STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR

Výstup ze závěrečného semináře projektu

STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR

České Budějovice únor 2015

Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/29.0019

Tento výstup vznikl v rámci projektu „Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích“ s reg. č. CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


OBSAH 1. INFORMACE O PROJEKTU ......................................................................................................................... 4 2. PROJEKT „STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR“....................................................................................... 5 3. ČINNOST EXPERTNÍHO TÝMU................................................................................................................ 13 4. KONTAKTNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................... 15 5. KARIÉRNÍ CENTRUM VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ............................................................................................................................................... 16 6. ZÁKLADY PRÁCE SE STUDENTY SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ............ 17 7. METODICKÁ PŘÍRUČKA K VYTVÁŘENÍ PODPORY PRO STUDENTY SE SVP NA VŠTE......... 31 8. METODIKA K ÚPRAVĚ ELEKTRONICKÝCH TEXTŮ PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ STUDENTY ......................................................................................................................................................... 76


1. Informace o projektu Autor: Ing. Lukáš Kučera Projekt “Studium na VŠTE bez bariér“ je realizován na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích od 1. července 2012 do 31. března 2015. Cílem projektu je inovace studijních oborů naší školy (tj. Ekonomika a management, Stavební management, Konstrukce staveb, Technologie dopravy a přepravy a Strojírenství) zejména ve vztahu ke studentům se specifickými vzdělávacími potřebami (tj. studentům se zrakovým, sluchovým, tělesným nebo sociálním znevýhodněním a dále studentům se specifickými poruchami učení – např. dyslexie, dysgrafie apod.) a vhodnému provázání nabízených studijních oborů s praxí. Změny se projeví v prezenční i kombinované formě studia, a to prostřednictvím inovace studijních materiálů (např. formou online výukových materiálů), pořízení podpůrných didaktických a kompenzačních pomůcek a v neposlední řadě proběhnou také stavebně technické úpravy v areálu školy. Nespornou výhodou bude také vznik tzv. Institut distanční praxe, který umožní absolvovat praxi i studentům například s omezenou pohyblivostí, a to přímo v areálu školy. Veškeré inovované studijní materiály budou recenzovány odborníky z praxe, tím bude zajištěno stále více vyžadované propojení teoretické a aplikační sféry.


2. Projekt „Studium na VŠTE bez bariér“ Autoři: Ing. Lukáš Kučera, Bc. Irena Šimečková, Bc. Lenka Kácová, MgA. Josef Korda, Ing. Jaromír Vrbka Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Registrační číslo: Oblast podpory: Realizace: Rozpočet:

CZ CZ.1.07/2.2.00/29.0019 2.2 – Vysokoškolské vzdělávání 1. července 2012 – 31. března 2015 16.654.125,42 Kč

Cíle projektu: Inovace studijních oborů Ekonomika a management, Stavební management, Konstrukce staveb a Technologie dopravy a přepravy

Přístupnost oborů školy pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami (dále jen SVP)

Vhodné provázání teoretického a praktického vzdělávání (vznik Institutu distanční praxe)

Inovace studijních materiálů (rozšíření on-line výuky, pořízení podpůrných didaktických a kompenzačních pomůcek)

Nezbytně nutné stavebně technické úpravy školy


Klíčové aktivity projektu: Integrace studentů se specifickými vzdělávacími potřebami do vzdělávacího procesu na VŠTE Zřízení informačně poradenského pracoviště a jeho začlenění do organizační struktury VŠTE v ČB Inovace a úpravy výukových metod u studijních programů Tvorba a zakotvení institutu distanční praxe do studijních programů vč. pilotního ověření Realizace Stavebně technického řešení Vyhodnocení projektu a šíření výsledků

Popis cílových skupin projektu: A. Studenti resp. potenciální studenti VŠTE se SVP studenti s tělesným postižením (STP) studenti se sluchovým postižením (SSP) studenti se zrakovým postižením (SZP) studenti s vývojovými poruchami učení (SVPU) studenti s vadami řeči (SVŘ) studenti se socioekonomickým znevýhodněním (SSZ) B. Akademičtí pracovníci VŠTE C. Technickohospodářští pracovníci VŠTE 1. KLÍČOVÁ AKTIVITA • • • •

Opatření rektora č. 20/2012 k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami vznik speciální sekce na webových stránkách VŠTE vytvoření celé řady podpůrných materiálů pro cílovou skupinu studentů (SZZ, zahraniční mobility, elektronické knihy atd.) Metodická příručka pro studenty e specifickými vzdělávacími potřebami o legislativa v oblasti studia cílové skupiny studentů o typologie specifických vzdělávacích potřeb o návod, jak pracovat se studenty cílové skupiny


• • •

o popis areálu o nástroje podpory pro cílovou skupinu studentů na VŠTE značení jednotlivých místností v Braillově písmu individuální přístup k cílové skupině studentů video nápovědy umístěné na YouTube

2. KLÍČOVÁ AKTIVITA Informačně poradenské centrum VŠTE Informačně poradenské centrum Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích je zřízeno pro pomoc studentům či uchazečům o studium se specifickými vzdělávacími potřebami. Studentům s různými typy znevýhodnění poskytuje pomoc s jejich integrací do běžného výukového procesu. VŠTE definuje práva studentů a uchazečů o studium se znevýhodněním Opatřením rektora č. 20/2012 k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Klientem Informačně poradenského centra může být student nebo uchazeč o studium na VŠTE: • student s tělesným postižením; • student se sluchovým postižením; • student se zrakovým postižením; • student s vadami řeči; • student se specifickými poruchami učení aj. Informačně poradenské centrum může student či uchazeč o studium kontaktovat: osobní návštěvou, telefonicky, e-mailem, sociální sítí Facebook.


Služby, které Informačně poradenské centrum (IPC) nabízí: • zprostředkovává cílové skupině studentů informace o studiu, možnostech pomoci při studiu; • informace o možnostech praxe, možnost absolvování praxe ve specifickém režimu (Institut distanční praxe); • kariérní centrum (poradenství při tvorbě životopisu, monitoring volných pracovních míst apod.); • nabízí poradenství a informace jak pro cílovou skupinu studentů, tak pro akademické i pedagogické pracovníky, kteří učí na VŠTE; • nabízí informace o místech, kde je prováděna diagnostika nejrůznějších znevýhodnění (speciálně pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny), IPC neprovádí diagnostiku znevýhodnění; • klienti IPC mají možnost vykonat všechny průběžné i závěrečné testy v prostorách centra (dle typu znevýhodnění mají například: více času na testy, větší velikost písma, apod.); • IPC eviduje využití služeb centra a vede osobní karty klientů; • prodloužení lhůt na odevzdání seminárních prací; • IPC informuje o možnostech využití knihoven a dostupnosti knih a učebních materiálů upravených pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami; • vede seznam dostupných pomůcek pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, zajišťuje jejich výpůjčku. Seznam dostupných pomůcek v Informačně poradenském centru: Digitální čtecí přístroj hlasový počítač s monitorem skener audio repro speaker software FINE READER 11 Proffesional software KOBA speech 2 v různých jazycích software SUPERNOVA CZ Notebooky Zvětšovací a odečítací program ZOOMTEXT


Braillská tiskárna Braillský řádek Ruční skener IRISPen Express ve tvaru tužky SONY digitální záznamník 3. KLÍČOVÁ AKTIVITA Inovace a úpravy výukových metod u studijních programů vytvoření 52 multimediálních výukových materiálů o studijní text o prezentace o hlasová podpora prezentací recenzováno dvěma nezávislými recenzenty předměty všech oborů a hlavní předměty specializační 38 kolegů umístění těchto materiálů na IS školy  lze použít i k výuce „běžných studentů“ dostupnost bude zajištěna i z webových stránek VŠTE (od letního semestru) text zpracovaný v MS WORD – vhodně podpořeny obrázky, schématy a jinou grafickou podporou daná struktura textu snímková prezentace – doplňuje studijní text, ale NESUPLUJE přednášky materiály budou dostupné též v počítači v IPC každý předmět má zpracovánu anotaci a ostatní základní informace ve formě video nápovědy na zpracování se podíleli: o lektoři multimediálních materiálů o expertní tým o technická redaktorka o tvůrci multimediálních materiálů Zásady úpravy textů: • vychází z metodiky úpravy textů pro cílovou skupinu studentů • hlavní zásady: o uživatelská vstřícnost (elektronická forma) o jednotný vzhled dokumentů (snadná orientace)


o shodná struktura kapitol o obrázky u jednotlivých subkapitol o vhodné grafické doplnění textů 4. KLÍČOVÁ AKTIVITA Institut distanční praxe modul, který umožňuje studentům pracovat na praktických úkolech ve spolupráci s aplikační sférou v prostorách školy distanční praxe slouží studentům, kteří nemají možnost absolvovat praxi v prostorách externí firmy Navázání spolupráce s externími subjekty 1) oslovení vybraných firem v rámci Jihočeského kraje 2) specifikace možností spolupráce 3) podepsání Rámcové dohody o spolupráci 4) vybrání vhodné firmy dle typu znevýhodnění studenta Rámcová dohoda o spolupráci

Obr. 1 + 2: Vzor rámcové dohody o spolupráci


Pracovní deník

Obr. 3 + 4: Vzor pracovního deníku

Rozdělení studentů dle oboru ekonomika podniku – 28 stavební management – 3 konstrukce staveb – 4 technologie dopravy a přepravy – 2

Úspěšní studenti = splnění předmětu odborná praxe

Praxe probíhá 51%

Splněno 38% Částečně splněno 11%


5. KLÍČOVÁ AKTIVITA V rámci projektu proběhly velmi významné stavebně – technické úpravy v areálu naší školy. Veškeré úpravy proběhly v průběhu roku 2013 a týkaly se především zajištění: bezbariérového přístupu do všech budov v areálu školy, bezbariérového pohybu v rámci hlavní budovy D, toalet pro zdravotně znevýhodněné studenty. Aby mohly být výše uvedené aktivity realizovány, bylo nutné provést následující druhy prací: 1) Bourací práce – bourání stávajících zařízení a vytvoření průchodů v nosné panelové konstrukci pro osazení výtahu. 2) Statická opatření na budově. 3) Vytvoření šachty výtahu. 4) Úpravy jednotlivých podlaží pro zajištění dostupnosti výtahu z centrální komunikace. 5) Úpravy střechy budovy D kvůli výtahové šachtě. 6. KLÍČOVÁ AKTIVITA • • •

vyhodnocení projektu a šíření výsledků závěrečný seminář sborník se závěrečného semináře


3. Činnost expertního týmu Autor: Mgr. Jana Brcková Boloňský proces završila VŠTE získáním Diploma Supplement Labelu v roce 2011 a následně získáním ESTC Labelu v roce 2012. Tím se zařadila do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. V tomto prostoru je třeba počítat se změnou struktury škol i struktury studijních oborů, nastolena byla otázka masifikace školství a dalším faktorem spojeným s tímto prostorem je i rozmanitost uchazečů a studentů vysokých škol. Jednu skupinu tvoří studenti, kteří potřebují podporu a pomoc oproti většinovému způsobu vzdělávání. Jedná se o studenty a uchazeče se zdravotním postižením či zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Expertní tým tvořený 2 zástupci akademické obce a 2 zástupci z řad technickohospodářských pracovníků si v rámci projektu kladl za cíl vytvořit systém podpory a opatření pro existenci rovných příležitostí v průběhu vysokoškolského studia na naší škole a definovat možnosti poskytnutí podpory osobám s handicapem. Prvním krokem bylo vytvoření metodiky, která se stala rádcem a zdrojem informací jednak pro uchazeče o studium a studenty, tak i pro akademiky a ostatní zaměstnance školy. Metodická instrukce má přispět k informovanosti studentů, akademických pracovníků a dalších zaměstnanců VŠTE, znalosti postupů, práv a povinností a možností poskytnutí podpory osobám s handicapem. Kromě úprav všeobecných postupů, organizace a výuky v terciární sféře bylo třeba zohlednit i specifika profesně orientované vysoké školy neuniverzitního typu s nabídkou technických a ekonomických oborů (povinná dlouhodobá praxe, spolupráce s aplikační sférou v regionu, profesní zahraniční stáže apod.). Na začátku naší práce jsme museli projít legislativní rámec celé problematiky a zmapovat Listinu základních práv a svobod, úmluvy a Národní plány, které definují politiku státu ve vztahu k zdravotně postiženým občanům. Dle Vysokoškolského zákona je každá vysoká škola povinna zajistit integraci studentů úpravou podmínek a přiměřenými modifikacemi tak, aby nedocházelo k diskriminaci uchazečů či studentů. Proto expertní tým začal na VŠTE ověřovat systém opatření v oblasti legislativní, personální, pedagogické, ekonomické a technické a budovat systém podpůrných služeb.


V době tvoření výukových materiálů byl expertní tým nápomocen lektorům a řešil jejich dotazy k metodice, formě, obsahu a konečné podobě materiálů, byl zodpovědný za umístění materiálů v informačním systému školy. Expertní tým intenzivně spolupracoval s Informačně poradenským centrem (dále IPC), podílel se na tvorbě a úpravě rozvrhů pro klienty IPC, zajišťoval modifikace evaluačních metod pro klienty IPC z formálního a technického hlediska a byl partnerem IPC při řešení otázek organizačního a legislativního charakteru. Vycházeli jsme vždy z toho, že každý student se specifickými vzdělávacími prostředky má právo na takové podmínky, které jej neznevýhodňují v porovnání s ostatními studenty.


4. Kontaktní údaje Informačně poradenské centrum +420 380 070 202 E-mail [email protected] Webové stránky http://www.vstecb.cz/VSTE-bez-barier-834.htm Facebook www.facebook.com/ipcvstecb YouTube www.youtube.com/ipcvstecb Google+ https://plus.google.com/117777198164971304219


5. Kariérní centrum Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Autor: Bc. Irena Šimečková Informačně poradenské centrum VŠTE si pro studenty připravilo novinku, a to v podobě otevření Kariérního centra Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Toto centrum si klade za cíl pomoci absolventům VŠTE se specifickými vzdělávacími potřebami s jejich integrací na trh práce, ale též studentům VŠTE při hledání vhodné praxe. Kariérní centrum VŠTE pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami sídlí v místnosti D007, tedy v prostorách Informačně poradenského centra VŠTE a poskytuje následující služby: osobnostní a kariérní testování, monitoring volných pracovních míst pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, navazování spolupráce s aplikační sférou, poradenství při tvorbě životopisu, motivačního dopisu a dalších dokumentů aj.

