Studie založení snídaňové kavárny

Studie založení snídaňové kavárny

Bakalářská práce

Martin Kohoutek

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor’s Dissertation

Study of Estabilish a Breakfast Café

Martin Kohoutek

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Bc. Jan Chromý, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defence: E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Studie založení snídaňové kavárny zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce jsou shodné.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

....................................... jméno a příjmení autora

V.....................................dne.................................

Děkuji svému vedoucímu práce Ing. Bc. Janu Chromému, Ph.D. za odborné připomínky, konzultace, cenné rady a čas, který mi věnoval. Velký dík patří i mé rodině, která mi byla při psaní práce vždy oporou.

Abstrakt KOHOUTEK, Martin. Studie založení snídaňové kavárny. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 109 s. Autor bakalářské práce uvažuje o založení vlastní snídaňové kavárny, proto se rozhodl zpracovat studii - podnikatelský záměr, který prokáže, zda jsou jeho plány realizovatelné. Práce je rozdělena do tří částí. První teoretická část stručně charakterizuje historii kavárenství a vymezuje základní pojmy a předpoklady podnikání. Dále teoreticky popisuje strukturu a tvorbu podnikatelského záměru ve všech jeho oblastech. Analytická část je již zpracována jako konkrétní podnikatelský záměr se všemi náležitostmi pro externí a interní uživatele. Výzkumné metody vedou k vyhodnocení reálnosti a použitelnosti podnikatelského záměru při založení snídaňové kavárny. Za stěžejní lze považovat provedené analýzy zaměřené především na marketingový výzkum, který byl zpracován na základě dotazníkového šetření. Důležité jsou i další rozbory cílené na celkovou ekonomickou koncepci podniku. Na základě výzkumu, provedených analýz a zjištěných výsledků potvrdíme vytyčené hypotézy a navrhneme optimální doporučení pro realizaci zpracované studie.

Klíčová slova: snídaňová kavárna, podnikatelský záměr, kavárenství, podnikání, výzkum, analýzy, koncepce podniku

Abstract KOHOUTEK, Martin. Study of breakfast café establishment. [Bachelor thesis] Hotel College. Prague: 2016. 109 p. Since the author of the thesis is considering an establishment of his own breakfast café, he decided to prepare a study – business plan which can prove whether his plans are feasible. The thesis is divided into three parts. First theoretical part briefly characterizes the history of cafeterias and defines basic terms and business conditions. Thereafter it theoretically describes a structure and a formation of the business plan in all its areas. The analytical part is written up as a particular business plan with all its requisites for external and internal users. Research methods lead to a feasibility and practicability evaluation of the business plan in the breakfast café establishment. Undertaken analyses focused primarily on marketing research which was obtained based on a survey are regarded as crucial. Another analyses targeted at overall economic concept of the business are also significant. Based on research, analyses and detected results, it is possible to confirm appointed hypotheses and suggest optimal recommendations for the implementation of the elaborated study.

Keywords: breakfast cafe, business plan, coffee-houses, business, research, analyses, concept of the enterprise

Obsah Úvod ....................................................................................................................................11 Teoreticko-metodologická část 1 Historie kavárenství ..........................................................................................................13 1.1 Historie kavárenství ve světě.......................................................................................13 1.2 Historie kavárenství u nás ...........................................................................................14 2 Podnikatel a podnikání .....................................................................................................16 2.1 Založení živnosti ..........................................................................................................17 3 Vymezení podnikatelského záměru a jeho cíle .................................................................18 3.1 Uživatelé podnikatelského záměru..............................................................................19 3.2 Zásady pro tvorbu PZ ..................................................................................................19 4 Podnikatelský záměr a jeho struktura...............................................................................20 4.1 Titulní list a obsah PZ ..................................................................................................21 4.2 Úvod a shrnutí PZ ........................................................................................................22 4.3 Popis podnikatelské příležitosti a produktu .................................................................23 4.4 Cíle podniku a jeho vlastníků .......................................................................................23 4.5 Analýza trhu ................................................................................................................24 4.5.1 Segmentace trhu ..................................................................................................25 4.5.2 Analýza konkurence a případná rizika...................................................................27 4.6 Obchodní a marketingová strategie ............................................................................27 4.7 Realizační a projektový plán ........................................................................................29 4.8 Finanční plán...............................................................................................................29 4.9 Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu .............................................30 4.9.1 SWOT analýza ......................................................................................................30 4.9.2 Rizika podnikatelského záměru ............................................................................31 Analytická část - podnikatelský záměr snídaňové kavárny Bella Caffe 5 Podnikatelský záměr .........................................................................................................32 5.1 Titulní stránka PZ ........................................................................................................32 5.2 Obsah PZ .....................................................................................................................33 5.3 Úvod a účel projektu ...................................................................................................33 5.4 Shrnutí ........................................................................................................................34 5.5 Popis podnikatelské činnosti a produktu .....................................................................35

5.6 Cíle podniku a jeho vlastníků .......................................................................................38 5.7 Analýza trhu ................................................................................................................39 5.7.1 Segmentace trhu – marketingový výzkum ............................................................40 5.7.2 Analýza konkurence a případná rizika...................................................................51 5.8 Obchodní a marketingová strategie ............................................................................56 5.8.1 Marketingový mix ................................................................................................56 5.9 Realizační a projektový plán ........................................................................................59 5.10 Finanční plán .............................................................................................................61 5.10.1 Náklady kavárny Bella Caffe ...............................................................................64 5.10.2 Výkaz zisků a ztrát ..............................................................................................66 5.11 Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika projektu ........................................................71 5.11.1 SWOT analýza ....................................................................................................71 5.11.2 Rizika podnikatelského záměru ..........................................................................73 Návrhová část 6 Posouzení zjištěných výsledků ..........................................................................................74 6.1 Obecné vyhodnocení PZ ..............................................................................................74 6.2 Doporučení vedení podniku ........................................................................................74 6.3 Vyhodnocení finančního plánu ....................................................................................75 Závěr ....................................................................................................................................77 Literatura .............................................................................................................................79 Přílohy ..................................................................................................................................82

Seznam obrázků Obrázek 1 – Kavárna „SLAVIA“ ..............................................................................................15 Obrázek 2 – členění živností .................................................................................................17 Obrázek 3 – SWOT analýza ...................................................................................................30 Obrázek 4 - Organizační struktura podniku ...........................................................................36 Obrázek 5 – Produkt: Řepa s kozou na poli ...........................................................................38

Seznam grafů Graf 1 - Jaké je Vaše pohlaví?................................................................................................40 Graf 2 - Kolik je Vám let? ......................................................................................................41 Graf 3 - Máte děti (vnoučata)? ..............................................................................................41 Graf 4 - Navštěvujete kavárny v Pardubicích a okolí? ............................................................42 Graf 5 - Využili byste možnost snídaně v kavárně? ................................................................43 Graf 6 - Využili byste možnost koupě snídaně s sebou? ........................................................44 Graf 7 - Jste zastáncem dětských koutků v kavárnách? .........................................................45 Graf 8 - Vyhledáváte podniky s kvalitní kávou? .....................................................................46 Graf 9 - Jaká je Vaše oblíbená značka kávy? ..........................................................................47 Graf 10 - V jakou dobu navštěvujete kavárny nejčastěji? ......................................................48 Graf 11 - Jak hodnotíte úroveň kaváren v pardubickém kraji?...............................................48 Graf 12 - Mají podle Vás budoucnost kavárny zaměřené také na podávání snídaní? .............49 Graf 13 - Který snídaňový sortiment máte nejraději? ............................................................50

Seznam tabulek Tabulka 1 - Mzdy zaměstnanců .............................................................................................36 Tabulka 2 - Náklady spojené s marketingovou komunikací ...................................................59 Tabulka 3 - Realizační a projektový plán ...............................................................................60 Tabulka 4 - Počáteční výdaje .................................................................................................61 Tabulka 5 - Výdaje poskytnuté na zařízení kavárny ...............................................................62 Tabulka 6 - Počáteční rozvaha ..............................................................................................63 Tabulka 7 - Náklady vynaložené na každodenní provoz kavárny............................................64 Tabulka 8 - Odpisy dlouhodobého hmotného majetku .........................................................65 Tabulka 9 - Marže nejprodávanějších produktů ....................................................................66

Tabulka 10 - Pesimistická varianta ........................................................................................67 Tabulka 11 - Realistická varianta ...........................................................................................67 Tabulka 12 - Optimistická varianta ........................................................................................68 Tabulka 13 - Výkaz zisků a ztrát ............................................................................................68 Tabulka 14 - Doba návratnosti: realistická varianta ...............................................................70 Tabulka 15 - Doba návratnosti: optimistická varianta ...........................................................70 Tabulka 16 - Hodnocení podniku pomocí pozitivních a negativních kritérií ...........................72 Tabulka 17 - Rizika a opatření PZ ..........................................................................................73

Úvod V období vzniku tohoto podnikatelského záměru (PZ) byl jeho autor 10 let zaměstnán v oblasti kavárenství na pozici baristy a barmana. Nasbírané zkušenosti z praxe a získané znalosti ze studia na VŠH by rád zúročil ve vlastním podniku, proto se rozhodl pro založení snídaňové kavárny, která v Pardubicích chybí. Tento typ podniku by tak vyplnil mezeru na trhu a uspokojil by poměrně širokou klientelu, která je v současné době stále náročnější na kvalitu poskytovaných služeb. Cílem bakalářské práce je zpracování reálného podnikatelského záměru – založení a provoz snídaňové kavárny. Při rozhodování o podnikání je potřeba na počátku zvážit nezbytné faktory, jakými jsou finance, umístění podniku, chuť do podnikání, míra rizika a v neposlední řadě otevřenost a vstřícnost k zákazníkům. Založení kavárny klade na začínajícího podnikatele značné nároky nejenom materiální, ale zejména jde o vysoké požadavky na znalosti z oblasti managementu, účetnictví, marketingu a dalších ekonomických disciplín. Práce je rozdělena do tří částí: První teoreticko – metodologická část se zaměřuje na strukturu podnikatelského záměru v obecné rovině a tvoří podklad pro praktickou část práce. Začátek práce mapuje vznik a historii kaváren ve světě. V dalších kapitolách jsou vytýčeny základní pojmy z oblasti podnikání v pohostinství a postup vedoucí k tvorbě podnikatelského plánu v psané podobě včetně uvedení platné legislativy, jejíž znalosti jsou potřebné pro založení podniku. V analytické části bakalářské práce autor ověřil poznatky z teoretické části a sestavil reálný podnikatelský záměr na založení snídaňové kavárny. Byly zde použity výzkumné metody, jako jsou analýza, komparace a vyhodnocení.

11

Jádrem analytické části je stanovení následujících hypotéz: Hypotéza 1: V Pardubicích existuje mezera na trhu – chybí zde snídaňová kavárna, o kterou mají návštěvníci města i stálí obyvatelé jako potenciální zákazníci zájem. Hypotéza 2: Zákazníci snídaňové kavárny dávají přednost čerstvým a kvalitním produktům. Hypotéza 3: Provoz snídaňové kavárny bude generovat přiměřený zisk. Třetí návrhová část práce se zaměřuje na posouzení zjištěných výsledků, reálnost podnikatelského záměru a jeho praktické využití při založení snídaňové kavárny z pohledu externích a interních uživatelů. Na základě vyhodnocení stanovených hypotéz a v případě jejich potvrzení se autor rozhodne, zda založení a otevření podniku bude schopen zrealizovat, a uspokojit tak potřeby potenciálních zákazníků. Kromě praktických zkušeností a znalostí získaných při studiu čerpal autor z odborných publikací zpracovávajících celkovou problematiku podnikání. Autoři publikací jsou odborníci na reálné podnikání a jejich metody a doporučení v této oblasti pomáhají začínajícím podnikatelům překonávat počáteční překážky a problémy. Ukazují, jak se posunout dále a jak vést podnik správným směrem. Za všechny můžeme uvést autory jako například: Ing. Štěpán Klein, MBA; Doc. Ing. Jitka Srpová, CSc.; Ing. Ivana Svobodová, Ph.D.; Ing. Pavel Skopal, MBA; BA. Guy Kawasaki, MBA. a další. Poznatky autor čerpal také prostřednictvím odborných časopisů a internetových zdrojů.

12

Teoreticko-metodologická část 1 Historie kavárenství 1.1 Historie kavárenství ve světě Dle historicky dochovaných pramenů se považuje za první nápoj podobný dnešní kávě tzv. „buncham“. Zmínky o něm pocházejí z odborných spisů napsaných v Arábii mezi lety 900 – 1000 po Kristu, které popisují blahodárné účinky kávy na celé lidské tělo. První kavárny byly zaznamenány v Mekce pod označením „kavek kanes“. Jejich původní poslání bylo čistě náboženské, ale zanedlouho se změnily v zábavní střediska, která brzy expandovala do dalších především islámských zemí. Zabydlela se například v takových centrech, jakými byly Medina, Káhira nebo Aden. Již v 16. století se objevilo pití lahodného nápoje v tureckém Konstantinopolu,

později

přejmenovaném

na

Istanbul.

První

dochované

zmínky

o konkrétních kavárnách pocházejí z počátku 16. století, kdy se v Damašku lidé scházeli ve dvou nejznámějších, v Růžové kavárně a v kavárně U Brány spásy a také zde byla otevřena první veřejná kavárna nazvaná Maktab alirfán, přeloženo jako Klub vzdělanců. Historické záznamy dokládají, že na začátku 17. století bylo v Káhiře okolo dvou tisíc kavárniček. Bohužel islámská víra dodnes nepovoluje ženám vstup do těchto prostor, natož konzumaci kávy v kavárnách. (Augustín, 2003) Do Evropy, konkrétně do Marseille, se káva dostala prostřednictvím šlechtice De la Rocoque.

Právě zde začaly vznikat první kavárny a spolu s nimi se rodily první

receptury na přípravu kávy jako nápoje. Francie je právem považována za kolébku kavárenství, neboť již na konci 17. století zde mohli lidé navštěvovat přibližně dvě stě padesát podniků tohoto typu. První vyhlášenou divadelní kavárnu zde otevřel Peršan Gregor a prozíravě ji situoval hned vedle Comédie Francais. Stejně tak v Itálii a dalších evropských městech doznávalo kavárenství rozmachu. Za nejproslavenější a nejdražší kavárnu na světě je považováno Caffé Florián, původním názvem Caffé della Venezia Triofante Floriana Francescona, které se nachází na Piazza San Marco v Benátkách. (Augustín, 2003) Ani Británie nezůstala v rozvoji kavárenství pozadu. V okolí Oxfordu začaly vznikat již v polovině 17. století tzv. Penny Universities, což můžeme volně přeložit jako halířové univerzity, které umožňovaly chudým studentům setkávání se známými akademiky u šálku 13

dobré kávy. Až dva roky poté byla otevřena první kavárna v Londýně na St. Michael´s Alley v Cornhillu. Nejproslulejší se ovšem stala kavárna, kterou založil v roce 1688 Edward Lloyd, jenž byl rovněž zakladatelem největší pojišťovací společnosti světa. Kavárenství se ve Velké Británii rychle rozvíjelo a na konci 17. století existovalo v této zemi kolem 3000 podniků. Bohužel v 18.

století

zde

převážila

popularita

pití

čaje,

tzv.

se stal významným zvykem a symbolem příslušnosti k vyšší společenské třídě.

čaj

o

páté

(Šimková-

Broulová, Lidé a Země, 2009 , online) První dochovaná zmínka o pití kávy na území Ameriky pochází z druhé poloviny 17. století a jako centrum kavárenství bylo dlouho označováno San Francisco. Postupně se začaly další kavárny objevovat i v ostatních amerických městech. Jedním z nejvýznamnějších středisek kavárenství byl na tomto kontinentu Boston s kavárnou Zelený Drak, v němž byla současně založena nejdražší a největší kávová burza na světě. Další kavárny byly postupně otevírány i v ostatních městech Ameriky jako například v New Yorku King´s Arms a poté burzovní kavárna na Broad Street, která se současně stala hlavním centrem obchodu. Za zmínku stojí i další město spojované s významnými milníky amerických dějin Philadelphia, kde byla otevřena první kavárna s jednoduchým názvem Ye . (Augustín, 2016, s. 68) Druhá polovina 19. století je považována za zlatý věk kavárenství. V té době prošla obdobím zakládání kaváren stejně jako mnohá další evropská města také Vídeň, ve které však bylo odjakživa podávání kávy spojováno s konzumací vynikajících dezertů. Mezi nejznámější vídeňské kavárny patří například Café Muzeum, Café Central, Café Frauenhuber, ale také věhlasně proslavená kafeterie Café Sacher. Právě ta dnes tvoří rozsáhlý komplex podniků včetně hotelu, restaurace, nebo dokonce muzea. (Judasová, Kávové listy, 2013, online)

1.2 Historie kavárenství u nás Z historických pramenů se můžeme dočíst, že káva se dostala na naše území zásluhou dvou cestovatelů, Heřmana Černína Z Chudenic a Kryštofa Haranta z Polžic, kteří během svých cest poznali tento oblíbený nápoj Arabů a Turků již na konci 16. století. Do povědomí Čechů, a především široké veřejnosti Pražanů se káva dostala až o 100 let později. Prvním českým kavárníkem byl Arab Georgos Hatalahil Damasky, mezi Pražany nazývaný Deodat či Arab, který chodil v exotickém oděvu po pražských ulicích a nabízel kolemjdoucím lidem šálek kávového nápoje. V té době, na počátku 18. století, byla káva již známým a oblíbeným 14

nápojem v mnoha evropských zemích a v Praze se tato pochoutka nejprve rozmohla mezi bohaté městské vrstvy. Deodat si založil svou první kavárnu v Karlově ulici ve svém bytě a pojmenoval ji U Zlatého hada. Po čase nápoj pronikl i mezi obyčejné lidi, což se stalo počátkem vzniku tradice pražských kaváren. Některé z mnohých tehdejších podniků jsou minulostí, ovšem stále můžeme v Praze objevit mnoho oblíbených i proslulých kaváren s významnou historií, např. U Zlatého hroznu, U Steiniců v Mostecké ulici, U Petržilků na Malé Straně, U modrého hroznu. Velmi proslulá je kavárna Slavia nacházející se naproti Národnímu divadlu, právě zde se scházeli a psávali své povídky pánové Šimek a Grossmann a byla také místem setkávání celé řady významných osobností českého veřejného života. Na Národní třídě jistě nepřehlédneme Café Restaurant Louvre a chloubou hlavního města je také noblesní restaurovaná kavárna v Obecním domě u Prašné brány. Kavárna Savoy ležící poblíž Národního divadla se pyšní nejkrásnějším stropem vytvořeným v druhé polovině 19. století. (Historie a současnost pití kávy v Čechách, 2008 -2015, online) Obrázek 1 – Kavárna „SLAVIA“

Zdroj: http://www.cerstvakava.cz/clanky/historie-a-soucasnost-piti-kavy-v-cechach/

Za minulého režimu byla většina kaváren nesoucích často jméno svého majitele zakladatele z první republiky, vyvlastněna a převedena do vlastnictví státu. Takto připadly kavárny národnímu podniku Restaurace a jídelny - RaJ, který provozoval podstatnou část stravovacích zařízení v tehdejším Československu a většina kaváren byla proměněna na restaurace, pivnice, bufety a další typy socialistických podniků. Po roce 1989 došlo u těchto podniků buď k navrácení původním majitelům, nebo k privatizaci a převedení do soukromého vlastnictví.

