání SB, jímţ je sniţování chudoby. Pomoc je určena nejchudším zemím, kterým poskytuje bezúročné půjčky a další sluţby.
Mezinárodní asociace pro rozvoj
Finanční prostředky jsou vyuţívány na projekty zajišťující základní lidské potřeby, jako pitná voda, základní vzdělání, zdravotní sluţby a zdravotnická zařízení. Členy IDA bylo v roce 2009 169 zemí. V současnosti je nejchudších zemí 79 a 39 z nich se nachází na africkém kontinentu. 37 zemí nyní přijímá půjčky od IDA a dohromady se jedná o 2,5 miliardy lidí, jenţ tvoří polovinu rozvojového světa. Půjčky mohou být spláceny 35 aţ 40 let včetně desetiletého odkladu. IDA od svého vzniku poskytla úvěry v celkovém objemu převyšujících 207 miliard USD, kdy přibliţně polovina z této sumy připadla na oblasti Afriky.
Převáţná většina prostředků IDA pochází z dárcovských příspěvků vlád,
zejména vlád bohatších členských zemí, ale i několika zemí, které jsou současně příjemci těchto půjček. Dárcovské země jsou jednou za tři roky vyzvány k doplnění fondů.
Mezinárodní finanční korporace IFC vznikla v roce 1956 a orientuje se zejména na soukromý sektor, kterému pomáhá
s investicemi a financováním. V partnerství se soukromými investory poskytuje úvěry, poukazuje na obchodní rizika i výnosnost v rozvojových zemích. Mobilizuje kapitál na mezinárodní trzích a poskytuje technickou asistenci vládám a obchodníkům. Hlavním cílem činnosti IFC je podpora ekonomického rozvoje v členských zemích.
Vytváří podmínky ve prospěch toků domácích a zahraničních úspor a investic. Na investicích se podílí jen tehdy, kdyţ můţe poskytnout zvláštní příspěvek, který doplňuje roli investorů. V roce 2009 měla IFC 182 členských zemí. Při investování a poskytování úvěrů má IFC status běţného investora se všemi riziky,
právy a povinnostmi. IFC díky svému vysokému kreditu v celosvětovém měřítku přitahuje investice do svých podporovaných projektů i od soukromých firem z celého světa. IFC investuje do různých odvětví ekonomiky: objektů infrastruktury školství a zdravotnictví cestovního ruchu finančních sluţeb
Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ICSID vzniklo v roce 1966 a je prostředníkem pro urovnávání sporů
mezi vládami a soukromými zahraničními investory. Činí tak ve smírčích řízeních a arbitráţích. Strany sporu se na ICSID obrací dobrovolně, po souhlasu s arbitráţí
však nemohou jednostranně odstoupit.
Centrum je autonomní mezinárodní organizací, udrţuje úzké vztahy se SB a všichni její členové jsou zároveň členy SB. Mimo činnosti na poli urovnávání investičních sporů, vykonává také poradní, průzkumnou a rozsáhlou publikační činnost. V současné době je jeho členy 143 zemí
Multilaterální agentura pro investiční záruky MIGA podněcuje zahraniční investice v rozvojových zemích prostřednictvím
poskytování záruk pro zahraniční investory proti ztrátám způsobeným nekomerčními (politickými) riziky, mezi něţ patří rozhodnutí v oblasti měnové, vyvlastňování, válka či občanské nepokoje.
MIGA vznikla jako poslední instituce skupiny SB v roce 1988 a jejími členy bylo v roce 2009 174 zemí.
Její činnost dále zahrnuje: sluţby investorům, kteří nemají přístup do jiných oficiálních
pojišťovacích agentur, poskytuje informace o podobě investic, které neposkytují ostatní agentury a za podmínek, jeţ budou pro podporu investic účinnější a zajišťuje technickou pomoc zaměřenou na šíření informací o investičních příleţitostech.
Charakteristika rozvojových cílů tisíciletí Rozvojové cíle tisíciletí jsou závazky, které mají vézt ke sniţování globální
chudoby, hladu a dalších rozvojových cílů. Ve své komplexnosti a šíři jsou velmi ambiciózní a představují kompromis,
na kterém se dokázali shodnout představitelé všech zemí. Mezi hlavní klíče vedoucí ke splnění rozvojových cílů patří navýšení investic
do sociální oblasti (zdravotnictví, vzdělávání, výţivy a plánování rodičovství), ţivotního prostředí (vody, hygieny a environmentální technologie) a infrastruktury (silnic, přístavů, elektřiny, informačních a komunikačních technologií) v hospodářsky chudých zemích, stejně jako jejich efektivnější vyuţití. Rozvojových cílů je celkem osm a jsou rozděleny do jednotlivých úkolů.
