Světelný design v muzikálových inscenacích

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadelního manažerství Obor Jevištní management a technologie

Světelný design v muzikálových inscenacích Bakalářská práce

Autor práce: Tereza Švecová Vedoucí práce: BcA. Jan Hons Šuškleb Oponent práce: MgA. Michal Zetel Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem při psaní této práce pracovala samostatně a použila jsem pouze prameny, které jsou uvedeny v soupisu použité literatury.

V Brně 13. května 2013

Tereza Švecová

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala BcA. Janu Hons Šušklebovi, který byl mým trpělivým vedoucím práce, Davidu Kachlířovi za veškeré informace, které se týkaly MDB, a za jeho ochotu. Svým rodičům za podporu a sestře úplně za vše.

3

ŠVECOVÁ, Tereza. Světelný design v muzikálových inscenacích [Light desing in the musical productions]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2013. [Vedoucí práce BcA. Jan Hons Šuškleb]

4

ANOTACE

Téma: Světelný design Název: Světelný design v muzikálových inscenacích Výzkumná oblast: Jevištní technologie Vypracovala: Tereza Švecová Datum: 13. května 2013 Bakalářská práce se zabývá vývojem technologií v oblasti světelné techniky a jejím využití v divadle. Na základě získaných informací popisuje technickou rozdílnost mezi muzikály v rozmezí deseti let. Jedná se o

muzikály

z

Městského divadla Brno,

nejvýznamnějšího muzikálového divadla v ČR.

KLÍČOVÁ SLOVA

světelný design, světelný designer, barvy, instalace, Městské divadlo Brno, muzikál

5

ANNOTATION

Theme: Light design Title: Light design in the musical productions Investigation area: Stage technology Autor: Tereza Švecová Date: 13. května 2013

This thesis deals with the development of technology in lighting technology and its use in the theater. Based on the information describes the technical difference between musicals within ten years. These are the musicals of the Městské divadlo Brno, the most important musical theaters in the country.

KEY WORDS

Light design, light designer, colors, instalation, Městské divadlo Brno, musical

6

ÚVOD ……………………………………………………………………………..…….…..9 - 10 1. ZÁKLADNÍ POJMY…………………………………………………………………..……..11 1.1 POČÁTKY POUŽÍVÁNÍ SVĚTELNÉ TECHNIKY ................................................................11 - 12 1.2 ROZDĚLENÍ REFLEKTORŮ ...................................................................................................12 1.2.1 Konvenční světla ..................................................................................................12 - 14 1.2.2 Geometrie reflektorů............................................................................................15 - 16 1.2.3 Inteligentní světla.................................................................................................16 - 17 2.BARVY .............................................................................................................................17 - 18 2.1 DEFINOVÁNÍ BARVY ....................................................................................................18 - 19 2.2 BAREVNÁ TEPLOTA ..................................................................................... .......................19 2.3 VNÍMÁNÍ BARVY .........................................................................................................19 - 20 2.4 MÍCHÁNÍ BAREV ..........................................................................................................20 - 21 2.5 TYPY FILTRŮ.....................................................................................................................22

3.UPLATNĚNÍ SVĚTELNÉHO DESIGNU V PŘEDSTAVENÍ .........................................22 3.1 PRÁCE S REŽISÉREM ..........................................................................................................23 3.2 TECHNICKÉ ZKOUŠKY ........................................................................................................23 3.2.1 Instalace...............................................................................................................23 - 24 3.2.2 Programování ........................................................................................... ................24 3.2.3 Práce s prostorem a postavami ..........................................................................24 - 25 3.2.4 Light designer ...........................................................................................................25 3.2.5 Light designer v ČR ............................................................................................25 - 26 3.2.6 Tříbodové svícení.................................................................................................26 - 27 3.2.7 Lighting plot / mapa umístění světel...........................................................................27

4. ODLIŠNOST V URČITÝCH MUZIKÁLOVÝCH INSCENACÍCH.................................27 4.1 INSCENACE HAIR ..................................................................................................................28 4.1.1 Použitá technika....................................................................................................28 - 30 4.1.2 Vytváření Light designu ..............................................................................................31 4.2 INSCENACE CHICAGO ..................................................................................................31 - 32 4.2.1 Použitá technika..........................................................................................................32 4.2.2 Práce s konstrukcí.........................................................................................................33 4.2.3 Odlišnost od muzikálu HAIR.........................................................................................34 4.3 INSCENACE JEKYLL A HYDE .........................................................................................34 - 35 4.3.1 Vytváření a práce s projekcemi .............................................................................35 - 37 4.3.2 Náročnost představení .................................................................................................37 4.3.3 Zajímavosti ..................................................................................................................37

7

4.4 INSCENACE CATS / KOČKY .........................................................................................37 - 38 4.4.1 Zajímavosti v použité technice .......................................................................................38 4.4.2 Používání Followspotů v inscenacích ............................................................................38

5.VYBAVENÍ MĚSTSKÉHO DIVADLA ...................................................................................39 5.1 ROZMÍSTĚNÍ SVĚTEL ...............................................................................................................40 5.2 BLOKOVÉ SCHÉMA ................................................................................................................41 5.3 DMX OUTPUTS ........................................................................................ ................................42 5.4 NETWORK SETTINGS ...............................................................................................................43 5.5 POUŽITÁ GOBA .......................................................................................................................44 5.6 ŽÁROVKY ........................................................................................................................45 - 46 5.7 3D VIZUALIZACE ...............................................................................................................47 - 48 5.8 PŮDORYSY ........................................................................................................................49 - 50 5.9 BOKORYSY ............................................................................................................. ...........51 - 52 5.10 HLEDIŠTĚ ..............................................................................................................................53 5.11 ROZVODNY ...........................................................................................................................54

ZÁVĚR................................................................................................................................................ .55 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................56 - 57 SEZNAM ILUSTRACÍ ................................................................................................................58 – 59 FOTOGRAFIE Z INSCENACÍ ...................................................................................................60 - 68

8

Úvod Světelný design dnes neodmyslitelně patří k divadelním inscenacím, ať už jde o činohru, balet či muzikál. Samotná práce se světlem vznikla už dávno před tím, než člověk vymyslel reflektor. Vůbec prvním světelným zdrojem, který byl využit při rituálech a šamanských obřadech, bylo slunce. Což je v dnešní době poněkud nepředstavitelné. Žijeme v 21. století, které nám nabízí hned několik možností v oblasti světelné techniky. Tato bakalářská práce se snaží zachytit vývoj osvětlovací techniky v muzikálových inscenacích, který se za posledních deset let, vlivem modernizace, posouvá neuvěřitelnou rychlostí. Teoretická část práce představuje jednotlivá světla, která se využívají na muzikálových scénách obecně. Dále se zabývá rozdělením, teplotou a vnímáním barev. Popisuje také vznik samotné inscenace z pohledu light designera, od prvotní komunikace se členy realizačního týmu, až k samotné instalaci, programování a umístění světel. Zachycuje pozici light designera v širším měřítku, ale i jeho konkrétní postavení v rámci České republiky. Praktická část se zaměřuje na muzikálové inscenace Městského divadla Brno, nejúspěšnější profesionální scény českých hudebních titulů, ale i muzikálů světové úrovně, rozebírá vybrané tituly, které divadlo uvedlo od roku 2004 tj. od otevření Hudební scény. Po konzultacích s hlavním light designerem Městského divadla Brno byly vybrány čtyři inscenace, které jsou v oblasti svícení a light designu něčím výjimečné. Konkrétní příklady jsou popsány v jednotlivých kapitolách praktické části. Cílem této práce je zmapování a představení používané světelné techniky v muzikálech, přičemž se konkrétně zaměřuje na specifika light designu v Městském divadle Brno. To bylo vybráno z důvodu, že se svými zpracováními muzikálových titulů nejvíce přibližuje světovému trendu tohoto žánru, jehož hlavními představiteli jsou divadla na londýnském West Endu a americké Broadwayi. Tato práce tak může přinést bližší náhled do vytváření muzikálového light designu a může být určitým

9

vodítkem pro ty, kteří se budou v budoucnu tímto tématem, ať už prakticky či teoreticky, zabývat podrobněji.

