STUDIE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ŠENOVSKÉHO POTOKA V Ř. KM 0,00 4,20 SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Studie záplavového území Šenovského potoka v ř. km 0,0 až 4,20

STUDIE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ŠENOVSKÉHO POTOKA V Ř. KM 0,00 – 4,20 SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Zadavatel:

Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219, 430 03 Chomutov

Zpracovatel:

HYDROPROJEKT CZ a.s. , Táborská 31, 140 16 Praha 4 - Nusle generální ředitel: Ing. Miroslav Kos, CSc.

Zpracovatelský tým:

Divize krajinného inženýrství, rekultivací a ekologie ředitelka divize: Ing. Jana Benešová

Zakázkové číslo:

hlavní inženýr projektu :

Ing. Pavel Romášek

řešitelé:

Jakub Chum

Externí spolupráce:

G+s.r.o. Sadová 625 251 68 Kamenice

Kontrola jakosti:

Ing. Jaroslav Kabele

10 – 5251 – 1– 71

© Hydroprojekt CZ a.s., listopad 2006 Tato dokumentace a její přílohy jsou duševním vlastnictvím akciové společnosti HYDROPROJEKT CZ, s výjimkou dat a podkladů poskytnutých objednatelem. Nesmí být bez předchozího písemného souhlasu kopírována, rozmnožována a zpřístupněna jiným fyzickým nebo právnickým subjektům, a to jak v papírové, tak elektronické podobě.

strana 1


Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE....................................................................3 2. PŘEDMĚT A ÚČEL STUDIE ................................................................................3 3. OHROŽENÍ OBCÍ KAMENICKÝ ŠENOV A PRYSK POVODNĚMI.....................4 4.

POPIS A CHARAKTERISTIKY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ........................................5 4.1. Vymezení zájmového území.....................................................................................5 4.2. Geomorfologické poměry..........................................................................................5 4.3. Geologické poměry...................................................................................................6 4.4. Hydrogeologické poměry .........................................................................................7 4.5. Klimatické poměry ....................................................................................................8 4.6. Hydrologické poměry, hydrografická síť....................................................................9 4.7. Historické údaje o velkých vodách ..........................................................................10 4.8. Charakter ploch a zástavby v zájmovém území, vegetační pokryv .........................10

5. PODROBNÝ POPIS ÚDOLNICE A VODNÍHO TOKU V ŘEŠENÉM ÚSEKU ....11 6. VÝPOČET PRO STANOVENÍ ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................15 6.1. Stanovení průběhu hladiny povodní na vodním toku Šenovský potok – formulace a schematizace úlohy a podklady...........................................................15 6.2. Výpočet průběhu povodní – metodika a stavba modelů..........................................15 6.3. Výsledky výpočtů, komentáře .................................................................................17 6.4. Stanovení aktivní zóny záplavového území ............................................................17

7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................19 7.1. Shrnutí....................................................................................................................19 7.2. Protipovodňová opatření.........................................................................................22

8. PODKLADY SHROMÁŽDĚNÉ PRO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY.......................25 9. DOKLADY...........................................................................................................25 10. PŘÍLOHY ...........................................................................................................26 10.1. Tabulka výsledků (ve formátu EXCEL) – v tiskové i digitální formě (CD) 10.2. Zákres záplavových čar při průtocích Q100, Q20, Q5, hranice aktivní zóny v měřítku 1 : 10 000 (do map ZABAGED v GIS software) – v tiskové i digitální formě (CD) 10.3. Podélný profil toku se zákresem hladin při návrhových průtocích (AutoCAD) – v tiskové i digitální formě (CD) 10.4. Příčné údolní řezy a řezy objekty se zákresem hladin při návrhových průtocích (AutoCAD) – v tiskové i digitální formě (CD) 10.5. Funkční výpočetní trať pro návrhové průtoky – pouze v digitální formě (CD) 10.6. Fotodokumentace – pouze v digitální formě (CD)

10.7. Geodetické zaměření – pouze v jednom vyhotovení – samostatně a v digitální formě (CD)

strana 2


1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název studie:


Katastrální území:

Dolní Prysk Kamenický Šenov

Vodní toky:

Šenovský potok

Povodí

Šenovský p.- číslo hydrologického pořadí: 1-14-05-005

Správce vodního toku:

Povodí Ohře, s.p., závod Terezín, Pražská 319, 411 55 Terezín; Provoz Česká Lípa závodu Terezín

Zadavatel studie:

Povodí Ohře, s.p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov

Zhotovitel:

Hydroprojekt CZ a.s., Táborská 31, 140 16 Praha 4

Datum zpracování:

30.11.2006

2. PŘEDMĚT A ÚČEL STUDIE Předkládaná studie je zpracována na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi Povodím Ohře, s.p. a Hydroprojektem CZ a.s. Jejím cílem je zpracování podkladu pro stanovení záplavového území toku Šenovský potok v ř. km 0,0 až 4,20 , tj. od zaústění do Pryského potoka, v celé délce toku až do Kamenického Šenova. Studie vychází z podrobného prošetření výchozích podmínek a aktuálního stavu předmětného území. Předmět prací představuje především: • shromáždění a utřídění dostupných podkladů, vztahujících se k problematice záplavového území, poznatků zadavatele (správce toku), zástupců obce • zhodnocení současného stavu území a vodních toků – podrobná rekognoskace zájmového území, včetně pořízení fotodokumentace • zajištění potřebných hydrologických dat a údajů • zajištění potřebných mapových podkladů (v papírová formě – vodohospodářská mapa 1 : 50 000, základní mapa 1 : 10 000) • zaměření území v rozsahu potřebném pro hydraulické výpočty (příčné údolní profily, profily příčných objektů a podélný profil vodního toku – digitálně) • hydraulické výpočty – formulace úlohy a její schematizace, stavba modelů a jejich kalibrace • shrnutí výsledků práce ve formě textové a grafické – návrh stanovení záplavového území – ve smyslu vyhlášky č. 236/2002 Sb.: - souhrnná technická zpráva, vč. výsledků výpočtů v tabelární podobě - zákres záplavového území při návrhových průtocích na Šenovském potoce (Q5, Q20, Q100), rozhraní aktivní a pasivní zóny, případně zákres záplavové čáry při průtoku, odpovídajícím největší známé povodni do map 1 : 10 000 (případně 1 : 5 000) - podélný profil toku se zákresem hladin při návrhových průtocích - příčné údolní profily se zákresem hladin při návrhových průtocích - funkční výpočetní trati pro návrhové průtoky v software HYDROCHECK • navržení řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi

strana 3


3. OHROŽENÍ OBCÍ KAMENICKÝ ŠENOV A PRYSK POVODNĚMI Na území města Kamenický Šenov je z hlediska průchodu povodní rozhodujícím vodním tokem Šenovský potok. Obec Prysk je ohrožována především Pryským potokem a Šenovský potok pro ni představuje nebezpečí pouze v místě soutoku Pryského a Šenovského potoka. S ohledem na zadavatele studie – Povodí Ohře, s.p. – správce vodního toku Šenovský potok je předkládaná studie přednostně zaměřena na popis očekávaného průběhu extrémních hydrologických situací v Šenovském potoce.

Zájmové území řešené studií

výřez ze základní vodohospodářské mapy 02-24 Nový Bor

strana 4


4.