15

2 Podnikatel a podnikání Do konce roku 2013 se podnikání řídilo dle obchodního zákoníku, který byl zrušen k 1. lednu 2014 a došlo k jeho nahrazení novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. V nové legislativě již není specificky definována činnost podnikání ani podnikatel. Podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platí: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ (Kameník, 2014, s. 30) Přestože nový občanský zákoník ve svých paragrafech 420 – 435 charakterizuje a upravuje osobu podnikatele a s ní související podmínky, které ho k podnikání opravňují, konkrétní živnostenské podnikání předepisuje tzv. Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje druhy živností a podmínky pro jejich provozování včetně rozsahu živnostenského oprávnění a náležitostí spojených s jeho vydáním. (Živnostenský zákon, 2016) Další právní formy podnikání, jako například obchodní společnosti, se řídí zákonem o obchodních korporacích. Mapujeme-li, co vede člověka k podnikatelským aktivitám, můžeme najít různé příčiny. Nejčastěji jsou jimi: práce v oboru, který člověka zajímá, svoboda v rozhodování a podnikání na vlastní riziko, flexibilita vlastního času, uspokojení potřeb zákazníků, uspokojení vlastních podnikatelských potřeb – dosažení zisku, možnost ovlivnit podnikatelskou sféru v dané lokalitě. Pokud se rozhodneme podnikat, je důležité se velmi dobře orientovat v pravidlech a zákonech podnikání. Neznalost a porušování zákonů a nepsaných pravidel vede ke zbytečným chybám, pomalému rozvoji firmy, neúměrným ztrátám a při velkém riziku i ke krachu podniku. K dosažení úspěchu si musíme dostatečně uvědomit roli, ve které se nacházíme a tím přistupovat vůči podniku i podnikání samotnému s velkou zodpovědností. Okamžitý úspěch je téměř vždy v tomto druhu podnikání nereálný, ale je

16

výsledkem dlouhodobého úsilí vyvíjeného v rámci podnikatelského záměru, který si tvoří a píše podnikatel na míru. (Klein, 2015, s. 79)

2.1 Založení živnosti Pro založení živnosti musí žadatel splnit určité podmínky, jež jsou stanoveny zákonem. Ty můžeme rozdělit na všeobecné a zvláštní. První z nich musí splnit každá fyzická osoba nebo právnická osoba, chce- li podnikat na základě živnostenského oprávnění: plnoletost (osoba starší 18 let), způsobilost k právním úkonům, trestní bezúhonnost, bezdlužnost vůči státu a dalším organizacím. Druhou skupinou jsou zvláštní podmínky, které jsou tvořeny buď výučním listem a roční praxí v oboru, nebo šestiletou praxí v daném oboru. Pro podnikání v kavárenství si zvolíme ze skupiny živností ohlašovacích tzv. živnost řemeslnou, která podléhá doložení odborné způsobilosti. V případě založení kavárny se jedná o hostinskou činnost. (Živnostenský zákon, 2016) Obrázek 2 – členění živností ŽIVNOST

OHLAŠOVACÍ

ŘEMESLNNÁ

VÁZANÁ

KONCESOVANÁ

VOLNÁ

Zdroj: vlastní

17

3 Vymezení podnikatelského záměru a jeho cíle Podnikatelský záměr chápeme jako představu a ideu podnikatele o jeho budoucím podnikání, ale také jako odvahu osamostatnit se a vytvořit si vlastní know how. Každý, kdo se rozhodne podnikat, by měl své myšlenky převést do papírové podoby. Je třeba veškeré nápady podrobněji a hlouběji zkoumat, zvážit více možností jejich realizace, a zajistit si tak svým způsobem pevný základ, na němž bude možné při budování podniku stavět. To vše by měl umožnit dobře zpracovaný podnikatelský záměr. Smysl jeho zpracování nevychází pouze z potřeb samotného podnikatele, ale velmi podstatná je také informační funkce plánu pro bankovní subjekty. Mezi nejdůležitější kroky vedoucí k vybudování vlastního podniku patří vytvoření kapitálové základny. Podnikat lze jen tehdy, existuje-li dostatek kapitálu pro počáteční financování, a z hlediska jeho získání je třeba být pro banky důvěryhodným potencionálním klientem. K tomu právě přispívá pečlivě písemně zpracovaný podnikatelský plán. Ve světě se podnikatelský záměr chápe jako písemná zpráva, která zobrazuje analýzu daného

podnikání

a

udává

správný

směr

pro

jeho

realizaci

v budoucnosti.

Do podnikatelského záměru je rovněž třeba zahrnout finanční prostředky pro zahájení a rozvoj našeho podnikání. Důležité je také zmapování toho, jak docílit návratnosti vložených prostředků. (McKeever, 2010) Podnikatelský záměr se zabývá nejen tím, co bude firma vyrábět nebo jaké bude poskytovat služby, ale musí udávat i to, jaké máme příležitosti na trhu, jaké výrobní faktory zabezpečí firmě hladký chod, a zobrazuje také dostupnost finančních i nefinančních zdrojů potřebných k podnikání. Dále je nutné věnovat se analýze trhu, zákazníků, dodavatelů, konkurence, rizik a příležitostí, marketingových nástrojů, organizační struktuře podniku atd. Ve výsledku podnikatelský záměr zobrazuje vyhodnocení plánu, ze kterého lze usoudit, zda je projekt realistický, s potenciálním růstem a udržitelností v budoucnosti. (Krauseová, 2007)

18

3.1 Uživatelé podnikatelského záměru Podnikatelský záměr je jedním z nejdůležitějších podkladů pro samotného podnikatele. Jeho cíle by měly být jasné a srozumitelné, současně musí počítat s mnoha překážkami, které v průběhu podnikání nastanou. Ve firmě lze podnikatelský záměr používat jako nástroj pro plánování, rozhodovací procesy a kontrolu i v případě, že se zavedená firma ocitne před změnami, které mohou výrazně ovlivnit chod celého podniku. (Srpová, Řehoř, 2010) Zaměstnancům může záměr sloužit i jako obraz toho, v jaké situaci se firma nachází, jakou má konkurenci a jaké cíle jsou zadány. Dochází tak ke ztotožnění s firmou ze strany zaměstnanců, kteří ji následně v rámci své loajality postupně dovedou k daným cílům. Banky a investoři patří do skupiny hlavních uživatelů PZ a právě na základě kvality jeho zpracování se rozhodují o finanční podpoře podnikatele při startu jeho nové firmy. Podnikatelské inkubátory si vybírají, zda je vhodné do podniku investovat na základě PZ. V případě bank se jedná o peníze, inkubátory poskytují čas, služby na podporu chodu firmy a v neposlední řadě i finanční prostředky. Také mohou podpořit naší firmu různé vládní či nevládní instituce, organizace, asociace či sdružení. Tyto instituce, podobným způsobem jako banky, hodnotí záměr firmy a rozhodnou, zda je pro ně výhodné do podniku investovat. Business angel (andělský investor) je jednotlivec, který vloží své finanční prostředky ve prospěch podniku, čímž získá minoritní podíl ve společnosti. Kromě financí nabízí investor své schopnosti, znalosti, kontakty, dovednosti, které mohou být součástí investice nebo jinak dohodnutých podmínek. Tento investor se aktivně podílí na řízení podniku. (Veber, Srpová, 2012)

3.2 Zásady pro tvorbu PZ Již víme, co je nejdůležitější pro bankéře a investora, a proto musíme podnikatelský záměr sestavit tak, abychom nic z podstatných částí PZ nevynechali. Velkou roli bude hrát titulní stránka dokumentu, jelikož lidé, kteří poskytují kapitál, často vybírají z více návrhů. Musíme se proto zaměřit také na první dojem, který náš záměr vyvolá. Nyní se seznámíme s důležitými rysy PZ, které by měl podnikatel dodržet.

19

Srozumitelnost a jednoduchost. Myšlenka podnikatele musí být popsána v záměru co nejjednodušším způsobem, bez používání cizích a složitých výrazů. Smysl podnikatelského záměru by měl být podán jasně, aby se dalo snadno vyčíst, jak bude produkt fungovat. Autor musí počítat s tím, že člověk, který bude dokument číst, nemusí mít v daném oboru kvalifikaci a potřebné technické znalosti. Reálnost a pravdivost. Hodnotitele záměru bude jistě zajímat, zda čísla v tabulkách jsou reálná. Věrohodnost údajů a uskutečnitelnost budoucího vývoje musí být samozřejmé. Logické navazování. Jednotlivé části dokumentu na sebe musí navazovat a společně vytvořit jeden souvislý celek. Všechna uvedená fakta si nesmí vzájemně odporovat, nebo se dokonce vylučovat. Využitím různých nástrojů, např. Ganttova diagramu, lze docílit požadované posloupnosti u navzájem navazujících činností. Vizualita. Velké množství textu, tabulek a nepřehledných grafů by mohlo ze záměru vytvořit nesrozumitelný dokument. Je vhodnější přidávat do textu více nákresů, fotografií, a lépe tak přiblížit směr našeho plánu. Důležitá je originalita navrhovaného řešení a vytvoření co nejpůsobivější prezentace. Aktualizovanost. Tak jako se naše doba ustavičně vyvíjí, je potřeba neustále aktualizovat i náš záměr. Na trhu se průběžně vytváří nová konkurence, přibývají noví dodavatelé a mění se i makroekonomické ukazatele (měnové kurzy, sazby daní). Proto se po každé podobné změně, musí fakta v záměru měnit podle současné situace, aby nedošlo ke snížení kvality dokumentu vinou jeho zastaralosti. (Fotr, 1999)

4 Podnikatelský záměr a jeho struktura Struktura podnikatelského záměru by měla mít svůj základní koncept, který je dále rozpracován do konkrétních detailů. Obsah a pojetí nejsou nikde závazně stanoveny, vše by ale mělo být podřízeno požadavkům banky a dalších investorů. Podnikatelské plány mohou mít různé podoby zpracování a následných forem prezentace. V našem případě se bude jednat o případovou studii, která bude zpracována tak, aby její forma co nejvíce odpovídala požadavkům vnějších i vnitřních uživatelů.

20

„Postupně si objasníme základní body podnikatelského plánu: titulní list, obsah, úvod, účel a pozice dokumentu, shrnutí, popis podnikatelské příležitosti, cíle firmy a vlastníků, potenciální trhy, analýza konkurence, marketingová a obchodní strategie, realizační a projektový plán, finanční plán, hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu, přílohy.“ (Srpová a kol., 2011, s. 14)

4.1 Titulní list a obsah PZ Titulní list by měl mít přehlednou grafickou úpravu. Nesmí na něm chybět název podnikatelského záměru včetně obchodního plánu a firemního loga. Dále uvádíme jméno autora záměru, popřípadě dalších spolupracujících osob a datum vytvoření dokumentu. Je vhodné uvést i poznámku – prohlášení upozorňující na autorská práva k tomuto dokumentu. Rozsah podnikatelského plánu samozřejmě záleží na jeho specifikaci, ale pro přehlednost, rychlost a zjednodušení vyhledávání důležitých informací slouží správně zpracovaný obsah celého dokumentu, který musí být jasný a srozumitelný a měl by vycházet ze správného formátování, dle kterého zařazujeme nadpisy v různých úrovních, nejvýše však první až třetí úrovně.

21

4.2 Úvod a shrnutí PZ V úvodu podnikatelského záměru uvádí autor, pro koho je dokumentace zpracována a o jakou její verzi se jedná. Například napíše, zda se jedná o první znění, nebo jde naopak o finální, popřípadě zkrácenou či rozpracovanou variantu. Seznámí čtenáře se svou vizí daného podnikatelského plánu a cíli, kterých se rozhodl při svém podnikání dosáhnout. Na počátku každého takového plánu bychom měli nalézt shrnutí celého dokumentu, které je velmi podstatným vodítkem pro poskytovatele kapitálu a jejich rychlou orientaci v problematice. Proto bychom měli v počátečním shrnutí nalézt především informace o vlastnících firmy, jejich podnikatelských cílech a také sdělení, jakými způsoby se podnikatel chystá těchto met dosáhnout. Podstatné je vzbudit uvedenými údaji zájem investorů o prostudování celého záměru. Souhrn podnikatelského záměru by měl stručně a jasně formulovat naše myšlenky, které budou nadále logicky uspořádány a poskytnou rychlý přehled základních otázek spojených s naším podnikatelským plánem. Ve shrnutí PZ bychom se měli zaměřit na: předmět podnikání, podnikové cíle, faktory úspěchu, porovnání ekonomických veličin a potřeby kapitálu. (Wupperfeld, 2003) Při bližší specifikaci shrnutí se budeme orientovat na zodpovězení otázek typu: Co budeme vyrábět a jaké produkty budeme nabízet? Jakou budeme mít konkurenční výhodu? Jaké zvolíme způsoby proniknutí na trh a jaký je náš potenciál na trhu uspět? Jaké cíle jsme si stanovili a jakým způsobem jich chceme dosáhnout? Jaký plánujeme obrat a kdy dosáhneme ziskovosti? Kolik kapitálu potřebujeme, kolik použijeme z vlastních a jaké množství z cizích zdrojů? Jak bychom charakterizovali současný trh a jeho zákazníky?

22

V souvislosti se shrnutím je dobré zmínit také tzv. Elevator Pitch, což je krátká verbální prezentace, jejímž účelem je co nejvíce zaujmout vhodného investora a přesvědčit ho o tom, že naše myšlenka je tou nejlepší. Je dobré mít vždy připravenou krátkou prezentaci, jelikož nikdy nevíme, koho potkáme a jakému investorovi bychom mohli náš projekt předvést. Toto krátké představení našeho projektu lze použít rychle a na jakémkoliv místě, např. při různých společenských akcích, na večírcích, během konferencí atd. (BusinessInfo, 2006)

4.3 Popis podnikatelské příležitosti a produktu Tato část je vhodná k objasnění důvodu, proč jsme se rozhodli podnikat právě v daném oboru a co naše podnikání přinese nového na trh. Ideální je, pokud se nám podařilo nalézt mezeru na trhu, a jsme tedy schopni podnikatelským záměrem uspokojit zákazníky takovým produktem, který se v současnosti nenachází v nabídce žádných blízkých konkurentů. V této kapitole se zaměříme na důkladný popis produktu, popřípadě služby. Produkt by měl být popsán fyzicky, včetně přidané hodnoty pro zákazníka. Dále objasníme, zda budeme vše zajišťovat v rámci svého podniku nebo ve spolupráci s dalšími partnery prostřednictvím outsorsingu. Důležité je vyzdvižení konkurenční výhody, tzn., v čem budeme lepší než konkurence a jaký užitek přineseme zákazníkovi, který by měl dát přednost našemu podniku před konkurencí.

4.4 Cíle podniku a jeho vlastníků V úvodu této kapitoly bychom měli charakterizovat firmu jako takovou. Znamená to, že uvedeme podstatné náležitosti, jako jsou například datum začátku podnikání (pokud ho známe), případně potenciální datum, právní formu podnikání, organizační strukturu podniku, oblasti činností, kterých se bude podnikání týkat včetně nabízených produktů a služeb. Dále je potřeba popsat vizi zakladatelů – vlastníků čili jejich představu, kterým směrem se bude podnik ubírat a v jakém časovém horizontu plánují konkrétní posun – rozvoj. Pokud vlastník a vedení podniku usiluje o cizí kapitál, musí být v jejich zájmu přesvědčit tyto investory o svých schopnostech realizovat předkládaný podnikatelský záměr. Investoři ze svých zkušeností vědí, že správné vedení podniku je velmi důležité pro realizaci plánu a musí být postaveno na kvalitě a kvalifikovanosti managementu. Tomu odpovídá i struktura ostatních zaměstnanců podniku, kteří by měli být dostatečně kompetentní k plnění všech potřebných a požadovaných činností, které budou vykonávat. Je tedy potřeba představit vlastníky 23

budoucího podniku jako klíčové osobnosti. Investoři se budou zajímat především o jejich vzdělání s důrazem na odbornost a pracovní zkušenosti ve vedoucích pozicích na různých úrovních managementu. U každého vedoucího pracovníka je potřeba určit konkrétní roli, kterou bude v podniku zastávat, případně zda se tato bude měnit s rozvojem firmy. Poté následuje vytýčení cílů firmy, které stanovíme pomocí zkratky SMART používané pro hodnocení kvality projektových cílů. Jedná se o počáteční písmena anglických výrazů popisujících vlastnosti konkrétních cílů. Cíle by měly být:

Specific – konkrétní, specifické, Measurable – měřitelné, Achievable – dosažitelné, Realistic – reálné, Timed – termínované. Obvykle se cíle v podnikatelském záměru stanovují v rozsahu pěti let s bližší specifikací a konkretizací na jeden až dva roky. (Srpová a kol., 2011)

4.5 Analýza trhu Trh považujeme za jednu z oblastí zásadně ovlivňujících realizaci podnikatelského projektu. Nacházíme zde několik zásadních segmentů, které je potřeba před zahájením vlastní podnikatelské činnosti důkladně analyzovat. Těmito analýzami dosáhneme porovnání zjištěných stránek segmentů a odhadneme jejich případný vliv na úspěšnost našeho podnikání.

Souhrnnou analýzu provedeme na základě zjištěných informací, jejich

zpracováním a vyhodnocením. Důležité informace získáváme z hlavních, tzv. primárních a sekundárních, zdrojů.