Obr. 1: Facebook KC při IPC VŠTE


6. ZÁKLADY PRÁCE SE STUDENTY SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Autor: Ing. Lukáš Kučera, Mgr. Jana Kouřilová Pro účely tohoto školení si studenty se specifickými vzdělávacími potřebami rozdělíme na: a) tělesně postižené, b) sluchově postižené, c) zrakově postižené, d) studenty se specifickými poruchami učení.

ad a) Tělesně postižení studenti Obecně jsou jako lidé s tělesným postižením označováni ti jedinci, kteří mají omezenou schopnost samostatného pohybu v důsledku poškození podpůrného či pohybového aparátu. Pojem tělesně postižení slouží v širším slova smyslu i jako označení pro jedince, kteří závažné omezení pohybu nemají, ale jsou nápadní tělesnou odlišností (např. růstovou abnormalitou) takového rozsahu, že je to znevýhodňuje při sociální interakci. V době adolescence a rané dospělosti, kdy jedinec s tělesným postižením obvykle vstupuje do vysokoškolského studia, řeší současně celou řadu vývojových úkolů daných věkem (samostatné bydlení, partnerské vztahy, sexuální život, založení rodiny, řízení auta, sportovní příležitosti či jiná zájmová činnost). V případě, že mladistvý dospělý navíc trpí hybnou poruchou, je nucen v tomto vývojovém období navíc pokračovat v dříve stanoveném dlouhodobém rehabilitačním programu. Proto je volba vhodného studijního zaměření, provázána poctivou bilancí všech „pro“ a „proti“ vzhledem k jeho náročné životní situaci zvláště závazná a důležitá. V období adolescence a rané dospělosti podléhá vztah tělesně postiženého jedince s jeho rodiči podobným změnám, jako je tomu u ostatních adolescentů. Dochází k oslabení těsné vazby k rodičům a závislosti na rodičích, přičemž přetrvává určitá finanční závislost. Pokud je adolescentní jedinec trpící závažnou poruchou hybnosti odkázán na každodenní dopomoc a asistenci, je nejvyšší čas volit profesionální či dobrovolnickou službu jiné osoby, než je rodinný příslušník. Také zajištěním vhodně zvolených technických pomůcek lze zeslabit úzkou fyzickou vazbu na rodiče. O využití míry osobní asistence, hrazené z veřejných prostředků rozhoduje student s tělesným postižením sám (na rozdíl od míry rodičovské péče), což je základním přínosem pro rozvoj jeho schopnosti sebeurčující volby. Vysokoškolský student s abnormalitou v oblasti pohybu a tělesného vzhledu je v situaci bezprostřední


konfrontace s nepostiženými vrstevníky - vysokoškoláky, kteří jsou prakticky "na vrcholu" tělesných sil a tělesné výkonnosti, ale i intelektových schopností. Doba adolescence je pro něj, stejně jako pro ně obdobím tříbení názorů a životních postojů, vytváření vtahu k sobě samotnému i k ostatním. Ukazatelem úspěšné individuace studenta s tělesným handicapem je jeho osobní autonomie, akční samostatnost, názorová, citová a hodnotová vyhraněnost. Vysokoškolští studenti s tělesným postižením mívají mnoho důvodů k tomu, aby pohlíželi na vlastní studijní a také profesní budoucnost s obavou. Znepokojuje je např. skutečnost, že se jen někteří z nich dokážou prosadit ve zvolené profesi a na otevřeném trhu práce. Často oprávněně poukazují již v průběhu praxí a studia na to, že pro své znevýhodnění v pohybu či komunikaci nedostávají rovné příležitosti a důvěru ze strany vedení na pracovištích. Nezřídka se stává, že z obavy, že bude obtížné nakonec sehnat pracovní uplatnění ve studovaném oboru, se snaží "získat čas" při studiu vysoké školy a studium si různě protahují a nastavují. Na vysoké škole studují posluchači s tělesným postižením na základě svého vlastního dobrovolného rozhodnutí a přebírají veškerou zodpovědnost za průběh vlastního studia i za svou přípravu pro zvolený obor. Studijní režim na vysoké škole obvykle neposkytuje mnoho prostoru pro plnění úkolů léčebné rehabilitace a na systematické zvládání potřebné terapie. Rozhodně ne takovým způsobem, jakým mohly těmto studentovým potřebám vycházet vstříc základní a střední školy úpravou studijních plánů a individualizací přístupů. V průběhu studia bývají tělesně postižení studenti, podobně jako ostatní vysokoškolští studenti, konfrontováni se stupňujícími se nároky přípravy pro zvolenou profesi a s požadavkem na kontinuální samostudium, které vyžaduje častý pobyt ve studovnách, knihovnách, v laboratořích a výzkumných pracovištích. Jsou nuceni si doplňovat vlastní vědomostní potenciál ve smyslu aktivního získávání relevantních informací z oblasti studované specializace, což vyžaduje určitý čas, a tím i omezuje disponibilní čas pro nutnou rehabilitaci a potřebnou terapii. Praxe, povinné stáže a kurzy, jejichž počet v průběhu studia spíše narůstá, zaměřují pozornost tělesně postižených studentů na studijní a pracovní cíle, ale současně odvádějí jejich pozornost od jejich speciálních potřeb, jako např. nutnosti rehabilitovat tělesné funkce. Problémem při vysokoškolském studiu bývá menší dostupnost poradenských služeb pro studenty s handicapem. Chybí zejména služby kariérového poradenství ve vazbě na studované obory a na možnosti pracovního začlenění studentů s tělesným postižením po absolvování studia. Služby kariérového a studijního poradenství je nutné zaměřit nejen na studenta či absolventa samotného, ale i na další osoby ve škole či na pracovišti – na ostatní


studenty, spolupracovníky, kolegy, pedagogy, zaměstnavatele aj. Poradenští pracovníci, stejně jako vysokoškolští pedagogové v tomto případě pomáhají znevýhodněným studentům s tělesným postižením posouvat hranice vlastní působnosti ve zvoleném a (vy) studovaném oboru ve prospěch aktivního podílu na rozvoji dané profese a specializace. Zásady komunikace se studenty s neschopností samostatného pohybu a komunikace Způsob, jakým jednáme se studenty s pohybovým znevýhodněním, vytváří pro ně i pro ostatní představu, jak je vnímáme. Lze popsat několik základních pravidel pro komunikaci s těmito studenty: 1) Při osobním jednání s tělesně postiženými studenty i při hovoru o nich bez jejich přítomnosti by neměly být používány „zobecňující nálepky“. Je vhodné používat pojmy jako „student s postižením“, nikoliv pojmy jako „vozíčkář“, „invalida“ apod. 2) Zdůrazňujeme schopnosti, nikoliv neschopnosti či omezení studenta (vyvarujeme se pojmů jako „chudák“, „politováníhodný“, „chudinka“ apod.). 3) Nezaměřujeme se na životní příběh studenta, nenecháme se jím dojímat. Vhodné je zaměřit se pouze na současný stav a v komunikaci se snažit vyhnout vzpomínkám na minulost. 4) Nepopisujeme úspěch studenta a jeho výkon při studiu jako výsledek nadlidského úsilí (nedáváme studenta za vzor ostatním studentům – mohli bychom vytvořit představu, že pouze výjimečný jedinec s danou diagnózou může dosáhnout vysokoškolské kvalifikace). 5) Vystupujeme v roli pedagoga či poradce, rozhodně ne lékaře (nejednejme tedy se studentem jako s nemocným). 6) Opakem stavu jedince „s postižením“ je stav „bez postižení“, nepoužívejme proto pro opak přívlastky „zdravý“, či dokonce „normální“. 7) Handicap není synonymem postižení, je to termín, který odpovídá českého ekvivalentu „znevýhodnění“. 8) Nerozhodujme za postiženého studenta a neužívejme v rozhovoru s ním direktivního tónu. Působí to dojmem, že nevěříme v jeho autonomii při rozhodování. 9) Při rozhovoru se studentem sedícím na vozíku je vhodné, abychom sami také seděli (komunikace „tváří v tvář“).


10) Nikdy se při rozhovoru neobracíme na doprovod studenta, hovoříme vždy se samotným studentem. Jednoznačně dejme najevo, že komunikačním partnerem je pro nás student. 11) Student na vozíku, jehož síla v rukou není nijak omezena, se dokáže pohybovat sám. Nepotřebuje tedy naši dopomoc, dokud o ni sám nepožádá. Organizační a didaktická podpora tělesně postižených studentů při studiu na vysoké škole Tělesně postižení studenti z důvodu nedostatku motorických schopností, které zahrnují poruchy v oblasti hrubé i jemné motoriky, grafomotoriky, okulomotoriky, oromotoriky atd. potřebují při výuce zvláštní věcnou, metodickou a personální podporu. Problémem pro ně může být číst zápisky z tabule, nebo je rychle přepisovat, přesně rozlišovat promítané obrazy při videoprezentacích a dataprojekcích. Speciální potřeby tělesně postižených studentů se mohou týkat m. j. : 1) úpravy a polohy vyučovacích prostor (např. nerezonující akustika, bezbariérový přístup), 2) nabízených učebních materiálů (např. skripta upravená pro studenty se současným postižením zraku), 3) přenosu vyučovacího obsahu (např. využití tlumočníků znakového jazyka, využití studijních asistentů k provádění poznámek při přednáškách), 4) vypracování písemných záznamů z vyučování, seminářů s pomocí adaptovaných PC, 5) přípravy seminářů a zpětné vazby, jakož i kontroly učebních cílů (např. vytvoření tutoriálů), 6) samostatné vědecké práce (např. literární rešerše za pomoci počítače s vybavením pro postižené jedince), 7) alternativních forem dokládání výkonu (např. kolokvium místo písemných testů). Semináře, cvičení aj., jejichž nabídka a didaktické provedení vychází vstříc potřebám všech účastníků, mají inkluzivní charakter. Z praxe na vysokých školách však víme, že jen malý počet přednášek, seminářů a jiných výukových forem prezenčního studia zaslouží označení inkluzivní. Studenti s tělesným postižením se v běžné vysokoškolské praxi častěji setkávají s


tím, že jsou z nich činěni výjimeční jedinci. Příčinou je nepochopení jejich skutečných potřeb. Na studenty se často stále ještě nahlíží jako na homogenní učební skupinu a výuka je následně realizována nediferenciovaně. Tento přístup studujícím učení ztěžuje, postižení studenti, jejichž individuální potřeby jsou velmi odlišné, zde jsou kromě toho značně znevýhodňování oproti jejich spolužákům.

ad b) Sluchově postižení studenti V průběhu života sluchově postižených dochází k řadě situací, kdy je jejich život znevýhodněn handicapem, a tak dochází ke komplikacím, které se promítají především v oblasti sociální, ale také v profesní sféře, a s tím spojené přípravě na zvolenou profesi – studiu na vysoké škole. Z důvodu komunikační bariéry, se sluchově postižení studenti setkávají každodenně s problémy, obtížným domlouváním, neporozuměním a nepochopením informací, se dostávají do řady situací, které vyžadují pomoc při jejich řešení, jak ze strany svých kolegů – studentů, tak ze strany vyučujících a zaměstnanců fakulty. Sluchově postižený student je tak vystaven neustálému stresu, na který může reagovat rezignací na svůj cíl. Studium mohou sluchově postižení zvládnout za určité podpory dané jejich individuálními potřebami, které jsou odlišné především způsobem jejich komunikace. Skupina studentů, jejichž sluchové ztráty se pohybují v pásmech lehké ztráty sluchu (26-40 dB), střední ztráty sluchu (41-55 dB) a středně těžké ztráty sluchu (56-70 dB), v literatuře se uvádí pásmo středně těžké nedoslýchavosti jako hranice přijatelné sluchové funkce pro osvojení mluvené řeči, a svou vadu úspěšně kompenzují kvalitními technickými pomůckami nebo pomalu dorůstající generace dětí s kochleárním implantátem, jsou zvyklí odmalička se pohybovat ve slyšícím prostředí a komunikovat orální cestou, bude potřebovat jinou podporu než studenti s těžkými vadami, kde je jednoznačný deficit sluchového kanálu a jsou odkázáni na komunikaci ve vizuálně – motorickém kódu. Studenti s lehčím stupněm vady, s kochleárním implantátem nebo ohluchlí v dospělosti (s ukončeným vývojem řeči) mohou, kromě vhodných úprav podmínek studia, v krajních případech i individuálních studijních plánů, za určitých zásad, píle a trpělivosti, podpory svého okolí a rodiny, toto studium absolvovat. Tito studenti, kromě částečné kompenzace sluchové vady technickými pomůckami, mluvenou řeč odezírají (vnímání mluvené řeči zrakem). Při komunikaci je důležitou podmínkou dobrá viditelnost odezíraného.


Pro těžce sluchově postižené studenty je studium na vysoké škole v odlišném komunikačním kódu, než je jejich mateřský znakový jazyk, kterým se vzdělávali i na speciálních základních a středních školách, obzvláště náročné. Mnohé problémy vyplývají z nepochopení řady situací a nepřesného, zkresleného porozumění přijímaných informací, daných odlišným jazykovým kódem, nikoliv z inteligence. Neslyšící mají právo na vzdělávání ve znakové řeči (ve vlastním znakovém jazyce a ve znakované češtině) podle zákona č. 155/1998 Sb. ze dne 11. června 1998 o znakové řeči a o změně dalších zákonů. Znakovou řečí se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština. (Znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími, využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována.) Pro neslyšící studenty je důležité poskytnutí přísunu informací na přednáškách a seminářích v přijatelném komunikačním kódu a tak se orientovat v probírané látce a omezit problémy s neporozuměním opsaných nebo okopírovaných přednášek od spolužáků. Přesun informací mezi dvěma komunikačními kódy zajišťují tlumočníci znakového jazyka. Tlumočení je jednoznačný převod smyslu sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového. Při tomto převodu musí být respektována jak odlišnost obou jazyků, tak i odlišnost kultury Neslyšících a kultury slyšících. Je důležité tlumočit věrně způsob vyjádření, neměnit význam, ani obsah sdělení. Tlumočení nelze považovat v žádném případě za úlevu nebo zvýhodňování, ale pouze za zprostředkování komunikačního kódu, který je pro neslyšící vlastní a přirozený, a naopak mluvený jazyk cizí. V žádném případě nesmíme sluchově postižené studenty diskriminovat, ale naopak dát jim prostor na vzdělání v řeči, které rozumí. Důležité je, aby tlumočení přednášek, seminářů, konzultací, zkoušek, samotných vystoupení sluchově postižených studentů, vystoupení slyšících studentů – kolegů atd. bylo dostatečně kvalitní. Tlumočník by se měl orientovat v daném oboru a na každou přednášku a seminář by se měl předem připravit, což vyžaduje vstřícnost přednášejících poskytnout své materiály tlumočníkovi k dispozici. Každý tlumočník je vázán tzv. etickým kodexem tlumočníka. Etický kodex určuje základní práva a povinnosti tlumočníka znakového jazyka při výkonu a v souvislosti s výkonem tlumočnické profese, je vytvořen za účelem naplnění práva Neslyšících na plnohodnotnou komunikaci.


Podpůrná opatření pro sluchově znevýhodněné studenty na vysoké škole Při komunikaci se sluchově postiženým studentem, kterému není tlumočeno, je důležité především zajištění tzv. vnějších podmínek pro odezírání neboli vizuální percepci řeči (jako hlavního zdroje informací). Důležitý je postoj mluvícího a odezírajícího, oči odezírajícího by měly být na úrovni úst mluvícího a navázání tzv. zrakového kontaktu. Při přednáškách je důležité místo pro sluchově postiženého vpředu na úrovni přednášejícího, blíž k oknu, tak aby se mohl student při případné diskusi otočit na spolužáky a odezírat i od nich. Pro přednášejícího by mělo platit – nemluvit z profilu, neotáčet se k tabuli, raději se nepohybovat po místnosti. Optimální vzdálenost je 0,5m – 3m (maximálně 4m). Důležité pro odezírání je osvětlení místnosti, které by mělo být centrální. Tzv. vnitřní podmínky odezírání jsou závislé na studentovi, na jeho dosažené úrovni vývoje řeči, emocích, stavu organismu, zrakovém analyzátoru. 1) Odezírání je pro sluchově postižené velmi náročné z hlediska vyčerpávající koncentrace pozornosti a náročnosti pochopení obsahu. Sluchově postižení uvádí, že vydrží odezírat 20 – 30 minut. 2) Těžší je odezírání při usmívání se, při rozčilení, spěchu, přílišném pohybu hlavou, žvýkání, plnovousu, chybění zubů, únavě, kdy dochází ke změně mluvního stylu a při nesprávné výslovnosti a jakékoliv narušené komunikační schopnosti. 3) Způsob mluvení přednášejícího může odezírání usnadňovat, nebo naopak omezovat. Řeč by měla být srozumitelná, zřetelná, ale nepřehánět artikulaci, tempo přiměřené, nemluvit příliš monotónně, dělat pauzy. 4) Pro komunikaci se sluchově postiženým studentem je významná slovní zásoba – pokud je to možné raději se vyhýbat cizím slovům, jinak cizí slova napsat na tabuli, případně použít prstovou abecedu. Vhodné je ověřit si, zda tato slova znají a v případě potřeby význam těchto slov vysvětlit. 5) Není účelné jedno slovo opakovat několikrát (pokud sluchově postižený nerozumí), je vhodnější použití synonyma, nebo celou větu přeformulovat jednodušeji. 6) Důležitým doprovodem mluvení je mimika a gestikulace – dokresluje, podbarvuje význam mluveného slova.


7) Při jednání se sluchově postiženým jedincem je důležité předem informovat o tématu hovoru i o jeho případné změně. 8) Při výuce je ideální studenta upozornit na náplň příští přednášky, případně mu doporučit i literaturu, z důvodu lepší orientace v přednášce. 9) Používání názorných pomůcek k dokreslení přednášené látky je zajímavé pro slyšící studenty, pro neslyšící je to prakticky nezbytné. 10) Pro orientaci v přednášce je též důležitá osnova přednášky a prezentace alespoň určitých úseků přednášky, např. zpětným projektorem. 11) V případě neporozumění probírané problematiky je důležité poskytnout sluchově postiženému studentovi individuální konzultaci. 12) Zadání dostatečného množství konkrétní odborné literatury. 13) Všechny požadavky k zápočtu a ke zkoušce musí být stanoveny jasně a v případě potřeby dát tyto informace sluchově postiženým studentům v písemné podobě. Při zkoušení je nutné zvážit, zda převedení otázek do písemné formy nebude lepší alternativou pro zkoušejícího i zkoušeného. Další možností je osobní asistent (student – kolega), tlumočník orální (simultánní bezhlasé opakování projevu zkoušejícího nebo přednášejícího) nebo do znakového jazyka. V případě písemného testu je nutné dát sluchově postiženému více času, neslyšící musí přemýšlet nejen nad obsahovou správností svých odpovědí, ale i nad významem slov a vět v otázkách. Měli bychom akceptovat agramatická vyjádření. Pokud je to možné, vyvarovat se ústní prezentaci seminárních prací nebo ústního zkoušení před ostatními spolužáky a neuvádět tak sluchově postiženého do rozpaků a zbytečných nejistot. Pokud je pro sluchově postiženého studenta nezbytný systém komunikace za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka, nebránit se této situaci, na kterou mají neslyšící ze zákona právo.