POPIS A CHARAKTERISTIKY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

4.1. Vymezení zájmového území V zájmovém území protéká Šenovský potok přes obce Kamenický Šenov a Prysk. Šenovský potok pramení v loukách nad městem Kamenický Šenov, vyvěrá nad bývalou železniční tratí v nadmořské výšce cca 570 m n.m. Poté protéká intravilánem města Kamenický Šenov a v obci Prysk (konkrétně v osadě Vesnička) ústí zleva do Pryského potoka v nadmořské výšce 345 m n.m. Podrobně posuzovaný (řešený) úsek Šenovského potoka je vymezen ř.km 0,00 (ústí do Pryského potoka až ř.km 4,20 (nad město Kamenický Šenov). Hydrologické číslo povodí: 1-14-05-005 Celková plocha povodí: 7,1 km2

4.2. Geomorfologické poměry Zájmové území se nachází v Krušnohorské soustavě. Z hlediska stávajícího regionálního geomorfologického hlediska členění České republiky je to v provincii Česká Vysočina, v Krušnohorské subprovincii a v oblasti Podkrušnohorská hornatina. Zájmové území se nachází v Českém středohoří.

Širší zájmové území s vyznačením řešeného území

Detail oblasti řešeného území

České středohoří je mladovulkanickou oblastí v pokročilém stupni destrukce. Jako tektonicky vyzdvižené území vyniká ostrými povrchovými tvary nápadně nad své místy relativně pokleslé okolí. Geomorfologická hranice Českého středohoří není všude tak výrazná. Silně rozrušené zbytky pomiocenních denudační úrovně leží ve výšce 500 – 550m. Vulkanické tvary jsou vázány převážně na čedičová tělesa a jejich tufy, z nichž se místy uplatňují příkrovy, zejména v okolí Kamenického Šenova. Při vývoji povrchových tvarů se ve velké míře uplatnilo pleistocenní mrazové větrání. Prakticky všechny kužely, suky a příkré údolní svahy jsou ve svých dolních částech kryty mohutnými balvanovými moři, suťovými proudy a pleistocenními soliflunkčními plášti. J.Sládek (viz. Demek a kol., Geomorfologie Českých zemí)

strana 5


4.3. Geologické poměry Z regionálního geologického hlediska se zájmové území nachází v lugické oblasti, a to v její dílčí části zvané Labské břidličné pohoří.

Výřez z geologické mapy 02-24 (Dolní Podluží)

LEGENDA: Kvartér :

eluviofluviální písčito-jílovité až písčité hlíny, holocén

Terciér: Analcimický, apoleucitický a sodalitický tefrit a trachybazalt, paleogén - neogén

Bazaltoidní subvulkanická brekcie, paleogén - neogén Bazaltoidní pyroklastika, paleogén – neogén

Mesozoikum: Březenské souvrství: převážně středně zrnité křemenné pískovce, méně prachovito-jílovité jemně až středně zrnité pískovce, podřízeně polohy ílovito-písčitých prachovců až jílců, coniak, svrchní křída

Březenské souvrství: vápnité jílovce až slínovce místy vápnito-jílovité jemně písčité prachovce, coniak

strana 6


Lugická oblast (lugikum) je nejsevernější jednotkou v oblasti Českého masívu.Lugickou oblast považujeme za součást saxothuringika.Geotektonický vývoj zanechal v lugické oblasti několik strukturních pater.Nejstarší je izolované v tektonické kře Sovich hor. Mladší kadomské patro vytvořilo základní stavební element oblasti, a to geosynklinálními formami s vulkanity a magmatity. Postupujeme-li od Z k V, jsou vyčleňovány následující kristalinické jednotky lugické oblasti. Labské břidličné pohoří, lužický pluton, krušnohorsko-jizerské krystalinikum, orlickokladenské krystalinikum, novoměstské krystalinikum, zábřežské krystalinikum, staroměstské krystalinikum, krkonošsko-jizerský pluton, kladsko-zlatostocký masív. Hlavním znakem Labského břidličného pohoří je průběh struktur ve směru SZ-JV. Směrem k SV se objevují postupně fylity a svory s polohami křemitých břidlic a arkózových pískovců a chloritické ruly. Křemité pískovce a křemité droby odpovídají ordoviku, křemité břidlice a břidlice siluru.

4.4. Hydrogeologické poměry Z regionálního hydrogeologického hlediska se zájmové území nachází v rajonu č. 465 – Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice.

LEGENDA:

strana 7


Rajón zahrnuje povodí Dolní Ploučnice a Horní Kamenice. V rajónu jsou tři relativně samostatné kolektory podzemních vod. Bazální kolektor A je vázán na psamity a aleurity cenomanského stáří, střední kolektor BC na psamity spodnoturonského a středněturonského stáří a svrchní kolektor D na aleuropelity, resp. na jejich pyroklastika. Ostatní křídová souvrství mají funkci izolátorů. Hranice rajónů je totožná s hydrogeologickou hranicí kolektoru D. Severní hranici tvoří lužický zlom, severovýchodní větve doubického zlomového pásma. Ostatní hranicí je hydrogeologická rozvodnice podzemních vod kolektoru D. Propustnost kolektoru A je průlinově puklinová.V centrální a jihozápadní části je oběh podzemní vody výrazně ovlivněn tektonickými prvky. Infiltrační plochy kolektoru leží mimo území rajónu a je odvodňován do rajónu 462. Propustnost kolektoru BC je puklinově průlinová. Oběh podzemních vod je ovlivňován tektonickými prvky. Infiltrační plochy leží mimo území rajónu, z části je dotace rajónu zprostředkována přetékáním z kolektoru D. V rajónu jsou vodohospodářsky významné kolektory BC aD.

4.5. Klimatické poměry Údaje o klimatických poměrech jsou převzaty z publikací ČHMÚ Atlas podnebí ČSSR a Podnebí ČSSR pro klimatické stanice Březiny a srážkoměrnou stanici Česká Kamenice. Zájmové území spadá do klimatické oblasti mírně teplé, do okrsku B5 - mírně teplého, mírně vlhkého, mírnou zimou, vrchovitý. Průměrné teploty v průběhu roku jsou zřejmé z následujícího přehledu: měsíc teplota (°C)

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

1,0

-0,1

3,4

8,0

13,5

16,4

18,1

16,9

13,4

8,3

3,9

0,1

8,3

Průměrný počet ledových dnů v roce (s max. teplotou nižší než -0,1°C): Průměrný počet mrazových dnů v roce (s min. teplotou nižší než -0,1°C): Průměrný počet letních dnů v roce (s max. teplotou vyšší než 25°C):

28,1 95,7 43,8

Dlouhodobá střední roční srážka na ploše celého povodí Šenovský potok: Max. zaznamenané denní úhrny srážek příslušejí červnu až srpnu – pro Březiny činí: Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou v roce:

817 mm 79,6 mm 42,5

Dlouhodobý průměr srážek v jednotlivých měsících za období 1901 – 1950 a rozložení srážkových úhrnů v jednotlivých měsících v roce je následující: měsíc srážka (mm)