24

Primární zdroje informací jsou: vlastní průzkum (výzkum), prezentační a propagační akce (veletrhy, výstavy...), dodavatelé, zákazníci, marketingoví poradci, další obchodní partneři. Za sekundární zdroje informací považujeme: odborné publikace, internetové zdroje, statistické úřady, orgány a instituce v rámci gastronomie a cestovního ruchu. Analýzou trhu se snažíme o vyhledání optimálního místa a podmínek pro začlenění našeho podnikatelského subjektu a jeho služeb. Dokážeme tak správně vyhodnotit naše možnosti a potřeby v rámci odbytu a financí. (Staňková, 2007, s.38) 4.5.1 Segmentace trhu Pouze existence trhu, který bude mít zájem o naše produkty a služby, může zaručit úspěch plánovaného podniku a realizaci podnikatelského záměru. Toho lze dosáhnout také inovacemi v oboru, které osloví dostatečně velký segment zákazníků s potencionálním růstem. V analýzách se zaměříme jak na celkový, tak na cílový trh. Vycházíme při tom ze skupiny zákazníků, kterým naše výrobky a služby přinesou užitek a jimž uspokojí potřeby. K tomu je zapotřebí, aby klienti měli k produktům snadný přístup a byli ochotni za ně zaplatit. Není možné vyhovět všem zákazníkům, a proto je naším hlavním úkolem segmentovat trh a podle předem zvolených kritérií si stanovit skupinu potenciálních zákazníků se stejnými či podobnými požadavky a nákupním chováním v rámci našeho podniku, a to s ohledem na jeho rentabilitu.

25

Segmentaci trhu rozčleníme do třech fází: 1. Výzkum trhu V této fázi využíváme metody marketingového průzkumu, snažíme se odhadnout velikost budoucího segmentu a možnost prodeje výrobků. 2. Profilování segmentů Jedná se o analytickou fázi, kde je potřeba rozčlenit zákazníky do menších skupin podle předem stanovených kritérií. Získáme tak přehled o jednotlivých segmentech a jejich potřebách, postojích, věku atd. 3. Tržní zacílení – targetting V této fázi vyhodnotíme jednotlivé segmenty a vybereme jednu nebo několik cílových skupin, na které se bude náš podnik orientovat. (Matula, 2016) Při vyhodnocení vybraných segmentů vhodných pro naše podnikání se budeme brát v úvahu tato kritéria: dosažitelnost segmentu velikost a potenciální růst segmentu pozice a schopnost vymezení vůči konkurenci síla konkurence shoda mezi produktem a potřebou zákazníků schopnost zákazníků zaplatit (Srpová a kol, 2011, str. 20) Vzhledem k pohlaví, věku, povolání, místu bydliště, potřebám a preferencím nelze na zákazníky nahlížet jako na uzavřenou skupinu. Analýzou jednotlivých segmentů prokážeme odlišnost a rozdíly dílčích skupin klientů. Shrneme-li význam segmentace trhu, dojdeme k závěru, že se jedná o určitý způsob plánovacího procesu, „který rozdělí velký trh na menší homogenní celky (cílové skupiny), které se vzájemně liší svými potřebami, charakteristikami

a nákupním

chováním

…

V

druhém

kroku

si

firma

zvolí

ten segment trhu, který nejlépe odpovídá jejímu poslání a stanoveným cílům.“(Matula, 2016)

26

4.5.2 Analýza konkurence a případná rizika Chceme-li podnikat, musíme dobře znát konkurenční prostředí a naše konkurenty. Mnoho podnikatelů potenciální konkurenci podceňuje a zapomíná, že pro zdravý trh je potřeba i zdravá konkurence, kterou je třeba brát jako trvalou soutěž mezi podniky podobného typu. S tím souvisí i schopnost podnikatele být dostatečně předvídavý. Dle existence konkurence rozlišujeme: stávající konkurenty (již se na trhu vyskytují), nově vznikající konkurenty (objeví se s naším vstupem na trh). Analýza konkurence bere v úvahu především tyto aspekty: určení hlavní konkurence, cíle konkurence, strategie a úspěch konkurence, silné a slabé stránky konkurence, reakce konkurence na změny trhu. (Kozák, Staňková, 2008) Každé podnikání ovlivňuje poměrně vysoká míra rizika, která má zásadní vliv na rozhodování podnikatele, popřípadě top managementu podniku. Podstoupené riziko je v podnikání vyvažováno ziskem, jedním z hlavních důvodů, proč podnikáme. Ke snížení podnikatelských rizik přispívá správně sestavený podnikatelský záměr, v němž s předstihem můžeme eliminovat některá podnikatelská rizika na základě zpracovaných analýz a vyhodnocených informací.

4.6 Obchodní a marketingová strategie Na budoucím úspěchu podniku se velkou mírou podílí správně zvolená a nastavená marketingová a obchodní strategie. V rámci marketingu se zaměříme především na: správný výběr cílového trhu, umístění produktu na trhu (tržní pozici), zvolení vhodného marketingového mixu. Cílový trh vybereme v závislosti na provedených analýzách segmentace trhu. Při výběru vhodného segmentu posuzujeme jeho kupní sílu i velikost a na základě těchto veličin 27

můžeme určit jeho hodnotu. Následuje určení tržní pozice hlavního produktu neboli jeho konkrétní postavení v porovnání s ostatními konkurenčními produkty. Usilujeme o dosažení povědomí zákazníků o našem produktu. Podstatou jejich zvýšeného zájmu bude odlišnost od konkurenčních produktů na trhu. (Srpová a kol, 2011, str. 20) Dále se rozhodneme pro správně zvolený marketingový mix, který jako první formuloval v roce 1960 profesor Jerry Mc Carthy v knize Marketing. Tento významný americký akademik představil marketingový mix jako 4 vzájemně se prolínající proměnné – nástroje, pomocí nichž dochází k uspokojování cílového trhu. Tyto nástroje označujeme jako „4P“: Product, Price, Place, Promotion. V rámci rozvoje marketingových strategií se tento základní mix rozšiřuje podle potřeb o další modifikace přidáním dalších „P“, například: People, Politics, Public oponion, Packing, Partnership atd. Tyto klasické nástroje se v současnosti v praxi prolínají s další podstatnou částí marketingové strategie, kterou tvoří vztahový marketing a řízení vztahů se zákazníky. Zde se setkáváme s marketingovým mixem označovaným „4C“. Základní proměnné mixu „4C“ tvoří: Custommer solution – řešení potřeb zákazníka, Custommer cost – náklady vzniklé zákazníkovi, Convenience – dostupnost řešení Communication – komunikace. Pokud nezvolíme správnou strategii, může být podnikání z dlouhodobého pohledu pouze otázkou náhod a šance na úspěch budou minimální. Je potřeba si zajistit a neustále tvořit konkurenční výhodu včetně budování značky.

28

4.7 Realizační a projektový plán Dalším důležitým krokem podnikatelského plánu je časové plánování veškerých aktivit. K jejich zaznamenání a přehledu slouží tzv. Ganttův diagram. Jedná se grafické znázornění časové posloupnosti veškerých činností souvisejících s řízením podnikatelského záměru prostřednictvím úsečkového diagramu. Vodorovná osa představuje časové období projektu (dny, týdny, měsíce…), na svislé ose jsou zaznamenávány jednotlivé činnosti (jeden řádek uvádí jednu činnost). Počátky a konce jednotlivých úseček chápeme jako mezníky. Z digramu lze snadno vyčíst, ve kterých činnostech zaostáváme a kde jsme naopak před plánem. Pro svou přehlednost a jednoduchost patří tento nástroj k nejčastěji používaným při tvorbě podnikatelského záměru, zvláště v menších a středně velkých podnicích. (Janišová, Křivánek, 2013, s. 371)

4.8 Finanční plán Finance můžeme chápat jako konečné měřítko úspěšnosti firmy. Je potřeba se jimi zabývat od samotného začátku a chápat správně všechny finanční indikátory, které můžeme zachytit ve finančním plánu. Podstatou finančního plánování je důsledné oddělení osobních a firemních financí a také zajištění dostatečného množství pracovního kapitálu. Dle stavu financí rychle zjistíme neefektivitu, nevýkonnost, ale také správné fungování podniku. K nejdůležitějším oblastem finančního plánování patří: plánování výnosů a příjmů, plánování nákladů a výdajů, finanční analýzy. Musíme umět řídit výnosy a náklady prostřednictvím správně rozvržených rozpočtů. Jde o umění rozmístit zdroje tak, aby nám vytvořily hodnotu. Dalším důležitým kritériem pro dlouhodobé dosahování zisku je správné stanovení ceny a umění s ní pracovat. Úspěšný podnikatel musí zvládnout i vymáhání pohledávek, dbá tedy o své finance, popřípadě dobře řídí své finanční manažery. (Klein, 2015, str.243)

29

4.9 Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu 4.9.1 SWOT analýza Jedná se o univerzální analytickou techniku, pomocí které lze zhodnotit vnitřní a vnější faktory mající vliv na úroveň firmy (produktu). Tuto analýzu poprvé sestavil Albert Humphrey v šedesátých letech dvacátého století. Název je akronymem vytvořeným z počátečních písmen anglických slov, která významem odpovídají hodnotícím faktorům. Podstatou SWOT analýzy je rozpoznání klíčových silných a slabých stránek uvnitř podniku a dále identifikace vnějších faktorů, které lze chápat jako příležitosti a hrozby. Tato analýza je při tvorbě podnikatelského plánu velmi důležitá a odhaluje možná úskalí, jež mohou podnikatele na jeho začátku potkat. Věřitelé tak mají možnost posoudit svá rizika spojená s investicí. (Management Mania, 2016) Obrázek 3 – SWOT analýza

•Finanční analýzy •Analýza hodnotového řetězce •Analýzy zdrojů •Analýzy produktového portfolia

STRENGHTS

THREATS

Silné stránky

Hrozby

WEAKNESSES

OPPORTUNITIES

Slabé stránky

Příležitosti

Zdroj: vlastní

30

•Analýza prostředí a okolí •Sektorové analýzy •Analýza konkurenčního postavení

4.9.2 Rizika podnikatelského záměru Každý nový projekt představuje pro podnikatele určitá rizika, se kterými je potřeba počítat a zvolit vhodnou strategii k jejich zvládnutí. Pomocí analýzy rizik jsme schopni navrhnout konkrétní opatření, která nám pomohou riziko snížit, popřípadě mu zcela předejít. Po identifikaci rizik navrhneme preventivní opatření, abychom snížili tyto hrozby na minimum. Způsoby snižování rizika: diverzifikace – rozšiřování výrobní produkce dělení rizika – rozdělení rizika mezi více účastníků projektu transfer rizika – přenos rizika na jiné subjekty (odběratel, dodavatel…) pojištění – přenos rizika na pojišťovnu Abychom předešli podstatným rizikům, a snížili jejich dopady na minimum, musíme si určit zejména způsoby externí komunikace se všemi účastníky našeho podnikání. Za nejdůležitější kritérium považujeme zpětnou vazbu tzv. feedback od koncového zákazníka. (Staňková, 2007)

31

Analytická část - podnikatelský záměr snídaňové kavárny Bella Caffe 5 Podnikatelský záměr 5.1 Titulní stránka PZ

Podnikatelský plán

Zpracoval: Kohoutek Martin

Název podniku: Bella Caffe Sídlo: třída Míru 90, Pardubice 530 02 Kontaktní osoba: Kohoutek Martin www: www.caffebella.cz e-mail: [email protected]

„Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována, kopírována nebo jakýmkoli způsobem rozmnožována nebo ukládána v tištěné či elektronické podobě bez písemného souhlasu autora.“ (Srpová, 2011, s. 15) 32

5.2 Obsah PZ 1. Úvod a účel projektu 2. Shrnutí 3. Popis podnikatelské příležitosti a produktu 4. Cíle podniku a jeho vlastníků 5. Analýza trhu 5.1 Segmentace trhu – marketingový výzkum 5.2 Analýza konkurence a případná rizika 6. Obchodní a marketingová strategie 6.1 Marketingový mix 7. Realizační a projektový plán 8. Finanční plán 9. Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika projektu 9.1 SWOT analýza 9.2 Rizika podnikatelského záměru 10. Přílohy

5.3 Úvod a účel projektu Účelem podnikatelského záměru je otevření snídaňové kavárny Bella Caffe v rušné části Pardubic. Jako dlouholetý zaměstnanec caffe baru dospěl autor práce k názoru, že v Pardubicích je minimum podniků, které by uspokojovaly potřeby zákazníků v ranních a dopoledních hodinách. Průzkum trhu potvrdil, že zde chybí podnik zajišťující snídaně a občerstvení pro veřejnost. Existence pouhých dvou podniků podávajících snídaně nedokáže pokrýt potřeby veřejnosti v rámci celého města dostatečně. Tato neobsazenost určitého segmentu trhu autora motivovala k rozhodnutí založit vlastní podnik, který by pomohl uspokojit potřeby klientely jak v dopoledních hodinách, tak odpoledne a večer, kdy by sloužil zákazníkům, kteří uvítají produkty připravované z čerstvých regionálních surovin. Kavárna bude provozována na základě živnostenského oprávnění Martinem Kohoutkem. Oprávnění vydává živnostenský úřad na provoz hostinské činnosti, kterou 33

řadíme dle novely zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, mezi živnosti řemeslné. Obsah a náplň živnosti jsou charakterizovány v nařízení vlády takto: „Činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány”. (MPO, Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., 2016) V našem případě záměr obsahuje činnosti jako: přípravu lehkých pokrmů, horkých a studených nápojů, servis výrobků zákazníkovi. Cílem podnikatelského záměru je zjistit, zda bude tento projekt reálný a podnik bude vykazovat zisk. Podnikatelský záměr je určen výhradně pro vlastní potřeby podnikatele. Dokument obsahuje veškeré důležité informace, které jsou uvedeny co nejpřehlednější formou.

5.4 Shrnutí Kavárna Bella Caffe, která se nachází sídlem v Pardubicích na třídě Míru 90, by měla být otevřena na podzim roku 2017. Prostory vybrané pro tento podnik již dříve sloužily jako sídlo kavárny. Základní předpoklady pro podnikání na tomto místě, jako jsou sklady sloužící k uchování zboží, výrobní prostory, vývody vody a odpadů, elektrická síť a další, budou zachovány. Kavárna projde rekonstrukcí interiéru, bude vybudován nový moderní bar, změny se dotknou také uspořádání a vzhledu míst k sezení, celkově půjde o proměnu vybavení kavárny tak, aby odpovídalo současnému modernímu stylu architektury a designu. Zahrádka, která je součástí podniku, bude také nově vybavena stoly, křesílky a dětským koutkem, který se v zimních měsících přesune do vnitřních prostor kavárny. Náš podnik se po stránce nabízeného sortimentu bude zaměřovat na současné moderní trendy v pohostinství, kavárenství i v oblasti barmanství. Většina produktů bude vyráběna z kvalitních bio-surovin, přičemž jednotlivé postupy přípravy budou odpovídat zásadám zdravé výživy. Cílem podnikatele bude uspokojit segment zákazníků zajímajících se o zdravé stravování, ale snahou bude také vyhovět ostatním klientům, jako jsou maminky s dětmi, studenti nebo příslušníci starší generace. Důležitý bude servis produktů zaručený profesionalitou personálu. Tím bude docíleno toho, že zákazníci budou Bella Café sami vyhledávat a také se sem budou rádi vracet. V okolí se nachází celkem 7 podniků, které nám mohou konkurovat. Firmy nacházející se v okolí naší kavárny nabízejí sice zákazníkům podobné produkty, ale většina z nich je vyrobena ze zmražených polotovarů nebo nejsou zhotoveny z kvalitních či bio-surovin. 34

Dnešní poptávka se soustředí především na kvalitu potravin a vyžaduje zdravou výživovou hodnotu pokrmů. V některých z okolních podniků je k obsluze zaměstnáván nekvalifikovaný, a tedy neprofesionální, personál, což výrazně negativně ovlivňuje celý chod takové kavárny. Osobou, která vytvořila tento projekt a bude majitelem kavárny Bella Caffe, je Martin Kohoutek. Věnuje se již několik let práci v pohostinství, a chce tak zhodnotit všechny gastronomické zkušenosti, které za roky své praxe nasbíral. Vlastní zkušenosti rozšiřuje neustálým vzděláváním prostřednictvím účasti na různých vzdělávacích programech a školeních, ale také četbou odborné literatury a tiskovin specializovaných na oblast podnikání v pohostinství a gastronomie či barmanství i baristiky. Vzhledem k analýze současných požadavků trhu a na základě rozboru nejbližších konkurenčních podniků se rozhodl zaměřit své podnikání na nabídku pokrmů zdravé stravy a na výrobu produktů z kvalitních bio-surovin. K bezproblémovému a rychlému zavedení podniku budou využívány různé formy marketingového komunikačního mixu, pomocí kterých se bude firma snažit oslovit potenciální zákazníky a přivést je k návštěvě kavárny, čímž by došlo k vytvoření stálé klientely. K tomu poslouží především reklamní informační letáky, vizitky, webové stránky a v dnešní době nejrozšířenější sociální sítě. Největšími riziky projektu by mohl být vysoký počet konkurenčních podniků v nejbližším okolí, špatný výběr dodavatelů a personálu, nevhodně vybraná marketingová strategie, ale také legislativní změny dotýkající se podnikání provedené ze strany státu.

