Cesta dětí do školy a zpět Dotazníkové šetření 2012 Závěrečná zpráva
pro Statutární město Hradec Králové vytvořila Agentura STARS s.r.o.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 4 Cíle a metodologie................................................................................................................................... 6 Cíle šetření ........................................................................................................................................... 6 Popis výzkumného souboru ................................................................................................................ 6 Výsledky šetření ...................................................................................................................................... 9 Způsob dopravy dětí do školy a zpět ................................................................................................... 9 Způsob dopravy - celkové výsledky ................................................................................................. 9 Způsob dopravy - srovnání s výsledky předchozích šetření .......................................................... 10 Způsob dopravy – podle jednotlivých ZŠ ....................................................................................... 12 Způsob dopravy – podle věku dětí ................................................................................................ 15 Doprovod při cestě do školy .............................................................................................................. 18 Doprava dětí do školy s využitím MHD – přestupy ........................................................................... 22 Doprava dětí do školy autem ............................................................................................................ 26 Bezpečnost cesty do školy ................................................................................................................. 31 Důvody, ohrožující bezpečnost dětí při cestě do školy a zpět........................................................... 36 ZŠ HK Malšova Lhota ..................................................................................................................... 37 ZŠ HK Bezručova ............................................................................................................................ 38 ZŠ HK Habrmanova ........................................................................................................................ 40 ZŠ HK Jiráskovo náměstí ................................................................................................................ 42 ZŠ HK Pouchov ............................................................................................................................... 43 ZŠ HK Slezské předměstí Sever ...................................................................................................... 44 ZŠ HK Mandysova .......................................................................................................................... 45 ZŠ HK Milady Horákové ................................................................................................................. 46 ZŠ Nový Hradec Králové................................................................................................................. 47 ZŠ HK Masarykova Plotiště n.L...................................................................................................... 48 ZŠ HK Kukleny ................................................................................................................................ 49 ZŠ HK, tř. SNP ................................................................................................................................. 50 ZŠ HK Svobodné Dvory .................................................................................................................. 51 ZŠ HK, Štefánikova ......................................................................................................................... 52 ZŠ HK, Štefcova .............................................................................................................................. 53 ZŠ HK, Úprkova .............................................................................................................................. 54 ZŠ HK Josefa Gočára ...................................................................................................................... 55 Závěr ...................................................................................................................................................... 56
Přílohy.................................................................................................................................................... 58 Příloha č. 1 – Dotazník „Cesty dětí do školy a zpět“ .......................................................................... 59 Příloha č. 2 - Metodický list indikátoru B. 6....................................................................................... 61 Příloha č.3 – Tabulkové přílohy (přiloženo na CD) ............................................................................ 65
Úvod
Hodnocení udržitelného rozvoje měst a kvalita života jejich obyvatel je jedním z významných témat, kterým je věnována pozornost nejen u nás, ale v celé EU. Jedním z nástrojů, které slouží městům pro hodnocení situace a jsou jedním z podkladů pro plánování, jsou i Společné evropské indikátory (European Common Indicators). Přehled Společných evropských indikátorů (s uvedením hlavních cílů měření): 1. Spokojenost občanů s místním společenstvím Úroveň spokojenosti občanů (obecně a s ohledem na specifická hlediska obce). 2. Místní příspěvek ke globální změně klimatu Emise ekvivalentů CO2 (celkové množství a změna). 3. Místní mobilita a přeprava osob Počet každodenních cest a čas strávený cestováním na osobu podle důvodu cesty a způsobu dopravy a celková průměrná denní procestovaná vzdálenost na osobu podle důvodu cesty a způsobu dopravy. 4. Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Přístup občanů k blízkým veřejným prostranstvím a jiným základním službám. 5. Kvalita místního vnějšího ovzduší Počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší a existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší. 6. Cestování dětí do školy a zpět Způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět. 7. Udržitelné řízení místního orgánu a místního podnikání Podíl veřejných a soukromých organizací (velké podniky a malé a střední podniky), které přijaly a používají metody sociálního řízení („social management“) a řízení z hlediska ochrany životního prostředí („environmental management“). 8. Zatížení životního prostředí hlukem Podíl populace zatěžované dlouhodobě vysokou hladinou hluku ve venkovním prostředí nebo hlukové hladiny ve vybraných oblastech obce a existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu. 9. Udržitelné využívání půdy Uměle vytvořené plochy, opuštěná a ladem ležící a kontaminovaná půda, plocha urbanizované půdy, obnova půdy a chráněné oblasti v obci. 10. Produkty podporující udržitelný rozvoj Podíl ekologicky šetrných výrobků, energeticky účinných výrobků, výrobků spravedlivého obchodu a produktů ekologického zemědělství na celkové spotřebě, Dostupnost těchto výrobků a nákupy zohledňující ochranu životního prostředí realizované místním orgánem. (European Commission, 2002) 4
Jedním z těchto indikátorů je i indikátor číslo 6 – Cesty dětí do školy a zpět, kterým se zabývá i tato zpráva. Tento indikátor má za cíl „určit počet dětí, které chodí do školy pěšky a/nebo jezdí na kole, a u ostatních zjistit, z jakých důvodů používají hromadnou dopravu nebo soukromá auta.“ (European Commission, 2002). Výsledky měření tohoto indikátoru poskytují městu informace zejména o tom, jak se děti do školy a ze školy dopravují a jak vnímají bezpečnost této cesty. Vedení města tak získává informace o využívání služeb hromadné dopravy, vlivu dopravy do školy na dopravní špičky, místech potencionálně nebezpečných, školách s problematickou dostupností a řadu dalších informací využitelných při zlepšování kvality života obyvatel města. Indikátor byl sledován městem Hradec Králové již v letech 2003, 2005, 2007 a 2009 (Cesta dětí do školy a zpět – dotazníkové šetření 2009). Literatura Cesta dětí do školy a zpět, dotazníkové šetření 2009 (závěrečná zpráva). Praha: Matematické a Statistické Projekty a Software s.r.o., 2009 European Commission. Methodology sheets for the 10 Indicators and survey questionnaire. [online] 2002 [cit. 19. 05. 2013] dostupný z:
5
Cíle a metodologie Základní cíle a metodologie průzkumu vycházely z metodického listu, který byl vydán Evropskou komisí (Metodický list: Indikátor 6; viz příloha č. 2) a průzkum navazoval na předchozí šetření realizované v roce 2009. Pro sběr dat byl použit dotazník připravený Magistrátem města Hradec Králové (viz příloha č. 1). Administrace dotazníku proběhla v termínu 22. 10. 2012 – 20. 12. 2012 ve všech základních školách na území Města Hradec Králové. Samotný sběr dat organizoval Magistrát města Hradec Králové, Odbor strategie a rozvojových projektů města, a to prostřednictvím pedagogů (respektive vedení) jednotlivých škol. Cíle šetření Cíle průzkumu vycházely ze dříve uvedeného metodické listu a byly shodné se šetřením provedeným v roce 2009. Cíle: Zjistit způsob dopravy dětí do školy a ze školy, včetně srovnání s výsledky předchozích šetření a výsledky jednotlivých škol (zvlášť pro období teplé a chladné). Zjistit, kolik dětí je doprovázeno při cestě do školy a zpět. Zjistit, kolik dětí používajících MHD při cestě přestupuje a kde jsou místa nejčastějších přestupů. Popsat, jaké jsou důvody pro použití auta při cestě do školy a zpět. Zjistit, zda děti vnímají cestu do školy jako bezpečnou nebo nebezpečnou. Identifikovat místa, která děti vnímají jako nebezpečná. Popis výzkumného souboru Sběr dat proběhl ve všech základních školách v Hradci Králové, jejichž zřizovatelem je město Hradec Králové. Jednalo se o základní školy: 1. Bezručova 2. Habrmanova 3. Jiráskovo náměstí 4. Pouchov 5. Sever 6. Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) 7. Milady Horákové 8. Nový Hradec Králové 9. Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 10. Kukleny 11. SNP 12. Svobodné Dvory 13. Štefánikova 14. Štefcova 6
15. Josefa Gočára 16. Úprkova 17. Malšova Lhota Počet žáků těchto škol činil 6700 žáků. Do šetření bylo zapojeno celkem 5896, návratnost dotazníků byla tedy vysoká, činila 88 %. Přehled o počtu dotazníků z jednotlivých škol vidíme v tabulce č. 1. a v tabulce č. 2. pak přehled zapojení žáků jednotlivých tříd. Vzhledem k vysoké návratnosti a reprezentativnímu zastoupení jednotlivých škol a ročníků, mají výsledky šetření vysokou vypovídací hodnotu. Tabulka č. 1. Zapojení jednotlivých škol do sběru dat
Základní škola
počet vyplněných dotazníků
% ze všech vyplněných
1.
Bezručova
599
10,16%
2.
Habrmanova
305
5,17%
3.
Jiráskovo náměstí
373
6,33%
4.
Pouchov
246
4,17%
5.
Sever
342
5,80%
6.
Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka)
256
4,34%
7.
Milady Horákové
600
10,18%
8.
Nový Hradec Králové
161
2,73%
9.
Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště)
193
3,27%
10. Kukleny
361
6,12%
11. SNP
569
9,65%
12. Svobodné Dvory
181
3,07%
13. Štefánikova
523
8,87%
14. Štefcova
445
7,55%
15. Josefa Gočára
311
5,27%
16. Úprkova
362
6,14%
17. Malšova Lhota
67
1,14%
Bez odpovědi
2
0,03%
7
Tabulka č. 2 Zapojení jednotlivých tříd základních škol do sběru dat počet vyplněných dotazníků
% ze všech vyplněných
1.
704
11,94%
2.
724
12,28%
3.
617
10,46%
4.
684
11,60%
5.
654
11,09%
6.
680
11,53%
7.
627
10,63%
8.
647
10,97%
9.
540
9,16%
Bez odpovědi
19
0,32%
Ročník (třída)
Celkem
5896
8
Výsledky šetření Výsledky celého šetření jsou rozděleny podle jednotlivých sledovaných proměnných. U každé z nich jsou v první části uvedeny celkové výsledky aktuálního sběru dat za celý výzkumný soubor (tj. všechny základní školy zřizované Městem Hradec Králové), pak následuje jejich srovnání s daty ze šetření v předchozích letech a v poslední části jsou obsaženy výsledky prezentující data podle dalších kritérií, jako jsou jednotlivé školy, věk žáků apod.
Způsob dopravy dětí do školy a zpět Způsob dopravy - celkové výsledky Tabulka č. 3. a graf č. 1. nám ukazují zastoupení jednotlivých druhů dopravy při cestě do školy a ze školy jednak v teplých měsících a za dobrého počasí a ve druhé části v zimních měsících a za špatného počasí. Byly sledovány čtyři možné způsoby dopravy (pěšky, na kole, MHD, autem). Daleko nejčastějším způsobem dopravy je cesta pěšky, která je využívána v teplých měsících ve 49 % a v chladnějších ve 42 %. Druhým nejčastějším způsobem v teple je MHD (26 %), která je těsně následována autem (23 %). V období chladnějším se pořadí obrací a na druhém místě je auto (31 %) a na třetím MHD (27 %). Zcela marginálním způsobem dopravy do ZŠ je v Hradci Králové kolo (3 % v teple, 1 % v chladnějším období). Tabulka č. 3 Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v teplých a chladných měsících v teplých měsících
v chladných měsících
Odpověď
Počet
%
Počet
%
Pěšky
2874
48,74%
2450
41,55%
Na kole
206
3,49%
40
0,68%
MHD
1450
25,59%
1586
26,90%
Autem
1366
23,17%
1820
30,87%
9
Zastoupení jednotlivých druhů dopravy 60,0% 48,7% 50,0%
41,6%
40,0% 30,0%
25,6%
30,9%
26,9% 23,2%
20,0% 10,0%
3,5%
0,7%
0,0% Pěšky
Na kole
MHD
Autem
Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v teplých měsících Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v chladných měsících Graf č. 1 Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v teplých a chladných měsících
Způsob dopravy - srovnání s výsledky předchozích šetření Z následujících grafů (č. 2., č. 3.) je patrný trend postupného mírného zvyšování využívání cest autem a to prakticky výhradně na úkor chůze. Chůze stále zůstává nejčastějším způsobem dopravy, ale její podíl každým rokem mírně klesá a to jak v teplých, tak v chladnějších měsících. Od počátku realizace výzkumů (2003) se snížil podíl pěšky docházejících dětí o 4 % na 48,7 % v teplých měsících1, respektive o 12 % na 41,6 % v měsících chladnějších. Celý tento pokles je důsledkem zvýšeného využívání osobních automobilů, které používalo v roce 2003 8,7 % dětí (13,8 % v chladných měsících), ale v roce 2012 již 23,2 % (30,9% v chladných měsících). Podíl dopravy s využitím MHD (v roce 2012 25,6 %, 26,9 % v chladných měsících) je prakticky konstantní, od roku 2003 došlo k poklesu o cca 2 %. Daleko nejméně využívaným způsobem dopravy je cesta na kole (cca 3 – 4% v teplých měsících, v chladných měsících do 1%), jejíž zastoupení se v průběhu let v podstatě nijak nemění. Pochopitelný je rozdíl mezi teplejším obdobím, kdy je více cest pěšky a na kole a obdobím chladnějším, kdy roste používání zejména osobních automobilů a mírně také MHD. Výzkum ale potvrzuje stabilní pokles využívání chůze o zhruba 4 %, který je způsoben větším využíváním osobních automobilů.
