STUDIE PROVEDITELNOSTI UMÍSTĚNÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V LOKALITĚ NAD BARBOROU. č. 126-STD-001

_______________________________________________________________________________________

STUDIE PROVEDITELNOSTI UMÍSTĚNÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V LOKALITĚ „NAD BARBOROU“

č. 126-STD-001 _______________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________________________

září 2011 _______________________________________________________________________________________


OBSAH 1. ÚVODNÍ INFORMACE ............................................................................................................................ 3 1.1. ZADAVATEL STUDIE .....................................................................................................................................3 1.2. ZPRACOVATEL STUDIE .................................................................................................................................4 1.3. ZADÁNÍ A HLAVNÍ CÍLE STUDIE ....................................................................................................................7 2. INFORMACE O ÚZEMÍ ..........................................................................................................................10 2.1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A STAVEBNÍHO POZEMKU ...............................................................................10 2.2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU ...................................................................................................12 2.3. GEOLOGICKÉ POMĚRY V ÚZEMÍ ................................................................................................................15 3. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PROJEKTU ..............................................................................................................19 3.1. HRUBÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY ..........................................................................................................................19 3.2. BILANCE NÁROKŮ A POTŘEB ENERGIÍ A VODY..........................................................................................20 3.3. NAPOJENÍ NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU ........................................................................................23 3.4. NAPOJENÍ NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU ............................................................................................40 4. VLIVY PROJEKTU NA OKOLÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...............................................................................43 5. PODMIŇUJÍCÍ OPATŘENÍ PRO REALIZACI PROJEKTU .............................................................................45 5.1. PODMIŇUJÍCÍ A KOORDINAČNÍ OPATŘENÍ ................................................................................................45 5.2. POVOLOVACÍ PROCESY ..............................................................................................................................46 6. MAJETKOPRÁVNÍ ŘEŠENÍ PROJEKTU ....................................................................................................48 7. ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PROJEKTU ........................................................................................50 7.1. KONCEPCE KALKULACE ..............................................................................................................................50 7.2. SKLADBA JEDNOTKOVÝCH CEN .................................................................................................................50 7.3. KALKULACE INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ ........................................................................................................52 7.4. DOPORUČENÍ DOSTAVBY A MODERNIZACE PRVKŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PRO PZ KARVINÁ DOLY .........................................................................................................................................................59 7.5. SDÍLENÍ INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ INFRASTRUKTURY ................................................................................59 8. ETAPY POSTUPNÉ REALIZACE PROJEKTU A CASHFLOW.........................................................................60 8.1. KONCEPCE ETAPIZACE ...............................................................................................................................60 8.2. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ETAPIZACE ..........................................................................................................60 8.3. KALKULACE CELKOVÝCH INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ JEDNOTLIVÝCH ETAP .................................................62 8.4. KALKULACE MĚRNÝCH INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ JEDNOTLIVÝCH ETAP ....................................................65 9. HARMONOGRAM PROJEKTU ................................................................................................................66 9.1. HARMONOGRAM PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY A POVOLOVACÍCH PROCESŮ .................................................66 9.2. HARMONOGRAM REALIZACE ....................................................................................................................66 10. ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ ....................................................................................................................67 11. POUŽITÉ PODKLADY .............................................................................................................................71

2 / 71


1. ÚVODNÍ INFORMACE 1.1. Zadavatel studie 1.1.1. Objednatel

Obchodní společnost: RPG RE Land, s.r.o. se sídlem: Ostrava, Moravská Ostrava, Gregorova 2582/3, PSČ 701 97 IČ: 27769143 společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddíle C, vložka č. 29249 www: http://www.rpgre.eu Kontaktní osoba: Eva Spasovová Tel.: +420 724 967 936 Email: [email protected] 1.1.2. Příjemce

se sídlem: IČ: www: Kontaktní osoba: Tel.: Email:

Moravskoslezský kraj 28. října 117, 702 18 Ostrava 70890692 http://www.kr-moravskoslezsky.cz Martin Radvan +420 724 217 083 [email protected]

3 / 71


1.2. Zpracovatel studie 1.2.1. Hlavní koordinátor

Obchodní společnost: se sídlem: IČ:

C.S.C. spol. s r.o. Frýdek-Místek, Frýdek, Zámecké náměstí 42, PSČ 738 01 64084914

společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddíle C, vložka č. 33443 www: Kontaktní osoba: Tel.: Email:

http://www.csc-cz.com Jan Hoza +420 733 562 462 [email protected]

1.2.2. Generální projektant


PRODECOM DESIGN s.r.o. Sadová 79/39, 702 00 Ostrava 28591330


http://www.prodecom.cz/ Martin Petrzik +420 777 779 727 [email protected]

4 / 71


1.2.3. Zpracovatel dílčí části – dopravní řešení


UDI MORAVA s.r.o. Ostrava-Moravská Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 38/2728, PSČ 702 00 25893076


http://www.udimorava.cz Bedřich Nečas +420 604 166 091 [email protected]

1.2.4. Zpracovatel dílčí části – hydrogeologické posouzení


Green Gas DPB, a.s. Paskov, Rudé armády 637, okres Frýdek-Místek, PSČ 739 21 00494356

společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddíle B, vložka č. 217 www: Kontaktní osoba: Tel.: Email:

http://www.dpb.cz/ Martin Šmolka +420 737 237 966 [email protected]

5 / 71


1.2.5. Zpracovatel dílčí části – Vodní hospodářství


HYDRO-KONEKO s.r.o. Ostrava, Vítkovice, Mírová 151/19, PSČ 703 00 25389521


http://www.hydro-koneko.cz/ Jiří Knap +420 603 534 546 [email protected]