10

1. Základní pojmy Dobrý světelný design, který je použit na jevišti s herci, dokáže navodit atmosféru, díky které divák lépe chápe, v jaké situaci a na jakém místě se děj odehrává. Návrhy osvětlení se značně liší a mohou být dost složité, ale všechny jsou sestaveny z pěti vlastností světla:  intenzity jasu světla, ať už je tmavý nebo světlý;  distribuce - kvality světelného paprsku, ať už je jasný a přímý anebo neostrý a rozptýlený;  směru - zdroje světla, ať už pochází zpříma, z boku, zezadu, nebo shora;  barvy - barvy světla, která je řízena použitím barevných filtrů či skel;  pohybu - jakákoli změna intezity, směru nebo barvy.

Světelný design je umělecký prvek, který slouží k vyjádření určitých situací a nálad, míchání a znalost barev napomáhá k přesnějšímu vyjádření. "Teplé" barvy, jako Ambers, červená a oranžová vytvářejí pocity intimity a bezpečnosti. "Cool" barvy, jako je modré a bílé vytvářejí pocity izolace a vzdálenosti.

1.1 Počátek používání světelné techniky Historie divadelního osvětlení sleduje historii osvětlení obecně. První z nich bylo slunce a představení se konala venku v denní dobu, kde se nejlépe zachytila nálada příběhu. Poté se představení přestěhovala do domů, sálů, hal. Prvním používaným svítidlem byly svíčky, které vystřídaly olejové lampy, plynová osvětlení a nakonec elektrická svítidla. V divadelním osvětlení je vše o řízení, umístění a zaměření svítidel. Z počátku byly olejové lampy, které před začátkem a v průběhu představení zapaloval jeden z jevištních techniků, umístěny pouze na takových místech, kde byla malá 11

pravděpodobnost výskytu požáru. Následoval vývoj technologií a pracovníkům divadel se dostala do rukou elektrická deska, s jejíž pomocí řídili tok elektřiny do elektrických svítidel. Světla byla umístěná blíže jevišti. Nyní se světla řídí na bázi dálkově ovládaných stmívačů připojené k elektrickému příslušenství, slouží k manipulaci jak s konvenčními, tak s inteligentními světly.

1.2 Rozdělení reflektorů Divadelní osvětlení se dělí do dvou kategorií. A to na konvenční a inteligentní světla.

1.2.1 Konvenční světla Konvenční svítidla využívají stmívatelné žárovky s různými druhy barevných filtrů, které se musí instalovat ručně. Přicházejí s různými kombinacemi reflektorů a čoček, které vytvářejí různé typy světla. Konvenční svítidla jsou stacionární1. Svítidla musí být zavěšeny a soustředěny ručně. Světlomety používané v divadle se dělí zhruba do tří kategorií: 1) Plošná svítidla (vany, floods) Tato světla umožňují pokrýt světlem široký úhel určený tvarem reflektoru a samotného světlometu. Vana nemá čočku, při představení je jejím hlavním úkolem osvětlení velkých částí kulis, jako je zadní horizont nebo cykloráma2. Vany jsou užitečné i jako pracovní světla a někdy jako světlo v hledišti.

Obrázek č. 1 – flood light 1000w 1 2

Nepohyblivá světla, u kterých je nutná ruční obsluha. Plocha zavěšená okolo jeviště tak, aby navodila dojem nekonečného prostoru.

12

2) Fresnel a PC Oba názvy odkazují na typ čoček v těchto světlometech. Vydávají světlo s kruhovitým světelným tokem, jehož velikost se upravuje pohybem soustavy reflektoru a žárovky k čočce (širší kužel) nebo od čočky (užší kužel). Okraj světelné stropy je „neostrý“, což znamená, že se její intenzita na okraji snižuje relativně pomalu. Světlo několika těchto svítidel se tak dá poměrně snadno spojit a použít pro osvětlení velké plochy. Světelná stopa se dá tvarovat pomocí klapek, tato světla se používají většinou na krátkou až střední vzdálenost mezi dvěma a dvanácti metry.

Obrázek č. 2 – Cadenza 2kw Fresnel

2a) PAR 64 Jde o významný podtyp, který dosahuje stejné neostrosti světelné stopy. Má tutéž schopnost slévat světelné stopy jako Fresnel a PC, ale nedokáže změnit úhel světelného toku. PARy mají fixní úhel světelného kužele. Jde o relativně levná a bytelná světla. Patří mezi velice oblíbený nástroj mnoha osvětlovačů.

Obrázek č. 3 – PAR6

13

3) Profilové reflektory Profily se v tradičním kukátkovém divadle většinou používají pro svícení zepředu. Existují v mnoha různých podobách, téměř všechny však mají společné části. Umějí vytvořit ostře ohraničenou světelnou stopu, čímž je myšleno, že intenzita světla na jeho okraji prudce klesá. Světelnou stopu lze přesně vytvarovat pomocí ořezávacích clon neboli nožů. Zoomovací profily se dají nastavit tak, aby vytvořily různé úhly světelného toku. Rozsah světelného kužele se dá rozostřit tak, aby měl neostrý okraj, což umožňuje spojení několika profilů k nasvícení souvislé plochy.

Obrázek č. 4 – ETC Source Four 26°575w Profile 4) Followspots Followspoty se používají ke zvýraznění umělce nebo části vymezené plochy. Jejich základní konstrukce je podobná jako u elipsoidních reflektorů (viz str. 14). Pouzdro obsahuje lampu, reflektor a řadu objektivů. Kromě těchto základních prvků je však followspot obvykle vybaven dalším ručním ovládáním, včetně Iris, změny intenzity a schopnosti snadno měnit barvy. V charakteristice jsou jedinečné pro každého výrobce. Vzhledem k tomu, že se světlo může pohybovat, používají se followspoty pro zvýraznění jakéhokoliv statického nebo pohyblivého ohniska.

Obrázek č. 5 – Korrigan Follow Spot Kit 1.2k 14

1.2.2 Geometrie reflektorů Existují nejméně tři reflektorové geometrie používané v průmyslu světelné techniky: parabolická, kulová a eliptická. Každá z nich má jedinečnou vlastnost. Ke svícení v divadle se používají tři různé tvary reflektorů, jak je znázorněno na obrázku č. 6.

Kulový

Parabolický

Elipsoidní

1) Kulový reflektor - přesměruje světlo zpět do zdroje směrem k objektivu, které by jinak bylo ztraceno v krytu. I když ne všechno světlo je efektivní využití reflektoru, výrazně zvyšuje množství světla, které přichází z přední části přístroje. Tento reflektor se používá hlavně pro konvenční světla. V kulových reflektorech se téměř vždy používají kondenzátorové čočky3. Několik italských výrobců automatických svítidel jako Clay Paky a SGM používají kulové reflektory a kondenzátorové čočky u automatizované osvětlovací techniky. 2) Parabolický reflektor - parabola je matematická funkce, o které říkáme, že je v normální poloze, pokud je její osa rovnoběžná s osou X nebo Y. Geometrie parabolického reflektoru je jako parabola točící se kolem jeho středu nebo paraboloid4. Ačkoli parabolické reflektory PAR jsou velmi běžné v divadelním osvětlení, parabolické reflektory v automatizovaném osvětlení jsou vzácné. Vari-Lite VL500 je příkladem takového automatizovaného 3 4.