1
V letních měsících byl zaznamenán mezi prvními dvěma sběry dat nárůst o 4% a pokles začal až v roce 2005.
10
Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v teplých měsících a za pěkného počasí v letech 2003-2012
60 50
56,8 54 52,7 50,5 48,74
40 27,8 27,5 26,2 26,4 25,59
30
23,17 18,4 13,9 8,710,3
20 10
3,1 3,5 3,4 2,83,49
0 pěšky
MHD 2003
2005
autem 2007
2009
na kole 2012
Graf č. 2 Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v teplých měsících a za pěkného počasí v letech 2003-2012
Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v chladných měsících a za špatného počasí v letech 2003-2012
60 50
53 51,2 46,2 42,9 41,55
40 30 28,7 29,1 28,9 26,9
30 20
21,6 16,2 13,8
30,87 25
10
0,8 0,7 0,7 0,50,68
0 pěšky
MHD 2003
2005
autem 2007
2009
na kole 2012
Graf č. 3 Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v chladných měsících a za špatného počasí v letech 2003-2012
11
Způsob dopravy – podle jednotlivých ZŠ Způsob dopravy do školy můžeme sledovat i z pohledu jednotlivých škol, jejichž výsledky se liší v závislosti na lokalitě (hustota osídlení v okolí školy, dostupnost MHD, spádovost pro okrajové části HK apod.). Celkový přehled vidíme v tabulce č. 4 a č. 5 a v grafu č. 4 a č. 5 (opět zvlášť za teplé a chladné měsíce), který nám velmi přehledně ukazuje rozdíly mezi jednotlivými školami. Největší podíl pěší docházky mají školy v hustě obydlených částech Hradce Králové. Nadpoloviční většina dětí dochází v teplých měsících pěšky do školy v šesti školách. Nejvíce v ZŠ Mandysova (77,7 %/73,8 %)2, dále se značným odstupem Nový Hradec Králové (62,7 %/48,5 %), Milady Horákové (61,3 %/52,3 %), Josefa Gočára (57,2 %/48,2 %), Štefcova (54,6 %/48,3 %) a Štefánikova (55,5 %/43,8 %). Nejméně chodí pěšky do školy žáci ze Svobodných Dvorů (19,3 %/14,4 %) a Malšovy Lhoty (32,8 %/17,9 %). Vysoký podíl dopravy autem můžeme zaznamenat u škol z okrajových částí Hradce Králové. Nejvíce autem dojíždějí žáci do Malšovy Lhoty (47,8 %/59,7 %), s mírným odstupem SNP (34,3 %/42,0 %) a dále do ZŠ Jiráskovo náměstí (30,6 %/38,6 %). Nejméně jezdí do školy autem děti ZŠ Mandysova (10,2 %/16,4 %). Doprava s využitím MHD kolísá od téměř poloviny ve Svobodných Dvorech (45,9 %/50,8 %) a s mírným odstupem v Kuklenách (42,9 %/43,5 %), po pouze 10% zastoupení u ZŠ Mandysova. Kolo jako prostředek dopravy do školy používá nejméně dětí a to samozřejmě téměř výhradně v teplých měsících (v chladných je to pouze 0,7 %). Relativně vysoký podíl je v ZŠ Masarykova (13,5 %), Svobodných Dvorech (7,2 %) a na Pouchově (7,7 %).
Tabulka č. 4 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v teplých měsících a za pěkného počasí v r. 2012 Základní škola
pěšky 48,08
na kole 4,34
MHD 21,87
autem 25,71
44,92
0,98
29,84
24,26
42,09
4,02
23,32
30,56
45,53
7,72
20,33
26,42
51,46
2,92
28,07
17,54
77,73
2,73
9,38
10,16
61,33
1,00
21,50
16,17
62,73
4,35
18,63
14,29
35,75
13,47
30,05
20,73
Bezručova Habrmanova Jiráskovo náměstí Pouchov Sever Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Milady Horákové Nový Hradec Králové Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 2
Údaj vždy označuje výsledek pro teplé a studené měsíce (teplé/studené).
12
38,78
1,66
42,94
16,62
35,50
2,64
27,59
34,27
19,34
7,18
45,86
27,62
55,45
1,34
27,72
15,49
54,61
4,72
12,81
27,87
57,23
3,54
18,33
20,90
43,37
3,31
24,59
28,73
32,84
2,99
16,42
47,76
48,74
3,49
24,59
23,17
Kukleny SNP Svobodné Dvory Štefánikova Štefcova Josefa Gočára Úprkova Malšova Lhota celkem
Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP
pěšky
Kukleny
na kole
Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové
MHD
Milady Horákové
autem
Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf č. 4 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v teplých měsících a za pěkného počasí v r. 2012
13
Tabulka č.5 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v chladných měsících a za špatného počasí v r. 2012 Základní škola
pěšky 43,9
na kole 1,3
MHD 22,9
autem 31,9
36,7
0,3
33,1
29,8
34,1
0,3
27,1
38,6
47,6
2,4
22,8
27,2
46,5
1,2
31,3
21,1
73,8
0,0
9,8
16,4
52,3
0,2
21,7
25,8
48,5
0,0
19,9
31,7
33,2
1,6
36,3
29,0
31,9
0,0
43,5
24,7
28,1
0,5
29,4
42,0
14,4
2,2
50,8
32,6
43,8
0,8
29,8
25,6
48,3
0,2
16,4
35,1
48,2
0,6
20,9
30,2
33,2
0,3
28,5
38,1
17,9
1,5
20,9
59,7
41,55
0,68
26,90
30,87
Bezručova Habrmanova Jiráskovo náměstí Pouchov Sever Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Milady Horákové Nový Hradec Králové Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Kukleny SNP Svobodné Dvory Štefánikova Štefcova Josefa Gočára Úprkova Malšova Lhota celkem
14
Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova
pěšky na kole MHD autem
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf č. 5 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v chladných měsících a za špatného počasí v r. 2012
Způsob dopravy – podle věku dětí Věk dětí nemá vliv na všechny sledované způsoby dopravy. Nejčastěji využívaný způsob, cesta pěšky, není významně ovlivněn věkem dětí, jak je patrné z tabulky č. 6. a grafu č. 6. V teplých měsících chodí pěšky průměrně 48,4 % dětí a rozdíl mezi 1. a 9. třídou činí pouze 3,4 %, ve všech ročnících kolísá mezi 44 % - 53,2 %. Obdobně malé rozdíly jsou i v měsících chladných. Není zde ani patrný jasný trend, tj. postupné mírné zvyšování podílu chůze pěšky se stoupajícím ročníkem. Například v teplých měsících je maximum chůze pěšky ve 4. třídě (53,2 %) a pak v 1. třídě (50,4 %) a minimum ve třídě sedmé (43,5) a třetí (47,2 %) (viz. graf č. 6.). Naproti tomu druhý a třetí nejvyužívanější způsob dopravy (auto, MHD) je ovlivněn věkem dětí. Je poměrně jednoznačná nepřímá úměrnost mezi využitím auta a MHD. Nejvyšší využití auta v teplých měsících je u dětí v 1. – 3. ročníku (32,3 % - 37,2 %) a postupně klesá na 11,1 %, respektive 12,8 % v osmé a deváté třídě3. Obdobný trend vidíme i v měsících chladných (viz tabulka č. 7. , graf č. 7.), pouze využití auta i MHD je zde vyšší a to na úkor cesta pěšky. V obou případech poklesne využití auta mezi 1. a 9. třídou zhruba na ⅓ a využití MHD vzroste cca na 2,5 násobek. Využití kola se nijak dramaticky nemění s věkem. Nejvyšší využití je v teplých měsících v 9. třídě (6,7 %), průměr je 4,5 % a kolísá od 2,2 % do 6,7 %. V zimních měsících je to průměrně pouze 0,7 % (rozmezí 0,2 % - 1,9 %).
3
Mírný nárůst v 9. třídě proti 8. třídě není významný, jedná se pravděpodobně pouze o náhodný výkyv, který je běžný i mezi ostatními ročníky.
15
Tabulka č. 6. Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd - teplé měsíce a pěkné počasí třída (%)
pěšky 50,43
na kole 5,11
MHD 12,22
autem 32,24
48,62
3,31
10,91
37,15
47,16
3,08
15,4
34.36
53,22
2,19
20,47
24,12
48,78
3,67
28,29
19,27
49,85
2,79
28,97
18,38
43,54
2,07
38,92
15,47
49,3
3,09
36,48
11,13
47,04
6,67
33,52
12,78
48,74
3,49
24,59
23,17
1 2 3 4 5 6 7 8 9 celkem
60,0 50,0 40,0 pěšky na kole
30,0
MHD 20,0
autem
10,0 0,0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Graf č .6 Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd - teplé měsíce a pěkné počasí
16
Tabulka č. 7 Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd – chladné měsíce a špatné počasí Třída (%)
pěšky 41,90
na kole 1,42
MHD 13,64
autem 43,04
42,14
0,28
12,43
45,17
39,06
0,65
16,37
43,92
43,71
0,73
21,05
34,50
42,35
0,61
29,51
27,52
39,41
0,15
34,12
26,32
38,12
0,16
40,03
21,69
43,74
0,46
40,96
14,84
44,26
1,85
34,52
15,37
41,55
0,68
26,90
30,87
1 2 3 4 5 6 7 8 9 celkem
50,0 45,0 40,0 35,0
pěšky
30,0
na kole
25,0
MHD
20,0
autem
15,0
neuvedeno
10,0 5,0 0,0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Graf č. 7 Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd – chladné měsíce a špatné počasí
17
Doprovod při cestě do školy U první otázky dotazníku byla i otázka doplňující, která byla zaměřena na případný doprovod při cestě do školy a ze školy. Respondent měl na výběr zaškrtnutí jedné ze dvou možností (Jezdíš sám/sama - nebo s doprovodem rodiče, sourozence, starší osoby). Otázka byla obsažena 2x – pro teplé a chladné měsíce zvlášť. U této otázky relativně velké procento respondentů neodpovědělo (31,8 %, respektive 37 %). Může to být dáno jednak tím, že část dětí je doprovázena pouze někdy a v tomto případě nevěděly, jak mají odpovědět. Další možností je doprovod pouze po část cesty, což respondent nemohl do dotazníku uvést. Vzhledem k tomu, že cílem bylo zjistit doprovod dětí, tak budou v grafech pro přehlednost uvedeny vždy pouze podstatné údaje – zda chodí sám/sama nebo s doprovodem. Vždy je ale třeba brát v úvahu, že 31,8 % dětí, respektive 37 % v zimních měsících, na tuto otázku neodpovědělo. V tabulce č. 8 jsou obsažena celková data za všechny školy v teplých a chladných měsících zvlášť. V tomto případě však celková data nejsou příliš vypovídající, protože doprovod zásadně ovlivňuje několik proměnných. V první řadě je to věk žáků, dále pak způsob dopravy (při cestě autem je doprovod vždy) a v neposlední řadě i lokalitou školy (vzdálenost, hustota dopravy, křižovatky a potencionálně nebezpečná místa v okolí apod.). Z údajů v tabulce č. 9 a grafu č. 8 je evidentní logický trend snižování doprovodu dětí s jejich stoupajícím věkem. Sami chodí děti v 1. třídě pouze v 6,7 % případů v měsících teplých (4,7 % v chladných měsících), ale v 9. třídě chodí samo již 61,7 % žáků v teplých měsících a 57,6 % v měsících chladných. Tabulka č. 8 Doprovod do školy v teplých a chladných měsících v teplých měsících
v chladných měsících
Odpověď
Počet
%
Počet
%
Sám/sama
2281
38,69
1943
32,95
S doprovodem rodiče/sourozence/starší osoby
1743
29,56
1769
30,00
Bez odpovědi
1872
31,75
2184
37,04
18
Tabulka č. 9 Doprovod dětí starší osobou na cestě do školy a zpět dle tříd teplé měsíce
chladné měsíce
třída
sám
doprovod
sám
doprovod
1
6,68
62,07
4,69
59,52
2
11,33
56,35
8,70
55,52
3
24,47
42,79
16,37
41,49
4
39,47
25,73
29,09
26,17
5
44,50
18,96
37,92
21,41
6
49,56
16,76
45,59
18,38
7
58,05
15,63
51,36
17,54
8
61,05
10,51
53,63
12,06
9
61,67
9,07
57,59
9,81
celkem
38,69
29,56
32,95
30,00
70,0 60,0 50,0
teplé měsíce sám
40,0
teplé měsíce doprovod
30,0
chladné měsíce sám
20,0
chladné měsíce doprovod
10,0 0,0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Graf č .8 Doprovod dětí starší osobou na cestě do školy a zpět dle tříd
V dalších tabulce a grafu (č. 10., č. 9.) vidíme podíl doprovodu dětí v jednotlivých sledovaných školách. Jak již bylo uvedeno dříve, tento podíl je ovlivněn velikostí a polohou spádové oblasti školy, prostředím v okolí školy apod. Obecně lze konstatovat, že nejvyšší počet cest bez doprovodu se objevuje u škol v místech s hustou zástavbou.