1.2.6. Zpracovatel dílčí části – elektro


ELEKTRO-PROJEKCE s.r.o. Ostrava, Mariánské Hory, Fráni Šrámka 1209/5, PSČ 709 00 27788695


http://www.elektro-projekce.cz/ Václav Vlček +420 773 583 333 [email protected]

1.2.7. Zpracovatel dílčí části – biologické hodnocení Ing. Jan Hartl, CSc. se sídlem: 73572 Petrovice u Karviné - Závada 198 IČ: 49929925 Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Kontaktní osoba: Jan Hartl Tel.: +420 602 500 588 Email: [email protected]

6 / 71


1.3. Zadání a hlavní cíle studie 1.3.1. Zadání studie Zpracování studie technického řešení proveditelnosti průmyslové zóny včetně odhadu investičních nákladů pro akci: „Příprava „brown fieldu“ – lokalita A5 – Nad Barborou“, v k.ú. Karviná-Doly 1.3.2. Hlavní cíle studie Komplexní posouzení všech stávajících a potencionálních aspektů nutných pro úspěšnou přípravu budoucí průmyslové zóny, a to zejména: 1.3.2.1.

Všeobecná část  Posouzení maximální možné rozlohy průmyslové zóny v závislosti na konfiguraci terénu a stávajících omezeních vyplývajících např. z ÚP  Zpracování modelového zastavovacího plánu pro zájmovou oblast s typickým zastoupením jednotlivých odvětví pro zónu  Zpracování optimální modulace terénu v závislosti na zastavovací plány s důrazem na optimalizaci finančních nákladů  Posouzení možných hlukových dopadů s ohledem na dopravu ze/do zóny

1.3.2.2.

Hydrogeologické posouzení                  

Vyhodnocení rizika výskytu ložisek kontaminace Vyhodnocení poddolování a návrh řešení s vlivem poddolování Vrtné práce Amtogeochemický průzkum metanu Měřičské práce Výšková a polohová záměra Stabilizace bodů Laboratorní práce Základní popisné zkoušky zemin (zrnitost, zatřídění, vlhkost, konzistenční indexy) Mechanické zkoušky vzorku zeminy Chemický rozbor vzorků vody Chemický rozbor vzorků zeminy Odběry vzorků Vzorky zeminy neporušené, poloporušené, porušené Ověřování navážek Měření hladiny podzemní vody Ověření podzemních vedení Zpracování závěrečné zprávy 7 / 71


1.3.2.3.

Dopravně-inženýrské posouzení  analýza stávajícího zatížení komunikační sítě, inventarizace dostupných podkladů ŘSaD ČR  aktualizační křižovatkové sčítání v období dopravní špičky  vyhodnocení poznatků z provozu realizovaných PZ v ČR  prognóza výhledových změn zatížení vlivem dostavby komunikační sítě kraje a růstem stupně automobilizace, prognóza objemů zdrojové a cílové dopravy PZ a prognóza zatížení komunikační sítě po zprovoznění PZ  kapacitní posouzení křižovatek a návrh nezbytných opatření  problémová mapa současné dopravní infrastruktury  návrh zásad dopravní obsluhy průmyslové zóny automobilovou, pěší, veřejnou hromadnou a cyklistickou dopravou pro horizont r. 2020  návrh prostorového uspořádání nových komunikací, cyklistických stezek a chodníků v podrobnosti potřebné pro odhad stavebních nákladů,  základní údaje směrového a výškového řešení,  možnosti etapizace s vymezením nezbytných úprav pro danou etapu  prověření možnosti vlečkového napojení lokality PZ na železniční vlečku AWT  propočet stavebních nákladů  základní ověření možností tras pro kamionovou dopravu s vazbou na páteřní komunikační síť kraje  průkaz koordinace návrhu dopravního infrastruktury s cílovým řešením komunikační sítě (cílová přestavba I/59) dle ZÚR MSK a ÚP Karviná  projednání konceptu návrhu s důrazem na event. požadavky KÚ MSK a ŘSD vč. ověření limitu ochranného pásma  požadavky na koordinaci s jinými aktivitami v území  doporučení na úpravy ÚPD

1.3.2.4.

Vodní hospodářství  Vyhodnocení stávajících i plánovaných vedení vodovodů pitné vody z hlediska možnosti napojení a kapacit v součinnosti s provozovatelem  Orientační výpočet potřeby vody  Hydrotechnické posouzení sítě Těrlického systému OKD a.s. z hlediska určení limitních kapacit průmyslové vody v lokalitě  Projednání s provozovatelem systému resp. s provozovatelem ČS Darkov dolem Darkov  Orientační výpočet potřeby průmyslové vody i s ohledem na potřeby požární vody  Navržení nové ČOV ve vhodné lokalitě s vypouštěním do místního recipientu  Orientační výpočet produkovaných splaškových vod  Vyhodnocení možnosti likvidace biologických odpadních vod na stávajících ČOV, případně navrhnout jiné způsoby likvidace, nebo novou ČOV  Předjednání s SmVaK 8 / 71


 Vyhodnocení možnosti gravitačního odvádění dešťových vod ve variantách s umístěním retenčních nádrží, vyhodnocení možnosti zasakování, suchých poldrů, využití stávajících vodních ploch v okolí  Orientační výpočet maximálních srážkových úhrnů s přihlédnutím na etapizaci zástavby a plánované kanalizace KIC  Koordinace s požadavky na přilehlou zónu KIC, posouzení možnosti využívat společné sítě 1.3.2.5.

Elektrická energie  Vyhodnotit stávající i plánovaná okolní vedení VN z hlediska možnosti napojení a kapacit  Navrhnout případné trasy přeložek s ohledem na nejlepší využití zastavitelných ploch  Předjednat napojení s ČEZ a Dalkia Industry (bývalá OKD Energetika-NWR Energy)  Doporučit etapy a koncepci pro výstavbu napojení na elektrické rozvody  Zpracování variantních návrhů v souladu se zastavovací studií  Zpracovat varianty napojení na elektrickou energii s ohledem na nový ÚP a ZÚR

1.3.2.6.