Cívky vyvolávající magnetické pole, které soustřeďují elektronový paprsek. Těleso, jehož rovinnými řezy jsou dvě paraboly a elipsa nebo hyperbola.

15

svítidla. Syncrolite,

Skytrackers5 a další výrobci používají parabolické

reflektory a gel scrollers pro změnu barvy.

3) Elipsoidní reflektor – elipsoidní reflektor je formován jako rugbyový míč s jedním odříznutým koncem a malým sníženým otvorem pro žárovku na straně druhé. Tento reflektor přesměruje světlo efektivněji než první dva a je považován za velmi účinný. Diagram ukazuje, že se paprsky světla kříží v přední části reflektoru.

1.2.3 Inteligentní světla Pohyblivá světla dříve sloužila jen jako hračky používané především pro efekty, ne ve světelném designu. Pak se z nich stal oblíbený nástroj osvětlení živých koncertů a zábavných televizních pořadů – oba tyto žánry je intenzivně využívají pro osvětlení hlavních hvězd. V řadě velkých divadel a koncertních produkcí slouží jako hlavní osvětlovací nástroj k osvětlení jeviště, k vytváření vzrušujících efektů a rovněž k osvětlení účinkujících. Velká muzikálová divadla na West Endu a na Broadwayi dnes používají stejné množství pohyblivých světel jako používala před dvaceti lety profilů. Stále častěji je najdeme ve vybavení operních scén a státních divadel, občas se dokonce objeví i v londýnských alternativních divadlech a v off-broadwayských produkcích. Inteligentní světla se dají rozdělit několika způsoby. Nejprve je možné použít rozdělení na ta, která mají před pevným tělem pohyblivé zrcadlo, a na ta, u kterých se pohybuje celé svítidlo nebo hlava obvykle pomocí motorizovaného třmenu. Dále se dělí spoty na ty, které se anglicky označují jako hard edged light, a plošná svítidla, wash. První typ má podobnou optiku jako tradiční profilový reflektor a dá se použít k projekci gob (viz str. 15). Druhý má podobnou optiku jako PC nebo Fresnel a používá se především k vytvoření barevných ploch. Tato zařízení dokážou splnit několik různých světelných požadavků najednou. Díky plné pohyblivosti v širokém rozpětí horizontálních i vertikálních úhlů zvládne jediný moving head pokrýt světlem prakticky libovolný bod pódia, tanečního 5

Firmy zabývající se světelnou technikou.

16

parketu či jiného osvětlovaného prostoru, a v kombinaci se stroboskopy vzniká dokonalý světelný efekt. Každá pohyblivá hlava je také schopna svítit různými barvami, nejčastěji díky volitelným dichroickým filtrům (Color Wheel). Pokud je moving

head

vybaven

RGB

(Red/Green/Blue)

nebo

CMY

(Cyan/Magenta/Yellow) systémem míchání, má light designer k dispozici nekonečnou paletu odstínů. Dalším typickým efektem je Gobo – obrazec, který se buď promítá na plochu, nebo tvoří atraktivní pohyblivé paprsky v prostoru v případě, kdy je efekt využit společně s generátorem umělé mlhy. Inteligentní světla se dělí na: 

moving heads;



LED moving heads;



scannery;



color changery;



efektová světla.

2. Barvy Ve většině divadelních představení je barva umístěna v přední části světelných nástrojů. Světlo je velmi úzká část elektromagnetického spektra, které je viditelné pro lidské oko. Má několik charakteristik. Cestuje v přímých linkách, případně se mění odrazem, lomem nebo rozšiřováním. Světelné vlny procházejí navzájem beze změny.

Barva

je

pouze

různá

vlnová

délka

světla,

ve

viditelné

části

elektromagnetického spektra, měřená v jednotkách zvaných nanometry. Rozsah viditelného spektra může být vidět, když je bílé světlo rozděleno do barev pomocí hranolu. Pomalé viditelné vlnové délky začínají červenou, zvyšováním jejich rychlosti přes oranžovou, žlutou, zelenou a modrou, končí fialovou. Vlnové délky pomalejší než červené zahrnují infraport, televizní a rádiové vlny. Zatímco rychlejší než fialové zahrnují ultrafialové, rentgenové záření, záření gama a kosmické záření. Lidské oko obsahuje dvě zvláštní nervové buňky v sítnici zvané tyčinky a čípky. 17

Zatímco tyčinky v lidském oku vnímají světlo a tmu, čípky jsou rozděleny do tří skupin receptorů, které jsou citlivé na červenou, zelenou nebo modrou vlnovou délku světla. Čípky jsou buňky v oku, které skutečně vnímají barvy.

Obrázek č. 7 – Vlnová délka světla - zdroj

2.1 Definování barev Odstín je vlastnost, která odlišuje jednu barvu od druhé. Základní barvy jsou definovány jako odstíny, které nemohou být vytvořeny z jiných barev. Zatímco základní barvy pigmentu jsou červená, modrá a žlutá, primární barvy světla jsou červená, modrá a zelená. Celé spektrum barev je často reprezentováno na barevném kolečku, které vizuálně znázorňuje vzájemný vztah mezi třemi základními barvami. Stejná kombinace těchto tří základních barev světla může vytvořit bílé světlo. Směs tří základních barev pigmentu vytvoří barvu černou. Rovná směs dvou základních barev světla produkuje tři sekundární barvy. Jsou-li dvě doplňkové barvy světla rovnoměrně smíchány dohromady, výsledkem je bílá barva. Jsou-li dvě doplňkové barvy pigmentu rovnoměrně smíchány dohromady, výsledkem je černá barva. Sytost barev odkazuje na množství odstínu v barvě směsi. Bleděmodrá má mnohem menší sytost než primární modrá. Hodnota odstínu je definována jako světlost nebo tmavost. Bleděmodrá barva má mnohem vyšší hodnotu než tmavě zelená barva. Odstín je definován jako barva s vysokou hodnotou, smíchaný buď s bílým 18

pigmentem nebo světlem, zatímco stín je barva s nízkou hodnotou, ve směsi s černou. Barva smíchaná z bílé a černé zároveň, je známá jako tón.

2.2 Barevná teplota Přestože teplota barvy může být změněna s mírami tepla nebo chladu, definuje pouze barvu a je srovnávacím faktorem různých vlnových délek světla. Spektrometr je zařízení sloužící k výrobě těchto vlnových měření ve stupních Kelvina (K). Teplota chromatičnosti zářící žárovky v domácnosti je mnohem nižší, než teplota barev slunečního světla slunečného dne. Při míchání barev je důležité začít s paprsky světla. Ačkoli všechna standardní divadelní světla produkují paprsky, které mohou být považovány za bílé, srovnávací hodnota barvy mezi dvěma reflektory může být odlišná. Kvalita nebo typ lampy, čočky a reflektoru mění skutečnou vlnovou délku nebo barevnou teplotu světla.