Pro neslyšící studenty je tlumočník nepostradatelným elementem při poskytování přísunu informací v přijatelném komunikačním kódu na přednáškách, seminářích i některých zkouškách, a tak lze omezit problémy s neporozuměním látce z opsaných nebo okopírovaných přednášek od spolužáků. Při odezírání ani při tlumočení není však možný záznam přednášek, proto se bez kopírování přednášek nebo přepisování sluchově postižený student neobejde. K záznamu přednášek je ideálním řešením osobní asistent – tzv. "zapisovatel" v podobě spolužáka, na jehož rukopis a záznam je sluchově postižený student zvyklý, v lepším případě může zapisovat přednášky do notebooku. Tlumočník do určité míry kompenzuje narušenou nebo chybějící funkci sluchového analyzátoru, tlumočí do znakové řeči nejen celý odborný výklad, ale i všechny dodatky, postřehy, zajímavosti, připomínky, jak přednášejícího, tak přítomných studentů – spolužáků. Při dlouhotrvajícím vnímání znakového jazyka na přednášce, trvající více hodin, platí též únava, jak pro sluchově postiženého studenta, plynoucí z usilovné zrakové percepce, tak pro tlumočníka, proto je nutné dělat častější pauzy. Technická poznámka: Tlumočník většinou stojí vedle přednášejícího, případně může sedět před sluchově postiženým studentem a v žádném případě přednášku svou přítomností nenarušuje, jak se mnozí mohou obávat. Důležitou zásadou je neodmítat používání technických kompenzačních pomůcek, pomocí nichž je možné mnohem snáze se vzdělávat a vytvořit mnohem srozumitelnější mluvenou řeč. Zde se jedná o pomůcky typu FM systému, které vyžadují nošení jejich částí i od přednášejícího.

ad c) Zrakově postižení studenti Co je těžké zrakové postižení? Za závažné postižení zraku je většinou považována taková úroveň vizuální percepce, při které je zrak užíván se značným omezením. Co je slepota? Mnoho lidí se domnívá, že nevidomí jedinci nemají žádné vidění, a tudíž žijí v naprosté tmě. Představy o slepotě si spojují s tmou, kdy "šátrají" po věcech nebo zakopávají o nábytek. Ve skutečnosti jen 10% všech lidí, kteří jsou diagnostikováni jako nevidomí, jsou totálně nevidomí. Většina nevidomých reaguje na světelné podněty nebo pohybující se objekty, a nežijí tedy ve světě totální tmy - řadí se do kategorie "prakticky nevidomých".


Nevidomí bývají charakterizováni intaktními jako skvělí hudebníci nebo naopak třeba jako závislí, bezmocní jedinci, příp. jako žebráci. Mnohé z těchto předsudků pocházejí z našeho kulturního dědictví, mnohé jsou spojeny s omezenými zkušenostmi se zrakově postiženými. Postoje k člověku se zrakovým postižením, tak jako postoje k lidem s dalšími druhy postižení, mají, resp. měly tendenci být spíše negativní, tj. zaměřeny na to, co člověk s postižením dělat neumí, či nemůže. Vyrovnat se s negativními postoji okolí může být mnohdy pro nevidomého větším problémem než přijmout postižení (slepotu). Konkrétní obtíže při studiu a možnosti podpory studentů vysokých škol se zrakovým postižením Z pohledu nově přijatého studenta se může jako obtížné jevit následující: 1) Orientace v budově / budovách vysoké školy, mobilita v prostorách VŠ případně na kolejích, v menze, prostorách knihovny aj. Podpůrným opatřením k zajištění prostorové orientace a mobility může být pomoc asistenta (alespoň po určitou dobu), navigační systém v budově (mluvící výtah), orientační mapky na patře budovy aj. 2) Poznávání učitelů a spolužáků Možné obtíže v sociálním kontaktu, plynoucí spíše z neznalosti zásad sociálního kontaktu se zrakově postiženým na straně intaktních osob. Opatřením v této oblasti je šíření informací o zákonitostech sociálního kontaktu a učení se jistým zvyklostem, což přináší kontakt se zrakově postiženým a vzájemné sbližování. Výše uvedené možnosti obtíží nejsou studijního charakteru, byť se studiem úzce souvisejí. Informační deficit má svá úskalí také v přístupu k informacím, které vidící lidé mají lehce dostupné. Máme na mysli nástěnky, štítky na dveřích, konzultace i termíny zkoušek a zápočtů. Nabízí se v těchto situacích dostupné řešení, aby informace byly zveřejněny na webových stránkách, dveře pracoven a učeben opatřeny stručnou popiskou v bodovém písmu. Obtíže v oblasti informačního deficitu mohou mít však závažnější charakter. Jde o dostupnost studijní literatury a dalších vizuálních informací. Jako zásadní opatření se zde nabízí digitalizace textů. Tuto činnost provádějí odborná pracoviště na vysokých školách. Z pohledu studentů se zrakovým postižením se však stále neuspokojivě řeší přednášky, semináře a cvičení. Mnohdy vyučující opomene uzpůsobit výklad, odkazuje na prezentované


grafy a obrázky. Jako doporučení lze uvést zapůjčení prezentace v elektronické formě studentovi, který dle technických možností informace získá. Vyhodnocujeme-li další situace vysokoškoláka, pak mezi neopomenutelné aktivity patří také zkoušky. Pro písemné zkoušení lze text připravit v digitální podobě a zkoušku provést písemně. Ústní zkoušky pak problémem nebývají. Zápočty seminární práce studenti se zrakovým postižením vyhotovují na dostupné technice, mnohdy za asistence osob z technického centra VŠ nebo spolužáků. Profesní příprava člověka se ukazuje v současném pojetí jako vysoce významná součást života a provází jej celoživotně, a to v rámci celoživotního vzdělávání. Pregraduální příprava na vysoké škole je nedílnou součástí profesního života. Vysokoškolské studium může napomoci nejen zvýšení sociálního statutu, ale také seberealizaci člověka, zejména pak při jeho adekvátním využití na trhu práce.

ad d) Studenti se specifickými poruchami učení Mezi základní takovéto poruchy řadíme: 1) Dyslexie = porucha čtení (jde o nejznámější ze skupiny specifických poruch učení. Psychologové se o ni začali zajímat nejdříve, protože nejvýrazněji ovlivňuje školní úspěchy). 2) Dysgrafie = porucha psaní (studentům, trpícím dysgrafií, dělá obtíže zapamatovat si písmena a napodobit jejich tvar při psaní. Jejich rukopis tak bývá nečitelný). 3) Dysortografie = porucha pravopisu. Často se vyskytuje zároveň s dyslexií a dysgrafií. Porucha se týká tzv. specifických dysortografických jevů, nezasahuje celou oblast gramatiky. Děti ve slovech zaměňují dlouhé a krátké samohlásky, nepoznají rozdíl mezi slabikami dy-di, ty-ti, ny-ni, vynechávají, přidávají nebo zaměňují písmena i celé slabiky ve slovech. 4) Dyskalkulie = porucha matematických schopností. Problémy dělá zejména orientace na číselné ose, zaměňují číslice (např. 6 a 9) a čísla (např. 2008 a 2800), osoba nedovede provádět matematické operace (sčítat, odečítat, násobit a dělit). Dyskalkulie narušuje i prostorovou orientaci a schopnost rozeznávání pravé a levé strany. Příčiny SPU SPU mají individuální charakter a vznikají na základě dysfunkcí centrální nervové soustavy. Příčinou není ani mentální retardace, ani zanedbání ze strany rodiny nebo školy. SPU mohou (ale nemusí) vznikat také na podkladě lehké mozkové dysfunkce (LMD). Stejně tak není


pravidlem, že se u dětí s LMD projeví poruchy učení. Svoji roli hraje i dědičnost. Pravděpodobnost, že dítě rodičů trpících dyslexií zdědí tuto poruchu, činí padesát procent. Dalším důvodem mohou být změny ve stavbě a funkci centrální nervové soustavy, které vznikají nejčastěji v těhotenství nebo krátce po porodu, a to nedostatečným rozvojem některých psychických funkcí. Projevy specifických poruch učení u studentů vysokých škol Specifické poruchy učení v dospělém věku obnášejí samozřejmě obtíže poněkud jiného charakteru než v dětském věku. Například v případě dyslexie je tu na jedné straně často se vyskytující negativní vztah ke čtení způsobený špatnými zkušenostmi ze školy, což mimo jiné obnáší menší přísun informací i omezení slovní zásoby. Na straně druhé přetrvává u osob se specifickými poruchami učení až do dospělosti snížené sebehodnocení a zhoršené sociální dovednosti. Hovoří se též o zvýšeném výskytu úzkosti, ztrátě sebedůvěry a nízkém sebepojetí u jedinců se specifickými poruchami učení. Styčným bodem nejrůznějších definic specifických poruch učení je zdůrazňování skutečnosti, že se jedná o obtíže při osvojování a používání dovedností, jakými jsou čtení, psaní, matematické usuzování, počítání apod., a to vlivem dysfunkce centrálního nervového systému či vlivem genetickým, nikoliv však vlivem snížené inteligence jakožto primární příčiny. Je obtížné charakterizovat projevy specifických poruch učení, neboť kvalita a kvantita problémů, které obnášejí, je u každého jednotlivce jiná. Některé obtíže jsou notoricky známé (například problémy ve čtení, psaní, počítání, pohybu). Méně známé, nebo alespoň společností méně připouštěné obtíže jsou například obtíže v oblasti krátkodobé paměti, koncentrace pozornosti, laterality či jemné motoriky. Obtíže v učení, charakteristické pro osoby se specifickými poruchami učení, však nelze vysvětlit jen percepčními poruchami. V závislosti na jejich potížích se u nich vytváří specifický styl učení, který lze chápat jako kompenzační projev. Běžným projevem studentů se specifickými poruchami učení jsou potíže s organizací vlastních aktivit a plánováním učení, s rozvrhnutím času na studijní povinnosti a nesystematičnost. Studium těchto studentů je navíc znesnadňováno nedostatečnou orientací v čase a prostoru.


U studentů vysokých škol se specifickými poruchami učení bývá nejčastěji uváděným problémem pomalé tempo a nedostatky v písemném projevu. Ve srovnání se skupinou intaktních studentů mají studenti se specifickými poruchami učení problémy se psaním. Písemné projevy těchto studentů často postrádají plynulost a vykazují zvýšené množství chyb v pravopise a interpunkci. Neliší se však od kompozic ostatních studentů co se slovní zásoby, syntaktické plynulosti či typu použitích vět týče. Je zajisté mnoho omezení, která toto postižení přináší, ale mnoho je i silných stránek osobnosti člověka s SPU. Mezi ně patří například kreativita či logické myšlení. Nejčastější uplatnění nacházejí lidé se specifickými poruchami učení v oblasti strojírenství, programování počítačů, umění, modelování či designu. Možnosti podpory studentů vysokých škol se specifickými poruchami učení Existuje řada forem výuky na vysokých školách, které však nejsou v dostatečném množství využívány. Často se tak studenti setkávají s monotónním projevem přednášejícího, které je pro ně náročné sledovat. Pro vysokoškolské studenty se specifickými poruchami učení bývá navíc při přednáškách obtížné zapisování poznámek. Možným způsobem řešení je pro studenty kopírovat si přednášky spolužáků. Avšak i vysokoškolští pedagogové jim mohou situaci ulehčit – například tím, když svou přednášku podpoří promítáním klíčových slov, hesel, zpětnými projektory či dataprojektory. V případě využití tabule, ukazuje se v praxi, že se některým osobám se specifickými poruchami učení lépe orientuje na tabulích černých než bílých. Vzhledem k problémům v oblasti orientace je pro studenty se specifickými poruchami učení velikou pomocí, která zároveň představuje minimální zatížení vysokoškolského pedagoga, pokud přednášející uvede svou přednášku zveřejněním hlavních bodů, kterých se bude týkat. Ideální je samozřejmě nakopírování podkladů přednášky pro studenty. Trendem v oblasti specifických poruch učení je důraz kladený na využití multisenzoriálního přístupu. Respektování této vyučovací zásady je užitečné nejen pro studenty se specifickými poruchami učení, ale pro všechny studenty, kteří tak mohou využít i jiné typy vnímání než pouze vnímání sluchové. Odpovědí na tuto potřebu může být mimo jiné i využití interaktivní technologie – interaktivních notebooků či interaktivních tabulí.


Povolené pomůcky pro studenty se SVP v rámci maturitní zkoušky V rámci maturitní zkoušky jsou studentům povoleny tyto druhy pomůcek (můžeme brát jako určitou inspiraci pro práci s našimi studenty se SVP): 1) Pomůcky technické (osobní počítač, notebook vč. speciálního software a upravených komponent, lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo apod.). 2) Pomůcky didaktické (slovník synonym, slovníky cizích slov apod.). Vhodné uzpůsobení při testování studentů v jednotlivých kategoriích znevýhodnění: 1) Tělesně postižení: navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky 2) Zrakově postižení: navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky, zvětšené písmo testu, elektronická verze testu 3) Sluchově postižení: vyloučení poslechu z testu

navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky,

4) Specifické poruchy učení:

navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky

Použité zdroje [1] Moje rodina. Dyslexie a další dys- poruchy [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné z: http://www.moje-rodina.cz/tema-tydne/dyslexie-a-dal-i-dys-poruchy [2] Oficiální stránky nové maturity. Žák se SVP/s PUP MZ [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné z: http://www.novamaturita.cz/zak-se-svp-s-pup-mz-1404033999.html [3] Poradna pro studenty s handicapem. PEDAGOGICKÁ FAKULTA UK. Katedra speciální pedagogiky [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné z: http://userweb.pedf.cuni.cz/ksppg/poradna/specificke_poruchy/podpora.php


7. METODICKÁ PŘÍRUČKA K VYTVÁŘENÍ PODPORY PRO STUDENTY SE SVP NA VŠTE Autoři: Mgr. Jana Brcková, Mgr. Martina Vavříková, Bc. Andrea Štěpánková, Ing. Marta Hortová, Ing. Lukáš Kučera, Bc. Irena Šimečková, Bc. Marie Švepešová

Úvod „Nemůžeš-li létat, běž, nemůžeš-li běžet, jdi, nemůžeš-li ani jít, plaz se. Ale ať už děláš cokoli, musíš se neustále pohybovat kupředu." Martin Luther King Jr.

"Má-li člověk důvěru v sebe i v to, co dělá a co chce dělat, pak pro něj není žádná překážka příliš velká na to, aby se nedala překonat." LeeMaranz

V souvislosti s Boloňským procesem a snahou o vytvoření společného Rámce kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání se mění struktury škol i studijních oborů a je třeba počítat s rostoucím počtem studentů v terciárním stupni vzdělávání a tudíž i se stoupající rozmanitostí uchazečů a studujících. Jednou skupinou jsou i studenti se specifickými vzdělávacími potřebami, tedy studenti, kteří potřebují podporu a pomoc oproti většinovému způsobu vzdělávání. Patří sem studenti se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním. Metodická instrukce k vytváření podpory pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami je určena jednak pro uchazeče o studium a studenty VŠTE, jejichž handicap podmiňuje specifické vzdělávací potřeby a vyžaduje vytváření podpory a opatření pro existenci rovných příležitostí v průběhu vysokoškolského studia, jednak pro akademické pracovníky a další zaměstnance VŠTE, kteří zajišťují vysokoškolské studium, jeho náplň a organizaci, a mají povinnost svým profesním jednáním tuto podporu uskutečňovat. Následující kapitoly mají přispět k informovanosti studentů, akademických pracovníků a dalších zaměstnanců VŠTE, znalosti postupů, práv a povinností a možností poskytnutí


podpory osobám s handicapem. Kromě úprav všeobecných postupů, organizace a výuky v terciární sféře bylo třeba zohlednit i specifika profesně orientované vysoké školy neuniverzitního typu s nabídkou technických a ekonomických oborů (povinná dlouhodobá praxe, spolupráce s aplikační sférou v regionu, profesní zahraniční stáže apod.).

1. Terciární vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením a jinými speciálními vzdělávacími potřebami Problematikou vzdělávání osob se zdravotním postižením se zabýval již učitel národů Jan Ámos Komenský, podle kterého nesmí být nikomu odebrána možnost vzdělávat se. Právo na vzdělání a rovné šance v přístupu ke vzdělání jsou ukotveny rovněž v Listině základních práv a svobod. Šanci na vzdělání má mít každý stejnou a je pak na jedinci, zda a jakým způsobem ji využije. Nepříznivé důsledky a dopady vyplývající z existence zdravotního postižení je však možno do určité míry eliminovat propracovaným systémem opatření, na jejichž realizaci by měla participovat celá společnost. Charta základních práv Evropské unie uznává a respektuje právo postižených na opatření, která jim mají zajistit nezávislost, společenskou a profesní integraci a účast na životě společnosti. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Významnou událostí České republiky byla ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva“), kterou v prosinci 2006 schválilo Valné shromáždění Organizace spojených národů. Úmluva navazuje na sedm již existujících lidskoprávních úmluv OSN. Nezakládá žádná nová práva, pouze zdůrazňuje důsledné naplňování existujících lidských práv a svobod z hlediska osob se zdravotním postižením. Uznává jejich důstojnost a rovné postavení, právo na samostatnost a nezávislost, na svobodné rozhodování, podporuje zapojení osob se zdravotním postižením do všech politik, které se jich dotýkají. Za mimořádně důležité Úmluva pokládá zajištění přístupu zdravotně postižených k fyzickému, ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu prostředí, ke vzdělávání, k rehabilitaci, k informacím a komunikaci. Úmluva je založena na principu rovnoprávnosti, jejím cílem je chránit a zajistit rovný přístup k právům a svobodám pro osoby se zdravotním postižením a zajistit respektování jejich důstojnosti.


