Studie výroby hraček

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Studie výroby hraček Diplomová práce

Brno 2015

Bc. Vojtěch Zeman

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma: Studie výroby hraček vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných pracích. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne:........................................ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ: Dovoluji si tímto poděkovat všem ve firmě Detoa Albrechtice za poskytnuté informace a užitečné rady. Dále pak vedoucímu práce Ing. Františkovi Kachyňovi za odborné vedení a trpělivost. V neposlední řadě bych také rád poděkoval své přítelkyni, rodině a přátelům, především pak celé Z∞, za psychickou podporu a pomoc při psaní diplomové práce.

Abstrakt Jméno: Vojtěch Zeman Název práce: Studie výroby hraček

Tato diplomová práce se zabývá řešením problematiky výroby dřevěných hraček ve firmě Detoa Albrechtice. Cílem bylo zpracovat analýzu současného stavu firmy včetně popisu stávajícího výrobního procesu. Na jejím základě bylo navrhnuto několik variant možných směrů řešení. Z důvodu rozsahu práce byla pro další rozpracování vybrána pouze nejoptimálnější varianta, která je podrobněji zpracována. Práce také zahrnuje možnost zařazení nového sortimentu do výroby. Získané výsledky jsou stručně ekonomicky zhodnoceny.

Klíčová slova: dřevěná hračka, výroba hraček, racionalizace podniku, ČSN EN 71

Abstract Author: Vojtěch Zeman The Title: Study of toy manufacturing

This master thesis deals with the issue of production of wooden toy in the company Detoa Albrechtice. The aim was to prepare an analysis of the current state of the company, including a description of the existing production proces. Based on this analysis, it was designed several variants of possible solutions. Because of the scope of work has been chosen one optimal solution. This option in more detail processed. The thesis also includes an option to extend the range of existing production The results obtained are shortly economic evaluation.

Key words: wooden toy, production of toys, rationalization of enterprise, ČSN EN 71

Obsah 1.

Úvod.......................................................................................................................... 7

2.

Cíl práce .................................................................................................................... 8

3.

Analýza současného stavu firmy Detoa Albrechtice ................................................ 9 3.1

Charakteristika firmy ......................................................................................... 9

3.2

Charakteristika výrobního programu ................................................................. 9

3.3

Současný ekonomický stav .............................................................................. 10

3.3.1

Tržby z jednotlivých sortimentů ............................................................... 10

3.3.2

Výsledky hospodaření............................................................................... 12

3.3.3

Prognózy ................................................................................................... 13

3.4

Osobní náklady................................................................................................. 13

3.5

Režijní náklady................................................................................................. 14

3.5.1 3.6

4.

Náklady za vytápění firemních prostorů ................................................... 14

Analýza výrobních prostor ............................................................................... 17

3.6.1

Dispozice areálu firmy Detoa Albrechtice................................................ 17

3.6.2

Výrobní plochy ......................................................................................... 17

3.6.3

Stávající dispoziční řešení výroby ............................................................ 18

Stávající proces zavedení výrobního sortimentu do výroby ................................... 21 4.1

Předvýrobní proces........................................................................................... 21

4.1.1

Návrh ........................................................................................................ 21

4.1.2

Požadavky na kvalitu a bezpečnost hraček ............................................... 22

4.1.3

Plánování výroby ...................................................................................... 26

4.1.4

Vstupní materiály ...................................................................................... 27

4.1.5

Odpad při výrobě dřevěných hraček ......................................................... 28

4.2

Technologie výroby a zařízení ......................................................................... 33

4.2.1

Prvovýroba ................................................................................................ 33

4.2.2

Tvarování .................................................................................................. 34

4.2.3

Broušení .................................................................................................... 39

4.2.4

Povrchové dokončení ................................................................................ 40

4.2.5

Montáž a balení ......................................................................................... 43

4.2.6

Základní výrobní diagram ......................................................................... 44

4.2.7

Strojní vybavení ........................................................................................ 45

5.

Identifikace problematických míst .......................................................................... 47

6.

Ideový návrh ........................................................................................................... 48 6.1

Možné způsoby odstranění problematických míst ........................................... 48

6.2

Návrhy možností přesunutí výroby z vedlejší výrobní budovy do hlavních

prostorů ....................................................................................................................... 48 6.2.1

Varianta 1 .................................................................................................. 48

6.2.2

Varianta 2 .................................................................................................. 50

6.2.3

Varianta 3 .................................................................................................. 51

6.3 7.

Vyhodnocení variant ........................................................................................ 52

Rozpracování vybrané varianty .............................................................................. 54 7.1

Řešení varianty ................................................................................................. 54

7.1.1

Přesunutí výroby – přízemí hlavní výrobní budovy ................................. 54

7.1.2

Přesunutí výroby – 1. podlaží hlavní výrobní budovy .............................. 55

7.1.3

Přesunutí výroby – 2. podlaží hlavní výrobní budovy .............................. 56

7.2

Úspory za vytápění vedlejší výrobní budovy ................................................... 56

7.3

Úspory vzniklé úpravou odsávaní vzduchu ..................................................... 57

7.3.1 8.

Centrální odsávání .................................................................................... 57

Možnosti využití dřevního odpadu ......................................................................... 60 8.1.1

Prodej dřevní štěpky ................................................................................. 60

8.1.2

Výroba a prodej dřevních pelet ................................................................. 61

8.1.3

Výroba a prodej dřevních briket ............................................................... 62

8.1.4

Vyhodnocení možností využití dřevního odpadu ..................................... 63

Zavedení nového sortimentu ................................................................................... 64

9.

Dětské hlavolamy - návrhy .............................................................................. 64

9.1

9.1.1

Kuličkový hlavolam .................................................................................. 64

9.1.2

Trojúhelníkový hlavolam .......................................................................... 65

Hlavolam pro dospělé ...................................................................................... 65

9.2

9.2.1

Keltský hlavolam ...................................................................................... 65

9.3

Technické parametry ........................................................................................ 66

9.4

Technická příprava výroby .............................................................................. 67

9.5

Výtěžnost.......................................................................................................... 70

9.6

Průzkum trhu .................................................................................................... 71

9.7

Výpočet ceny hlavolamů .................................................................................. 72

10.

Ekonomické vyhodnocení řešené varianty .......................................................... 73

10.1

Náklady na stavební úpravy ......................................................................... 73

10.2

Úspory vzniklé využitím teplého odsávaného vzduchu a uvolněním vedlejších

výrobních prostorů ...................................................................................................... 74 10.3

Vyhodnocení zavedení nového sortimentu .................................................. 74

11.

Diskuze ................................................................................................................ 75

12.

Závěr .................................................................................................................... 77

13.

Summary .............................................................................................................. 78

14.

Seznam použité literatury .................................................................................... 79

15.

Internetové zdroje ................................................................................................ 80

16.

Seznam tabulek .................................................................................................... 82

17.

Seznam obrázků ................................................................................................... 84

18.

Seznam příloh ...................................................................................................... 86

1. Úvod Dřevo se používá především na výrobu nábytku. Neopomenutelným odvětvím je však také výroba dřevěných hraček, her nebo hudebních nástrojů. Ve své práci jsem se zaměřil na firmu Detoa Albrechtice založenou Johannem Schowankem již v roce 1896, která se právě tímto odvětvím proslavila. Výrobky od této firmy vědomě či nevědomě vlastní ve svém domově téměř každý. Firma se nachází v Jiřetíně pod Bukovou uprostřed Jizerských hor. Již od svého založení se specializovala na výrobu dřevěných perel, knoflíků, dřevěných hraček a jiných drobných soustružených dílků. V období 2. světové války se zde vyráběly také bedny na munici, pažby ke kulometům, modely spojeneckých i nacistických lodí, letadel a tanků. Němečtí piloti (Luftwaffe) se na nich učili rozeznávat vlastní a nepřátelské stroje. Po válce se rozšířil původní výrobní sortiment o výrobu pianinových a klavírových mechanik. V průběhu let firma změnila hned několikrát svůj název. Z původní firmy Schowanek, se po znárodnění v roce 1948 firma přejmenovala na Tofa Albrechtice. Teprve od roku 1993 nese firma současný název Detoa Albrechtice. I přes svou dlouholetou historii, musí společnost neustále hledět na ekonomická hlediska, aby se na současném trhu udržela a nebyla převálcována levnými výrobky z plastů a dalších novodobých materiálů. Měl jsem možnost nahlédnout do chodu této firmy a ve své práci bych rád nastínil možná řešení, která by v budoucnu mohla firmě pomoci se na trhu i nadále udržet

Obr. 1 – Historická loga firmy [1]

7

2. Cíl práce Cílem této diplomové práce je vypracovat studii výroby hraček ve firmě Detoa Albrechtice. Studie bude obsahovat analýzu současného stavu firmy včetně popisu stávajícího výrobního procesu. Na jejím základě budou vypracovány formou ideových návrhů varianty možných směrů řešení, z nichž nejvýhodnější bude podrobně rozpracována, a to včetně technicko-technologicko-organizačního řešení výroby. Současně bude řešeno možné zařazení nového sortimentu do výroby. V závěru práce bude provedeno stručné ekonomické vyhodnocení zpracované varianty.

8

3. Analýza současného stavu firmy Detoa Albrechtice 3.1 Charakteristika firmy Firma Detoa Albrechtice s.r.o. je v současné době jedním z největších a nejstarších výrobců dřevěných hraček,

komponent

do

společenských

her,

dřevěných perel a také pianinových a klavírových mechanik v České republice, ale i v Evropě. Mnohé značky svou výrobu z důvodu snížení nákladů

Obr. 2 - Logo firmy [1]

přesunuly do asijských zemí. Hračky vyrobené firmou Detoa Albrechtice jsou označeny známkou „Vyrobeno v České republice“. Hračky jsou nezávadné a jsou důsledně

testovány. Výrobky firmy se řadí mezi nejkvalitnější a nejestetičtější dřevěné hračky, které jsou v současnosti na evropském a tuzemském trhu k dostání. Firma má ročně obrat přesahující přes 80 milionů korun a pracuje v ní okolo 150 zaměstnanců. Své výrobky prodává do více než padesáti zemí světa. Vystavuje také na největším světovém veletrhu hraček v Norimberku nebo největším světovém veletrhu hudebních nástrojů v Šanghaji. V roce 2011 obsadila 2. místo v celostátní soutěži Firma roku, kterou vyhlašují Hospodářské noviny. Obsah této diplomové práce je zaměřen především na výrobu dřevěných hraček, kam spadají také komponenty do her a dřevěné perle. Na výrobu celého sortimentu firma používá především dřevo z České a Slovenské republiky. Používají se zejména dřeviny habr, buk a javor. Podnik podporuje lesní hospodářství pracující s certifikáty PEFC/FCS (tyto certifikáty zaručují dodržování kritérií pro trvale udržitelné hospodaření v lesích). Veškeré nedřevěné části hraček, včetně povrchové úpravy, musí splňovat nejpřísnější zdravotní a hygienická kritéria dle ČSN EN 71.

3.2

Charakteristika výrobního programu

Výrobní program firmy Detoa Albrechtice se dělí na výrobu dřevěných hraček a výrobu pianových mechanik (souhrnné označení pro pianinové a klavírové mechaniky). Tato práce se zaměřuje především na dřevěné hračky, které se dělí na výrobu dřevěných hraček, komponent do her a dřevěných perel. Dřevěné hračky se dále rozdělují na mačkací

9

figurky, montážní programy, stavebnice, tahací hračky, magnetické puzzle, počítadla, pyramidy, společenské hry, divadla a dětskou bižuterii. Vhodnějším rozdělením výrobního programu je pro tuto práci na dílky řezané, soustružené a vyrobené na CNC obráběcím centru. Mezi dílky řezané, které mají zastoupení přibližně 35 %, patří například stavebnice, domino, kameny do dámy a různé řezané profily, které se používají jako komponenty do her i na výrobu dřevěných hraček. Do dílků soustružených, s 60 % zastoupením, řadíme tělíčka postaviček, hrací kostky, figurky do stolních her a dřevěné perly, které se využívají i pro výrobu hraček. Velmi malé zastoupení, maximálně do 5 %, mají dílky na výrobu hraček vyráběné na CNC obráběcím centru. Výrobní program, především dřevěných hraček, je doplňován nebo nahrazován každý rok o novinky. Jedná se spolu s licencovanými hračkami o určitý obranný mechanismus proti levným kopiím přicházejícím především od asijských výrobců. Vývoj nové hračky od návrhu až po finální výrobek trvá i déle než jeden rok, zatímco okopírování již hotového produktu je záležitostí pouhých měsíců.

3.3 Současný ekonomický stav 3.3.1 Tržby z jednotlivých sortimentů Z grafu na obrázku 3 můžeme pozorovat od roku 2005 výrazný pokles odbytu celého vyráběného sortimentu, který dosáhl svého maxima v roce 2009, kdy tržby poklesly o více než 30 % v porovnání s rokem 2005. Snížení tržeb bylo způsobeno především rapidním poklesem výroby pianinových a klavírových mechanik, zapříčiněné finanční krizí a vzniklými problémy největšího odběratele – Královéhradecké firmy Petrov. Krize nezasáhla pouze trh s pianinovými a klavírovými mechanikami, značné snížení poptávky ve světě bylo zaznamenáno také u sortimentu dřevěných perel. Pokles výroby zásadně nezasáhl pouze sortiment dřevěných hraček a komponent do her, které májí v posledních letech spíše pozvolnou stoupající tendenci. Výroba pianinových mechanik se v posledních letech stabilizovala na hranici cca 8–9 milionů korun, ostatní odvětví nadále mírně klesají. Na prodeji veškerého vyráběného sortimentu se negativně projevuje také neustále se měnící kurz koruny a eura.

10

Obr. 3 - Graf tržeb za prodej výrobků a služeb od roku 2004–2013 [32]

Obr. 4 - Graf tržeb z prodeje vyráběného sortimentu za období 2013 a 2014 [1]

11

V grafu na obrázku 4 je znázorněn vývoj tržeb jednotlivých druhů výrobků v roce 2013 a 2014. Tržby za výrobu katalogových hraček a komponent do her se zvýšily o několik procent (katalogové hračky o 5 %, komponenty do her o 20 %). Na výrobě nekatalogových hraček se projevila změna ve vedení a řízení významného německého odběratele poklesem tržeb o více než 20 %. Výroba perel, která je závislá na sklářském odbytu v kraji, nadále pokračuje ve své klesající tendenci z minulých let. Z výrobků mají největší podíl na prodeji hračky katalogové a komponenty do her, společně tvoří celkem cca 65 % tržeb. Dříve velmi důležité odvětví dřevěných perel má dnes již pouze 7% podíl na celkových tržbách.

3.3.2 Výsledky hospodaření Z grafu na obrázku 5 je možné sledovat vývoj výsledků hospodaření od roku 2004 až do roku 2013. Ačkoliv firma zaznamenala rapidní pokles tržeb, podniknutými kroky ke snížení provozních nákladů a také splacením privatizačního úvěru, byla schopna od roku 2008 zvyšovat svůj výsledek hospodaření. V roce 2010 dosáhla firma svého nejlepšího výsledku hospodaření za několik let. Bylo to způsobeno náhlým oživením celého výrobního sortimentu. Jednalo se však pouze o krátkodobé navýšení, po kterém následoval opět pokles. Prostor pro další snižování nákladů již bude malý. Pokud bude firma chtít navýšit zisk, bude muset zvýšit také své tržby.

Obr. 5 – Graf výsledků hospodaření za období 2002–2013 [32]

12

Obr. 6 - Graf cash flow - rentabilita tržeb od roku 2004-2013 [32]

Na obrázku 6 je graf cash flow - rentabilita tržeb. Jedná se o ukazatel rentability tržeb, který bývá někdy označován také jako zisková marže. Vyjadřuje procentuální podíl cash flow - výsledku hospodaření na tržbách za prodej zboží, výrobků a služeb. Na vývoj trendu ukazatele rentability tržeb má vliv především změna ceny (prodejní marže), změna nákladů, výše tržeb a kurzové rozdíly. [34]

3.3.3 Prognózy Firma se v současné době snaží stabilizovat současnou situaci a zároveň hledá možnosti dalšího navýšení výrobních kapacit. Ze současných podmínek na trhu je předpokládán nadále mírný pokles výroby a prodeje nekatalogových hraček způsobený změnou v řízení a vedení velkého německého odběratele v minulém roce. Tyto ztráty se musí firma pokusit minimalizovat zvýšením prodeje vlastních katalogových hraček nebo nalezením nového odbytiště. Z důvodu stále se nezlepšujícího stavu sklářského průmyslu, který má úzkou spojitost s výrobou dřevěných perel, firma bude hledat jinou možnost využití tohoto sortimentu. Nabízí se zde možnost obnovení původní výroby doplňků ze dřevěných perel (kabelky, ozdoby a další) pro zahraniční trh.

3.4 Osobní náklady V tabulce 1 jsou uvedeny osobní náklady a údaje o počtu zaměstnanců pracujících ve firmě Detoa Albrechtice v letech 2004 až 2013. Z tabulky je evidentní pokles množství zaměstnanců, který byl způsoben dlouhodobým snižováním celkových tržeb firmy. V současné době se množství zaměstnanců stabilizovalo na hodnotě okolo 150 lidí. Z toho je 35 technicko-hospodářských pracovníků, 70 pracovníků ve výrobě a 40 až 50

13

je jich zaměstnáno formou domácích prací. Počet zaměstnanců, především ve výrobě, se ještě doplňuje v období velkého množství zakázek o brigádníky. Tab. 1 – Mzdové náklady a počet zaměstnanců v roce 2004 až 2013 [32]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Mzdové náklady 53 833 53 778 55 653 45 628 43 496 35 154 39 172 40 856 37 146 36 195 celkem [Tis. Kč] Z toho řídící 2 530 1 834 1 977 1 797 1 806 1 485 1 514 1432 1 627 1 558 pracovníci [Tis. Kč] Počet pracovníků Počet řídících pracovníků

257

238

228

187

177

144

146

156

148

147

6

6

6

5

5

4

4

4

4

4

3.5 Režijní náklady Firma má ročně celkové režijní náklady dosahující téměř 8 milionů korun. Více jak polovinu těchto nákladů tvoří spotřeba elektrické energie. Další položkou je režijní materiál, který se pohybuje okolo 3 milionů korun.