Tepelná energie  Posouzení využití alternativních zdrojů energie  Řešení napojení na rozvody plynu  Řešení dodávky tepelné energie a posouzení možností dalších zdrojů energie

1.3.2.7.

Biologické hodnocení  Rešerše – zpracování starších údajů, orientační průzkum lokality se zaměřením na dřeviny  Sledování výskytu živočichů na lokalitě – zimující druhy a jejich vztah k lokalitě  Sledování vývoje flory na lokalitě; sledování výskytu živočichů se zaměřením na migraci (význam lokality)  Sledování vývoje flory; výskyt živočichů z hlediska vhodnosti pro jejich rozmnožování – biotopy  Posouzení lokality jako biocentra či biokoridoru  Posouzení vyhodnocení vlivu na stávající i okolní ekosystémy

9 / 71


2. INFORMACE O ÚZEMÍ 2.1. Charakteristika území a stavebního pozemku 2.1.1. Popis stávajícího stavu zájmového území Zájmové území patří mezi oblasti typu brownfield. Urbanistický termín označuje „opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužitými dopravními stavbami a nefunkčními průmyslovými objekty“. Zájmové území bylo v minulosti hustě zastavěno a intenzivně využíváno jako obytná zóna a jako základna pro většinu veškerých mimoprovozních aktivit, příslušícím Velkodolu 1. Máj (bydlení zaměstnanců, občanská vybavenost, kultura, zdravotní péče, spotřebitelské zázemí, služby atd.). Největší část byla zastavěna hornickými koloniemi, rodinnými domy a občanskou vybaveností včetně hornické nemocnice. V JV části ZÚ byla v minulosti cihelna, těžebna cihlářských hlín (hliniště), zděné nádrže na technologickou vodu pro potřeby úpravárenského závodu (ÚZK), soustava rybníků a další menší, vesměs průmyslové objekty. 6 funkčních stavebních objektů (včetně 4 domů trvale obývaných) existuje v ZÚ stále. Zájmovým územím vedla tramvajová dráha – přibližně ve směru SV – JZ. Současné využití zájmového území je převážně dáno příležitostnými aktivitami místního obyvatelstva, rozebíráním demolic na cihly, zahrádkářskými pracemi, rovněž je rovněž prostor pro průjezdy a stání automobilů. Území je průjezdné, původní asfaltové komunikace jsou v poměrně dobrém stavu, s možností příjezdu po několika komunikacích, projíždí zde autobus karvinského dopravního podniku (Havlíčkova ulice). Severozápadní část zájmového území pokrývá na ploše cca 16 ha polní kultura (Rekultivace 1); obdobně obhospodařovaná plocha, cca 3 ha, se nachází v JV výběžku ZÚ (Rekultivace 2). Představu o využití zájmového území v minulosti a také současný stav přibližují fotografické a výkresové (mapové) přílohy hydrogeologického posouzení, které tvoří svazek 02 této studie. 2.1.2. Údaje o územně plánovací dokumentaci a dalších územně plánovacích podkladech Mezi podklady pro zpracování této studie patří následující dokumenty:  Platný Územní plán obce Karviná schválený dne 6. 9. 1994 ve znění změny č. 1 schválené dne 26. 3. 1996, změny č. 2 schválené dne 30. 3. 1999, změny č. 3 schválené dne 12. 9. 2000, změny č. 4 schválené dne 25. 6. 2002, změny č. 5 schválené dne 25. 5. 2004, změny č. 6 schválené dne 20. 6. 2006, změny č. 7 schválené dne 6. 12. 2005, změny č. 8 vydané dne 9. 9. 2008 - účinné dne 30. 9. 2008 a změny č. 9 vydané dne 14. 9. 2010 účinné dne 4. 10. 2010.  Projednaný Koncept Územního plánu Karviné z 16. 12. 2010.  Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané dne 22. 12. 2010 – účinné dne 4. 2. 2011 ve znění rozsudku Nejvyššího správního soudu č. 7 Ao 2/2011 – 202 ze dne 16. 6. 2011 o zrušení některých částí Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