5.5 Popis podnikatelské činnosti a produktu Kavárna se bude nacházet v zadním traktu budovy, kde bude možnost klidného posezení na zahrádce stranou od čilého ruchu, který panuje na velmi frekventované třídě Míru v Pardubicích. Prostory jsou majetkem Městského rozvojového fondu Pardubice a.s. a budou pronajímány za 50 tisíc korun měsíčně. K prostorám patří i sklady, které budou sloužit pro uchovávání zboží. V podniku budou zaměstnáni 4 zaměstnanci a dva brigádníci. Majitel bude vykonávat funkci vedoucího provozovny a všichni zaměstnanci mu budou přímo podřízeni. Brigádníci

35

budou pracovní činnosti vykonávat pod vedením stálých zaměstnanců. Mzdy budou vypláceny jednou měsíčně, jak je zobrazeno v následující tabulce. Tabulka 1 - Mzdy zaměstnanců

Sociální a zdravotní

Mzda za měsíc/os

Majitel

Zaměstnanci (celkem 4) Brigádníci (celkem 2)

pojištění/os

Celkem

12 100 Kč

4 114 Kč

16 214 Kč

12 100 Kč

4 114 Kč

64 856 Kč

8 000 Kč

0 Kč

8 000 Kč

Mzdy celkem

89 070 Kč

Zdroj: vlastní

V následující tabulce je zobrazena organizační struktura podniku, která udává vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Obrázek 4 - Organizační struktura podniku

majitel kavárny vedoucí směny

vedoucí směny

obsluha

obsluha

brigádník

brigádník

Zdroj: vlastní

36

Provozní a otevírací doba podniku je prozatím stanovena od 7.00 do 22.00 hodin v rámci pracovního týdne: pondělí – pátek. O víkendu jsme stanovili otevírací dobu od 8.00 do 20.00 hodin. Otevírací doba se později bude moci aktualizovat podle požadavků a přání zákazníků. Prozatím je stanovena na základě dotazníkového šetření provedeného mezi respondenty žijícími či pracujícími v blízkém okolí kavárny. Zvolená právní forma podnikání na základě živnostenského oprávnění je v našem případě zcela vyhovující. S provozováním hostinské činnosti se pojí několik povinností. Podnikatel musí získat živnostenský list, pro jehož získání jsou dané všeobecné a zvláštní podmínky. Mezi všeobecné podmínky patří úplná svéprávnost a trestní bezúhonnost žadatele. Zvláštní podmínky jsou tvořeny buď výučním listem a roční praxí v oboru, nebo šestiletou praxí v daném oboru. Nesplňuje-li žadatel tyto podmínky, musí si stanovit odborného zástupce, který daným požadavkům vyhovuje. Majitel kavárny Bella Caffe tyto požadavky splňuje. Ačkoli se kavárna nachází přímo v centru města, nabízí současně posezení v klidném prostředí, v němž se mohou její hosté odreagovat od běžného rušného dne a současně si pochutnat na výborné italské kávě. Bude zde podávána káva značky Café Reserva Gourmet, je směsí americké Arabiky a Indické Robusty, které spolu vytvářejí jedinečnou chuť nápoje. V nabídce budou také lehké dezerty a bohatý snídaňový sortiment obsahující tradiční vajíčka, ale i něco ze současné zdravé kuchyně. Kavárna se bude především zaměřovat na produkty vyrobené z čerstvých regionálních surovin a bio produktů. Bella Caffe bude mít ve své stálé nabídce vlastní úpravy tradičních pokrmů. K nim budou patřit například smetanová míchaná vajíčka na cibulce nebo schwarzwaldská šunka se sázeným vejcem podávané s listovým salátem ozdobeným ředkvičkou a zakápnutým olivovým olejem doplněným kouskem melounu a plátkem pomeranče, jako příloha k nim bude nabízeno pečivo s čerstvým máslem. Pod originálním názvem „Řepa s kozou na poli“ se bude skrývat řepa marinovaná v medu, olivovém oleji, vinném octě, soli a pepři posypaná kozím sýrem a obložená polníčkem, která by měla uspokojit návštěvníky z řad vegetariánů.

37

Obrázek 5 – Produkt: Řepa s kozou na poli

Zdroj: vlastní

V nabídce budou i pokrmy vhodné pro vegany, k nim patří „Ovocná fantazie“ aranžovaná z koleček banánu a kiwi sypaných mandlemi a zakápnutých citronovou šťávou a medem, na závěr ozdobených čerstvou mátou. Ceny budou stanovené s ohledem na vynaložené náklady a tak, aby odpovídaly aktuální situaci na trhu a reflektovaly i ceníky nejbližší konkurence. Prodejní ceny by vést k dosažení minimálně 10 % zisku. Platit bude možné hotově nebo platební kartou.

5.6 Cíle podniku a jeho vlastníků Mezi hlavní cíle podniku patří vybudování kavárny, která dokáže uspokojit své zákazníky a docílit toho, aby se rádi vraceli zpět. Bella Caffe se bude nejvíce zaměřovat na nabídku kvalitního a čerstvého sortimentu, jakým jsou domácí dezerty, pomazánky, saláty, bagety, domácí pečivo, které by tvořily čerstvý snídaňový sortiment. Také nápoje by byly přímo vyráběny z mnoha druhů čerstvého ovoce a zeleniny, takže by v nabídce byly i domácí limonády a fresh džusy. Samozřejmostí bude kvalitní káva připravená a podávaná profesionálním způsobem. Pro zákazníky bude vytvořeno příjemné a pohodlné posezení v klidné rodinné atmosféře, kde si mohou vychutnat svou snídani nebo svačinu. Někteří lidé naopak upřednostňují snídani v domácím prostředí či ve své práci, pro ty nabídneme

38

možnost odnést si kávu nebo celé menu s sebou. Pro tuto službu vytvoříme sadu vlastních obalů pro prodej „To Go“. Součástí cílů kavárny je zaměření na všechny segmenty zákazníků. Nabídka bude přizpůsobena jak studentům a pracujícím, tak maminkám na mateřské dovolené, seniorům nebo celým rodinám. Součástí kavárny bude proto i malý dětský koutek, který bude částečně oddělen od hlavního prostoru, aby poskytl možnost vyžití malých návštěvníků pod dohledem jejich matek a přitom nedocházelo k rušení ostatních hostů. Pro studenty budou probíhat různé akce nebo slevy na vybrané nápoje či pokrmy formou tzv. „happy hours“, o nichž budou podávány informace na webových stránkách kavárny i prostřednictvím speciálních aplikací. Dalším zákazníkům sestaví kavárna nabídku přesně „na míru“ dle jejich požadavků tak, aby uspokojila jejich potřeby. Jedním z cílů podniku je tedy získání stálé klientely, která se bude dál rozšiřovat a díky svým referencím lákat nové zákazníky. Dalším cílem firmy je zaměstnávat kvalitní proškolený personál. Majitel bude svým zaměstnancům zajišťovat neustálý přísun informací o nových trendech v gastronomii a baristice, které jim budou předávány formou účasti na různých školeních a seminářích. Zvláštní péči bude majitel věnovat práci s personálem přímo během provozu, kdy bude pracovníkům především ve zkušební době předávat vlastní poznatky a zkušenosti. Vědomosti a dovednosti zaměstnanců musí být především zaměřeny na sortiment, který se bude v kavárně nabízet, ale také na komunikaci s hostem a na vzájemnou spolupráci mezi kolegy. Je jednoznačné, že právě profesionální a příjemný personál, který vykonává svou práci, jak nejlépe umí, dělá dobré jméno podniku.

5.7 Analýza trhu Na základě marketingového výzkumu, který probíhal v oblasti, kde by se měla nacházet nová kavárna Bella Caffe, formou rozdávání odkazu na elektronicky zpracovaný dotazník zaměřený na „Regionální průzkum v oblasti kavárenství“, dospěl podnik k zjištění, že věk většiny respondentů uvedeného šetření je 20 – 30 let. Většinu trhu tedy obsazuje segment lidí, mezi které patří různí obchodníci, studenti a maminky na mateřské dovolené, kteří si rádi vychutnají kvalitní snídani v klidné kavárně nebo si ji vezmou s sebou do práce či do školy. Na tyto cílové skupiny se naše kavárna musí zaměřit nejvíce.

39

Nejvýznamnější skupinou se stávají obchodníci, kteří se nacházejí v neustálé časové tísni a stravují se nejčastěji v restauracích, barech či kavárnách, v horším případě využívají tzv. fast foodové provozovny. Náš podnik musí vytvořit nabídku, díky které bude tento segment zákazníků uspokojen. Cestou je dávat přednost kvalitě nabízených produktů i služeb. 5.7.1 Segmentace trhu – marketingový výzkum Provést segmentaci trhu je pro začínající podnikání nezbytné. Jde o výzkum, který nám dokáže určit, jací potencionální zákazníci se vyskytují v dané oblasti a zda budou mít zájem o námi nabízené služby. Analýza byla provedena formou dotazníků, prostřednictvím internetového portálu http://www.survio.com/cs. Dotazník vyplnilo 255 respondentů. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké služby a produkty jsou nejvíce vyhledávány a jaké prostředí kavárně zákazníci upřednostňují. Dotazník obsahuje 13 otázek, většinou jde o uzavřené dotazy, některé nabízejí možnost dále rozepsané odpovědi a pouze 2 otázky jsou zcela otevřené. Podnikatel všechny vyhodnotil v následujících grafech: 1. Jaké je Vaše pohlaví? První otázka vedla ke zmapování pohlaví dotazovaných respondentů. Ve výsledku dotazník vyplnilo 172 žen a 83 mužů. Z toho vyplývá, že by se podnik měl zaměřit především na dámskou klientelu, která v dané lokalitě na trhu převládá. Graf 1 - Jaké je Vaše pohlaví?

Zdroj: http://www.survio.com/cs – data vlastní, upraveno

40

2. Kolik je Vám let? Druhá otázka se zaměřuje na věk respondentů. Odpověď poskytli lidé ve věku od 16 do 75 let. Dle výsledku převažuje klientela ve věku 26 – 46 let. Tento věkový rozsah zvolilo 140 dotazovaných z celkového počtu 255 respondentů. Graf 2 - Kolik je Vám let?

22

2 91

16 - 25 let 26 - 45 let 46 - 60 let 61 - 75 let

140


3. Máte děti (vnoučata)? Třetí otázka byla zaměřena na to, zda mají respondenti děti nebo vnoučata. Tento dotaz byl zvolen, aby podpořil, nebo naopak vyvrátil potřebu vybudování dětského koutku v kavárně. Graf ukazuje, že většina respondentů je sice bezdětných, ale více než třetina dotazovaných děti má, a tak bude vhodné zaměřit se i na tuto skupinu zákazníků. Informace byly dále doplněny díky následující otázce, která se ptala na to, zda hostům vadí v kavárnách dětské koutky. Graf 3 - Máte děti (vnoučata)?


41

4. Navštěvujete kavárny v Pardubicích a okolí? V následující čtvrté otázce se podnikatel ptá respondentů, zda navštěvují kavárny v Pardubicích a okolí. Tato otázka měla obhájit reálnost podnikatelského záměru vybudování kavárny v této lokalitě. Výsledky jenom potvrzují, že 26,7% respondentů navštěvuje kavárny velmi často a 46,7 % dotazovaných občas. Většina respondentů tedy kavárny ráda navštěvuje, což opodstatňuje náš projekt. Graf 4 - Navštěvujete kavárny v Pardubicích a okolí?


42

5. Využili byste možnost snídaně v kavárně? Touto otázkou se podnikatel dotazuje respondentů, zda by využili možnost snídaně v kavárně. Hlavním zaměřením naší kavárny budou právě snídaně, a proto musíme prozkoumat trh, zda o tuto službu projevuje zájem. Z celkových 255 respondentů by tuto možnost využilo 122 dotazovaných a 92 respondentů zvolilo odpověď občas. Tento výsledek je pro náš plán vynikající, jelikož 83,9 % respondentů možnost nabídky snídaně využije. Graf 5 - Využili byste možnost snídaně v kavárně?


43

6. Využili byste možnost koupě snídaně s sebou? Otázka šestá se týká také snídaní, zaměřuje se však na možnost koupě snídaně s sebou. Kavárna Bella Caffe si jako jeden z cílů stanovila zaměření se na segment zákazníků, kteří jsou v časovém tlaku a stravují se v různých „fast foodech“. Záměrem podniku je nabídnout tomuto segmentu zdravou stravu v menu, které si zákazník může sám sestavit za výhodnou cenu. Odpovědi respondentů jsou jednoznačné. 125 dotazovaných tuto možnost jednoznačně vyžaduje, 85 respondentů by občas také využilo nabídku snídaně s sebou a pouze 49 potencionálních zákazníků označilo možnost ne. Z výsledku vyplývá, že zaměření kavárny na tuto nabídku je v podstatě nutností, aby mohla uspokojit co největší segment hostů. Graf 6 - Využili byste možnost koupě snídaně s sebou?


44

7. Jste zastáncem dětských koutků v kavárnách? Další otázkou podnikatel zkoumá názor respondentů na umístění dětského koutku v kavárně (viz výše). Důležitým segmentem zákazníků jsou i maminky na mateřské dovolené s dětmi. Ty často vyhledávají klidné posezení s možností zabavení svých děti v koutku, kde by si mohly hrát, zatímco si maminky v klidu vypijí kávu a odpočinou si. Vzhledem k předchozí otázce, ve které se podnikatel dotazoval, zda respondenti mají děti, nás výsledek této otázky překvapil. I velké množství dotazovaných odpovědělo, že jim dětské koutky nevadí, a to celkem 138 respondentů z celkových 255 dotazovaných. Dalších 27 potenciálních zákazníků zvolilo možnost vysvětlit své názory, jejich obsah je uveden pod grafem. Z odpovědí vyplynulo, že bude vhodné umístit dětský koutek do oddělené části kavárny, aby hlavní část zůstala nerušená, a umožňovala tak relaxovat ostatním zákazníkům. Graf 7 - Jste zastáncem dětských koutků v kavárnách?

Jiná: o

Ano, pokud jsou umístěné tak, že nenarušují pohodlí a klid ostatních hostů. (5x)

o

Ano, chodím na kávu se synem a dětský koutek by se vyplatil.

o

Nevadí mi, pokud jsou prostorově (hlukově) oddělené. (6x)

o

Mám děti rád, takže ano.

o

V některých kavárnách je to vhodné, v jiných méně. Záleží na prostředí kavárny.

o

Ano, pokud bude k dispozici i klidnější část vhodná pro schůzky. (7x)

o

V nekuřáckých částech kavárny ano. (3x)

o

Záleží na typu a zaměření kavárny. (3x)


45

8. Vyhledáváte podniky s kvalitní kávou? Osmou otázkou se budoucí podnikatel zaměřuje na to, zda respondenti vyhledávají raději podniky s kvalitní kávou nebo zda jim je jedno, jakou kávu provozovna nabízí. Kavárna Bella Caffe bude mít v nabídce jednu z nejlepších káv z italské pražírny. Otázka se tak pokouší zjistit, zda jsou potenciální zákazníci ochotni změnit obvyklou kavárnu či navštívit i vzdálenější podnik, pokud jim zde bude nabízen lepší druh kávy. Odpovědi jsou jednoznačné. Většina dotazovaných, celkem 192 respondentů, si dopřeje raději kvalitní kávu. Tento výsledek opět opodstatňuje podnikatelský záměr vytvoření kavárny Bella Caffe. Graf 8 - Vyhledáváte podniky s kvalitní kávou?

Jiné: Kávu nepiji. Dávám přednost kvalitnímu čaji, nebo jinému sortimentu. (9x) Zdroj: http://www.survio.com/cs – data vlastní, upraveno

46

9. Jaká je Vaše oblíbená značka kávy? Devátá otázka měla za úkol zmapovat nejoblíbenější značky kávy. Jelikož šlo o otázku otevřenou a druhů kávy je nepřeberné množství, zobrazuje graf deset nejčastěji uváděných druhů kávy. S výsledkem může být autor projektu spokojen, neboť kávy Reserva Gourmet, která bude v kavárně nabízena, se mezi prvními deseti značkami umístila na třetím místě. Graf 9 - Jaká je Vaše oblíbená značka kávy?

12

86

64

50

19

30

49 48

Lavazza Illy Reserva Gourmet Tonino Lamborghini Valentino Nespresso Manuel Starbucks Julius Meinl Rioba platinum


10. V jakou dobu navštěvujete kavárny nejčastěji? Desátá otázka se zabývá tím, v kterou denní dobu lze očekávat největší návštěvnost, aby bylo možné zaměřit se na podpůrné programy vedoucí ke zvýšení návštěvnosti v méně obsazených časech. Největší návštěvnost podle odpovědí respondentů můžeme očekávat v odpoledních hodinách. Během dopolední a večerní části dne bude nutné nabízet různé akce (například „Happy Hours“ nebo zvýhodněnou nabídku), které by hosty přilákaly. V ranních hodinách musíme sestavit snídaňové menu, které osloví co nejvíce zákazníků, a nabídnout jim také možnost sestavení vlastního menu. Vzhledem k nedostatku času, kterým v ranním shonu hosté trpí, bude vhodné i zavedení prodeje „to go“, který umožní tržby i při nižší obsazenosti kavárny.

47

Graf 10 - V jakou dobu navštěvujete kavárny nejčastěji?


11. Jak hodnotíte úroveň kaváren v Pardubickém kraji? Díky jedenácté otázce zjišťuje budoucí podnikatel, jak respondenti hodnotí úroveň konkurenčních podniků v nejbližším okolí kavárny Bella Caffe. Z hodnocení je zřetelné, že většina dotazovaných je s úrovní spokojena průměrně. Úkolem podnikatele bude navštívit tyto podniky a vysledovat nedostatky, kterých se následně musí ve své kavárně vyvarovat. Podstatné jsou ochota, dostatečná informovanost a znalosti personálu, jeho schopnost komunikace se zákazníkem, a slušné chování. Důležitá je také kvalita nabízených produktů a služeb za odpovídající, či dokonce výhodné ceny. Někteří zákazníci vyhledávají především kvalitní produkty, za které jsou ochotni zaplatit i vyšší cenu. Graf 11 - Jak hodnotíte úroveň kaváren v pardubickém kraji?

Hodnocení – 5* kvalitní úroveň 1* špatná úroveň


48

12. Mají podle Vás budoucnost kavárny zaměřené také na podávání snídaní? Odpovědi na dvanáctou otázku měly popsat budoucnost snídaňové kavárny. Většina respondentů, celkem 160 z 255, je názoru, že tento druh kaváren má slibnou budoucnost. Někteří respondenti si naopak neumí daný typ provozovny představit a jen malé množství dotazovaných odpovědělo, že budoucí prosperitu podobné kavárny nevidí slibně. Je zřejmé, že rozvoj kavárny bude záležet na schopnostech jejího managementu oslovit místní trh a následně pečovat o klientelu. Graf 12 - Mají podle Vás budoucnost kavárny zaměřené také na podávání snídaní?


49

13. Který snídaňový sortiment máte nejraději? Poslední třináctá otázka se zaměřuje na produkty. Podnikatel vybral několik skupin produktů a pro jejich posouzení zvolil metodu hodnocení od jedné do pěti. Cílem bylo zjistit, jaký

sortiment

z uvedené

nabídky

respondenti upřednostňují, aby

bylo možné

se na konkrétní produkty zaměřit. Největší úspěšnosti dosáhly čerstvé šťávy a džusy, káva a zdravá snídaně. Podnik se pochopitelně bude snažit uspokojit co nejširší možnou oblast zákazníků, ale bude vhodné utvořit speciální nabídky těchto produktů. Hodnocení – 5 - nejlepší 1 – nejhorší Graf 13 - Který snídaňový sortiment máte nejraději?