Národní plány Česká republika se v posledních dvou desetiletích zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér bránících občanům se zdravotním postižením v plnohodnotné účasti a zapojení do společnosti. Systematicky usilovala o postupné řešení jednotlivých dílčích oblastí, které se bezprostředně zdravotně postižených dotýkají, s cílem zlepšit podmínky i kvalitu jejich života. Za tímto účelem byly v uplynulém období postupně vypracovány, vládou schváleny a realizovány již čtyři Národní plány, které formulovaly politiku státu ve vztahu ke zdravotně postiženým občanům a ve kterých byla pro jednotlivá ministerstva stanovena konkrétní opatření, která byla pro dané období vytipována jako důležitá a prioritní. Plnění Národních plánů každoročně vláda kontrolovala a v případě potřeby prováděla jejich změny či doplnění. Prvním přijatým vládním dokumentem byl Národní plán pomoci zdravotně postiženým občanům, který byl schválen v roce 1992 usnesením vlády ČR č. 466. Mezi jeho prioritní cíle patřilo zejména odstranění nejzávažnějších případů diskriminace a zahájení systémových změn v oblasti podpory občanů se zdravotním postižením. Na tento dokument bezprostředně navázal Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení, který byl přijat v roce 1993 usnesením vlády ČR č. 493. Třetím v pořadí se stal Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, který vláda ČR přijala v roce 1998 svým usnesením č. 256. Struktura tohoto plánu vycházela z mezinárodního dokumentu „Standardní pravidla vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením“, který byl schválen Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 1993. Posledním doposud realizovaným plánem je Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 - 2009, který byl přijat v roce 2005 usnesením vlády ČR č. 1004. Dalším důležitým dokumentem, který je třeba v této souvislosti také zmínit, je Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením schválená v roce 2004 usnesením vlády ČR č. 605. Lze objektivně konstatovat, že naplňováním Národních plánů prokazatelně došlo ke zlepšení přístupu státu k občanům se zdravotním postižením, což se pozitivně promítlo v řadě oblastí, které jsou k zajištění podmínek pro kvalitní a důstojný život této skupiny osob důležité a napomáhají jejich integraci do společnosti. Pozitivní je rovněž skutečnost, že se na přípravě Národních plánů vždy aktivně podílely reprezentace zastupující zájmy zdravotně postižených a konečné znění opatření tak bylo kompromisem mezi těmito reprezentacemi a příslušným ústředním orgánem státní správy.


Za nejvýznamnější pozitivní změny v posledním období je možno považovat zejména: 1. Přijetí zákona o sociálních službách, na základě kterého byla zahájena reforma sociálních služeb. Tímto zákonem došlo k zásadnímu a jednoznačnému rozšíření kompetencí a práv uživatelů sociálních služeb, pro tyto uživatele byla konstruována nová sociální dávka - příspěvek na péči. 2. V oblasti vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením byl kladen stále větší důraz na rovný přístup a nediskriminaci těchto osob. Novým školským zákonem byly zpřesněny podmínky, jejichž cílem je umožnit jejich vzdělávání v obou základních proudech vzdělávání – hlavním i speciálním, při respektování základních práv zákonných zástupců dítěte, resp. občana se zdravotním postižením. 3. Postupné zpřístupňování jednotlivých druhů veřejné dopravy, na základě kterého roste počet bezbariérově přístupných stanic a zastávek, i bezbariérově přístupných dopravních prostředků. 4. Zlepšení přístupu k informačním systémům pro osoby se zdravotním postižením zakotvila novela zákona o informačních systémech veřejné správy, která institucím veřejné správy uložila povinnost, aby jimi zveřejňované informace umožňovaly dálkový přístup i těmto osobám. 5. V oblasti přístupu ke kulturnímu dědictví postupně přibývá muzeí a galerií, které jsou bezbariérově přístupné i těžce zdravotně postiženým. Zlepšila se i dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb pro tyto osoby. Přestože většina opatření obsažená v doposud realizovaných Národních plánech byla splněna, zůstává i nadále řada otevřených a nedořešených otázek, které se přímo dotýkají života jednotlivých skupin zdravotně postižených. Mezi tato témata je možno zařadit zejména: 1. Přetrvávající nepříznivou situaci v zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ke konci roku 2009 bylo na úřadech práce registrováno přibližně 68 000 uchazečů se zdravotním postižením. V příštím období bude nezbytné provést celkovou revizi systému podpory zaměstnanosti této skupiny osob, včetně vyhodnocení dopadů souvisejících systémů (sociálního, daňového). 2. Systematické pokračování v odstraňování bariér u veřejných budov i dopravních staveb, které byly postaveny ještě před účinností stavebního zákona, který bezbariérovou výstavbu uložil. 3. Důsledně uplatňovat princip inkluzivního vzdělávání pro žáky a studenty se zdravotním postižením, návazně systematicky dořešit podmínky vzdělávání studentů se zdravotním postižením v rámci terciárního stupně vzdělávání.


4. Zachování specifických dotačních programů pro organizace občanů se zdravotním postižením, jejichž cílem je zabezpečení veřejně účelných i vzájemně prospěšných aktivit pro tyto osoby. Národní plán pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 – 2014 Tento plán navazuje na cíle a úkoly Střednědobé koncepce a na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Základní podoba tohoto Národního plánu obsahově i strukturou vychází z obecných zásad, na kterých je tato Úmluva založena. Pro zpracování dokumentu byly vybrány pouze ty články Úmluvy, které jsou z hlediska vytváření rovnoprávného a nediskriminujícího prostředí pro osoby se zdravotním postižením nejdůležitější a nejaktuálnější pro období následujících 5 let. 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením na vzdělání. S cílem realizovat toto právo bez diskriminace a na základě rovných příležitostí, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí začleňující vzdělávací systém na všech úrovních a celoživotní vzdělávání zaměřené na: a) plný rozvoj lidského potenciálu a smyslu pro vlastní důstojnost a uvědomění si vlastní hodnoty, stejně jako na posilování úcty k lidským právům, základním svobodám a lidské různorodosti; b) rozvoj osobnosti, nadání a kreativity osob se zdravotním postižením, jakož i jejich duševních a tělesných schopností, v co největší možné míře; c) účinné zapojení osob se zdravotním postižením do života ve svobodné společnosti. 2. Při uskutečňování tohoto práva státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby: a) osoby se zdravotním postižením nebyly z důvodu svého postižení vyloučeny ze všeobecné vzdělávací soustavy; a aby děti se zdravotním postižením nebyly z důvodu svého postižení vyloučeny z bezplatného a povinného základního vzdělávání nebo středního vzdělávání; b) osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními přístup k začleňujícímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu vzdělávání a střednímu vzdělávání v místě, kde žijí; c) byla jim poskytována přiměřená úprava podle individuálních potřeb; d) osobám se zdravotním postižením byla v rámci všeobecné vzdělávací soustavy poskytována nezbytná podpora umožňující jejich účinné vzdělávání;


e) účinná opatření individualizované podpory byla realizována v prostředí, které v souladu s cílem plného začlenění maximalizuje vzdělávací pokroky a sociální rozvoj. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, umožní osobám se zdravotním postižením získat praktické a sociální dovednosti, které by usnadnily jejich plné a rovné zapojení do systému vzdělávání a do života společnosti. Za tímto účelem přijmou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, příslušná opatření a zejména: a) umožní studium Braillova písma, alternativního písma a augmentativních a alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace, rozvoj orientačních schopností a mobility, jakož i vzájemnou podporu ze strany osob v rovnocenné situaci a poradenství; b) umožní studium znakového jazyka a podporu jazykové identity společenství neslyšících; c) zajistí, aby nevidomým, neslyšícím a hluchoslepým osobám, a zejména dětem, bylo poskytováno vzdělávání v jazycích a způsobech a prostředcích komunikace, které jsou pro dotyčnou osobu nejvhodnější, a v prostředích, která maximalizují vzdělávací pokroky a sociální rozvoj. 4. S cílem přispět k zajištění realizace tohoto práva státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou příslušná opatření pro zaměstnávání učitelů, včetně učitelů se zdravotním postižením, kteří ovládají znakový jazyk a/nebo Braillovo písmo a pro přípravu odborníků a pracovníků, kteří působí na všech úrovních vzdělávání. Tato příprava bude zahrnovat informace o problematice zdravotního postižení a využívání vhodných augmentativních a alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace, vzdělávacích technik a materiálů přizpůsobených potřebám osob se zdravotním postižením. 5. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osoby se zdravotním postižením měly možnost přístupu k obecnému terciárnímu vzdělávání, odborné přípravě na výkon povolání, vzdělávání dospělých a celoživotnímu vzdělávání bez diskriminace a na rovnoprávném základě s ostatními. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osobám se zdravotním postižením byla poskytována přiměřená úprava. Přístup k vysokoškolskému vzdělání Upravuje Metodika MŠMT k zajištění rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením – Minimální standardy přístupnosti vysokoškolského studia


v kontextu zdravotního postižení. Metodika bude podpůrným nástrojem pro realizaci přístupného studia institucím v oblasti terciárního vzdělávání, tj. zejména vysokým školám a subjektům činným v rozhodovacích procesech terciárního stupně vzdělávání. Metodika objasní podmínky přístupnosti vysokoškolského vzdělávání, včetně postupů pro jeho vytváření, a dále kritéria přístupnosti studijních programů. Strategii systémového zpřístupňování vysokoškolského vzdělávání studentům se zdravotním postižením v ČR zpracovala Odborná skupina VVZPO pro vzdělávání. Strategie byla projednána a schválena Vládním výborem pro zdravotně postižené občany na zasedání dne 27. května 2010. Aktuální společenský rámec Stejně jako v jiných zemích, tak také v ČR, byl v minulosti a v důsledku historického vývoje v oblasti vzdělávání lidí s postižením převažující přístup dnes označovaný jako segregační. Jeho hlavním rysem byla cílená a výhradní koncentrace dětí, žáků a studentů do speciálních škol zaměřených na jednotlivé typy zdravotního postižení. Volba dítěte/rodiče dítěte pro možnost vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu (mainsterming) prakticky neexistovala. V současné době je integrované vzdělávání v primárním a sekundárním stupni systémově zajišťováno školským zákonem z roku 2004. Získání vysokoškolského diplomu bylo pro lidi s postižením v ČR až do 90. let možné víceméně jen v řádu jednotlivců. Těch, kdo měli pro studium buďto mimořádně příhodné osobní podmínky v podobě podpory rodiny nebo přátel nebo jej získali s mimořádným vypětím. Vysoké školy byly téměř bez výjimky bariérové a prakticky neexistovaly podpůrné nástroje pro tento typ vzdělávání. Dnes je přes řadu komplikací situace příznivější a počet studentů a absolventů se zdravotním postižením na vysokých školách se v ČR každoročně zvyšuje. Počty v současné době nejsou známy, ale počítá se s jejich postupným nárůstem. Očekávaný nárůst je dán mimo jiné i přirozeným demografickým vývojem „populace integrovaných“ v primárním a sekundárním školství, kteří dospívají do věku vysokoškoláků, a otázka další volby vzdělání je pro ně již aktuální. S nárůstem těchto uchazečů a studentů vyvstává i aktuální potřeba cíleného systémového řešení vzdělávání lidí s postižením i v oblasti vysokoškolského vzdělávání jako součásti terciárního vzdělávání. Dosažení tohoto stupně vzdělání je pro absolventy se zdravotním postižením, stejně jako pro absolventy bez postižení, klíčové z hlediska vyšší možnosti jejich pracovního uplatnění.


¨ V rámci VŠ vzdělávání neexistuje alternativa „speciální škola“, jediným možným řešením je integrované vzdělávání. Z tohoto důvodu je nevyhnutelné zajištění takových podmínek, tj. přiměřených úprav, které musí zajistit jednak stát, a to z dikce Úmluvy (článek 24, odst. 5) a jednak veřejné vysoké školy z dikce VŠ zákona (§21, odst. 2, písm. e), aby nedocházelo k systémové diskriminaci uchazečů/studentů se zdravotním postižením. Tyto podmínky by měly být zajištěny zejména existencí systémových opatření v oblasti legislativní, personální, pedagogické, ekonomické a technické a existencí podpůrných služeb, k nimž patří nastavení a zajištění fungování poradenského systému apod. Studenti se zdravotním postižením by měly mít srovnatelné možnosti pro VŠ vzdělávání jako studenti bez postižení. Realizace tohoto požadavku není v současné době v České republice systémově řešena přesto, že právo každého na vzdělání v české legislativě zajišťuje Listina základních práv a svobod v článku 33. Zákon o vysokých školách § 21, odst. 1, písm. e) uvádí další povinnosti veřejné vysoké školy: „činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole.“ Pro soukromé školy tato povinnost ze zákona nevyplývá.

2. Klasifikace jednotlivých typů znevýhodnění Pro potřeby tohoto materiálu, jakož i celého projektu VŠTE bez bariér, je nutné rozčlenit studenty se specifickými vzdělávacími potřebami do určitých skupin a to tak, aby jim mohla být zajištěna odpovídající modifikace výukového procesu. Cílem je zajistit těmto studentům v rámci výukového procesu rovné podmínky a tím je plně integrovat do vzdělávacího procesu na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Jako vstupní informace je bráno lékařské hledisko kvůli základní objektivitě vznášených nároků. Klade se důraz na komunikační možnosti studenta, které by umožňovaly po stránce formální i obsahové korektní průchod studovaným oborem a dosažení potřebného studijního, pracovního i výzkumného cíle. Klasifikace postižení/znevýhodnění: 1. Student s pohybovým postižením (STP) a) S postižením dolních končetin (paraplegie) b) S postižením horních končetin (jemné motoriky)


2. Student se zrakovým postižením (SZP) a) Lehce zrakově postižený (uživatel zraku) b) Těžce zrakově postižený (uživatel hmatu/hlasu) 3. Student se sluchovým postižením (SSP) a) Nedoslýchavý (uživatel verbálního jazyka) b) Neslyšící (uživatel znakového jazyka) 4. Student s vývojovou poruchou učení (SVPU) – dyslexie, dysgrafie, dyslalie, dysglosie, dyskalkulie, dysortografie, apod. 5. Student s vadou řeči (SVŘ) 6. Student s psychologickou indispozicí (SPI) 7. Student se socioekonomickým znevýhodněním (SSEZ) Typologie pohybového postižení Společným znakem osob s tělesným postižením je omezení pohybu. Obecně jsou za osoby s pohybovým postižením označování ti jedinci, kteří mají omezenou schopnost samostatného pohybu v důsledku poškození podpůrného či pohybového aparátu nebo jiného organického poškození. Pro vysokoškolské studium je důležité, aby student s pohybovým postižením disponoval nejen potřebnými vědomostmi, studijními návyky, dispozicemi pro dané studium a obor, ale také i návyky a dovednostmi využívat vlastní funkční potenciál k maximální možné soběstačnosti při studiu. Tedy student, který vyžaduje speciální podporu, asistenci a dopomoc okolí pouze v situacích, kdy je pro něj překážka při studiu nepřekonatelná vlastními silami. Student s pohybovým postižením dolních končetin (paraplegie) Osoba, která s ohledem na své pohybové postižení a ke svému samostatnému pohybu nezbytně potřebuje a využívá dalších osobních zařízení, ať už se jedná o opěrné hole nebo mechanické či elektrické vozíky. Kategorie zahrnuje i ty, jejichž lékařská diagnóza primárně pojmenovává pouze příčinu (např. DMO), nikoli prokazatelné sekundární dopady primární diagnózy na funkci pohybového aparátu. Tato osoba by měla být schopna samostatného pohybu v prostoru, který splňuje obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu. Nejčastějšími překážkami pro studenty s postižením hybnosti v plné účasti na studiu na VŠ


bývají bariérové přístupy do budov školy a souvisejících institucí – menzy, koleje, knihovny, studovny. Student s pohybovým postižením horních končetin (jemné motoriky) Osoba, u níž je jemná motorika horních končetin snížena natolik, že není schopna operativně a efektivně vykonávat činnosti, které se studiem běžně spojují – pořizování poznámek vlastní rukou, příp. i na klávesnici, manipulaci s předměty a zařízeními, které jsou nezbytné pro plnění studijních povinností (fyzické knihy, psací potřeby, přístrojová technika atd.), příp. manipulace s předměty běžné denní potřeby. Studenti s určitými typy pohybových postižení se v každodenním životě, a tedy ani při plnění studijních povinností, neobejdou bez pomoci cizí osoby. Obecně tuto pomoc nazýváme – osobní asistencí. Proto řada vysokých škol vytváří jiné formy osobní pomoci tzv. studijní asistence. Intenzitou pomoci se může jednat o asistenci příležitostnou (jednorázové nahodilé případy), pravidelnou (malé počty případů, ale pravidelně, např. doprovody přes stavebně problematická místa aj.) a trvalou (trvalá přítomnost asistenta po celou dobu výuky, vč. doprovodů) – pro studenty s těžkým nebo kombinovaným pohybovým postižením. Typologie zrakového postižení Nevidomost nebo těžké zrakové postižení způsobují tři závažné limitace, které mají různý stupeň a rozsah v závislosti na zkušenosti jedince. Týká se oblasti kognitivního vývoje, pohybového vývoje a sociálního vývoje. Lehce zrakově postižený (uživatel zraku) Osoba, jejíž zraková vada stále umožňuje práci zrakem (a to i s textem), s běžnými formáty dokumentů, včetně vizuálních. Úprava obrazu zůstává ve zvětšování nebo jiných změnách optického charakteru, není třeba využívat odečítače obrazovky. Nejčastěji využívané pomůcky: ● Kamerové lupy Snímají předlohu a její zvětšený obraz se promítá na monitoru, takže silně slabozraký uživatel může s textem či grafikou v tištěné nebo psané podobě běžně pracovat (číst knihy, texty, prohlížet mapy). ● Digitální zvětšovací PC lupy