10 / 71


2.1.3. Údaje o souladu záměru s územně plánovací dokumentací Záměr je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města Karviné i Moravskoslezského kraje. Platný územní plán města vymezil v řešeném území zónu U-Vs – výrobní služby a sklady a zónu U-E jako území využitelné pro výrobní služby, podnikatelské aktivity a lehký průmysl. Projednaný koncept Územního plánu Karviné vymezuje předmětné území jako zastavitelné se způsobem využití – Plochy smíšené výrobní. Dále stanovuje zpracování územní studie jako nezbytné podmínky pro rozhodování v řešeném území. V okolí jsou plochy vymezeny k různým účelům, od hromadného bydlení, přes rekreační plochy a plochy pro technickou infrastrukturu až po stávající průmyslové objekty a rozvojové plochy pro umístění Krajského Integrovaného Centra pro nakládání s odpady (KIC). Plocha vymezená územním plánem se způsobem využití – Plochy smíšené výrobní zasahuje také nemalou částí východně od silnice II/474, která tvoří východní hranici, zde je možno v budoucnu předpokládat rozšíření průmyslové zóny na téměř dvojnásobnou rozlohu. Navržené členění průmyslové zóny navíc umožní rozšířit biokoridor v severovýchodním rohu předmětné plochy, který je v územním plánu evidován jako veřejně prospěšná stavba a navržená páteřní komunikace uvnitř průmyslové zóny umožní rozšířit další veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury evidovanou v územním plánu v jižní části předmětné plochy. V okolí se nachází několik významných kulturních a historických prvků, jako jsou např. hrobky, památníky a pamětní desky, kaplička a kostel, ale také několik a technických prvků jako např. těžní věže a dílny a v neposlední řadě také areál dolu Barbora. Realizace průmyslové zóny by mohlo umožnit zajímavé propojení těchto prvků v okolí a vytvoření komplexnější prezentace těchto prvků a zvýšení jejich turistické atraktivity. V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje se předmětné území nachází hned ve dvou významných oblastech:  Specifická oblast republikového významu SOB4 Karvinsko  Rozvojová oblast OB2 Ostrava Jedná se o plochu brownfieldu umístěnou v krajině ovlivněné hlubinnou důlní činností, které leží mimo území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a krajinných nebo kulturně historických dominant, které má vazbu na významná sídla ve stuktuře osídlení kraje, a to zejména na města Karviná, Havířov a Orlová. Lokalita má přímou vazbu na nadřazenou síť dopravní infrastruktury a nachází se mimo záplavové území. Záměr zřídit průmyslovou zónu v předmětné lokalitě umožní mimo jiné např. vytvoření podmínek pro umístění logistického centra včetně napojení na železniční dopravu, vhodně doplňuje stávající plán rozšíření cyklostezek v daném území a může přispět také ke zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel vytvořením zázemí pro soustředěné umístění služeb a tím i odlehčení přeurbanizovaného centra Města Karviné. Do průmyslové zóny mohou být umístěny také aktivity, které mohou přispět k modernizaci průmyslu, rozvoji služeb a nebo i dalších aktivit se zaměřením na vývoj a výzkum ve vazbě na vysoké školství. Vzhledem ke svému rozsahu nabízí průmyslová zóna polyfunkční využití a může významným způsobem přispět ke stabilizaci a postupnému zlepšování stavu životního prostředí a k obnově krajiny narušené těžbou.

11 / 71


Lze konstatovat, že v daném území nelze nalézt vhodnější plochu takovéhoto rozsahu pro umístění průmyslové zóny, která by nabízela podobné možnosti synergie s okolím, než je právě předmětná plocha posuzovaná v této studii. 2.1.4. Poloha vůči záplavovému území Předmětné území se nachází mimo záplavové území, konkrétně ve vzdálenostech 1.300 m (severovýchodní roh území) a 2.500 m (severozápadní roh území). 2.1.5. Údaje o ochranných pásmech a kulturních památkách Tvar předmětného území a návrh zastavovacího plánu této studie respektuje zejména ochranné pásmo silnice I/59 podél severní hranice předmětného území. Uvnitř předmětného území existují stávající sítě technického vybavení, u kterých musí dojít k jejich přeložení před realizací záměru zřídit v předmětném území průmyslovou zónu. V předmětném území se nenachází žádná stavba, která by byla kulturní památkou. 2.1.6. Zabezpečení stavby či území stavbou požární ochrany Vzhledem k dobré dopravní dostupnosti předmětného území se nabízí možnost zřídit v budoucí průmyslové zóně integrované centrum pro umístění složek hasičského záchranného sboru, záchranné služby, Policie ČR či dalších složek integrovaného systému ČR. Konkrétní posouzení potřeby takovéhoto centra pouze pro potřeby samotné průmyslové zóny je málo pravděpodobné a toto bude možno konkrétně posoudit až v době, kdy bude známo konkrétní využití ploch v průmyslové zóně.

2.2. Základní charakteristika projektu 2.2.1. Popis projektu Cílem této studie je posoudit možnosti umístění průmyslové zóny v předmětné lokalitě. Předmětná lokalita je umístěna v městské části Karviná – Doly, ze severní strany je lemována silnicí I/59, jejíž ochranné pásmo tvoří hranici využitelného území, ze západní části je lemována silnicí č. II/474, na které jsou umístěny hlavní napojovací body dopravní infrastruktury, jižní hranici tvoří areál dolu Barbora a průmyslový areál teplárny a východní hranice protíná částečně zalesněné území bez konkrétního významnějšího prvku, který by hranici vytvářel. Pro toto posouzení byl uvažován teoretický model zastavěnosti území budovami v 50% plochy a rozdělení ploch na využití pro administrativu, logistiku, montážní činnost a lehkou výrobu. Celá plocha byla rozdělena na dílčí plochy s označením A, B, C, D a E, z nichž poslední plocha E zůstává bez využití k průmyslovým účelům a slouží k umístění vodohospodářských staveb a kompenzačních opatření ochrany přírody zejména vzhledem k její bezprostřední návaznosti na regionální biokoridor. Dílčí rozdělení a určení počtu zaměstnanců pro jednotlivé plochy a činnosti lze definovat v následující tabulce:

12 / 71


Plocha

Celková výměra (ha)

A Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba

12,07 10% 50% 20% 20%

Plocha (ha) 6,04 0,60 3,02 1,21 1,21

B Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba

31,92 10% 50% 20% 20%

15,96 1,60 7,98 3,19 3,19

C Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba

6,47 10% 50% 20% 20%

3,24 0,32 1,62 0,65 0,65

D Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba

15,50 10% 50% 20% 20%

7,75 0,78 3,88 1,55 1,55

Celkem A+B+C+D

65,96

32,98

Budovy zaměstnanci počet/ha/směna

zaměstnanci počet/směna

1 500 20 100 100

1 207 905 60 121 121

1 500 20 100 100

3 192 2 394 160 319 319

1 500 20 100 100

647 485 32 65 65

1 500 20 100 100

1 550 1 163 78 155 155 6 596

Výše uvedený model je teoretickým základem pro možné posouzení záměru s cílem vytvořit maximalistickou variantu jak z pohledu zastavěnosti, tak i počtu zaměstnanců. Rozdělení území na jednotlivé dílčí části vychází částečně ze stávajícího členění území, kdy páteřní komunikace v maximální možné míře respektuje trasu stávajících komunikací včetně stávajícího nadzemního vedení teplovodu. Cílem bylo vytvořit členění připravené splnit nároky investorů na plochy různých velikostí s možnostmi napojení na dopravní a technickou infrastrukturu bez omezení místa napojení tak, aby mohl být záměr realizován postupně nebo po ucelených etapách a zároveň bylo dosaženo optimální výše investičních nákladů. Vzhledem k tomu, že se velikosti jednotlivých dílčích ploch průběžně mírně měnily ve vazbě na optimalizaci hrubých terénních úprav a tvar páteřní komunikace a posuzování možností napojení na dopravní a technickou infrastrukturu probíhalo souběžně, je možné, že při stanovování koncepcí napojení na jednotlivé typy dopravní a technické infrastruktury se poměr jednotlivých dílčích ploch mírně liší, což však nemůže mít vliv na celkový výsledek této studie.