1. Odstranit extrémní chudobu a hlad
do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří ţijí z příjmu niţšího neţ 1 dolar na den a které trpí hladem
dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně ţen a mladých lidí
K významnému sniţování chudoby dochází především v zemích, které
prodělávají v posledních letech značný ekonomický růst. Jsou jimi Čína a Indie, bez kterých by došlo jen k minimálnímu pozitivnímu vývoji. Nejhorší situace je neustále v Subsaharské Africe, kde téměř nedochází ke zlepšení této problematiky.
2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny do roku 2015 zajistit, aby mohly děti (dívky i chlapci) kdekoliv na světě
dokončit
základní školu
Vzdělání patří mezi základní lidská práva a je základem všech společností a konkurenceschopných ekonomik. Vzdělanost pomáhá ke sniţování chudoby, nerovností, schopnosti pouţívat nové technologie a je také vstupní branou pro rozvoj celé společnosti.
Největším problémem, který se týká základního vzdělání v rozvojových zemích je stále přetrvávající nerovný přístup k tomuto vzdělání. Jde především o nerovnost mezi dívkami a chlapci, mezi městskými a venkovskými dětmi. Největší rozdíly jsou patrné mezi dětmi z bohatých a chudých domácností. Vzdělávacího procesu se účastní stále více chlapců neţ dívek. Tento trend je nejvíce rozšířen v oblasti Oceánie, Subsaharské Afriky, západní a jiţní Asie.
Zásadním problémem není jen mnoţství dětí, které do základní školy nastoupí, ale také
kolik jich úspěšně školu dokončí. Za důvody, které jsou častým viníkem odborníci označují nemoci, sezónní práce, nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů spojených se vzděláváním.
3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do
roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému Lidé na celém světě jsou postiţeni chudobou velmi nerovnoměrně. Podle
statistik ţije přibliţně dvakrát více chudých ţen neţ muţů a čím je společnost chudší, tím jsou větší rozdíly mezi oběma pohlavími. Hlavním indikátorem pokroku v této oblasti je poměr přístupu dívek a
chlapců ke vzdělání na základních a středních školách.
4. Snížit dětskou úmrtnost do roku 2015 sníţit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let Děti narozené v rozvojových zemích mají třináctkrát větší pravděpodobnost, ţe
zemřou do věku 5 let, neţ je tomu ve srovnání s dětmi narozenými ve vyspělých zemích. Drtivé většině nemocí, kterým děti podlehnou lze předejít. Jedná se o nemoci zápal plic, průjmová onemocnění, spalničky, malárie a HIV/AIDS.
Podíl obyvatel nakaţených HIV. Bílá - chybí data
5. Zlepšit zdraví matek do roku 2015 sníţit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti Přibliţně půl milionu matek umírá ročně na následky těhotenství a porodu. I přes značný pokrok ve sniţování mateřské úmrtnosti, se její úroveň udrţuje
stále na vysokých hodnotách. Tento problém nelze vyřešit, aniţ by došlo k rozvoji zdravotní infrastruktury v nejvíce postiţených regionech. Zdravotní péče musí být nejen kvalitní, ale i široce dostupná, coţ si vyţádá
mnohem více peněz, úsilí a energie, neţ se aktuálně na zdravotní programy poskytuje.
6. Bojovat s HIV/AIDS a dalšími nemocemi do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS do roku 2010 dosáhnout univerzální přístup k léčbě HIV/AIDS do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závaţných onemocnění Základní strategií v boji proti šíření HIV/AIDS je prevence zaloţená na
vzdělání, které je zaměřeno na způsoby ochrany a rizik spojených s touto nemocí. Kvalitní léky sice zabraňují či zpoţďují rozvinutí nákazy virem HIV v nemoc AIDS, ale velkým problémem je jejich vysoká cena a tím i nedostupnost pro většinu rozvojových zemí. Jistou náhradou mohou být levnější varianty těchto preparátů nazývané generika.