19
Tabulka č. 10 Doprovod dětí na cestě do školy a zpět dle základních škol teplé měsíce
chladné měsíce
ZŠ (%)
sám
doprovod
sám
doprovod
Bezručova
36,56
28,21
30,88
25,88
Habrmanova
41,97
43,61
40,66
45,57
Jiráskovo náměstí
15,01
10,72
6,97
11,80
Pouchov
24,39
6,50
13,82
3,66
Sever
54,97
39,77
53,51
40,35
Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka)
42,97
37,11
40,62
40,62
Milady Horákové
50,17
37,00
45,50
39,00
Nový Hradec Králové
54,04
29,19
46,58
31,68
Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště)
18,13
12,44
10,88
6,22
Kukleny
55,68
32,96
51,52
36,01
SNP
28,47
37,26
23,55
37,79
Svobodné Dvory
48,07
35,91
46,41
39,23
Štefánikova
47,04
38,05
42,64
40,34
Štefcova
25,84
17,30
13,03
13,03
Josefa Gočára
48,23
30,23
44,05
33,12
Úprkova
32,60
18,51
24,31
19,06
Malšova Lhota
26,87
38,81
11,94
35,82
Celkem
38,69
29,56
32,95
30,00
20
Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny
studené měsíce
Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště)
teplé měsíce
Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova 0,00
10,00
20,00
30,00
Graf č. 9 Doprovod dětí na cestě do školy a zpět dle základních škol
21
40,00
50,00
Doprava dětí do školy s využitím MHD – přestupy Další otázka dotazníku byla zaměřena na využití MHD, respektive na zjištění, kolik dětí a kde musí při využívání MHD přestupovat. Využití MHD se v posledních letech mírně snižuje, jak je vidět na grafu č. 10. 35 30 25 20
MHD v teplých měsících
15
MHD v chladných měsících
10 5 0 2003
2005
2007
2009
2012
Graf č. 10 Využívání MHD v letech 2003 – 2012 při cestách do školy a zpět
Městskou hromadnou dopravu využívá v Hradci Králové při cestách do školy a zpět průměrně 25,8 % dětí (24,6 % v teplých měsících, 26,9 % v chladných měsících). Nutnost přestupu uvedlo 7 % dětí4. Velká většina dětí musí přestupovat pouze jednou (81,8 %), 16,1 % dětí uvedlo přestupy dva a tři přestupy se objevily u 1,5 % dětí5.
4
Tato položka dotazníku není rozdělena na zimní a letní měsíce, ale přitom v létě a v zimě používá MHD rozdílný počet dětí. Procento přestupujících dětí je uvedeno z údaje za zimní měsíce, protože vycházíme z toho, že ty děti, které cestují v létě MHD, tak ji používají i v zimě a k tomu se přidají děti využívající MHD pouze v chladných měsících. 5 Zbytek do 100 % je 0,6 % dětí, které měly jinou odpověď. Pravděpodobně se jednalo o mylné odpovědi, protože děti uváděly 5 nebo i 7 přestupů, což se v podmínkách Hradce Králové nejeví jako možné.
22
Tabulka č. 11 Doprovod dětí na cestě do školy a zpět dle základních škol Použití MHD při cestě do školy ZŠ (%)
teplé měsíce
studené měsíce
podíl cest MHD s přestupy
Bezručova
21,87
22,87
11,69
Habrmanova
29,84
33,11
4,59
Jiráskovo náměstí
23,32
27,08
9,38
Pouchov
20,33
22,76
2,44
Sever
28,07
31,29
6,14
Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka)
9,38
9,77
3,91
Milady Horákové
21,50
21,67
9,00
Nový Hradec Králové
18,63
19,88
3,73
Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště)
30,05
36,27
2,07
Kukleny
42,94
43,49
4,71
SNP
27,59
29,35
11,07
Svobodné Dvory
45,86
50,83
6,08
Štefánikova
27,72
29,83
5,93
Štefcova
12,81
16,40
4,72
Josefa Gočára
18,33
20,90
2,57
Úprkova
24,59
28,45
9,12
Malšova Lhota
16,42
20,90
10,45
Celkem
24,59
26,90
6,97
23
Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny ZŠ (%)
Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova 0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
12,00
14,00
Graf č. 11 Podíl cest MHD s přestupy dle základních škol v roce 2012
24
Nejčastějšími zastávkami, kde děti přestupují při cestě do školy a zpět, jsou: Hlavní nádraží (četnost výskytu odpovědi 47) Adalbertinum (četnost výskytu odpovědi 42) Terminál HD (četnost výskytu odpovědi 38) Nejčastěji musí přestupovat děti ze ZŠ Bezručova, kde přestupuje 11,69 % dětí, které cestují MHD, do ZŠ SNP přestupuje 11,07 % dětí a do ZŠ Malšova Lhota 10,5 % dětí.
Nejčastější přestupovou zastávkou při cestě dětí do školy ZŠ Bezručova je zastávka: Terminál HD (četnost výskytu odpovědi 11) Tesco (četnost výskytu odpovědi 10) Hlavní nádraží (četnost výskytu odpovědi 6) ZŠ SNP je zastávka: Adalbertinum (četnost výskytu odpovědi 16) Alessandria (četnost výskytu odpovědi 7) Terminál HD (četnost výskytu odpovědi 5) ZŠ Malšova Lhota je zastávka: Adalbertinum (četnost výskytu odpovědi 3) Vzhledem k možnostem vyplňování dotazníků, dotazovaní z této školy vyplnili kolikrát přestupují, ale již nevyplňovali místo přestupu, z tohoto důvodu je uvedena pouze jedna přestupní zastávka.
25
Doprava dětí do školy autem Další položka dotazníku byla zaměřena na dopravu autem, respektive na důvody, které k využití automobilu vedou. Při interpretaci údajů je třeba brát na zřetel, že způsob dopravy vybírají rodiče, ale zde odpovídaly děti. Jejich vnímání důvodů může být v některých případech subjektivní a může se lišit od skutečných důvodů z pohledu rodičů dětí. Využívání auta pro cesty do školy a zpět se postupně zvyšuje, jak je vidět na grafu č. 12. V roce 2012 využívalo auto 23,2 % žáků v teplých měsících a 30,9 % žáků v měsících chladných. Využívání automobilu závisí do značné míry na věku žáků, protože u dětí na 1. stupni (nejvíce 1. – 3. třída) mnoho rodičů své děti doprovází a velmi často používají auto a dále využívání auta souvisí s lokalitou školy (dostupnost MHD, velikost spádové oblasti). 35 30 25 20
autem v teplých měsících
15
autem v chladných měsících
10 5 0 2003
2005
2007
2009
2012
Graf č. 12 Využívání auta v letech 2003 – 2012 při cestách do školy a zpět
V dotazníku mohly děti vybírat z následujících důvodů dopravy do školy: není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy škola je příliš daleko, doprava autem je nejrychlejší jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce cesta autem je pohodlnější a příjemnější cesta autem je bezpečnější jiný důvod, uveď jaký ………………………………………. Přehled odpovědí dětí je uveden v tabulce č. 12. a grafu č. 13., kde jsou jednotlivé odpovědi seřazeny podle četnosti výskytu. Daleko nejčastějším důvodem je společná cesta s rodiči, kteří jedou do práce (74,8 %). Další důvody mají výskyt mnohem menší. Zde se ukázalo, že část dětí nesprávně pochopila otázku nebo nebyla správně instruována, protože poměrně častou odpovědí bylo „chodím pěšky“, „jezdím vlakem“, „nemáme auto“ apod. Nejčastěji ale 26
žáci u této možnosti uváděly jako jiný důvod faktory související s počasím (jezdíme ve špatném počasí, když prší apod.) a také občasné dojíždění způsobené mimořádným důvodem (když máme sběr, když rodiče spěchají apod.).
Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. 4,4%
10,8% Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší.
15,5% Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. 16,4%
74,8%
Cesta autem je bezpečnější.
Jiné 25,2% Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy.
Graf č. 13 Důvody, proč je pro cestu do školy užíváno auto
27
Tabulka č. 12 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle základních škol v roce 2012
ZŠ (%)
Není možný žádný jiný Škola je příliš Jezdím s rodiči, Cesta autem způsob daleko, kteří jezdí je dopravy do doprava autem autem do pohodlnější a školy a/nebo je rychlejší. práce. příjemnější. ze školy.
Cesta autem je bezpečnější.
Jiné
2,50
12,85
20,70
5,84
4,67
1,34
5,25
8,20
28,85
4,26
3,61
9,51
4,02
9,92
27,61
5,09
3,49
1,07
1,63
2,85
23,17
1,63
2,85
0,41
1,75
7,31
15,79
4,09
4,97
1,17
4,69
4,30
16,02
3,12
3,12
3,12
4,00
8,33
22,33
5,50
4,83
10,67
3,11
5,59
24,22
6,21
3,11
8,07
2,59
2,59
22,28
2,59
1,55
0,00
3,05
4,43
24,38
6,65
4,16
8,86
3,34
12,65
28,65
5,98
7,03
2,11
4,97
4,42
29,28
6,08
6,63
12,15
4,21
4,97
26,39
4,02
6,69
7,27
2,47
6,29
25,17
4,49
3,60
0,00
3,86
12,54
23,79
9,65
7,72
8,04
3,04
8,29
21,82
6,63
6,35
1,10
7,46
10,45
19,40
2,99
5,97
2,99
3,44
8,02
23,81
5,21
4,92
4,51
Bezručova Habrmanova Jiráskovo náměstí Pouchov SEVER Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Milady Horákové Nový Hradec Králové Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Kukleny SNP Svobodné Dvory Štefánikova Štefcova Josefa Gočára Úprkova Malšova Lhota celkem
28
Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) SEVER Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova
Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší. Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. Cesta autem je bezpečnější. Jiné
0%
20%
40%
60%
80% 100%
Graf č. 14 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle základních škol
Tabulka č. 13 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle tříd v roce 2012 Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. 3,69
Třída (%)
Škola je příliš daleko, Jezdím s rodiči, Cesta autem je doprava autem kteří jezdí autem pohodlnější a Cesta autem je je rychlejší. do práce. příjemnější. bezpečnější. Jiné 6,82 35,65 4,55 5,82 3,27
1 2,76
8,70
33,98
5,39
8,84
5,25
2,59
10,70
31,93
4,70
6,97
3,08
3,65
9,06
24,85
4,24
7,75
2,34
1,99
10,55
19,57
4,28
4,74
4,89
4,12
9,12
19,85
7,50
3,97
5,74
3,83
7,18
15,95
5,90
2,55
4,31
4,64
5,26
15,46
4,95
1,70
4,95
3,89
4,44
13,33
5,37
0,74
6,67
2 3 4 5 6 7 8 9
29
40
Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy.
35 30
Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší.
25
Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce.
20 15
Cesta autem je pohodlnější a příjemnější.
10 5
Cesta autem je bezpečnější. 0 1
2
3
4
5
6
7
8
Graf č. 15 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle tříd
30
9
Jiné
Bezpečnost cesty do školy Poslední blok otázek v dotazníku zjišťoval vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy z pohledu žáků a také měl za cíl mapovat nebezpečná místa na cestě do školy. Blok otázek měl následující znění: Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou? Ano Ne Pokud ne, který úsek cesty považuješ za nejvíce nebezpečný (např. chybí přechody, chodníky, cyklostezky, velká křižovatka, silný provoz)? Kde:…………………… Proč:.………………… Považuješ ještě některá další místa po cestě do školy za nebezpečná? Kde:…………………… Proč:.…………………. Kde:…………………… Proč:.…………………. Celkově vnímá cestu do školy jako bezpečnou 79,1 % dětí, za nebezpečnou ji považuje 20,9 % žáků ze všech vyplněných odpovědí. V těchto údajích jsou zahrnuty i dotazníky, kde žáci na tuto otázku neodpověděli. Vzhledem k tomu, že ve zprávách z předešlých šetření nebyly tyto odpovědi započítány vůbec, budeme i v této zprávě postupovat obdobně. Upravené výsledky, které jsou srovnatelné s daty z minulých let, jsou v posledním sloupci tabulky (tabulka č. 15.). Tabulka č. 14 Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou? Ano
4473
75,86%
Ne
1179
20,0%
244
4,14%
Neodpovědělo
31
Neodpovědělo; 4,1%
Považuji cestu do školy za nebezpečnou; 20,0%
Považuji cestu do školy za bezpečnou; 75,9%
Graf č. 16 Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou?