13 / 71


2.2.2. Plocha A Celková výměra plochy činí 12,07 ha. Zabírá území vymezené na severu ochranným pásmem komunikace I/59, na východě linií stávající komunikace na ulici Havlíčkova procházející skrze údolí Karvinského potoka ke Slezské ulici. Z jihu je plocha omezena linií plánované komunikace napojující Slezskou ulici na komunikaci II/474, která vymezuje plochu ze západu. V případě upřesnění plánu zkapacitnění silnice I/59 a zmenšení jejího ochranného pásma bude možné rozšířit plochu A severním směrem. 2.2.3. Plocha B Celková výměra plochy činí 31,92 ha. Plochu B ohraničuje na severu plánovaná trasa komunikace spojující Slezskou ulici s komunikaci II/474, na jihu a východě tvoří hranici stávajícím průběhem Slezské ulice (východ) a její plánovanou úpravou mezi bývalou úpravnou vody a areálem bývalého závodu Dolu Barbora. Západní hranici plochy tvoří komunikace II/474. 2.2.4. Plocha C Celková výměra plochy činí 6,47 ha. Západní a severní omezení tvoří stávající trasa a nově plánovaný úsek Slezské ulice. Na jihu je plocha omezena nepravidelnou linií severní hranice spojeného areálu teplárny a bývalého dolu Barbora. 2.2.5. Plocha D Celková výměra plochy činí 15,50 ha. Plocha D se nachází v jihovýchodní části území – jedná se o území rekultivací a demolic bývalé úpravny vody, těžebny cihlářských hlín a závodní nemocnice, severozápadní hranici plochy tvoří Slezská ulice, východní hranici ulice Cihlení, na jihu a západě je plocha ohraničena hranicí spojeného areálu teplárny a bývalého dolu Barbora. 2.2.6. Plocha E Celková výměra plochy činí 19,14 ha. Plocha E se nachází v severovýchodní části území. Zabírá území vymezené na severu ochranným pásmem komunikace I/59, z jihu je plocha omezena linií plánované komunikace napojující Slezskou ulici na komunikaci II/474, západní hranici tvoří linie stávající komunikace na ulici Havlíčkova procházející skrze údolí Karvinského potoka ke Slezské ulici.

14 / 71


2.3. Geologické poměry v území 2.3.1. Údaje o provedených a navrhovaných průzkumech, známé geologické a hydrogeologické podmínky stavebního pozemku Podrobný hydrogeologický průzkum předmětného území tvoří svazek 02 této studie. 2.3.2. Dosavadní geologická a hydrogeologická prozkoumanost zájmového území Prozkoumanost ve smyslu cílů průzkumu je dána sumou údajů o geologické stavbě kvartérního pokryvu a hydrogeologických poměrech mělké (kvarterni) zvodně. Geologická a hydrogeologická prozkoumanost vychází především z existence starších (archivních) vrtů, jež ověřily kvartérní sedimenty v co nejúplnějším rozsahu a ověřily hladinu podzemní vody mělkého (kvartérního) zvodněni. V roce 2008 byla zpracována akce „Barbora : dílčí lokality A1 – A6, zhodnocení uzemí pro budoucí využití, archivní rešerše“, zpracováno organizacemi Green Gas DPB, a.s., a K-GEO s.r.o., pro objednatele : RPG RE Management, s.r.o. Zájmové území je zahrnuto v celkovém hodnoceném území jako dílčí lokalita A 5. Součástí této rešerše bylo shrnutí veškerých archivních podkladů o geologické prozkoumanosti. Archivní rešerše z roku 2008 vyhodnotila Zájmové území jako nedostatečně prozkoumané území. V minulosti bylo v zájmovém území zrealizováno 21 průzkumných vrtů (HG a IG vrty) do hloubky max. 12 m. Tyto vrty již fyzicky neexistují. Z dřívějších průzkumů se zachovaly 3 vrty jež nejsou přímo v zájmovém prostoru, ale v těsné blízkosti hranic zájmového území; jsou to vrty P-7, P-13 a HV-2, v nichž je možno měřit hladinu podzemní vody a vhodně doplňují geologické a hydrogeologické poznatky HG průzkumu (pro interpretaci geologických řezů, map linii hladin podz. vody atd.). Snímky těchto 3 vrtů jsou uvedeny ve fotodokumentaci (Dokumentace č. 6). 12 vrtů dosavadní prozkoumanosti je doloženo profily v příloze č. 4, byly využity m.j. při konstrukci geologických řezů. 2.3.3. Zhodnocení plánovaných úprav zájmového území V souvislosti se zpracováváním studie proveditelnosti pro realizaci rozvojové zóny Nad Barborou byl pro zájmovou oblast vytvořen koncept zastavovacího plánu. Souhrn známých záměrů plánovaných úprav je následující: - Realizace nových dopravních cest, resp. obnova cest stávajících - Vybudování VH objektů – vsakovacích struktur a čističky odpadní vody včetně retenční nádrže (polderu) - Ve variantě B zastavovacího plánu výstavba železniční vlečky s překladištěm v dílčí ploše D - Sanace zátopy v jižní části zájmového území Celková plocha zájmového území je cca 92 ha, přičemž území určené k dalšímu rozvoji má plochu 84,75 ha. Vzhledem k různorodosti a velikosti (rozloze) území byla plocha zájmového území v zastavovacím plánu rozčleněna do čtyř podoblastí – dílčích ploch A, B, C a D.