Obrázek č. 8 – Znázornění spektra s barevnou teplotou

2.3 Vnímání barev Všichni lidé reagují na barvy, ale každá osoba má zcela odlišné reakce. Jeden člověk může najít konkrétní uklidňující zelenou barvu, zatímco jiné osobě může přijít tato barva odpudivá. Testy prokázaly, že tato reakce nebo vnímání může být buď vědomé, nebo podvědomé, lidé totiž mají různé emocionální reakce na barvy, aniž by si toho byli vědomi. Používání barevných světel v divadle vyvolává vědomé či podvědomé reakce u diváků, kteří díky odlišným barevným náladám prožívají různorodé emoce. 19

Vnímání barev je také založeno na srovnání. Vzhledem k tomu je vnímání barev variabilní. Rozděluje se na teplé a chladné světlo, může odkazovat na barevné odstíny ve vztahu k sobě navzájem. To může také odkazovat na vnímání tohoto filtrovaného světla. Barvy v červeném a žlutém odstínu jsou vnímány jako teplé barvy, případně jsou spojovány s ohněm. Zelené a modré jsou naopak často vnímány jako chladné, případně připojené k noci. Tato základní představa se často používá jako vodítko v divadelních inscenacích. Komedie je teplá a jasná, zatímco tragédie je studená nebo tmavá. Barevná paleta vybraná pro realizování divadelního osvětlení může být ovlivněna žánrem. Inscenace, která se odehrává v přírodě, využívá tónované či méně nasycené barevné schéma, aby více vynikla samotná příroda. Pro hudební nastudování nebo operu se často používají sytější palety. Filtry také mohou zlepšit tón pleti. Barvy zvolené light designerem mohou být emocionální, symbolické nebo ikonografické. Každý výběr a změna barvy předává divákovi zprávu o tom, co vše se odehrává na jevišti.

2.4 Míchání barev Aditivní míchání6 barev na světle je výsledkem používání různých barev přenášených okem a interpretovaných v mozku. Typickou ukázkou jsou tři překrývající se kužely světla zaměřené na neutrální nebo bílý povrch. Každý kužel je obarven na základní odstín: zelená, červená a modrá. Tam, kde se dvě barvy překrývají, aditivní míchání vytváří sekundární barvy. Ve středovém bodu, kde se překrývají tři paprsky, míchání vytváří bílé světlo na povrchu. Subtraktivní míchání7 barev ve světle je obvykle prokázáno vložením jakéhokoliv barevného filtru v přední části světla. Fyzika barevných filtrů umožňuje pouze vlastní odstín. Filtr pohlcuje všechny ostatní vlnové délky ve viditelné části spektra.

6

Aditivni míchání barev - je takový způsob míchání barev, kdy se jednotlivé složky barev sčítají a

vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek. 7

Subtraktivní míchání barev je způsob míchání barev, kdy se s každou další přidanou barvou ubírá část původního světla

20

Obrázek č. 9 – Aditivní míchání barev

Obrázek č. 10 – Subtraktivní míchání barev 21

2.5 Typy filtrů Filtry vytvoří barvu odečtením určité vlnové délky barev. Červený filtr absorbuje modrý a zelený, což umožňuje projít pouze červené vlnové délce. Tento proces je subtraktivní, není aditivní. Životnost barevných filtrů závisí na mnoha proměnných: barvě, druhu světla, slabší úrovni filtru a době, po kterou světlo svítí. Z těchto důvodů je nemožné přiřadit "život" pro každý filtr. Nicméně některé základní znalosti a zkušenosti mohou pomoci s odhady. Tmavě zelené a tmavě modré filtry obvykle vyhoří nejrychleji, protože absorbují nejvíce infračervené energie. Barevný filtr blokuje průchod určité části viditelného výstupu z jakéhokoli reflektoru. Například primární červený filtr umožňuje červenému světlu související frekvence projít a blokovat všechny ostatní. Publikum se nikdy nezaměřuje na samotný filtr. Namísto toho vidí pouze vliv filtru na propouštěném světle. Nejlepším ukazatelem výměny filtru a jejího dopadu je vzhled povrchu osvětlený filtrovaným světlem. Dvě nebo více vrstev lehčích filtrů mohou být použity k výrobě tmavšího nebo intenzivnějšího světelného paprsku. Nicméně, kombinace jsou podstatně méně efektivní než jeden filtr. Mezi dvěma vrstvami se na vnitřních plochách vytvoří izolační bariéra a paprsky jsou stále teplejší, než na vnějších plochách. Výsledek nemusí být žádoucí, pokud je použit filtr v teplejším přípravku. Světelný designer by měl jednou za tři roky vyměnit vzorník filtrů.

3. Uplatnění světelného designu v představení Světelný design dnes neodmyslitelně patří ke každému typu představení. V činohře, opeře a také v muzikálu se pomocí stále vyvíjejících se světelných technologií dá přímo čarovat se světlem, intenzitou, mícháním barev. Jde o náročný proces, při kterém musí spojit své pracovní schopnosti jak samotný light designer, režisér, tak scénograf a mnoho dalších. Při práci se světlem nezáleží jen na prostoru, ve kterém se daná inscenace uvádí, dalšími ovlivňujícími prvky jsou kulisy, rekvizity, kostýmy, ale i samotné postavy herců.

22

3.1 Práce s režisérem Na inscenaci obvykle pracuje několik skupin lidí. Většinou má skupina stanovenou hierarchii. V současné divadelní praxi je na jejím vrcholu nebo poblíž režisér, který nese zpravidla hlavní zodpovědnost a tím pádem i právo veta nad tím, co se před divákem děje. Spolupráce designera a režiséra je velice důležitá, avšak v mnoha případech velice náročná. Je velice důležité být na první schůzku s režisérem řádně připraven a vybaven. Zápisník, propisky, ale i tužky k možnému nákresu scén nesmí chybět. Vždy je důležité udělat dobrý dojem, dalším důležitým prvkem je komunikace. Představa a reálný výsledek se od sebe častokrát velice liší. Na spolupráci s režisérem je důležité vyslechnout si jeho vizi, ale vnést také své vlastní nápady. Když designer prodává nápad režisérovi a dalším členům týmu, nejvíc mu obvykle pomůže analýza. Koncept postavený na inteligentní a důkladné analýze nejen textu je mnohem zajímavější, než jen náhodný návrh něčeho, co by mohlo vypadat pěkně.

3.2 Technické zkoušky Při technické zkoušce jsou umělci, dekorace a kulisy na jevišti. Pracuje se na správném načasování každého technického prvku. Určují se světelné změny na základě pohybu herce, textu či gesta. Jakmile se sestaví světelný scénář, který se v průběhu zkoušek mění, nastupují na scénu herci v kostýmech, make-upu, parukách a pracuje se na dokončení celého obrazu. Tento časový úsek je známý jako generálkový týden. V mnoha případech slouží počáteční představení (předpremiéra) k tomu, aby režisér a designéři mohli provést závěrečné úpravy. Závěrem první fáze je premiéra, kdy je představení uvedeno pro publikum. S vývojem představení se mění i samotná světla.

3.2.1. Instalace Před zahájením samotného svícení jednotlivých scén je zapotřebí provést samotnou instalaci světel. Podle návrhu, který společně vypracoval režisér 23

a designer. Jedná se o správné zavěšení konvenčních a reflexních světel. Mnohá muzikálová divadla v České republice mají světla rozvěšená na stejných pozicích několik let. Nové prvky do inscenací vnášejí pomocí inteligentních světel, či převěšením a změnou barevných filtrů v konvenčích světlech. Pokud se chystá nová inscenace, je nutná kontrola žárovek, zásuvek a kabelů, následuje zavěšování světel podle nákresu. Konvenční světla zapojit do stmívaných zásuvek a správně propojit inteligentní světla DMX kabelem.

3.2.2. Programování Po instalaci světel, se přichází k programování. V dnešní době se na trhu objevuje široká škála osvětlovacích pultů s odlišnými vlastnostmi a funkcemi. Při přípravě inscenace je důležitá znalost pultu v daném divadle. Větší část světelného designu se připravuje během zkoušek sestavováním světelných nálad. Světelný designer používá zavěšená konvenční i inteligentní světla k nasvícení představení. Světelná změna má daný čas, po který se objevuje v představení. Tento okamžik se určuje podle scénáře, pořadí skladeb anebo partitur. Změny se ukládají do světelného pultu, z kterého se všechna světla řídí v průběhu představení. Ukládání údajů spojených s každou změnou, tedy informace potřebné k zopakování daného osvětlení včetně intenzity každého světelného zařízení, všech změn barvy, goba, pozice a doby, kdy by tyto změny měly proběhnout, se říká programování.