Tvoří počítač s čtecím zařízením (skenerem nebo kamerovou lupou) a se speciálním zvětšovacím programem, který zvětšuje obrazovku počítače nebo její část ve zvoleném zvětšení (zvětšuje až 36x, zvětšuje text, grafiku i ovládací prvky Windows). ● Přenosný elektronický zápisník Notebook se speciálním programem pro slabozraké uživatele, který zobrazí vybraný výřez obrazovky ve zvoleném zvětšení a zvětšuje text, grafiku i ovládací prvky Windows. Je nejčastěji používán studenty se zrakovým postižením. Těžce zrakově postižený (uživatel hmatu/hlasu) Osoba, která pracuje buď s hmatově tištěnými dokumenty nebo s odečítači obrazovky (v kombinaci s hmatovým displejem nebo hlasovým výstupem), který vyžaduje citovatelný formát textového dokumentu, příp. dokument obsahově i formálně adaptovaný. Jsou zde tedy zahrnuti i ti, pro něž je v tradiční terminologii vyhrazen termín těžce slabozraký, nevidomý, příp. prakticky nevidomý. Nejčastěji využívané pomůcky: ● Pichtův psací stroj – slouží k záznamu Braillského písma ● Digitální přístroje hlas/hmat Jsou počítačové zařízení s hlasovým či hmatovým výstupem. Systém tvoří počítač s hlasovým výstupem a skener. Zrakové vady vymezujeme podle oblastí na poruchy zrakové ostrosti, postižení zorného pole, okulomotorické problémy, obtíže se zpracováním zrakových informací v centrálním nervovém systému, poruchy barvocitu. Klasifikace zrakových vad je vytvořena podle hodnoty zrakové ostrosti udávanou ve zlomku (tzv. vizus) a omezením zrakového pole. Student se zrakovým postižením, který se hlásí na vysokou školu, by měl mít dobře osvojené kompetence, pracovní postupy, které mu umožní v co největší možné míře kompenzovat nedostatky v uvedených oblastech. Obecnou minimální kompetencí všech studentů se specifickými potřebami je informatická a technická gramotnost umožňující využívání


specifických adaptivních technologií a zajišťující maximální nezávislost na individuální asistenci. U lehce zrakově postižených (uživatelů zraku) se jedná o hardwarové a softwarové prostředky pro vizuální přizpůsobení vizuálních dokumentů tištěných i elektronických, přizpůsobení aplikačního prostředí pro práci s dokumenty i systémové prostředí pro práci s aplikacemi. U těžce zrakově postižených (uživatelů hmatu) se jedná o znalost šestibodové i osmibodové normy bodového písma (pokud jeho sledování nebrání zdravotní stav studenta), včetně specifické oborové normy a normy platné pro zápis jazyka, který je předmětem studia a schopnosti efektivní práce s hmatovými dokumenty, vč. hmatové grafiky. Dále znalost práce s odečítačem obrazovky, hmatovým displejem a hlasovým syntetizérem včetně syntézy jazyka, který je předmětem studia. Student je schopen samostatné editace dokumentů textových i symetrických dokumentů tabulkových, určených pro vizuální tisk. Další limitující faktor pro zrakově postiženého studenta je oblast týkající se pohybu – mobility, kdy v důsledku omezení zrakové percepce je podstatným způsobem ovlivněna schopnost samostatného pohybu a orientace v prostoru. Zrakově postižení studenti by se měli v dostatečném předstihu seznámit s prostorami, kde se bude odehrávat vlastní studium a prostorami, které bezprostředně se studiem souvisejí (administrativní a sociální prostory školy, ubytovací zařízení aj.) Bariéry ve studijním prostředí pro zrakově postiženého mají charakter architektonických bariér, ale i bariér orientačních, informačních a komunikačních. Typologie sluchového postižení Sluchové postižení (v kontextu všech ostatních zdravotních postižení a znevýhodnění) má po mentálním postižení nejzávažnější důsledky pro terciární vzdělávání. Dostatečnost a míru lidského slyšení můžeme posuzovat podle dvou základních kritérií: 1. Druh a typ sluchové vady (je vymezeno místem vzniku vady) 2. Podle hodnot měřených v decibelech (dB) – vyjadřujících rozsah a míru postižení Nedoslýchavý (uživatel verbálního jazyka) Osoba, která informace spontánně přijímá i podává prostřednictvím verbálního jazyka (ať už formou psanou nebo mluvenou), v českém prostředí primárně používá český jazyk. Jsou zde tedy zahrnuti i ti, kdo jsou z hlediska striktně medicínského neslyšící (např. později ohluchlí), nicméně se cítí být primárně mluvčími verbálního, nikoli znakového jazyka.


Minimální kompetence pro studium: Efektivní práce s psaným textem – jeho překladem, strukturováním, kontrolou jazykové správnosti apod. Efektivně využívat nejméně jeden komunikační systém uvedený v zákoně č. 155/1998 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Neslyšící (uživatel znakového jazyka) Osoba, která informace spontánně přijímá i podává prostřednictvím znakového jazyka, v českém prostředí primárně používá český znakový jazyk, příp. jinou formu neverbální komunikace, byť založenou na českém jazyce. Sluchové postižení a jeho důsledky představují široké spektrum omezení sluchového vnímání od lehkého omezení v akusticky nevýhodném prostředí až po úplnou neschopnost vnímat zvukové informace a potřebu komunikace výlučně znakovou řečí či psanou podobou. Lékařské hledisko sluchové ztráty studenta je pouze orientačním východiskem pro doporučení nebo výběr studijního oboru a určení individuálních specifických vzdělávacích potřeb. Minimální kompetence pro studium: Odborné vyjadřování ve znakovém jazyce (používání odborné terminologie včetně terminologie v jiných znakových jazycích, práce se slovníky, stylistická diferenciace apod.) Znalost práce s elektronickými videokomunikačními nástroji (záznam, editace a sledování videodokumentů, videochat). Pro potřeby studentů se sluchovým postižení by měla vysoká škola usilovat (tzn. personálně, technicky i organizačně) o vytvoření následujících podmínek: a) Prostor a dobu trvání komunikace Komunikace se odehrává v takových podmínkách (vzdálenost od mluvčího, rychlost a zřetelnost artikulace, doba trvání), aby bylo možné vizuálně sledovat každého jejího účastníka (včetně odezírání ze rtů). b) Zpřístupnění mluveného slova Nárok je uspokojován tlumočnickým a zapisovatelským/vizualizačním servisem.


c) Časová kompenzace Je to opatření organizačního typu, jímž je studentovi poskytována na konkrétní studijní aktivitu časová lhůta delší, než je standartní, a to v přímé závislosti na typu jeho postižení. d) Editovaný elektronický dokument Nárok je uspokojován servisním opatřením zpracování studijní literatury. e) Video, kompenzace audiodokumentů Nárok je uspokojován opatřením zpracování studijní literatury, příp. tlumočnickým nebo zapisovatelským/vizualizačním servisem, jde-li o simultánní aktivitu. f) Pedagogická intervence – Individuální výuka (příležitostná/ přechodná/ soustavná) g) Studijní asistence (jednorázová intenzivní/ příležitostná/ pravidelná) h) Osobní asistence (příležitostná/ pravidelná/ trvalá) Technologické pomůcky využitelné při studiu: Ozvučení učeben, zlepšení poslechu akustickými a architektonickými úpravami prostředí, sluchadla, využití vizualizačních funkcí prezentační didaktické techniky, e – komunikace. Dále je možné využít prosociální aktivní účasti studenta se sluchovou vadou ve výuce, prostřednictvím Newton Dictate – softwaru, jež umožňuje simultánní a spojité diktování, simultánní přepis, při diktování běžnou, plynulou řečí. Typologie vývojových poruch učení Styčným bodem nejrůznějších definic specifických poruch učení je zdůrazňování skutečnosti, že se jedná o obtíže při osvojování a používání dovedností, jakými jsou čtení, psaní, matematické usuzování, počítání apod. A to vlivem dysfunkce centrální nervové soustavy či vlivem genetickým, nikoliv však vlivem snížené inteligence jakožto primární příčiny. Dyslexie – porucha osvojování si čtenářských dovedností Porucha může postihovat rozlišování jednotlivých písmen, rychlost čtení nebo správnost čtení a porozumění, slovní zadání matematických úloh.


Dysgrafie – porucha osvojování psaní Jedinec s dysgrafií obtížně napodobuje tvary písmen, má problémy se zapamatováním písmen, zaměňuje je a zrcadlově obrací. Písmo, je těžkopádné, neuspořádané, často nečitelné. Základním problémem je, že student s dysgrafií se ve většině případů není schopen učit ze svých poznámek, jelikož jsou buď nečitelné, nebo postrádají smysl. Dysortografie – specifická porucha pravopisu Dysortografie postihuje grafickou a pravopisnou složku písemného projevu. Do pravopisné složky se promítají tzv. Specifické dysortografické chyby, které nevyplývají z nezvládnutého osvojování gramatických pravidel. Výzkumy a praxe potvrzují souvislosti dysortografie se specifickými poruchami řeči a s nedostatky ve sluchovém vnímání. Dyskalkulie – porucha osvojování početních dovedností Porucha zahrnuje specifické postižení dovedností počítat, které se týká ovládání základních početních úkonů, jako je sčítání, odčítání, násobení a dělení. Již v raném věku se projevují nápadné obtíže v rozpoznání číslic a chápání jejich významu. Dyslálie – porucha řeči - patlavost Jedná se o poruchu nesprávné výslovnosti hlásek mateřského jazyka. Jedná se tedy o poruchu artikulace, kdy dotyčný může vynechávat určité hlásky či je nahrazovat jinou hláskou nebo je tvořit nesprávným způsobem. Často se základními obtížemi uvedených poruch se přidružují i obtíže v krátkodobé paměti, koncentrace pozornosti, laterality či jemné motoriky. Typologie vad řeči Poruchy verbálního projevu: Dysartrie Při dysartrii může mít student v různé míře či rozsahu postiženy základní složky řečové exprese – respiraci, fonaci, rezonanci a artikulaci. Verbální apraxie Je poruchou v programování řečových segmentů, projevujících se neschopností artikulace těchto segmentů Balbuties – koktavost Je nápadná svými příznaky jako zadrhávání a opakování celých hláskových skupin.


Brebtavost Je nadměrně zrychlené mluvní tempo řeči, které způsobuje horší srozumitelnost až nesrozumitelnost projevu. Může se vyskytovat izolovaně nebo v kombinaci s koktavostí.


3. Podpora studentů a uchazečů se specifickými potřebami na VŠTE Podle vysokoškolského zákona (§ 21, ods. 1) je veřejná vysoká škola povinna „poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi, činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky.“ Stanovení cíle V souladu s vysokoškolským zákonem chce Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích poskytnout uchazečům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami systém podpory a poradenské činnosti. Dle cílů vydefinovaných v projektové žádosti „VŠTE bez bariér“ se VŠTE zaměřila na následující body: integrace studentů se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP) do vzdělávacího procesu VŠTE; související stavebně technické řešení areálu; pořízení podpůrných didaktických a kompenzačních pomůcek; inovace výukových metod; inovace studijních materiálů prostřednictvím jejich elektronizace a jejich rozšíření o multimediální úroveň a vytvoření nových studijních materiálů podporujících on-line studium, které budou zpřístupněny cílové skupině studentů; rozšíření online výuky; vznik speciálního pracoviště umožňujícího individuální přístup a úzkou spolupráci s cílovými skupinami - Informačně poradenské centrum (IPC); zřízení institutu distanční praxe; proškolení akademických a ostatních pracovníků v přístupu ke studenům se SVP. Účelem těchto úprav a inovací je zkvalitnění studijních oborů VŠTE, zejména ve vztahu k studentům se specifickými vzdělávacími potřebami (dále jen SVP) a vhodnému provázání nabízených studijních oborů s praxí. Tento celoškolský projekt má za cíl prostřednictvím komplexního řešení upravit přístup ke studentům se SVP a zkvalitnit studijní prostředí na VŠTE v souladu s požadavky obecné přístupnosti vzdělávání.


Popis areálu Na VŠTE je vyřešen bezbariérový přístup a pohyb ve všech přízemních částech budov, ve kterých probíhá výuka (budovy A, B, C, D). V roce 2011 proběhla rekonstrukce vnitřních komunikací v areálu a parkoviště, je tedy umožněn plynulý bezbariérový pohyb v rámci areálu. Přístup ke škole je zajištěn i prostřednictvím MHD, která zajíždí přímo do areálu školy. Cílem probíhajícího stavebně technického řešení je v prvé řadě plně zpřístupnit budovu D jakožto hlavní správní a administrativní budovu školy. V září 2013 byla dokončena výstavba prostorově vyhovujícího výtahu, který umožní mobilitu osob se SVP v rámci všech pater budovy. Celý areál bude současně označen v Braillovu písmu.


Obr. č. 1 Plán areálu VŠTE v Č. Budějovicích

Obr. č. 2 Plán 1. podlaží budovy D

Evidence dokumentace o uchazečích a studentech na VŠTE Uchazeč o studium či stávající student Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích může kontaktovat Informačně poradenské centrum následujícími způsoby: sociální sítí Facebook, mobilním telefonem, e-mailem, osobní návštěvou. Dojde-li k osobní návštěvě uchazeče či studenta v Informačně poradenském centru a zároveň dojde k založení osobní karty, stává se uchazeč či student klientem Informačně poradenského centra Vysoké školy technické a ekonomické v Č. Budějovicích. Od tohoto okamžiku je tento klient zařazen do interní databáze Informačně poradenského centra a je oprávněn využívat všech poskytovaných služeb. Pracovníci IPC vedou evidenci klientů na tzv. osobních kartách, které slouží výhradně pro potřeby pracovníka IPC a jsou ostatním osobám nepřístupné. Opatření rektora k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (dále jen „VŠTE“) definuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a v souladu s dalšími vnitřními předpisy VŠTE práva studentů a uchazečů o studium se speciálními vzdělávacími potřebami v opatření rektora č. 20/2012.


Opatření rektora v jeho aktuálně platné podobě najdete v Informačním systému VŠTE (dále jen IS) v sekci Dokumenty/Úřední deska/Normy vztahující se ke studiu. Systém podpory uchazečů a studentů se specifickými potřebami na VŠTE Studentem se specifickými vzdělávacími potřebami či uchazečem o studium se speciálními potřebami se rozumí takový student či uchazeč o studium, který vzhledem k vrozené nebo získané povaze zdravotního postižení vyžaduje modifikaci přijímacího řízení, studijních podmínek, odstranění fyzických překážek, popř. jiné zvláštní úpravy prostor školy za účelem úspěšného průběhu studia. Zdravotním postižením se rozumí zejména tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. VŠTE se zaměřuje na následující oblasti podpory a odpovídající nástroje: studijní orientace pro uchazeče o vysokoškolské studium; studijní orientace pro studenty kombinované i prezenční formy studia; modifikace přijímacího řízení; modifikace studijních podmínek a výukových metod; poradenství v otázkách uplatnění na trhu práce; možnosti technické a personální podpory během studia.