50

5.7.2 Analýza konkurence a případná rizika Úkolem každého začínajícího podnikatele je seznámit se s konkurencí pracující v odvětví, ve kterém chce začít podnikat. Další důležitou povinností v začátku podnikání je uvědomit si, jakým rizikům bude v oblasti podnikání nutno čelit, jak by mohla ovlivnit rozvoj podniku a také jaká je třeba přijmout opatření, která by jejich působení eliminovala. Analýza konkurenčního prostředí V centru Pardubic je konkurence v oblasti kaváren poměrně široká. Kromě celé řady kaváren, najdeme na třídě Míru i další restaurační zařízení či bary. Povinností podnikatele je tyto konkurenční podniky navštívit a analyzovat jejich silné i slabé stránky. Po provedeném rozboru provozoven v nejbližším okolí byly identifikovány jako největší konkurenti tyto kavárny: Pierre Coffee & Cocktails Kavárna Pierre Coffee & Cocktails se nachází na pardubické třídě Míru. Nabízí širokou škálu alkoholických i nealkoholických míchaných nápojů, bohatý sortiment kávy, domácí limonády, domácí dezerty a studené snídaně. Kavárna otevírá v 7.30 a zaměřuje se na studené zdravé snídaně podávané ve formě jogurtů a lehkých salátů. Obsluha je zde příjemná, průměrně informovaná o prodávaném sortimentu. Prostředí kavárny je nekuřácké a velmi příjemné, vybavení odpovídá moderním trendům současných interiérů. V letních měsících je otevřena zahrádka na rušné pěší zóně s částečným provozem městské hromadné dopravy. Kavárna nenabízí dětský koutek a její prostředí není pro maminky s dětmi vzhledem k částečně zachovanému provozu trolejbusů vhodné. Adresa: třída Míru 95, Pardubice, 530 02 Café Bajer Podnik Café Bajer se nachází přímo proti naší provozovně. Interiér této kavárny je zařízen ve starém až extravagantním stylu, na některé hosty může působit dojmem přeplněnosti. Už při vstupu zákazník zaznamená velké množství obrazů a jiných předmětů, které na sobě nesou vrstvy prachu, což není dobrou vizitkou firmy. Ani nabídka kávy není dostatečně kvalitní, i když se na její servis podnik zaměřuje. Ochota personálu i jeho informovanost o nabízených produktech značně zaostávají. Na snídaně se podnik 51

nezaměřuje. Pro novou kavárnu je konkurencí pouze z hlediska své stálé klientely, která je konzervativní a nerada mění své zvyky. Adresa: třída Míru 763, Pardubice, 530 02 Café Morricone Kavárna Café Morricone se také nachází na třídě Míru. Tento podnik se zaměřuje na zákazníky procházející po hlavní ulici Pardubic. Nabízí jim teplé i studené snídaně, ale jeho otevírací doba je až od 8.00, kdy už bývá většina potenciálních klientů v práci nebo ve škole. Posezení je rozmístěno ve spodní a vrchní části. Do patra se jde po točitých schodech, což není příliš šikovné ani pro personál, ani pro hosty. Prostředí není vhodné pro maminky s dětmi, a to kvůli čilému ruchu a provozu na ulici. Personál je příjemný a dobře informovaný o všem, co podnik nabízí. Prostředí kavárny odpovídá staršímu elegantnímu stylu, který se prolíná s prvky moderny. Nabídka produktů je dostatečná a ceny lze považovat za přijatelné. Káva značky Lavazza je kvalitní a v této kavárně je i profesionálně připravována. Ostatní produkty také odpovídají současným trendům přípravy moderních pokrmů a nápojů. Adresa: třída Míru 60, Pardubice, 530 02 Chillis coffee & chocolate Chillis coffe & chocolate je kavárna a čokoládovna ležící na třídě Míru v Pardubicích. Už z názvu můžeme určit hlavní produkt kavárny. Je to káva, kterou připravují poctivě a profesionálně. Nabízejí kávu značky Gaetano Daneli, která není tak známá, ale při správné a pečlivé přípravě patří ke kvalitnějším druhům kávy. Dalšími výrobky nabízenými v této kavárně jsou čokolády. Připravují se zde mnoha zajímavými způsoby, podávají se jak studené, tak horké. Specialitou podniku jsou domácí quiche, což jsou v dnešní době velmi vyhledávané slané koláče připravované z bio surovin. V nabídce nechybí ani vybrané zeleninové saláty. Obsluha by mola být profesionálnější, chybí jí větší informovanost o nabízených produktech, stejně jako větší ochota. Kavárna otevírá v 9.00 hodin, a tak pro nově vznikající kavárnu nepředstavuje konkurenční hrozbu v oblasti servisu snídaní. V neděli má podnik zavřeno, což je v této části Pardubic, kam chodí lidé na procházky, zcela nepochopitelné. Adresa: třída Míru 65, Pardubice, 530 02 52

Café Casablanca Tento podnik se nachází na náměstí Bratranců Veverkových v Pardubicích. Je to podnik umístěný mimo hlavní ruch města. Kavárna je vyhledávána především maminkami s dětmi, které mohou pohodlně i s kočárky. Současně jsou jejími klienty také páry, které nechtějí být rušeni okolím. Nabídkami podniku jsou káva, různé druhy čajů, pohárů a čokoládových specialit. Personál je příjemný a vždy ochotný vše vysvětlit a informovat hosta. Vybavení tvoří pohodlné kožené sedačky a křesílka umístěné uvnitř provozovny, v letních měsících je k dispozici rozlehlá zahrádka, které je rozdělena na tři části. Jedna z nich je zastřešená, ostatní dvě jsou pod širým nebem. Prostor je ohraničený, tudíž děti jsou zde chráněny. Adresa: 17. listopadu 238, Pardubice, 530 02 Costa Coffe Costa Coffe je kavárna, která se nachází v obchodním centru Atrium Palác Pardubice. Tento podnik je bezbariérový, disponuje dětským koutkem a je zaměřen na všechny zákazníky, kteří navštěvují nákupní centrum jednak za účelem nakupování, jednak přicházejí za zábavou. Costa Coffee je známá značka kaváren po celém světě. Káva je zde výrazná a silnější než v jiných podnicích. Do nabídky této firmy patří i velký výběr čerstvých dezertů a slaných mini pokrmů. Podnik funguje ve stylu pultového prodeje. Zákazníci si objednávají u přepážky a následně si produkty odnášejí ke stolečku nebo si je mohou nechat zabalit s sebou. Prostředí je rušnějšího charakteru. Obsluha je příjemná a plně informovaná o nabízených produktech. Vzhledem k větší vzdálenosti od nově budované kavárny a k naprosto odlišnému stylu obsluhy i prostředí není tento podnik přímou konkurencí. Adresa: Masarykovo náměstí 2799, Pardubice, 530 02 Panorama Caffe Bar Tento podnik se nachází také v obchodním centru pardubického Atria Paláce. Má ale jiné zaměření než Costa Coffee. Specializuje se na zákazníky, kteří si zde sjednávají pracovní schůzky nebo si chtějí v klidu a pohodlí posedět. Tato kavárna nabízí plnou obsluhu, která je usměvavá a vstřícná ke všem zákazníkům. Profesionální personál nabízí širokou škálu

53

domácích limonád, kávu značky Manuel a jednoduché teplé pokrmy, které jsou ale připravované ze zmražených polotovarů. Adresa: Masarykovo náměstí 2799, Pardubice, 530 02 Hodnocení případných rizik Podnikatel si v začátku podnikání musí uvědomit všechna případná rizika spojená s podnikáním, která mohou z velké části ovlivnit chod kavárny. Úkolem podnikatele je identifikovat nebezpečí ihned na začátku, a tak zmírňovat jejich případný dopad. Mezi nejčastější rizika ovlivňující činnost a chod kavárny patří: Nedostačující zkušenosti začínajícího podnikatele Podnikatel, který s podnikáním začíná, nebude mít dostatečné množství znalostí a zkušeností s vedením a provozem celé kavárny. Z tohoto hlediska může jen s obtížemi konkurovat podnikateli, který v dané oblasti působí například deset let. Nejlepším způsobem sběru a získání zkušeností je nastudování různých publikací nebo zajištění zkušenějšího poradce - mentora. Vstup konkurenčních podniků na trh Jednou z významných činností je v podnikání nepřetržité sledování konkurence. Důležité je být neustále krok před konkurenčními podniky, tzn.. je nutné sledovat nové trendy, aplikovat novodobé formy obsluhy, proškolovat personál, který musí být kvalitně informován o všech našich produktech a musí vynikat v komunikaci se zákazníky. Podnik musí nabízet vždy kvalitní produkty, které si trh žádá a vytvořit speciální nabídky za výhodné ceny. Riziko nenaplnění finančního plánu Podnik nemusí ze začátku okamžitě vydělávat, a podnikatel se tak může dostat do finanční tísně. Toto riziko by mělo dopad na kvalitu produktů, mohlo by vést k neschopnosti splácet závazky firmy, plnit své závazky vůči personálu a dodavatelům. To by mělo zásadní vliv i na chod celého podniku. V této situaci může pomoci cizí kapitál poskytnutý v podobě úvěru od některé z bankovních institucí. Podnikatel si musí ujasnit příčinu, vzhledem níž se podnik do dané ztráty dostal. Je podstatné vědět, zda je ztráta 54

způsobena malými příjmy nebo naopak velkými jednorázovými investicemi, případně vysokými fixními náklady. Po uvážení těchto příčin je nutné se rozhodnout, zda finanční výpomoc podniku skutečně pomůže se „nastartovat“, aby začal vykazovat zisky. Rizika ekonomická Mezi ekonomická rizika patří růst fixních nákladů. K těm patří například ceny energií a tepla, vody nebo nájmu, mzdové náklady spojené s růstem tarifů nebo nárůst inflace atd. S těmito riziky musí podnikatel počítat dopředu a zahrnout je v koncových cenách nabízených produktů. Legislativní rizika Rizika spojená s legislativou jsou jedněmi z těch, proti kterým se nelze nijak bránit, ale pouze se jim je nutné přizpůsobit. Patří sem vznik nových zákonů, daňových vyhlášek a ostatních nařízení ze strany státu. Jedinou kladnou stránkou je, že tato rizika platí pro všechny podniky a všichni je musí akceptovat. Pro příklad můžeme uvést např. zavedení EET (elektronická evidence tržeb). Rizika spojená s personální činností v podniku Personál je jednou z nedílných součástí celého podniku. Závisí především na něm, zda bude podnik prosperovat a zákazníci se budou vracet. Většina lidí se vrací na stejná místa hlavně kvůli tomu, že podnik disponuje kvalitním a ochotným personálem. Ze strany zaměstnanců se mohou objevit různá rizika, jakými jsou například neschopnost komunikovat, nezájem něco nového se učit, neloajálnost vůči zaměstnavateli, krádeže, pomlouvání, neúcta k zákazníkovi, špatný způsob nabídky produktů a mnoho dalších specifických chyb, kterých se můžou pracovníci dopouštět. Riziko kontaminace potravin Těmto rizikům musíme předcházet správnou metodou skladování (FIFO = první do skladu, první ze skladu), dodržováním teploty určené pro uchovávání potravin a plněním kritických bodů HACCP.

55

5.8 Obchodní a marketingová strategie Po vytvoření cílů a důkladné analýze konkurence, kde si podnik stanoví své výhody oproti konkurenčním podnikům, které mají v nabídce stejné nebo podobné produkty a služby, je nutné zvolit si vhodný marketingový mix. Ten se skládá z několika politik: cenové, produktové, distribuční a komunikační. Kavárna by chtěla za pomoci náležitě sestrojeného marketingového mixu zaujmout a přilákat nové zákazníky a vnuknout jim do podvědomí myšlenku o vytvoření nové provozovny, která se bude specializovat na plnění přání svých zákazníků, bude nabízet ty nejkvalitnější, zdravé a čerstvé pokrmy a nápoje. Podnik musí dostat své jméno mezi zákazníky ještě předtím, než bude otevřen. Potenciální hosté se tak mohou těšit na něco nového, cílem firmy je poté všechny ohromit, zaujmout, a tak začít budovat své místo na trhu. 5.8.1 Marketingový mix Cenová politika Tvorba cen se bude odvíjet od fixních a variabilních nákladů podniku a hlavně bude strukturována podle cen okolní konkurence. Ceny v prvních měsících budou zaváděcí, což umožní novým zákazníkům ochutnat netradiční produkty, a tak si kavárna bude moci vytvořit stálejší klientelu. Postupně se ceny budou mírně zvyšovat, neboť chceme vyrábět a dále prodávat pouze kvalitní a bio produkty, které mají vyšší náklady než klasicky nabízený sortiment v ostatních konkurujících podnicích. Úmyslem je uspokojit segment zákazníků především kvalitou nabízených produktů, jejichž ceny by byly přijatelné jak pro hosty, tak pro podnikatele. Produktová politika Snídaňová kavárna Bella Caffe se zaměřuje na bio produkty, kvalitní, domácí a výhradně čerstvé potraviny, ze kterých se výrobky budou vyrábět přímo v provozovně. Nabízené pokrmy a nápoje se budou vyrábět dle vyzkoušených domácích receptů a postupně se přizpůsobovat chutím zákazníků. Jídelní nabídka bude obsahovat domácí pečivo, vajíčka připravená na několik způsobů, různé druhy pomazánek, bio jogurty, různé druhy sezónních zeleninových a ovocných bio salátů, speciální polévky z domácí zeleniny a ovoce, francouzské 56

quiche koláče, domácí dezerty dle osobních receptur. Z nápojů budou v kavárně preferovány oproti klasickému sortimentu, jako jsou Coca cola, Pepsi cola, Schweppes atd., čerstvé zeleninové a ovocné šťávy, domácí limonády z čerstvých surovin, bio čaje, známé i neznámé míchané nápoje (alkoholické, nealkoholické), mléčné koktejly a samozřejmě kvalitní káva značky Reserva Gourmet. Nabízené produkty jsou více specifikovány v kapitole 5.5. Cílem produktové politiky je uspokojit přání zákazníků v oblasti kvality, originality a profesionality přípravy i servisu. Distribuční politika Distribučním místem podnikatele bude prostor pronajímaný Městským rozvojovým fondem v Pardubicích. Prostory se nacházejí v zadní části budovy na třídě Míru 90. Podnik bude disponovat padesáti místy uvnitř a čtyřiceti místy na zahrádce přístupné v teplých měsících. Uvnitř bude umístěna podél celého obvodu kavárny pohodlná polstrovaná lavice s opěradlem, ta bude doplněna kavárenskými stolky a židlemi. Zahrádka bude disponovat desíti stolečky s pletenými židlemi. Venkovní část bude zastřešena elektronickou markýzou s možností roztažení a zatažení. Hned vedle kavárny se nachází parkoviště, které nabízí příjemný komfort pro zákazníky, kteří se mohou zastavit i pro kávu na cestě do práce. Podnik se také zaměří na sestavení výhodných nabídek pro zákazníky, kteří si budou chtít dané produkty odnést s sebou. Kavárna bude pro tento segment zákazníků nechávat vyrábět z 100% recyklovatelného materiálu vlastí boxy na jídlo s logem firmy, tudíž bude hostům demonstrovat i šetrnost směrem k životnímu prostředí. Komunikační politika Komunikační marketingový mix má za cíl oslovit co nejvíce potenciálních zákazníků, kteří se do kavárny budou rádi vracet a doporučí ji i širokému okolí. Jedná se o formu komunikace se zákazníky, která je přiláká k návštěvě. Aby byli naši noví hosté dostatečně informováni, budou zpracovány a vytištěny atraktivní letáky, brožurky, vizitky, upoutávky s nabízenými službami a produkty. Propagační materiály budou následně rozmístěny po různých střediscích, jako jsou školy, kanceláře, školky, různá centra, sportovní kluby, informační centra, ordinace lékařů apod. Podnikům v okolí bude rozesílána i elektronická nabídka sortimentu pomocí emailu a sociálních sítí.

57

Jako další forma zviditelnění firmy budou vytvořeny internetové stránky, facebookový a instagramový profil kavárny, na nichž se každý den budou aktualizovat informace o denním menu a nabízených produktech. Výrobky budou doplněny profesionálními fotografiemi, aby zákazníci mohli vidět daný produkt a těšit se na jeho ochutnání. Stránky budou také obsahovat důležité informace o kavárně – provozní doba, informace o podniku, majiteli, personálu, fotografie z různých akcí, aktuální nabídka, menu, kontakt. V dnešní době využívá mnoho lidí internet jako informační zdroj, předem si například na sociálních sítích si vytipují, kam zajít na kávu, lehký oběd nebo svačinu. Je tedy nutné využít i tuto formu k vstupu do podvědomí potenciálních zákazníků. Jako další propagační materiál využije kavárna Bella Caffe systém věrnostních kartiček, na něž budou zákazníci sbírat razítka, aby v případě koupě 9 káv obdrželi 10. kávu zdarma. Tato akce se bude vztahovat i na snídaňové menu, u kterého bude každá 10. porce účtována s 50% slevou. Kartičky na tyto slevy budou obsahovat údaje o podniku, půjde vlastně o vizitky kavárny. Na přední straně s pozadím interiéru kavárny bude čitelným a viditelným písmem uveden název kavárny, její otevírací doba, kontakt a adresa. Ze strany druhé budou volná políčka na sbíraná razítka. Kavárna Bella Caffe využije také služby pardubického měsíčníku Bulvár, v němž se vždy uvádějí novinky z celého města. Reklama v této tiskovině může oslovit nové zákazníky z okrajových částí města. Většina lidí se o tento druh tisku zajímá a hledá zde informace, kde se dobře najíst, kam zajít večer na dobrý koktejl, kde mají kvalitní obsluhu atd. Bulvár si tyto informace osobně zjišťuje neohlášenou návštěvou podniku, na jejímž základě následně vyhodnotí a zveřejní jeho recenzi. Důležitým okamžikem pro podnik bude také první den otevření kavárny. V okolí třídy Míru budou probíhat propagační akce, při kterých se budou rozdávat ochutnávky produktů z nové kavárny. Dále budou do schránek v domech ve středu města distribuovány informační letáčky uvádějící, kde kavárna leží a co nabízí. Vybraným potenciálním zákazníkům nabídne kavárna slevové kupony a kartičky s pozváním k osobní návštěvě. Cílem této akce je informovat veřejnost o otevření nové snídaňové kavárny a díky různým výhodám v nich vzbudit touhu k návštěvě podniku.