3.2.3. Práce s prostorem a postavami Základní fyzikální vlastnosti světla se nedají změnit, všechny komentáře musejí vycházet z nich. Při pohledu na světelný design podrobněji, je patrné, že většina divadelních situací má určité omezující faktory. Je také nutné počítat s vlastnostmi lidského vnímání.

24

Fokus8 se týká toho, kterou část nebo části jeviště světlo nasvítí a z jakého směru bude vycházet. Důležité je využívat úhly světel, tím se myslí úhel dopadu světla na účinkujícího otočeného směrem do středu hlediště. Jedná se o dva úhly: výškový úhel měřený z úrovně jeviště, o kterém se předpokládá, že je plochý, a úhel, v němž se účinkující potřebuje otočit z výchozí pozice čelem k divákům tak, aby stál čelem ke světlům.

3.2.4. Light designer Světelný designer je odpovědný za design, implementaci, realizaci a dokumentaci všech světel a účinnost spojenou s představením. Spolu s ostatními designery je lighting designer odpovědný za vytvoření vizuálního a viscerálního prostředí pro danou produkci. Práci však omezuje mnoho faktorů - čas, prostor či peníze. Za daných okolností se designer podílí na spolupráci při samotné instalaci a nasvícení prostoru, čímž napomáhá k urychlení realizace projektu. K vytvoření samotné show čerpá designer z různých zdrojů. On nebo ona musí mít vášeň pro světlo a musí být kombinací umělce a realisty, umět si představit, jak by to mělo vypadat, i když si je vědom toho, že samotná realizace může být velice nákladná a náročná. Světelní designéři často potřebují využívat současně několik schopností. Spolupracovat na výrobní a světelné koncepci, analyzovat a realizovat světlo, představit si jednotlivé scény, barvy a spolupracovat s ostatními designery. Dále musí umět komunikovat, být schopni vyjádřit myšlenky osvětlení pomocí slovní nebo grafické dovednosti, být schopni naslouchat, pochopit myšlenky a reagovat na ně. Musí umět koordinovat a organizovat, ujistit se, že osvětlení lze dosáhnout v rámci stávajících parametrů.

3.2.5. Light designer v ČR Práce light designera v České republice funguje úplně na jiném principu než na londýnském West Endu nebo na americké Broadwayi. V ČR je takzvaný light designer vrchním osvětlovačem (mistrem světel) v divadle, který musí jak vymýšlet samotný design, tak umět programovat osvětlovací pult, ale i se sám postarat 8

Namíření světla na určité místo.

25

o údržbu světel. V Městském divadle Brno bývá až deset premiér ročně, což znamená, že má osvětlovač čtrnáct dní na vymyšlení světelného designu. Jedna z posledních inscenací Zorro byla dodělávána v čase, kdy již probíhala představení před veřejným publikem. Až po týdnu hraní bylo představení zcela hotové. Light designer v České republice je spíše operátor se zkušenostmi.

3.2.6. Tříbodové svícení Tříbodový systém osvětlení využívá tři světla k nasvícení celé herecké plochy. Herecká plocha je vymezená část, kterou využívá light designer k realizaci osvětlení. Tato plocha je rozdělena do tří oblastí. Hlavní, doplňkové a zadní světlo. 

Hlavní světlo - je první a obvykle nejdůležitější světlo, které využívá osvětlovač, nebo jiný tvůrce obrazové scény, v divadle nebo na koncertu. Je to světlo nejsilnější a může se jednat o umělé nebo přirozené světlo. Hlavní světlo směřuje na snímaný objekt nebo na jeho důležitou součást a jeho úkolem je vytvoření hlavního světelného efektu, zdůraznění jeho formy a rozměru. Toto světlo by ve srovnání s obecným osvětlením scény mělo poskytovat nejvíce světla na osvětlené ploše objektu. Jen zřídka se používá samostatně, protože je příliš kontrastní, na rozdíl od doplňkového osvětlení, které prokresluje stíny nebo nevypaluje světla. Vynecháním hlavního světla vzniká efekt siluety. Ve scéně může být použito více hlavních světel, které osvětlují jednotlivé objekty v rámu nebo se rozsvěcují ve vhodném okamžiku, aby osvětlily pohybující se objekt. Hlavní světlo se dále rozděluje na „tvrdé“ a „měkké“, které může být umístěno v různých úhlech. Nejčastější vertikální pozice je v úhlu 30°. Osvětlení tváře zespodu zvyšuje dramatický účinek, pokud je umístění příliš vysoké, zvýrazní lícní kosti a vytvoří dlouhé stíny nosu.



Doplňkové světlo - slouží k doplnění hlavního světla, redukuje kontrast scény a prokresluje stíny. Patří mezi měkčí a samozřejmě také méně intenzivní než hlavní světlo. Poměr mezi světlem a stínem závisí na požadovaném efektu. 26

Toto světlo je zastoupeno pouze v malém množství v případě, kdy hlavní světlo dává scéně velký kontrast. 

Zadní světlo - je světelný zdroj, který přichází zezadu a je umístěn na opačné straně subjektu (model, herec) od diváka. Na běžném divadelním jevišti to představuje světla, která jsou zavěšena tak, aby svítila na zadní plochu působení. Úhel podsvícení se může lišit. Zadní svícení se používá k tomu, aby bylo hraní na jevišti ještě reálnější. Svítidla používaná k zadnímu svícení obecně potřebují jasnější světelný výkon než přední světla.

3.2.7. Lighting plot / mapa umístění světel Lighting plot je mapa, která graficky prezentuje fyzické prvky světelného designu. Ukazuje umístění elektrického zařízení sloužící k zajištění osvětlení pro představení a jejich fyzický vztah s ostatními prvky. Vedle identifikace typu, příkonu a práce s jednotlivými nástroji a zařízením určuje lighting plot jejich přesné umístění v prostoru. Usnadňuje práci při nasvěcování představení nejen samotnému designerovi, ale i ostatním, kteří dané představení přejmou a pokračují v dalších reprízách.

4. Odlišnost v určitých muzikálových inscenacích Na základě poskytnutých informací a po mnohačetných konzultacích byly vybrány jako příkladové čtyři muzikálové inscenace Městského divadla Brno, jejichž úspěšnost výrazně ovlivnilo zapojení specifických světelných a projekčních prvků. Konkrétně se jedná o zahajovací inscenaci, muzikál Hair, jíž byla otevřena v roce 2004 Hudební scéna, dále dva světově známé muzikály Chicago a Jekyll a Hyde, posledním vybraným je muzikál Cats, který uzavřel sezónu 2012/2013 navíc ve specifickém zpracovaní Městského divadla Brno

27

4.1 Inscenace HAIR / VLASY Dnes již kultovní dílo amerického hudebního divadla, muzikál Hair (Vlasy), jehož broadwayská premiéra se konala v roce 1968, zahájil řadu tzv. rockových muzikálů. Ve své době přinesli Hair, vyprávějící o komunitě dlouhovlasých květinových dětí „hippies“, na jeviště řadu závažných témat, jako byla zcela nezávislá svoboda, drogy, volná láska či protiválečný protest. Newyorský kritik Clive Barnes je hned po premiéře označil za „nejupřímnější show ve městě“ a za jedinou, která se „neohlíží za předvčerejškem, ale naslouchá hlasům současnosti“. Zatímco divadelní verze se vyznačuje téměř absencí příběhu a jedná se proto spíše o formu revuální, filmová verze Miloše Formana z roku 1979 přinesla proti tomu silný a dobře propracovaný příběh. Tato inscenace byla uvedena jako vůbec první představení na muzikálové scéně Městského divadla, 1. října 2004.