3.5.1 Náklady za vytápění firemních prostorů Veškeré firemní objekty jsou vytápěny ústředním topením minimálně 9 měsíců v roce, vytápění sušáren je v provozu po celý rok. Teplota na většině pracovišť je v rozmezí 20–21 °C, na pracovištích přířezovny a brusírny jsou teploty o několik stupňů nižší, teploty zde dosahují hodnoty 15–16 °C. K vytápění se využívá převážně dřevokotel značky Vyncke IV-WW s výkonem 1 450 kW, ve kterém se topí odpadem vzniklým při výrobě. V období silných mrazů je výkon dřevokotle nedostačující a je nutné topit i záložním plynovým kotlem Viessmann Turbomat RN s výkonem 2 900 kW. Plynový kotel se využívá při nedostatku dřevního odpadu a opravných odstávkách dřevokotle. V současné době se ročně na vytápění všech výrobních prostor spotřebuje 1 716–1 998 tun dřevního odpadu a cca 25 tisíc m3 zemního plynu. To odpovídá přibližně 5 969–6 913 MWh. V tabulce 2 je možné vidět orientační výpočty spotřeby tepelné energie jednotlivých úseků. V tabulce nejsou uvedeny komorové sušárny, které mají celkovou roční spotřebu tepelné energie pohybující se okolo 50–70 MWh.

14

Tab. 2 – Výpočet spotřeby tepelné energie [33]

OBJEM PROSTORU [m3] HLAVNÍ BUDOVA 2 400 4. NP 3. NP 3 094 2. NP 14 826 1. NP 15 043 0. NP 12 810 VEDLEJŠÍ BUDOVA 3 150 1. NP 0. NP 10 400 DALŠÍ PROSTORY DALŠÍ VÝROBNÍ PROSTORY 2 172 TECHNICKÝ PROVOZ 5 588 SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ 820 ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA 5 600 CELKEM 75 903 POČET OTOPNÝCH DNÍ POČET PRACOVNÍCH OTOPNÝCH DNÍ ROČNÍ SPOTŘEBA TEPLA

POTŘEBNÝ TEPELNÝ VÝKON [kW] 52 67 321 422 204 68 141

47 121 18 121 1 582 251 172 6 532,276 MWh

* ve výpočtech byl použit tepelný koeficient 1,4 * teploty použíté při výpočtech jsou brány z roku 2013/2014 * průměrná venkovní teplota v otopném období je 6,7 °C

3.5.1.1 Plynový kotel Viessmann Turbomat RN Kotel je určen k výrobě horké vody pro topné účely. Jedná se o třítahový plamencový kotel žáruvzdorné konstrukce, určený pro přetlakové spalování plynných paliv ve válcové spalovací komoře. [4] Typ kotle

VIESSMANN TURBOMAT RN

Jmenovitý výkon/příkon

2900/3150 kW

Účinnost

92 %

Druh topeniště

plynové topeniště (hořák Weishaupt G50/1-B)

Provozní přetlak hořáku

10 Pa

Rok uvedení do provozu

1998

Spalované palivo

zemní plyn 15

3.5.1.2 Kotel na dřevní odpad Vyncke IV-WW Teplovodní vertikální třítahový kotel s plně automatickým řízením provozu, masivní konstrukce s válcovou spalovací komorou, která je opatřena ochrannou vyzdívkou. Spalovací komora je konstruována pro automatické spalování sypkého dřevního odpadu. Žáruvzdorná roštová část je umístěna na dně kruhové komory a je opatřena dýzami pro distribuci primárního vzduchu. Provoz kotle a dalšího příslušenství je řízen automatickým systémem, který nepotřebuje během provozu provádět žádný zásah obsluhujícím pracovníkem (mimo zásahy obsluhy, kdy je prováděna změna zadaných dat pro provoz kotle, nebo vyměňovány popelnice). [4] Typ:

IV-WW-1450 kW

Jmenovitý výkon/příkon

1450/1810 kW

Účinnost

75 %

Druh topeniště

roštové podtlakové na sypký dřevní odpad

Spalované palivo

nekontaminovaný sypký dřevní odpad

Min./Max. výhřevnost

10/16 MJ/kg

Maximální množství dodávaného paliva

439 kg/hod

Maximální teplota výstupní vody

100 °C

Teplota spalin na výstupu z kotle

170 až 230 °C

Vodní obsah kotle

4 400 litrů

Rok uvedení do provozu

1998

16

3.6 Analýza výrobních prostor 3.6.1 Dispozice areálu firmy Detoa Albrechtice

Obr. 7 - areál firmy Detoa Albrechtice v Jiřetíně p. B.

Na obrázku 7 je graficky znázorněn celý areál firmy Detoa Albrechtice. Areál je rozdělen na administrativní budovu, hlavní výrobní budovu, vedlejší výrobní prostory pro výrobu pianových mechanik, kotelnu, technický provoz, pilnici a sklady. Administrativní budova (budova č. 1) slouží pro technicko-hospodářské pracovníky a vedení firmy. V budově se také nachází kavárna s prodejnou a manuální dílny, které jsou součástí muzea výroby hraček.

3.6.2 Výrobní plochy Výrobní proces začíná pořezem veškeré kulatiny v budově pilnice (budova č. 6), vzniklé řezivo je následně uloženo v hráních do skladů (budovy č. 7). V hlavní výrobní budově (budova č. 2) probíhá téměř celý proces výroby dřevěných hraček a je zde část úseku výroby pianinových a klavírových mechanik. Budova má 5 poschodí, v přízemí se nachází přířezovna, úsek základního tvarování a sušárny. V prvním poschodí jsou vřetenové automaty, úsek vrtání, sklad hůlek a pomocných materiálů, pilky, malé a hůlkovací frézky. Část patra je vyhrazena pro výrobu komponent pro pianinové a klavírové mechaniky. Ve druhém poschodí je expedice, hračkárna, barvírna, stříkací komora, předmontáž pianinových a klavírových mechanik. Patro je propojeno krytým přemostěním s budovou technického provozu, kde bývala stará hračkárna. Třetí poschodí slouží jako sklad surových dílků a pro montáž pianinových a klavírových mechanik. V nejvyšším poschodí je úsek domácích prací a malírna. 17

Vedlejší výrobní budova (budova č. 3) je z důvodu velkého poklesu výroby pianinových a klavírových mechanik minimálně využívaná. Část výroby byla v minulých letech přesunuta do hlavních výrobních prostor. Budova má 2 poschodí, v přízemí se nachází broušení hraček v bubnech a CNC obrábění. První patro je z části využíváno k základnímu obrábění materiálu pro pianinové a klavírové mechaniky, nachází se zde také malá čtyřstranná frézka FESTO používaná na výrobu hraček. Zbylý prostor je v současné době využíván pouze jako sklad například na výrobní odpad. V prostorách této budovy se nachází značné množství speciálních strojů na výrobu mechanik, které v současné době z důvodu poklesu výroby, nemají využití. V budově technického provozu (budova č. 5) probíhají veškeré opravy, údržba i výroba strojů, broušení nástrojů a výroba přípravků. Součástí budovy jsou i sociální prostory a šatny pro zaměstnance.

3.6.3 Stávající dispoziční řešení výroby V tabulkách pod obrázky jednotlivých poschodí je uvedena legenda a přibližné rozměry pracovních ploch jednotlivých částí výroby. Detailnější dispoziční řešení stávajících výrobních prostorů viz přílohy.

Obr. 9 - 4. NP hlavní výrobní budovy

Legenda: Sklad surových dílků 18. Malírna 19. Úsek domácích prací 20. Kompletace pianinových PM/KM a klavírových mechanik

Obr. 8 - 3. NP hlavní výrobní budovy

Plocha [m2] 577 98 587 304

18

Obr. 11 - 1. NP hlavní výrobní budovy a navazující prostory

Obr. 10 - 2. NP hlavní výrobní budovy včetně propojení s bývalou hračkárnou

Legenda: Hůlkovací frézky 4. Vřetenové automaty 5. 6.

Vrtačky

7. 8. 9. 10. 13. 14. 15.

Ruční soustruhy Poláček Malé frézky Pilky Brusky Barvírna Stříkací komora Hračkárna

16.

Bývalá hračkárna

Plocha [m2] 163 17. 465 22. 213 145 172 175 52 1 196 72 674 220

Expedice Sklad hůlek Sklad pomocných 23. materiálů Vzorkovna 25. Lisovna 26. Technický provoz 27. Kotelna 28. Sociální zázemí 29. Administrativní budova 30. Výroba a příprava PM/KM pianinových a klavírových mechanik

Plocha [m2] 445 182 335 38 70 1 397 375 205 1 750 586

19

Obr. 12 - Přízemí hlavní budovy a 1. NP vedlejší výrobní budovy

Obr. 13 - Přízemí vedlejší výrobní budovy včetně propojení s hlavní výrobní budovou

Legenda: Přířezovna 1. Sušárny 2. Úsek základního 3. tvarování 11.

Brusírna

Plocha [m2] 1 295 12. 219 21.

CNC obráběcí centrum Sklad tvarových lišt

Plocha [m2] 226 400

844

24.

Skladovací prostory

2 415

450

PM/KM

Výroba pianinových a klavírových mechanik

1 917

20

4. Stávající proces zavedení výrobního sortimentu do výroby 4.1 Předvýrobní proces 4.1.1 Návrh Tato část se týká pouze dřevěných hraček a komponent do her, které jsou pravidelně obměňovány a doplňovány o nové typy. U sortimentu dřevěných perel, pianinových a klavírových mechanik tato část odpadá z důvodu dlouhodobě ustálené podoby výrobků. Výroba hraček se skládá z mnoha na sebe navazujících operací. Na začátku každé nové hračky je návrh. Pro katalogové hračky firma dlouhodobě čerpá z umělecké kreativity a zručnosti svých návrhářů, kteří do firmy přicházejí z uměleckých škol v blízkém okolí (Sklářská škola v Železném Brodě, Uměleckoprůmyslová škola bižuterní v Jablonci nad Nisou a Uměleckoprůmyslová škola šperkařská v Turnově). To dává výrobkům vysokou estetickou a pedagogickou hodnotu. Návrhy nekatalogových hraček si firmy dodávají samy, v některých případech je však návrh pouze nastíněním a výsledek je již v rukou návrháře či vzorkaře.

Obr. 14 - Velmi oblíbená česká figurka Krtka od Zdeňka Milera. [1]

Veškeré návrhy musí projít schválením. Hodnotí se jak design, tak i možnost zařazení do již stávající výroby a odhadovaná cena. Pokud je návrh schválen, následuje výroba vzorků. Ty zhotovuje vzorkař, který má za cíl vyrobit vzorek hračky dle návrhu za využití co největšího množství již vyráběných polotovarů. Každá část, která se musí nově vyrábět, značně prodražuje konečný výrobek a cena je mnohdy určujícím faktorem úspěšně vyráběné hračky. Již při výrobě samotných vzorků je nutné přihlížet, aby hračky splňovaly české normy (ČSN EN 71). Vzorky následně opět putují ke schválení. Zde se rozhodne, zda výsledný produkt splňuje, či nesplňuje očekávané představy. Mohou 21

následovat některé drobné úpravy a vylepšení jak po stránce estetické, tak i výrobní. Finální vzorek musí být již zcela shodný se sériově vyráběným, je totiž následně odeslán s ostatními hračkami do zkušebny a na jeho základě je získán certifikát o bezpečnosti. Na schválenou hračku je nutné vytvořit pracovní postup. Cílem je najít co nejefektivnější technologický postup tak, aby měla hračka odpovídající kvalitu provedení, při co nejnižších nákladech. Každý průchod výrobku strojem znamená zvýšení nákladů, z toho důvodu musí technolog najít nejvhodnější návaznosti jednotlivých operací.

4.1.2 Požadavky na kvalitu a bezpečnost hraček Návrh každé hračky musí splňovat požadavky podle České státní normy ČSN EN 71 týkající se bezpečnosti dětských hraček. V zemích Evropské unie mohou existovat odlišné legislativní požadavky. Evropská norma má za cíl, co nejvíce omezit rizika, která nejsou uživateli zřejmá. Za předpokladu správného používání by neměla hračka dětem představovat žádné nebezpečí. Musíme ale předpovídat (brát v úvahu), že děti nemají opatrnost na stejné úrovni jako dospělý člověk. Evropská norma se nezabývá nebezpečími, která vyplývají z podstaty věcí (nestabilnost koloběžky, ostrost jehel apod.). 4.1.2.1 Norma ČSN 71-1 – mechanické a fyzikální vlastnosti Tato část normy stanovuje požadavky a metody zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností hraček. Tato norma je pro navrhování a následnou výrobu dřevěných hraček zásadní. Evropská norma platí pro dětské hračky, jsou tím myšlené veškeré výrobky určené ke hraní dětem mladším 14 let. Vztahuje se na nové hračky a bere v úvahu životnost při normálním používání dítětem. Norma obsahuje specifické požadavky na hračky pro děti do 36 měsíců, pro děti do 18 měsíců a pro velmi malé děti, které neumějí samy sedět. Informace o roztřídění hraček dle věku lze vyhledat v CEN Report CR 14379, Směrnici pro určení věku Komise pro bezpečnost spotřebních výrobku (CPSC), příručce 11 CEN/CENELEC a ve směrnicích Evropské komise. Testované parametry týkající se výroby dřevěných hraček: ·

Bobtnání materiálu

Hračky nesmí zvětšit v kterémkoliv směru svůj rozměr o více jak 50 % před nebo po provedení zkoušek. 22

·

Čistota materiálu

Použitý materiál musí být vizuálně (pouhým okem) čistý a nenapadený škůdci. ·

Hrany

Jsou-li nezbytné pro funkci hračky, mohou být ostré hrany použity u hraček pro děti starší 36 měsíců, je ale nutné upozornit na možné nebezpečí. ·

Hroty

Potencionálně ostré hroty jsou nebezpečné, pokud nevyhoví při zkoušce 8.12 - ostrost hrotů. Pokud nevyhoví, musí být rozhodnuto, jestli při správném používání představují nebezpečí. Jsou-li nezbytné pro funkci hračky, mohou být ostré hrany použity u hraček pro děti starší 36 měsíců, je ale nutné upozornit na možné nebezpečí. ·

Malé koule

Každá koule, která projde zkušební šablonou. Patří sem hračky, které jsou malými koulemi nebo obsahují odnímatelné malé koule, popř. které se oddělí při zkouškách na krouticí moment, tahem, pádovou, rázovou a tlakovou zkouškou. Taková hračka musí být opatřena varováním.

Obr. 15 - Zkušební šablony pro účely firmy

·

Figurky na hraní

Týká se figurek, které mají zakulacený tvar se zúženým krkem napojeným na válcové tělo nebo figurky s celkovou délkou těla < 64 mm. Figurky musí být konstruovány tak, aby konec figurky při zkoušce 8.33 – figurky na hraní, nepřečníval přes spodní okraj šablony B. ·

Magnety

Magnety dodávané jako součást hračky musí mít index magnetického toku menší než 50kG2mm2, nebo se nesmějí zcela vejít do válce pro malé části. Platí i pro magnety uvolněné při mechanickém zkoušení. 23

·

Hračky pro děti do 36 měsíců

Hračka ani odnímatelné součásti se nesmí vejít do speciálního zkušebního válce v žádné poloze. Při zkoušce (krouticího momentu, tahu, pádové, rázové a tlakové zkoušky) se nesmí uvolnit žádné části, které by se vešly do speciálního zkušebního válce a nesmí se objevit žádné nebezpečné hrany ani hroty. Lepené dřevěné hračky a hračky s plastovým povrchem musí být zkoušeny máčením a poté teprve zkoušeny na krouticí moment, tah, pád, ráz, tlak. Šupinky barev nepodléhají zkoušce speciálním válcem. Tlusté povlaky (laky) této zkoušky zproštěny nejsou. Povrchy a případné hrany musí být bez třísek. Šňůrky na hračkách musí mít při zkoušce tloušťky šňůr nejmenší rozměr >1,5mm (neplatí pro stuhy). Volná délka šňůr, na nichž jsou spoje, které mohou vytvářet smyčky (například u tahacích hraček), nesmí být větší než 220 mm při napnutí silou 25 ± 2N nebo se působením síly 25 ± 2N musí rozdělit na části, které při napnutí 25 ± 2N nejsou delší než 220 mm. Plastové fólie, které se oddělí při zkouškách přilnavosti nebo tahem a mají plochu větší než 100 x 100 mm, nesmějí mít tloušťku menší než 0,038 mm. Figurky na hraní, které mají zakulacený, kulovitý nebo polokulovitý konec se zúženým krkem napojeným na válcové tělo bez končetin a celkovou délkou <64 mm musí být konstruovány tak, aby při zkoušce figurek na hraní, zakulacený konec figurky nepřečníval přes spodní kraj šablony. Platí i pro doplňky (čepice, vlasy apod.), které ponechávají na koncích zakulacený tvar. Průběh zkoušek ·

Malé koule

Dílek se vloží do válce, viz obr. 16 v libovolné poloze. Zjišťuje se, zda se dílek vejde do válce celý. ·

Zkouška figurek na hraní

Zjišťuje se, zda zakulacený konec figurky nebo jakákoliv část hračky nepřečnívá přes spodní okraj zkušební šablony A/B viz obr. 17.