Významným ukazatelem je vývoj vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy ve srovnání s předchozími sběry dat. Zde se ukazuje, že od posledního sběru dat v roce 2009 se mírně zhoršilo vnímání cesty do školy z hlediska bezpečnosti (graf č. 17). Od roku 2003 do roku 2009 se postupně zvyšoval počet dětí, které cestu do školy považovaly za bezpečnou. Celkový nárůst byl téměř 9 % za 6 let a nárůst byl poměrně kontinuální. Poslední sběr dat naznačuje obrat v tomto trendu, ale je nutné vnímat tento ukazatel opatrně, protože rozhodně nemusí indikovat faktické zhoršení bezpečnosti na cestě. Jednak je nárůst počtu dětí od roku 2009, které se necítí bezpečně, relativně malý (3,3 %) a může se jednat o náhodný výkyv, ale zejména z výsledků nejsou jasné příčiny tohoto nárůstu. Může se jednat o důsledek změn ve způsobu dopravy (nárůst cest autem apod.), ale na druhou stranu u těchto změn nevidíme obrat v trendu proti minulým sběrům dat a tak zde pravděpodobně důvod nebude. Bylo by také možné porovnat změny intenzity dopravy od roku 2009 a je možné, že se zde objeví korelace mezi údaji z tohoto výzkumu a údaji o hustotě dopravy v Hradci Králové. Velmi důležitým ukazatelem, který nám může potvrdit/vyvrátit naznačený trend, je vývoj počtu dopravních nehod v Hradci Králové, počtu zraněných při nich, počtu nehod na přechodech apod. Nesmíme také zapomenout, že dotazník sleduje subjektivní vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy a ne objektivně měřitelné údaje. Na vnímání dětí má vliv celá řada faktorů, jako jsou bezpečnostní kampaně upozorňující na nebezpečí hrozící na silnicích (např. relativně velmi působivá kampaň Ministerstva dopravy „Nemyslíš, zaplatíš“), vliv sdělovacích prostředků, které se různým nehodám a neštěstím poměrně intenzivně věnují a tím mohou u dětí zvyšovat pocit ohrožení na silnici apod. V neposlední řadě může být zvýšení počtu dětí, které se necítí bezpečně, způsobeno výraznou změnou u jedné či několika škol, což by se projevilo i změnou v celkových výsledcích v rozsahu jednotek procent.
32
90 80 78,7
70
79,5
82,4
79,1
73,8
60 50
bezpečná cesta
40
nebezpečná cesta
30 20
24,2
19,5
18,6
17,6
2005
2007
2009
10
20,9
0 2003
2012
Graf č. 17 Vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy v letech 2003 – 2012 z vyplněných odpovědí
Ve vnímání pocitu bezpečnosti/nebezpečnosti při cestě do školy jsou mezi žáky jednotlivých škol relativně velké rozdíly. Celkové výsledky rozdělené podle jednotlivých škol můžeme vidět v tabulce č. 15. a grafu č. 18. a to včetně vývoje od roku 2003. Tabulka č. 15 Pocit bezpečí na cestě do školy a ze školy dle tříd – vývoj v letech 2003 - 2012 bezpečná cesta ZŠ (%)
nebezpečná cesta
2003
2005
2007
2009
2012
2003
2005
2007
2009
2012
Bezručova
83,7
82,6
85,2
85,4
84,3
16,0
16,6
11,7
14,6
10,5
Habrmannova
50,7
66,1
61,2
61,8
66,7
45,8
32,9
35,5
38,2
28,5
J.Gočára
68,8
71,0
84,6
77,6
83,3
30,2
27,1
15,0
22,4
13,8
Jiráskovo nám.
73,7
77,7
85,0
86,8
83,7
24,6
19,8
13,8
13,2
13,4
Kukleny
70,8
74,0
66,9
74,3
73,7
29,2
25,7
33,1
25,7
22,7
M.Horákové
80,0
81,9
84,7
87,0
79,0
18,8
16,2
15,0
13,0
16,8
Malšova Lhota
47,7
66,1
70,8
68,8
65,7
47,7
33,9
27,8
31,3
22,4
Mandysova
70,6
77,8
81,3
85,2
79,7
27,1
18,2
17,6
14,8
18,8
Masarykova Plotiště
73,2
74,0
78,0
85,9
79,3
22,5
23,3
20,6
14,1
18,1
Nový Hradec
79,3
86,6
81,3
89,9
87,6
17,9
13,4
18,1
10,1
9,3
Pouchov
75,0
81,2
80,7
78,3
76,8
19,6
14,3
16,5
21,7
21,1
Sever Slezské předměstí
73,3
76,1
81,6
87,8
50,0
23,6
22,7
17,2
12,2
44,1
SNP
76,9
86,6
79,5
85,3
77,1
20,7
12,0
17,6
14,7
19,2
Svobodné Dvory
34,0
55,2
69,3
69,2
65,2
65,4
40,3
25,3
30,8
27,1
Štefánikova
82,4
84,0
78,3
86,1
74,4
15,6
14,2
18,9
13,9
21,8
Štefcova
80,6
83,3
82,5
87,8
69,4
16,9
15,4
15,0
12,2
25,2
Úprkova
73,9
80,8
75,0
81,8
81,2
23,7
16,9
22,7
18,2
14,6
Celkem
73,8
78,7
79,5
82,4
75,9
24,2
19,5
18,6
17,6
20,0
33
Úprkova Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Sever Slezské předměstí Pouchov Nový Hradec
2012 2009
Masarykova Plotiště
2007 2005
Mandysova
2003 Malšova Lhota M.Horákové Kukleny Jiráskovo nám. J.Gočára Habrmannova Bezručova 0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
Graf č. 18 Pocit nebezpečí na cestě do a ze školy dle základních škol – vývoj v letech 2003 - 2012
34
Při sledování jednotlivých základních škol jsou zřejmé rozdíly v pocitech vnímání nebezpečí na cestě do a ze školy, jako nejvíce nebezpečnou vnímají cestu do školy žáci: ZŠ Sever Slezské předměstí (44 % dotazovaných žáků označilo cestu jako nebezpečnou) – zde došlo k velkému nárůstu pocitu nebezpečí o 32 % oproti roku 2009 ZŠ Habrmanova (29 % dotázaných žáků označilo cestu jako nebezpečnou) – pocit nebezpečí se snížil o 10 % oproti roku 2009 ZŠ Svobodné Dvory (27 %)oproti roku 2009 Tyto školy se nachází v blízkosti rušných komunikací, případně je nutné při cestě do školy frekventovanou komunikaci překonávat. Pocit nebezpečí pociťují také z důvodu nedostatku přechodů pro chodce. Ve srovnání s rokem 2003 však dochází u některých z těchto škol k výraznému zlepšení. Pocit ohrožení se snížil zejména u žáků ZŠ Svobodné Dvory (pokles 38 %) i přes tento výsledek, je cesta do této školy řazena mezi nejnebezpečnější. Značné zlepšení pociťují i žáci ZŠ Malšova Lhota (pokles o 25 %). K výraznému zlepšení došlo také i u již zmiňované ZŠ Habrmanova (pokles o 17%) a dále u ZŠ Josefa Gočára (pokles o 16 %). Pokles pocitu nebezpečí na cestě ze školy a do školy je dále zaznamenán u ZŠ Bezručova, ZŠ Jiráskovo náměstí, ZŠ Kukleny, ZŠ Mandysova, ZŠ Masarykova Plotiště, ZŠ Nový Hradec, ZŠ SNP a ZŠ Úprkova. Pocit ohrožení se zvýšil u již zmiňované ZŠ Sever Slezské předměstí (nárůst o 21 %), ZŠ Štefcova (nárůst o 8 %), ZŠ Štefánikova (nárůst o 6 %) a ZŠ Pouchov (nárůst o 2%).
35
Důvody, ohrožující bezpečnost dětí při cestě do školy a zpět
V závěru dotazníku žáci uváděli místa, která jsou podle jejich názoru nebezpečná. Každý žák uvedl nejnebezpečnější místo a poté mohl dopsat ještě další dvě nebezpečná místa. Tato část zprávy navazuje na zprávy předchozí a zachovává jejich strukturu. Jsou zde popsány údaje za jednotlivé školy z aktuálního šetření a dále zprávy z let 2003, 2005, 2007 a 2009 (vše citace z minulých zpráv). Je třeba si ale uvědomit, že se jedná o subjektivní názory žáků a skutečnost může být v některých případech odlišná a vyžaduje ověření (např. nebezpečnost zatáčky, absence chodníku, který mohl být opravován v době sběru dat apod.). Žáci také někdy vnímají jako nebezpečná místa křižovatky, které jsou přitom vybaveny semafory (např. křižovatka V Lipkách).
36
ZŠ HK Malšova Lhota
Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 22,4 % žáků. Žáci vnímají jako největší problém rušný provoz na hlavní komunikaci (ul. Lhotecká), kde často není ze strany řidičů dodržována maximální povolená rychlost.
Škola se navíc nachází
v nepřehledné zatáčce, což žáci značně kritizují s ohledem na svou bezpečnost. Pociťují rovněž absenci chodníků v ulicích Podhorská, Svinary, Úprkova a zejména pak přímo před školou. Proti minulému sběru dat však došlo u této školy ke značnému zlepšení.
Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 31 % žáků. Za největší problém považují žáci rušný provoz na silnicích a chybějící cyklostezky v trase Svinary – Malšova Lhota. Další významnější problém je chybějící chodník na trase do školy. Také bezohledná jízda řidičů ohrožuje žáky školy. Výsledky z roku 2007: Jako nebezpečná lokalita je vnímán prostor před školou, je zde špatná viditelnost, chybí semafor, silný provoz, chybí dohled policie. Žáci postrádají chodník a cyklostezku v trase Svinary – Malšova Lhota, v zimních měsících není tato část osvětlena. Komunikaci považují za nepřehlednou, upozorňují na úzký most u Stříbrného rybníka. Žáci též v nižší četnosti negativně vnímají další lokality ve městě (Adalbertinum, Magistrát, křižovatky na Brněnské, přechody v ul. Štefánikova aj.). Výsledky z roku 2005: Žáci ze ZŠ Malšova Lhota nejvíce ohrožuje rušný provoz na hlavní komunikaci, procházející touto městskou částí (Lhotecká ul.), řidiči zde navíc často nedodržují povolenou rychlost. Dojíždějícím ze Svinar chybí chodníky a cyklostezky mezi oběma sídly a také chodníky přímo ve Svinarech. V této souvislosti jeden respondent upozornil, že bezpečná cesta ze Svinar do Malšovy Lhoty by mohla vést podél toku Orlice, nicméně překážkou je Stříbrný potok ústící do Orlice, kde by se měla vybudovat lávka pro pěší. Výsledky z roku 2003: Pro děti ze ZŠ Malšova Lhota je nejčastějším vnímaným pocitem ohrožení absence chodníků. Chodníky chybí dětem převážně při cestě ke škole, v ulici Lhotecká a Hlavní, přechod ke škole považují za nebezpečný a nepřehledný. Cestou do školy děti negativně vnímají rušný provoz na komunikaci.