4.1.1 Použitá technika K uskutečnění této inscenace byla použitá veškerá technika, která byla pořízena do zahajovacího provozu Městského divadla Brno. Počet a druhy: SPOT 4x CP Stage Profile Plus SV 2x CP Stage Zoom SV 4x CP Stage Zoom WASH 8x CP Golden Color 6x Robe 575 XT CONVENTIONAL 16x profil RJ 611 SX 8x profil RJ 711 SX 24x profil Strand SL 28

20x PC FHR 2kW 8x fresnell GHR 2kW 48x PAR CP61 2x Flood 500 FOLLOWSPOTS 3x RJ Margot 2,5 kW Lee filters : 079, 019, 105, 106, 201, 200, 013 Haze MDG Atmosphere APS Smoke High End F-100, Martin ZR33 Hazer MDG je puštěný po celou dobu. Pro zvýšení zamlžení na scéně se využívá Smoke High.

Obrázek č. 11 – Vybavení divadla

29

Obrázek č. 12 – Followspots v MDB (Hudební scéna)

Obrázek č. 13 – Scéna a rozmístění světel 30

4.1.2 Vytváření light designu Práce na muzikálu Hair začala, stejně jako u dalších inscenací, předávací poradou, kde se jednotlivá pracoviště seznamuji se scénou, kostýmy, rekvizitami atd. Tam light designer zjistí, co je potřeba připravit nad rámec pevné světelné instalace a začne zajišťovat výrobu světelných dekorací, rekvizit, svítících kostýmu atd. Po zvážení

zadá

výrobu

daných

prvků

kolegům

v

divadle

nebo

externím

spolupracovníkům, pokud se jedná o zadání složitější. Důležitá je komunikace se scénografem, režisérem a vedoucím výroby, od kterých musí light designer dostat co nejvíce informací, aby pak světla správně fungovala na jevišti. Tento proces se řeší zhruba měsíc před technickou zkouškou. Dále musí vystihnout ten správný moment, kdy je inscenace nazkoušená ve stavu, aby mělo smysl se jít podívat na zkoušku, kde by měl režisér už poměrně přesně specifikovat náladu a styl svícení. Intenzivní práce na LD se začne odehrávat počínaje technickou zkouškou, která na Hudební scéně trvá dva dny, ovšem ne vždy jsou vyrobeny veškeré dekorace či kostýmy, tak aby mohl designer obraz po obraze nasvítit. Dolaďování veškerých nedostatků probíhá v rámci generálkových zkoušek.

4.2 Inscenace CHICAGO Muzikál Chicago má všechno, co činí broadwayské produkce výjimečnými – až pohádkový příběh o slávě, štěstí, kráse, bohatství a láskách, to vše propojeno nesmrtelnými hity doprovázenými dech beroucími tanečními čísly. Bylo jen otázkou času, kdy se toto fenomenální dílo vrátí na jeviště Městského divadla Brno. Jeho česká premiéra se totiž konala právě v zde v roce 1978, tedy tři roky po své americké premiéře. Satirický muzikál kritizující zkorumpovanou a zločinem a jazzem prodchnutou společnost dvacátých let v Chicagu podle hry Maurine Dallas Watkinsové napsali Bob Fosse a Fred Ebb s hudbou Johna Kandera. Hlavní postavy, vražedkyně a po slávě toužící krásky Velma Kellyová a Roxie Hartová, se setkávají v ženské věznici a s pomocí proslulého advokáta Billyho Flynna zde všemi 31

(především ženskými) zbraněmi bojují o přední stránky novin a titul „vražedkyně týdne“. Premiéra se uskutečnila 25. března 2011.

4.2.1 Použitá technika Světelná technika v muzikálu Chicago vychází ze základního vybavení divadla. Hlavy Lávky Štychy PAR Štych most Dirigent Dirigent spot Boční jeviště

: ALL : spodní poloha : 1,9,10 na HL.II. : B,M : : pause 261 at FF : :

Spínané zásuvky: 801 – Had HL.1. 807 – magnum LP 810 – magnum PP 839 – MDG + JAM hazer 840 – DMX splitter C universe 844 – Anolis schody 838 – Anolis koje LM Vana PM Vana Back M vana GHR + FHR boky HAD L + P LAMP L + P Křížky: 1.29, Obrázek č. 14 – použitá technika Zajímavým prvkem v tomto muzikálu je použití a samotné nasvícení ocelové konstrukce. Viz 4.2.2 Práce s konstrukcí.

32

4.2.2 Práce s konstrukcí Chicago vyžadovalo delší technickou přípravu. Režisér chtěl mít v konstrukci sedm cel, kde jsou trestankyně před stahovací bílou roletou, která je nasvícená zepředu, což vytvářelo ženské siluety. Pro tento účel byly vybrány LED lišty Anolis (Robe), do každé cely dvě – jedna zespodu, druhá shora. Kýžený záměr se podařilo splnit velmi dobře a scéna v kombinaci se zadním nasvícením celé konstrukce vypadala skvěle. Svícení do jakékoli konstrukce zezadu je vždy zajímavé a díky vytvořeným stínům vypadá velice plasticky, což je takzvanou alfou a omegou divadelního svícení. V této inscenaci se používají zdroje v objektech na jevišti – v kulisách, domech, oknech atd. Čímž se napomáhá k oné plasticitě a hloubce, díky kterým obrazy ožívají. Stejně tomu je i v Mary Poppins, kde se v domě využilo více lampiček, více světelných zdrojů, čímž se celý dům, bez sebevětší námahy, sám rozhýbal.

Obrázek č. 15 – Návrh konstrukce (Chicago)

33

4.2.3 Odlišnost od muzikálu Hair Muzikál Chicago se zásadně liší od muzikálu Hair. Především se jedná o rozdíl v inscenování. Hair to je příběh – film na jevišti, zatímco Chicago je účelově stylizovaná show laděná do kontur postav a tanečníků. V inscenaci Chicago bylo poprvé použito takzvané vodění herců v ostrém kontraspotu, což se ukázalo jako velmi výrazný efekt. Samotné představení vypadá jako černobílý komiks doplněný náhodnými barevnými scénami. Zde se skvěle osvědčili RGB LED pásky9, které jednak lemovaly klavír, který byl stále na jevišti, ale i „cirkusový podstavec“ využívaný k choreografiím na opačné straně jeviště. Obojí je bezdrátové z důvodů mobility, tím pádem set obsahuje velkou baterii, měnič napětí 10 na 220V a bezdrátový přijímač DMX signálu11. Opět se zde jedná o zvýšení plasticity – svítící kontury objektu vypadají výborně na jevišti.

4.3 Inscenace JEKYLL A HYDE Není mnoho známějších a více vzrušujících příběhů, než je ten o Jekyllu a panu Hydeovi. Od roku 1886, kdy Robert Louis Stevenson publikoval svou novelu Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea, vzrušuje tento příběh mysl autorů, čtenářů i diváků po celém světě. A není divu. Postihuje totiž v geniální metafoře odvěké tíhnutí lidstva k dobru i zlu a zápas, který mezi těmito dvěma póly v každém z nás probíhá. Dokáží-li však společně existovat, co se stane, jsou-li odděleny od sebe. A má doktor Jekyll šanci zvítězit nad svým druhým já, výlupkem všeho zla Edwardem Hydem, který s ním naneštěstí sdílí totéž tělo? A co teprve, když Jekyll pochopí, že sérii tajemných vražd v jeho okolí má na svědomí právě jeho druhé já? Muzikál skladatele Franka Wildhorna a libretisty Leslie Bricusseho na toto téma slavil již velké úspěchy na newyorské Broadwayi i v řadě evropských států. Strhující příběh v ohromující dekoraci, výjimečné herecké a pěvecké příležitosti činí jeho 9

Jedná se o novou generaci velmi úsporných a levných LED osvětlení. LED pásek je ohebný, muže se použít do zaoblených míst. 10 Měnič, který slouží ke změně napětí napájecí soustavy. Pro měniče napětí se často také používá označení zdroj (nebo napájecí zdroj), přestože skutečným zdrojem elektřiny je generátor v elektrárně, nebo baterie. 11 Bezdrátový vysílač DMX signálu či dat, je ideální pro překonání dlouhé vzdálenosti mezi přístroji (bez použití kabelů)

34

uvedení v Městském divadle Brno, které se soustavně věnuje tomu nejkvalitnějšímu ze soudobého světového muzikálu, další mimořádnou příležitost zažít to nejvýznamnější, co světové hudební divadlo současnosti nabízí. Premiéra se uskutečnila 19. listopadu 2011.