24

Obr. 16 - Zkušební válec

·

Obr. 17 - Zkušební šablony A a B

Krouticí moment

Zkoumá se pozvolným krouticím momentem po dobu 5 s ve směru hodinových ručiček, dokud se nedosáhne buď pootočení o 180 stupňů, nebo krouticího momentu 0,34 Nm. Toto maximum se udržuje 10 s. Poté se opakuje v opačném směru. ·

Zkouška tahem

Hračka se upne do zkoušecího zařízení a prostřednictvím svorky se působí silou 50 ± 2 N, pokud je největší přístupný rozměr menší než 6 mm nebo 90 ± 2 N, když je přístupný rozměr větší než 6 mm. Síla se zvyšuje během 5 s a ponechává se působit 10 s. Zjišťuje se, zda se součástka oddělila. ·

Zkouška tlakem

Každá přístupná plocha, která není přípustná pro kontakt s rovným povrchem při pádové zkoušce nebo při zkoušce rázové musí být podrobena zkoušce tlaku. Hračka se umístí na tvrdou vodorovnou plochu a na zkoušenou plochu se přes tuhý kovový kotouč o průměru 30 ± 1,5 mm působí silou 110 ± 5 N. Obvod kotouče musí být zaoblený. Síla se zvyšuje během 5 s a ponechá se působit 10 s. ·

Pádová zkouška

Hračka se nechá z výšky 850 ± 50 mm 5krát spadnout na ocelovou desku tloušťky 4 mm s 2 mm tlustým povlakem tvrdosti 75 ± 5 shore, ležící na nepružném podkladu. Před uvolněním se hračka natočí do nejnevhodnější polohy. Zkoumá se, zda se poruší povrch, vytvoří ostré hrany nebo vzniknou malé části. ·

Rázová zkouška

Hračka se umístí na vodorovnou ocelovou plochu. Ve své nejméně příznivé poloze a z výšky 100 ± 2 mm je na ni puštěno kovové závaží o hmotnosti 1 ± 0,02 Kg rozložené na

25

ploše o průměru 80 ± 2 mm, 1krát a sleduje se, zda se poruší povrch, vytvoří ostré hrany nebo vzniknou malé části. ·

Zkouška máčením

Těleso se na 4 minuty ponoří do nádoby s demineralizovanou vodou o teplotě 20 ± 5 °C, poté se hračka vyjme a ponechá se 10 minut při pokojové teplotě. Tento postup se provede čtyřikrát, po posledním cyklu se zkoumá, zda se neuvolnila některá malá část. ·

Ostrost hran

Trn ovinutý páskou se 1krát otočí o 360°, na trn se působí silou 6 ± 0,5 N. Poté se měří délka proříznutí pásky, a ta se srovnává s délkou pásky, která byla v kontaktu s hranou. Pokud je větší než 50 % kontaktní délky, jedná se o ostrou hranu. ·

Ostrost hrotů

Provádí se na zkoušečce hrotů. Sleduje se, zda hrot pronikne do zkoušečky hrotů na stanovenou vzdálenost. Hrot se zavede do otvoru v čepičce ve směru své největší tuhosti a silou 4,5 N se vratná pružina stlačí co nejdále, aniž by došlo k poškrábání hrotu nebo k protlačení hrotu otvorem. Pokud hrot pronikne do hloubky 0,50 mm, považuje se za ostrý hrot.[3]

4.1.3 Plánování výroby Výroba je rozdělena na dva základní způsoby. Jedním je výroba katalogových věcí na sklad (to představuje přibližně 35 % výroby), druhým jsou výrobní objednávky (převážně zakázková výroba). Výrobní objednávky se týkají perel, komponent do her, nekatalogových věcí, pianinových a klavírových mechanik. Pokud však přijde velká objednávka na katalogové hračky, je také zařazena mezi výrobní. Zásoby na sklad se plánují čtvrtletně, pro menší výrobní dávky pak ročně. Tab. 3 – Minimální objednávky [1]

DRUH VÝROBKU MIN. MNOŽSTVÍ [Ks] PRŮMĚR PERLE 4 mm 40 000 5 mm 30 000 6 - 12 mm 20 000 14 - 18 mm 10 000 20 mm a větší 5 000 VELIKOST HRAČKY MALÁ 800 - 1 200 VELKÁ 500

26

V průběhu roku se střídají období velkého množství výrobních objednávek, červen až listopad, kdy je nutné přijímat do výroby na výpomoc i brigádníky, s obdobím jarních měsíců, kdy je výrobních objednávek naopak nedostatek. Z tohoto důvodu se firma snaží pro zajištění konstantní výroby v rámci celého roku, ve slabších měsících plánovat výrobu katalogových hraček na sklad. U výrobních objednávek je dodací lhůta 3–10 týdnů, dle množství, druhu výrobku a aktuální situace výrobní kapacity. Minimální objednané množství výrobků ze sortimentu hraček je uvedeno v tabulce 3.

4.1.4 Vstupní materiály 4.1.4.1 Hlavní výrobní materiál Na výrobu veškerého sortimentu firma spotřebuje ročně 3–3,5 tisíce m3 kulatiny a 40 m3 hotových dřevěných hůlek v hodnotě cca 2 milionů korun, viz tabulka 4. Ve výrobě se používají pouze tvrdé dřeviny, které mají lepší vlastnosti při obrábění. Používají se dřeviny habr, buk a javor s třídou jakosti III. A a III. B. Veškerá surovina je získávána při zimní těžbě (listopad až březen), kdy jsou dřeviny v období vegetačního klidu a zbavují se větší části vody. Další výhodou je i menší pravděpodobnost výskytu dřevokazných hub a zapaření. Pouze ve výjimečných případech firma nakupuje dřevo z letní těžby, například při náhle zvýšené spotřebě dřeva. [8, 11, 9] Dřevo pochází především z České a Slovenské republiky, pouze hotové hůlky jsou dováženy z Polska. Důvodem dovozu materiálu z Polska jsou požadavky některých Německých zákazníků na certifikaci lesů dle standardů FCS, v České a Slovenské republice je však rozšířena převážně certifikace dle standardů PEFC. Tab. 4 - Spotřeba a nákupní cena používaných dřevin [1]

DŘEVINA HABR BUK JAVOR HŮLKY

MNOŽSTVÍ CENA PŮVOD [Tis. m3] [Tis. Kč/m3] 2,5 - 3 1,7 - 2 SLOVENSKO 0,5 - 1 1,5 ČESKO 0,2 - 0,3 2-3 ČESKO 0,035 – 0,045 40 - 55 POLSKO

Používané dřeviny ve výrobě Firma Detoa Albrechtice používá při výrobě dřevěných hraček pouze roztroušeně pórovité, středně tvrdé a tvrdé listnaté dřeviny s homogenní stavbou, které se dobře obrábí a výsledný opracovaný povrch má vysokou kvalitu. Pro výrobky se světlou povrchovou úpravou se vybírají dřeviny s nevýraznou kresbou dřeva. 27

·

Habr Obecný (Carpinus betulus L.)

Dřevo habru je nejvíce používaným materiálem ve výrobě dřevěných hraček. Dřevo je houževnaté, dobře se ohýbá, při sušení často vznikají trhliny. Patří mezi nejtěžší (ρ12 790 kg/m3) a nejtvrdší (90 MPa) dřeviny u nás. Je to také naše nejvýhřevnější dřevo. Má zvlněné letokruhy a nepravé dřeňové paprsky, viditelné především v tangenciálním řezu, jako tmavší svislé pásky. Barva dřeva je šedobílá až žlutobílá. [2] ·

Buk lesní (Fagus sylvatica L.)

Dřevo buku má homogenní stavbu s krátkými dřevními vlákny umožňující kvalitní opracování. Dřevo je středně těžké (ρ12 720 kg/m3) a středně tvrdé (61 MPa). Letokruhy jsou dobře zřetelné a dřevní paprsky můžeme pozorovat na všech řezech. Barva dřeva je narůžovělá až červenohnědá. Dobře se impregnuje, paří, moří, při sušení má sklon k tvorbě trhlin. [2] ·

Javor (Acer L.)

Velmi lesklé a dekorativní žluto, šedo nebo hnědobílé dřevo, využívané především na světlé povrchy. Dřevo javoru patří mezi středně těžké (ρ12 670 kg/m3) a středně tvrdé (75 MPa). Cévy tvoří na příčném řezu světlé body, letokruhy a dřeňové paprsky nejsou výrazné. Velmi časté jsou dřeňové skvrny. Dřevo je pružné, houževnaté, dobře se opracovává a suší. [2] 4.1.4.2 Další výrobní materiály Ve výrobě se kromě hlavního materiálu dřeva, používají i vedlejší materiály. Hlavním vedlejším materiálem jsou nátěrové hmoty, kterých se ve výrobě ročně spotřebuje v hodnotě 1,6 milionu korun. Dalšími používanými materiály v hodnotě 1,5–1,7 milionů korun ročně, jsou kovové části (drátky, šroubky, komponenty pro mechaniky, rolničky, klipsy a pružinky), plastové komponenty, fólie, provázky, plsť a lepidla. Veškeré vedlejší materiály používané na hračky jsou pod přísnou vstupní kontrolou a musí vyhovovat všem bezpečnostním požadavkům dle ČSN EN 71.

4.1.5 Odpad při výrobě dřevěných hraček Celková výtěžnost při výrobě hraček se pohybuje okolo 8 % (viz tabulka 6), zbylý odpad se dělí na: ·

Výrobní odpad, sem se řádí odřezky, hobliny a piliny vzniklé při výrobě. Odřezky se prodávají jako topivo pro soukromé osoby, zbylý drobný odpad je štěpkován a využíván na vytápění celého podniku. 28

·

Technologický odpad, je částečně opracovaným materiálem, který bývá obarvený. Tento odpad již prošel dlouhým výrobním procesem a prodává se jako součást komponent do balíčků pro manuální dílny, které jsou součástí muzea výroby hraček.

Tab. 5 – Celková výtěžnost ve výrobě dřevěných hraček

VYROBENÉ OBJEM ZA PODÍL Z PRŮMĚRNÁ MNOŽSTVÍ SORTIMENT ROK CELKOVÉHO VÝTĚŽNOST ZA ROK [%] [Tis. m3] OBJEMU [%] [Tis. Ks] DŘEVĚNÉ PERLY 71 501,1 1 271,5 47,4 5,4 FIGURKY DO HER 8 230,8 190,9 7,1 5,6 HRACÍ KOSTKY 8 895,7 214,7 8,0 14,5 ŘEZANÉ DÍLKY - HRANOLKY, KOSTKY 6 285,7 478,9 17,9 21,0 ŘEZANÉ DÍLKY - KOLEČKA, VALEČKY 9 854,1 132,1 4,9 12,4 ŘEZANÉ DÍLKY - TVARY 2 890,0 302,4 11,3 13,7 TĚLÍČKA 3 183,2 91,4 3,4 6,4 CELKEM - SOUSTRUŽENÉ 91 810,8 1 768,6 65,9 6,5 CELKEM - ŘEZANÉ 19 029,8 913,4 34,1 17,3 CELKEM 110 840,6 2 682,0 1,0 8,4

V tabulce 5 je vypočítána odhadovaná celková výtěžnost ve výrobě dřevěných hraček. Hodnoty v tabulce vychází z výsledných hodnot v tabulce 6. V tabulce nejsou uvedeny hodnoty z výroby pianinových a klavírových mechanik, kde se počítá s výtěžností cca 20 % a průměrná roční spotřeba kulatiny je 0,5 tisíc m3 za rok. Z tabulky 5 je patrný velký rozdíl ve výtěžnosti u soustružených a řezaných hraček, který činí více jak 10 %. Jednotlivé hodnoty v tabulce jsou orientační a mohou se u různých dílků lišit. Výtěžnost se totiž zpravidla odvíjí od tvaru, velikosti a způsobu zvoleného obrábění. Obecně nejvyšší výtěžnost mají pravoúhlé řezané dílky, naopak nejnižší je u drobných soustružených perel a u soustružených dílků, které se následně frézují na malých frézkách. Ročně je ve výrobě spotřebováno 3–3,5 tisíce m3 kulatiny, přibližně 40 m3 dřevěných hůlek a vzniká 1 716–1 998 tun dřevního odpadu. 15 % z tohoto odpadu jsou odřezky, které firma prodává soukromým osobám a zbylých 85 % je drobný odpad používaný k vytápění firemních prostor. 4.1.5.1 Výpočet výtěžností u zvolených dílků Firma Detoa Albrechtice vyrábí velice širokou škálu tvarů, velikostí i různých úprav (zvolený materiál, povrchová úprava, druhy vrtání, frézování apod.). Celý sortiment dílků, včetně veškerých možných tvarových úprav, čítá přes 2 tisíce položek. Tento údaj se může ještě navyšovat o zakázkovou výrobu. Z tohoto důvodu byly pro výpočet celkové 29

výtěžnosti a množství napadnutého odpadu vybrány dílky charakterizující výrobní program. Skupinu soustružených dílků zastupuje hrací kostka, dřevěná perle průměru 8 a 20 mm, figurka do stolních her, tělo krtka a magnetka. Skupinu řezaných dílků zastupuje hranolek, kolečko, profilované dílky auta, kachny a bobra. V tabulce 6 je zpracována výtěžnost podle jednotlivých technologických operací, vzájemným porovnáním objemu vstupního a výstupního materiálu v jednotlivých řezných operacích. Tab. 6 – Výtěžnost vybraných dílků HRACÍ KOSTKY HRACÍ KOSTKY 16x16x16 OPERACE

STROJ

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ

NÁKUP KULATINY POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 ŘEZÁNÍ PRKÉNEK PÁSOVÁ PILA 21x75x500 FRÉZOVÁNÍ A ROZŘEZ WEINIG 17 A 19x19x500 FESTO STANDART 16x16x500 FRÉZOVÁNÍ STROUHÁNÍ VŘ. AUTOMAT LORENC 16x16x16 CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3 DŘEVĚNÉ PERLY

VÝTĚŽNOST V OPERACI [%] 85 76 77 63 65 71 14,5% 41 428 Ks

OBJEM [m3] 1 0,850 0,646 0,497 0,313 0,204 0,145

DŘEVĚNÉ PERLE Ø 8 OPERACE

STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA VÍCEKOTOUČOVÁ PILA ŘEZÁNÍ DVOUPRKÉNEK PŮLENÍ DVOUPRKÉNEK PÁSOVÁ PILA S POSUVEM FRÉZOVÁNÍ HŮLEK HŮLKOVAČKA KOTOUČOVÁ PILA KRÁCENÍ STROUHÁNÍ VŘ. AUTOMAT CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY ŘEZIVO BLOKY 330/660 28x75x330/660 13x75x330/660 Ø 8,8x330/660 Ø 8,8x330 Ø8

VÝTĚŽNOST V OPERACI [%]

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY ŘEZIVO BLOKY 330/660 28x28x330/660 24x24x330/660 Ø 21x330/660 Ø 21x330 Ø 20

VÝTĚŽNOST V OPERACI [%]

85 76 77 85 45 99 22 4,1% 153 939 Ks

OBJEM [m3] 1 0,850 0,646 0,497 0,423 0,190 0,188 0,041

DŘEVĚNÉ PERLE Ø 20 OPERACE

STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA ŘEZÁNÍ PRKÉNEK KOTOUČOVÁ PILA FRÉZOVÁNÍ A ROZŘEZ WEINIG 17 A FRÉZOVÁNÍ HŮLKY BRUSA DI GARBOLI TV 55 KRÁCENÍ KOTOUČOVÁ PILA STROUHÁNÍ VŘ. AUTOMAT CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3

85 76 77 68 52 99 38 6,6% 15 756 Ks

OBJEM [m3] 1 0,850 0,646 0,497 0,338 0,176 0,174 0,066

30

FIGURKY DO HER

FIGURKA ČLOVĚČE NEZLOB SE Ø 12x24 STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ NÁKUP KULATINY POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 330/660 ŘEZÁNÍ DVOUPRKÉNEK VÍCEKOTOUČOVÁ PILA 36x85x330/660 PŮLENÍ DVOUPRKÉNEK PÁSOVÁ PILA S POSUVEM 17x85x330/660 FRÉZOVÁNÍ HŮLEK HŮLKOVAČKA Ø 12,8x330/660 KOTOUČOVÁ PILA Ø 12,8x330 KRÁCENÍ STROUHÁNÍ VŘ. AUTOMAT Ø 12x24 CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3 TĚLÍČKA OPERACE

STROJ

VÝTĚŽNOST V OBJEM OPERACI [%] [m3] 1 85 0,850 76 0,646 77 0,497 85 0,423 48 0,203 99 0,201 28 0,056 5,6% 43 110 Ks

TĚLO KRTKA Ø 29x45,4 OPERACE

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 PÁSOVÁ PILA 45x45x500 WEINIG 17 A 35x35x500 BRUSA DI GARBOLI TV 55 Ø 31x500 VŘ. AUTOMAT ARIETA Ø 29x45,4 STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU KRÁCENÍ ŘEZÁNÍ HRANOLKŮ FRÉZOVÁNÍ FRÉZOVÁNÍ HŮLKY STROUHÁNÍ CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3

VÝTĚŽNOST V OBJEM OPERACI [%] [m3] 1 85 0,850 76 0,646 75 0,485 56 0,271 57 0,155 45 0,070 7,0% 25 802 Ks

MAGNETKA 29x45,4x22,5 OPERACE

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 400 PÁSOVÁ PILA 45x45x400 WEINIG 17 A 35x35x400 BRUSA DI GARBOLI TV 55 Ø 31x400 VŘ. AUTOMAT ARIETA Ø 29x45,4 MALÁ FRÉZKA 2ks 29x45,4x22,5


STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 KOTOUČOVÁ PILA 28x28x500 WEINIG 17 A 20,4x20,4x500 SANDINGMASTER SCSB 600 20x20x500 MALÁ PILKA 20x20x40

VÝTĚŽNOST V OBJEM OPERACI [%] [m3] 1 85 0,850 76 0,646 77 0,497 53 0,264 96 0,253 83 0,210 21,0% 13 125 Ks

STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU KRÁCENÍ ŘEZÁNÍ HRANOLKŮ FRÉZOVÁNÍ FRÉZOVÁNÍ HŮLKY STROUHÁNÍ FRÉZOVÁNÍ PLOŠKY CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3 ŘEZANÉ DÍLKY - HRANOLKY, KOSTKY

HRANOLEK 20x20x40 OPERACE

STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU KRÁCENÍ ŘEZÁNÍ PRKÉNEK FRÉZOVÁNÍ A ROZŘEZ BROUŠENÍ ZKRACOVÁNÍ CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3

31

ŘEZANÉ DÍLKY - KOLEČKA, VÁLEČKY

KOLEČKO Ø 45x8 STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 PÁSOVÁ PILA 55x55x500 WEINIG 17 A 48x48x500 BRUSA DI GARBOLI TV 55 Ø 45,4x500 BRUSA DI GARBOLI LT 80 Ø 45x500 MALÁ PILKA Ø 45x8


STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ NÁKUP KULATINY POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 330/660 KRÁCENÍ ŘEZÁNÍ DVOUPRKÉNEK VÍCEKOTOUČOVÁ PILA 28x75x330/660 PŮLENÍ DVOUPRKÉNEK PÁSOVÁ PILA S POSUVEM 13x75x330/660 HŮLKOVAČKA Ø 8,8x330/660 FRÉZOVÁNÍ HŮLEK PŘESTRUH HŮLEK OKRUŽOVACÍ FRÉZKA Ø 8x330/660 KOTOUČOVÁ PILA Ø 8x15 KRÁCENÍ CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3 ŘEZANÉ DÍLKY - TVARY


OPERACE

STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU KRÁCENÍ ŘEZÁNÍ HRANOLKŮ FRÉZOVÁNÍ FRÉZOVÁNÍ HŮLKY BROUŠENÍ HŮLKY ZKRACOVÁNÍ CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3

VÁLEČEK Ø 8x15 OPERACE

STROJ

AUTO 64x38x40 OPERACE

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 PÁSOVÁ PILA 75x50x500 WEINIG 17 A 64x38x500 MALÁ PILKA 64x38x40

VÝTĚŽNOST V OBJEM OPERACI [%] [m3] 1 85 0,850 76 0,646 75 0,485 45 0,218 75 0,164 16,4% 2 164 Ks

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 PÁSOVÁ PILA 55x48x500 WEINIG 17 A 38x45x500 MALÁ PILKA 38x45x18


STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY RÁMOVÁ PILA ŘEZIVO SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA BLOKY 500 KOTOUČOVÁ PILA 40x32x500 WEINIG 17 A 22x32x500 MALÁ PILKA 22x32x10