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

65

57

53

62

68

82

94

85

63

62

61

65

817

strana 8


4.6. Hydrologické poměry, hydrografická síť Zájmové území je odvodňováno Šenovským potokem, jako hlavním recipientem povodí. Šenovský potok pramení v loukách nad Kamenickým Šenovem. Plocha celého povodí Šenovského potoka činí 7,1 km2. V zájmovém úseku protéká Šenovský potok převážně intravilánem města Kamenický Šenov. Šenovský potok Povodí Šenovského potoka má poměrně nestálý vodní režim, kdy zvýšené průtoky procházejí vodními toky převážně v období přívalových srážek. Na tom má kromě jiného rozhodující podíl relativně nepříliš vzdálená pramenní oblast západní části Krušných hor s vysokými srážkovými úhrny. Šenovský potok (1-14-05-005) – tok IV.řádu. Pramení v loukách nad městem Kamenický Šenov (nad bývalou železniční tratí) v nadmořské výšce 570 m n.m. Téměř v celé své délce protéká Kamenickým Šenovem, jehož území opouští v nadmořské výšce 360 m n.m. Do Pryského potoka ústí zleva v osadě Vesnička v nadmořské výšce 345 m n.m. Potok je dlouhý 4,7 km; plocha povodí je 7,1 km2 a průměrný průtok u ústí 0,07m3/s. Mimo město je potok neupravený (nad městem se jedná o drobný vodní tok), v městské trati je koryto upravené, se šířkou ve dně cca 4m. Průtočný profil má převážně obdélníkový profil s betonovými nebo kamennými zdmi. Dno je silně kamenité, lokálně dlážděné čedičem. Po opuštění intarvilánu Kamenického Šenova přechází opevněný prizmatický profil v neopevněné přirozené koryto miskovitého tvaru, protékající lužním lesem a zatravněnými loukami. Směrodatné hydrologické údaje pro povodí Šenovského potoka: (zpracoval ČHMÚ Ústí nad Labem v dubnu 2006 - uvedeny v dokladové části studie) V profilu ř. km 0,00 (nad zaústěním do Pryského potoka): - číslo hydrologického pořadí: 1-14-05-005 - celková plocha povodí: 7,04 km2 n – leté (povodňové) průtoky v m3.s-1 Q1 2,4

Q2 3,6

Q5 5,4

Q10 6,9

Q20 10,5

Q50 17,4

Q100 22,3

tř. IV.

V profilu ř. km 2,30 (nad zaústěním bezejmenného pravostranného přítoku): - číslo hydrologického pořadí: 1-14-05-005 - celková plocha povodí: 3,06 km2 n – leté (povodňové) průtoky v m3.s-1 Q1 1,4

Q2 2,1

Q5 3,1

Q10 4,1

Q20 6,2

Q50 10,2

Q100 13,1

tř. IV.

Přítoky: P 2,3 – bezejmenný pravostranný přítok. Pramení severně od silnice I/13 v prostoru mezi Kamenickým Šenovem a Práchní ve výšce 550 m n.m., zprvu protéká údolím jihozápadně od Šenovského vrchu, vstupuje do města a ústí do Šenovského potoka v ř.km 2,3 ve výšce 415 m n.m. Délka potoka je 1,7 km Potok je téměř v celé své délce neupravený. Šířka koryta se mění od několika decimetrů v nejhornější trati po 2-3 m při ústí. (pozn. Na základních mapách je tento potok chybně označován jako Šenovský potok). L 0,55 – bezejmenný levostranný přítok. Pramení v blízkosti křížení železničního přejezdu a silnice I/13 ve výšce 430 m n.m. Teče k severu a ústí do Šenovského potoka pod hranicí území obce v ř.km 0,55 ve výšce 358 m n.m. Potok je dlouhý 1,2 km

strana 9


4.7. Historické údaje o velkých vodách Zpracovatel předkládané studie prověřil informace o průběhu historických povodňových událostí. Problematika byla konzultována s ČHMÚ Ústí n. L., zástupci městského úřadu v Kamenickém Šenově a správcem vodního toku. Na základě shromážděných informací je nutno (bohužel) konstatovat, že věrohodné a exaktní poznatky o průběhu povodní neexistují.

4.8. Charakter ploch a zástavby v zájmovém území, vegetační pokryv Zájmové území tvoří Šenovský potok po celé své délce, tj. v rozsahu říčních kilometrů 0,000 až 4,200. Zastavěné území : V úseku ř.km 0,000 až 0,140 se v levém inundačním území nachází řídká zástavba tvořená rodinnými domky se zahrádkami. V úseku ř.km 1,000 až 1,400 se na levém břehu nachází zahrádkářská kolonie, v pravém inundačním území je kolem ř.km 1,100 areál koupaliště. Mezi ř. km 1,400 a 4,100 prochází potok intravilánem města Kamenický Šenov. V tomto úseku se na obou březích nachází téměř nepřerušená zástavba (rodinné domky, zahrádky, vícepodlažní domy, průmyslové stavby). Zemědělsky využívané plochy se v zájmovém území nacházejí od začátku řešeného úseku až po ř.km 1,400 a dále na jeho konci v ř.km 4,000 až 4,140. Převážně jsou využívány jako louky a pastviny (trvalý travní porost) a nacházejí se v následujících úsecích: • ř.km 0,000 až 0,300 v pravém inundačním území • ř.km 0,200 až 1,400 v levém inundačním území • ř.km 4,000 až 4,140 v levém inundačním území Lesní porosty a doprovodná zeleň se nacházejí v celém zájmovém úseku. Kvantita a druhové zastoupení se po délce toku mění v následujících úsecích: • kolem soutoku s Pryským potokem (ř.km 0,000) se vyskytují především olše, javory a vrby • v extravilánu Kamenického Šenova (ř.km 0,000 – 1,400) protéká Šenovský potok převážně lužním lesem, v němž se vyskytují především olše a sporadicky také vrby. Kolem ř.km 1,160 (v oblasti zahrádkářské kolonie) se nacházejí zejména javory. V ř.km 1,080 se v pravém inundační území nachází místní koupaliště lemované vzrostlými břízkami. • V intravilánu města (ř.km 1,400 – 4,200) lemují koryto vodního toku jasany, javory, lípy, lísky, břízy, olše a keře černých bezů. V zahradách, nacházejících se v inundačních územích se vyskytují okrasné stromky (především jehličnany – smrky, modříny) a ovocné stromy. • na konci zájmového úseku (ř.km 4,200) tvoří vegetační doprovod Šenovského potoka javory. Komunikace – v zájmovém území jsou zastoupeny silnice první a třetí třídy a také místní a účelové komunikace • I/13 (Děčín – Nový Bor) – silnice kříží Šenovský potok v ř.km 3,190. • Silnice III.třídy směr Nový Oldřichov kříží potok v ř.km 3,740. • Silnice III.třídy směr Slunečná kříží potok v ř.km 4,140. • V ř. km 1,980 a 2,440 kříží potok hlavní místní komunikace, která navazuje na silnici III. třídy spojující Kamenický Šenov s obcí Vesnička. Místní a účelové komunikace mají převážně charakter ulic s asfaltovým povrchem a napojují se na silnici I/13, silnice III. třídy nebo tvoří místní síť. • V ř.km 2,540 kříží potok železniční vlečka.

