Studijní cesta - Dánsko Speciální školy v Aarhusu a okolí 2. - 5. října. 2012
Studijní cesta se uskutečnila v rámci projektu OPVK reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0012 „Speciální vzdělávací aktivity pro osoby s nejtěžšími formami zdravotního postižení prostřednictvím aktivačních center v rámci speciálních škol“, který je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.
Hlavní partnerkou akce byla Bente Mortensen, ředitelka speciální školy pro žáky postižené více vadami Stensagerskolen v Aarhusu..
Cesty se účastnilo 15 účastníků z 5 aktivačních center v ČR (Strakonice, Rumburk, Hradec Králové, Blansko, Třinec)
Ubytování a stravování bylo zajištěno v hotelu La Tour.
Z věže poblíž hotelu bylo možno shlédnout celé město a jeho okolí.
Ve středu dopoledne jsme navštívili Lyngåskolen. Toto zařízení navštěvují hendikepovaní po ukončení základní školy. Zde nás přijal a doprovázel pan ředitel Uffe Dittmer.
V krátké prezentaci jsme byli seznámeni s pojetím speciálního školství v Dánsku.
Přijetí dítěte – dítě přijato jen tehdy, když rodiče souhlasí se spoluprací se školou.
Povinná školní docházka – 9 - 10 let, potom 3letá praktická škola. Kvalifikace učitelů: čtyřleté vysokoškolské vzdělání, potom si v praxi doplňují speciální pedagogiku.
Aarhus je typické přístavní město ležící v oblasti oceánského podnebí. Tuto skutečnost nám občas připomněl drobný vytrvalý déšť.
Organizace vyučování
Dopoledne probíhá výuka od 8.00 do 13.00 hodin (od 6.30 hod možnost školní družiny). Odpoledne děti mohou navštěvovat zájmové aktivity ve kterých pomáhají mladí asistenti (do 16.00 hod). Učební plán 22 – 28 hodin týdně. Využívá se práce odborníků – muzikoterapeutů, logopedů, rehabilitačních pracovníků, psychologů, IT pracovníků atd.) Ve třídě obvykle pracují učitel (u nás třídní učitel), pedagog (u nás další učitel nebo asistent pedagoga) a asistent (u nás osobní asistent).
Po úvodní prezentaci jsme ve skupinkách navštívili jednotlivé učebny.
Velmi podnětná byla výstava obrazů instalovaná a komentovaná přímo autory ve víceúčelové tělocvičně školy.
Odpoledne proběhla krátká seznamovací návštěva ve Stensagerskolen s již výše citovanou pí. ředitelkou Bente Mortensen.
Čtvrtek 4. října: Dopolední program spočíval v návštěvě Vesterbakkeskolen v Randers, kterou řídí ředitelka pí Wivi Hoier.
Stensagerskolen, je nově vybudovaná a promyšlená do všech detailů, zaujalo nás především patrové řešení formou prosklených průhledných stěn.
Se zájmem jsme si prohlédli velice šikovně řešené koutky v autistických třídách.
Z každé třídy je možno vyjít do venkovních prostor, kde si děti hrají a sportují.
Ke škole patří i venkovní areály a hřiště, které jsou využívány k zájmové činnosti žáků a k výuce v přírodě.
Škola využívá autobus k návštěvě zajímavostí ve městě a blízkém okolí.
Na škole mají své pracovny muzikoterapeuti, fyzioterapeuti, logopedi, psychologové, specialisté na IT a další.
Velice nás zaujal Snoezelen s interaktivní projekcí na stěnu a na podlahu.
Příjemně řešená jídelna, případně společenská místnost.
V podvečer si účastníci po náročném programu prohlédli překrásný skanzen starého města Aarhusu.
Dobové stavby s řemeslnými krámky nás zcela okouzlily.
Pátek 5. října: Dopolední program představovala návštěva Klubu Holme Søndergård Volnočasový Klub s ředitelkou pí Evou Borg. V první části jsme si vyslechli prezentaci zaměřenou na činnost tohoto zařízení. Dále jsme si prohlédli prostory využívané k volnočasovým aktivitám. Na závěr jsme shlédli konkrétní ukázky činností s mládeží s těžkým zdravotním postižením formou sdíleného internetu. Skupiny žáků se učí s nebývalým zájmem ve společném programu typu facebooku..