STROJ

NÁKUP POŘEZ NA KATRU KRÁCENÍ ŘEZÁNÍ HRANOLKŮ FRÉZOVÁNÍ ZKRACOVÁNÍ CELKOVÁ VÝTĚŽNOST CELKOVÉ MNOŽSTVÍ DÍLKŮ V 1 m3

KACHNA 38x45x18 OPERACE

STROJ


BOBR 22x32x10 OPERACE

STROJ


32

4.2 Technologie výroby a zařízení 4.2.1 Prvovýroba Vstupní surovinou pro výrobu je neodkorněná kulatina, která se skladuje v hráních vysokých přibližně 2,5–3 m. Kulatina se ochraňuje proti dřevokaznému hmyzu, houbám a výsušným trhlinám tzv. vlhkou ochranou. Při ní se relativní vlhkost dřeva udržuje nad 80 % a teplota dřeva nesmí dosáhnout teplot nad 20 °C. Těchto podmínek se dosahuje pravidelným postřikem dřeva od jara do podzimu, každých cca 5 hodin. Dále se natírají čela kulatiny latexem, díky tomu je dřevo chráněno před rozpraskáním čel. [6]

Obr. 18 - Přirozené sušení v hráních

Kulatina je průběžně rozřezána v pilnici na řezivo o tloušťkách 22–108 mm, které je následně narovnáno do hrání a přirozeně sušeno 6–18 měsíců (viz obr. 18). Po tomto přirozeném předsušení se dřevo s vlhkostí +/-20 % dále zpracovává v přířezovně. Při neplánovaném odběru velkého množství dřeva je fáze předsoušení vynechána nebo zkrácena a řezivo se dále zpracovává v přířezovně. Je však důležité upravit sušící parametry při umělém sušení. [12] V přířezovně se předsušené řezivo krátí na spodní zkracovací pile na délky 330, 500, 660 mm a následně rozřezává na sdružené přířezy, dvou-prkénka, prkénka a hranolky. Při této operaci dochází také k hrubému vymanipulování vad. Rozřezání se provádí dle tloušťky přířezů na kotoučových nebo pásových pilách (viz tabulka 3). Tab. 7 - Rozdělení použití pil dle tloušťky řeziva [1]

DRUH PILY KOTOUČOVÁ PILA VÍCEKOTOUČOVÁ PILA PÁSOVÁ PILA

TLOUŠŤKA 22, 25, 28, 32, 35, 40 75, 85 45, 50, 55, 65, 75, 85, 108

33

Hotové hranolky a prkénka se následně rovnají na europalety a jsou odvezeny do meziskladu. Odřezky, které se nedají dále zpracovat, jsou kráceny na délku cca 300 mm a baleny do pytlů na prodej. Řezivo se následně skládá na kovové sušící palety o rozměru 500 x 1300 x 850 mm, které se převezou do komorových sušáren KATRES s automaticky řízeným procesem sušení. Proces sušení je řízen programem od firmy MELKO. Ze sušárny vychází řezivo s vlhkostí 7–9 % a je klimatizováno v meziskladu u sušáren. Tab. 8 - Rozdělení komorových sušáren

TYP SUŠÁRNY KATRES KATRES KSR 1053 KATRES KSRT 1/2-5N

Obr. 21 – Sušicí paleta

MNOŽSTVÍ 8 8 2

VÝKON ROZMĚR KAPACITA [Kw] SUŠARNY [m] SUŠÍCÍCH PALET 2,5 1,5 x 2 10 4,5 1,5 x 4 20 9 3,5 x 4 30

Obr. 20 - Komorová sušárna

Obr. 19 - Skladování řeziva

4.2.2 Tvarování Vysušené řezivo je frézováno na tvarovací frézce WEINIG 17A se sedmi vřeteny. Jedním průchodem stroje je řezivo dvou až čtyřstranně frézováno s možností rozmítání nebo profilově frézováno. Na tvarovací frézce WEINIG 17A je možné frézovat pouze přířezy s šířkou >20 mm, pokud je šířka menší, používá se malá tvarovací frézka FESTO Standart. Z kapacitních důvodů je možné tenká prkénka do výšky 14 mm rozmítat na malé vícekotoučové pile MEZ MOHELNICE. V této fázi se výroba hraček a pianových mechanik dělí a zbývající výrobní proces probíhá již na oddělených pracovištích.

34

Obr. 22 - Základní tvary frézovaných dílků [1]

35

Pro výrobu většiny soustružených dílků a řezaných hraček s kruhovitým průřezem je základním vstupním materiálem hůlka. Hůlky průměru 3–25 mm se frézují ze sdruženého přířezu na hůlkovacích frézkách. Jedná se o upravené dvoustranné frézky s profilovaným nožem a stolem dle požadovaného průměru a tvaru hůlky. Tímto způsobem je možné vyrábět hůlky hladké, drážkované a speciálně profilované. Jedním průchodem se z řezaného prkénka vyfrézuje několik hůlek, počet je závislý na průměru. Prkénko pro výrobu hůlek má šířku 75 nebo 85 mm, tloušťka se odvíjí od požadovaného průměru. Hůlky s průměrem 17–45 mm jsou frézovány ze čtyřstranně ofrézovaných hranolků na okružovací frézce BRUSA DI GABOLI TV 55. Nástrojem okružovací frézky je dutá jednostranně rotující frézovací hlava, skrz kterou prochází hranolek, který se postupně mění v tyč kruhového průřezu. Malé množství hůlek nebo hůlky s větším průměrem je možné vyrobit na poloautomatickém soustruhu HEMPEL HM 5. Hůlky vyrobené na hůlkovací frézce nejsou vždy dokonale symetrické a často je znatelný spoj horní a spodní frézy. Tyto nedostatky při výrobě na okružovací frézce a soustruhu HEMPEL odpadají, není však docíleno dokonale hladkého povrchu. Pro vřetenové automaty jsou tyto nedostatky zanedbatelné, pro hůlky, které se krátí na kolečka nebo válečky je však tento nedostatek nutné odstranit (toleruje se pouze u průměru 3–4 mm). U průměru 5–13 mm se používá speciální okružovací automat na přesoustružení hůlek, u větších průměrů 14–70 mm se hůlky brousí na brusce BRUSA DI GABOLI LT 80. Soustružené tvary se vyrábí na vřetenových automatech (podélných soustruzích s automatickým vedením nožů a vrtáků) z hůlek, v některých případech z hranolků (hrací kostky). Vřetenové automaty jsou rozděleny na tzv. špidláky, typu LORENC a typu ARIETA. Tab. 9 – Seznam vřetenových automatů TYP

ZNAČKA

POČET

VŘETENOVÝ AUTOMAT VŘETENOVÝ AUTOMAT VŘETENOVÝ AUTOMAT VŘETENOVÝ AUTOMAT VŘETENOVÝ AUTOMAT SE ZÁSOBÍKEM VŘETENOVÝ AUTOMAT - LORENC VŘETENOVÝ AUTOMAT - LORENC VŘETENOVÝ AUTOMAT - ARIETA VŘETENOVÝ AUTOMAT - ARIETA

TOFA TOFA TOFA TOFA TOFA TOFA JBN MP 65 LOCATELLI XUL 150 LOCATELLI MINIARIETE 45

7 10 7 22 4 2 1 1 1

PŘREDPOČET PRŮMĚR HRUBOVÁCÍ VŘETEN [mm] NŮŽ 1 30-66 NE 2 20-30 NE 3 13-20 NE 4 3-13 NE 4 8 NE 1 15-30 NE 1 15-30 NE 1 19-80 ANO 1 19-45 ANO

36

Obr. 23 - Vzorník dřevěných perel [1]

Vřetenové automaty špidláky se používají především na výrobu dřevěné bižuterie, dělí se dle počtu vřeten a způsobu vkládání hůlek. Jedná se o podélné soustruhy, kde jsou hůlky vkládány a upevňovány do kleštin ručně nebo automaticky ze zásobníku, následně jsou hůlky roztočeny. Do roztočeného materiálu najíždí automaticky tvarové nože, vrtáky a celý tvar je následně upíchnut. Automaty typu LORENC a ARIETA se využívají především na výrobu hracích kostek, figurek ke stolním hrám a velké tvary. Vstupní materiál (hranolek nebo hůlka) se vkládá do zásobníku a je následně vháněn do stroje skrze kleštinu, která materiál roztočí. Do točícího se materiálu najíždí tvarový nůž a vrtáky, následně je dílek uříznut kotoučovou pilou, tím je dosáhnuto čisté a hladké plochy, oproti výrobě na starých automatech, kde je po najetí tvarového nože materiál upíchnut také nožem, čímž vzniká na rovných čelních plochách nekvalitní povrch. [10] 37

Obr. 24 - Vřetenové automaty se používají více než 60 let

Obr. 25 - Malá frézka

Některé složité a velké tvary, nebo tvary při kterých by klasickým tvarováním vznikl příliš velký odpad, jsou frézovány na CNC obráběcím centru. Fréza neprojíždí skrz celý materiál, tím zůstávají dílky stále pevně v ploše. Spodní plocha desky se následně obrousí na širokopásové brusce a tím se jednotlivé tvary oddělí. Veškeré řezané dílky se krátí na malých pilkách, na kterých se používají především kotouče z rychlořezné oceli, které mají výhodu čistějšího řezu. Kvalita řezu je u řezaných hraček velice důležitá, protože většina dílků je následně již broušena pouze v bubnech. Frézování plošek nebo profilů na soustružených a řezaných dílcích probíhá na speciálních malých frézkách s vodorovně uloženou nožovou hřídelí. Frézují se zde také profily, které nelze tvarovat běžným způsobem. Frézky jsou s posuvným spodním vozíkem a mechanickým upínáním (viz obr. 25), s pneumatickým upínáním nebo s horním stolem.

Obr. 26 - Dvouvřetenová vrtačka s nožním šlapadlem

Obr. 27 - Ruční soustruh „Poláček“

Pro vrtání otvorů se používají jedno, dvou nebo vícevřetenové horizontální vrtačky s nožním šlapadlem, stojanové vrtačky nebo malé soustruhy „Poláček“, kde se dílek 38

vkládá do patrony (viz obr. 27). Ta je následně roztočena a najíždí vrták, tím je zaručené vrtání na střed osy otáčení. Pro vrtání některých dílků, které se vyráběly ve velkých sériích, byly ve firmě vyrobeny vrtací automaty. Kvůli poklesu výroby velkých sérií však nejsou příliš vytížené.

4.2.3 Broušení Ve výrobě dřevěných hraček a perel, se nejvíce využívá broušení v brusných bubnech, kde se snadno obrousí složité i oblé tvary a zároveň strhnou ostré hrany dílků. Na plochy prkének a tvary z CNC obráběcího centra se používá širokopásová bruska SANDINGMASTER SCSB 600. Pro broušení některých řezaných hraček, kde vznikají při řezání nebo vrtání oštípané hrany, se používá některá z pásových nebo kotoučových brusek. Pouze některé problematické tvary musí být navíc dobroušeny ručně. Broušení v bubnech (viz obr. 28) je typické pro výrobu drobných dřevěných dílků. Z toho důvodu je ve výrobě dřevěných hraček tolik rozšířené. Samotné broušení probíhá v několika fázích a pro různé tvary a materiály se liší. Postupy jsou získány dlouhodobým testováním různých kombinací a dlouholetými zkušenostmi. Nejvíce se osvědčil postup broušení v desetihranných bubnech za sucha jemně mletou pemzou a za mokra, kdy jsou dílky namáčeny ve vodě s přídavkem pemzy. Máčením ve vodě vyvstanou jemné chloupky a kroužky, které mohou být obroušeny. Broušení za mokra se používá především pro soustružené dílky z habru a buku. Za sucha se brousí soustružené dílky z javoru a veškeré hranaté a řezané dílky. Při broušení hranatých, řezaných a rozměrnějších tvarů se do bubnu přidávají kuličky a snižují se otáčky. Tím se zabrání poničení hran a dojde k vybroušení i složitějších tvarů. Pemza se z dílků odstraňuje

Obr. 28 - Ukázka broušení dílků v bubnech

39

přidáním mokrých hadrů do bubnů. Dobu broušení i následného čištění určuje pracovník na daném pracovišti podle množství, tvaru dílků atd. Zde hrají velkou roli dlouholeté zkušenosti pracovníků.

4.2.4 Povrchové dokončení Pro povrchovou úpravu dřevěných hraček se používají akrylátové nátěrové hmoty vodou ředitelné, německé výroby, které jsou certifikované, nezatěžují životní prostředí, vyhovují normě EN 71 a jejichž použití je schváleno pro děti jakéhokoliv věku. Další používanou nátěrovou hmotou jsou lihová mořidla české výroby. Lihová mořidla se používají převážně na dřevěné perle, kvůli nestálosti barev jsou však v posledních letech na ústupu. Na přání zákazníka je možné povrchové dokončení dílků transparentním polyuretanovým lakem.

Obr. 29 - Barvicí buben

Obr. 26 - Sušicí síta

Barvení probíhá v barvicích bubnech, které se naplní určitým množstvím dílků a správným poměrem nátěrové hmoty. V rotujícím bubnu se nanese rovnoměrná vrstva nátěrové hmoty na dílky a stěny bubnu. U složitějších a rozměrnějších tvarů je nutné přidávat tzv. ramš (dřevěné perle) pro lepší roznesení na všechny plochy. Ramš také zabraňuje odření hran o stěny bubnu. Doba barvení je závislá na druhu nátěrové hmoty. U vodou ředitelných se doba jednoho nánosu pohybuje mezi 3–5 hodinami (doba zavadnutí barvy na dílcích), následně se dílky suší na sítech nebo v sušících pecích. Tento proces se musí opakovat pro získání kvalitního povrchu a požadované barvy. Povrch může být dokončen transparentním vodou ředitelným lakem. U lihových mořidel je doba nánosu 2–3 dny a dílky se z bubnu vytahují již suché a vyleštěné. Mořené dílky je možné také dokončovat polyuretanovým lakem, postup je obdobný jako při nanášení vodou ředitelných nátěrových hmot. 40

Obr. 27 – Vzorkovnice vodou ředitelných barev [1]

Obr. 28 – Vzorkovnice lihových mořidel [1]

Další možností nánosu nátěrových hmot je vzduchové stříkání. To se využívá u složitých tvarů, které není možné v požadované kvalitě nanášet v bubnech. Stříkání se využívá také u dokončování povrchu polyuretanovým a vodou ředitelným transparentním lakem. Dílky se suší na sítech uložených v regálech (obr. 31).

Obr. 30 - Stříkací komora

Obr. 31 - Sušení povrchově dokončených dílků

41

Malování dřevěných hraček se dělí na ruční malování a strojový potisk. Ručně se malují veškeré tvary, které nelze potisknout. Týká se to dílků malovaných po celém obvodu, drobných teček a tvarů, kde je důležitá sytost barvy. Strojový potisk se dělí na jedno, dvou a čtyrbarevný. Maximální rozměr potisku je u jedno a dvoubarevného 100 x 100 mm a u čtyřbarevného 70 x 70 mm.

Obr. 33 - Strojní dvoubarevný potisk [1]

Obr. 32 - Ruční malování [1]

Na výrobu komponent do her se využívá speciální úprava povrchu lisováním. Lisování se používá u hracích kostek, kdy jsou na jednom ze dvou speciálních lisovacích automatů vyrobených na zakázku, nebo jednom ze šesti původních ručních lisů, lisovány požadované tvary na jednotlivé strany kostky. Lisování probíhá přes speciální barevnou pásku, která se vlivem tepla a tlaku raznice přenese na dílek. Pro lisování reliéfů u domina, kamenů na dámu apod. se používá mechanický lis. Lisování reliéfů probíhá za studena na čelně řezané dřevo a provádí se po povrchové úpravě. Lisování teček u domina se provádí na stejném mechanickém lisu s vyhřívanou raznicí přes barevnou pásku, jako u kostek.

Obr. 34 - Lisovaná hrací kostka [1]

Obr. 35 - Lisovaný kámen na dámu [1]

42

4.2.5 Montáž a balení Montáž jednotlivých komponent do finálního výrobku má na starost úsek domácích prací. Zde jsou připravovány jednotlivé komponenty pro externí domácí pracovníky, kteří prochází školením na montáž jednotlivých hraček. Pracovníkům je pravidelně rozvážen potřebný materiál a zároveň se přejímají hotové výrobky. Hračky nevhodné pro rozvoz, se montují přímo v provozu a to v úseku hračkárny. Zde jsou také hračky a ostatní výrobky kompletovány, kontrolovány, baleny do odpovídajících obalů a opatřeny štítky. Takto připravené výrobky jsou skladovány na paletách a v regálech ve skladu expedice.

Obr. 36 - Montáž strkadla [1]

Obr. 37 - Balení dřevěné stavebnice [1]

43

4.2.6 Základní výrobní diagram

44

4.2.7 Strojní vybavení V tabulce 10 je uveden seznam využívaných strojů. Výrobní kapacity jsou v současné době u většiny strojů využity v průměru pouze na 50 % při jednosměnném provozu. Využití však nelze jednoduše zvýšit snížením množství strojů z několika důvodů. Hlavním důvodem je nerovnoměrné vytížení výroby v průběhu roku a také závislost některých výrobních úseků na typu právě vyráběného sortimentu. Zde je možné jako příklad uvést úsek vrtání, který je především při výrobě dřevěných hraček (vrtání tělíček apod.) využíván maximálně, při výrobě jiného typu sortimentu je však tento úsek výroby naopak téměř nevyužitý. Velmi důležitým aspektem je také častá jednoúčelovost strojů nebo vysoká náročnost na seřízení stroje, kdy přenastavení na jiný sortiment je mnohdy časově náročnější, než samotná výrobní operace. Z tohoto důvodu firma využívá větší množství strojů, které má již ve svém vlastnictví a nechává je přednastavené pro výrobu často se opakujících dílků. Tím je dosaženo snížení seřizovacích nákladů. Tab. 10 – Seznam využívaných strojů DETOA ALBRECHTICE - SEZNAM STROJŮ OZN.