strana 10


5. PODROBNÝ POPIS ÚDOLNICE A VODNÍHO TOKU V ŘEŠENÉM ÚSEKU • Úsek ř.km 0,000 až 0,250 Charakter území: Nad soutokem s Pryským potokem protéká Šenovský potok intravilánem obce Vesnička. Koryto je přirozené v celé délce úseku, pouze v ř.km 0,100 tvoří v délce cca 30m levý břeh opevněná hráz rybníka. Dno je kamenité. Levá břehová hrana je vyšší, je ohraničena zástavbou rodinných domků a řídce porostlá vzrostlými stromy. Pravé inundační území tvoří mírně svažitá louka. Délka úseku: 250 m Příčný řez korytem: zemní koryto, šířka ve dně 2 m, hloubka 1,0 - 2,0 m, sklon svahů 1:1 1:2,5 Stávající opevnění: Zemní koryto zpevněné břehovou vegetací • Úsek ř.km 0,250 až 0,550 Charakter území: Charakter koryta se nemění. Vegetace v pravém inundačním území postupně přechází v lužní les. Levé inundační území tvoří louka oddělená úzkým pásem vzrostlých stromů. Délka úseku: 300 m Příčný řez korytem: zemní koryto, šířka ve dně 2 m, hloubka 1,0-2,0m, sklon svahů 1:1-1:4 Stávající opevnění: Zemní koryto zpevněné břehovou vegetací • Úsek ř.km 0,550 až 1,000 Charakter území: Koryto mírně meandruje lužním lesem. Inundační území je na obou březích ploché, zleva ohraničené vyvýšenou komunikací a zprava úpatím vrchu Stráž. V ř.km 0,550 je zaústěn bezejmenný levostranný přítok. Délka úseku: 450 m Příčný řez korytem: zemní koryto, šířka ve dně 2 m, hloubka 0,8-2,0m, sklon svahů 1:1-1:3 Stávající opevnění: Zemní koryto zpevněné břehovou vegetací • Úsek ř.km 1,000 – 1,400 Charakter území: Charakter koryta se nemění. Podél levého břehu je lemováno řadou vzrostlých stromů. V levém inundačním území se nachází kolonie rekreačních objektů, pravé tvoří lužní les. V úseku ř.km 1,050 – 1,150 je na pravém břehu areál koupaliště. Břeh je v těchto místech značně podemletý až na základy sloupků oplocení areálu. V ř.km 1,260 se potok kříží s komunikací, mostní otvor je obdélníkového tvaru, světlé výšky cca 1,2m a šířky 3m. Délka úseku: 400 m Příčný řez korytem: zemní koryto, šířka ve dně 2 - 4m, hloubka 0,5-2,0m, sklon svahů 1:0,51:2 Stávající opevnění: Zemní koryto zpevněné břehovou vegetací • Úsek ř.km 1,400 – 1,580 Charakter území: Koryto přechází na částečně opevněné. Potok kopíruje komunikaci, jejíž opěrná zeď tvoří levý břeh. Na koruně zdi je zábradlí z L profilů. Dno a pravý břeh jsou neopevněné. Zástavbu na obou březích představují rodinné domky se zahradami, živými ploty a jednotlivě rostoucími stromy. Na úseku jsou tři identické betonové lávky s trubkovým zábradlím. Délka úseku: 180 m

strana 11


Příčný řez korytem: nepravidelný lichoběžník, šířka ve dně 2 - 4m, hloubka 2m, levý břeh svislý, sklon pravého břehu 1:2 Stávající opevnění: Kamenná dlažba do betonu, spárovaná, pouze na levém břehu. Pravý břeh zpevněn vegetací. • Úsek ř.km 1,580 – 1,800 Charakter území: Úsek začíná mostkem, mostní otvor je obdélníkového tvaru, světlé výšky cca 1m a šířky 3,5m, tloušťka mostovky je 0,8m. Koryto dále kopíruje komunikaci, břehy jsou opevněné. Tok je z levé strany ohraničen zábradlím, z pravé pletivovými a živými ploty. Charakter zástavby zůstává stejný jako v předcházejícím úseku, pouze v ř.km 1,700 se nachází areál ČOV. Úsek je přemostěn několika mostky a lávkami, nejmenší průtočný profil představuje klenutá lávka u areálu ČOV světlé výšky 1,7m. Úsek končí výtokem z mostku. Délka úseku: 220 m Příčný řez korytem: obdélníkový profil, šířka ve dně 3,5m, hloubka 2m Stávající opevnění: Levý břeh – betonová zeď, pravý břeh – kamenná dlažba do betonu, spárovaná • Úsek ř.km 1,800 – 1,950 Charakter území: Úsek začíná betonovým mostkem. Jeho světlá výška je 1,5m a síla mostovky 1m. Koryto je opevněné včetně dna. Tok se odklání od komunikace, prochází mezi domy a na konci úseku se vrací ke komunikaci. Zástavbu tvoří rodinné domky a vícepodlažní bytové domy. Vegetace je roztroušená. V ř.km 1,830 prochází potok betonovým mostkem světlé výšky 2,0m. Délka úseku: 150 m Příčný řez korytem: obdélníkový profil, šířka ve dně 3 - 4m, hloubka 1,5 – 2,5m Stávající opevnění: Střídavě kamenná dlažba do betonu a prostý beton, ve dně kamenná dlažba do betonu. • Úsek ř.km 1,950 – 2,400 Charakter území: Úsek protéká pod komunikací betonovým mostkem. Mostní otvor má šířku 3m a světlou výšku 2m. Pravý břeh tvoří opěrná zeď komunikace. Levý břeh je do ř.km 2,030 neopevněný, dále opevněný kamennou dlažbou na sucho až po křížení s lávkou v ř.km 2,280. V ř.km 2,280 – 2,360 je levý břeh opevněn betonovou zdí, pravý břeh je neopevněný. V tomto úseku kříží potok několik lávek. Charakter zástavby je stejný jako v předchozím úseku. V ř.km 2,300 je zaústěn bezejmenný pravostranný přítok. Délka úseku: 450 m Příčný řez korytem: obdélník až nepravidelný lichoběžník, šířka ve dně 2,5 – 7,5m, hloubka 2 – 2,5m, sklon svahů svislý až 1:3 Stávající opevnění: Kamenná dlažba do betonu, kamenná dlažba na sucho. • Úsek ř.km 2,400 – 2,500 Charakter území: Na začátku úseku přechází starší opevnění na nové, tvořené spárovanou kamennou dlažbou do betonu. V ř.km 2,420 – 2,450 je potok veden zakrytým profilem šířky 3,5 - 4m a světlé výšky 2m pod křižovatkou komunikací. Nad vtokem do zakrytého profilu pokračuje opevněné koryto po zbytek úseku. Charakter zástavby je stejný jako v předchozím úseku. Délka úseku: 100 m Příčný řez korytem: obdélníkový profil, šířka ve dně 3 - 4m, hloubka 2 m Stávající opevnění: Kamenná dlažba do betonu s vyspárováním.

strana 12


• Úsek ř.km 2,500 – 2,890 Charakter území: Na začátku úseku je koryto opevněné pouze na levém břehu betonovou zdí, v ř.km 2,540 prochází pod železničním mostem a pokračuje až ke stupni v ř.km 2,640.Od tohoto místa pokračuje opevnění kamennou dlažbou po obou březích včetně dna. V ř.km 2,660 potok kříží betonový mostek se zábradlím s výplní pletivem. V tomto místě je koryto obehnáno z obou stran pletivovým plotem v délce cca 30m. V ř.km 2,710 se mění tvar koryta z obdélníku na lichoběžník a v ř. km 2,820 zpět na obdélník. V ř. km 2,737 je ve dně kamenný skluz výšky 1m a délky 2m a v ř.km 2,640 další skluz stejných rozměrů. Dále pokračuje obdélníkové koryto opevněné kamennou dlažbou a úsek končí obloukem, který je na vnější straně opevněn betonovou zdí. Zástavba se nachází s výjimkou jednoho domu na levém břehu. Levé inundační území je ploché, na pravý břeh navazuje příkrý zalesněný svah. Délka úseku: 390 m Příčný řez korytem: obdélníkový profil (lichoběžník, sklon svahů 1:2 - 3), šířka ve dně 2 - 3m, hloubka 0,5 - 3m Stávající opevnění: Kamenná dlažba v maltovém loži, beton • Úsek ř.km 2,890 – 3,000 Charakter území: Úsek začíná kamenným skluzem výšky 1,9m a délky 3,5m. Koryto je opevněné v celé délce úseku. V ř.km 2,760 prochází pod betonovým mostkem šířky 4,5m a světlé výšky 2,5m. Pod mostkem je vedeno několik potrubí, která mohou vytvořit významnou překážku při povodňových průtocích. Inundační území je řídce zastavěno rodinnými domky se zahradami oddělenými plaňkovými ploty. Délka úseku: 110 m Příčný řez korytem: obdélníkový profil, šířka ve dně 3m, hloubka 2m Stávající opevnění: Kamenná dlažba v maltovém loži • Úsek ř.km 3,000 – 3,180 Charakter území: Potok prochází údolím sevřeným příkrými zalesněnými svahy. V ř.km 3,040 je zaústěn levostranný bezejmenný přítok. Levý břeh je v tomto místě opevněn gabionovou stěnou do výšky 6m a v délce cca 20m nad a pod přítokem. Úsek končí na výtoku ze silničního mostu. V předpokládaném záplavovém území se nenachází žádná zástavba. Délka úseku: 180 m Příčný řez korytem: přirozené koryto / lichoběžník, šířka ve dně 1,5 - 4m, hloubka min. 3m, sklon svahů 1:1,5 Stávající opevnění: gabiony • Úsek ř.km 3,180 – 3,360 Charakter území: Na začátku úseku prochází potok pod silničním mostem (silnice I/13). Zde je v délce 30m koryto opevněno kamennou dlažbou do betonu. Dále potok pokračuje neopevněným korytem. Oba břehy jsou porostlé vzrostlými stromy. Zástavbu tvoří rodinné domky se zahradami. Délka úseku: 180 m Příčný řez korytem: dolní část: obdélník, šířka ve dně 3,5m, hloubka 3m; horní část: lichoběžník, šířka ve dně 1 - 4m, hloubka 2m, sklon svahů 1:2 Stávající opevnění: Kamenná dlažba do betonu s vyspárováním.