7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí
integrovat principy udrţitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů do roku 2010 sníţit ztrátu biodiverzity do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udrţitelného přístupu
k nezávadné pitné vodě a základní hygieně
do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality ţivota minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí tzv. slumů
Způsoby ,prostřednictvím kterých jsou integrovány principy udrţitelného rozvoje do politik národních států, jsou monitorovány na základě pěti indikátorů a to:
- podíl lesní plochy na rozloze státu , - mnoţství vypouštěných emisí oxidu uhličitého, - spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu, - podíl způsobů vyuţívaných lovišť ryb v rámci biologických limitů, - poměr mnoţství vyuţívaných vodních zdrojů na celkovém mnoţství , obnovitelných zdrojů vody.
8. Budovat světové partnerství pro rozvoj rozvíjet obchodní a finanční systém zaloţený na otevřenosti, předvídatelnosti a absenci
diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a sniţování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni)
řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatíţení cly a dovozními kvótami, odpuštění dluhů pro nejvíce zadluţené země zrušení oficiálního bilaterálního dluhu, štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoc ze strany vyspělých zemí, které se zavázaly ke sníţení chudoby)
řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států
ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích
ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti
komplexně řešit problém zadluţení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosaţení udrţitelnosti zadluţení z dlouhodobého hlediska
ČR a její vztah ke skupině SB Členem skupiny SB se ČSFR stala po sloţení povinného kapitálového vkladu. Výše
tohoto vkladu byla odvozena od členské kvóty u MMF U Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) byl stanoven základní kapitálový
vklad ve výši 509,5 mil. SDR (614,6 mil. USD) a Československo se navíc zavázalo k dobrovolnému vkladu ve výši 417,9 mil. SDR (504,1 mil. USD). Ze základního kapitálového vkladu bylo zatím splaceno 0,875 % v USD tj. 5,5 mil USD a 7,875 % v Kčs tj. 48,4 mil. USD (762,8 mil. Kč při kursu 15,76 Kč/USD). Zbývající část kapitálu se nesplácí a slouţí jako garance pro vlastní výpůjčky banky na mezinárodních finančních trzích.
Základní kapitálový vklad u Mezinárodní asociace pro rozvoj (dále jen IDA) byl stanoven ve výši 5,5 mil. SDR (6,6 mil. USD). Ten byl z 10 % splacen v USD (659,9 tis. USD) a z 90 % v Kčs (5,9 mil. USD). Rovněţ byl splacen celý dobrovolný kapitálový vklad ,k němuţ se ČSFR zavázalo. Jednalo se o částku 1 mil. USD, která byla splacena v Kčs. Navíc se ČSFR zavázalo přispět ve prospěch nejchudších rozvojových zemí darem ve výši 10 mil. SDR. Tato částka byla splatná v USD.
ČR a její vztah ke skupině SB Základní kapitálový vklad u Mezinárodní asociace pro rozvoj (dále jen IDA) byl
stanoven ve výši 5,5 mil. SDR (6,6 mil. USD). Ten byl z 10 % splacen v USD (659,9 tis. USD) a z 90 % v Kčs (5,9 mil. USD). Rovněţ byl splacen celý dobrovolný kapitálový vklad k němuţ se ČSFR zavázalo. Jednalo se o částku 1 mil. USD, která byla splacena v Kčs. Navíc se ČSFR zavázalo přispět ve prospěch nejchudších rozvojových zemí darem ve výši 10 mil. SDR. Tato částka byla splatná v USD. Výše základního kapitálového vkladu u Mezinárodní finanční korporace (dále jen
IFC) činil 3,4 mil. USD a dobrovolného kapitálového vkladu 4,2 mil. USD. Celý kapitálový vklad byl splacen v USD. Celková výše kapitálového vkladu u Multilaterální agentury pro investiční záruky (dále jen MIGA) byla pro ČSR stanovena ve výši 6,7 mil. SDR (7,2 mil. USD). Splaceno bylo 20 % kapitálu z toho 25 % v Kčs a 75 % ve volně směnitelných měnách. Do této instituce se dobrovolné příspěvky neplatí.
Pomoc skupiny SB České republice Přehled úvěrů podle zaměření a jejich výše poskytnutých IBRD ČSFR resp. ČR Zaměření úvěru
Výše úvěru
Poznámka
Ekonomická transformace
300 mil. USD
Dočerpán koncem 1. pol.