ZNAČKA

TYP

POČET OTÁČKY PŘÍKON STROJŮ [ot./min] [kW]

001 ZKRACOVACÍ KOTOUČOVÁ PILA SPODNÍ

MEZ FRENŠTÁT

2

002 PÁSOVÁ PILA

CANALI

2

003 PÁSOVÁ PILA S PODAVAČEM

CANALI TB 1100

004 KOTOUČOVÁ PILA

MEZ FRENŠTÁT

005 ZKRACOVACÍ KOTOUČOVÁ PILA S VOZÍKEM

MEZ FRENŠTÁT

1

5,5

006 VÍCEKOTOUČOVÁ PILA

MEZ FRENŠTÁT AF 744

1

28

MEZ MOHELNICE

1

11

1

11

VÍCEKOTOUČOVÁ PILA MALÁ

007 OBOUSTRANNÁ ZKRACOVACÍ KOTOUČOVÁ PILA MEZ FRENŠTÁT

5,5 1460

18,5

1

1465

18,5

8

2890

5,5

008 FORMÁTOVACÍ PILA

W-MASTER FP 250/1800

1

009 MALÁ KOTOUČOVÁ PILA

TOFA

19

2880

2,2

MALÁ KOTOUČOVÁ PILA

TOFA

4

2880

2,2

021 TVAROVACÍ FRÉZKA TVAROVACÍ FRÉZKA MALÁ 022 HŮLKOVACÍ FRÉZKA HŮLKOVACÍ FRÉZKA - OKRUŽOVACÍ 023 KOPÍROVACÍ SOUSTRUH KOPÍROVACÍ SOUSTRUH

2,2

WEINIG 17 A

1

37

FESTO STANDART

1

12,4

TOFA

7

BRUSA DI GABOLI TV 55

1

HEMPEL HM 5 648

2910

7,5

1

1390

0,55

1390

0,55

5,5

HEMPEL AD 80 KZ4

1

024 CNC OBRÁBĚCÍ CENTRUM

SCM RECORD 130

1

025 RUČNÍ SOUSTRUH "POLÁČEK"

TOFA

10

2860

027 VŘETENOVÝ AUTOMAT S RUČNÍM VKLÁDÁNÍM

TOFA

46

1425

4,4

028 VŘETENOVÝ AUTOMAT SE ZÁSOBÍKEM

TOFA

4

1425

4,4

029 VŘETENOVÝ AUTOMAT - LORENC

7,5 1,5

TOFA

2

4

VŘETENOVÝ AUTOMAT - LORENC

JBN MP 65

1

4

VŘETENOVÝ AUTOMAT - ARIETA

ARIETA LOCATELLI XUL 150

1

4

VŘETENOVÝ AUTOMAT - ARIETA

ARIETA LOCATELLI MINIARIETE 45

1

031 FRÉZKA - MALÁ

TOFA

11

3480

4

FRÉZKA - MALÁ

TOFA

2

3480

4

032 FRÉZKA - MALÁ S PNEUMATICKÝM UPÍNÁNÍM

TOFA

1

2910

033 OKRUŽOVACÍ AUTOMAT NA PŘESTRUH HŮLEK

TOFA

1

030

4

4 0,75

45

OZN.

ZNAČKA

TYP

POČET OTÁČKY PŘÍKON STROJŮ [ot./min] [kW]

041 SVISLÁ 1-VŘETENOVÁ VRTAČKA

TOFA

21

1,3

042 SVISLÁ 2-VŘETENOVÁ VRTAČKA

TOFA

4

2,6

043 STOJANOVÁ VRTAČKA STOJANOVÁ VRTAČKA - VYKRUŽOVACÍ

6

1230

1,2

ŠVED RM 3

2

2,2

044 SVISLÁ VÍCEVŘETENOVÁ VRTAČKA

TOFA

2

1,5

045 VRTACÍ AUTOMAT

TOFA

8

1,3

101 BRUSKA ŠIROKOPÁSOVÁ

SANDINGMASTER SCSB 600

1

11

102 BRUSKA NA HŮLKY

BRUSA DI GABOLI LT 80

1

0,3

103 KOTOUČOVÁ BRUSKA

4

1,5

104 PÁSOVÁ BRUSKA SPODNÍ

1

1,3

105 PÁSOVÁ BRUSKA SPODNÍ / 2 PÁSY

1

2,2

1

1,3

107 PÁSOVÁ BRUSKA - SVISLÁ

1

1,3

108 PÁSOVÁ BRUSKA - VÁLCOVÁ

1

1,5

106 PÁSOVÁ BRUSKA - HORIZONTÁLNÍ

JEŘÁBEK PBU 70

109 BRUSNÝ BUBEN - MALÝ

TOFA

10

0,2

110 BRUSNÝ BUBEN - STŘEDNÍ

TOFA

2

0,55

111 BRUSNÝ BUBEN - VELKÝ

TOFA

32

0,55

112 BUBEN NA ODDĚLOVÁNÍ PILIN

TOFA

6

0,55

201 POTISK 1-BAREVNÝ

SWI 136L TP 100

1

0,05

TECH. IND. TIC 301 S0

1

0,05


KENT KIPP KP 100 1321

1

0,2


TECA PRINT TPE 150

1

0,4

204 LISOVACÍ AUTOMAT NA HR. KOSTKY

TOFA

2

3

205 RUČNÍ LIS NA HR. KOSTKY

TOFA

6

0,2

206 LIS NA DOMINO

TOFA

1

5

207 LIS

TOFA

2

3,2

208 BARVÍCÍ BUBEN - MALÝ

TOFA

31

0,2

209 BARVÍCÍ BUBEN - STŘEDNÍ

TOFA

74

0,55

210 BARVÍCÍ BUBEN - VELKÝ

TOFA

14

0,55

211 VIBRAČNÍ TŘÍDIČKA

TOFA

2

1,2

301 SUŠÁRNA - MALÁ

KATRES

8

2,5

302 SUŠÁRNA - STŘEDNÍ

KATRES KSR 1053

8

4,5

303 SUŠÁRNA - VELKÁ

KATRES KSRT 1/2-5N

2

9

POTISK 1-BAREVNÝ

PKM STROJE NA VÝROBU PM A KM

TOFA

5

2,2


TOFA

12

2,5


TOFA

13

4,4

46

5. Identifikace problematických míst V této části se diplomová práce zabývá identifikací problematických míst ve výrobě dřevěných hraček společnosti Detoa Albrechtice, které neúčelně zvyšují výrobní náklady. Z analýzy a údajů získaných přímo z výroby byly zjištěny následující nedostatky: ·

Firma vlastní velké výrobní prostory, které byly dříve plně využívány pro výrobu hraček, pianinových a klavírových mechanik. Za posledních cca 10 let však celková výroba poklesla téměř o třetinu, největší podíl na tomto poklesu má sortiment pianinových a klavírových mechanik. To se nepříznivě projevuje malým využitím především prostorů vedlejší výrobní budovy a neúčelně vysokými náklady za vytápění.

·

Špatná návaznost úseků brusírny a CNC obráběcího centra se zbytkem výroby.

·

Oddělení jednotlivých úseků výroby pianinových a klavírových mechanik, vzniklé při dřívějším přesunu části výroby.

·

V hlavních výrobních prostorách je instalováno výkonné odsávání, které při využívání strojů velmi rychle a nenávratně odsává teplý vzduch. Tím se rapidně zvyšují náklady na vytápění výrobních prostor.

·

Malá čtyřstranná frézka FESTO Standart je z důvodu využívání také pro pianinové mechaniky umístěna ve vedlejší výrobní budově. Pro výrobu hraček je toto umístění nevhodné, vysušený materiál pro obrábění se musí převážet přes venkovní prostory a vznikají tím zbytečné náklady na manipulaci.

·

Ve výrobních prostorách se nachází velké množství nevyužívaných strojů, které zabírají prostor využitelný pro jiné výrobní účely.

·

Zvážení možností využití dřevního odpadu.

·

Nízké využití celkové technické i výrobní kapacity stávajícího výrobního systému.

47

6. Ideový návrh 6.1 Možné způsoby odstranění problematických míst Ze zjištěných nedostatků vyplývají následovné možnosti řešení: ·

Přesun celé nebo části výroby z vedlejší budovy do hlavních prostorů o Přesunutí strojů a pracovišť na výrobu pianinových a klavírových mechanik o Přesunutí brusírny o Přesunutí CNC obráběcího centra o Uskladnění nebo prodej nevyužívaných strojů, tím se uvolní výrobní prostory v hlavní budově

·

Využití teplého odsávaného vzduchu z výroby na vytápění

·

Zvážení možnosti prodeje dřevní štěpky, popřípadě výroby pelet nebo briket

·

Zvýšení využití technické i výrobní kapacity návrhem nového výrobního sortimentu

6.2 Návrhy možností přesunutí výroby z vedlejší výrobní budovy do hlavních prostorů V této části jsou znázorněny varianty možných řešení přesunutí výroby z vedlejší budovy do hlavních prostorů. Při přesunu bude nutné umístit některé stroje z důvodu návazností operací do úseku základního tvarování a do prvního podlaží v hlavní výrobní budově. Ve variantách je nutné dbát na rozmístění strojů nejen dle návaznosti a stupně rozpracovanosti, ale také dle hlučnosti a potřeb na odsávání odpadu. Centrální odsávání je rozvedeno v hlavní výrobní budově pouze v přízemí a prvním podlaží. Při přesunu je počítáno s vyřazením nevyužívaných strojů z hlavní budovy. Některé stroje budou uskladněny nebo využity pro účely muzea výroby hraček, zbylé nepotřebné stroje budou rozprodány.

6.2.1 Varianta 1 Přesunutí strojů na výrobu pianinových a klavírových mechanik včetně přípravy filcu pro pianinové a klavírové mechaniky z vedlejší výrobní budovy do hlavních prostorů. 48

Přesunutí by se týkalo strojů z: ·

Výroby pianinových a klavírových mechanik v 1. patře vedlejší budovy o Čtyřstranná frézka FESTO o Tloušťkovací frézka o 4 x speciální frézky na výrobu mechanik o Turniketový lis na spárovku o 2 x malá pásová pila

·

Příprava filcu pro pianinové a klavírové mechaniky o 2 x řezací stůl o 3 x montážní pracoviště

Stroje z výroby pianinových a klavírových mechanik by bylo možné umístit do přízemí a stroje na výrobu hůlek by byly přesunuty do prvního patra hlavní budovy, tím by se dosáhlo seskupení veškerých strojů na výrobu hůlek do jednoho prostoru. Zbylé stroje pro přípravu filcu pro pianinové a klavírové mechaniky z přízemí vedlejší výrobní budovy by se umístily do prostoru ve druhém poschodí, které je v současné době využíváno pro potřeby hračkárny. Výhody varianty: ·

Minimální náklady na přemístění strojů a stavební úpravy

·

Lepší návaznost při obrábění na čtyřstranné frézce FESTO Standart

·

Sloučení výroby hůlek v prvním podlaží

·

Snížení nákladů na vytápění

·

Sloučení celé výroby pianinových a klavírových mechanik do hlavní budovy

Nevýhody varianty: ·

Pouze částečné řešení problému malého využití vedlejší výrobní budovy

·

Není vyřešen problém horší návaznosti brusírny a CNC obráběcího centra se zbytkem výroby

49

6.2.2 Varianta 2 Přesunutí celé výroby z vedlejší budovy do hlavních prostorů. Přesunutí by se týkalo úseku: ·

Výroby pianinových a klavírových mechanik v 1. patře vedlejší budovy o Čtyřstranná frézka FESTO o Tloušťkovací frézka o 4 x speciální automat na výrobu mechanik o Turniketový lis na spárovku o 2 x malá pásová pila

·

Brusírny o 32 x velký brusný buben o 2 x střední brusný buben o 10 x malý brusný buben

·

CNC obráběcího centra o CNC obráběcí centrum o Formátovací pila

·

Přípravny filcu pro pianinové a klavírové mechaniky o 2 x řezací stůl o 3 x montážní pracoviště

Stroje z výroby pianinových a klavírových mechanik by bylo možné umístit do přízemí a stroje na výrobu hůlek by byly přesunuty do prvního patra hlavní budovy, tím by se dosáhlo seskupení veškerých strojů na výrobu hůlek do jednoho prostoru. Pro CNC obráběcí centrum by byl v prvním poschodí, v prostorách vedle vřetenových automatů, vybudován oddělený prostor. Brusírnu by bylo možné přesunout do nevyužívané bývalé hračkárny ve druhém poschodí. Příprava filcu pro pianinové a klavírové mechaniky by byla přesunuta do prostoru ve druhém poschodí, které je současně využíváno pro potřeby hračkárny. Sklad tvarově frézovaných lišt by se mohl přesunout do prostoru přířezovny.

50

Výhody varianty: ·


·

Sloučení celé výroby pianinových a klavírových mechanik do hlavní budovy

·

Velké snížení nákladů na vytápění

·


·

Vyřešena návaznost CNC obrábění a brusírny se zbytkem výroby


Vyšší stavební náklady na vybudování prostor pro CNC obráběcí centrum

·

Umístění bývalé hračkárny není v návaznosti toku operací ideální

·

Možné statické problémy s nosností podlahy a přemostěním bývalé hračkárny

6.2.3 Varianta 3 Přesunutí celé výroby z vedlejší budovy do hlavních prostorů. Přesunutí by se týkalo úseku: ·

Výroby pianinových a klavírových mechanik v 1. patře vedlejší budovy o Čtyřstranná frézka FESTO o Tloušťkovací frézka o 4x speciální automat na výrobu mechanik o Turniketový lis na spárovku o 2 x malá pásová pila

·

Brusírny o 32 x velký brusný buben o 2 x střední brusný buben o 10 x malý brusný buben

·

CNC obrábění o CNC obráběcí centrum o Formátovací pila 51

·

Příprava filcu pro pianinové a klavírové mechaniky o 2 x řezací stůl o 3 x montážní pracoviště

Varianta tři je obdobná jako varianta dvě, pouze umístění CNC obrábění a brusírny by bylo odlišné. Pro CNC by byl vybudován samostatný prostor v úseku základního tvarování. Brusírna by se přesunula do prvního poschodí, do prostoru pod bývalou hračkárnu, kde je v současné době malá část technického provozu. Tu by bylo možné snadno přesunout do zbylých prostorů technického provozu. Výhody varianty: ·


·

Sloučení celé výroby pianinových a klavírových mechanik

·

Přímá návaznost úseku vřetenových automatů, pilek a malých frézek na brusírnu

·

Velké snížení nákladů na vytápění

·


·

Vyřešena návaznost CNC obrábění a brusírny se zbytkem výroby


Vyšší stavební náklady na vybudování prostor pro CNC obráběcí centrum

·

Nutnost přemístění části úseku technického provozu

6.3 Vyhodnocení variant Při porovnání variant, byla i přes nejnižší náklady a náročnost přesunu, vyhodnocena jako nejméně vhodná varianta číslo 1. Jednalo se pouze o částečné řešení problematických míst ve výrobě, které není z dlouhodobého hlediska vhodnou alternativou. Varianty číslo 2 a 3 mají v mnoha aspektech podobný směr řešení problematických míst. Varianty se liší pouze v umístění CNC obrábění a brusírny. Ve variantě 2 je umístěno CNC obrábění do prvního podlaží hlavní výrobní budovy do prostoru vedle vřetenových automatů a brusírna do volného prostoru bývalé hračkárny ve druhém podlaží hlavní výrobní budovy. Ve 3. variantě bylo zvoleno umístění CNC obrábění do přízemí hlavní výrobní budovy, do úseku základního tvarování. Brusírna byla přesunuta do prostoru pod 52

bývalou hračkárnu, v prvním podlaží hlavní výrobní budovy, která v současnosti slouží pro účely technického provozu. Z důvodů možných statických problémů prostorů bývalé hračkárny ve variantě 2 a lepší návaznosti CNC obrábění na širokopásovou brusku a brusírny na zbylé navazující operace, je pro další rozpracování vybrána varianta číslo 3. Odstranění dalších problematických míst bude řešeno jako součást varianty přesunu výroby z vedlejší budovy do hlavních prostorů.

53

7. Rozpracování vybrané varianty 7.1 Řešení varianty Při řešení přesunu výroby z vedlejší výrobní budovy do hlavních prostorů je nutné brát v úvahu hned několik důležitých faktorů. Hlavním faktorem je dodržení určité návaznosti toku materiálu ve výrobě a umístění strojů podle technologického stupně rozpracovanosti materiálu. Dalším důležitým aspektem jsou požadavky strojů na odsávání vzduchu. Centrální odsávání je rozvedeno v hlavní výrobní budově pouze v přízemí a prvním patře. Zde jsou také sloučeny veškeré části výroby se zvýšenou hlučností a prašností. Podrobné graficky znázorněné technicko-technologicko-orgaganizační řešení výroby viz přílohy.

7.1.1 Přesunutí výroby – přízemí hlavní výrobní budovy Veškeré využívané stroje z prvního patra vedlejší výrobní budovy budou přesunuty do úseku základního tvarovaní (viz obr. 38). V této fázi výroby se jednotlivé výrobní toky materiálu pro výrobu hraček a pianových mechanik již v současné době prolínaly. Následné technologické operace jsou již odděleny. Přesun se týká čtyřstranné frézky FESTO Standart, čtyřech speciálních frézek na výrobu pianových mechanik, turniketového lisu na spárovku a tloušťkovací frézky. I přes odstranění starých nevyužívaných strojů nebude v úseku dostatečný prostor pro přesun veškerých strojů, proto budou přesunuty stroje na výrobu hůlek do prvního patra. Tím dojde ke sjednocení veškeré výroby dřevěných hůlek do jednoho prostoru a odpadnou zbytečné manipulační náklady mezi těmito úseky. Přesunutí se bude týkat dvou kotoučových pil, hůlkovací frézky, brusky na hůlky BRUSO di GARBOLI, okružovacího automatu a dvou kopírovacích soustruhů.

Obr. 38 - Návrh nové dispozice úseku základního tvarování a úseku přířezovny (0. NP)

54

Tímto přesunutím vznikne dostatečný prostor pro přesunutí celého úseku CNC obrábění. Pro tento úsek je nutné vybudovat samostatný prostor, který bude možné při nevyužívání uzavřít. Výhodou přesunutí tohoto výrobního úseku, je vznik přímé návaznosti na širokopásovou brusku, která je při obrábění na CNC obráběcím centru nepostradatelná. V úseku přířezovny budou vybudovány, v prostoru vedle kanceláře pro mistra, skladovací prostory na profilované lišty (viz obr. 38).

7.1.2 Přesunutí výroby – 1. podlaží hlavní výrobní budovy Stroje na výrobu dřevěných hůlek, včetně kotoučových pil, přesunuté z úseku základního tvarování budou umístěny k ostatním hůlkovacím frézkám. Pouze kopírovací soustruhy se umístí do úseku k vřetenovým automatům. Prostor v úseku výroby hůlek je v současné době nedostačující, proto bude rozšířen o část skladu na hůlky. Skladovací prostory z toho důvodu bude nutné rozšířit opačným směrem (viz obr. 39). Do úseku pro výrobu pianinových a klavírových a mechanik budou přidány dvě pásové pily z přízemí vedlejší výrobní budovy. Problém s umístěním celého úseku brusírny, kdy je nutné tento prostor kvůli dlouhodobému hluku, alespoň částečně oddělit od výrobních prostor, vyřešilo přesunutí do minimálně využívaného prostoru technického provozu. V těchto prostorách se nachází

Obr. 39 - Návrh nové dispozice v 1. poschodí hlavní výrobní budovy (1. NP)

55

pouze dva soustruhy, ohýbačka na plech a dvě stojanové vrtačky. Tyto stroje bude možné umístit do dostatečně velkých zbývajících prostorů technického provozu. V prostorách technického provozu bude brusírna částečně oddělena, ale přitom zůstane v přímé návaznosti na výrobní úseky pilek a vřetenových automatů. V úseku vrtání je z důvodu úspor navržena možnost vybudování uzavřených prostorů. Tento návrh vzešel ze zjištěných výkyvů vytížení v tomto výrobním úseku v průběhu roku, kdy se střídají období maximálního vytížení s obdobím nečinnosti. Úsek je proto rozdělen do tří částí, kdy je možné jednotlivé části využívat podle stávajících potřeb.