37
ZŠ HK Bezručova Výsledky z roku 2012 Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 11% žáků. Žáci považují jako velký problém zejména rušný provoz v těchto ulicích - Bezručova, Veverkova a přímo před budovou školy. Problematickou vnímají velkou křižovatku nacházející se na cestě do školy V lipkách. Žáci dále velice často poukazovali na nedostatek přechodů pro chodce a to v následujících ulicích: Bezručova, Kuklenská, Dykova, Jungmannova. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 14% žáků. Hlavním problémem je rušný provoz v ulici Veverkova spolu s chybějícími přechody pro chodce v ulicích Bezručova a Jungmannova. Dalším problémem je velká křižovatka na cestě do školy V Lipkách. Pocit nebezpečí také vzbuzuje bezohledná jízda a dopravní přestupky řidičů. Výsledky z roku 2007: Rušný provoz je negativně vnímán v celé lokalitě v blízkosti školy a před školou. Auta jsou zaparkovaná před přechody, což snižuje přehlednost. Žáky ZŠ je negativně vnímán rušný provoz v ulici Veverkova, včetně zastávky a křižovatky Metuje. Chybí přechody, retardéry, auta nedodržují rychlost. Silný provoz je v ulici Bezručova, Jungmannova, Baarova. Dětem chybí přechody také v ulici Dykova. Žáci se cítí ohroženi rušným provozem na II. silničním obchvatu, v celém prostoru Labské kotliny, u hlavního nádraží, u fakultní nemocnice, Kuklenská ulice. Často upozorňují na absenci či nedostatečné zabezpečení přechodů, uvádějí Březhrad, bývalý masokombinát. Také se vyskytly pocity nebezpečí, způsobené pocitem osobního ohrožení (bezdomovci, opilci, romská etnika). Zároveň žáci upozorňují na nebezpečné lokality v centru města (Avion, Tesco, Karla IV., Hořická, …) Výsledky z roku 2005: Respondenti ZŠ Bezručova se nejvíce obávají rušného provozu ve Veverkově ul. a také na II. silničním okruhu. Tato část je problematická zejména od křižovatky s ul. V Lipkách, která je ostatně vnímána též nebezpečně, po křižovatku výpadovky na Pardubice. Přechody chybí dětem nejčastěji v Bezručově ul. v blízkosti školy, chodníky a cyklostezky pak v městské části Březhrad, resp. po cestě do Březhradu. Mezi důvody je také uváděn železniční přejezd v Březhradě, nicméně zatímco v době průzkumu zde ještě nebyly
38
instalovány závory, dnes je již situace jiná. Z ostatních důvodů stojí za upozornění přítomnost podnapilých osob u samoobsluhy v blízkosti školy. Výsledky z roku 2003: V ZŠ Bezručova je nejsilněji zastoupena kategorie jiné důvody, mezi nimiž vystupuje nechráněný železniční přejezd v Březhradě. Děti se necítí bezpečně při přecházení Jungmannovy ulice a u Obřího akvária. Negativně vnímají rušný provoz v ulici Bezručova a Veverkova.
39
ZŠ HK Habrmanova
Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 29 % žáků. Žáci považují za velice problematickou situaci na křižovatce u Koruny, častokrát byl zmíněn i krátký interval zelené, na této křižovatce, který je současně nastaven pro automobily i chodce. Žáci dále poukazují na absenci přechodů v ulicích Na Okrouhlíku a Vrchlického a chodníků mezi Hlavním vlakovým nádražím a Korunou a v Březhradské ulici – směrem od ulice k potoku. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 38% žáků. Problematickým místem na cestě do školy je vnímána křižovatka Koruna, současně rušným provozem a krátkým intervalem na přechodu pro chodce a zároveň zeleným světlem pro auta. Velmi mnoho žáků též negativně vnímá silný rušný provoz Výsledky z roku 2007: Žáci ve velké četnosti stále silně upozorňují na křižovatku Koruna, rušný provoz a zejména krátký interval na přechodu pro chodce a zároveň zelené světlo pro auta. Velmi mnoho žáků též negativně vnímá silný provoz v Habrmannově ulici, na přechodu, chybí jim semafor na přechodu, auta nedávají přednost, upozorňují na zaparkovaná auta podél silnice. Jako nebezpečnou často označují Gočárovu třídu, Avion (rušný provoz, přechody bez semaforů, jízda aut na červenou,…). Další nebezpečná místa jsou označovaná na cestě dětí do školy (Puškinova ul., Pražská, Hořická, nám. Jiráskovo). Výsledky z roku 2005: Pro žáky ze základní školy Habrmanova je jednoznačně největším problémem lokalita u Koruny (křižovatka Gočárova-Habrmanova). Děti se obávají nejenom křižovatky jako takové a rušného provozu na přilehlých komunikacích, ale především si stěžují na špatně seřízený semafor. Při cestě od Hlavního nádraží Puškinovou ulicí směrem k základní škole je nastaven krátký interval zelené pro chodce, takže malé děti nestihnou ani dojít doprostřed silnice a již k nim vyjíždějí ze dvou protilehlých směrů automobily.
40
Respondentům této školy dále vadí rušný provoz přímo před budovou školy (Habrmanova ul.) a na různých místech Gočárovy třídy. Výsledky z roku 2003: Děti ze ZŠ Habrmanova nejsilněji pociťují nebezpečí vyvolané rušným provozem, a to v lokalitě Koruna, na Gočárově třídě u Čedoku a v ulici Habrmanova. V obdobném silném zastoupení je vnímána velká křižovatka Koruna. Prostor u Koruny je velmi negativně vnímán nejen z důvodu provozu, ale též nastaveného systému světelné signalizace - krátkého intervalu zelené pro chodce.
41
ZŠ HK Jiráskovo náměstí Výsledky roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13 % žáků. Žáci poukazují zejména na rušný provoz v blízkém okolí školy, dále pak v ulicích Habrmanova, Dykova, U Koruny a na Gočárově třídě. Poukazují na zřízení cyklostezek Březhrad – Hradec Králové, z Kuklen do Svobodných Dvorů. Výsledky roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13 % žáků. Velkým problémem je rušný provoz a chybějící přechod na ulici Kuklenská. Taktéž přítomnost velké křižovatky u Koruny cestou do školy je pro žáky problematická. Výsledky z roku 2007:Žáci této školy se obávají rušného provozu v ulici Habrmanova, ul. Jiřího Purkyně, včetně ul. Dykova, Turínského), v těchto lokalitách chybí přechody. Také upozorňují na nebezpečnou křižovatku u Koruny. U základní školy vnímají silný provoz, chybí retardéry, parkují zde auta, která snižují viditelnost, chybí přechody např. u řeznictví U Plota, U Bavlny, U Rozkvětu, atd. V areálu u hřiště Rudé hvězdy mají děti strach z bezdomovců. Obecně jsou nebezpečně vnímány velmi rušné lokality v centru města (V Lipkách, Tesco, nádraží). Další v menší četnosti uváděné nebezpečné lokality jsou umístěné na cestě dětí z místa bydliště. Výsledky z roku 2005: Ani respondenti ZŠ na Jiráskově náměstí si výrazněji nestěžují na nebezpečné lokality při cestě do školy. Rušný provoz se vyskytuje v blízkosti školy – na Jiráskově náměstí a v jeho nejbližším okolí. Vzhledem k tomu, že auta téměř nezastavují před tamním přechodem pro chodce, někteří žáci zde navrhují zřídit semafor. Výsledky z roku 2003: Děti ze ZŠ Jiráskovo náměstí jako převažující důvod nebezpečí označily rušný provoz, a to v ulicích Puškinova, u Koruny, ul. Habrmanova a ul. J. Purkyně. Druhým převažujícím důvodem byly jiné důvody. Žáci upozorňují na nechráněný železniční přejezd v Březhradě, nedostatečné zabezpečení přechodů a křižovatek světelnou signalizací. Dětem chybí přechody, zvláště na křivatce ulice Habrmannovy a ulice J. Purkyně a u školy na Jiráskově náměstí.
42
ZŠ HK Pouchov Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 21% žáků. Žáci ohrožuje rušný provoz v ulici Pouchovská a u zastávky Věkoše. Poukazují na absenci přechodů v zastávce Rusecká, v ulici Na Dubech, Zadní, Věkoše a v Truhlářské ulici. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13% žáků. Hlavním problémem je rušný provoz spolu s bezohlednou jízdou řidičů v ulici Pouchovská. Dále za nebezpečnou považují ulici Truhlářskou. Problémem jsou též chybějící cyklostezky (Pouchov) a přechody pro chodce. Výsledky z roku 2007:Žáci vnímají jako nebezpečnou ulici Truhlářskou a křižovatku s ul. Na Zahrádkách, chybí přechody, je zde špatná viditelnost. Častěji za nebezpečnou označují ulici Pouchovskou, K Sokolovně, K Zastávce z důvodu silného provozu, chybí přechody. Častým problémem je absence přechodů, případně jejich nedostatečné zabezpečení (např. zastávka Rusecká). Dětem chybí též cyklostezky (Pouchov, Věkoše) a upozorňují na nebezpečnou křižovatku (u letiště) a silný provoz. Výsledky z roku 2005: Respondenti ze ZŠ Pouchov nemají výrazně problémové lokality při cestě do školy. Pouze upozorňují na rušný provoz v Pouchovské ul. a na ni navazující Velké ul., po nichž směřuje velké množství nákladních aut do skladištní oblasti. Některým dětem schází přechod v ul. K Sokolovně (u hřiště). Žáci, kteří bydlí v Pileticích, navrhují zřízení cyklistické stezky směrem k jejich bydlišti. Výsledky z roku 2003: Žáci ZŠ Pouchov negativně vnímají rušný provoz, a to v lokalitách: ulice Spořilovská, K Zastávce, Pouchovská, J.Černého, Velká, Piletická. Respondenti upozorňují častěji na nedostatek přechodů, a to zvláště ve výše uvedených ulicích.
43
ZŠ HK Slezské předměstí Sever Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 44% žáků. Velice negativně vnímají žáci rušný provoz v ulicích Lužická a Markovická a Pospíšilova, zejména pak před budovou školy (úzká a jednosměrná silnice). Pociťují nedostatek přechodů v ulicích
Markovická, Slezská, Gagarinova, Uhelná,
Lužická. Poukazují také na nedostatek chodníků Na Hrázce, Lužická, Slezská a v ulici Kladská. Potkávají se také z různými sociálními skupinami obyvatelstva ze kterých mají strach. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 12% žáků. Jako problém vnímají žáci chybějící přechody, velkou křižovatku, rušný provoz na cestě do školy. Výsledky z roku 2007: Žáci často označují ulici Buzuluckou za nebezpečnou z důvodu krátkého intervalu na semaforu. Silný provoz žáky ohrožuje v ul. Lužická a Gagarinova (chybí přechody), Pospíšilova, na křižovatce u LŠU. Vnímají nebezpečí v lokalitě Okružní, kde uvádějí jako důvod pocitu ohrožení rómy. Další nebezpečné lokality jsou např. Severní, Markovická, lokality v centru města (nádraží) a místa na cestě z bydliště. V podstatě jsou lokality a problémy totožné s výsledky šetření roku 2005. Výsledky z roku 2005: Děti ze ZŠ Sever negativně vnímají rušný provoz v několika lokalitách. Nejčastěji přímo před školou na Pospíšilově třídě, ale také před budovou Magistrátu na tř. ČSA (zejména ti, co zde musí přestupovat při cestě MHD). Rušný provoz pociťují také v Pouchovské ul. nebo na Střezině poblíž základní umělecké školy. V tomto prostoru se také obávají velké křižovatky a kritizují nevhodně umístěný přechod pro chodce. Žáci této školy také relativně často pociťují nedostatek přechodů pro chodce, ať už v ul. Markovická, Slezská nebo Severní. Mezi dalšími důvody vystupuje obava z napadení a výskyt nejrůznějších sociálních skupin obyvatelstva, zejména v Okružní ul. a okolí. Výsledky z roku 2003: Děti ZŠ Sever ohrožuje rušný provoz, zvláště na Pospíšilově třídě a třídě SNP. Pociťují nedostatek přechodů, nejčetněji v ulici Markovická, Slezská, Myslivečkova, Myslbekova, Severní. Mezi jinými důvody vystupuje pocit osobního ohrožení a železniční přejezd na Pouchově.
44
ZŠ HK Mandysova Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 19% žáků. Žáci se nejvíce obávají křižovatek z Brněnské ulice na Masarykovu ulici, dále pak z ulice Jana Masaryka na Třídu Eduarda Beneše. Kritizují parkování
aut
nedostatečný
na
chodnících
rozhled
z důvodu
v Mandysonově
ulici,
zaparkovaných
aut.
Poukazují také na nebezpečný přechod před školou, kde není zajištěn dozor strážníka městské policie. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 15% žáků. Jako nebezpečí na cestě do školy označují žáci rušný provoz v ulici J.Masaryka a E.Beneše s velkou křižovatkou na tř.E.Beneše. Dalším problémem jsou chybějící přechody na cestě do školy a ze školy. Výsledky z roku 2007:: Jako nebezpečná je často označována frekventovaná třída Edvarda Beneše, nebezpečný přechod ulice J.Masaryka, žáci upozorňují také na absenci přechodů v těchto místech. Žákům nejčastěji vadí u školy zaparkovaná auta a málo přechodů. Na Moravském předměstí upozorňují zejména na silný provoz, nedostatek přechodů, za nebezpečné považují podchody. Výsledky z roku 2005: Děti ze ZŠ Mandysova nejvíce vnímají rušný provoz na tř. Edvarda Beneše (na více místech) a zejména v ulici J. Masaryka. Zde je problematický především přechod u prodejny Albert. Někteří respondenti navrhují v této lokalitě zřídit semafory. Část žáků se necítí bezpečně v některých podchodech pod tř. E. Beneše, a to z důvodu jejich nedostatečného osvětlení a celkového zanedbání. Výsledky z roku 2003: Žáci ZŠ Mandysova negativně vnímají rušný provoz, převážně v ulici J.Masaryka a na tř. Edvarda Beneše. V ulici J. Masaryka dětem schází zabezpečení přechodu světelnou signalizací. Mezi jinými důvody jsou uváděny též důvody osobního ohrožení.