(Structural Adjustment Loan
1993
– SAL) Energetika a ţivotní
246 mil. USD
Půjčka pro ČEZ
80 mil. USD
Čerpáno pouze z 3,87%
prostředí Telekomunikace (TELECOM)
Finanční pomoc ČSFR získávalo i od IFC. Tato pomoc však byla vázána na vytvoření
soukromého sektoru, jehoţ rozvoj IFC prostřednictvím úvěrové činnosti podporuje. IFC poskytla pomoc ČR, kde se podílela například na navýšení kapitálu Ţivnostenské banky a poskytla úvěr společnosti Plzeňský Prazdroj.
IFC a její finanční pomoc ČR Pro koho
Výše úvěru
Poznámka
Autokola Nová Huť, a.s.
16,5 mil USD
úvěr, 1994, celk. syndikace . USD
Beronit, a.s.
5 mil. USD
úvěr, 1995
C.S. Cabot, s. r. o.
20,3 mil. USD
úvěr, 1993
CVM, a.s.
17,2 mil. USD
investice do akcií, 1992
C&S Private Equity Fund L.P.
2,5 mil. USD
investice do akcií, 1995
EZA Šumperk, a.s.
5,8 mil. USD
úvěr, 1994
MaFra, a.s.
14,2 mil. USD
úvěr, 1994
Vetropack Moravia Glass,a.s.
18,7 mil. USD
úvěr, 1994
Ţivnostenská banka, a.s
6,4 mil. USD
investice do akcií, 1992
Beronit, a.s. & EZA, a.s.
0,6 mil.USD
změna financování, 1995
Plzeňský Prazdroj, a.s.
32,4 mil. USD
úvěr na modernizaci a rozvoj, 1995
Ţivnostenská banka, a.s.
9,1 mil. USD
navýšení kapitálu banky, 1995
Nová Huť, a.s.
87 mil. USD
úvěr, modernizace, 1997
MIGA a její finanční pomoc (záruky) v ČR Sluţeb MIGA, která podporuje vývoz kapitálu do rozvojových zemí poskytováním záruk na neobchodní rizika, mohly české subjekty vyuţívat v případě rozsáhlejších investic, do těchto zemí. Její sluţby ČR vyuţívala zejména do poloviny devadesátých let. Pro koho
Výše úvěru
Poznámka
Cement Hranice, a.s.
250,5 mil. FRF
Garance
Vitana, a.s.
50 mil. USD
Garance
Tesla Lanškroun, a.s.
6 570 mil.. USD
Garance
Westvaco Svitavy, a.s.
28,4 mil. USD
Garance
AVX CS, s.r.o.
20 625 mil. GBP
Garance
Od konce devadesátých let ČR přestala vyuţívat finanční pomoc od SB. Tento důvod byl zapříčiněn dostatečným přístupem na finanční trhy. Nicméně i přes toto pozvolné ukončování pomoci, ČR nadále spolupracuje se SB. Kromě finanční pomoci, je moţné přínos z členství ve SB spatřovat v získání přístupů k projektům financovaných IBRD a IDA v rozvojových zemích. Tento přínos je však podmíněn schopností českých vývozců obstát v náročných konkurzech na dodávky strojů, zařízení a sluţeb pro projekty financované těmito institucemi.
Další přínosy pro ČR moţnosti vyuţití výsledků rozsáhlé analytické a výzkumné činnosti banky.
Především komplexních rozborů ekonomické situace v jednotlivých rozvojových zemích je moţné vyuţít při koncipování české hospodářské politiky vůči těmto zemím. Obdobně jako je tomu v případě MMF, je moţné vyuţít členství ve SB
k odborně kvalifikačnímu růstu pracovníků ve finanční oblasti, a to nejen účastí na seminářích a kurzech konané pod záštitou SB, ale i přímým zapojením do činnosti aparátu SB, kde jsou zaměstnáni pouze občané členských zemí banky. Moţnost získání hlubšího přehledu a informací o uplatňovaných přístupech a
rozpracovaných koncepcích k řešení problému zadluţenosti rozvojových zemí, kde hraje SB s MMF rozhodující roli. Přístup k velkému mnoţství nashromáţděných zkušeností a poznatků, které
souvisejí nejen s fungováním celého komplexu mezinárodně úvěrových mechanismů, ale i s nejmodernějšími metodami analytické činnosti na makroekonomické a mikroekonomické úrovni. Členství ve SB je nesporně přínosné i vzhledem k dostupnosti údajů o všech
projektech a výběrových řízeních vypisovaných SB, kterých se mohou účastnit společnosti působící ve členských zemích a získat tak výhodné zakázky prakticky po celém světě
Graduace ČR Poslední úvěry, které ČR čerpala od SB byly v polovině 90. let. Právě
proces ukončení čerpání úvěrů, se stává prvním krokem k tzv. graduaci. ČR podepsala v roce 2001 na jarním zasedáním MMF a SB první graduační dokument. Graduační proces vyvrcholil 28. února 2006, kdy se na slavnostní
konferenci za účasti tehdejšího prezidenta SB Paula Wolfowitze a předních představitelů české vlády Bohuslava Sobotky a Jiřího Havla, uskutečnilo přeřazení ČR z klientských zemí mezi vyspělé země. ČR tímto aktem opustila skupinu příjemců mezinárodní pomoci a stala
se aktivním partnerem rozvojové spolupráce . Graduací se rozumí přeřazení ze skupiny členských zemí majících
právo čerpat úvěry, do
skupiny vyspělých zemí.