7.1.3 Přesunutí výroby – 2. podlaží hlavní výrobní budovy Do druhého podlaží byla z přízemí vedlejších výrobních prostorů přesunuta zbylá pracoviště na přípravu pomocných materiálů pro pianinové a klavírové mechaniky (viz obr. 40). Tato pracoviště jsou umístěna do prostorů využívaných v současné době pro potřeby hračkárny. Tímto bude celá výroba pianinových a klavírových mechanik sjednocena podle charakteru rozpracovanosti výroby do hlavní výrobní budovy.

Obr. 40 – Návrh nové dispozice ve 2. podlaží hlavní výrobní budovy (2. NP)

7.2 Úspory za vytápění vedlejší výrobní budovy Přesunem celé výroby do hlavních prostorů firma ušetří část nákladů za vytápění. Množství energie potřebné pro vytápění prostorů ve vedlejší výrobní budově se ročně pohybuje přibližně okolo 863 MWh (viz tabulka 5), to odpovídá 260 tunám spáleného dřevního odpadu. S tímto dřevním odpadem může firma nyní naložit jinak.

56

7.3 Úspory vzniklé úpravou odsávaní vzduchu Z důvodu rozsahu práce se jedná pouze o zjednodušené výpočty, které slouží pro určení přibližných úspor daným řešením. Při realizaci je nutné výpočty odsávání dále podrobně zpracovat.

7.3.1 Centrální odsávání Odsávání dřevního odpadu z výroby obstarávají tři ventilátory od firmy MOLDOW typu DST 56-560 55-R o výkonu 45 kW s maximálním množství odsátého vzduchu 28 000 m3/h. Odsáté prachové částice se odlučují v jednom ze dvou filtračních systémů MOLDOW – SBA. Znečištěný vzduch je vháněn do horní části filtru, ve které se odlučují hrubé částice odpadu. Prachové částice se odlučují ve vlastních filtračních pytlích, které se regenerují pomocí vestavěných axiálních ventilátorů. Odpad je vyhrnován řetězovým dopravníkem přes rotační podavač. Vysoká účinnost filtrace umožňuje odsávaný přefiltrovaný vzduch vracet zpět do výrobních prostor. Množství emisí na výstupu z filtru nepřekračuje ani u náročných provozů hodnotu 0,2 mg/m3. [20]

Obr. 41 – Princip filtračního zařízení od firmy MOLDOW [20]

Centrální odsávání je rozděleno na dvě hlavní odsávací větve. Každá větev ústí do odděleného filtračního zařízení. V současné době jedna větev slouží pro úsek základního tvarování a vedlejší výrobní prostory, druhá větev slouží pro odsávání z přířezovny a celého prvního podlaží hlavní výrobní budovy. Problém nastává u druhé větve, kde se mísí odsátý vzduch z výrobních prostorů v prvním podlaží, kde je průměrná teplota 20 °C, se vzduchem odsávaným z přířezovny, kde je průměrná teplota 15 °C (uváděné průměrné teploty jsou uvedeny pro zimní období). Tím se vzduch ochladí a bez dalších úprav není vhodný pro následné využití pro vytápění výrobních prostorů. 57

Tab. 11 - Tepelné ztráty odsáváním

Qods 1. NP 0. NP CELKEM

[kWh]

Qrok [MWh]

Qrek [MWh]

Qrok2 [MWh]

289,2 84,0 373,2

397,9 115,6 513,5

20,2 10,1 30,3

27,8 13,9 41,7

Qods - tepelná ztráta odsáváním Qrok - tepelná ztráta odsáváním za rok Qrek - tepelná ztráta při využití odsáteho vzduchu Qrok2 - tepelná ztráta za rok při využití odsáteho vzduchu * tepelné ztráty za rok jsou počítány pro 1. směnný provoz

Kvůli poklesu výroby pianinových a klavírových mechanik je v práci řešena varianta přesunutí strojů do hlavních výrobních prostorů. Část strojů, které byly připojeny na druhou odsávací větev, bude přesunuta do prvního podlaží hlavní budovy a připojena na první odsávací větev. Tím vznikne dostatečný výkon druhé větve pro připojení celé přířezovny (viz tabulka 12). Oddělením přířezovny z první větve se přestane ve filtračním zařízení mísit vzduch o různých teplotách a bude možné ho využít pro vytápění. Při odsávání, filtraci a následném vrácení teplého vzduchu do výrobních prostor dochází ke snížení teploty cca o 1°C. Porovnání hodnot tepelné ztráty při využití teplého vzduchu a současného stavu je v tabulce 11. Tímto řešením může firma dosáhnout ročních úspor přibližně 471,5 MWh, to odpovídá 140 tunám spáleného dřevního odpadu. 7.3.1.1 Spotřeba odsávaného vzduchu Tabulka 13 udává bilanci potřeb odsávaného vzduchu. Celkový součet odsávaného vzduchu je pouze maximální možná hodnota, v reálné výrobě je využíváno současně maximálně 60 % strojů. Tab. 12 - Bilance odsávaného vzduchu ODSÁVÁNÍ

DETOA ALBRECHTICE - SEZNAM STROJŮ

ODSÁTÝ VZDUCH Q [m3/h] ODSÁVACÍ HRDLA

OZN.

TYP

ZKRACOVACÍ KOTOUČOVÁ PILA SPODNÍ PÁSOVÁ PILA PÁSOVÁ PILA S PODAVAČEM KOTOUČOVÁ PILA ZKRACOVACÍ KOTOUČOVÁ PILA S VOZÍKEM VÍCEKOTOUČOVÁ PILA VÍCEKOTOUČOVÁ PILA MALÁ 007 OBOUSTRANNÁ ZKRACOVACÍ KOTOUČOVÁ PILA 008 FORMÁTOVACÍ PILA 009 MALÁ KOTOUČOVÁ PILA MALÁ KOTOUČOVÁ PILA

001 002 003 004 005 006

POČET STROJŮ 2 2 1 8 1 1 1 1 1 19 4

PRŮMĚR [mm] 100 220 240 100 100 150 150 100 100 70 90

1 POČET STROJ 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1

707 3419 4069 707 707 1590 1560 707 707 346 572

CELKEM 1414 6838 4069 5656 707 3180 1560 707 707 6574 2288

1. VĚTEV 2. VĚTEV CELKEM CELKEM ODSÁTÝ ODSÁTÝ VZDUCH Q VZDUCH Q [m3/h] [m3/h] 1414 6838 4069 2828 2828 707 3180 1560 707 707 6574 2288

58

ODSÁVÁNÍ

DETOA ALBRECHTICE - SEZNAM STROJŮ

ODSÁTÝ VZDUCH Q [m3/h] ODSÁVACÍ HRDLA

OZN.

TYP

POČET STROJŮ

PRŮMĚR [mm]

1 POČET STROJ

CELKEM

1. VĚTEV 2. VĚTEV CELKEM CELKEM ODSÁTÝ ODSÁTÝ VZDUCH Q VZDUCH Q [m3/h] [m3/h] 5539 2826 5985 855 707 707 3120 2550 26312 2288 1710 855 855 855 6292 1710 855 346

021 TVAROVACÍ FRÉZKA TVAROVACÍ FRÉZKA MALÁ 022 HŮLKOVACÍ FRÉZKA HŮLKOVACÍ FRÉZKA - OKRUŽOVACÍ 023 KOPÍROVACÍ SOUSTRUH KOPÍROVACÍ SOUSTRUH 024 CNC OBRÁBĚCÍ CENTRUM 025 RUČNÍ SOUSTRUH "POLÁČEK" 027 VŘETENOVÝ AUTOMAT S RUČNÍM VKLÁDÁNÍM 028 VŘETENOVÝ AUTOMAT SE ZÁSOBÍKEM 029 VŘETENOVÝ AUTOMAT - LORENC VŘETENOVÝ AUTOMAT - LORENC 030 VŘETENOVÝ AUTOMAT - ARIETA VŘETENOVÝ AUTOMAT - ARIETA 031 FRÉZKA - MALÁ FRÉZKA - MALÁ 032 FRÉZKA - MALÁ S PNEUMATICKÝM UPÍNÁNÍM 033 OKRUŽOVACÍ AUTOMAT NA PŘESTRUH HŮLEK

1 1 7 1 1 1 1 10 46 4 2 1 1 1 11 2 1 1

280 200 110 110 100 100 150 60 90 90 110 110 110 110 90 110 110 70

1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

5539 2826 855 855 707 707 1560 255 572 572 855 855 855 855 572 855 855 346

5539 2826 5985 855 707 707 3120 2550 26312 2288 1710 855 855 855 6292 1710 855 346

041 SVISLÁ 1-VŘETENOVÁ VRTAČKA 042 SVISLÁ 2-VŘETENOVÁ VRTAČKA 043 STOJANOVÁ VRTAČKA STOJANOVÁ VRTAČKA - VYKRUŽOVACÍ 044 SVISLÁ VÍCEVŘETENOVÁ VRTAČKA 045 VRTACÍ AUTOMAT

21 4 6 2 2 8

60 60

1 1

255 255

5355 1020

60 60

1 1

255 255

510 2040

BRUSKA ŠIROKOPÁSOVÁ BRUSKA NA HŮLKY KOTOUČOVÁ BRUSKA PÁSOVÁ BRUSKA SPODNÍ PÁSOVÁ BRUSKA SPODNÍ / 2 PÁSY PÁSOVÁ BRUSKA - HORIZONTÁLNÍ PÁSOVÁ BRUSKA - SVISLÁ PÁSOVÁ BRUSKA - VÁLCOVÁ BRUSNÝ BUBEN - MALÝ BRUSNÝ BUBEN - STŘEDNÍ BRUSNÝ BUBEN - VELKÝ BUBEN NA ODDĚLOVÁNÍ PILIN

1 1 4 1 1 1 1 1 10 2 32 6

150 100 100 120 120 120 120 100

1 1 1 1 1 1 1 1

1590 707 707 1017 1017 1017 1017 707

1590 707 2828 1017 1017 1017 1017 707

70

1

346

2076

2076

60 80 100

1 1 1

255 255 707

1275 3060 9191 132494 79496

1275 3060 5656 93874 56324

101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112

201 POTISK 1-BAREVNÝ POTISK 1-BAREVNÝ 202 POTISK 2-BAREVNÝ 203 POTISK 4-BAREVNÝ 204 LISOVACÍ AUTOMAT NA HR. KOSTKY 205 RUČNÍ LIS NA HR. KOSTKY 206 LIS NA DOMINO 207 LIS 208 BARVÍCÍ BUBEN - MALÝ 209 BARVÍCÍ BUBEN - STŘEDNÍ 210 BARVÍCÍ BUBEN - VELKÝ 211 VIBRAČNÍ TŘÍDIČKA

1 1 1 1 2 6 1 2 31 74 14 2

301 SUŠÁRNA - MALÁ 302 SUŠÁRNA - STŘEDNÍ 303 SUŠÁRNA - VELKÁ

8 8 2

PKM STROJE NA VÝROBU PM A KM PKM STROJE NA VÝROBU PM A KM PKM STROJE NA VÝROBU PM A KM CELKEM HODNOTY PŘI 60% VYUŽITÍ STROJŮ

5 12 13

5355 1020 0 0 510 2040 1590 707 2828 1017 1017 1017 1017 707

3535 38620 23172

* počítaná rychlost vzduchu je 25 m/s

59

8. Možnosti využití dřevního odpadu V současnosti firma dřevní štěpku vzniklou při výrobě bere jako odpad, který je možné pouze spálit a nepřemýšlí nad možným dalším využitím. To co se firmě jeví jako odpad, může být pro jiná výrobní odvětví vstupní surovina. S přesunutím výroby z vedlejších prostor a využitím odsávaného vzduchu ročně vznikne přibližně 400 tun nevyužitého dřevního odpadu. Firma pro tento odpad nebude mít již žádné využití, z toho důvodu se zdá být jako vhodná varianta prodávat štěpku odběratelům v okolí nebo výroba pelet či briket a následný prodej soukromým osobám. Tab. 13 - Výhřevnost paliv [21]

PALIVO

VÝHŘEVNOST

MĚRNÉ PALIVO ZEMNÍ PLYN PROPAN LTO DŘEVO PALIVOVÉ DŘEVĚNÉ BRIKETY DŘEVNÍ ŠTĚPKA KOKS OTOPOVÝ LIGNIT BRIKETY SLÁMA OBILNÁ MOTOROVÁ NAFTA

29,31 MJ/kg 33,48 MJ/m3 46,40 MJ/kg 42,30 MJ/kg 14,62 MJ/kg 16,21 MJ/kg 16,40 MJ/kg 27,49 MJ/kg 8,79 MJ/kg 23,05 MJ/kg 15,50 MJ/kg 42,61 MJ/kg

Tab. 14 - Vliv vlhkosti na výhřevnost [22]

DRUH PALIVA Dřevo obecně Listnaté dřevo Listnaté dřevo Jehličnaté dřevo Jehličnaté dřevo Dřevní štěpka Dřevní štěpka Dřevní štěpka Dřevní štěpka

VLHKOST VÝHŘEVNOST [%] 20 15 50 15 50 10 20 30 40

[MJ/kg] 14,23 14,605 7,585 15,584 8,161 16,4 14,28 12,18 10,1

8.1.1 Prodej dřevní štěpky Dřevní štěpka vzniká rozštěpkováním výrobního odpadu na drobné části dřeva, které slouží především ke spalování a výrobě tepla. Dřevní

Tab. 15 - Ceny výkupu dřevní štěpky

ODBĚRATEL

štěpka patří mezi velmi levné biopalivo, které se BIOMASA HABARTICE RIONY řadí mezi tuhé biomasy. Jedná se o zcela přírodní FAVIER TRADE a obnovitelný zdroj energie. Ve výrobě se štěpka DŘEVOŠROT skládá ze směsi pilin, hoblin a samotné štěpky z HP WOOD ZDO dřevin habru, buku a javoru. Štěpka má IROMEZ průměrnou vlhkost 10–15 % a výhřevnost

CENA [Kč/t] 2 560 1 956 2 700 1 765 1 964 1 400 1 230

pohybující se okolo 15,3–16,4 MJ/kg.

60

Z tabulky 15 je možné sledovat jednotlivé ceny za dřevní štěpku a pelety. U štěpky jsou značné rozdíly v cenách výkupu, které dosahují až 1 470 Kč/t. Cena u odběratelů je vždy závislá na vlhkosti a množství dodávané štěpky, ceně dopravy a dalších aspektech. Pro následující výpočty bude brána střední hodnota 1 940 Kč/t. Prodej přebytečného dřevního odpadu bez dalších úprav má prodejní hodnotu cca 776 000 Kč. Skutečná hodnota by však závisela na dojednaných podmínkách s odběratelem. ·

Výhody o Nulové náklady na strojní zařízení o Není nutné shánět koncového zákazníka

·

Nevýhody o Nižší prodejní hodnota

8.1.2 Výroba a prodej dřevních pelet Pelety jsou průmyslově lisované granule o průměru 6 až 14 mm. Komfortní spalování tohoto paliva

Tab. 16 - Ceny dřevních pelet [23]

ODBĚRATEL

nahrazuje spalování neekologických paliv jako je

BIOMAC CDP IVORY vysokým tlakem na tvarovacích lisech a neobsahují MULTIBIO žádná umělá pojiva. Materiál biomasy je v nich OPTIMTOV DUFA protlačován přes malé kruhové otvory ocelové uhlí, zemní plyn nebo olej. Pelety jsou vyráběny pod

CENA [Kč/t] 5 190-5 390 5 700-6 400 5 200-5 600 6 800 5 300-6 100

matrice, přičemž se vysokým tlakem zahřívá na * ceny necertifikovaných peletek teplotu okolo sta stupňů Celsia. Celulóza, která se nachází v biomase, vlivem vysoké teploty měkne a působí po vychladnutí jako přirozené pojivo, díky kterému má výsledný produkt svůj tvar a tvrdost. [8] Při zvažování této varianty je nutné brát v úvahu vstupní náklady na technologie pro výrobu pelet (lis, drtička, dopravníky a další příslušenství), které se mohou pohybovat v rozmezí 0,8–1,5 milionu korun. Do ceny se také promítá energetická náročnost a náklady na zaměstnance. Obvyklá energetická náročnost při výrobě pelet je v případě vstupní suroviny dřeva 60–66 kWh/t. Při součtu energetických nákladů a nákladů za mzdu vychází hodnota okolo 600 Kč/t. Ceny za tunu pelet se u prodejců liší, cena je vždy odvozena především od výhřevnosti. Pelety vyrobené bez certifikátu se prodávají v průměru za cenu 5 484 Kč/t (viz tabulka 16). Prodejní hodnota pelet je po odečtení výrobních nákladů cca 1 953 600 Kč. 61

·

Výhody o Zvýšená přidaná hodnota pelet o Při zvýšeném zájmu lze využít i dřevní odpad určený na vytápění

·

Nevýhody o Nutnost hledání koncového zákazníka o Vysoké vstupní náklady o Možné komplikace při lisování tvrdého dřeva

8.1.3 Výroba a prodej dřevních briket Briketa je ekologické palivo lisované z dřevního

Tab. 17 - Ceny tmavých dřevních briket [24]

odpadu. Druhů briket je hned několik. Mezi základní se dají zařadit brikety světlé z měkkého dřeva a brikety

ODBĚRATEL

tmavé z tvrdého dřeva. Dřevní briketa vzniká z dřevní OPTIMTOV EUROPALIVO štěpky v mechanickém briketovacím lisu. Při výrobě CDP není užito umělých pojiv, lisování probíhá pouze COXYS vysokým tlakem (až 2 500kg/cm2 ), kdy se z dřevní LEOGENE

CENA [Kč/t] 5 680 5 400 5 800 4 600 5 600

hmoty uvolňuje lignin, který zastupuje funkci pojiva. Při zvažování této varianty je nutné brát v úvahu vstupní náklady na technologie pro výrobu briket (lis, drtička, dopravníky a další příslušenství), které se mohou dle předběžných odhadů pohybovat v řádu 0,8–1,5 milionu korun. Do ceny se také promítá energetická náročnost a náklady na zaměstnance. Obvyklá energetická náročnost při výrobě briket je v případě dřeva přibližně 65–70 kWh/t. Při součtu energetických nákladů a nákladů za mzdu vychází hodnota okolo 620 Kč/t. Ceny tmavých dřevních briket se pohybují v průměru za 5 412 Kč/t (viz tabulka 17). Za prodej by firma získala 2 164 800 Kč, po odečtení výrobních nákladů je zisk 1 916 800 Kč. ·

Výhody o Zvýšená přidaná hodnota briket o Při zvýšeném zájmu lze využít i dřevní odpad určený na vytápění

·

Nevýhody o Nutnost hledání koncového zákazníka o Vysoké vstupní náklady

62

8.1.4 Vyhodnocení možností využití dřevního odpadu Z možných variant využití dřevní

Tab. 18 - Cena 1MWh

štěpky musí firma Detoa Albrechtice zvážit investici do výroby pelet nebo

PALIVO

briket. Vstupní náklady by se dle

ZEMNÍ PLYN výpočtů měly uhradit již během ŠTĚPKA prvního roku provozu. Závisí však na PELETY zájmu odběratelů o daný produkt. BRIKETY

Hodnota Hodnota 1MWh 1MWh vytápění [Kč] prodej [Kč] 810 525 420 1 072 1 052

Výhodou výroby pelet a briket je také * cena plynu je 750 Kč/MWh možnost navýšení množství dřevní * výhřěvnost štěpky, pelet a briket je 16,4MJ/kg štěpky ze zásob na vytápění a * účinnost plynového kotle 92% * účinnost dřevokotle 75% chybějící množství nahradit spalováním zemního plynu (viz tabulka 18). Pokud firma nebude mít zájem rozšiřovat svůj výrobní sortiment, je varianta prodeje dřevní štěpky ideálním řešením. Údaje a výpočty je nutné brát jako orientační a výsledná čísla budou závislá na prodejních schopnostech firmy a použitých technologiích.