Nástroje podpory k organizaci a realizaci studia pro studenty a uchazeče se specifickými potřebami na VŠTE Úprava podmínek přijímacího řízení Uchazeč o studium na VŠTE, který se rozhodne využít asistence Informačně poradenského centra VŠTE (dále jen IPC) v průběhu přijímacího řízení, je povinen kontaktovat IPC nejdéle 10 pracovních dnů před ukončením přijímacího řízení. V případě, že uchazeč se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP) nevyužije asistence IPC, postupuje přijímacím řízením dle aktuálně platné vnitřní normy bez pomoci IPC. Zápis do studia Studijní oddělení (dále jen SO) je oprávněno v okamžiku zápisu nebo v době jiných úředních úkonů požadovat fyzickou přítomnost specifického studenta kvůli převzetí dokladů určených do vlastních rukou, a to pouze za předpokladu, je-li jednací místnost dostupná pro studenty se


SVP. Pokud místnost není dostupná, SO provede zápis individuálně v jiných vyhovujících prostorách. Doporučené studijní plány Doporučené studijní plány v jejich aktuálně platné podobě najdete v IS/Dokumenty/Studijní oddělení/Doporučené studijní plány. V této složce jsou plány rozděleny dle oborů a forem studia. Individuální studium Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (dále jen „VŠTE“) definuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a v souladu s dalšími vnitřními předpisy VŠTE stanovení podmínek individuálního studijního plánu (dále jen „ISP“) na VŠTE v opatření rektora č. 2/2013. Opatření rektora pro stanovení podmínek individuálního studijního plánu pro studenty VŠTE upravuje podmínky pro možnost přiznání individuálního studijního plánu pro studenty v prezenční formě studia v souladu s čl. 8 odst. 2 a 3 Studijního a zkušebního řádu VŠTE. Opatření rektora č. 2/2013 v jeho aktuálně platné podobě najdete v IS/Dokumenty/Úřední deska/Normy vztahující se ke studiu. Úprava studijních podmínek v průběhu studia Každý student se SVP má právo na takové podmínky, které jej neznevýhodňují v porovnání s ostatními studenty. Naopak zkoušející z neznalosti nesmí ustupovat od standardního průběhu zkoušky tam, kde dostupná technika umožňuje i specifickému studentovi vyhovět běžným nárokům. Student VŠTE se může kdykoliv v průběhu studia rozhodnout, zda využije asistence IPC. Specifikaci a míru asistence stanovuje odborný pracovník IPC dle individuálních potřeb jednotlivých klientů IPC. Ověřování studijních výsledků a hodnocení Podpora studujících se SVP probíhá na základě spolupráce studenta se SVP, Informačně poradenského centra a vyučujících. 1. IPC předá informace o způsobu a doporučeném rozsahu podpory u konkrétního studenta se SVP příslušné katedře a vyučujícímu. 2. Pokud student se SVP požaduje zohlednění svých specifických potřeb, je povinen vyučující na tuto skutečnost předem upozornit.


3. Všichni akademičtí pracovníci, kteří vyučují studenta se SVP, jsou povinni uplatňovat rovný přístup a nesnižovat studijní nároky na studenta se SVP oproti jiným studentům. 4. Všichni akademičtí pracovníci, kteří vyučují studenta se SVP, jsou povinni umožnit používání doporučených forem řešení přístupnosti studia při výuce a ověřování studijních výsledků. 5. Všichni akademičtí pracovníci, kteří vyučují studenta se SVP, jsou povinni zpřístupnit informace a materiály v čase, kdy jsou poskytovány jiným studentům. Pokud neodpovídají specifickým potřebám studenta se SVP, IPC jedná s vyučujícím o adaptaci do přístupného formátu. 6. Neustupovat při zkoušení od standardní formy a průběhu zkoušky v případě, že lze s použitím dostupných technologií požadavky splnit. Modifikace evaluačních metod pro studenty se SVP na VŠTE: technické zařízení a odborné kompenzační pomůcky (studenti se SVP jsou povinni předem upozornit vyučujícího, že mají zájem konkrétní kompenzační pomůcku použít při testu / zkoušce); úprava zadání písemných podkladů k zápočtu či zkoušce; časová kompenzace. Další modifikace výukového či evaluačního procesu jsou řešeny individuálně pracovníky Informačně poradenského centra Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Studijní a výukové materiály Studijní a výukové materiály k jednotlivým předmětům jsou shromážděny elektronicky v informačním systému školy – jedná se o elektronické materiály či e-learningové studijní opory s cvičnými testy a odpovědníky pro jednotlivé předměty. Tyto budou zpracovány u většiny předmětů i multimediálně pro potřeby studentů se SVP. Další studijní materiály uvedené v anotacích jednotlivých předmětů jsou k zapůjčení v knihovně VŠTE. Odkaz na průvodce knihovnou VŠTE http://www.vstecb.cz/data/1367303910326pruvodce-knihovnou.pdf


Mobility a pracovní stáže Kontakt na Oddělení zahraničních vztahů VŠTE: Mgr. Alžběta Troupová Kontakt: tel. 387 842 131 E-mail: [email protected] Mgr. Troupová nabízí osobní konzultace na přepážce číslo 5 na Pedagogickém oddělení vždy v době úředních hodin. Veškeré informace ke studijním pobytům a pracovním stážím včetně aktuální nabídky volných míst najdete v Informačním systému VŠTE: https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/1118146/1827692/ Na níže uvedené adrese je uveden seznam partnerských univerzit, se kterými má VŠTE uzavřenou bilaterální smlouvu. http://www.vstecb.cz/Partnerske-instituce-v-ramci-LLPERASMUS-37.htm Na stejné stránce najdete rovněž seznam partnerských škol pro ekonomické obory a seznam partnerských škol pro stavební obory. NAEP (Národní agentura pro evropské vzdělávací programy) vyčleňuje na svých stránkách v rámci programu Erasmus rubriku Handicapovaní, kde jsou uvedeny informace pro studenty s těžkým handicapem nebo se zvláštními potřebami. Zájemci se dozví o podmínkách podání žádosti, o možnosti získat speciální stipendium a navíc i zkušenosti handicapovaných studentů, kteří v rámci Erasmu studijní pobyt či pracovní stáž absolvovali. http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=525& Další informace o podmínkách studia handicapovaných osob v evropském prostoru: http://www.studyabroadwithoutlimits.eu/ nebo na http://www.european-agency.org/heag Povinná praxe Studenti všech oborů mají v souladu s cíli profesně orientované školy do studia integrovanou povinnou praxi v délce 520 odpracovaných hodin. VŠTE vytvořila modul, který umožní studentům pracovat na praktických úkolech ve spolupráci s aplikační sférou i v prostorách školy. Tzv. distanční praxe slouží studentům, kteří z různých důvodů nemají možnost absolvovat praxi v prostorách externí firmy. Výběr dané praxe závisí na zvolené specializaci studenta s ohledem na jeho specifické vzdělávací potřeby. Organizaci a průběh plnění odborné praxe řídí Směrnice č. 1/2013 Odborné praxe a k ní vydané Opatření rektora, které zavádí pojem Institut distanční praxe (dále jen „Institut“). Institut je zřízen právě pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, zabezpečuje jej Informačně poradenské centrum a na jeho činnost dohlíží pracovníci Útvaru prorektora pro praxi a vnější vztahy VŠTE.


Cíle Institutu: vytvoření databáze firem, které jsou ochotny umožnit studentům absolvování praxe v prostorách VŠTE; vytvoření databáze firem, které by případně byly ochotny zaměstnávat studenty se specifickými vzdělávacími potřebami; neustálá aktualizace spolupracujících podniků. Státní závěrečná zkouška Organizace a průběh SZZ se na VŠTE řídí dle Studijního a zkušebního řádu (https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/uredni_deska/1905433/1905495/Studijni_a_zkusebni_rad_ VSTE_vr.pdf) a směrnice č. 16/2010 Organizace státní závěrečné zkoušky (https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/uredni_deska/1905433/1896232/Aktualni_zneni.pdf). Státní závěrečná zkouška se skládá z částí a předmětů stanovených akreditačními materiály příslušného programu či oboru. SZZ se skládá z odborných ústních zkoušek a obhajoby bakalářské práce. Jednotlivé části se mohou konat ve stejném termínu i odděleně. Přehledy okruhů zkoušené problematiky jsou zveřejněny nejméně 60 dnů před konáním SZZ včetně dostupné studijní literatury na úřední desce a v IS. Veškeré informace k průběhu a organizaci SZZ najdete na https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/so/SZZ/ Pokud se student se SVP chystá přihlásit na část SZZ, doporučujeme kontaktovat IPC (Informačně poradenské centrum). http://www.vstecb.cz/IPC-840.htm Podle formy znevýhodnění studenta/studentky konzultuje zástupce IPC s prorektorem pro studium a pedagogickou činnost podmínky pro vykonání SZZ (časová náročnost, pomůcky, přítomnost tlumočníka apod.). Podmínky vykonání SZZ budou určeny v souladu s Opatřením rektora k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/uredni_deska/1905433/1976902/20_2012_OR_k_organizaci _studia_pro_studenty_se_specifickymi_potrebami_vr.pdf IPC informuje pedagogické oddělení, které zajistí pro vykonání SZZ vhodnou místnost.


Informačně poradenské centrum Informačně poradenské centrum (dále jen IPC) je zřízeno pro pomoc studentům se SVP. Studentům s různými typy znevýhodnění poskytuje pomoc s jejich integrací do běžného výukového procesu s důrazem na dorovnání studijních podmínek a příležitostí. Služby a aktivity IPC IPC poskytuje souhrnně řečeno poradenské, koordinační, informační služby; evidenční, koncepční a metodickou pomoc. IPC zajišťuje služby nabízené studentům se specifickými vzdělávacími potřebami vymezenými Opatřením rektora č. 20/2012 k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami dostupné na přímém odkaze https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/uredni_deska/1905433/1976902/20_2012_OR_k_organizaci _studia_pro_studenty_se_specifickymi_potrebami_vr.pdf. Informačně poradenské centrum je možné zkontaktovat přes telefon, e-mail, facebookové spojení, či osobní konzultací. Přehled aktuálních kontaktů a druhů spojení je dostupný na adrese https://www.facebook.com/ipcvstecb/info či na webových stránkách školy. IPC nabízí speciální i psychologické konzultace a to po předešlém telefonickém či osobním objednání na uvedeném telefonním čísle a to v místě sídla školy či na odloučeném pracovišti, adresa odloučeného pracoviště zde http://www.vstecb.cz/IPC-840.htm. Pedagogickým pracovníkům IPC nabízí poradenství a konzultace v záležitostech souvisejících se studiem studentů se SVP, pomoc při komunikaci se studenty se zdravotním postižením, podporu při výběru vhodných forem výukového přístupu a při technickém a organizačním zajištění státních závěrečných zkoušek, zkoušek a zápočtů, zajištění adaptace přijímacích zkoušek pro studenty se zdravotním postižením. IPC zprostředkovává svým klientům informace o studiu, možnostech pomoci při studiu a souvisejících záležitostech. Informuje o aktuálních možnostech praxe pro klienty, případně možná pracovní uplatnění na trhu práce. Nabízí informace o místech, kde je prováděna diagnostika jednotlivých typů znevýhodnění, seznam pedagogicko-psychologických poraden (Příloha č. 2), seznam speciálních pedagogických center (SPC) v rámci Jihočeského kraje (Příloha č. 3), seznam dalších služeb pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji (Příloha č. 4) apod. IPC neprovádí diagnostiku znevýhodnění.


IPC komunikuje se studenty se SVP a pedagogy vyučujícími studenty se SVP tak, aby zajistilo klientovi vyrovnání příležitostí a podmínek ke studiu. IPC navazuje kontakt s garanty předmětů, s pedagogy jednotlivých předmětů, které budou klienti navštěvovat, s Pedagogickým oddělením, s Prorektorátem pro praxi a vnější vztahy pro zabezpečení funkčnosti centra. IPC vede seznam dostupných pomůcek (Příloha č. 6) pro studenty k vyrovnání příležitostí ke studiu, zajišťuje jejich výpůjčku. Prostor centra může v odůvodněných případech sloužit k vykonání zkoušek či zápočtů studentů se SVP a jako studovna. IPC také spolupracuje se školní knihovnou. Informuje o možnostech využití knihoven (Příloha č. 5) a dostupnosti knih a učebních materiálů upravených pro studenty se SVP. Technické a technologické vybavení Prostory centra slouží studentům se SVP jako poradenské centrum, studovna, a zároveň v odůvodněných případech jako místo pro vykonání zkoušky, zápočtu apod. Z technického hlediska je IPC vybaveno následujícími pomůckami: 1x Braillova tiskárna, 2x ruční skener, 1x Braillský řádek, 4x notebook se speciálním software pro odečítání textu, 2x digitální záznamník. + dostupná je i výkonná počítačová sestava s odečítacím a hlasovým výstupem. Pomůcky jsou určeny výhradně klientům IPC. Výpůjční služba je vymezena Výpůjčním řádem. Každý klient je seznámen se svými právy a povinnostmi vztahujícími se k užívání vypůjčené pomůcky a to i písemnou formou v podobě podepsání Smlouvy o výpůjčce, jejíž součástí je i předávací protokol. Výpůjční řád k nahlédnutí v Příloze č. 7 tohoto dokumentu či na internetových stránkách Informačně poradenského centra, stejně tak jako vzor Smlouvy o výpůjčce (Příloha č. 8) a Předávacího protokolu (Příloha č. 9). Postup zacházení s klientem IPC dle typu znevýhodnění Student se stává klientem IPC po založení osobní karty. Klientem IPC může být výhradně student spadající do minimálně jedné z vymezených kategorií v kapitole 2, s platným ISIC průkazem. Případně uchazeč v průběhu přijímacího řízení.


Pracovník IPC vystaví při první návštěvě osobní kartu klienta, kterou vede poté v evidenci. Součástí je také informování o pravidlech a možnostech IPC a podepsaný informovaný souhlas je součástí evidence klienta. Po konzultaci je klientovi vystavena závěrečná zpráva, která vymezuje úpravu a přizpůsobení studijních podmínek s ohledem na individuální znevýhodnění klienta. Závěrečná zpráva může sloužit i jako potvrzení pro Prorektorát pro praxi a vnější vztahy, na jehož základě může klient využívat možností tímto prorektorátem zabezpečovaných. Pracovník IPC je oprávněn vyžádat si relevantní doklad potvrzující znevýhodnění konkrétního klienta. Obvykle se jedná o psychologickou, lékařskou či psychiatrickou zprávu nebo zprávu ze SPC apod. Provozní řád IPC Provozní řád Informačně poradenského centra je v aktuálním znění k nahlédnutí také na webových stránkách. Vymezuje základní povinnosti a práva obou stran o chodu a provozu centra. Provozní řád je také vyvěšen přímo v centru. Každý klient je s obsahem Provozního řádu seznámen i osobně při první návštěvě centra. Aktuální znění Provozního řádu Informačně poradenského centra (dále jen IPC) 1. Pracovníci IPC poskytují poradenské, koordinační, informační služby, evidenční, koncepční a metodickou pomoc a zajišťují služby nabízené IPC studentům se specifickými vzdělávacími potřebami vymezenými Opatřením rektora č. 20/2012 k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. 2. Provoz IPC je zajištěn dvěma specializovanými pracovníky. V rámci organizační struktury spadá pod Útvar prorektora pro studijní a pedagogickou činnost. 3. Pracovníci poskytují poradenství a pomoc v rámci nabízených služeb IPC (viz druhá část dokumentu) a zároveň spravují agendu a administrativu spojenou s provozem centra. 4. Kontaktní pracoviště IPC se nalézá na adrese Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice v prostorách Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích v přízemí budovy D v místnosti D 007. Místnost je opatřena logem IPC. 5. Klienti mají možnost využít i odborné konzultace v prostorách odloučeného pracoviště v centru města na adrese U Karla IV. 93/3, 370 01 České Budějovice. Toto pracoviště lze navštívit na základě předběžného telefonického objednání či osobního objednání v kontaktním pracovišti IPC v prostorách VŠTE (D 007) nebo využitím mailového kanálu pro sjednání si termínu konzultace. 6. Klienti IPC ve smyslu vymezení Opatřením rektora č. 20/2012 k organizaci studia pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami mohou centrum kontaktovat


prostřednictvím facebookové stránky, prostřednictvím e-mailového spojení, mobilního telefonu, popřípadě osobní návštěvou na kontaktním místě uvedeném v čl. 4. Informace o IPC včetně kontaktů na pracovníky jsou uveřejněny na webových stránkách školy www.vstecb.cz. 7. Osobní konzultace jsou možné v čase otevírací doby uvedené v čl. 6. V ostatních časech pracovníci IPC zajišťují podporu na telefonu a on-line kanálech. Osobní konzultace jsou možné po předchozím objednání. 8. Centrum na kontaktní adrese je vybaveno specifickými pomůckami pro studenty se vzdělávacími specifickými potřebami. Seznam dostupných pomůcek, viz tabulka. Seznam dostupných pomůcek 1x Počítačová sestava s hlasovým výstupem 1x Braillská tiskárna 1x Braillský řádek 4x notebook* se speciálním softwarem, zvětšovací lupou a hlasovým výstupem 2x Digitální záznamník* 2x Ruční skener IRIS* * možné zapůjčit pomůcku absenčně v souladu s Výpůjčním řádem, po sepsání Výpůjční smlouvy a Předávacího protokolu Poskytované služby 1. IPC navazuje kontakt s garanty předmětů, s pedagogy jednotlivých předmětů, které budou klienti navštěvovat, Pedagogickým oddělení, Prorektorátem pro praxi a vnější vztahy pro zabezpečení funkčnosti centra. 2. IPC se také stará o rozvoj a zlepšování poskytovaných služeb prostřednictvím zpětné vazby od klientů, i relevantních pracovníků, včetně pedagogů. 3. IPC aktualizuje informace o své činnosti na webových stránkách školy www.vstecb.cz, a facebooku www.facebook.com/ipcvstecb. 4. Umožňuje navázat kontakt přes telefon, e-mail, facebookové spojení, či osobní konzultaci. 5. Komunikuje se studenty se SP a pedagogy vyučujícími studenty se SP tak, aby zajistilo klientovi vyrovnání příležitostí a podmínek ke studiu 6. Zprostředkovává klientům informace o studiu, možnostech pomoci při studiu a souvisejících záležitostech. 7. Nabízí speciální i psychologické konzultace jak pro klienty, tak pedagogy takovýchto studentů.