58

Vchod do kavárny, který ústí na třídu Míru, bude vizuálně odpovídat stylu kavárny. Součástí budou informační tabule, na které se každý den budou zapisovat nové akce a aktuální nabídky produktů. Důležitá je dobrá čitelnost, viditelnost a umístění těchto tabulí v úrovni očí. Následující tabulka nám zachycuje náklady spojené s danou marketingovou komunikací. Tabulka 2 - Náklady spojené s marketingovou komunikací

Náklady vynaložené při zahájení provozu Internetové stránky

8700 Kč

Informační letáky (300 ks)

450 Kč

Informační cedule u vchodu do kavárny (2ks)

2500 Kč

Článek v měsíčníku Bulvár

2600 Kč

Vizitky (500 ks)

650 Kč

Sociální sítě

0 Kč

Vzorky produktů na ochutnávky při otevření

5500 Kč

Celkem počáteční jednorázové náklady

20 400 Kč Měsíční náklady

Internetové stránky (aktualizace)

300 Kč

Slevové programy

1000 Kč

Sociální sítě (propagace kavárny)

500 Kč

Celkem měsíční náklady

1800 Kč/měsíc

Celkem náklady na marketingovou komunikaci

42 000 Kč/rok

za rok Zdroj: vlastní

5.9 Realizační a projektový plán Pro úspěšné otevření kavárny Bella Caffe je zapotřebí vykonávat více činností najednou. Je proto důležité vytvořit časový harmonogram, v němž budou všechny tyto činnosti zaznamenány a který umožní lepší a přesnější koordinaci a kontrolu prováděných úkolů. Je nezbytné uvědomit si, co vše se musí udělat před otevřením podniku, jak časově náročné jsou jednotlivé činnosti. Z výsledku se dozvíme, na kdy je možné naplánovat otevření kavárny. Činnosti jsou zaznamenány v následující tabulce. 59

Tabulka 3 - Realizační a projektový plán

Název činnosti

Trvání činnosti

Počátek a konec činnosti

130 dní

1. 5. 2017 – 7. 9. 2017

1. Podnikatelský záměr

5 dní

1. 5. 2017 – 4. 5. 2017

2. Analýza trhu

30 dní

10. 5. 2017 – 8. 6. 2017

3. Hledání vhodných prostor

3 dny

5. 5. 2017 – 7. 5. 2017

4. Vyhodnocení vstupních nákladů 5. Zhotovení projektových dokumentů (HACCP, hygiena, hasiči, BOZP…) 6. Potvrzení o budoucí smlouvě za pronájem prostorů

1 den

9. 5. 2017 – 9. 5. 2017

10 dní

10. 5. 2017 – 19. 5. 2017

2 dny

10. 5. 2017 – 11. 5. 2017

7. Nájemní smlouva

2 dny

12. 5. 2017 – 13. 5. 2017

8. Podání žádosti o stavební povolení 9. Založení firmy (živnostenský list, výpis z rejstříku trestů, finanční úřad, sociální úřad, návrh zápisu firmy do OR, zdravotní pojišťovna) 10.Rekonstrukce a příprava prostor 11. Marketingová komunikace (reklama, vizitky, letáky, web, sociální sítě)

60 dní

13. 5. 2017 – 11. 7. 2017

30 dní

10. 5. 2017 – 8. 6. 2017

45 dní

12. 7. 2017 – 25. 8. 2017

15 dní

20. 8. 2017 – 3. 9. 2017

12. Vybavení kavárny

12 dní

23. 8. 2017 - 3. 9. 2017

13. Nábor zaměstnanců

14 dní

15. 8. 2017 - 28. 8. 2017

14. Zvolení vhodných dodavatelů

4 dny

26. 8. 2017- 29. 8. 2017

15. Naskladnění zásob

2 dny

2. 9. 2017 – 3. 9. 2017

16. Zkouška produktů a provozu 17.Otevření kavárny Bella Caffe (degustace produktů, rozdávání letáků)

2 dny

4. 9. 2017 – 5. 9. 2017

0 dní

7. 9. 2017

Otevření kavárny Bella Caffe

Zdroj: vlastní

60

5.10 Finanční plán Nejdůležitější částí podnikatelského záměru je finanční plán. Jeho sestavení nám ukazuje, zda je daný projekt uskutečnitelný. Úlohou tohoto plánu je ukázat, kolik bude k založení podniku potřeba finančních prostředků, a to na nákup materiálu, na rekonstrukci a vybavení apod. Dále nám poskytuje nastínění přehledů o očekávaných příjmech a výdajích a zároveň se zabývá výdaji a náklady. Jeho sestavení ukazuje celkovou finanční náročnost celého podnikatelského záměru. V prostorách, kde bude kavárna provozována, se již nachází gastronomický provoz. Majitel bude provádět rekonstrukci interiéru a venkovní terasy. Základní konstrukce baru zůstane zachována z důvodu zavedených odpadů a přívodu vody. Kromě základní kostry baru bude vše rekonstruováno v novém moderním stylu. Největší počáteční výdaje si tedy vyžádá rekonstrukce a vybavení kavárny. Do rekonstrukce je zahrnuto i vybavení v podobě stolků, židlí, lavic, vitrín, osvětlení a vybavení venkovní terasy. Nutné je podotknout, že veškeré financování firmy bude probíhat z vlastních zdrojů. Prostory kavárny jsou majetkem městského rozvojového fondu, s nímž majitel podepsal nájemní smlouvu na deset let za 50 000 Kč měsíčně. V případě snížení nebo zvýšení nájmu musí být majitel obeznámen minimálně 3 měsíce před plánovanou změnou. Počáteční výdaje nezbytné pro realizaci kavárny jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka 4 - Počáteční výdaje

Výdaje

Cena

Rekonstrukce

280 000

Vybavení kavárny

433 000

Zboží a suroviny

95 000

Počítače a software

80 000

Marketingová komunikace

20 400

Administrativní náklady

61 000

Pojištění

3 600

Finanční rezerva

250 000

Celkem

1 223 000

Zdroj: vlastní

61

Kavárna bude vybavena novými spotřebiči a zařízením, které je potřebné pro každodenní používání. Zvolili jsme kvalitnější spotřebiče, jelikož mají lepší výkon, výdrž a ovladatelnost. V následující tabulce je vypsán podrobný seznam těchto spotřebičů a zařízení. Tabulka 5 - Výdaje poskytnuté na zařízení kavárny

Vybavení Kavárny Název

Množství 1x 1x 1x 1x 2x 3x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x

Cena 180 000,00 Kč 8 000,00 Kč 25 000,00 Kč 9 000,00 Kč 16 000,00 Kč 12 000,00 Kč 9 000,00 Kč 8 000,00 Kč 5 000,00 Kč 4 500,00 Kč 12 500,00 Kč 8 500,00 Kč 7 500,00 Kč 4 500,00 Kč 25 000,00 Kč 8 000,00 Kč

Kavárenský inventář (konvičky, hrnky, podšálky, skleničky, nástroje na přípravu kávy, atd.)

1x

35 000,00 Kč

Barový inventář (shakery, barmanské náčiní, barové gumy, atd.)

1x

28 000,00 Kč

Kuchyňský inventář (hrnce, pánvičky, naběračky, atd.)

1x

15 000,00 Kč

Ostatní doplňky Věšák Vozík

1x 2x 1x

10 500,00 Kč 1 500,00 Kč 500,00 Kč

Kávovar Mlýnek na kávu Myčka Změkčovač vody Lednice prosklená Lednice malá Chladící vitrína Mrazák Vrtulkový mixér Nožový mixér Palačinkovač Odšťavňovač Gril zapékací Indukční vařič Konvektomat Kalibrovaná váha

Celkem:

433 000,00 Kč

Zdroj: vlastní

62

Dalším důležitým dokumentem pro začínající podnik je počáteční rozvaha, která obsahuje soupis dlouhodobého a oběžného majetku. Všechen tento majetek podniku bude financován prostřednictvím vlastního kapitálu. Tabulka 6 - Počáteční rozvaha

Počáteční rozvaha k 7. 9. 2017 AKTIVA

PASIVA

Hmotný majetek

Vlastní kapitál

Vybavení kavárny

433 000 Kč

Počítač a pokladna

50 000 Kč

Technická

Základní kapitál

1 223 000 Kč

Pasiva celkem

1 223 000 Kč

hodnota

majetku (rekonstrukce)

280 000 Kč

Nehmotný majetek Pokladní software

30 000 Kč

Zřizovací výdaje

85 000 Kč

Oběžný majetek Zásoby

95 000 Kč

BÚ

230 000 Kč

Pokladna

20 000 Kč

Aktiva celkem

1 223 000 Kč

Zdroj: vlastní

63

5.10.1 Náklady kavárny Bella Caffe Celkové náklady podniku zahrnují náklady provozní (energie, nájem), mzdové, vynaložené na nákup zboží a surovin či na marketingovou komunikaci a ostatní typy nákladů. Mezi posledně jmenované lze zařadit především poplatky za telefony, pojištění, pohonné hmoty, internet atd. Všechny zmíněné náklady vznikají každodenním provozem podniku Bella Caffe a celková výše nákladů za rok je 3 044 040 Kč. Následující tabulka zachycuje přehledně všechny náklady v rámci měsíce i roku: Tabulka 7 - Náklady vynaložené na každodenní provoz kavárny

Provozní náklady

Měsíční

Roční

Energie

12 000 Kč

144 000 Kč

Nájem

50 000 Kč

600 000 Kč

Marketingová komunikace

1 800 Kč

21 600 Kč

Mzdy

89 070 Kč

1 068 840 Kč

Zboží

95 000 Kč

1 140 000 Kč

Ostatní náklady

5 800 Kč

69 600 Kč

253 670 Kč

3 044 040 Kč

Celkem Zdroj: vlastní

Podnik vlastní také dlouhodobý hmotný majetek. Jedná se konkrétně o kávovar a výpočetní techniku (počítač, pokladna), ale jde také o technické zhodnocení majetku (rekonstrukce kavárny). Tento majetek bude odepisován rovnoměrně podle 2. odpisové skupiny po dobu 5 let. Odpisy jsou zaznamenány v následujících tabulkách.

64

Tabulka 8 - Odpisy dlouhodobého hmotného majetku

Název majetku:

Technické zhodnocení – rekonstrukce

Vstupní cena:

280 000,00 Kč

Rok pořízení:

2016

Odpisová skupina:

2

Životnost:

5 let

Způsob odepisování:

Rovnoměrný

Roční odpisové sazby:

První rok: 11% / další: 22,25% / zvýš.vst.c.: 20%

Poř.

Rok - plán

Vstupní cena

Roční odpis

Oprávky celkem

Zůstatková cena

1

2016

280.000,00

30 800,00

30 800,00

249 200,00

2

2017

280 000,00

62 300,00

93 100,00

186 900,00

3

2018

280 000,00

62 300,00

155 400,00

124 600,00

4

2019

280 000,00

62 300,00

217 700,00

62 300,00

5

2020

280 000,00

62 300,00

280 000,00

0,00

Název majetku:

Kávovar

Vstupní cena:

180 000,00 Kč

Rok pořízení:

2016

Odpisová skupina:

2

Životnost:

5 let


Rovnoměrný



Poř.

Rok - plán

Vstupní cena

Roční odpis

Oprávky celkem

Zůstatková cena

1

2016

180.000,00

19 800,00

19 800,00

160 200,00

2

2017

180 000,00

40 050,00

59 850,00

120 150,00

3

2018

180 000,00

40 050,00

99 900,00

80 100,00

4

2019

180 000,00

40 050,00

139 950,00

40 050,00

5

2020

180 000,00

40 050,00

180 000,00

0,00

65

Název majetku:

Výpočetní technika

Vstupní cena:

50 000,00 Kč

Rok pořízení:

2016

Odpisová skupina:

2

Životnost:

5 let


Rovnoměrný



Poř.

Rok - plán

Vstupní cena

Roční odpis

Oprávky celkem

Zůstatková cena

1

2016

50 000,00

5 500,00

5 500,00

44 500,00

2

2017

50 000,00

11 125,00

16 625,00

33 375,00

3

2018

50 000,00

11 125,00

27 750,00

22 250,00

4

2019

50 000,00

11 125,00

38 875,00

11 125,00

5

2020

50 000,00

11 125,00

50 000,00

0,00

Zdroj: vlastní

5.10.2 Výkaz zisků a ztrát Jedním z důležitých ukazatelů finančního plánu je výkaz zisků a ztrát. Pro tento podnikatelský záměr byl sestaven daný výkaz v optimistické, realistické a pesimistické variantě. Pro jednotlivé varianty bude vypočítána plánovaná útrata jednoho hosta v poměru k zamýšlené obsazenosti kavárny, následně dojde k porovnání výsledků všech variant. Plánovaná průměrná útrata jednoho hosta činí 149 Kč. Tato částka odpovídá nejčastěji prodávanému sortimentu: káva, nealkoholický nápoj a libovolný pokrm nebo koktejl. Pro tento výpočet zvolíme např. pokrm, na který se bude kavárna zaměřovat, tím je slaná palačinka se špenátem a kozím sýrem. Průměrná marže těchto produktů je 67 %. Tabulka 9 - Marže nejprodávanějších produktů

Produkt

Náklady

Prodejní cena

Marže

Káva

9 Kč

35 Kč

74 %

Džus 0,25l

10 Kč

35 Kč

71 %

Slaná palačinka

31 Kč

79 Kč

60 %

Celkem

50 Kč

149 Kč

Průměrná marže 67 %

Zdroj: vlastní

66

Pro posouzení pesimistické varianty budeme počítat s tím, že naši kavárnu navštíví za jeden den průměrně 50 zákazníků a každý z nich utratí průměrně 149 Kč. Podnik bude otevřen sedm dní v týdnu. Tržba za jeden den je v průměru 50 x 149 = 7 450 Kč. Měsíční průměrná tržba bude činit 227 225 Kč a roční odpovídá hodnotě 2 726 700 Kč. Tabulka 10 - Pesimistická varianta

Pesimistická varianta Počet zákazníků

50

Průměrná útrata

149 Kč

Denní tržba

7 450 Kč

Měsíční tržba

227 225 Kč

Roční tržba

2 726 700 Kč

Zdroj: vlastní

Realistický pohled kalkuluje s návštěvností kavárny v průměru 65 zákazníků za jeden den, přičemž každý z nich utratí průměrně 149 Kč. Tržba v průměru za jeden den tak dosáhne 65 x 149 = 10 430 Kč. Měsíční průměrná tržba bude činit 318 115 Kč a roční je odhadnuta na 3 817 380 Kč. Tabulka 11 - Realistická varianta

Realistická varianta Počet zákazníků

65

Průměrná útrata

149 Kč

Denní tržba

10 430 Kč

Měsíční tržba

318 115 Kč

Roční tržba

3 817 380 Kč

Zdroj: vlastní

67

V optimistické variantě se odhaduje, že kavárnu navštíví za jeden den průměrně 100 zákazníků s průměrnou konzumací za 149 Kč. Tržba v průměru za jeden den je vypočítána na 100 x 149 = 14 900 Kč. Měsíční průměrná tržba bude činit 454 450 Kč a roční dosáhne 5 453 400 Kč. Tabulka 12 - Optimistická varianta

Optimistická varianta Počet zákazníků

100

Průměrná útrata

149 Kč

Denní tržba

14 900 Kč

Měsíční tržba

454 450 Kč

Roční tržba

5 453 400 Kč

Zdroj: vlastní Tabulka 13 - Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2016 Pesimistická varianta

Realistická varianta

Optimistická varianta

Zboží

915 000 Kč

1 189 500 Kč

1 830 000 Kč

Energie

139 000 Kč

144 000 Kč

149 000 Kč

Pronájem

600 000 Kč

600 000 Kč

600 000 Kč

21 600 Kč

21 600 Kč

21 600 Kč

1 068 840 Kč

1 068 840 Kč

1 068 840 Kč

Ostatní náklady

69 600 Kč

69 600 Kč

69 600 Kč

Odpisy

56 100 Kč

56 100 Kč

56 100 Kč

Celkové náklady

2 870 140 Kč

3 149 640 Kč

3 795 140 Kč

Celkové tržby

2 726 700 Kč

3 817 380 Kč

5 453 400 Kč

-143 440 Kč

667 740 Kč

1 658 260 Kč

x

126 871 Kč

315 069 Kč

-143 440 Kč

540 869 Kč

1 343 191 Kč

Marketingová komunikace Mzdy

Zisk / ztráta před zdaněním Daň z příjmu 19% Zisk / ztráta po zdanění Zdroj: vlastní

68

V pesimistické variantě vykazuje podnik ztrátu -143 440 Kč. Pokud by nastala tato situace, musel by se podnik zaměřit na marketing, v němž by bylo nutné učinit výrazné změny. Konkrétně je potřeba se zaměřit na úpravy v oblasti marketingové komunikace, produktové a cenové politiky. Optimistická a realistická varianta vykazují kavárně zisk. Bod zvratu Bod zvratu je ukazatel, který nám určí velikost produkce, při které se budou tržby našeho podniku rovnat celkovým nákladům. V našem projektu použijeme pro výpočet tohoto bodu průměrnou útratu 149 Kč na osobu. Variabilním výstupem bude počet zákazníků. Výpočet bodu zvratu: Pro výpočet použijeme fixní náklady z realistické varianty: Energie – 144 000 Kč Nájem – 600 000 Kč Marketingová komunikace – 21 600 Kč Mzdy - 1 068 840 Kč Ostatní náklady – 69 600 Kč Fixní náklady celkem: 1 904 040 Kč Vzorec a výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) -

FN = fixní náklady p = prodejní cena 1ks (průměrná útrata) b = náklady na 1ks (náklady vynaložené na průměrnou útratu)

Q = 1 904 040 / (149 – 50) Q = 1 904 040 / 99 Q = 19 233 zákazníků za rok Výsledek výpočtu určil, že kavárna dosáhne bodu zvratu při návštěvnosti 53 hostů denně. (Synek, Kislingerová, 2010, s. 48)

69

Návratnost Doba návratnosti znamená období, kdy budou pokryty první kapitálové výdaje našimi peněžními příjmy. Sestavíme ji jen pro optimistickou a realistickou formu, protože ve variantě pesimistické vykazuje náš podnik ztrátu. Tabulka 14 - Doba návratnosti: realistická varianta

Návratnost v realistické variantě

1. rok

2. rok

3. rok

Základní kapitál

1 223 000 Kč

Čistý zisk / rok

540 869 Kč

540 869 Kč

540 869 Kč

Odpisy / rok

56 100 Kč

113 475 Kč

113 475 Kč

Čistý příjem / rok

596 969 Kč

1 251 313 Kč

1 905 657 Kč

2. rok

3. rok

Zdroj: vlastní Tabulka 15 - Doba návratnosti: optimistická varianta

Návratnost v realistické variantě

1. rok

Základní kapitál

1 223 000 Kč

Čistý zisk / rok

1 343 191 Kč

1 343 191 Kč

1 343 191 Kč

Odpisy / rok

56 100 Kč

113 475 Kč

113 475 Kč

Čistý příjem / rok

1 287 091 Kč

2 743 757 Kč

4 200 423 Kč

Zdroj: vlastní

Dle výpočtů bude doba návratnosti v optimistické variantě jeden rok a v realistické variantě dva roky. 70