63

9. Zavedení nového sortimentu Pro navýšení využití celkové technické i výrobní kapacity stávajícího výrobního systému, je vhodnou variantou doplnění stávajícího sortimentu o nové typy výrobků. Firma v současné době vyrábí široký sortiment hraček, komponent do her a dřevěných perel, z toho důvodu je žádoucí vycházet u nového typu sortimentu z již vyráběných polotovarů a pouze navyšovat množství. Pokud jsou navrhovány nové dílky, pro které je nutné zavádět nový typ přířezu, neustále se zvyšuje rozpracovaná výroba a tím i výrobní náklady. Využití stávajících přířezů sníží jak rozpracovanou výrobu, tak zároveň ulehčí rozhodování při plánování. V rozmanitém sortimentu, který firma Detoa Albrechtice v současné době nabízí, zatím zcela chybí dřevěné hlavolamy pro děti i dospělé. Hlavním cílem hlavolamu pro děti musí být variabilita a barevnost. Díky tomu se děti zabaví i při neúspěšném pokusu o složení. Pro dospělé se nabízí naopak varianty v přírodním provedení a složitějšího principu. Dle těchto zadávacích parametrů firemní návrháři navrhli dvě možné varianty pro děti. Pro dospělou populaci byl převzat vybraný typ historického hlavolamu. Cílem této části práce je pro nové typy produktů vypracovat výrobní postup a vypočítat výrobní náklady. Z výrobních nákladů a průzkumu cen podobných produktů na současném trhu, se následně určí možná prodejní cena hlavolamů.

9.1 Dětské hlavolamy - návrhy 9.1.1 Kuličkový hlavolam Barevný kuličkový hlavolam pro rozvoj motoriky a prostorového vnímání dítěte. Skládá se z dvanácti různě barevných kuliček spojených na gumičce, ze kterých lze vytvářet různé tvary. Rozměr hlavolamu: 60 x 60 x 90 mm

Obr. 42 - Návrh konstrukce kuličkového hlavolamu [1]

64

9.1.2 Trojúhelníkový hlavolam Trojúhelníkový barevný hlavolam pro rozvoj motoriky a prostorového vnímání. Skládá se z dvanácti barevných trojbokých hranolů spojených na gumičce, ze kterých lze vytvářet různé tvary. Rozměr hlavolamu: 81 x 81 x 54 mm

Obr. 43 - Návrh konstrukce trojúhelníkového hlavolamu [1]

9.2 Hlavolam pro dospělé 9.2.1 Keltský hlavolam Klasický středně těžký hlavolam v přírodním provedení. Skládá se z 6 různě tvarovaných hranolků, které lze složit do tvaru keltského kříže. Do budoucna je možné nabízet i barevné provedení. Rozměr hlavolamu: 81 x 81 x 81 mm

Obr. 44 - Keltský hlavolam [25]

65

9.3 Technické parametry Parametry jednotlivých dílků byly vybírány z rozměrů již vyráběných polotovarů. Keltský a trojúhelníkový hlavolam vychází z dílků vyráběných do dřevěné stavebnice. Kuličkový hlavolam vychází, z běžně používaných perel pro výrobu hlaviček a tělíček.

66

9.4 Technická příprava výroby V následujících tabulkách jsou popsány jednotlivé výrobní operace potřebné na výrobu jednotlivých komponent hlavolamů. V tabulkách je mimo jiné uveden normočas operace udávaný v minutách na dávku tisíc kusů, počet pracovníků na daném pracovišti a tarifní zařazení. Tab. 19 - Výroba kuličkového hlavolamu

KULIČKOVÝ HLAVOLAM DRUH STROJE


Kotoučová pila zkracovací spodní Blok 330/660 (tl. 45) Manipulace Pásová pila 45x45x330/660 Manipulace Sušení Manipulace 4-stranná frézka Weinig A17 35x35x330/660 Manipulace Hůlkovací frézka Bruso di Garboli Ø 31x330/660 Manipulace Kotoučové pilky Ø 31x330 Manipulace Vřetenový automat Ø 30/vrt. Ø 4/hl. 15 Manipulace Přebírací buben Manipulace Vrtačky vrt. Ø 4/hl. 15 Manipulace Brusné bubny Manipulace Barvení Manipulace Montáž Manipulace Balení CELKEM ZA TIS. KS[min / tis. Ks] CELKEM ZA KS CELKEM VÝROBEK

ČAS CENA POČ. [min / [Kč / tis. PRAC. tis. Ks] Ks] 1,6 3,1 2 0,5 0,5 1 9,2 9,2 1 4 3,7 1 90,0 2,1 1,9 1 4,8 9,6 2 0,5 0,5 1 84,2 84,2 1 0,5 0,5 1 2,7 2,7 1 1 0,9 1 36 36,0 1 0,3 0,3 1 17 17,0 1 0,3 0,3 1 85 85,0 1 0,9 0,8 1 17 17,0 1 0,9 0,8 1 17 17,0 1 0,6 0,6 1 500 500,0 1 0,6 0,6 1 200 200,0 1 986,70 1081,95 0,99 1,08 11,84 12,98

TARIFNÍ TŘÍDA T2

T3

1 1

1

T4

1 1 1 1 1

1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

* T2 = 55 Kč/h T3 = 60 Kč/h T4 = 65 Kč/h

67

Tab. 20 - Výroba hlavolamu trojúhelník

HLAVOLAM TROJÚHELNÍK STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ

DRUH STROJE Kotoučová pila zkracovací spodní Manipulace Kotoučová pila Manipulace Sušení Manipulace 4-stranná frézka Weinig A17 Manipulace Širokopásová bruska Manipulace Kotoučové pilky Manipulace Vrtačky Manipulace Brusné bubny Manipulace Barvení Manipulace Montáž Manipulace Balení CELKEM ZA TIS. KS[min / tis. Ks] CELKEM ZA KS CELKEM VÝROBEK

Blok 500 (tl. 35) 28x35x500

19,5x27,4x500 19,1x27x500 20,1x38,2x27 vrt. Ø 4

ČAS CENA POČ. [min / [Kč / tis. PRAC. tis. Ks] Ks] 0,9 1,7 2 0,6 0,6 1 7,9 7,9 1 3,1 2,8 1 26,8 1,6 1,5 1 2,9 5,8 2 0,3 0,3 1 16,2 31,1 2 0,6 0,6 1 135 135,0 1 0,6 0,6 1 72 72,0 1 0,9 0,8 1 13 13,0 1 0,9 0,8 1 13 13,0 1 0,6 0,6 1 500 500,0 1 0,6 0,6 1 200 200,0 1 970,70 1015,26 0,97 1,02 11,65 12,18

TARIFNÍ TŘÍDA T2

T3

1 1

1

T4

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Tab. 21 - Výroba keltského hlavolamu - díl A

KELTSKÝ HLAVOLAM DÍL A DRUH STROJE


Kotoučová pila zkracovací spodní Blok 500 (tl. 35) Manipulace Kotoučová pila 35x90x500 Manipulace Sušení Manipulace 4-stranná frézka Weinig A17 27x81x500 Manipulace Kotoučové pilky 27x81x27 Manipulace Brusné bubny Manipulace Balení CELKEM ZA TIS. KS[min / tis. Ks] CELKEM ZA KS

ČAS CENA POČ. [min / tis. [Kč / PRAC. Ks] tis. Ks] 1,7 3,3 2 0,8 0,7 1 11,6 11,6 1 9,1 8,3 1 126,6 4,8 4,4 1 4,3 8,6 2 0,8 0,7 1 53 101,6 2 1,2 1,1 1 7 7,0 1 1,2 1,1 1 200 200,0 1 295,5 475,1 0,2955 0,5

TARIFNÍ TŘÍDA T2

T3

1 1

1

T4

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1

1 1

68

Tab. 22 - Výroba keltského hlavolamu - díl B

KELTSKÝ HLAVOLAM DÍL B DRUH STROJE


Kotoučová pila zkracovací spodní Blok 500 (tl. 35) Manipulace Kotoučová pila 35x90x500 Manipulace Sušení Manipulace 4-stranná frézka Weinig A17 27x81x500 Manipulace Kotoučové pilky 27x81x27 Manipulace Brusné bubny Manipulace Balení CELKEM ZA TIS. KS[min / tis. Ks] CELKEM ZA KS

ČAS CENA POČ. [min / [Kč / PRAC. tis. Ks] tis. Ks] 1,7 3,3 2 0,8 0,7 1 11,6 11,6 1 9,1 8,3 1 126,6 4,8 4,4 1 4,3 8,6 1 0,8 0,7 1 53 53,0 1 1,2 1,1 1 7 7,0 1 1,2 1,1 1 200 200,0 1 295,5 426,5 0,2955 0,4

TARIFNÍ TŘÍDA T2

T3

1 1

1

T4

1 1 1 1 1

1 1

1 1 1 1

Tab. 23 - Výroba keltského hlavolamu - díl C

KELTSKÝ HLAVOLAM DÍL C DRUH STROJE


Kotoučová pila zkracovací spodní Blok 500 (tl. 35) Manipulace Kotoučová pila 35x90x500 Manipulace Sušení Manipulace 4-stranná frézka Weinig A17 27x81x500 Manipulace Kotoučové pilky 27x81x27 Manipulace Malá frézka 27x81x27 Manipulace Brusné bubny Manipulace Balení CELKEM ZA TIS. KS[min / tis. Ks] CELKEM ZA KS

ČAS CENA POČ. [min / [Kč / PRAC. tis. Ks] tis. Ks] 1,7 3,3 2 0,8 0,7 1 11,6 11,6 1 9,1 8,3 1 126,6 4,8 4,4 1 4,3 8,6 2 0,8 0,7 1 53 53,0 1 0,8 0,7 1 167 167,0 1 1,2 1,1 1 7 7,0 1 1,2 1,1 1 200 200,0 1 463,3 594,2 0,4633 0,6

TARIFNÍ TŘÍDA T2

T3

1 1

1

T4

1 1 1 1 1

1 1

1 1 1 1 1 1

69

9.5 Výtěžnost Tab. 24 - Tabulka výtěžností hlavolamů OPERACE

STROJ

TROJBOKÝ HRANOL 20,1x38,2x27 NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA ŘEZÁNÍ PRKÉNEK KOTOUČOVÁ PILA FRÉZOVÁNÍ A ROZŘEZ WEINIG 17 A BROUŠENÍ SANDINGMASTER SCSB 600 ZKRACOVÁNÍ MALÁ PILKA VRTÁNÍ 1-VŘETENOVÁ VRTAČKA CELKOVÁ VÝTĚŽNOST KULIČKA Ø 30/ 2x vrtání Ø 4/hl. 15 NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA ŘEZÁNÍ HRANOLKŮ PÁSOVÁ PILA FRÉZOVÁNÍ WEINIG 17 A FRÉZOVÁNÍ HŮLKY BRUSA DI GARBOLI TV 55 KRÁCENÍ KOTOUČOVÁ PILA STROUHÁNÍ, VRTÁNÍ VŘ. AUTOMAT VRTÁNÍ 1-VŘETENOVÁ VRTAČKA CELKOVÁ VÝTĚŽNOST KELTSKÝ HLAVOLAM - DÍL A 27x27x81 NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA ŘEZÁNÍ PRKÉNEK KOTOUČOVÁ PILA FRÉZOVÁNÍ WEINIG 17 A ZKRACOVÁNÍ MALÁ PILKA CELKOVÁ VÝTĚŽNOST KELTSKÝ HLAVOLAM - DÍL B 27x27x81 NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA ŘEZÁNÍ PRKÉNEK KOTOUČOVÁ PILA TVAROVÉ FRÉZOVÁNÍ WEINIG 17 A ZKRACOVÁNÍ MALÁ PILKA CELKOVÁ VÝTĚŽNOST KELTSKÝ HLAVOLAM - DÍL C 27x27x81 NÁKUP POŘEZ NA KATRU RÁMOVÁ PILA KRÁCENÍ SPODNÍ ZKRACOVACÍ PILA ŘEZÁNÍ PRKÉNEK KOTOUČOVÁ PILA TVAROVÉ FRÉZOVÁNÍ WEINIG 17 A ZKRACOVÁNÍ MALÁ PILKA FRÉZOVÁNÍ MALÁ FRÉZKA CELKOVÁ VÝTĚŽNOST

STUPEŇ ZPRACOVÁNÍ KULATINY ŘEZIVO BLOKY 500 28x35x500 19,5x27,4x500 19,1x27x500 20,1x38,2x27 20,1x38,2x27/vrt. Ø 4

KULATINY ŘEZIVO BLOKY 330/660 45x45x330/660 35x35x330/660 Ø 31x330/660 Ø 31x330 Ø 30/vrt. Ø 4/hl. 15 Ø 30/2x vrt. Ø 4/hl. 15

KULATINY ŘEZIVO BLOKY 500 35x90x500 27x81x500 27x81x27

KULATINY ŘEZIVO BLOKY 500 35x90x500 27,4x81,4x500 27x81x27

KULATINY ŘEZIVO BLOKY 500 35x90x500 27,4x81,4x500 27x81x27 27x81x27

VÝTĚŽNOST V OBJEM OPERACI [%] [m3]

85 76 77 50 96 79 95 17,9%

85 76 75 56 57 99 45 94 6,5%

85 76 77 66 76 25,0%

85 76 77 43 76 16,3%

85 76 77 43 76 83 13,5%

1 0,850 0,646 0,497 0,249 0,239 0,189 0,179

1 0,850 0,646 0,485 0,271 0,155 0,153 0,069 0,065

1 0,850 0,646 0,497 0,328 0,250

1 0,850 0,646 0,497 0,214 0,163

1 0,850 0,646 0,497 0,214 0,163 0,135

70

9.6

Průzkum trhu

Z průzkumu trhu s hlavolamy typově podobnými byly zjištěny ceny pohybující se v rozmezí 64–189 Kč. Cenu hlavolamů určuje především rozměr a povrchové dokončení. U nalezených hlavolamů bylo zjištěno, že pouze malá část je vyráběna alespoň s částečnou barevnou povrchovou úpravou. Tímto směrem by měla firma zaměřit návrhy dalších hlavolamů. Tab. 25 - Průzkum cen hlavolamů

Obr. 45 - Hlavolam molekula [26]

Obr. 47 - Kuličková pyramida [29]

Obr. 46 - Hlavolam kostka – kobra [27]

Obr. 48 - Hlavolam kvádry [28]

71

Obr. 50 - Hlavolam kostka [30]

Obr. 49 - Hlavolam kříž [31]

9.7 Výpočet ceny hlavolamů V tabulce 24 jsou vypočítány náklady na výrobu jednotlivých hlavolamů z habrového dřeva. Hlavolamy pro děti v barevném provedení a daných rozměrů mohou mít prodejní hodnotu pohybující se od 140 do 180 Kč. Keltský hlavolam v přírodním provedení má prodejní cenu okolo 80 Kč. Přesné ceny budou záviset na obchodních podmínkách s odběrateli. Tab. 26 - Výpočet ceny hlavolamů

DRUH VÝROBKU TROJÚHELNÍKOVÝ HLAVOLAM KULIČKOVÝ HLAVOLAM KELTSKÝ HLAVOLAM

TARIFNÍ MZDY [Kč] 12,18 12,98 2,94

OSOBNÍ NÁKLADY [Kč] 18,27 19,48 4,41

REŽIE [Kč]

MATERIÁL [Kč]

CELKEM [Kč]

60,92 64,92 14,71

3,54 13,31 5,25

94,92 110,69 27,32

* osobní náklady 150% * režijní náklady 500%

72

10. Ekonomické vyhodnocení řešené varianty V ekonomickém vyhodnocení je shrnuta řešená varianta možné racionalizace, návrhy využití přebývajícího dřevního odpadu a přínos zavedení nového sortimentu do výroby dřevěných hraček firmy Detoa Albrechtice. Přesunutím výroby z vedlejší výrobní budovy do hlavních prostorů vznikne prázdný výrobní prostor, který bude prozatím využíván pro skladování dřevního odpadu. Do budoucna je však možné dané prostory využít k jiným výrobním účelům nebo se pokusit prostory, které mají plochu přes 6 tisíc m2, pronajmout. V dané lokalitě bude ovšem možnost pronájmu takto rozměrné budovy značně obtížná.

10.1 Náklady na stavební úpravy Při řešení přesunu výroby z vedlejší budovy je naplánováno vybudování uzavřeného prostoru pro CNC obrábění v úseku tvarování. Dále je pak v prvním podlaží naplánovaná možnost vystavění stěn v úseku vrtání a v neposlední řadě oplocení skladu tvarových lišt. Sklad hůlek bude pouze dispozičně upraven. Tab. 27 - Ceny stavebních úprav

CNC obrábění Úsek vrtání Sklad tvarových lišt *Ceny (vč. práce):

Plocha stěn [m2] 70 350 44

Počet otvorů Cena [Kč] [Ks] 1 49 000 9 273 000 1 9 600

SDK 1 m2

600 Kč

Dvoukřídlé dveře vč. zárubní

7 000 Kč

Pletivový plot vč. sloupků 1 m2

150 Kč

Kovová branka

3 000 Kč

Celkové náklady na vybudování a přestavbu prostorů budou dosahovat částky až 350 tisíc korun. Roční náklady na vytápění prostoru úseku vrtání se ročně pohybují okolo 70 MWh, to odpovídá přibližně 20 tunám spáleného odpadu. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že varianta rozdělení úseku vrtání, která je naceněna na více jak 270 tisíc korun, ztroskotá právě na vysokých nákladech za stavební úpravy. Návratnost investice by byla odhadována, při 50% úsporách, přibližně na dobu 6 a více let (návratnost je závislá na konečné částce z prodeje dřevního odpadu). V nákladech není z důvodu rozsahu práce počítána cena za úpravy rozvodů centrálního odsávání a náklady na přesun strojů. 73

10.2 Úspory vzniklé využitím teplého odsávaného vzduchu a uvolněním vedlejších výrobních prostorů Získané výsledky možných úspor jsou pouze orientační a slouží především k prezentaci možného nasměrování při hledání úspor ve výrobě. Z výpočtu možných úspor je při úpravě odsávacích větví a následném zpětném využití odsávaného vzduchu možné ročně ušetřit přibližně 140 tun dřevní štěpky. Dalších až 260 tun mohou dosahovat roční úspory za vytápění vedlejších výrobních prostor. Tím firmě ročně vznikne 400 tun nevyužitého dřevního odpadu, se kterým může dále obchodovat. Tab. 28 - Porovnání cen prodeje dřevního odpadu

Prodejní Zisk z prodeje 418 t cena dřevního odpadu [Kč/t] [Kč] Dřevní štěpka 1 940 810 920 Pelety 4 884 2 041 512 Brikety 4 792 2 003 056 * ceny pelet a briket jsou uvedeny již po odečtení výrobních nákladů

Jednou z variant, která je nejméně náročná, je prodej dřevní štěpky. Další možností, jak využít zbylý dřevní odpad, je výroba pelet nebo briket. Tím se zvedne hodnota samotného dřevního odpadu, po odečtení výrobních nákladů, minimálně na dvojnásobek hodnoty surové dřevní štěpky. U výroby pelet a briket je však nutné brát v úvahu vysoké pořizovací náklady na technologie potřebné pro výrobu. Ty se pohybují v rozmezí 0,8 až 1,5 milionů korun. Nevýhodou této varianty je závislost na prodejních schopnostech firmy prosadit se v nabyté konkurenci a na zájmu odběratelů o daný sortiment.