45
ZŠ HK Milady Horákové Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 17% žáků. Problematický
je
rušný
provoz
v ulici
Milady
Horákové, mezi zastávkami Palachova a Pod Strání. Doporučují na přechodu pro chodce u školy zajistit v ranních hodinách policistu. Poukazují na nedostatek přechodů v ulici Pod zámečkem, na konci ulice Pod strání, v Husově ulici a v ulici Brněnská (za zatáčkou). Jako nebezpečné žáci dále vnímají absenci chodníků v ulici Husova, u Fomei, ve Vysocké ulici (u zastávky V Podzámčí). Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13% žáků. Nejčastěji je uveden jako problém rušný provoz v ulicích M.Horákové, Štefánkově a Palachově. Jako nebezpečná je uvedena především křižovatka na Palachově třídě. Dále jsou uvedeny chybějící přechody a policejní hlídky. Výsledky z roku 2007: Děti nejčastěji označili jako nebezpečnou křižovatku ul. Palacha a M. Horákové. Ulici M. Horáková považují za nebezpečnou, chybí přechod, silný provoz a na přechodech u prodejny Albert chybí retardéry. Upozorňují na lokalitu před školou, kde je silný provoz a nebezpečné přechody. Lokalitu u lesoparku děti vnímají jako nebezpečnou z důvodu osobního ohrožení (strach, neosvětlený prostor,…). Jako další nebezpečné lokality jsou uváděny ul. Pod Zámečkem (chybí přechod), Vysoká n. L. (chybí cyklostezka), Benešova třída, u Palachových kolejí aj. Výsledky z roku 2005: Pro děti ze základní školy Milady Horákové je největším problémem velká křižovatka ulic Palachova a M. Horákové (poblíž prodejny Albert a vysokoškolských kolejí). Navrhují zřízení světelné signalizace na této křižovatce. Negativně jsou vnímány i obě přilehlé ulice, tj. M. Horákové a zejména Palachova, a to z důvodu rušného provozu. V několika případech se také objevuje důvod osobního ohrožení, protože zejména v blízkosti místního lesoparku se děti obávají napadení či jiného ohrožení své osoby. Výsledky z roku 2003: Dětmi ze ZŠ Milady Horákové je nejčastěji uváděn jako nebezpečný důvod rušný provoz v ulici Palachova, Milady Horákové, Pod Strání, E. Beneše. V ulicích Palachova a M. Horákové též chybí semafory. Četněji se vyskytuje též důvod ohrožení velká křižovatka. Zde je opět uváděna tato lokalita (ulice Palachova a M.Horákové), která je celkově vnímána jako nebezpečná z více důvodů. 46
ZŠ Nový Hradec Králové Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 9% žáků. Žáci mají největší obavy s přecházení silnice před školou, kde se nachází nepřehledný a nebezpečný přechod - doporučují zřídit semafor, případně zajistit dozor strážníka městské policie. Postrádají přechod u křižovatek Brněnská – Točna MHD, Partyzánská a Mužíkova. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 10% žáků. Opět i zde vzbuzuje pocit nebezpečí rušný provoz na silnici, chybějící přechod a chodník cestou ze školy a zpět. Výsledky z roku 2007: Žáci nejčastěji postrádají přechod na křižovatce před školou a silnici považují za nebezpečnou. Za nebezpečnou označili v nižší četnosti ul. Hlavní, Zámeček – směrem na Nový HK. Další lokality nejsou výrazně zastoupeny a váží se převážně na bydliště žáka. Výsledky z roku 2005: Žáci ZŠ Nový Hradec Králové označili jako největší nebezpečí rušný provoz v Brněnské ul. v prostoru před školou. Někteří navrhují instalaci světelné signalizace nebo alespoň zpomalovacích pruhů pro řidiče. Částečně je vnímán také rušný provoz v ul. Hlavní, která vede do Kluků. Objevily se také návrhy na vybudování chodníku nebo cyklostezky z Nového HK do lokality Zámeček. Výsledky z roku 2003: Děti ze ZŠ Nový Hradec Králové jako největší nebezpečí vnímají důvody, zahrnuté do kategorie jiné důvody. Žáci mají největší obavy při přecházení silnice před školou. V této lokalitě též pociťují ohrožení z rušného provozu. V obdobné míře ohrožení vnímají nedostatečnou výstavbu chodníků a přechodů na Novém Hradci Králové a v Klukách.
47
ZŠ HK Masarykova Plotiště n.L. Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 18% žáků. Žáci upozorňují na rušný
provoz
v ulici
Koutníkova,
Jilemnická
a
Kydlinovská. Především zdůrazňují bezohlednost řidičů a
nedodržování
maximální
povolené
rychlosti
v prostorách u školy. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 14% žáků. Problematický je rušný provoz na silnici, chybějící přechod a chodník cestou ze školy a zpět. Výsledky z roku 2007: Žáci upozorňují na rušný provoz v ulici Koutníkova, Petra Jilemnického. Jako nebezpečný vnímají železniční přejezd a lokalitu před školou, chybí dohled městského strážníka. Z důvodu velkého provozu vnímají žáci jako nebezpečné lokalitu u kostela. Zároveň upozorňují na nevybudované chodníky v dalších částech Plotišť. Výsledky z roku 2005: Rušný provoz uvádějí relativně často také děti ze ZŠ Plotiště n/L, a to v ul. Petra Jilemnického poblíž školy. Zde si však často stěžují také na zaparkovaná auta u restaurace poblíž školy, a to zejména v době obědu. Při přecházení komunikace není přes ně pak vidět. Žáci z Plácek upozorňují, že by mohla vést cyklostezka z Plotišť do této lokality. Výsledky z roku 2003: Děti ze Masarykova ZŠ Plotiště n.L. nejčetněji vnímají jako nebezpečí rušný provoz, převážně v ulici Petra Jilemnického a Předměřická. Ve stejném zastoupení pocitů ohrožení je kategorie jiné důvody. Zde je často uváděno nebezpečné parkování aut u přechodu pro chodce a před restaurací a nedodržování dopravních předpisů v Plotišti.
48
ZŠ HK Kukleny Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 23% žáků. Žáci negativně vnímají rušný provoz na Pražské třídě, Zelené ulici, v ulici Pardubická a před budovou školy. Stěžují si na parkování automobilů na chodnících i přechodu pro chodce. Poukazují také na velmi krátký interval na přechodu v Plačicích. Žáci mají strach ze sociálně nepřizpůsobivých obyvatel který se pohybují v prostorách kolem školy. Vnímají absenci chodníků v ulici Pálenecká, Vlčkovická. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 26% žáků. Zásadním problémem je zde rušný provoz na silnici a to především na Pražské třídě, Zelené ulici a před školou Výsledky z roku 2007: Důvody nejsilnějších pocitů nebezpečí zůstávají stejné s rokem 2005 a pravděpodobně jsou příčinou nárůstu míry ohrožení. Ulice Pražská, zejména nebezpečný přechod před školou, je velmi negativně vnímán, je zde silný provoz, řidiči nerespektují semafory. Mezi nebezpečné patří ulice Zelená (chybí přechody a je zde silný provoz), Denisovo náměstí (chybí přechody), celé Kukleny, křižovatka Bláhova, Plačice (velká křižovatka) a lokality v centru města. Výsledky z roku 2005: Děti ze ZŠ Kukleny výrazně trápí hustý provoz na komunikacích. Nejnebezpečnější je Pražská ul., která vede celou čtvrtí a je jednou z nejzatíženějších komunikací ve městě. Nejvíce pociťují ohrožení před školou, v menší míře i před školní jídelnou. Žáci, kteří bydlí v Plačicích, častěji udávali rušný provoz na silnicích v blízkosti jejich bydliště, zejména v ulici Kutnohorské. Ti, co musejí při cestě používat silnici 1. třídy vedoucí na Prahu, uvádějí tuto komunikaci také jako nebezpečnou z důvodu rušného provozu. Výsledky z roku 2003: Respondenti ze ZŠ Kukleny nejčetněji upozorňovali na rušný provoz, v ulici Pražské, zvláště před školou a na křižovatce s ulicí Zelená. Mezi jinými důvody vystupuje špatně seřízený semafor před školou, nebezpečná a bezohledná jízda řidičů.
49
ZŠ HK, tř. SNP Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 19% žáků. Mezi hlavní důvody patří vnímané nebezpečí u křižovatky u Hotelu Alessandria a velký a rušný provoz na třídě SNP. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 15% žáků. Děti zde mají problém s velkým provozem na třídě SNP, křižovatkou u Polikliniky II a chybějícím přechodem cestou do školy. Výsledky z roku 2007: Žáci jako nebezpečnou lokalitu ve velmi četném zastoupení označili přechod před školou, je zde silný provoz, chybí světelná signalizace. Ulice Pospíšilova, SNP, Kladská, sídliště Sever vnímají často jako nebezpečné z důvodu silného provozu. Nebezpečná místa jsou obdobně identifikována jako v dalších školách na Slezském Předměstí, tj. Poliklinika, ul. bratří Štefanů. Vzhledem k tomu, že dětí z této školy častěji musí dojíždět MHD a přestupovat, upozorňují též na silný provoz na zastávce Magistrát města, třídě ČSA, na Gočárově třídě aj.. Výsledky z roku 2005: Pro žáky ze základní školy SNP je nejčastějším důvodem nebezpečí při cestě rušný provoz na tř. SNP před školou, a proto navrhují na zdejším přechodu zřídit semafory nebo častější přítomnost policie i v odpoledních hodinách (ráno zde většinou jsou). Na dalším místě je také označován rušný provoz na tř. ČSA před Magistrátem města. V několika případech respondenti uvedli obavu z napadení. Výsledky z roku 200: Děti ZŠ SNP negativně vnímají rušný provoz na SNP a u Magistrátu města Hradec Králové (bývalý Okresní úřad), kde část dětí při cestě MHD musí přestupovat. V kategorii jiné důvody jsou uváděny přeplněné ranní spoje (č. 6, 11, 3), což opět souvisí se způsobem dopravy prostředky MHD, kterými cestuje více jak polovina dětí ze ZŠ. Děti ohrožuje také nebezpečná jízda řidičů na Pospíšilově třídě a pocity osobního ohrožení.
50
ZŠ HK Svobodné Dvory Výsledky z roku 2012: Svoji cestu do školy považuje za nebezpečnou celkem 27 % žáků. Děti nejčastěji upozorňují na nedostatek přechodů směrem ke škole (ulice Cihlářská, Spojovací), nepřehlednost a zvýšené nebezpečí u kruhového objezdu v ulici Dvorská. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 31% žáků. Za problematické je zde považováno několik faktorů. Jako nebezpečí je vnímán kruhový objezd Dvorská, chybějící chodníky a přechody na cestě do školy. Žáci postrádají cyklostezku na trase Hradec Králové – Stěžery. Výsledky z roku 2007:Míra vnímání nebezpečí žáků na cestě do školy se v této lokalitě snížila, pravděpodobně z důvodu vybudovaného kruhového objezdu na hlavní komunikaci. I přesto však zůstává označován jako nebezpečný z důvodu silného provozu. Často děti upozorňují na absenci přechodů u školy a nevybudované chodníky u školy. Dětem častěji chybí chodníky (v ulici Spojovací) a cyklostezky. Výsledky z roku 2005: Dětem ze ZŠ Svobodné Dvory nejvíce schází chodníky ve Spojovací ul. a přechod pro chodce poblíž v Dvorské ul. Obavy z nebezpečí v této lokalitě žáci pociťují především při přecházení mezi školou, sokolovnou a nejbližší zastávkou autobusu MHD. Dále chybí přechod pro chodce u zastávky MHD „Zelenina“ v druhé části Svobodných Dvorů. Obavy z velké křižovatky ul. Dvorská se silnicí 1. třídy Praha-Náchod a rušného provozu na této komunikaci se po výstavbě kruhového objezdu ve srovnání s šetřením pře dvěma lety výrazně snížily. Přesto se objevily názory, že bezpečná cesta do školy je pouze MHD (resp. autem) a nikoliv pěšky. Výsledky z roku 2003: Pro žáky ZŠ Svobodné Dvory je rušný provoz a velká křižovatka státní silnice Praha – Náchod s ulicí Dvorskou nejsilnějšími důvody nebezpečné cesty dětí. Bezpečnost cest ohrožuje absence cyklostezek v celé lokalitě Svobodné Dvory a nedostatek chodníků, zvláště v ulici Dvorská a Spojovací.