8. Eviduje využití služeb centra a vede osobní karty klientů. 9. Informuje o aktuálních možnostech praxe pro klienty, případně možná pracovní uplatnění na trhu práce. 10. Nabízí informace o místech, kde je prováděna diagnostika nejrůznějších znevýhodnění, seznam PEPSY, SPC v Jihočeském kraji a jiných. IPC neprovádí diagnostiku znevýhodnění. 11. Vede seznam dostupných pomůcek pro studenty k vyrovnání příležitostí ke studiu, zajišťuje jejich půjčování. 12. Může sloužit jako prostor k vykonání zkoušek či zápočtů studentů se SP v odůvodněných případech. 13. Informuje také o možnostech využití knihoven a dostupnosti knih a učebních materiálů upravených pro studenty se SP.

6. Zázemí pro studenty se specifickými potřebami na VŠTE Informační systém Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Informační systém Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích představuje komplexní systém téměř všech úkonů, kterými student prochází v rámci svého studia. Informační systém umožňuje například komplexní správu a administraci elektronické přihlášky, přihlašování a odhlašování ze zkoušek, podávání žádostí v rámci úřadovny (povolení druhého opravného termínu, uznání předmětů aj.), kontrolu průběhu studia, on-line testování znalostí apod. Více informací naleznete pod následujícím odkazem: http://is.vstecb.cz Knihovna a knihovnické služby Knihovna VŠTE přispívá k podpoře studia osob se SVP následujícími opatřeními: Knihovna je povinna zajistit všem uživatelům bez rozdílu rovný přístup k informacím. Uživatel se speciálními potřebami je oprávněn využívat služeb knihoven v zastoupení svého asistenta. Pracovníci knihoven disponují základními znalostmi a dovednostmi nezbytnými pro poskytování služeb studentům se speciálními potřebami, případně postupují v součinnosti s IPC. Více informací naleznete pod následujícím odkazem: http://www.vstecb.cz/Knihovna35.htm Seznam knihoven vybavených materiály pro studenty se SVP najdete v Příloze č. 5.


Stravování studentů Při stravování mohou studující se SVP využívat asistenčních služeb IPC a Menzy VŠTE (po dohodě s vedením Menzy VŠTE – [email protected]). Menza VŠTE připravuje každý den obědové menu, kdy je na výběr ze čtyř hlavních jídel (jedno jídlo je vždy bezmasé). Dále je možné si dopřát minutkové jídlo či něco z doplňkového sortimentu kantýny, který zahrnuje nápoje, cukrovinky, rychlé občerstvení, pečivo či točené pivo. Stravovat se mohou jak členové akademické obce, tak i ostatní. Více informací naleznete na http://www.vstecb.cz/Stravovani-396.htm Ubytování studentů Studenti VŠTE v Českých Budějovicích ze vzdálenějšího bydliště mají možnost během studia využít ubytovacího zařízení s celotýdenním provozem přímo v areálu školy. V současné době je k dispozici 54 lůžek v ubytovací části budovy D a dále škola disponuje s 80 lůžky v pronajatých prostorech. Ubytovací zařízení školy je v pavilonu D v 5. až 6. patře. V přízemí ve vstupní hale je recepce, místa k odpočinku a 2 nápojové automaty na teplé a studené nápoje a na sušenky. Z chodby každého patra je vchod do předsíně obytné buňky se šatnovými skříněmi. Odtud se vchází do některého ze dvou dvoulůžkových pokojů a do koupelny se sociálním zařízením. Ve vybavení každého pokoje je psací stůl se židlemi, osobní skříňky, postele. V pokoji mohou mít studenti vlastní radiopřijímač a počítač s možností připojení k Internetu. K dispozici je společná kuchyňka, v níž je vybavení, umožňující vaření a ohřívání jídel a nápojů či jejich chlazení: kuchyňská linka, sporák, chladnička, mikrovlnná trouba, varná konvice a nádobí. Svůj volný čas mohou studenti trávit ve společenské místnosti s televizorem. Více informací lze nalézt na následující adrese: http://www.vstecb.cz/KolejeVSTE-62.htm Studenti se socioekonomickým znevýhodněním Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích má platný Stipendijní řád. Stipendijní řád platí pro studenty v prezenční formě studia ve všech studijních programech uskutečňovaných na VŠTE. Prostředky stipendijního fondu VŠTE mohou být použity k výplatě stipendií: a) za vynikající studijní výsledky, b) za vynikající výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,


c) d) e)

za výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního předpisu, v případě tíživé životní situace studenta, v případech zvláštního zřetele hodných.

Formy stipendií jsou: prospěchové, mimořádné, ubytovací a sociální. O poskytnutí stipendia rozhoduje výhradně rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Kompletní informace o stipendijním řádu jsou k dispozici pod tímto odkazem: https://is.vstecb.cz/auth/do/5610/uredni_deska/1905433/1905485/Stipendijni_rad.pdf


Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9:

Seznam zpracovaných videonápověd v IS VŠTE pro studenty se SVP Seznam pedagogicko-psychologických poraden v Jihočeském kraji Seznam speciálních pedagogických center (SPC) v Jihočeském kraji Seznam dalších služeb pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji Seznam knihoven pro studenty se SVP Seznam kompenzačních pomůcek IPC Výpůjční řád IPC Vzor Smlouvy o výpůjčce Vzor Předávacího protokolu


Příloha č. 1

Seznam videonápověd v IS VŠTE pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

1)

Nápověda pro studenty se SVP - První kroky na VŠTE http://www.youtube.com/watch?v=Yb6_afH-y3s

2)

Organizace státních závěrečných zkoušek pro studenty se SVP http://www.youtube.com/watch?v=Np-LcZdPOpU

3)

Zahraniční mobility pro studenty se SVP http://www.youtube.com/watch?v=YabKM0bBYyM


Příloha č. 2 Seznam pedagogicko psychologických poraden v Jihočeském kraji Titul

Jméno

Příjmení

Adresa

Lucie

Dudková

České armády 406

Mgr.

Jana

Kouřilová

Karla IV. 93/3

Dr.

Yvonna

Mazehóová

Roudenská 470/1

Kyzour

Čechova 728/52

PaedDr. Milan

Základní a mateřská škola Strakonice

Sv. Čecha 1324

Základní škola logopedická

Sakařova 342

Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna

Nerudova 859/59 Kaplická 19

Město Týn nad Vltavou České Budějovice České Budějovice České Budějovice Strakonice Týn nad Vltavou České Budějovice Český Krumlov

nám. Republiky 86 Dačice

Telefon

E-mail

Webové stránky

+420 725 614 781

poradenstvi-tyn @websnadno.cz

http://www.poradenstvi-tyn.websnadno.cz

+420 386 350 777

[email protected]

Poznámka

+420 386 350 777 +420 721 311 407

[email protected]

http://www.arteterapie.wz.cz

+420 383 332 844

[email protected]

http://www.zmskolast.webz.cz

zdrav. post.

+420 385 731 824

[email protected]

http://www.zslogopedicka-tnv.cz

poruchy řeči

+420 387 927 111

[email protected]

http://www.pppcb.cz

+420 380 711 505

[email protected]

http://www.pppcb.cz

+420 724 831 374

[email protected]

http://www.pppcb.cz


Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna Pedagogicko psychologická poradna

Pravdova 837

Jindřichův Hradec

+420 384 388 133

[email protected]

http://www.pppcb.cz

Erbenova 722/44

Písek

+420 382 213 387

[email protected]

http://www.pppcb.cz

Zlatá stezka 245

Prachatice

+420 388 313 519

[email protected]

http://www.pppcb.cz

Bechyňská 26/30

Soběslav

+420 731 841 015

[email protected]

http://www.pppcb.cz

Strakonice

+420 383 321 704

[email protected]

http://www.pppcb.cz

Tábor

+420 381 252 851

[email protected]

http://www.pppcb.cz

Kochana z Prachové 163 Martina Koláře 2118


Příloha č. 3 Seznam speciálních pedagogických center (SPC) v Jihočeském kraji Titul

Jméno

Příjmení

Adresa

Město

Telefon

E-mail

SPC pro vady řeči

Sakařova 342

Týn nad Vltavou

+420 385 731 824

[email protected]

SPC pro sluchově postižené

Riegrova 1

České Budějovice

+420 387 315 859

[email protected]

SPC pro zrakově postižené

Zachariášova 5

České Budějovice

+420 387 435 831

[email protected]

SPC pro mentálně postižené

Husova 9

České Budějovice

+420 387 311 945

[email protected]

SPC pro mentálně postižené

Plánkova 430

Strakonice

+420 383 332 644

[email protected]

SPC pro tělesně postižené

Arpida, U Hvízdala 9

České Budějovice

+420 385 521 287

[email protected]

SPC pro autisty

Nerudova 859/59

České Budějovice

+420 387 311 945

[email protected]

Webové stránky


Poznámka

Příloha č. 4 Seznam dalších služeb pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji Titul Jméno

Příjmení

Luboš

Adresa

Město

Beran

Telefon

E-mail

Webové stránky

Poznámka

+420 604 730 898

[email protected]

+420 224 872 749

[email protected]

http://www.cktzj.com/

tlumočení do znakového jazyka poradna pro osoby se sluchovým znevýhodněním

přepisy pro neslyšící

Česká komora tlumočníků znakového jazyka

Na Poříčí 12, 110 00

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Poradenské centrum ČB

Krajinská 384/40a, České 370 01 Budějovice

+420 386 356 184

[email protected]

http://www.snncr.cz

Tyflokabinet České Budějovice, o.p.s.

Roudenská 485/18, České 370 01 Budějovice

+420 386 460 660

[email protected]

http://www.tyflokabinet-cb.cz poradna pro osoby se zrakovým znevýhodněním

Agentura Střep

U Černé věže 71/4, České 370 01 Budějovice

+420 605 575 716

[email protected]

Národní institut pro integrace osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Krajská organizace Jihočeského kraje, o.s.

Staroměstská 2608, 370 04

České Budějovice

+420 386 353 940

[email protected]

Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., místní organizace Tábor

Čsl. armády 2289, 390 01

Tábor

+420 603 856 776

[email protected]

Praha 1

překlady a tlumočení do znakového jazyka

http://www.nipi.cz


poradna pro osoby s pohybovým znevýhodněním poradna pro osoby s pohybovým znevýhodněním

Příloha č. 5 Střediska podpory zdravotně postiženým studentům na VŠ zahrnující služby knihoven v České republice Středisko podpory

Vysoká škola

Druh zdravotního postižení

Adresa

Kontakt

Augustin

Univerzita Hradec Králové

Z, S, OST

Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové

[email protected]

Centrum Pyramida

Ostravský univerzita v Ostravě

Z, P, SPU

Bráfova 3 701 17 Ostrava

[email protected]

ELSA

ČVUT Praha

Z, S, P

Středisko handicapovaných studentů

VŠE Praha Masarykova univerzita v Teiresiás Brně Univerzita Palackého Centrum podpory se specifickými potřebami Olomouc Kancelář pro studenty se speciálními potřebami UK Praha Knihovna Digitálních Dokumentů a knihovny dalších občanských sdružení Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana

Z, S, P

Bechyňova 3, 166 29 Praha 6 [email protected] Dejvice Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 5 [email protected]

Z, S, P, OST

Šumavská 15, 602 00 Brno

[email protected]

Z, S, P, OST

Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc

www.cps.upol.cz

Z, S, P, OST Z, S, OST Z, S

Ovocný trh 3-5, Praha 1

http://www.cuni.cz/UK-298.html http://www.braillnet.cz/ [email protected]

Ve Smečkách 15, 115 17 Praha 1

Meziknihovní výpůjční služba (MVS) zpřístupňuje uživatelům knihovny dokumenty, které se nenacházejí ve fondu univerzitní knihovny. Touto formou si lze požadovanou literaturu z jakékoliv typu knihovny z celé České republiky. Jestliže se požadovaná literatura nenachází v žádné české knihovně, lze požádat vypůjčit o Mezinárodní meziknihovní výpůjční službu (MMVS). Z = zrakové znevýhodnění, S = sluchové znevýhodnění, P = pohybové znevýhodnění, SPU = specifické poruchy učení, OST = ostatní znevýhodnění


Příloha č. 6 Seznam kompenzačních pomůcek v Informačně poradenském centru (IPC) VŠTE Digitální čtecí přístroj hlasový Počítač s monitorem Skener Audio repro speaker Software FINE READER 11 Proffesional Software KOBA speech 2 v různých jazycích Software SUPERNOVA CZ ● Zvětšovací a odečítací program ZOOMTEXT ● Braillská tiskárna ● Braillský řádek ● Notebooky ● Ruční skener IRISPen Express ve tvaru tužky ● SONY digitální záznamník


Příloha č. 7

Výpůjční řád Informačně poradenského centra Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Informačně poradenské centrum (IPC) je vybaveno kompenzačními pomůckami. Všechny pomůcky jsou dostupné výhradně pro klienty IPC na VŠTE. 1.

2. 3.

4. 5.

6. 7. 8. 9.

10. 11.

Pomůcky IPC smí využívat každý klient IPC. Klientem se rozumí student VŠTE s platnou ISIC kartou, či uchazeč o studium na VŠTE v přijímacím řízení. Ten se prokazuje platným občanským průkazem, či jiným dokladem totožnosti. Všechny pomůcky mohou klienti využívat ke studiu a k úkonům se studiem spojeným v prostorách IPC v době k tomu vymezené. Vybrané pomůcky (např. notebooky aj.) mohou být studentům v odůvodněných případech zapůjčeny absenčně a to vždy proti podpisu a po podepsání Smlouvy o výpůjčce dle §659 a násl. z.č. 40/1964 sb., občanského zákoníku a po stvrzení svým podpisem souhlasu s tímto Výpůjčním řádem. Každý klient je před vypůjčením zařízení informován o svých právech a povinnostech, o postupu při poruše, zjištěné závadě a jiných případech. Základní výpůjční doba notebooku je stanovena na měsíc. S tím, že klient si může přijít osobně notebook prodloužit vždy na další měsíc. Výpůjční doba ostatních pomůcek je sjednána dle individuálních potřeb klienta pracovníkem IPC. Pracovník IPC je oprávněn vyzvat klienta k vrácení, či donesení zapůjčeného zařízení ke kontrole. Klient tak musí učinit do 5 pracovních dnů. Je zakázáno půjčovat vypůjčené zařízení jakékoli další straně bez vědomí pracovníka IPC. Porušení je trestáno vyloučením z evidence IPC. Je zakázáno využívat zapůjčená zařízení k jiným než studijním účelům a k úkonům se studiem spojeným. Zjistí-li klient jakoukoli závadu na vypůjčeném zařízení, je povinen ji neodkladně nahlásit pracovníkovi IPC osobně, či telefonicky, mailem. Je zakázáno, aby se sám pokoušel o opravu jakýmkoli jiným způsobem, než je psáno. Pracovník IPC zajistí opravu zařízení po jeho navrácení. Převzetím zapůjčeného zařízení klientovi vzniká hmotná odpovědnost za toto zařízení a to až do doby vrácení. Klient je povinen vypůjčené zařízení vrátit do data určeného pracovníkem IPC. Zároveň je povinen dostavit se osobně ke kontrole zapůjčeného zařízení na výzvu pracovníka IPC.


12.

13.