10.3 Vyhodnocení zavedení nového sortimentu U návrhu nového sortimentu – hlavolamů, nelze stanovit přesné množství vyrobených kusů. Odbyt bude záležet na zájmu odběratelů, který je závislý také na vývoji dalších typů hlavolamů a vytvoření různorodého portfolia. Důležité je si uvědomit, že každý nově zavedený sortiment, který zaplní nevyužité výrobní kapacity je brán jako velké pozitivum, díky kterému se budou snižovat režijní náklady (fixní náklady) na výrobek. Snížením režijních nákladů na výrobek, získá firma větší možnosti pracovat s cenou veškerého sortimentu, a tím získá náskok před konkurencí.

74

11. Diskuze Firma Detoa Albrechtice vyrábí dřevěné hračky již přes 100 let. Ze svého dřívějšího rozmachu vlastní rozsáhlé výrobní prostory a velké množství strojního zařízení. V posledních 10 letech byl však zaznamenán výrazný pokles odbytu vyráběného sortimentu o více jak 30 %, to má za následek nízké využití některých částí výrobních prostorů i strojů. Pokles postihl nejvíce výrobu pianinových a klavírových mechanik a také dřevěných perel. Za poklesem výroby pininových a klavírových mechanik stojí především krize největšího odběratele, Královehradecké firmy Petrov. Ta v současné době převádí část své výroby do Číny, z toho důvodu se již nedá očekávat vysoký nárůst současného stavu. Snížení výroby dřevěných perel je způsobeno poklesem sklářského odbytu, se kterým jsou dřevěné perly úzce spjaty. Ani v tomto odvětví se nedá očekávat v nejbližších letech výrazného zlepšení, proto by firma měla hledat další možnosti využití tohoto sortimentu. V současné době je v jednání například možnost opětovného zavedení výroby dřevěných doplňků (kabelky, ozdoby apod.) pro zahraniční trh. Z těchto důvodů by měla firma nastalou situaci řešit a nečekat na opětovný nárůst. V úvahu přicházejí především dvě hlavní možnosti řešení. Jedním je snížení celkových nákladů firmy, které však nelze provádět dlouhodobě, a druhým je hledání dalšího odbytiště pro současné výrobky nebo zavedení nového výrobního sortimentu, který doplní stávající výrobní kapacitu. Navýšení stávajícího sortimentu bude ovšem již složité, a proto by se firma měla raději zaměřit na možnost rozšíření výroby o nové druhy výrobků. V této práci je na základě analýzy zpracován návrh na přesunutí výroby z málo využívané vedlejší výrobní budovy do hlavních prostorů, čímž se dosáhne snížení nákladů za vytápění. Současně bylo dosaženo lepších návazností některých výrobních úseků, které pro firmu budou znamenat úspory za manipulaci. Při přesunu byl zanechán stávající počet využívaných strojů, které jsou ze získaných informací od vedení, pro schopnost firmy reagovat na výkyvy v množství zakázek a variabilitu výrobků zapotřebí. S přesunem části výroby bylo také řešeno možné využití odsávaného teplého vzduchu. Tyto úpravy firmě ročně mohou ušetřit 400 tun dřevního odpadu, který je možné dále zpracovávat nebo rovnou prodávat odběratelům. Ušetřený dřevní odpad má prodejní hodnotu, při prodeji surové štěpky cca 0,8 milion korun. Pokud však firma zvolí variantu dřevní odpad dále zpracovávat na pelety nebo brikety, získá produkt, který má i po odečtení výrobních 75

nákladů více jak dvojnásobnou prodejní hodnotu. V úvahu však musí být brány vysoké pořizovací náklady na výrobní technologie. Výhodou výroby a prodeje pelet nebo briket je možnost využití dřevní štěpky určené na vytápění firemních prostorů a chybějící dřevní odpad je možné nahradit spalováním zemního plynu. To je možné díky vyšší prodejní ceně pelet a briket v porovnání s nákupní cenou plynu. V navrhovaných možnostech je brán dřevní odpad pouze jako surovina na vytápění, na tento materiál lze ale pohlížet i jako na vstupní surovinu pro jiná výrobní odvětví. Z toho důvodu je možné také zvážit spolupráci s firmami vyrábějícími dřevotřískové a dřevovláknité desky, papír apod. Varianta přesunutí části výroby však neřeší nízké využití strojů, z toho důvodu byl navržen nový typ sortimentu, který může částečně doplnit stávající výrobní kapacitu. Jedná se však pouze o směr, kterým by se firma mohla dále ubírat a je zapotřebí hledat i další sortimenty, které by zapadaly do výrobního profilu. Firma by mohla zvážit například zařazení výroby soustružených dřevěných úchytek a noh, obnovení výroby knoflíků nebo výrobu dřevěných kolíčků. V této práci nebylo zvažováno také možné další využití pilnice, která v současné době slouží pouze pro výrobní účely firmy. Skladovací plochy firma vlastní dostatečné a zvýšení počtu druhů zpracovávaných dřevin by mohlo přinést další možnosti i pro rozšíření výrobního sortimentu. Firma by také měla zvážit, jakým způsobem využije uvolněnou vedlejší výrobní budovu. Jednou z variant by mohlo být volné prostory pronajmout nebo využít pro zcela nové odvětví výroby. .

76

12. Závěr V této diplomové práci byla zpracována studie výroby dřevěných hraček ve firmě Detoa Albrechtice. Na základě analýzy současného stavu byl zjištěn značný pokles celkového odbytu, způsobený především poklesem v sortimentu pianových mechanik a dřevěných perel. Pokles byl způsoben krizí největšího odběratele pianových mechanik – Královehradecké firmy Petrov a úpadkem sklářského průmyslu v České republice, který je úzce spjat s výrobou dřevěných perel. Na základě analýzy a vyhodnocení možných variant řešení, byla vybrána nejvýhodnější varianta, která byla podrobně rozpracována, a to včetně technicko-technologickoorganizačního řešení výroby. Ve variantě byl řešen možný přesun výroby z vedlejší výrobní budovy do hlavních výrobních prostorů, tím se dosáhlo snížení nákladů za vytápění a byly vyřešeny problematické návaznosti některých výrobních úseků. Součástí této varianty bylo i řešení možného využití teplého odsávaného vzduchu. Tímto řešením by firma ročně ušetřila přes 400 tun dřevní štěpky, tento materiál by bylo možné prodávat nebo dále zpracovávat na pelety a brikety, čímž by se navýšila prodejní hodnota dřevní suroviny. V práci bylo řešeno také možné navýšení výrobních kapacit formou návrhu nového typu sortimentu. Tento návrh neřeší celkovou problematiku, ale jedná se o ukázku možného směru, kterým by se firma mohla ubírat. Jak ukazuje diplomová práce, je výroba hraček a pianových mechanik velice složitý výrobní proces a tradice výroby nezaručuje dlouhodobé fungování firmy. Proto je neustále nutné posouvat celý výrobní proces dopředu a včasně reagovat na vzniklé podmínky na trhu.

.

77

13. Summary This master thesis deals with the issue of production of wooden toy in the company Detoa Albrechtice. Based on an analysis of the current state was found decrease in total sales, which is mainly due to a decrease in range of the piano mechanism and wooden beads. The decrease was caused by the crisis the largest customer piano mechanism - the company Petrov in Hradec Kralove and decline the glass industry in the Czech Republic, which is closely connected with the production of wooden beads. Based on the analysis and evaluation of possible solutions, it was chosen the best option that was specified in detail, including technical-technological and organizational solutions for the production. The best option was dealing with a possible relocation of production from secondary production buildings in major production areas. This transfer caused reduce in heating costs and some of the continuities of manufacturing sectors were solved. One part of this variant was solving the possible use of hot exhaust air. This solution would save the company over 400 tons of wood chips yearly. This material could be sold or further processed into pellets and briquettes, which would increase the sales value of wood raw material. The thesis also dealt with possible increase production capacity by designing a new range. This suggestion do not solve the overall issue, it is an example of a possible direction that the company could focus on. This master thesis demonstrates that production of toys and piano mechanism is very difficult manufacturing process and tradition of production does not guarantee long-term of company operations. Therefore it is always necessary to move the entire production process in advance and timely react to market conditions.

78

14. Seznam použité literatury [1]

Interní dokumenty firmy Detoa Albrechtice

[2]

Dřevo: historický lexikon : [tradice z pohledu dneška. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 78 s. ISBN 80-247-1187-7.

[3]

ČSN EN 71. Bezpečnost hraček. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014.

[4]

Provozní řád firmy Detoa Albrechtice

[5]

TUČEK, Martin. Založení podniku na výrobu paliv z obnovitelných zdrojů energie - tovarna. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova unverzita.

[6]

PELEŠKA, Karel. Přirozené sušení řeziva: Určeno mistrům a prac. se stř. techn. kvalifikací v prům. dřevařském a stavebním, pomůcka pro žáky odb. škol dřevařských. 1. vyd. Praha: SNTL, 1963, 210, [1] s.

[7]

ZEMIAR, J. -- GÁBORÍK, J. -- MUZIKÁŘ, Z. -- NAVRÁTIL, V. -- RUŽINSKÁ, E. -- ŠEBO, N. Technológia výroby nábytku. 1. vyd. Zvolen: Vydavatelstvo TU Zvolen, 2009. 287 s. ISBN 978-80-228-2064-6.

[8]

RONAY, E.; DEJMAL, J. Lesná Tažba. Bratislava : Západoslovenské tlačírny, 1991. 359 s.

[9]

MALKOÇOĞLU, A. ; ÖZDEMIR, T. . The machining properties of some hardwoodsnext term and softwoods naturally grown in Eastern Black Sea Region of Turkey . - [online]. 2006, -, [cit. 2010-12-17]. Dostupný z WWW: .

[10] TITĚRA, D. Hračky. Konstrukce a výroba. Praha: SNTL, 1963. 315 s. [11] SIMANOV, Vladimír. Těžba dříví. Písek : Matice lesnická, 2003. 411 s.

79

15. Internetové zdroje [20] Energotech. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.energotechft.cz/moldow.html [21] TZB-info. Výhřevnosti paliv [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: TZB-info. [online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z:

http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-

vypocty/11-vyhrevnosti-paliv

[22] TZB-info. Výhřevnosti a měrné jednotky palivového dřeva [online]. [cit. 2015-0406]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/12-vyhrevnosti-a-mernejednotky-palivoveho-dreva

[23] TZB-info. Přehled cen pelet [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/ceny-paliv-a-energii/prehled-cen-pelet

[24] TZB-info. Přehled cen briket z biomasy [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/prehled-cen-briket-z-biomasy [25] Vtipné dárky. Hlavolam [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.vtipnedarky.info/index.php/hlavolamy/hlavolam-kriz-iii.html

[26] Mraky

hraček.

Hlavolam

[online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z: http://www.mrakyhracek.cz/hlavolam-molekula-p6450 [27] Dřevěné hračky SOHO. Hlavolam [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.drevenehracky-soho.cz/cs/kostky/122-hlavolam-kobra-barevna-.html [28] Mraky

hraček.

Hlavolam

[online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z: http://www.mrakyhracek.cz/hlavolam-kvadry-p6451 [29] Megadárky.

Hlavolam

[online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z: http://www.megadarky.cz/chytre-hracky/42594-drevene-hlavolamy.html [30] Branák

dětem.

Hlavolam

[online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z: http://www.branakdetem.cz/dreveny-hlavolam-kostka-3d-(goki).htm [31] Vtipné dárky. Hlavolam [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.vtipnedarky.info/index.php/hlavolamy/drevene/hlavolam-kriz-ii.html

[32] Ministerstvo spravedlnosti České republiky: Veřejný rejstřík a sbírka listin. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: or.justice.cz

80

[33] Elima: Vytápění - výpočet potřebného výkonu. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.elima.cz/obchod/poradce.php?tema=vytapeni_vypocet [34] FAF:

Rentabilita

tržeb.

[online].

[cit.

2015-03-17].

Dostupné

z:

http://www.faf.cz/Rentabilita/Rentabilita-trzeb.htm

81

16. Seznam tabulek Tab. 1 – Mzdové náklady a počet zaměstnanců v roce 2004 až 2013 [32] Tab. 2 – Výpočet spotřeby tepelné energie [33] Tab. 3 – Minimální objednávky [1] Tab. 4 - Spotřeba a nákupní cena používaných dřevin [1] Tab. 5 – Celková výtěžnost ve výrobě dřevěných hraček Tab. 6 – Výtěžnost vybraných dílků Tab. 7 - Rozdělení použití pil dle tloušťky řeziva [1] Tab. 8 - Rozdělení komorových sušáren Tab. 9 – Seznam vřetenových automatů Tab. 10 – Seznam využívaných strojů Tab. 11 - Tepelné ztráty odsáváním Tab. 12 - Bilance odsávaného vzduchu Tab. 13 - Výhřevnost paliv [21] Tab. 14 - Vliv vlhkosti na výhřevnost [22] Tab. 15 - Ceny výkupu dřevní štěpky Tab. 16 - Ceny dřevních pelet [23] Tab. 17 - Ceny tmavých dřevních briket [24] Tab. 18 - Cena 1MWh Tab. 19 - Výroba kuličkového hlavolamu Tab. 20 - Výroba hlavolamu trojúhelník Tab. 21 - Výroba keltského hlavolamu - díl A Tab. 22 - Výroba keltského hlavolamu - díl B Tab. 23 - Výroba keltského hlavolamu - díl C Tab. 24 - Tabulka výtěžností hlavolamů Tab. 25 - Průzkum cen hlavolamů 82

Tab. 26 - Výpočet ceny hlavolamů Tab. 27 - Ceny stavebních úprav Tab. 28 - Porovnání cen prodeje dřevního odpadu

83

17. Seznam obrázků Obr. 1 – Historická loga firmy [1] Obr. 2 - Logo firmy [1] Obr. 3 - Graf tržeb za prodej výrobků a služeb od roku 2004–2013 [32] Obr. 4 - Graf tržeb z prodeje vyráběného sortimentu za období 2013 a 2014 [1] Obr. 5 – Graf výsledků hospodaření za období 2002–2013 [32] Obr. 6 - Graf cash flow - rentabilita tržeb od roku 2004-2013 [32] Obr. 7 - areál firmy Detoa Albrechtice v Jiřetíně p. B. Obr. 8 - 3. NP hlavní výrobní budovy Obr. 9 - 4. NP hlavní výrobní budovy Obr. 10 - 2. NP hlavní výrobní budovy včetně propojení s bývalou hračkárnou Obr. 11 - 1. NP hlavní výrobní budovy a navazující prostory Obr. 12 - Přízemí hlavní budovy a 1. NP vedlejší výrobní budovy Obr. 13 - Přízemí vedlejší výrobní budovy včetně propojení s hlavní výrobní budovou Obr. 14 - Velmi oblíbená česká figurka Krtka od Zdeňka Milera. [1] Obr. 15 - Zkušební šablony pro účely firmy Obr. 16 - Zkušební válec Obr. 17 - Zkušební šablony A a B Obr. 18 - Přirozené sušení v hráních Obr. 19 - Skladování řeziva Obr. 20 - Komorová sušárna Obr. 21 – Sušicí paleta Obr. 22 - Základní tvary frézovaných dílků [1] Obr. 23 - Vzorník dřevěných perel [1] Obr. 24 - Vřetenové automaty se používají více než 60 let Obr. 25 - Malá frézka 84

Obr. 26 - Dvouvřetenová vrtačka s nožním šlapadlem Obr. 27 - Ruční soustruh „Poláček“ Obr. 28 - Ukázka broušení dílků v bubnech Obr. 29 - Barvicí buben Obr. 30 - Stříkací komora Obr. 31 - Sušení povrchově dokončených dílků Obr. 32 - Ruční malování [1] Obr. 33 - Strojní dvoubarevný potisk [1] Obr. 34 - Lisovaná hrací kostka [1] Obr. 35 - Lisovaný kámen na dámu [1] Obr. 36 - Montáž strkadla [1] Obr. 37 - Balení dřevěné stavebnice [1] Obr. 38 - Návrh nové dispozice úseku základního tvarování a úseku přířezovny (0. NP) Obr. 39 - Návrh nové dispozice v 1. poschodí hlavní výrobní budovy (1. NP) Obr. 40 – Návrh nové dispozice ve 2. podlaží hlavní výrobní budovy (2. NP) Obr. 41 – Princip filtračního zařízení od firmy MOLDOW [20] Obr. 42 - Návrh konstrukce kuličkového hlavolamu [1] Obr. 43 - Návrh konstrukce trojúhelníkového hlavolamu [1] Obr. 44 - Keltský hlavolam [25] Obr. 45 - Hlavolam molekula [26] Obr. 46 - Hlavolam kostka – kobra [27] Obr. 47 - Kuličková pyramida [29] Obr. 48 - Hlavolam kvádry [28] Obr. 49 - Hlavolam kříž [31] Obr. 50 - Hlavolam kostka [30]

85

18. Seznam příloh ·

Dispozice areálu firmy Detoa Albrechtice

·

Stávající dispoziční řešení výroby o Výkres - 001 1/5 o Výkres - 001 2/5 o Výkres - 001 3/5 o Výkres - 001 4/5 o Výkres - 001 5/5

·

Technicko-technologicko-organizační řěšení výroby ve firmě Detoa Albrechtice o Výkres - 002 1/4 o Výkres - 002 2/4 o Výkres - 002 3/4 o Výkres - 002 4/4

86

Studie výroby hraček

Recommend Documents