51
ZŠ HK, Štefánikova Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 22 % žáků, což je výrazný nárůst ve srovnání s rokem 2009. Jako nejvíce ohrožující je vnímána oblast u Hvězdy, a to z důvodu silného provozu a nebezpečného přechodu. Žáci navrhují umístění světelné signalizace u přechodu, umístění retardérů nebo zúžení pruhů ze 4 na 2. Zmiňována je také chybějící cyklostezka mezi Hradcem Králové a Vysokou nad Labem. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 14% žáků. Problémem jsou rušný provoz na silnicích cestou do školy, chybějící přechody a cyklostezky. Žáci by uvítali přítomnost semaforu u zastávky Štefánikova. Výsledky z roku 2007: Žáci se nejvíce obávají lokality u Hvězdy, a to z důvodu silného provozu a nebezpečného přechodu přes 4 proudovou komunikaci. Přivítali by světelnou signalizaci na přechodu. Za nebezpečné místo považují též prostor před školou, je zde rušný provoz a rodiče, kteří vozí děti do školy autem, zajíždí až ke škole. Děti si často stěžují na silný provoz a na přechody, jejich zabezpečení, případně absenci. Nebezpečný je přechod u čerpací stanice JET, u Duranu, provoz u Fakultní nemocnice, ul. Zborovské aj. Výsledky z roku 2005: Respondenty ZŠ Štefánkova nejvíce ohrožuje rušný provoz ve Štefánkově ul. (zejména na přechodu u zastávky MHD Hvězda). Sice oceňují úpravy přechodu v nedávné době, přesto jim zde chybí světelná signalizace. Rušného provozu se obávají také na více místech Zborovské ul., a to mezi fakultní nemocnicí a pohotovostí (některým v tomto případě chybí semafory pro chodce), dále při křížení s Machkovou ul. (Fomei) a také poblíž restaurace Duran. Zde v souvislosti s novou výstavbou bytů intenzita provozu bezesporu v krátké době ještě poroste. Někteří žáci navrhují vybudování cyklostezky do Vysoké nad Labem. Výsledky z roku 2003: Děti ze ZŠ Štefánikova nejčastěji upozorňují na rušný provoz. Uváděny jsou lokality U Hvězdy, před školou, Štefánikova ulice, u benzinové stanice JET. Mezi jinými důvody zřetelně vystupuje nedodatečné zabezpečení přechodu ulice Štefánikova u Hvězdy, zde dětem chybí semafor.
52
ZŠ HK, Štefcova Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 25% žáků. Problematický je především rušný provoz před školou a jejím okolí (ulice Mrštíkova a Štefcova), nepřehledná křižovatka u restaurace Na Hrázce a absence chodníků v okolí školy. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 12% žáků. Žáci si zde stěžují především na rušný provoz a absenci chodníků u školy. Uvítali by přítomnost policejních hlídek. Výsledky z roku 2007: Jako nebezpečnou lokalitu vnímají žáci prostor u školy (ulice Mrštíkova a Štefcova), přechod v ulici Mrštíkova. Další nebezpečnou lokalitou je křižovatka u restaurace na Hrázce. Nebezpečí v nižší míře pociťují žáci též u Tesca, na křižovatce ul. Na Kotli a Fučíkova, u prodejny Jarka aj. Výsledky z roku 2005: Žáci ze ZŠ Štefcova se nejvíce obávají rušného provozu v Mrštníkově ul. prostoru u základní školy. V této ulici si stěžují na rychlou jízdu aut, ale také na nepřehledný přechod u budovy policie (je zde zatáčka, u silnice parkují auta a brání ve výhledu). Dětem dále chybí přechody pro chodce, nejvíce u restaurace Na hrázce, ale také v ul. Pod zámečkem u penzionu AXA. U restaurace Na Hrázce a nedalekého Husova pomníku způsobuje komplikace i rušný provoz. Výsledky z roku 2003: Žáky ZŠ Štefcova nejvíce obtěžuje rušný provoz, jako frekventované ulice označily ulici Mrštníkovu a Štefcovu. Ulice Mrštníkova je nebezpečná také z důvodu parkujících aut podél krajnice, nedostatečného zajištění přecházení vozovky u Okresní správy Police ČR. Častěji děti pociťují nedostatek přechodů během cesty, v blízkosti restaurace Na Hrázce a v ulici Na Hrázce a Náhon.
53
ZŠ HK, Úprkova Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 15 % žáků. V ulici Úprkova před školou je dle žáků
velký
provoz.
Navrhují
zde
umístění
zpomalovacích pásů. Jako nebezpečná je dle jejich názoru také lokalita u Čechů a na Kotli. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 18 % žáků. Velký problém mají žáci s rušným provozem v ulici Úprkova. Dále žákům chybí cyklostezky v okolí Malšovy Lhoty. Výsledky z roku 2007: Nejvíce nebezpečí pociťují žáci v ulici Úprkova před školou. Provoz na této silnici je velmi rušný, žáci doporučují například brzdící pásy, zvýšit dozor policie. Jako nebezpečný označují též prostor u Čechů (silný provoz), u prodejny Koula (daleko přechod, silný provoz). Nebezpečná z důvodu provozu je též ulice Na Kotli, Náhon u Husa, silnici Svinary - Malšova Lhota – Malšovice. Výsledky z roku 2005: Děti základní školy Úprkova obtěžuje silný provoz v Úprkově ulici (zejména před školou), v menší míře také v lokalitě Na Kotli. Dále upozorňují na křižovatku s nepřehlednou zatáčkou u zastávky MHD „Husův pomník“. Především respondenti z Malšovy Lhoty by uvítali vybudování chodníku a cyklistické stezky mezi Malšovou Lhotou a Malšovicemi, kde je zejména v letních měsících hustý provoz. Výsledky z roku 2003: Děti ZŠ Úprkova se cítí ohroženy rušným provozem, převážně v ulici Úprkova a Náhon. Zároveň výrazněji pociťují nedostatek cyklostezek v této části města, což souvisí s častějším způsobem dopravy dětí do školy na kole, a to i za špatného počasí.
54
ZŠ HK Josefa Gočára Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 14 % žáků. Mezi vnímaná nebezpečí patří velká křižovatka a světelný přechod na Ulrichově náměstí, rušný provoz na Gočárově třídě a v Lipkách. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 22% žáků. Jako nebezpečné vnímají žáci cestou do školy rušný provoz, velké křižovatky a chybějící přechody. Výsledky z roku 2007: Žáci negativně vnímají zejména světelný přechod na Ulrichově náměstí z důvodu krátkého intervalu zelené. Dalšími nebezpečnými místy jsou Centrál, Karla IV., u školy, Hořická z důvodu silného provozu, uvítali by větší bezpečnost při přecházení vozovek. Výsledky z roku 2005: Žáci ze ZŠ Tylovo nábřeží, která leží ze všech škol nejblíže centru města, se obávají především rušného provozu, a to hned na několika úsecích Gočárovy třídy (křižovatka se Šafaříkovou ul., přechod u Čedoku atd.) Největší nebezpečí však hrozí na Ulrichově nám., zejména na přechodu u Hondy, kde žáci kritizují současný vjezd aut z vedlejší komunikace v době zelené na semaforu pro chodce, která má navíc krátký interval. Podobný problém ohrožuje respondenty i při přecházení na křižovatce ul. Mostecká a tř. ČSA. Rušný provoz uvádějí také v ulici Hořické, ale i na dalších komunikacích v centru města. Více než v jiných školách se objevuje problém parkujících aut podél silnic, která brání ve výhledu při přecházení. Výsledky z roku 2003: Děti ZŠ Zálabí nejsilněji pociťují nebezpečí vyvolané rušným provozem na Gočárově třídě a na Ulrichově náměstí, ve Střelecké ulici a na třídě Karla IV. Cestou do školy vnímají nebezpečí na křižovatce na Ulrichově náměstí. Zvláště v ústí Jeronýmovy ulice a Gočárovy třídy jsou ohroženi při přecházení silnice z důvodu možnosti vjezdu aut do křižovatky na zelenou. Nejfrekventovanějším důvodem nebezpečí při cestě do Masarykovy ZŠ V Lipkách je rušný provoz, převážně na Gočárově třídě, Ulrichově náměstí, třídě Karla IV. a třídě ČSA. Na třídě ČSA se děti obávají přechodu přes křižovatku s ulicí Mosteckou z důvodu nastaveného řízeného systému světelné signalizace, který umožňuje zároveň vjezd automobilu i přechod chodce přes vozovku.
55
Závěr Celé výzkumné šetření bylo součástí hodnocení udržitelného rozvoje města a kvality života obyvatel, které vychází ze Společných evropských indikátorů. V tomto případě se jednalo o indikátor 6 – Cesta dětí do školy a zpět. Indikátor byl sledován městem Hradec Králové již v letech 2003, 2005, 2007 a 2009 a šetření vycházelo z Metodického listu - Indikátor B6. Sběru dat se účastnilo všech 17 základních škol, jejichž zřizovatelem je Město Hradec Králové a celkem bylo vyplněno 5896 dotazníků. Byly sledovány čtyři možné způsoby dopravy (pěšky, na kole, MHD, autem) a to zvlášť pro chladné a teplé období roku. Nejčastějším způsobem dopravy do školy je chůze, kterou volí 49% dětí v teplých měsících roku a 42 % v chladném období. Podíl cest pěšky se ale postupně mírně snižuje (cca o 4 % mezi jednotlivými sběry dat) a to na úkor cest autem. Druhým nejčastějším způsobem je využití MHD, ale pouze za teplého počasí (26 %), kdy je auto využíváno ve 23 %. V chladných měsících je druhým nejčastějším způsobem cesta autem (31 %) a MHD je těsně na místě třetím (27 %). V tomto sběru dat (2012) se auto dostalo na druhé místo poprvé, i když trend narůstání cest autem je patrný ze všech předchozích kol výzkumu. Využití MHD se přitom příliš nemění, změny jsou pouze v jednotkách procent. Daleko nejméně děti pro dopravu do školy využívají kolo, pouze ve 3 % v teplých měsících a v necelém 1 % v chladnějším období roku. U jednotlivých způsobů dopravy můžeme vidět rozdíly nejen podle počasí, ale také v závislosti na věku dětí a dále na lokalitě školy. Nejmladší žáci mnohem častěji jezdí autem v doprovodu rodičů a s rostoucím věkem postupně roste podíl cest s využitím MHD. Cesta pěšky ale věkem příliš ovlivněna není, využívají ji téměř stejně děti v prvních ročnících i děti v ročnících posledních. Výrazné rozdíly jsou patrné mezi školami v hustě obydlené části města, kde jezdí autem jen něco přes 10 % dětí, respektive kolem 20 % v chladném období a školami na okraji města, kde používá auto cca 30 – 40 % školáků i v teplých měsících roku. Doprovod rodičů využívá asi třetina dětí, ale jsou zde logicky značné rozdíly mezi jednotlivými ročníky. V první třídě je doprovázena velká většina dětí a tento podíl se postupně snižuje na cca 10 % u žáků devátých tříd. Doprovod je samozřejmě ovlivněn i lokalitou. Tam, kde cestují děti více autem, musí mít děti častěji i doprovod. Zhruba čtvrtina žáků v Hradci Králové využívá MHD pro cestu do školy a z nich čtvrtina musí na cestě přestupovat. Nejčastějšími přestupními místy jsou zastávky Hlavní nádraží, Adalbertinum, Terminál HD. Nejčastěji musí přestupovat děti ze základních škol, které jsou spádovými pro obce v zázemí Hradce Králové nebo ze škol, které poskytují určitá specifika (ZŠ Bezručova, ZŠ SNP, ZŠ Malšova Lhota, aj.). Stále rostoucí význam má cestování autem, jehož podíl stále narůstá. Důvodem využití auta je nejčastěji společná cesta s rodiči, kteří jezdí do práce autem. Tento důvod uvedla více jak polovina školáků, 25 % dětí jezdí autem, protože mají školu daleko a všechny ostatní důvody, 56
jako je pohodlí nebo bezpečnost, jsou zastoupeny cca 16 %, 11 % žáků uvedlo, že není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Důležitou položkou dotazníku bylo i vnímání bezpečnosti cesty samotnými dětmi. Za bezpečnou ji považuje kolem 80 % dětí a kolem 20 % ji vnímá jako ne zcela bezpečnou. V předchozích šetřeních se stále mírně zvyšoval podíl dětí, které cestu považují za bezpečnou, ale při posledním sběru dat došlo k mírnému poklesu. Nicméně jedná se jen o malý výkyv v řádu jednotek procent. Vnímání nebezpečnosti cesty je poměrně rozdílné mezi jednotlivými školami, nejvyšší podíl najdeme u škol Sever Slezské Předměstí, Habrmanova, Svobodné Dvory. Výsledky výzkumu celkově, ale také výsledky za jednotlivé školy, mohou být podkladem pro hodnocení jednoho z aspektů kvality života ve městě a mohou se stát jedním z východisek pro případné plánování dalšího rozvoje města Hradec Králové.