Prostory k volnočasovým aktivitám
Páteční odpolední program se odehrál v již jednou navštívené Stensagerskolen. Paní ředitelka nám umožnila komplexní prohlídku celého areálu školy.
Škola udržuje kontakty se zahraničím, dlouhodobě spolupracuje s MŠMT ČR. Paní ředitelka je velmi činná i v teoretické oblasti. Seznámila nás s provozem školy a situací v dánském speciálním školství (integrace, úsporná opatření) atd.
Škola určená pro mentálně a kombinovaně postižené, autisty, ADHD.
Žáci: 225 dětí z toho
24 kombinované vady 54 autisté
147 s generálním postižením (Downův syndrom, MR atd)
Dokonalé vybavení školy
Interaktivní tabule ve všech třídách Divadelní sál Odborné pracovny
Některé třídy jsou připraveny jako studia ( 5 místností) 2 učebny, 2 oddechové místnosti, kuchyňka.
Na škole je ICT zkušební místnost
Specialista zde určuje, jaké vybavení je pro kterého žáka nejvhodnější.
Mimořádný důraz je kladen na spolupráci s rodiči, kteří měli se svými dětmi v době návštěvy naší delegace společnou oslavu podzimu ve školní víceúčelové hale.
Program jsme zakončili večerní návštěvou města
Postřehy
Ve školách vládne příjemná, vlídná atmosféra. Školy jsou zařízením, prostorami a celkovou koncepcí mimořádně kvalitně vybaveny. Personální zajištění škol je z našeho pohledu zcela nadstandardní. Vynikající je poměr pedagog x žák, zhruba 1:1.
Navštívené školy měly vysoké procento dětí se středním a těžším postižením – pracuje se všemi možnými metodami, „šijí“ výuku na míru.
Třídy jsou tvořeny malými skupinkami (3 – 12 dětí). Skutečnost je ale víceméně na dolní hranici.
Na školách se používá velké množství ICT techniky (interaktivní tabule velmi časté, ale nemají je také všude, postupně doplňují). ICT také velmi speciální – pro nejtěžší vady.
Obecná zjištění
V Dánsku je zákon, že pokud je dítě označeno a uznáno jako hendikepované, potom vše za něj platí stát, ovšem rodiče samotní mají podporu minimální (příspěvek), na péči jim stát uznává max. 5 hodin týdně. Stát za to, že se o tyto děti nadstandardně stará, vyžaduje spolupráci rodičů na výchově a vzdělávání. Uskutečňují se pravidelná setkávání s rodiči. Je snaha aktivizovat rodiče pro spolupráci se školou. Škola využívá častého a pravidelného testování dětí, ne ale jako klasifikaci. Je to diagnostický prostředek pro individuální práci s dítětem.
Obecná zjištění
Nemáme se za co stydět. Dle vyjádření managementu škol umožňuje legislativa vřadit cca 5% dětí z populace do vzdělávání pro děti s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Jsou ale tendence snížit tento stav na odhadovaná 2%, ovšem pedagogové z těchto škol s tímto názorem nesouhlasí, pokládají ho za krok zpátky. Žáci zpravidla děleni do 3 skupin, podle skutečných potřeb, prioritního handicapu. 1) autisté + mentální postižení ( od 3 dětí ve třídě) 2) generální postižení (5-6 dětí ve třídě) 3) ADHD
Přínos ze studijní cesty pro nás
Ověřili jsme si že učitel musí být „nad věcí“ a přesto projevovat laskavost, vstřícnost a úctu ke svým žákům. Škola má být veselé, radostné a bezpečné místo bez zbytečné byrokracie. V dánských školách se dýchá volněji nejen žákům, ale i učitelům (asi méně předpisů o bezpečnosti, psychohygieně apod., vypadají „v pohodě“). Snažit se testovat děti ne dle výkonu ve srovnání s ostatními, ale rozhodně podle stupně jejich postižení a v porovnání s jejich předchozím výkonem. Vřazovat do výuky nejmodernější techniku, ale nezapomínat na starou „dobrou“ tabuli, jednotné učebnice, knihy, školní knihovny pro žáky i učitele.
Konec prezentace