strana 13


• Úsek ř.km 3,360 – 3,650 Charakter území: Úsek začíná ocelovou lávkou. Až do ř.km 3,370 je koryto opevněno kamennou dlažbou na sucho, ve zbytku úseku pak betonovými stěnami a ve dně je zdrsněno čedičovými sloupky v betonu. Podélný sklon dna je v horní polovině úseku poměrně prudký. V ř.km 3,490 kříží potok ocelová lávka. V ř.km 3,510 až 3,560 protéká potok uzavřeným profilem pod budovou školy. Rozměry průtočného profilu zůstávají zachovány. Nad vtokem pod školu pokračuje koryto do ř. km 3,630, kde se kříží s klenutým zděným mostkem u průmyslového areálu. Úsek končí asi 10m nad tímto mostkem výtokem ze zakrytého profilu. Zástavbu tvoří kromě školy a průmyslového areálu rodinné domky. Významnější vegetace se nachází pouze ve spodní části úseku. Příčný řez korytem: obdélník, šířka ve dně 2 - 3,5m, hloubka 2 - 3m Délka úseku: 290 m Stávající opevnění: Kamenná dlažba na sucho, beton, kamenná dlažba do betonu • Úsek ř.km 3,650 – 3,910 Charakter území: Zakrytý úsek po celé délce. Mezi ř.km 3,730 a 3,910 prochází potok přibližně pod povrchem komunikace. Inundační území je ploché a je zastavěno rodinnými domky se zahradami. Vegetaci tvoří jednotlivě rostoucí stromy a keře. Příčný řez korytem: obdélník, na vtoku šířky 2m a sv. výšky 1m, na výtoku šířky 2m a sv. výšky 2,5m. Délka úseku: 260 m Stávající opevnění: ~ • Úsek ř.km 3,910 – 4,150 Charakter území: Úsek začíná vtokem do zakrytého profilu. V ř.km 3,970 následuje zakrytý úsek až do ř. km 4,020. Nad vtokem do zakrytého profilu je několik metrů koryta opevněno kamenným záhozem, dále pokračuje neopevněný potok. Po dalších několika metrech opouští oplocený pozemek a pokračuje přímo ke křížení s komunikací a lávkou v ř.km 4,140. Propustek pod komunikací má šířku 2,4m a světlou výšku 0,4m. Bezprostředně nad mostkem je vyveden pramen potoka opevněný kamennou dlažbou. V úseku se nachází několik rodinných domků. Podél toku roste roztroušená vegetace stromů a keřů. Příčný řez korytem: lichoběžník šířka ve dně 0,5 – 2,0m, hloubka 1m, sklon svahů 1:2 Délka úseku: 240 m Stávající opevnění: Kamenný zához, kamenná dlažba v cementovém loži s vyspárováním. Podrobná fotodokumentace zájmového území je přílohou 10.6 této zprávy.

strana 14


6. VÝPOČET PRO STANOVENÍ ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ 6.1. Stanovení průběhu hladiny povodní na vodním toku Šenovský potok – formulace a schematizace úlohy a podklady Pro posouzení aktuálního stupně povodňového ohrožení území je rozhodující znalost průběhu hladin návrhových (n-letých) průtoků na vodním toku (v souladu se zadáním studie se jedná o záplavové území Šenovského potoka). Cílem je zpracování povodňového modelu toku v rozmezí říčního kilometru 0,00 až 4,20. Výpočet proudění byl proveden programem HYDROCHECK. Podklady: • Pro účely výpočtu bylo provedeno geodetické zaměření toku a přilehlého území a to v rozsahu, v němž je území zaplavováno v době velkých průtoků. Tok byl zaměřen soustavou údolních profilů ve vzdálenosti cca 150 m, důležité bylo vystihnout proměnlivost plochy příčných profilů. Podrobně byly zaměřeny také veškeré objekty na toku: mosty, lávky, jezy. • Dále bylo nezbytné pro účely předkládané studie zajistit oficiální hydrologická data (průtoky n-letých vod) - podrobněji je komentováno v kapitole 4.6 této zprávy. • Vlastní výpočet průběhu hladiny velkých vod byl prováděn se zavedením předpokladu ustáleného nerovnoměrného proudění vody v (otevřeném) korytě. • Zpracovatel předkládané studie provedl v říjnu 2006 podrobnou prohlídku zájmového území údolí Šenovského potoka, včetně pořízení fotodokumentace – příloha 10.6 této studie. Veškeré výše zmíněné podklady jsou podrobně komentovány v odpovídajících kapitolách studie.

6.2. Výpočet průběhu povodní – metodika a stavba modelů Výpočet byl prováděn pro charakteristické průtoky Q5, Q20 a Q100 – v souladu s vyhláškou MŽP 236/2002 Sb. Z vypočítaných úrovní hladiny v jednotlivých profilech byl interpretován průběh záplavové čáry. Z tohoto znázornění a z průběhu hladin v podélném profilu je patrný rozsah zaplavovaných ploch a objektů. Dále se tímto způsobem zjistí překážky průtoku, které působí patrné vzdutí hladiny, jejichž odstraněním nebo rekonstrukcí je možno rozsah záplav redukovat. Výpočet byl proveden řešením nerovnoměrného ustáleného proudění v neprizmatických korytech obecnou metodou po úsecích s použitím programu HYDROCHECK (verze 5). V současné době firma Hydrosoft Veleslavín, ve spolupráci s podnikem Povodí Ohře, program HYDROCHECK zcela přepracovala a to jak po stránce numerické, tak po stránce uživatelské. Do nové verze programu byly zapracovány desítky požadavků od uživatelů včetně nových legislativních změn (posuzování aktivní zóny). Základním prvkem zadání je příčný profil - jeho geometrický tvar a rozměry, včetně součinitele drsnosti omočeného profilu. Průtočný profil je možno rozdělit pomocí fiktivních svislic na vlastní koryto a přilehlé části inundace, ohraničené svislými rovinami, vedenými například v linii břehové hrany koryta. Jednotlivé části příčného profilu mají různou drsnost a s tím souvisí i různé rychlosti proudění a výsledné poloha hladiny vody v profilu. Na základě fotodokumentace a poznámek získaných při rekognoskaci terénu byly voleny hodnoty Manningova drsnostního součinitele n pro jednotlivé části omočeného profilu.