5.11 Hlavní předpoklady úspěšnosti a rizika projektu 5.11.1 SWOT analýza SWOT analýza je formou marketingového výzkumu, která se zaměřuje na hodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost chodu kavárny. SWOT analýza se používá jako situační analýza ve strategickém řízení. S – silné stránky Otevírací doba od 7.00 hod Bohatá nabídka nabízených produktů Kvalifikovaný a profesionální personál Vybavení podniku odpovídající módnímu stylu Prostředí navozující jedinečnou atmosféru Prostorná zahrádka pro maminky s kočárky Možnost parkování jednu hodinu zdarma W – slabé stránky Vstup do podniku nevede přímo z hlavní třídy Početná konkurence podniků v nejbližším okolí Vyšší náklady na provoz (nájem) O – příležitosti Podporující programy cestovního ruchu ze strany města Uspokojení všech segmentů zákazníků Rozvoj znalostí personálu (školení, podpora dalšího vzdělávání) Možnost využívání dlouhodobých odborných praxí žáků hotelové školy

71

T – hrozby Politická situace (legislativa, nové zákony a dodatky...) Růst cen surovin a dalších nákladových položek Problematické získávání kvalifikovaných pracovníků Tabulka 16 - Hodnocení podniku pomocí pozitivních a negativních kritérií

kritéria

negativní

1

2

3

4

5

pozitivní

Hodnocení umístění

*

otevírací doba zaměstnanci

*

vybavení

*

*

ceny

*

nabízený sortiment služby

* *

Zdroj: vlastní

72

5.11.2 Rizika podnikatelského záměru S každým podnikáním je spojeno mnoho rizik, na které se musí podnikatel zaměřovat, aby eliminoval nebo alespoň snížil jejich dopad na dobrý chod firmy. Je důležité všechna rizika včas identifikovat, analyzovat a vyhodnotit. Poté se musí najít vhodné opatření, které by jejich účinek snižovalo. Seznam největších rizik jsme včetně opatření působících proti nim zaznamenali do následující tabulky. Tabulka 17 - Rizika a opatření podnikatelského záměru

Rizika

Preventivní opatření

Poškození nebo ztráta majetku Nevhodné chování a špatná kvalita práce personálu

Pojištění Proškolování, osobní ohodnocení, bonusy, kontrola, výběr podle dobrých referencí

Krádeže ze strany zaměstnanců a jiné poškozování majetku personálem

Inventury, namátkové kontroly, vedení evidence, předávání tržeb dle daného manuálu – osobní zodpovědnost / hmotná zodpovědnost personálu

Volba nekvalitního dodavatele Konkurence Problémy s technikou Pokles poptávky Nedostatečné informace v oblasti podnikání Kontaminace zásob Ohrožení jména kavárny Střet s platnými zákony

Kontrola zboží, výběr jiného dodavatele Kvalita produktů, neustálý průzkum trhu, vytvoření konkurenčních výhod Pravidelná údržba a kontrola Zvýšení marketingové komunikace, degustace, akce Konzultace se zkušenými podnikateli Dodržování zásad hygieny, udržování pořádku, dodržování HACCP Kvalita služeb, dobrá péče o zákazníky Znalosti zákonů a jejich dodržování

Zdroj: vlastní

Riziko je v obchodu a gastronomii stejně jako v ostatních oborech součástí podnikání. Kromě obchodního rizika se můžeme potýkat například s rizikem technologickým (špatný odhad množství surovin), personálním (nekvalifikovaný a nezodpovědný personál) a s mnohými dalšími. Úkolem správného podnikatele je být neustále ve střehu a daným rizikům umět předcházet dřív, než nastanou. Důležitými faktory pro jejich předcházení jsou např.: správná marketingová komunikace, kvalitní produkty, kvalifikovaný personál, dobrý průzkum trhu, realizace kontroly atd. Pokud budeme vše vykonávat dobře, získáme si stálou klientelu, udržíme se na trhu i při vysoké konkurenci a naše podnikání bude úspěšné. (Klein, 2015, s. 265) 73

Návrhová část 6 Posouzení zjištěných výsledků 6.1 Obecné vyhodnocení PZ Podnikatelský záměr, který je podrobně zpracován v analytické části, částečně splývá s částí návrhovou. Zaměříme se proto nyní na to, zda bude tento plán realizován, a uvedeme patřičná doporučení, která by podnikateli dopomohla k úspěšnému podnikání. Podnikatelský záměr by měl napomoci ověření toho, zda je otevření snídaňové kavárny na daném místě reálně uskutečnitelné. Pardubice jsou místem, kde je provozováno velké množství kaváren. Se zaměřením, které bude mít kavárna Bella Caffe, zde však mnoho podniků není. Toto město je plné potenciálních zákazníků, kteří v dnešní době vyhledávají především zdravou výživu. Dalším faktorem, který může být podnikateli nápomocný při realizaci jeho projektu, jsou osobní zkušenosti a vzdělání dosažené v daném oboru.

6.2 Doporučení vedení podniku Realizace podnikatelského plánu závisí především na výsledcích finančního plánu. Ten byl vypracován ve variantě optimistické, realistické a pesimistické. Na základě těchto výsledků dospěl podnikatel k rozhodnutí, že otevření snídaňové kavárny bude realizováno. Po otevření bude vysledováno, zda se podnik drží plánovaných norem, které jsou uvedeny v podnikatelském záměru. Pro úspěšné podnikání by se měl majitel řídit vizí, misí a cíli, které byly stanoveny při tvorbě PZ. Cíle podniku se musí pravidelně aktualizovat podle dané situace na trhu. Velký důraz musí být kladen na marketingovou komunikaci. Její průběh by měl odpovídat stanovenému rozpočtu a nedoporučuje se na ní nijak šetřit. Závisí na ní stálý zájem nových zákazníků a budování dobrého jména podniku. Dalším doporučením je vyhodnocování návštěvnosti podniku, ale i neustálé sledování konkurence. Hlavní hledisko, které musí podnikatel sledovat, je spokojenost zákazníků.

74

Dle potřeby je nutné jim přizpůsobit i otevírací dobu kavárny. Sledovat se musí i poptávka po produktech, na základě analýz je nutné přizpůsobit danému trhu i jejich výrobu. Důležitým procesem je stanovení standardů podniku a provádění neustálé kontroly jejich naplňování. Kontrolována musí být kvalita nabízených produktů i schopnosti zaměstnanců poskytovat kvalitní služby, stejně jako dodržování hygienických pravidel a předpisů. Chování zaměstnanců je jedním z nejdůležitějších faktorů, díky němuž se zákazníci do podniku rádi vracejí. Je proto nezbytné zaměřit svou pozornost právě na proškolování pracovníků v dovednostech obsluhy a na neustálé zdokonalování nabízených produktů. Prostředí podniku by mělo být uzpůsobeno tak, aby hosté měli co největší pohodlí a mohli si odpočinout ať už po práci, nebo kdykoli během dne. Ceny produktů by měly být stanoveny v takové výši, aby v potenciálních zákaznících dokázaly vzbudit zájem k nákupu a přitom vypovídaly o kvalitě nabízeného zboží. Originalita a jakost produktů tvoří kvalitu celého podniku. Dobrá cenová politika může přispět k ziskovosti podniku.

6.3 Vyhodnocení finančního plánu Podnikatel se musí zaměřit také na rizika, která kavárně hrozí. Tato rizika je důležité neustále kontrolovat, vyhodnocovat a nacházet ta nejvhodnější opatření, aby se jim dalo předcházet, popřípadě eliminovat jejich dopad. Jedním z největších rizik je nenaplnění finančního plánu. Je potřeba tento plán detailně zpracovat, případně se poradit s odborníkem. Plán je nutné vyhotovit a propočítat v několika variantách. Sestaven je proto ve variantě optimistické, realistické a pesimistické. Nejpravděpodobnější bude forma realistická, ale je potřeba brát v úvahu i zbývající dvě varianty. Při realistické variantě dosahuje podnik v prvním roce čistého zisku 540 869 Kč. S touto variantou může být podnikatel spokojen. Finanční výsledky jsou dostatečné na pokrytí všech výdajů a chodu kavárny. Nesmí se ovšem podcenit konkurence a možná rizika. Je proto dobré vytvářet a udržovat finanční rezervy, které můžeme použít při nečekaných výdajích podniku. Pro udržení, popřípadě zlepšení této varianty, je potřeba neustále podnik rozvíjet a zdokonalovat. Zákazníky můžeme motivovat k dalším návštěvám například formou slevových poukázek, popřípadě jinými motivačními programy. Stejně důležitá je investice do rozvoje odbornosti personálu v rámci školení a seminářů. 75

Pokud by nastala pesimistická varianta, byl by podnik ztrátový. V prvním roce by kavárna dosahovala ztráty -143 440 Kč. Tato ztráta není tak vysoká, aby bylo nutné podnikání ukončovat, je možno pokrýt ztrátu bankovním úvěrem nebo zvýšit kapitál vlastními finančními prostředky. Je ovšem nutné zjistit příčiny ztrátovosti podniku. Důvodem může být nedostačující marketingová komunikace, pak bude potřeba více podpořit propagaci podniku a jeho produktů. Chyba může být i na straně personálu či celého vedení kavárny. Je nutné všechny možné příčiny prošetřit a vyvodit patřičná opatření, aby se kavárna stala ziskovou. Ve variantě optimistické je podnik nad očekávání ziskový. V prvním roce dosahuje kavárna čistého zisku 1 343 191 Kč. Tento výsledek ukazuje, že naše podnikání se ubírá správným směrem. Přesto je potřeba stále dohlížet na hospodaření a finance. Všechna rizika se musí i nadále analyzovat a je nutné vyhodnocovat míru nebezpečí. Při dostatečně velkém zisku je dobré vložit část prostředků do podniku a investovat do kvalitního zařízení, do vzdělání personálu nebo uchovat prostředky na případnou pozdější obnovu interiéru. Důležité je udržet si stálou klientelu, proto je vhodné připravovat různé tematické akce odpovídající zájmům a požadavkům zákazníků. Většina z nich ocení spíš menší a postupné inovace než každodenní stereotyp a strnulost podniku. Proto je také nezbytné vytvářet každý den novou nabídku, která zajistí stálou návratnost zákazníků. Vlastnost, kterou musí mít každý podnikatel, je dobrá orientace v daném podnikání, schopnost rychlého a efektivního rozhodování. Dále by měl umět správně reagovat a vyhodnocovat všechny situace, které se v podnikání vyskytnou. Začátky jsou vždy těžké a není nutné se při prvním neúspěchu hned vzdávat. Je potřeba se z něho poučit, najít možné východisko, a tak neustále rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti.

76

Závěr Tématem bakalářské práce bylo zpracování „Studie založení snídaňové kavárny“. Celé toto téma je velmi obsáhlé a náročné. Z veškerých poznatků, které autor získal výzkumem, shromažďováním informací z odborné literatury nebo z vlastních zkušeností, bylo vybráno to nejdůležitější a zaznamenáno v podnikatelském záměru. V práci jsou popsány základní aspekty podnikání v pohostinství, stručná historie kavárenství ve světě i v Čechách a sestavení podnikatelského plánu na založení snídaňové kavárny. Pro stanovení cílů jsme v úvodu vytýčili hypotézy, které se zabývají danou studií. Zpracováním podnikatelského záměru jsme chtěli zjistit, zda bude snídaňová kavárna v daném regionu pro místní obyvatele přínosem, jestli budou zákazníci ochotni zaplatit za kvalitu a zdravé stravování a bude-li kavárna vykazovat zisk. Hypotéza 1 potvrdila, že zájem o snídaňovou kavárnu v centru Pardubic je skutečně velký. Lidé v ranních hodinách často navštěvují provozovny rychlého občerstvení nabízející nepříliš zdravé pokrmy. Z výzkumu jsme zjistili, že rozsáhlý segment těchto potenciálních zákazníků postrádá zdravé stravování a služby zaměřené na formu obsluhy „To Go“. Většina kaváren nacházejících se v oblasti našeho podnikání neotevírá dříve než v 10.00 hodin. Pro zákazníky, kteří pracují od rána a uvítali by možnost koupit si něco do práce s sebou, je tato doba nevyhovující a jistě by vyhledali podnik, který bude otevřen dříve. Hypotéza 2 potvrdila dané předpoklady, že existuje zájem o kvalitní, čerstvé a zdravé produkty. Většina potenciálních zákazníků nemá kde naplnit své požadavky týkající se zdravé výživy nabízené za reálné ceny. Naše kavárna je svým zákazníkům schopna poskytnout nabídku širokého sortimentu výrobků, které jsou připraveny z kvalitních surovin, jež často pocházejí z bio produkce. To vše je dostupné za ceny, které jsou přijatelné. V ranních hodinách lze navíc využít i různé akce a speciální nabídky, které umožní zákazníkům nákup za výhodnějších podmínek. V hypotéze 3 se nám potvrdilo, že kavárna, na kterou byl vytvořen podrobný podnikatelský záměr, bude vykazovat zisk. To je ale závislé na celé řadě faktorů. V jednotlivých částech práce popisujeme, jaké činitele mají vliv na naše podnikání. Záleží na kvalitě a způsobech přípravy jednotlivých výrobků, na tom, v jakém rozsahu se zaměříme na marketingovou komunikaci, a samozřejmě i na ochotě a zkušenostech personálu, který 77

budeme v našem podniku zaměstnávat. Pokud nezanedbáme žádný z uvedených faktorů a budeme včas předcházet analyzovaným rizikům, měl by podnik vykazovat minimálně zisk zobrazený v realistické variantě. Bakalářská práce popisuje detailně náležitosti potřebné k založení snídaňové kavárny. Zaměřujeme se na centrum města Pardubic, kde chybí zařízení v dané oblasti pohostinství. Dle výpočtů v podnikatelském záměru můžeme říci, že založení podniku, který je zde podrobně popsán a podroben všem potřebným výzkumům, je realizovatelné. K tomuto závěru jsme dospěli na základě dotazníkového průzkumu trhu, vzájemným porovnáním konkurenčních podniků, ale i díky reálně zpracovanému finančnímu plánu. Ten byl vyhotoven ve třech variantách: optimistické, realistické a pesimistické. Dle získaných informací by měl podnik v případě, že se podnikatel bude vyhýbat zjištěným rizikům a naplní stanovené cíle, na trhu obstát. Práce stanovila i priority, kterým by se při budování kavárny měl podnikatel věnovat. V případě dalšího rozpracování tématu by bylo možné zaměřit se například na zmapování trhu práce v daném regionu. To by prokázalo, nebo vyvrátilo předpoklady podnikatele týkající se zaměstnávání kvalitního a profesionálního personálu. S touto oblastí by souvisel i průzkum nabídek dalšího vzdělávání pracovníků v gastronomii. Autor práce je si vědom dalších možných námětů pro výzkum spojený s tématem bakalářské práce.

78

Literatura [1]

AUGUSTÍN, Jozef. U kávy o kávě a kávovinách. Vydání první. V Brně: Jota, 2016. ISBN 978-80-7462-850-4.

[2]

AUGUSTÍN, Jozef. Povídání o kávě: kávovníkové zrno (Coffea arabica), káva a kávoviny jako významné potravinářské pochutiny. 2003. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-733-6040-3.

[3]

BERÁNEK, Jaromír. Moderní řízení hotelového provozu. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2013. ISBN 978-80-86724-45-4.

[4]

BusinessInfo.cz: Co obsahuje podnikatelský plán - elevator pitch. BusinessInfo.cz [online]. Praha: c1997-2016 CzechTrade, 2006 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/co-obsahuje-podnikatelsky-plan-elev-pitc3741.html

[5]

NYTRA, Daniel. SCHÉMA PODNIKATELSKÉHO MODELU [online]. Praha, c2014-2016 [cit. 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.danielnytra.cz/zdarma-schemapodnikatelskeho-modelu/

[6]

DEDOUCHOVÁ, Marcela. Strategie podniku. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2001, xiv, 256 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9603-4.

[7]

FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1999, 214 s. Manažer. ISBN 80-716-9812-1.

[8]

Historie a současnost pití kávy v Čechách. Čerstvá káva: kultura pití kávy [online]. Praha: Delicado kingdom, s. r. o., c2008-2015 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.cerstvakava.cz/clanky/historie-a-soucasnost-piti-kavy-v-cechach/

[9]

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-2473247-3.

[10]

JANIŠOVÁ, Dana a Mirko KŘIVÁNEK. Velká kniha o řízení firmy: [praktické postupy pro úspěšný rozvoj]. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4337-0.

[11]

JUDASOVÁ, Věra. Kávové listy.cz: Vídeň, město kavárenského povalečství [online]. Brno: Kávové listy, 2013, 18. 11. 2013 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.kavovelisty.cz/viden-mesto-kavarenskeho-povalecstvi/

[12]

KAMENÍK, Petr. Živnostenský zákon: Zákon o živnostenských úřadech: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-471-2. 79

[13]

KAWASAKI, Guy. Realita podnikání. Praha: Pragma, c2011. ISBN 978-80-7349-275-5.

[14]

KAWASAKI, Guy. Umění rozjezdu. Praha: Pragma, c2010. ISBN 978-80-7349-244-1.

[15]

KLEIN, Štěpán. Produktivní podnikatel: každý může podnikat dobře!: průvodce řemeslem podnikání. První vydání. Praha: Perfectia, 2015. ISBN 978-80-260-7836-4.

[16]

KORÁB, Vojtěch, Marek MIHALISKO a Jana VAŠKOVIČOVÁ. Založení a řízení podniků. Vyd. 2., dopl., V Akademickém nakl. CERM 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008. ISBN 978-80-214-3792-0.

[17]

KOZÁK, Vratislav a Pavla STAŇKOVÁ. Marketing I. Vyd. 4., nezměn. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. ISBN 978-80-7318-698-2.

[18]

KRAUSEOVÁ, Jaruše. Zakladatelský finanční záměr firmy do kapsy. Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007, 144 s. ISBN 978-80-86175-54-6.

[19]

Management mania: SWOT analýza [online]. Plzeň: MANAGEMENTMANIA.COM LLC, 2016, [cit. 2016-09-15]. ISSN 2327-3658. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swot-analyza

[20]

MATULA, Vladimír. Segmentace trhu. Vladimír Matula [online]. Jihlava: c2016 Vladimír Matula, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php

[21]

MCKEEVER, Mike P. How to write a business plan. 10th ed. Berkeley, CA: Nolo, c2010, 273 p. ISBN 14-133-1297-7.

[22]

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. [online]. Praha: MPO, 2016 [cit. 2016-10-01]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument82761.html

[23]

Nový občanský zákoník pro každého. 1. Bratislava: DonauMedia, 2014. ISBN 978-8089364-55-8.