Jen ve výjimečných případech, které musí být prokazatelně odsouhlaseny pracovníkem IPC, je možné převzít vypůjčené zařízení od jiné osoby, než je sám klient. Ve všech ostatních případech zařízení musí vrátit ten, komu zařízení bylo zapůjčeno. Nevrátí-li klient vypůjčené zařízení v požadovaném termínu, nebo neodstaví-li se klient včas ke kontrole, může být vyloučen z evidence IPC a tím mu výpůjční právo zaniká.


Příloha č. 8 VZOR

Smlouva o výpůjčce uzavřená v souladu s ustanovením § 659 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Informačně poradenské centrum VŠTE Okružní 517/10 370 01 České Budějovice / dále jen půjčitel / a ………………………………………………….. ………………………………………………….. ………………………………………………….. / dále jen vypůjčitel / uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

SMLOUVU O VÝPŮJČCE Článek I. 1. Půjčitel na základě této smlouvy půjčuje vypůjčiteli ……………………………………, dále jen předmět výpůjčky.

Článek II. 1. Vypůjčitel má na základě této smlouvy právo předmět výpůjčky, uvedených v článku I této smlouvy bezplatně užívat, a to na dobu, stanovenou ve výpůjčním řádu, pokud se strany nedohodnou písemně jinak.


Článek III. 1. Vypůjčitel je oprávněn využívat předmět výpůjčky pouze v rámci plnění studijních povinností souvisejících se studiem na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích, přičemž je povinen předmět výpůjčky chránit před poškozením, ztrátou nebo zničením. Po dobu používání ponese veškeré náklady spojené s využíváním předmětu výpůjčky včetně nákladů na údržbu a spotřební materiál půjčitel. 2. Výpůjčitel není oprávněn přenechat předmět výpůjčky k užívání třetím osobám. 3. Výpůjčitel nesmí předmět výpůjčky používat k jiným účelům, než jak je vymezeno v této smlouvě.

Článek IV. 1. Vypůjčitel je povinen: a. předmět výpůjčky vrátit půjčiteli nejpozději v den skončení výpůjční lhůty uvedené ve výpůjčním řádu, a to pouze v prostorách Informačně poradenského centra Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice. b. používat předmět výpůjčky tak, aby z příčin na jeho straně nedošlo k poškození, zničení nebo ztrátě. 2. V případě, že v době, kdy je vypůjčená věc v držení vypůjčitele, dojde ke ztrátě nebo poškození vypůjčené věci, zavazuje se vypůjčitel uhradit půjčiteli náhradu škody v plné výši. 3. Půjčitel je oprávněn požadovat vrácení předmětu výpůjčky i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže výpůjčitel předmět výpůjčky neužívá řádně nebo jestliže jej užívá v rozporu s touto smlouvou nebo účelem, kterému slouží, popř. i bez uvedení důvodu – v tomto případě na to musí vypůjčitele upozornit zasláním e-mailu min. pět dní předem.

Článek V. 1. O předání a převzetí předmětu výpůjčky bude smluvními stranami této smlouvy sepsán předávací protokol. 2. Podpisem předávacího protokolu potvrdí smluvní strany předání a převzetí předmětu výpůjčky, stejně tak jako skutečnost, že tento byl předán ve stavu způsobilém řádnému užívání.


Článek VI. 1. Jakékoliv změny nebo doplňky této smlouvy je možné provádět jen písemně, se souhlasem obou smluvních stran. 2. Právní vztahy touto smlouvou výslovně neupravené se řídí příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku. 3. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích, přičemž každá ze smluvních stran obdrží po jednom. 4. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy. 5. Strany smlouvy prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena na základě jejich pravé, vážné a svobodné vůle, nikoliv v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, smlouvu si přečetly a s jejím obsahem souhlasí. Na důkaz toho připojují své podpisy.

V Českých Budějovicích, dne …………….

…………………………………………….. Bc. Irena Šimečková půjčitel

………………………………………….. Jméno výpůjčitel


Příloha č. 9 VZOR

-

Předávací protokol

Informačně poradenské centrum VŠTE Okružní 517/10 370 01 České Budějovice / dále jen předávající / a ………………………………………………….. ………………………………………………….. ………………………………………………….. / dále jen přebírající /

Předmět předání xxx

V Českých Budějovicích, dne …………….

…………………………………………….. Bc. Irena Šimečková předávající

………………………………………….. Jméno přebírající


8. METODIKA K ÚPRAVĚ ELEKTRONICKÝCH TEXTŮ PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ STUDENTY Úvod V rámci projektu „Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích“ je vypracována tato Metodika k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené. Metodika shrnuje základní principy na zpracování již stávajícího elektronického dokumentu. Zaměřuje se na texty odborné povahy, které jsou v univerzitním prostředí nejčastější. Informačním zdrojem byl materiál Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás při Masarykové univerzitě v Brně nazvaný „Metodika k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené čtenáře“. Elektronické dokumenty, cílová skupina uživatelů Elektronický dokument (ED) pro potřeby zrakově postižených musí být zdrojem informací, proto zásahy do původní podoby dokumentu jsou motivovány pouze snahou zachovat informaci, nikoli pak formální způsob, jakým je prezentována. Hlavní důraz při přípravě ED je kladen na jeho uživatelskou vstřícnost, tj. snadnou „čitelnost“ textu, pro handicapované čtenáře, estetická stránka je méně podstatná. Důležitým požadavkem je jednotné provedení stejných typů úprav v různých dokumentech. Na začátku každého souboru by čtenář měl najít tzv. průvodku dokumentem, ve které by měly být stručně shrnuty všechny typy úprav použité v ED. Elektronické texty poslouží převážně jako zdroj pro hmatový tisk. Dále může být adaptovaný text využit pro dvě základní varianty výstupů: čtení pomocí hlasové syntézy a čtení hmatové pomocí brailleského displeje („brailleského řádku“). Brailleský řádek umožňuje naprosto přesně zachytit i texty obsahující složitou symboliku, což je jeho výhodou. Příkladem textů, které se nedoporučují převádět do podoby ED určeného pro četbu hlasovou syntézou jsou notové záznamy, texty obsahující v hojné míře písmenné nelatinkové znaky, znaky pro zápis matematických, fyzikálních, chemických textů atp. V těchto případech použijeme hmatový výtisk v bodovém písmu, příp. opatřený hmatovou grafikou. Cílovou skupinou uživatelů ED jsou uživatelé jednak zcela nevidomí, a jednak čtenáři slabozrací. Stává se, že dokument musí být připraven v několika variantách, neboť každé zrakové postižení nese s sebou jiné potřeby čtenáře. V souboru určeném pro zcela nevidomého jsou nevhodné obrázky a musí být doplněn pregnantní popis obrázku. Člověk, který používá pouze zvětšovací techniku, by neměl být o grafickou stránku dokumentu zcela ochuzen. Rozumným kompromisem se jeví: ponechat grafické prvky, které nevidomého neruší (př. fonty), ostatní grafické přílohy interpretovat textově a navíc na tentýž dokument Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/29.0019

pomocí hypertextových odkazů navázat soubory s původním obrazovým doprovodem, které poslouží slabozrakému. Dále se budeme soustředit na přípravu dokumentů pro zcela nevidomé.

Praktická část – základní typy úprav Podoba ED Vzhledem k stávajícím technickým okolnostem a uživatelským návykům je pro dokumenty nejvhodnější textový editor Microsoft Word (verze 7,0 a vyšší), kódování Unicode (ISO10646), jejichž formát je řešen jako kontinuálně plynoucí text s několika automatickými formátovacími prvky: automatický obsah, nadpisy označené pomocí stylů, poznámky pod čarou, příp. hypertextové odkazy na další informační zdroje. Původní text potřebuje největší formální i obsahové úpravy v pasážích, které obsahují tabulky, obrázky, grafy, schémata atp.

Volba formátu Vzhled stránky Pro zrakově postižené je vhodné je zachovat jednotný vzhled dokumentů, proto je nutné dodržovat formát papíru A4 na výšku, okraje všude 2,5 cm. Typ, velikost a řez písma V dokumentu zachováváme stejný typ a velikost písma. Původní řez písma je možné ponechat, protože nevidomému nepřekáží a slabozraký jej ocení. V ED se nepoužívá záhlaví a zápatí, pevné zalamování řádků, dále je text bez stránkových zlomů a čísel stran, bez zbytečných mezer, volných řádků a vícenásobných tabelátorů. Navigace Podstatná pro elektronické dokumenty vypracované pro zrakově postižené je navigace v dokumentu. Pro snazší orientaci je používán systém navigačních značek. Systém umožňuje nevidomému rychle najít ve volně plynoucím textu pevný záchytný bod. Ve většině případů jsou jimi nadpisy kapitol, příp. začátky cvičení, sekce atd.


Nadpisy Standardně je pro označování nadpisů používán navigační znak # vložený bezprostředně před příslušný nadpis. Př. #1. Nadpis 1 ##1.1 Nadpis 2 ###1.1.1 Nadpis3 V jazykových učebnicích je navíc používán systém značení (*, nebo dříve &) jednotlivých cvičení. V praxi jednotné označování cvičení umožňuje studentovi po zadání dotazu do vyhledávacího pole co nejrychleji najít požadované cvičení. Odlišíme touto navigační značkou číslo cvičení od ostatních čísel např. číselné hodnoty v textu. Př. * 1 Přečtěte a přeložte Praktické se jeví ještě před každé číslo cvičení předepsat číslo lekce, aby značení bylo opravdu jednoznačné. Př. * 1.2 Přečtěte a přeložte (tedy: lekce první, cvičení druhé) Automatické formátování nadpisů pomocí stylů je motivováno především potřebou přiřadit důležitým předělům v textu příznak, umožňující následné automatické zpracování tedy vygenerování automatického obsahu. Ten má pak charakter základní informační tabule, ale především má funkci rozcestníku, z nějž se prostřednictvím hypertextových odkazů nevidomý pohotově dostane k začátku příslušné kapitoly. Označení adaptovaných pasáží Druhou úlohou „navigačních značek“ je jednoznačně odlišit od původního textu pasáže dodatečně vložené při adaptaci. Mohou to být stručné technické komentáře k úpravě, slovní popisy původně grafických schémat či obrázků. VED by mělo být možné vysledovat všechny doplněné části textu, které nebyly součástí původní předlohy před úpravou. Tyto technické texty by měly být pro nevidomého jasně odlišitelné od poznámek či komentářů autora. Rovněž by mělo být patrné, které pasáže – především obrázky – jsou v adaptovaném textu vynechány úplně. Pro výše popsané účely se ustálilo používání především těchto znaků: #, @, &, $, *, §.


Prvky grafické povahy – tabulky, schémata, obrázky, grafy Adaptace grafické složky původních dokumentů se výrazně liší případ od případu, také se liší, zda je výstup pro nevidomého nebo slabozrakého. Výsledek adaptace grafické složky je závislý na schopnosti technického redaktora vžít se do role nevidomého, představit si daný prvek v jiné podobě než čistě grafické, a zachovat z grafiky jen nosnou informaci. Pro výsledek adaptace grafického prvku je nejdůležitější obsah. Po stránce obsahové rozlišujeme grafiku: a) Doprovodnou (estetickou) – informační hodnota téměř nulová b) Grafika, která vizualizuje informace – na jejich výklad stačí prostá textová forma c) Grafika, kde je grafická složka nositelem informace – převedení toho prvku do textové formy s sebou nese větší či menší informační ztrátu, někdy je nejvhodnějším řešením takovýto prvek bez náhrady vynechat. Z výše uvedeného je patrné, že obecně je možné konstatovat, že pro ED nemívá větší význam zachovat grafiku typu a), výjimkou je text pro slabozrakého uživatele, který grafickou pasáž ocení. Účelné je adaptovat do textu prvky typu b). V případě grafických prvků typu c) je snahou interpretace. Zaměříme-li se na grafické prvky typu b), pak zásadní je pro koho adaptovaný text bude určen. Tedy pro slabozrakého uživatele je účelnější ponechat grafické prvky v původním stavu, neboť se v nich lépe orientuje než v prostém textu. Tabulky Tabulky symetrické, příp. nesymetrická tabulková data, je vhodné adaptovat tak, že nezrušíme tabulkový mód, pouze jej zpřehledníme. Pokud chybějí položky u nesymetrických tabulek je vhodné tyto položky doplnit. Nebo tabulku rozdělit do menších autonomních celků. Je-li opodstatnění vynést původní obecnou informaci platnou pro celou tabulku do popisku, pak tak učiníme. Text tabulky i s případnou popiskou pak vložíme mezi znaky, jimiž se jednoznačně oddělí od okolního textu (@... &). U netabulkových dat původně řešených jako tabulky zrušíme tabulkový mód a nahradíme jej prostým textem. Je nutné používat jednoznačné dělicí znaky pro jednotlivé položky / sloupce (středníky) a pro konce řádku (tečka). K takovéto tabulce je nutné vypracovat stručnou průvodku (např. tabulka o třech sloupcích a pěti řádcích, sloupce odděleny středníky, řádky tečkami). Text tabulky i s případnou popiskou pak vložíme mezi znaky, jimiž se jednoznačně oddělí od okolního textu (@... &). Obrázky


Je-li potřeba adaptovat obrázek, pak buď text doplníme stručným a jasným popisem vloženým opět mezi znaky (@... &) nebo obrázek upravíme do hmatové podoby. U textů určených i pro slabozraké vložíme původní obrázky do samostatných souborů a navážeme je hypertextovými odkazy na původní text. Schémata a grafy Schémata rozepíšeme jako obrázky a grafy jako tabulky. Složitější schémata je nutné vynechat a ponechat v textu jen původní popisek. U nepřesných grafů jen popíšeme průběh funkce. Původní popisek spolu se slovním popisem editora opět vložíme mezi znaky @... &. Ostatní typy úprav Často je nutné kromě základních úprav provést i úpravy další, které jsou určovány typem předlohy a možnostmi čtecích zařízení. Jedná se o specifické typy formátování (formátovací prvky, jejich prostřednictvím je vložen doprovodný text, citát, podrobnější komentář) a speciální znaky (znaky jiných než latinkových abeced – azbuka, alfabéta atp.). Př. Původní text: ……Nás budou zajímat ekonomické potřeby. Ekonomické potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků a služeb, které jsou produktem hospodářské činnosti. Statky, které jsou výsledkem hospodářské činnosti se nazývají statky ekonomické. Neekonomické potřeby jsou uspokojovány jinak ……. Adaptovaný text: ……Nás budou zajímat ekonomické potřeby. $Ekonomické potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků a služeb, které jsou produktem hospodářské činnosti. Statky, které jsou výsledkem hospodářské činnosti se nazývají statky ekonomické. & Neekonomické potřeby jsou uspokojovány jinak ……. Místo nad doplnění převážně v jazykových učebnicích označujeme třemi tečkami …, speciální znaky, jejichž interpretace čtecími zařízeními může být sporná, nahrazujeme jednoznačnými kombinacemi více „čitelných“ znaků. Editor své veškeré komentáře, které doplní do textu, vloží mezi zvláštní znaky (§…&), aby byly odlišeny od textu.


Je-li v jedné větě více označených slov navigačními prvky, pak je praktické používat jiný znak začáteční a jiný koncový, tedy př. $... &. U jazykových učebnic každá lekce musí být v samostatném souboru. Čísla cvičení značíme *. Jednotlivé věty ve cvičení je vhodné psát pod sebe nikoli za sebe do odstavce. Navigace shrnutí - Znak # bezprostředně před každý nadpis (podle rozsahu textu do 3. Až 4.ů úrovně) - Znak * bezprostředně před číslo cvičení v jazykových učebnicích - Znak @...& pro značení tabulek, obrázků a schémat - Znaky $...$, příp. $...& pro značení formátovaného textu (tučnost, kurzíva, podtržení, přeškrtnutí) - Znaky §…& pro značení dodatečně vložených editorových komentářů - Tři tečky … pro značení vynechaného místa určeného k doplnění Konečná formální podoba dokumentu Následující položky v pořadí, v jakém se v souboru vyskytují 1.) Průvodka dokumentem tj. komentář k úpravám, které byly s elektronickým dokumentem provedeny - Počet úrovní nadpisů - Navigace, obsah - Způsob úpravy tabulek, vyskytují-li se - Způsob adaptace obrázků, vyskytují-li se - Další provedené úpravy (speciální znaky a symboly, poznámky pod čarou…) 2.) Základní bibliografické údaje 3.) Obsah - na začátek dokumentu vložit automatický obsah, generuje se právě za pomocí automatických stylů nadpisů (nevkládat čísla stran) - max. 4 úrovně - označit navigací: #Obsah 4.) Vlastní text


Závěr Šíře problematiky, kterou tato Metodika k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené zpracovává je obrovská. Jedná se tedy o vytyčení základních bodů v této oblasti. Každý další elektronický dokument při adaptaci textu pro zrakově postižené přináší s sebou nová úskalí. Podrobnější informace čerpejte v již už zmíněném dokumentu http://www.teiresias.muni.cz/download/Metodika_VII.pdf


STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR

Recommend Documents