4.3.1 Vytváření a práce s projekcemi Autorem většiny projekcí v Městském divadle Brno je Petr Hloušek12, který je taktéž autorem projekce v inscenaci Jekyll a Hyde. Projekce je zde zcela zásadním elementem. K vytvoření výborné projekce na tmavém, světelně velmi ziskovém plátně, je umístěn projektor zezadu. Petr Hloušek průběžně sledoval barevnost obrázků s chladnými barvami světel (pochmurný Londýn) na jevišti a tato výsledná symbióza zafungovala výborně. Dále bylo vyzkoušeno plné svícení za tylem13, kde se odehrály zásadní dějové posuny a choreografie. Jedná se o specifické svícení, kde se light designer potýká s tím, že mu před herce pověsí různý druh tkaniny a on musí přesně odhadnout a nasměrovat styl svícení. V této situaci se museli všichni „štychaři“ přemístit ze svých pevných postů na jevištní most, kde každý pracoval se světlem FHR2000, a problém byl vyřešen. Jde o hodně kolmé svícení, které však funguje velice dobře. Opět zde byla použita bezdrátová technologie na laboratorní stůl, který je dokonce samopohyblivý, řízený vysílačkou. Výrazný efekt vytváří olemování celé scény speciálními svítícími páskami v modré barvě (Lightpad).

12

PETR HLOUŠEK (1972) Absolvent brněnské Školy uměleckých řemesel a bratislavské Vysoké školy výtvarných umění v oboru ilustrace, začal jako grafický designer, postupem času aplikoval zkušenosti ilustrátora do scénických a animačních médií. Od roku 2005 pracoval na scénických projekcích inscenací jak v Česku, tak ve státech EU. Jeho scénografická práce začala spoluprácí se scénografem Jaroslavem Milfajtem. V roce 2010 překvapil svým velkolepým řešením scénického ztvárnění muzikálu Mary Poppins, které bylo serverem Musical.cz nominováno na scénu sezóny. Zde využil plně spojení realistických kulis a filmových 3D animací a snoubil je v jeden funkční celek, 13 Tyl je souhrnné označení pro síťovité plošné textilie.

35

Obrázek č. 16 – projekce Jekyll a Hyde (Petr Hloušek)

Obrázek č. 17 – projekce Jekyll a Hyde (Petr Hloušek)

Obrázek č. 18 – projekce Jekyll a Hyde (Petr Hloušek) 36

Obrázek č. 19 – projekce Jekyl a Hyde (Petr Hloušek)

4.3.2 Náročnost představení Představení je technicky nejnáročnější a nejdražší díky výše zmiňovaným svítícím páskám. Samotná příprava je velmi složitá, chystání trvá více jak pět hodin, výsledek je ale naprosto úchvatný. Spojením inteligentních světel, laseru a projekcí vzniká skvělá show pro divákovo oko.

4.3.3 Zajímavosti Inscenace Jekyll a Hyde byla oceněna hned v několika kategoriích. Ve výročním ocenění Herecké asociace Thálie 2011 získal ocenění za svéráznou dvojroli Dušan Vitázek. V anketě portálu i-divadlo.cz získal taktéž Dušan Vitázek – první místo za nejlepší herecký výkon roku 2011. Christopher Weyers a David Kachlíř – první místo v kategorii Jiný umělecký počin roku 2011.

4.4 Inscenace CATS / KOČKY V historii muzikálového divadla neexistuje titul, který by provázelo tolik superlativů. Jedná se o nejdéle uváděný muzikál v historii londýnského West Endu i newyorské Broadwaye, který ve světě vidělo přes 67 milionů diváků! Ve svém 37

domovském divadle New London Theatre byly Kočky uváděny celých 21 let. Muzikál získal nejprestižnější světová ocenění – dvakrát Grammy a sedm cen Tony, což jsou ceny znamenající ve světě hudby a divadla, totéž co ve filmu Oscar. Lloyd Weber rád vzpomíná, jak mu v dětství jeho matka Jean často předčítala nádherné veršované pohádky o kočkách od Thomase Stearnse Eliota, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1948. Napsal pak podle nich poetický taneční muzikál plný nádherné fantazie, který je zároveň jedním z realizačně nejnáročnějších divadelních děl. Umělecký soubor i technické podmínky Hudební scény jsou pro výjimečnou inscenaci muzikálu Kočky jako stvořené.

4.4.1 Zajímavosti v použité technice Inscenace Kočky taktéž vychází ze základního vybavení divadla. Byla použita jak inteligentní a konvenční světla, tak i projekce a mlhostroj. Zajímavostí tohoto představení jsou takzvaní „ježci“. To jsou klece umístěné na bocích jeviště za šálami. Bylo použito osm klecí, v každé z nich tři PAR64, které vytvářejí úžasné boční světlo. Tato technika byla poprvé použita v muzikálu Mary Poppins, na nejlepší muzikálové číslo všech dob – „Step in time“. V průběhu představení se měnily i barevné filtry (079, 119, 105)14 v „ježcích.

4.4.2 Používání followspotů v inscenacích Práce štychaře je zcela zásadní devizou představení. Dobrý a citlivý štychař povýší svícení k výborné kvalitě a jeho práce je neodmyslitelnou součástí nejen muzikálu, ale i činohry. Technici, kteří pracují s followspoty, běžně pracují i s výměnou filtrů a to i „on the fly“, takže štychují herce, který se nachází uvnitř domu z kulis bez filtru a když vychází do večerního exteriéru, přidají filtr č. 201. Mít kvalitní štychaře je základ každého představení. 14

Typy filtrů: 079 – Bright Blue 119 – Dark Blue 105 - Orange

38

5. Vybavení Městského divadla Brno Hudební scéna Městského divadla Brno využívá plně profesionální vybavení. Profilová světla ROBER JULIAT 2,5kW pro čelní svícení na třech hledištních mostech. Na hledištních sloupech jsou umístěna světla FHR2000W. Na portálech, jevištním mostě a na lávkách jsou zavěšena profilová světla STAND SL, GHR a FHR. Nad jevištěm jsou umístěny inteligentní hlavy od firmy CLAY PAKY nebo ROBE, PARy 48 ve čtyřech základních barvách. V hledišti jsou umístěné tři followspoty RJ MARGOT 2500W. Vše je řízeno pultem GrandMA2. Na str. 40 se nachází přesná mapa rozmístění světel, společně s číslem okruhu, do kterého je dané světlo zapojené. Blokové schéma umístěné na str. 41, přesně znázorňuje strukturu propojení celé Hudební scény. Na str. 42 je nákres jeviště s DMX Outputy. Další ilustrace nám představují, jaká goba jsou nejvíce využívána, seznam s typy žárovek pro konvenční i inteligentní světla a nákresy půdorysu, bokorysu a hlediště.