15 / 71


2.3.4. Plocha A Hlavní rysem plochy A je velká rekultivace v SZ části plochy – Rekultivace 1 : údolí Karvinského potoka. Rekultivační práce se uskutečnily v 80. letech minulého století, sestávaly z návozů hlušiny až 10 m a rekultivační zeminy do 2 m. Tato plocha slouží jako trvale využívaná polní kultura. Průzkumné vrty mohly být umístěny pouze při krajích plochy (z důvodů zemědělského využívání), byla jimi potvrzena existence vrstvy karbonské hlušiny s hlinitým překryvem – pouze v redukované okrajové mocnosti (hlína cca 0,5 m, hlušina 0,2-0,3 m). Dalším dominantním rysem je erozní kotlina - údolí západně od Rekultivace 1mezi ulicemi Havlíčkova a Česká. Plocha je na jihu ohraničena strženým svahem, terén strmě klesá i od Havlíčkovy ulice, na SV povlovně přechází do plochého údolí Karvinského potoka. Údolní struktura je ve vyšší části zalesněná, nachází se zde 2 vodní akumulace, oddělené náspem bývalé železniční tratě – severní vodní plochy; údolím protéká drobná vodoteč, jež se níže pravostranně napojuje na Karvinský potok. Severní vodní plochy jsou dotovány pramenními vývěry ve svahu. Pramen Karvinského potoka je překrytý rekultivací, potok vytéká z propustku ve východní patě rekultivace. Dále na východ potok protéká v úseku cca 100 m otevřeným korytem a při hranici zájmového území je pak zatrubněn. Dále k východu má plocha charakter nevyužité plochy po bývalé zástavbě s převážně travním porostem, kterou protíná cca 2 m hluboký zářez bývalé vlečky báňské dráhy. Ve východní části byl na několika místech ověřen výskyt černých skládek a pozůstatků bývalé zástavby a infrastruktury (betonové zídky, sloupy). Plocha je v současnosti zcela bez zástavby 2.3.5. Plocha B Plocha B je velmi řídce osídlená, jsou zde pouze 3 objekty se stálým obyvatelstvem a 2 funkční domy bez stálého osídlení (viz fotodokumentace); z celého ZÚ je tato plocha nejvíce využívána obyvatelstvem. Plochy Rekultivace 1 (část) a Rekultivace 2 (JZ plochy A) jsou stále zemědělsky využívány. V centrální části plochy B je zátopa, vzniklá vlivem poklesů - bezodtoká akumulace - „zátopa na jihu“. Mimo plochy rekultivací, poklesovou zátopu a zavezenou erozní rýhu při jižním okraji, je terén původní. Kromě uvedených domů jsou zde využívané zahradní domky zahrádkářské kolonie při ulici Česká (již nepoužívaný úsek ulice). V ploše se nachází zbytky starých komunikací a cest, nyní již většinou neprůjezdné (např. zmíněný úsek ulice Česká se zahrádkami a zahradními domky). 2.3.6. Plocha C Dílčí plocha C je malých rozměrů, téměř bez využití, jsou zde zbytky průmyslové zástavby (včetně betonové plochy uvedené v předchozím textu), hlavně zde jezdí a manévrují nákladní automobily – je zde příjezdová cesta k vrátnici Dalkia (dříve TEK). Většina plochy je zatravněna, zbytek zarůstá náletovými dřevinami, je zde jeden obydlený objekt – dvoupatrový vícegenerační dům č.p. 968.

16 / 71


2.3.7. Plocha D Plocha je v celém rozsahu bez využití a bez zástavby. Mimo prostoru bývalé závodní nemocnice, který má charakter lučního porostu, je území hustě porostlé vzrostlými náletovými dřevinami. Charakter současného terénu v celé západní polovině byl pozměněn v důsledku antropogenních úprav. Jednalo se především o sanaci prostoru bývalé úpravny vody pro ÚZK a dále na východě o zavezení někdejší kaskádové rybniční soustavy, resp. navazující těžebny cihlářských surovin. V rámci terénní prohlídky těchto oblastí byly zejména v prostoru bývalé úpravny vody ÚZK ověřeny četné pozůstatky základových konstrukcí (železobetonové bloky, cihlové jímky). V prostoru zavezených rybníků byl pak zjištěn patrně pozůstatek kanalizace nebo drenáže. 2.3.8. Hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zakládání Na základě výsledků průzkumu, zejména ověřenému geologickému profilu hodnotíme základové poměry celého zájmového území jako složité. Zeminy rostlého terénu jsou v připovrchové vrstvě tvořené hlínami a jíly eolického, níže glacigenního původu, málo únosné, stlačitelné. V jejich podloží se vyskytují glacigenní písky kolísavých mocností, často tvořící izolované čočky. Písky jsou lokálně silně zvodněné a nabývají charakteru tekutých písků. Únosné, omezeně zvodněné štěrkopísky se nacházejí v hloubkách přes 13 m pod současným terénem. Stabilita území je v současnosti vyhovující. Při uskutečněné prohlídce lokality nebyly aktuálně zjištěny žádné projevy nestability. Dle registru sesuvů Geofondu ČR nejsou v rozsahu ploch určených k zástavbě registrovány žádné svahové deformace. Z hlediska budoucího využití pro zástavbu hodnotíme převážnou část zájmového území jako „staveniště“ podmínečně vhodné pro další zástavbu. Vzhledem k omezenému množství informací o složení, mocnostech a ulehlosti navážek v rozsahu hlavních rekultivovaných ploch jsou tyto plochy zatíženy vyšší mírou nejistoty. Jako plochy za současného stavu nevhodné pro zástavbu lze hodnotit: - prostor terénní deprese se zátopou v jižní části (tzv. „zátopa na jihu“) – rozliv na ploše cca 400 x 100 m a podmáčení terénu v okolí - dále pak erozní údolí – kotlina v severní části ZÚ mezi ulicemi Česká a Havlíčkova, z důvodů svažitosti - terénu a zamokření v okolí severních vodních ploch - pro velmi nepříznivé geologické poměry za nevhodné pro zástavbu považujeme rovněž okolí vrtu NBM-8 (značně proměnlivý zeminový profil) a prostor bývalé úpravny vody ÚZK (pozůstatky základů – hrubé železobetonové kvádry a bloky). - mimo plochu vymezenou k plánované zástavbě je dále z důvodu členitosti terénu nevhodný SZ roh ZÚ Omezení jsou zakreslena v příloze č. 11 hydrogeologického posouzení: Situace ZÚ s vyznačením vhodnosti pro zakládání staveb, která obsahuje informace o relevantních antropogenních zásazích a realizovaných průzkumných pracích.