strana 15


Použité drsnosti jsou patrné z následující tabulky: Drsnost 0,018 - 0,02 0,02 - 0,025 0,03 0,03 - 0,035 0,04 - 0,05 0,042 0,05 - 0,06 0,055 0,06 – 0,075 0,08 – 0,1 0,12 0,18 0,2

Popis povrchů Cesty hladké, asfaltové nebo betonové Beton hrubý, cesty z hrubého asfaltu, kamenné zdi a dlažby v dobrém stavu Dno 1 (hladké přímé dno) Kamenné zdi a dlažby starší, Polní cesty nebo cesty ve velmi špatném stavu Louky a pastviny, pole Dno 2 (štěrkovité zanesené dno) Keře řídké, hustá tráva, buřina, hustě zarostlé a neudržované louky Dno 3 (dno je tvořeno kameny a valouny) Keře, zarostlé břehy, řídký les, železniční násep Velmi husté stromy a keře, středně hustý les, řídká zástavba Zahrady bez plotů Zahrady s ploty, rodinné domky bez husté vegetace Zahrady s hustými ploty a hustou vegetací, zástavba rodinných domů

Příčné objekty byly ve všech případech řešeny s využitím programu HYDROCHECK (verze 5). V postupu řešení byl nasimulován: -

mostní profil čtyřmi příčnými profily – profil pod a nad mostem (bez mostovky) a dva zúžené profily (s mostovkou)

-

lávka třemi profily – nad a pod lávkou (bez mostovky) a zúžený profil (s mostovkou)

-

stupeň dvěma profily – nad a pod stupněm

Takto nasimulované objekty pak byly řešeny metodou po úsecích, jelikož program umožnil výpočet a výsledný průběh hladin odpovídal hydraulickým zásadám. Kromě vytvoření geometrického modelu říční sítě včetně objektů je pro simulace nerovnoměrného proudění nutné zadat okrajové podmínky. Jedná se především o průtok a označení počátečního a koncového profilu, ve kterém má být průběh proudění řešen. Dále se zadává hladina v počátečním profilu, pokud není zvolen režim jejího automatického výpočtu z konsumční křivky. Výpočet byl proveden pro n-leté průtoky:

Q5 = 5,4 m3.s-1, Q20 = 10,5 m3.s-1, Q100 = 22,3 m3.s-1 (pro úsek ř. km 0,00 až 2,30) Q5 = 3,1 m3.s-1, Q20 = 6,2 m3.s-1, Q100 = 13,1 m3.s-1 (pro úsek ř. km 2,30 až 4,20) … pro stav koryta a inundace, který byl aktuálně zjištěn v říjnu 2006.

Jako základní podklad pro popis konfigurace terénu byly použity příčné profily údolím Šenovského potoka, (včetně zaměření mostních profilů, stupňů a propustků) – provedla fa G + s.r.o. Kamenice. Spuštění výpočtu nerovnoměrného proudění probíhá následujícím způsobem: V souboru nástrojů Výpočty je zvolen dialog Nerovnoměrné proudění, v němž jsou nastaveny a uloženy základní parametry výpočtu. Pro spuštění výpočtu nerovnoměrného proudění pouze stačí označit průtok, pro který má být výpočet uskutečněn a poté odsouhlasit tlačítkem OK. Celý výpočet je detailně zaznamenán pod ikonou Protokol, jejíž spuštěním je možné si vše podrobně prohlédnout. V případě Šenovského potoka se při stanovení dolní okrajové podmínky bude u všech průtoků (Q100, Q20, Q5) vycházet z konsumpční křivky spodního profilu Šenovského potoka.

strana 16


6.3. Výsledky výpočtů, komentáře Výsledky hydraulických výpočtů a konsumpční křivky příčných objektů jsou v přiložených tabulkách (příloha 10.1 této studie). Dále je třeba si uvědomit skutečnosti, které mohou ovlivnit povodňové situace a související zaplavení území (škody) nezávisle na výšce průtoku a které nelze výpočty prakticky postihnout: - možnost ucpání profilů plaveninami - možnost ovlivnění úrovně hladiny tvorbou lokálních nánosů a výmolů - lokální pohyby úrovně dna řeka (např. pod jezy a částečně i mosty, v meandrech - dochází při povodních k tvorbě nánosů, které mohou nepříznivě ovlivnit úroveň hladiny) - hladina v inundaci nemusí být při povodni na stejné výškové úrovni jako v korytě, zvláště v případech, kdy koryto je od aktivní inundace odděleno málo průtočným (např. zastavěným) územím Z výše uvedeného vyplývá nutnost veškeré závěry výpočtů úrovně hladin považovat za odborný odhad reálného průběhu povodňové situace a případná technická protipovodňová opatření navrhovat s určitou rezervou.

6.4. Stanovení aktivní zóny záplavového území Hranice aktivní zóny záplavového území vodního toku Šenovský potok byla navržena na základě metodiky MZe pro posuzování aktivní zóny záplavových území (zásady posuzování aktivní zóny záplavového území předal zadavatel zhotoviteli této studie – jsou uvedeny dále v textu této kapitoly). Aktivní zóna záplavového území (AZZU) bude stanovena celý úsek vodního toku, pro který se vymezuje a stanovuje záplavové území. Do aktivní zóny budou zahrnuta tato území: 1. primární AZZU – vychází z definice aktivní zóny záplavového území, která praví, že aktivní zónou záplavového území je ta část záplavového území, která převádí rozhodující část povodňových průtoků. Za což je podle metodiky Mze považováno území, kudy proteče 80% průtoku Q100. Toto kritérium se stanovuje tak, že se nejprve načte celý průtok ve vlastním korytě a pokud je průtok v korytě vodního toku menší než 80% průtoku Q100 přidávají se k průtočné ploše svislice s nejvyšší svislicovou rychlostí tak, aby celkový průtok byl právě 80% průtoku Q100. V praxi to vypadá tak, že kromě primárně vymezených území (koryto vodního toku a souběžné predisponované cesty) jsou načítána i dílčí území inundace tak, aby v AZZU protékalo 80% průtoku Q100. 2. nebezpečná území - která neprovádějí rozhodující část průtoku, ale svými hydraulickými parametry (především velkou hloubkou a vysokými rychlostmi) také přímo ohrožují životy, zdraví a majetek lidí. Identifikace míry nebezpečí je založena na funkci rychlosti proudění a hloubky vody. Metodika Mze doporučuje využít křivku definice nebezpečných oblastí záplavového území podle Finka a Bewicka vycházející ze závislosti hloubky a rychlosti proudění pro klasifikaci povodňových nebezpečí viz.obr.1. Oblasti, které budou identifikovány jako oblasti nebezpečné, budou přičleněny k rozsahu AZZU definovanému rozhodující částí povodňových průtoků avšak hodnoty průtoků těmito oblastmi již není třeba dále započítávat do zvoleného limitu rozhodující části průtoku.

strana 17


Obr. 1: Stanovení aktivní zóny záplavového území v závislosti na hloubce a rychlosti proudění podle Finka a Bewicka.

strana 18


7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 7.1. Shrnutí Pro charakteristické průtoky Q5, Q20 a Q100 byla sestavena jedna výpočetní trať Šenovsky_potok.hcw. Podrobnosti postupu provádění hydraulických výpočtů jsou uvedeny v kapitolách 6.1 a 6.2. Výsledky hydraulických výpočtů jsou uvedeny v přiložených tabulkách (příloha 10.1 této studie). Hranice aktivní zóny jsou podrobně a přehledně vykresleny v situaci v měřítku 1 : 5 000 – příloha 10.2 této studie. Pozn. Objekty, které teoretické záplavové čáry jen částečně přetínají jsou ze záplavového území vyjmuty. Záplavové čáry jsou pak vykresleny pouze po obvodu částí objektů, které by spadaly do záplavového území. U těchto objektů je však pravděpodobné, že budou z vnějšku poškozeny proudící vodou a dojde k zaplavení podzemních případně přízemních podlaží.