39

5.1 Rozmístění světel

40

5.2 Blokové schéma

41

5.3 DMX Outputs

42

5.4 Network settings

43

5.5 Použitá goba

44

5.6 Žárovky Typ světla FHR 2000 FHR 1000 starý typ FHR 1000 nový typ FHR 500 GHR 2000 HHR 650 (profil) F.Spot AHR 1000 CHR 1000 CHR 500 CHR 150 DPR 500 Robert Juliat (profil) 7xx SX2 Robert Juliat (profil) 6xx SX Robert Juliat "MARGOT" F.Spot Strand SL PAR 64 Rampa "'Svoboda" Selecon "CHORUS" F.Spot Strand "CANTATA" F.Spot ClayPaky GC,SZ,SPP+ 1200

Čočka

PC PC PC PC Fresnel PC parabola PC PC PC PC paraboly PC PC

W

2000 1000 1000 500 2000 650 1000 1000 500 150 500 2500 1200 2500 600 1000 9x250 1200 1200

Rámeček na filtr (mm)

Patice

GY 16 GX 9,5 GX 9,5 GY 9,5 GY 16 GX 6,35 R7s R7s R7s R7s E 40 G 22 GX 9,5 G 22 G 9,5 GX 16d,CP 61 E 40 GX 9,5 GX 9,5

1200 HMI 1200 W/S

Poznámka

235x235 180x180 205x205 150x150 235x235 210x210 315x380 315x380 215x215 270x270 215x215 180x180 special circle 158x158 255x255 185x185 210x210 výbojka 750 hodin

45

ClayPaky GSCAN 1200 Robe WASH XT 575 Robe SPOT XT 575

1200 HMI 1200 W/GS 575 GX 9,5 575 GX 9,5

výbojka 1000 hodin MSR 575/2 1000 hodin MSR 575/2 1000 hodin

46

5.7 3D vizualizace

47

48

5.8 Půdorysy

49

50

5.9 Bokorysy

Bokorys komplet

51

Bokorys s popisem

52

5.10 Hlediště

53

5.11 Rozvodny

54

Závěr Cílem bakalářské práce bylo představení a zmapování světelných zdrojů, které se používají pro divadelní produkce muzikálových titulů, využití světelné techniky ve vybraných inscenacích a zároveň její samotný vývoj, zejména v posledních několika letech. Práce poskytuje začínajícím light designerům základní informační platformu, díky níž se mohou snadněji zorientovat ve specifickém oboru světelného designu. Ten, dle současných trendů, čím dál častěji výrazně participuje na finální podobě inscenací a je jedním z hlavních prvků muzikálových produkcí. Je tak stále patrnější přesun light designu z pouhé technické složky inscenace ke složce umělecké. Bakalářská práce taktéž dospěla k závěru, že je důležité, aby každý light designer vytvářel podrobnou a kvalitní dokumentaci ke všem vznikajícím projektům, aby se v případě jakéhokoli problému měly možnost v materiálech zorientovat jiné tomu příslušné osoby a zabránilo se tak případným kolizím při následných reprízách, či v nejhorším případě zrušení samotného představení.

55

Použité informační zdroje MORAN, Nick. Světelný design pro divadlo, koncerty, výstavy a živé akce. Vyd. 1. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, 2010, 240 p. ISBN 978-80-7008-246-1.

KOLEGAR, Jan. Historie scénických technologií. Vyd. 1. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2001, 2 sv. ISBN 80-854-2951-9.

PROSTĚJOVSKÝ, Michael. Muzikál expres: Malý průvodce velkým muzikálem. Brno: Větrné mlýny, 2008. ISBN 8086907499.

SHELLEY, Steven. A practical guide to stage lighting. Boston: Focal Press, c1999, xxiv, 280 p. ISBN 02-408-0353-1.

CADENA, Richard. Automated lighting: the art and science of moving light in theatre, live performance, and entertainment. 2nd ed. Burlington, MA: Focal Press/Elsevier, c2010, xxi, 450 p. ISBN 02-408-1222-0.

GILLETTE, J. Designing with light: an introduction to stage lighting. 5th ed. New York: McGraw-Hill, c2008, xiv, 367 p. ISBN 00-735-1415-2.

REID, Francis. Discovering stage lighting. 2nd ed. Boston: Focal Press, 1998, 134 p. ISBN 02-405-1545-5.

CADENA, Richard. Focus on lighting technology. Royston: Entertainment Technology, 2002. ISBN 978-190-4031-147.

Městské divadlo Brno. Městské divadlo Brno [online]. Brno: Městské divadlo Brno, c2009 [cit. 2013-05-17].

Rosco [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.rosco.com/uk/index.cfm 56

Dobré světlo. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dobresvetlo.cz/barvy.php

Barevná teplota. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barevn%C3%A1_teplota Stage Lighting for Students. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.stagelightingprimer.com/index.html?slfs-right-frame.html&2

ESSIG, Linda. The speed of light: dialogues on lighting design and technological change. Portsmouth, N.H.: Heinemann, c2002, x, 150 p. ISBN 03-250-0508-7.

WATSON, Andi, Christopher SCOATES, Thom YORKE, Dick HEBDIGE a J RAGHEB. Bullet proof-- I wish I was: the lighting. San Francisco: Chronicle Books, c2011, 287 p. ISBN 08-118-7458-3.

57

Seznam ilustrací Obrázek č. 1 – flood light 1000W (str.12) (Stagecraft. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.stagecraft.co.uk/hire/lighting/conventional-lanterns/) Obrázek č. 2 – Cadenza 2kw Fresnel (str. 12) (Stagecraft. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.stagecraft.co.uk/hire/lighting/conventional-lanterns/) Obrázek č. 3 – PAR64 (str. 12) (Stagecraft. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.stagecraft.co.uk/hire/lighting/conventional-lanterns/) Obrázek č. 4 – ETC Source Four 26°575w Profile (str. 13) (Stagecraft. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.stagecraft.co.uk/hire/lighting/conventional-lanterns/) Obrázek č. 5 – Korrigan Follow Spot Kit 1.2kw (str. 13) (Stagecraft. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.stagecraft.co.uk/hire/lighting/conventional-lanterns/) Obrázek č. 6 – Tvary reflektorů (str. 14) (Stage Lighting for Students [online]. [cit. 2013-05-17] Dostupné z: http://www.stagelightingprimer.com/index.html?slfs-right-frame.html&2) Obrázek č. 7 – Vlnová délka světla (str. 17) (Dobré světlo. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dobresvetlo.cz/barvy.php) Obrázek č. 8 – Znázornění spektra s barevnou teplotou (str. 18) (Barevná teplota. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barevn%C3%A1_teplota) Obrázek č. 9 – Aditivní míchání barev (str. 20) (Dobré světlo. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z http://www.dobresvetlo.cz/barvy.php)

58

Obrázek č. 10 – Subtraktivní míchání barev (str.20) (Dobré světlo. [online]. [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.dobresvetlo.cz/barvy.php) Obrázek č. 11 – Vybavení divadla (str. 29) (zdroj David Kachlíř MDB) Obrázek č. 12 – Followspots v MDB (str. 30) (zdroj David Kachlíř MDB) Obrázek č. 13 – Scéna a rozmístění světel (str. 30) (zdroj David Kachlíř MDB) Obrázek č. 14 – Použitá technika (str. 32) (zdroj David Kachlíř MDB) Obrázek č. 15 – Návrh konstrukce Chicago (str. 33) (zdroj David Kachlíř MDB) Obrázek č. 16 – 19 – projekce Jekyll a Hyde (str. 36 – 37) (Petr Hloušek. [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: www.petrhlousek.cz)

59

HAIR / VLASY

60

CHICAGO

61

62

63

64

JEKYLL A HYDE

65

66

CATS / KOČKY

67

68