[24]

Občanský zákoník. Zákony.centrum.cz [online]. Praha: Economia, a.s., 2014 [cit. 201610-16]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/

[25]

PERREAULT, William D. a E. Jerome MCCARTHY. Basic marketing: a global-managerial approach. 14th ed. Boston: McGraw-Hill, c2002. ISBN 00-711-2110-2.

[26]

SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5.

80

[27]

SRPOVÁ, Jitka, Ivana SVOBODOVÁ, Pavel SKOPAL a Tomáš ORLÍK. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 194 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4103-1.

[28]

STAŇKOVÁ, Anna. Podnikáme úspěšně s malou firmou. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2007, 199 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-926-9.

[29]

Survio [online]. Brno: Survio s.r.o., 2016 [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/

[30]

SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-336-3.

[31]

ŠIMKOVÁ-BROULOVÁ, Kamila. Fenomén káva. LIDÉ A ZEMĚ: časopis, který vám ukáže svět [online]. 27. 2. 2009. CZECH NEWS CENTER a. s. Praha: Mladá fronta, 2009 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/clanek/fenomen-kava

[32]

TESONE, D. V. Zásady řízení pro obor hotelnictví, gastronomie a turismu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-655-4.

[33]

VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6.

[34]

WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003, 159 s. Malé a střední podnikání. ISBN 80-726-1075-9.

[35]

Živnostenský zákon. Zákony.centrum.cz [online]. Praha: Economia, a.s., 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zivnostensky-zakon/

81

Přílohy Příloha č. 1 Menu kavárny Bella Caffe Příloha č. 2 Plán kavárny Bella Caffe Příloha č. 3 Umístění kavárny Bella caffe Příloha č. 4 Dotazník – Regionální průzkum trhu v oblasti kavárenství

82

Menu Bella Caffe Informace o obsažených alergenech poskytne obsluha na vyžádání zákazníka.

Snídaňové menu

Smetanová míchaná vajíčka na cibulce

69 Kč

(ze 3ks vajec)

Šunka se sázeným vejcem (Ham and Eggs)

75 Kč

(ze 3ks vajec)

Mrkev s jablky, vlašskými ořechy, rozinkami, medem a skořicí

(240 g)

49 Kč

banánem a medem

(240 g)

49 Kč

Banán, kiwi, mandle s medem

(200 g)

49 Kč

Bílý jogurt s vlašskými ořechy,

83

Odpolední menu Polévky

Dle denní nabídky

(200ml)

49 Kč

(150g)

99 Kč

(150g)

89 Kč

(150g)

89 Kč

(180g)

79 Kč

(180g)

99 Kč

(180g)

99 Kč

Saláty

„Řepa s Kozou na poli“ (nakládaná červená řepa, kozí sýr, polníček)

Hruškový salát s parmazánem

Křupavý salát s fenyklem a ořechy

Slané palačinky

Palačinka plněná rajčátky a mozarellou

Palačinka se špenátem a kozím sýrem (možné připravit i se sýrem Eidam)

Palačinka se schwarzwaldskou šunkou, sýrem a olivami (možné připravit i s kvalitní šunkou)

84

Bagety a obložené talíře Domácí paštika s rozpečenou bagetkou

(150g)

109 Kč

máslem a jarní cibulkou

(100g)

119 Kč

Sýrový talíř

(200g)

119 Kč

Uzený losos s opečeným toastem,

Rozpečené bagety dle denní nabídky. Informace o obsažených alergenech poskytne obsluha na vyžádání zákazníka. Sladké dezerty

Palačinka plněná (1ks)

domácí marmeládou

69 Kč

čokoládovou náplní s ořechy

79 Kč

ovocným jogurtem

79 Kč

kysanou smetanou a lesním ovocem

79 Kč

banánem, karamelem a arašídy

79 Kč

Pro nejmenší vytvoříme palačinku s dětským motivem, plněnou marmeládou nebo čokoládou. Chia pudink s ovocem

39 Kč

Pannacotta

39 Kč Ostatní dezerty dle denní nabídky 85

Nápojová nabídka Aperitivy Martini Extra Dry

10cl

59 Kč

10cl

59 Kč

10cl

59 Kč

10cl

59 Kč

Campari Bitter

5cl

49 Kč

Aperol

5 cl

55 Kč

6 – 10cl

79 Kč

6 – 10cl

79 Kč

(s olivou, limetou, servírované na ledu)

Martini Bianco (s citronem, servírované na ledu)

Martini Rosato (s pomerančem a mátou, servírované na ledu)

Martini Rosso (s pomerančem, servírované na ledu)

Suché koktejly Martini Dry Cocktail (Gin, Martini Extra Dry, oliva)

Negroni (Gin, Martini Rosso, Campari, soda)

86

James Bond 007

6 – 10cl

79 Kč

(Vodka, lime sirup, citron, zástřik citronovou kůrou)

Manhattan

6 – 10cl

79 Kč

(Canadian Whisky, Martini Rosso, Angostura, třešně, zástřik pomerančovou kůrou) Polosuché koktejly Cosmopolitan

6 – 10cl

79 Kč

(Vodka, Triple Sec, fresh citronová šťáva, brusinkový džus, citron) Daiquiri

6 – 10cl

79 Kč

(Bacardi Superior, cukrový sirup, fresh citronová šťáva)

Daiquiri Frozen

6 – 10cl

79 Kč

(Bacardi Superior, cukrový sirup, fresh citronová šťáva)

Daiquiri Strawberry Frozen

6 – 10cl

89 Kč

(Bacardi Superior, jahodový sirup, fresh citronová šťáva)

Margarita

6 – 10cl

89 Kč

(Tequila, Triple sec, fresh citronová šťáva, solná crusta)

Margarita Frozen

6 – 10cl

89 Kč

(Tequila, Triple sec, fresh citronová šťáva, solná crusta)

Margarita Strawberry Frozen

6 – 10cl

(Tequila, Triple sec, jahodový sirup, fresh citronová šťáva) 87

99 Kč

Sladké koktejly White Russian

6 – 10cl

79 Kč

10-15cl

69 Kč

10-15cl

79 Kč

10-15cl

79 Kč

12-35cl

79 Kč

20cl

89 Kč

(Vodka, Kahlúa, smetana)

Sektové koktejly Aperol Spritz (Aperol, Prosecco, soda, pomeranč)

Martini Royale Bianco (Martini Bianco, Prosecco, limeta, máta)

Martini Royale Rosé (Martini Rosato, Prosecco, pomeranč) Fizzes Gin Fizz (Gin, cukrový sirup, fresh citronová šťáva, soda)

Posilující koktejly Bloody Mary

(Vodka, tomatová šťáva, fresh citronová šťáva, dochucovací prostředky, celerová nať)

Shooters Minipivo 43

3-5cl

(Licor 43, smetana)

88

39 Kč

Shoot Mango

3-5cl

39 Kč

3-5cl

79 Kč

15-35cl

79 Kč

15-35cl

79 Kč

(Vodka, fresh citronová šťáva, mangový sirup)

B-52 (Baileys, Kahlúa, 73% rum) Dlouhé koktejly Amaricano (Martini Rosso, Campari, soda, pomeranč, citron)

Funny Martini

(Martini Rosato, fresh citronová šťáva, grenadina, pomerančový džus, tonik)

Gin Tonic

15-35cl

89 Kč

15-35cl

89 Kč

15-35cl

88 Kč

15-35cl

99 Kč

(Gin, tonik, citron)

Cucumber Gin Tonic (Gin, tonik, okurka)

Cuba Libre (Bacardi superior, Cola, limeta)

Lynchburg Lemonade

(Jack Daniel’s Old. No.7, Southern Comfort, Lime sirup, Sprite, pomeranč, citron)

89

Lynchburg Honey Lemonade

15-35cl

99 Kč

(Jack Daniel’s Honey, Southern Comfort, Lime sirup, Sprite, pomeranč, citron)

Bavorák

15-35cl

79 Kč

15-35cl

79 Kč

15-35cl

88 Kč

(Fernet Stock, Tonik, citron)

Bavorák Citrus (Fernet Stock Citrus, Tonik, citron)

Fantazijní koktejly Mojito

(Bacardi Superior, limeta, máta, třtinový cukr, soda)

Mojito Razz

15-35cl

99 Kč

15-35cl

89 Kč

(Bacardi Razz, limeta, máta, třtinový cukr, soda)

Piňa Colada

(Bacardi Superior, kokosový sirup, ananasový džus, smetana)

Hemingway Special

15-35cl

89 Kč

(Bacardi superior, Maraschino, Grapefruitový džus)

Mary Pickford

15-35cl

(Bacardi Superior, grenadina, ananasový džus)

90

89 Kč

Long Island Ice Tea

15-35cl

159 Kč

(Bacardi Superior, Vodka, Gin, Tequila, Triple sec, Lime, Cola)

Mai Tai

15-35cl

109 Kč

(Bacardi Gold, Dry Orange Curacao, mandlový sirup, fresh citronová šťáva, pomerančový džus, Rum 73%) High Society

15-35cl

99 Kč

4cl

89 Kč

4cl

79 Kč

15-35cl

99 Kč

(Gin, Peach Liquer, Campari, Grapefruitový džus)

Caipirinha (Cachaca, limeta, třtinový cukr)

Caipiroska (Vodka, limeta, třtinový cukr)

Sex On The Beach

(Vodka cranberry, Peach liquer, pomerančový džus, brusinkový sirup)

Tequila Sunrise

15-35cl

99 Kč

15-35cl

99 Kč

(Tequila, pomerančový džus, grenadina)

Bella Caffe koktejl Basil Strawberries

(Martini Bianco, Lime sirup, jahody, bazalka, pepř, prosecco)

91

Nealkoholické koktejly Shirley Temple

15-30cl

69 Kč

15-30cl

69 Kč

15-30cl

69 Kč

(Grenadina, zázvorová limonáda, třešně)

Soft Piňa Colada (Kokosový sirup, ananasový džus, smetana)

Sporťák

(Grenadina, passion sirup, pomerančový a ananasový džus)

Grapefruit Moon

15-30cl

69 Kč

(Grenadina, passion sirup, grapefruitový a pomerančový džus)

Vingin Mojito

15-30cl

69 Kč

15-30cl

69 Kč

(Limeta, třtinový cukr, máta, jablečný džus, soda)

Virgin Mojito Razz

(Limeta, třtinový cukr, máta, maliny, jablečný džus, soda)

Bella Caffe koktejl Ginger Bella Drink

15-30cl

(citron, zázvor, třtinový cukr, mangový sirup, pom. džus)

92

79 Kč

Mléčné koktejly Banánový Milk Shake

15-30cl

59 Kč

15-30cl

59 Kč

15-30cl

59 Kč

15-25cl

49 Kč

(Banán, banánový sirup, smetana, mléko) Jahodový Milk Shake (Jahody, jahodový sirup, smetana, mléko)

Malinový Milk Shake (Maliny, malinový sirup, smetana, mléko) Čajové koktejly Mint Shower

(Bio mátový čaj, mátový sirup, jablečný džus, máta, limeta)

Ginger Ice Tea

15-25cl

49 Kč

(Bio zázvorový čaj, zázvorový sirup, jablečný džus, limeta)

Vanille Lemon Tea

15-25cl

49 Kč

(Bio citronovo-vanilkový čaj, triple sec sirup, hruškový džus, citron, pomeranč)

Fruit Ice Tea

15-25cl

(ovocný čaj, levandulový sirup, brusinkový džus)

93

49 Kč

Freshe Posílení imunity

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

30cl

79 Kč

(pomeranč, grep, ananas)

Proti stresu (jablka, pomeranč, borůvky, jahody)

Fit and slim (pomeranč, jablko, grep, ananas)

Detox (jablko, pomeranč, mrkev, celer, zázvor)

Ohnivý detox (jablko, okurka, citron, řapíkatý celer)

Červená řepa (jablko, mrkev, řepa, celer, limeta)

Špenátový fresh (špenát, pomeranč, bazalka)

Mrkvový fresh (jablko, mrkev, zázvor)

94

Smoothie Ananasové smoothies

30cl

89 Kč

30cl

89 Kč

30cl

89 Kč

30cl

89 Kč

(pomeranč, banán, ananas)

Malinové smoothies (banán, pomeranč, maliny)

Jahodové smoothies (bio bílý jogurt, banán, jahody)

Meruňkové smoothies (bio bílý jogurt, banán, meruňka)

95

Domácí Limonády

Okurková limonáda

50cl

49 Kč

Bezinková limonáda

50cl

49 Kč

Malinová limonáda

50cl

49 Kč

Levandulová limonáda

50cl

49 Kč

Pomerančová limonáda

50cl

49 Kč

Melounová limonáda

50cl

49 Kč

96

Destiláty

Slivovice

4cl

65 Kč

Hruškovice

4cl

65 Kč

Božkov Tuzemský

4cl

39 Kč

Becherovka

4cl

49 Kč

Becherovka Lemond

4cl

49 Kč

Fernet Stock

4cl

49 Kč

Fernet Stock Citrus

4cl

49 Kč

Fernet Stock Z Generation

4cl

49 Kč

Aperol

5cl

55 Kč

Campari Bitter

5cl

49 Kč

Jägermeister

4cl

55 Kč

Finlandia Vodka

4cl

49 Kč

Finlandia Cranberry

4cl

49 Kč

Finlandia Mango

4cl

49 Kč

Bacardi Superior

4cl

49 Kč

Bacardi Gold

4cl

49 Kč

Bacardi Oakheart

4cl

49 Kč

Bacardi RAZZ

4cl

49 Kč

Bylinné destiláty

Vodka

Rum

97

Cachaca

4cl

49 Kč

Malibu

4cl

49 Kč

4cl

49 Kč

El Jimador Blanco

4cl

59 Kč

El Jimador Reposado

4cl

59 Kč

Tulamore Dew

4cl

55 Kč

Jameson

4cl

55 Kč

Jack Daniel’s Old No.7

4cl

65 Kč

Jack Daniel’s Honey (medový)

4cl

65 Kč

4cl

69 Kč

4cl

69 Kč

Gin Beefeater Tequila

Whisky – Whiskey Irská Whiskey

Americká Whisky

Kanadská Whisky Canadian Club Brandy Metaxa *****

98

Likéry Vaječný likér Božkov

4cl

49 Kč

Peprmint Božkov

4cl

49 Kč

Griotte Božkov

4cl

49 Kč

Baileys (čokoládovo smetanový)

4cl

49 Kč

Curacao Blue (pomerančový)

4cl

49 Kč

Amaretto (mandlový)

4cl

49 Kč

Kahlúa (kávový)

4cl

49 Kč

Licor 43 (pomerančovo bylinný)

4cl

49 Kč

99

Vína Víno z vinařství Kraus Bílá vína Solaris 2015

Ryzlink rýnský 2015 polosladký

0,2l

48 Kč

0,75l

189 Kč

0,75l

259 Kč

0,75l

189 Kč

0,2l

48 Kč

0,75l

189 Kč

0,75l

259 Kč

Růžová vína Rose Kraus 2014

Červená vína Cuvée Kraus červené

Dornfelder 2014

100

Víno z vinařství Lobkowicz Bílá vína Müller-Thurgau 2014

0,2l

45 Kč

0,75l

159 Kč

Lady Lobkowicz bílá

0,75l

189 Kč

Tramín 2013, polosladké

0,75l

259 Kč

0,75l

189 Kč

0,2l

45 Kč

0,75l

159 Kč

Lady Lobkowicz červená

0,75l

189 Kč

Svatovavřinecké 2010 Barrique

0,75l

349 Kč

Růžová vína Lady Lobkowicz rosé

Červená vína Modrý Portugal 2014

101

Pivo

Pivo z regionálního pivovaru Zichovec

Krahulík 12°

-

0,3l

25 Kč

0,5l

29 Kč

světlý ležák 12 EPM

Klasický spodně kvašený dvanáctistupňový ležák plzeňského typu je vařený dvourmutovým způsobem z nejkvalitnějších moravských sladů. Chmelený je celosvětově známým Žateckým poloraným červeňákem. Příjemnou hořkostí nutí znovu k napití. IPA 15°

102

0,3l

33 Kč

0,5l

37 Kč

Nealkoholické Nápoje Mošty z nabídky Moštárny Louny Jablko 100%

25cl

35 Kč

Hruška 100%

25cl

35 Kč

Jablko + broskev

25cl

35 Kč

Jablko + jahoda

25cl

35 Kč

Jablko + višeň

25cl

35 Kč

Jablko + brusinka

25cl

35 Kč

Jablko + černý rybíz

25cl

35 Kč

Jablko + mrkev

25cl

35 Kč

Jablko + červená řepa

25cl

35 Kč

Jablko + zázvor

25cl

35 Kč

Jablko + kdoule

25cl

35 Kč

103

Horké Nápoje Espresso ristretto (1-2cl)

7g

35 Kč

Espresso (2-3cl)

7g

35 Kč

Espresso lungo

7g

35 Kč

American espresso

7g

35 Kč

Doppio espresso

14g

65 Kč

DEK (bezkofeinové espresso)

7g

35 Kč

Cappuccino

7g

40 Kč

Latte Macchiato

7g

45 Kč

Vídeňská káva

7g

49 Kč

Alžírská káva (s vaječným likérem)

7g

55 Kč

Irská káva (s irskou whiskey)

7g

65 Kč

Pravá Turecká káva v džezvě

12g

45 Kč

Horká čokoláda (bílá, tmavá)

15cl

45 Kč

Horký Punč

15cl

45 Kč

Svařené víno (červené, bílé)

20cl

55 Kč

Čaje dle denní nabídky

15cl

35 Kč

Frappé

7g

39 Kč

Frappé s mlékem

7g

45 Kč

Frappé se zmrzlinou a šlehačkou

7g

55 Kč

Ledová čokoláda

20cl

45 Kč

Fresh ledové čaje

20cl

39 Kč

Ledové Speciality

104

Příloha č. 2 – Plán kavárny Bella Caffe

Zdroj: Martin Smolný, Martini’s Bar, třída Míru 90, Pardubice 530 02

105

Příloha č. 3 – Umístění kavárny Bella Caffe

Zdroj:

https://www.google.cz/maps/place/t%C5%99.+M%C3%ADru+90,+530+02+Pardubice+I-

Zelen%C3%A9+P%C5%99edm%C4%9Bst%C3%AD/@50.0371801,15.7754026,19z/data=!4m5!3m4!1s 0x470dcc935703baa9:0x439474fb92653555!8m2!3d50.0371603!4d15.7756389?hl=cs

106

Příloha č. 4 - Dotazník – Regionální průzkum trhu v oblasti kavárenství

107

108

Zdroj: http://www.survio.com/cs

109

Studie založení snídaňové kavárny

Recommend Documents