Posouzení kapacity koryta vodního toku pro Q100 V pravé části inundace (břehu) dochází k vybřežení v těchto úsecích a lokalitách: 1) mezi ř.km 4,20 až 3,82 vlivem: • nedostatečné kapacity koryta • nekapacitních příčných objektů: - silniční most (P79) - lávka (P78) - lávka (P77) • nekapacitního uzavřeného profilu (P76; P75) zaplavené objekty a lokality: rodinné domky, zahrady, místní komunikace 2)

mezi 3,82 až 3,48 vlivem: • nekapacitního uzavřeného profilu (P74; P73) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace

3)

kolem ř.km 2,60 vlivem: • nekapacitního stupně (P58; P57) • lávky (P56) zaplavené objekty a lokality: nepatrný rozliv do okolního terénu

4)

kolem ř.km 2,05 vlivem: • nekapacitního mostku (P42; P41) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace

5)

kolem ř.km 1,95 vlivem: • nekapacitní lávky (P40) zaplavené objekty a lokality: rozliv na místní komunikaci

6)

kolem ř.km 1,70 vlivem: • silniční most (P34; P33) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace, částečně rodinné domky a přilehlé zahrady

7)

kolem ř.km 1,50 vlivem: • silničního mostku (P26; P25) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace, přilehlé zahrady

strana 19


8)

mezi ř.km 1,40 až 1,00 vlivem: • nekapacitního koryta • nekapacitních příčných objektů: - lávka (P22) - lávka (P21) - lávka (P20) - most (P19; P18) - stupeň (P17; P16) - stupeň (P14; P13) - lávka (P12) - stupeň (P11; P10)

zaplavené objekty a lokality: zahrádkářská kolonie, lužní les 9)

mezi 0,60 až 0,00 vlivem: • nekapacitního koryta zaplavené objekty a lokality: lužní les

V levé části inundace (břehu) dochází k vybřežení v těchto úsecích a lokalitách: 1) mezi ř.km 4,20 až 3,82 vlivem: • nedostatečné kapacity koryta • nekapacitních příčných objektů: - silniční most (P79) - lávka (P78) - lávka (P77) • nekapacitního uzavřeného profilu (P76; P75) zaplavené objekty a lokality: louky, rodinné domky, zahrady, místní komunikace 2)

mezi 2,70 až 2,50 vlivem: • nekapacitních příčných objektů: - stupeň (P60; P59) - stupeň (P58; P57) - lávka (P56) - mostek (P54; P53) - stupeň (P52; P51) - lávka (P50) zaplavené objekty a lokality: rodinné domky, zahrady, místní komunikace

3)

kolem ř.km 2,05 vlivem: • nekapacitního mostku (P42; P41) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace

4)

kolem ř.km 1,95 vlivem: • nekapacitní lávky (P40) zaplavené objekty a lokality: částečně stavební objekt, přiléhající těsně k břehové hraně

5)

kolem ř.km 1,70 vlivem: • silniční most (P34; P33) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace, přilehlé zahrady

6)

kolem ř.km 1,60 vlivem: • nekapacitní lávky (P29) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace, rodinné domky a přilehlé zahrady strana 20


7)

kolem ř.km 1,50 vlivem: • silničního mostku (P26; P25) zaplavené objekty a lokality: místní komunikace

8)

mezi ř.km 1,40 až 1,00 vlivem: • nekapacitního koryta • nekapacitních příčných objektů: - lávka (P22) - lávka (P21) - lávka (P20) - most (P19; P18) - stupeň (P17; P16) - stupeň (P14; P13) - lávka (P12) - stupeň (P11; P10)

zaplavené objekty a lokality: zahrádkářská kolonie, lužní les, místní komunikace rodinné domky a přilehlé zahrady 9)

mezi 0,60 až 0,00 vlivem: • nekapacitního koryta zaplavené objekty a lokality: lužní les

Aktivní záplavová zóna - komentář k zásadám postupu návrhu na stanovení je uveden v předchozí kapitole této zprávy. V pravé části inundace (břehu) Šenovského potoka do aktivní záplavové zóny spadá území v úsecích a lokalitách: • mezi ř.km 4,20 až 3,48 • kolem ř.km 1,95 • kolem ř.km 1,5 • mezi ř.km 1,36 až 1,00 • mezi ř.km 0,55 až 0,4 • kolem ř.km 0,20 V levé části inundace (břehu) Šenovského potoka do aktivní záplavové zóny spadá území v úsecích a lokalitách: • mezi ř.km 4,10 až 3,85 • kolem ř.km 2,62 • kolem ř.km 2,54 • kolem ř.km 1,95 • kolem ř.km 1,70 • kolem ř.km 1,60 • mezi ř.km 1,40 až 1,00 • mezi ř.km 0,47 až 0,20

strana 21


7.2. Protipovodňová opatření Z hlediska protipovodňové ochrany území intravilánu města Kamenický Šenov se jeví jako jednoznačně nejúčinnější dobře fungující systém povodňového řízení (organizační zabezpečení při krizovém řízení, povodňový plán), a to zvláště v daném území, které je charakteristické poměrně rychlým nástupem povodňových událostí. Základní možnosti zvýšení bezpečnosti převedení povodňových průtoků jsou: •

pečovat o koryto vodního toku, zejména udržovat koryto vodního toku ve stavu, který zabezpečuje při odvádění vody v území dostatečnou průtočnost a hloubku vody. (Tím se rozumí zvláště odstraňování nadměrných nánosů dnových sedimentů, odstraňování pláví, které by mohlo způsobit ucpání průtočného průřezu koryta a tím neočekávané vzdutí hladiny)

•

udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků a na pozemcích sousedících s vodním tokem, tak aby se nestaly překážkou odtoku vody při povodňových situacích

•

zamezit ukládání a skladování materiálů, odpadu, vytěženého dřeva, sena, a pod., na pozemcích ležících v území ohroženém povodní, které by mohlo být vodou nekontrolovaně unášeno, a mohlo by způsobit lokální ucpání průtočného profilu Šenovského potoka

•

odstranit veškeré neupevněné lávky, které mohou být při průchodu povodňové vlny vzpříčeny a poté mohou tvořit významnou překážku povodňovému proudu

•

omezit, nebo zcela zakázat výstavbu objektů v povodněmi ohroženém území Šenovského potoka, které by mohly způsobit vzdutí vody a tím zvýšení hladiny při povodňových průtocích, nebo při jejichž užívání by vlivem zvýšeného průtoku vody v inundačním území mohly být ohroženy i životy a majetek lidí

Popis konkrétních úseků Šenovského potoka ve vztahu k povodňovým situacím: •

Úsek ř.km 4,20 – 3,85. V horní části zájmového úseku má koryto Šenovského potoka charakter drobného vodního toku. Jedná se o zemní koryto bez tuhého opevnění. Kapacita koryta se v tomto úseku pohybuje mezi Q5 až nižší než Q5. Již na vtoku do prvního silničního mostu (P79) dojde již při průchodu Q5 k vybřežení a rozliv se v tomto úseku do koryta vodního toku již nevrátí.

•

V úseku ř.km 3,85 – 3,48 odpovídá kapacita koryta Šenovského potoka Q20. Na vtoku do uzavřeného profilu (P74) vybřeží Q100 do pravého inundačního území na místní komunikaci, po níž stéká podél uzavřeného profilu Šenovského potoka až do 3,48 (P73), kde se profil opět otevírá.