57
Přílohy Příloha č. 1 - Znění dotazníku Příloha č. 2 - Metodický list indikátoru B. 6 Příloha č.3 – Tabulkové přílohy (přiloženo na CD)
58
Příloha č. 1 – Dotazník „Cesty dětí do školy a zpět“
59
CESTY DĚTÍ DO ŠKOLY A ZPĚT Dotazník pro žáky základních škol v Hradci Králové Město Hradec Králové, odbor strategie a rozvojových projektů města, žádá žáky všech základních škol a jejich rodiče o vyplnění tohoto dotazníku, jehož cílem je zjištění nejčastějšího způsobu dopravy dětí z domova do školy a zpět a zároveň zjištění kritických míst, které děti musí při cestě překonat. Výsledky tohoto šetření přispějí ke zkvalitnění dopravy dětí do škol a zajištění jejich vyšší bezpečnosti. Základní škola:………………………………………………………………………………………………………………… Třída:…………..………………………………………………………………………………………………………………… Rok narození:………………………………………………………………………………………………………………….. Adresa bydliště: město-obec……………………………………………………………………………………………….. Městská část: ………………………………………………………………………………………………………………… Ulice:………………………….…………………..……………………………………..Číslo popisné:………………….... Vaše údaje budou použity výhradně pro statistické zpracování tohoto šetření a nebudou použity k jiným účelům.
1. Jak obvykle chodíš nebo jezdíš po městě do školy a zpět? (vyber pouze jeden nejčastější způsob dopravy) V teplých měsících a za pěkného počasí: □ Pěšky □ Na kole □ MHD □ Autem Jezdíš sám/sama
nebo s doprovodem rodiče, sourozence, starší osoby
V chladných měsících a za špatného počasí: □ Pěšky □ Na kole □ MHD □ Autem Jezdíš sám/sama
nebo s doprovodem rodiče, sourozence, starší osoby
2. Pokud obvykle jezdíš do a ze školy městskou hromadnou dopravou, musíš přestupovat? □ Ne □ Ano Kolikrát ……………………………. Kde ………………………………………………………………………………………………………………. 3. Pokud obvykle jezdíš autem, jaký je hlavní důvod (můžeš uvést i více důvodů) □ není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy □ škola je příliš daleko, doprava autem je nejrychlejší □ jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce □ cesta autem je pohodlnější a příjemnější □ cesta autem je bezpečnější □ jiný důvod, uveď jaký ………………………………………………………………………………………………. 4. Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou? □ Ano □ Ne Pokud ne, který úsek cesty považuješ za nejvíce nebezpečný (např. chybí přechody, chodníky, cyklostezky, velká křižovatka, silný provoz)? Kde:……………………………………………………………………………………………………………………. Proč:.…………………………………………………………………………………………………………………...
Považuješ ještě některá další místa po cestě do školy za nebezpečná? Kde:……………………………………………………………………………………………………………………. Proč:.…………………………………………………………………………………………………………………... Kde:……………………………………………………………………………………………………………………. Proč:.…………………………………………………………………………………………………………………... Děkujeme za vyplnění, dotazník odevzdejte třídnímu učiteli/učitelce Tento dotazník sleduje jeden z ukazatelů trvale udržitelného života, jejichž cílem je vyjádřit kvalitu života ve městě. Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje současným generacím uspokojovat své potřeby tak, aby nebyly ohroženy základní životní potřeby budoucích generací. Základní principy udržitelného rozvoje jsou obsaženy v dokumentu Agenda 21, k němuž se přihlásily státy Evropské unie. Také město Hradec Králové usiluje o uplatňování těchto principů při plánování rozvoje tak, aby se všichni občané cítili spokojeni a měli zajištěnou dobrou kvalitu života a životního prostředí s ohledem na další generace. Kontakt - Magistrát města Hradec Králové, odbor strategie a rozvojových projektů města, tel: 495 707 595, RNDr. Martina Stuchlíková
60
Příloha č. 2 - Metodický list indikátoru B. 6
61
CESTY DĚTÍ DO ŠKOLY A ZPĚT
Ukazatel: Způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět 1. Definice „Hromadná doprava“ představuje školní autobus, školní taxi nebo soukromý automobil vezoucí více než dvě děti. „Soukromý automobil“ představuje soukromý automobil vezoucí nejvíce dvě děti. Indikátor musí být určován s ohledem na „nejběžnější způsob přepravy“,což lze definovat jako způsob dopravy používaný v alespoň 50% školních dní v roce (nebo jinak s odkazem na určité datum stejné pro všechny děti, určené při sběru dat). 2. Otázka Jak je bezpečná a funkční pro malé děti místní komunita a systém hromadné dopravy z pohledu jejich rodičů? Jaký druh dopravy se používá pro dopravu dětí do školy a zpět? Jak důležité je vychovávat děti, aby přijaly udržitelný životní styl? Tento indikátor má především za cíl určit počet dětí, které chodí do školy pěšky a/nebo na kole, a u ostatních zjistit, z jakých důvodů používají hromadnou dopravu nebo soukromá auta. 3. Souvislosti Udržitelná společnost je dostatečně bezpečná z hlediska kriminality a bezpečnosti dopravy; rodiče musí cítit, že jejich děti se mohou bezpečně pohybovat po ulicích a používat služby hromadné dopravy (podle věku v doprovodu nebo samotné). Je to společnost, kde jsou veřejné služby (hromadná doprava, základní a střední školy) snadno dosažitelné pěšky nebo na kole. V trvale udržitelné společnosti rodiče přebírají odpovědnost za vedení dětí k trvale udržitelnému životnímu stylu, včetně toho, že je učí používat hromadnou dopravu a vedou je ke správnému chování při jízdě na kole. Vození dětí autem do školy nejen, že přispívá k ranní dopravní špičce a s tím souvisejícím environmentálním, společenským (včetně špatného zdravotního stavu a tělesné kondice) a ekonomickým problémům, ale také dětem předává špatné signály z hlediska vnímání životního prostředí a trvale udržitelného chování. Strategie udržitelné dopravy existují na místní, národní a evropské úrovni, ale není známo, zda se jiné, než místní strategie soustředí na rozdělení způsobů cestování dětí do školy a zpět. Zahrnuté principy trvalé udržitelnosti: 1, 3, 4, 5 4. Cíle Pro tento indikátor nejsou určeny žádné cíle, pouze obecné vědomí, že výběr způsobu dopravy dětí do školy a zpět, který představuje významný podíl denní mobility, má značný vliv na dopravní přetíženost a další aspekty trvalé udržitelnosti. 5. Jednotka měření Procento dětí cestujících jednotlivými způsoby dopravy. Indikátor se vyjadřuje v procentuální hodnotě, s rozdělením podle způsobu a (pokud jsou údaje k dispozici) důvodů určujících výběr určitého druhu dopravy. 6. Frekvence měření Roční 7. Metoda a zdroje sběru dat Údaje se sbírají pomocí průzkumu (rozhovory a dotazníky). Musíme určit vzorek škol, který bude reprezentativní z hlediska jejich rozmístění v městském a socioekonomickém kontextu (centrum, vnitřní předměstí, oblasti vnějšího předměstí). Při výběru vzorků je nutné mít na paměti následující parametry a kritéria: 62
jedna škola z každé oblasti nebo alespoň z každé decentralizované nebo správní oblasti (poměrné geografické zastoupení je nejdůležitější kritérium, které zde bereme v úvahu, ale podle finančních zdrojů pro přípravu dotazníků můžeme rozšířit celkový počet škol až na úroveň Bristolu, kde průzkum sledoval 50% základních škol ve městě). celé období pro každou vybranou školu (např. část zahrnující pět let základní školy, část zahrnující tři roky druhého stupně nebo část pokrývající celé období povinné školní docházky od 6 do 16 let).
Aby byl průzkum úspěšný, musíme věnovat pozornost faktu, že školní systém zde hraje zásadní roli, proto musí být vhodně motivován a směrován k tomuto cíli. Místní samospráva by měla zorganizovat průzkum ve spolupráci s řediteli škol a zástupci učitelů a rodičů. Dotazník lze distribuovat rodičům nebo přímo dětem. V prvním případě má koordinační a organizační funkci škola (rozdá dotazníky, připomene rodičům, aby je vyplnili a po vyplnění je vybere). Ve druhém případě předá škola dotazníky přímo dětem, které je mohou vyplnit přímo ve třídě. První uvedená metoda zajistí, že se rodiče dozví o problematice, druhá aktivněji zapojuje děti a poskytuje učitelům příležitost pro výchovné působení a, v některých případech, umožní správné vyplnění většího množství dotazníků (vztah s rodiči lze navázat později při následných akcích ze strany školy nebo místní samosprávy). Pokud určíme pevný den (nebo dva dny, například ve dvou různých ročních obdobích s odlišným počasím), můžeme spojit distribuci a vyplnění dotazníků ve třídě s jinými místními iniciativami zaměřenými na soustředění pozornosti dětí na problematiku městské dopravy, bezpečnosti na silnicích apod. Vyplnění dotazníku musí být jednoduché. Následující znění může sloužit jen jako příklad (pokud bude dotazník určen pro rodiče, jeho styl bude adekvátně upraven): Základní identifikační údaje
město/oblast: škola: třída: průměrný věk dětí:
1. (pokud se dotazník bude vyplňovat ve třídě, v jeden den roku pro všechny sledované školy) Jak jsi dnes přišel/přišla do školy? 2. (pokud se dotazník bude vyplňovat v různých dnech, podle školy) Jak obvykle (v alespoň 50% školních dní v roce) chodíš do školy? Napiš, jestli sám/sama nebo s doprovodem. 1.1 Pěšky 1.2 Na kole 1.3 Hromadnou dopravou nebo školním 1.4 Soukromým autem autobusem 2. Pokud jedeš osobním autem, proč nepoužíváš některý jiný z uvedených druhů dopravy? 2.1 Není možný žádný jiný 2.2 Délka cesty do školy / 2.3 Śpatné počasí druh dopravy Nedostatek času 2.4 Bezpečnější 2.5 Jiné (uveď) Pokud by to, z úsporných důvodu, bylo považováno za nutné, mohou se údaje pro tento indikátor shromáždit také v kombinaci s průzkumem mezi občany. Například město Haag plánuje rozšířit každoroční průzkum mezi občany o otázku týkající se způsobu dopravy dětí mladších 16 let do školy s tím, že zachytí všechny výše uvedené aspekty - tato otázka bude samozřejmě pokládána pouze občanům s dětmi mladšími šestnácti let. Každopádně však občanský průzkum bude muset při výběru reprezentativního vzorku zvážit výše uvedená kritéria. 8. Forma vyhodnocení/prezentace
63
Souřadnicový graf pokrývající 100% oblasti ukazuje procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy. Následující graf je vypracován podle údajů v jednotlivých letech. Údaje vztahující se k jednomu roku lze zobrazit v koláčovém grafu.
100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0% 199 9
osobní auto hromadná doprava chůze/na kole
200 0
200 1
200 2
Abychom doplnili informace uvedené výše, můžeme vytvořit další grafy znázorňující rozložení jednotlivých druhů dopravy podle věku dětí a podle důvodů uváděných při využití soukromých automobilů. Použitá metoda sběru dat (včetně velikosti vzorku a charakteristiky) musí být popsána. 9. Příklady podobného použití Tento indikátor využívají v Bristolu ve Velké Británii, kde uskutečnili průzkum v 50% základních škol, aby zjistili modální rozložení mezi cestou pěšky, autobusem a autem. Výsledky ukazují, že 20% dopravy v ranní špičce souvisí s odvozem dětí do škol. 10. Aktuální otázky / budoucí vývoj Věkový limit 16 let (větší nezávislost, např. v Itálii možnost řídit moped) odpovídá nejen vnímání a sklonům rodičů, ale také svobodnému výběru mladých lidí (alespoň ve věkové skupině 14 - 16 let). Z tohoto důvodu je velmi důležité interpretovat data při rozdělení na dvě věkové skupiny. Pokud bychom věkovou hranici snížili na 14 let, kritéria výběru statistického vzorku u indikátoru A.3 by měla tuto volbu zachytit tak, abychom pokryli všechny věkové skupiny místní komunity. 11. Klíčová slova způsob dopravy, cesta do školy, děti
64
Příloha č.3 – Tabulkové přílohy (přiloženo na CD) Výsledky šetření dle základních škol: 1. ZŠ Bezručova 2. ZŠ Habrmanova 3. ZŠ Jiráskovo náměstí 4. ZŠ Kukleny 5. ZŠ Malšova Lhota 6. ZŠ Mandysova 7. ZŠ Milady Horákové 8. ZŠ Nový Hradec Králové 9. Masarykova ZŠ Plotiště n.L. 10. ZŠ Pouchov 11. ZŠ Sever, Slezské předměstí 12. ZŠ SNP 13. ZŠ Svobodné Dvory 14. ZŠ Štefánikova 15. ZŠ Štefcova 16. ZŠ Tylovo nábřeží 17. ZŠ Úprkova
65