17 / 71


2.3.9. Shrnutí Dle současné míry poznání neexistují z IG hlediska v zájmovém území faktory, které by ve výše specifikovaných, podmínečně vhodných částech (bod 3 kap. 5.4.3.) vylučovaly její nové využití. Obecně je možno uvažovat s běžnou zástavbou nenáročných i náročných konstrukcí. Lze předpokládat, že při návrhu základů bude až na výjimky nutno postupovat podle zásad 2. nebo 3. geotechnické kategorie. Pro jednotlivé fáze projekční přípravy je nezbytné provést IG průzkum, který doporučujeme provést etapovitě. Pro každý projekční záměr zahrnující provádění jakýchkoliv staveb, resp. stavebních zásahů, bude nutno v konkrétních místech realizovat v předstihu soubor geologicko - průzkumných prací. Řádný IG průzkum je nezbytný pro ověření úložných poměrů, únosnosti a homogenity základové půdy, resp. hlubšího podzákladí, kteréžto informace jsou nenahraditelným podkladem pro optimální projekční řešení budoucích objektů (volba hloubky a způsobu založení). Území, jež jsou z hlediska vhodnosti pro zakládání nevhodná, jsou uvedena v mapové příloze č. 11 hydrogeologického posouzení: Situace ZÚ s vyznačením vhodnosti pro zakládání staveb.

18 / 71


3. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PROJEKTU 3.1. Hrubé terénní úpravy 3.1.1. Stávající stav terénu Stávající terén klesá postupně od jižní hranice k severní části, v severovýchodním rohu zájmového území je terén výškově natolik nerovnoměrný, že tato plocha byla vyjmuta z ploch pro využití v rámci průmyslové zóny vzhledem k nepřiměřeně vysokým očekávaným investičním nákladům na úpravu terénu. Stávající stav terénu je výškově různorodý, HTU je proto nutno optimalizovat a přitom zohlednit lokální výraznější výškové rozdíly. 3.1.2. Modelování hrubých terénních úprav Modelování hrubých terénních úprav bylo provedeno postupnými kroky v posloupnosti jednotlivých ploch B2-B1-C-D-A1-A2-A3. Podrobnější grafické výstupy jednotlivých dílčích kroků procesu modelování HTU jsou zobrazeny v příloze č. 2 této studie. 3.1.3. Grafické vymezení jednotlivých ploch

19 / 71


3.1.4. Celková bilance výkopů a násypů Členění HTU

Plošné úpravy

Zemní práce

2

HTU A1 HTU A2 HTU A3 HTU B1 HTU B2 HTU C HTU D1 HTU D2

[m ]

[m3]

43 601 47 737 29 341 86 030 233 215 64 748 126 735 28 294

24 483 34 526 19 500 176 564 99 042 59 418 49 000 41 700

659 703

504 233

3.1.5. Celková bilance výkopů a násypů Vzhledem k výraznému negativnímu poměru mezi plochou a objemy zemních prací plochy D2 je doporučeno realizovat plochu D2 pouze v případech, kdy to bude nezbytné, jinak je doporučeno realizovat plochu D pouze v rozsahu plochy D1. V případě, že bude na plochu D železniční vlečka, bude nutno provést HTU v ploše D2 alespoň v rozsahu násypů zemního tělesa železniční vlečky.

3.2. Bilance nároků a potřeb energií a vody 3.2.1. Celková bilance potřeby elektrické energie Propočet spotřeby elektrické energie území vychází s předpokládaného zastavění území: Zastavěná plocha území je 50% celkové výměry. Dále se ve výpočtu uvažuje, že 10% bude zastavěno administrativními objekty, 50% logistikou, 20% halami s montážní činností a 20% lehkou výrobou. Ve výpočtu jsou použity průměrné hodnoty odběrů ze stávajících provozovaných průmyslových zón. Je nutno říct, že odběry se můžou významně lišit od uvedených čísel oběma směry. Zvláště haly s montážní činností, nebo lehkou výrobou se podle různých klientů liší i násobně. Území

Instalovaný příkon

Soudobý příkon

MW

MW

Plocha "A"

16,89

12,67

Plocha "B"

20,81

14,57

Plocha "C"

3,01

2,71

Plocha "D"

8,88

7,1

49,60

33,35

CELKEM:

20 / 71


3.2.2. Celková bilance potřeby tepla Celková rozloha PZ Nad Barborou činí 85 ha, předpokládané využití PZ je 50% a to v administrativě, logistice, montážní činnosti a lehké výrobě. Celkový instalovaný výkon v teple se předpokládá 42 MW, předpokládaná roční spotřeba tepla činí 57 438 MWh, tj. 206 795 GJ. Bilance potřeb tepelné energie Plocha