•

V úseku ř.km 3,48 až 2,70 provede koryto Šenovského potoka Q100 a díky k tomu v tomto úseku nedojde k rozlivům do okolních inundačních území.

•

V úseku ř.km 2,70 až 2,50 se kapacita koryta Šenovského potoka pohybuje mezi Q20 až Q100. Ve volné trati provede koryto vodního toku Q100, ale kapacita příčných objektů odpovídá Q20.

•


•

V úseku ř.km 2,20 až 1,40 se kapacita koryta Šenovského potoka pohybuje mezi Q20 až Q100. Ve volné trati provede koryto vodního toku Q100, ale kapacita příčných objektů odpovídá Q20.

strana 22


•

Úsek ř.km 1,40 až 1,00. V ř.km 1,40 opouští Šenovský potok intravilán města Kamenický Šenov. Kapacita koryta ve volné trati klesá na Q20 a příčné objekty provedou Q5.

•


•

V úseku ř.km 0,60 až 0,00 se kapacita koryta Šenovského potoka pohybuje mezi Q20 až Q100.

Návrh protipovodňových opatření Předkládaná studie je přednostně zaměřena na popis očekávaného průběhu extrémních hydrologických situací v Šenovském potoce a následně na navržení řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi, zapříčiněnými Šenovským potokem. Město Kamenický Šenov však řeší specifický problém s povodněmi, které přicházejí při jarním tání a zaplavují horní část města. Tento druh povodní zapříčiňuje tající sníh a kapacita a stav Šenovského potoka na ně nemá sebemenší vliv. Návrh protipovodňových opatření je tedy rozdělen na dvě nesouvisející části: 1. Návrh řešení vedoucích ke zvýšení ochrany před povodněmi na Šenovském potoce: Kapacita koryta Šenovského potoka se v zájmovém úseku pohybuje převážně mezi Q20 až Q100. V intravilánu města provede koryto toku ve volné trati Q100 a u příčných objektů se kapacita koryta pohybuje mezi Q20 až Q100. V extarvilánu se kapacita koryta ve volné trati pohybuje mezi Q20 až Q100, příčné objekty provedou Q5. Dá se konstatovat, že vzhledem k velkému spádu, nepatrné rozloze povodí (7,1 km2) a dostatečné kapacitě koryta potok za velkých vod příliš nevybřežuje. Výjimku tvoří horní část zájmového úseku, v němž vodní tok neprovede ani Q5. Právě v tomto úseku (ř.km 4,20 až 3,48) jsou nejvýrazněji zaplavovány rodinné domky a přilehlé zahrady a proto by zkapacitnění koryta a příčných objektů v tomto úseku přispělo k ochraně majetku občanů Kamenického Šenova. Jedná se konkrétně o tyto příčné objekty: - silniční mostek (P79) - betonová lávka (P78) - betonová lávka (P77) - zakrytý profil (P76; P75) - zakrytý profil (P74; P73) 2. Návrh opatření proti povodním při jarním tání: Jak již bylo výše zmíněno specifickým problémem Kamenického Šenova jsou povodně, které nesouvisejí s povodněmi v Šenovském potoce, ale jsou zapříčiněny tajícím sněhem, jenž se během zimního období nahromadí na loukách nad Kamenickým Šenovem. Během jarního oteplování začne sníh tát a jelikož promrzlá půda, na níž sníh leží má téměř nulovou retenci, stéká veškerá povrchová voda na horní část Kamenického Šenova, který posléze zaplavuje. Nastalou povodňovou situaci je možné řešit dvěma způsoby: 1) soustředit vodu do svodných příkopů a poté ji bezpečně odvést do hlavního recipientu Předpokladem tohoto řešení je vybudování svodných příkopů podél pat svahů, z nichž voda odtéká a následné zaústění těchto příkopů do Šenovského potoka. Jak již bylo výše uvedeno Šenovský potok má v horním úseku charakter drobného vodního toku s kapacitou menší než Q5 a tak by zaústění svodných příkopů bylo možné až po nezbytné úpravě a zkapacitnění vodního toku.

strana 23


2) pozdržet sníh na loukách, z nichž bude postupně odtávat V tomto případě návrh předpokládá vybudování nízkých zemních hrázek podél pat svahů. Funkce těchto hrázek bude spočívat v zadržení sněhových závějí na loukách až do chvíle než zcela roztají a postupně zasáknou do podzemního prostředí. V ostatních měsících bude možné louky využívat zcela běžným způsobem. Zemní hrázky budou současně chránit pozemky před přítokem srážkových vod a budou zabraňovat erozi půdy. První varianta se jeví jako finančně a technicky náročnější oproti variantě druhé. Obě varianty je samozřejmě možné kombinovat s ohledem na konkrétní terénní podmínky.

Možnosti opatření ke zlepšení retenční schopnosti povodí, snížení erozní ohroženosti území a výstavba retenčních prostor v povodí Šenovského potoka, by bylo nutno prověřit například vypracováním studie odtokových poměrů příslušného povodí. V této věci je však na místě konstatovat, že realizace uvedených opatření je dlouhodobou záležitostí. Lze předpokládat, že při povodních s periodicitou jednou za 50 až 100 let by bylo možno očekávat efektivitu takovýchto opatření řádově do deseti procent (efektivitou se rozumí snížení kulminačních průtoků). Při povodňových průtocích nižší periodicity – do Q10 až Q 20 by mohla být účinnost opatření v povodí výrazně vyšší a v oblasti častěji se opakujících povodňových průtoků v úrovni Q1 až Q5 mohou uvedené zásahy důsledky povodní rozhodujícím způsobem omezit až vyloučit.

strana 24


8. PODKLADY SHROMÁŽDĚNÉ PRO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY • • • •

• • • • • • • • • • •

Základní vodohospodářská mapa 1 : 50 000 (02-24 Nový Bor) Základní mapy 1 : 10 000 (02-24-13, 2-24–18) Základní mapy 1 : 10 000 (09640728, 09660728) – digitální, rastrové – ZAGAGED, poskytlo Povodí Ohře, s.p. Geodetické zaměření – Šenovský potok – příčné profily, podélný profil,situace - G + s.r.o. Kamenice. Fotodokumentace – stav 10. 2006 (zhotovitel studie) Další podklady a informace, poskytnuté MěÚ Kamenický Šenov Hydrologická data: n-leté průtoky – Šenovský potok – ČHMÚ Ústí nad Labem, 4.2006 Hydrologické poměry ČSSR III. díl, HMÚ Praha 1970 Podrobný terénní průzkum zpracovatele, uskutečněný v říjnu 2006, zaměřený na zmapování stavu koryta a břehů Šenovského potoka, se zřetelem na místní překážky a další relevantní faktory Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách ve znění pozdějších úprav Vyhláška MŽP 236/2002 Sb. – o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území TNV: 75 2931 - Povodňové plány, 75 2102 - Úpravy potoků, 75 2103 - Úpravy řek, 75 2932 – Navrhování záplavových území Geomorfologie Českých zemí, Jaromír Demek a kol., AC 1965 Vyšší geomorfologické jednotky České republiky, Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha 1996 Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Vladimír Vlček a kolektiv

9. DOKLADY 9.1. Hydrologická data: n-leté průtoky – Šenovský potok – ČHMÚ Ústí nad Labem, 4.2006 9.2. Záznam z projednání ze dne 23.11.2006

strana 25


10. PŘÍLOHY

strana 26

STUDIE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ŠENOVSKÉHO POTOKA V Ř. KM 0,00 4,20 SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Recommend Documents