Světová banka ve spolupráci s CzechTrade V roce 2006 byla agentura CzechTrade vybrána, jako vhodná organizace pro
zřízení pozice tzv. prostředníka mezi SB a českými firmami, které mají chuť a potenciál zapojit se do projektů financovaných SB. CzechTrade začala poskytovat nejen odborné zázemí a informace o
zahraničních projektech, ale i o schopnostech českých exportérů v mnoha oborech a sektorech zájemcům o rozvojové projekty SB. Samotné projekty, které jsou financované prostřednictvím SB se realizují v tzv.
Projektovém cyklu. Na začátku kaţdého projektu stojí vţdy zásadně potřeba rozvojové země a není zde tedy ţádné centrální plánování pro udělování prostředků. O jednotlivé půjčky nemůţe zaţádat soukromý subjekt, s výjimkou investiční
úvěrů pro soukromé investory do ekonomik rozvojových zemí, které má na starosti jiná část SB a to IFC.
Světová banka ve spolupráci s CzechTrade Potřeby zemí jsou definovány ve střednědobých plánech rozvoje jednotlivých států. Ty se pak zabývají řešením konkrétních projektů týkajících se například rozvoje
v oblastech zajištění ţivotních potřeb nebo rozvoje ekonomiky. Na tyto jednotlivé projekty jsou po projednání se SB poskytnuty vládě nebo příslušnému
ministerstvu půjčky a úvěry na dodávky zboţí a sluţeb.
Po přidělení finančních prostředků následuje příprava realizace projektu, kdy je vţdy vypsáno transparentní výběrové řízení na dodávky zboţí či sluţeb. Jeho cílem je vybrat ty nejlepší, nejschopnější a v neposlední řadě nejlevnější dodavatele z celého světa.
SB nemá mezi ţadateli o poskytnutí financování projektu ţádné preference.
Rozhodujícími faktory pro udělení půjčky či úvěru je pouze splnění technických kritérií, dobré finanční zázemí, reference z obdobných projektů a odpovídající cena.
Vítězové, kteří v náročné konkurenci uspějí, realizují dílo, které po dokončení a předání konečnému uţivateli pomůţe třetímu světu. Velkou výhodou je, ţe SB garantuje podnikatelskému subjektu, ţe dostane za svoji odvedenou práci zaplaceno.
Shrnutí závěrem SB je mezinárodní finanční organizace, která se zabývá problémy, jenţ postihují obyvatele
po celém světě. Prostředky SB významně pomáhají redukovat chudobu, umoţňují přístup k pitné vodě,
potravinové pomoci, vzdělání, lékům a dalším základním lidským potřebám. SB se snaţí zajišťovat v rozvojových zemích stabilní a zdravý ekonomický růst, který je
nezbytný pro růst ţivotní úrovně a získávání zahraničních investic. Na druhé straně se můţeme setkat i s kritikou, která se snáší na SB a ta je v určitých
oblastech odůvodnitelná. Např. nárůst zaměstnanců a s tím spojená zvyšující se byrokratizace celé této instituce, výběr projektů, které nepřinesly takový uţitek, jaký se očekával nebo otázky netransparentnosti, nesystematičnosti a nerovnoměrného rozdělení poměru hlasů členských zemí.
I přes zmíněné výtky má SB dominantní pozici a odpovědnost za rozvojové země, neboť
neexistuje jiná taková instituce jakou je SB. Desítky let zkušeností, schopnost poskytovat velké zdroje financí a současně „obsluhovat― téměř celý svět, si zaslouţí respekt
Děkuji Vám za pozornost
Přeji úspěch v osobním i pracovním životě
Ing. Naděžda Petrů
[email protected] Tel. 736 528 436