Celková výměra (ha)

Plocha (ha)

A Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba Celkem A

28,87 10% 50% 20% 20%

14,44 1,444 7,22 2,888 2,888

B

35,58

17,79

Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba Celkem B

10% 50% 20% 20%

1,779 8,895 3,558 3,558

C Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba Celkem C

5,13 10% 50% 20% 20%

2,57 0,257 1,285 0,514 0,514

D Administrativa Logistika Montážní činnost Lehká výroba Celkem D

15,7 10% 50% 20% 20% 85,28

7,59 0,759 3,795 1,518 1,518 42,39

Celkem A+B+C+D

21 / 71

Budovy Instalovaný výkon kW

potřeby energie MWh/rok

2 888 5 776 2 888 2 888 14 440

3 249 6 498 4 910 4 910 19 566

3 558 7 116 3 558 3 558 17 790

4 003 8 006 6 049 6 049 24 105

514 1 028 514 514 2 570

578 1 157 874 874 3 482

1 518 3 036 1 518 1 518 7 590

1 708 3 416 2 581 2 581 10 284

42 390

57 438


3.2.3. Celková bilance potřeby vody Orientační výpočet potřeby pitné vody Vstupy: - Počet osob: zadáno, viz výpočty - Administrativa: 60 l/os.den - Logistika: pití + závodní kuchyně + mytí = 5+25+80 = 110 l/os.směna - Montážní činnost: pití + závodní kuchyně + mytí = 5+25+120 = 150 l/os.směna - Lehká výroba: pití + závodní kuchyně + mytí = 5+25+50 = 80 l/os.směna Výpočty: - viz příloha Orientační výpočet potřeby užitkové (průmyslové) vody a vody požární Průmyslová voda: do 100 l/s - viz předchozí odstavec Požární voda: odběr 14 nebo 25 (objekty s vysokým požárním zatížením) l/s po dobu alespoň 30-ti minut

3.2.4. Odhad množství splaškových vod Vstupy: - Počet osob: zadáno, viz výpočty - Administrativa: 60 l/os.den - Logistika: pití + závodní kuchyně + mytí = 5+25+80 = 110 l/os.směna - Montážní činnost: pití + závodní kuchyně + mytí = 5+25+120 = 150 l/os.směna - Lehká výroba: pití + závodní kuchyně + mytí = 5+25+50 = 80 l/os.směna - hydrologické údaje Karvinského potoka přibližně v profilu hranice zóny zpracované ČHMÚ jsou doloženy v příloze. Výpočty: - viz příloha 3.2.5. Odhad množství dešťových vod Vstupy: - celková plocha zájmového území: 84,75 ha - intenzita směrodatného deště: 193,00 l/s*ha - druh povrchu území: zadáno, viz výpočty - hydrologické údaje Karvinského potoka přibližně v profilu hranice zóny zpracované ČHMÚ jsou doloženy v příloze. Výpočty: - viz příloha 22 / 71


3.3. Napojení na technickou infrastrukturu 3.3.1. Možnosti napojení stavby na elektrickou energii 3.3.1.1.

Zásobování elektrickou energií

V blízkosti řešené lokality je provozována významná tepelná elektrárna ČEZ, a.s. – Elektrárna Dětmarovice, která svým výkonem 800 MW je největší tepelnou elektrárnou v MS kraji. V blokových transformátorech s výkonem 225 MVA se elektrická energie transformuje na napětí 110 kV a pomocí 4 vedení 110 kV je výkon distribuován do rozvoden v Bohumíně, Vratimově, Albrechticích a Doubravě. Veřejné tepelné energetické zdroje provozované a.s. Dalkia ČR, Divize Karviná: Teplárna ČSA (TČA) – elektrický výkon 24 MWe je instalován ve dvou parních turbinách. Teplárna Karviná (TKV) - elektrický výkon 55 MWe je instalován ve dvou parních turbinách. Přehled zdrojů el. energie s jejich základními technickými parametry je uveden v tabulce: Název zdroje

Celkový instalovaný výkon MWe 800 24 55

Elektrárna Dětmarovice Teplárna ČSA Teplárna Karviná

Vyrobená energie GWh 2500 71 298

Elektrické stanice TS 110/VN provozované v řešené lokalitě jsou pouze místního významu. V blízkosti řešené lokality jsou provozovány elektrické stanice – transformační stanice 110/VN, rozvodny 110 a 22 kV a distribuční stanice. Přehled transformačních stanic 110/VN je uveden v následující tabulce: Název stanice

Výkon TS MVA 4 x 50 2 x 25 2 x 31,5

TS – Petrovice TS – Důl ČSA TS – Tepl. Karviná

Převod VVN/VN 110/22 kV 110/22/6 kV 110/22 kV

Provozovatel ČEZ Distribuce Dalkia Industry CZ Dalkia Industry CZ

Jediným napájecím bodem distribuční sítě 22 kV ČEZ Distribuce a.s. v řešeném území je TS110/22 kV Petrovice, na dodávce el. energie do distribuční sítě 22 kV ČEZ se dále podílí nadřazená stanice 400/110/22 kV Albrechtice. Ostatní napájecí body slouží pro dodávku elektrické energie výhradně odběratelům důlní společnosti OKD a.s. a napájení záložní důlní sítě 22 kV.

23 / 71


3.3.1.2.

Stávající nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy

V řešeném území a jeho blízkém okolí jsou provozována tato vedení: Nadzemní vedení distribuční soustavy VVN 110 kV (ČEZ Distribuce, a.s.) VVN 693 – 696 Dětmarovice – Doubrava – Albrechtice VVN 623 – 624 Albrechtice – Teplárna Karviná VVN 625 – 626 Albrechtice – Teplárna Karviná Nadzemní i podzemní vedení DS VN 22 kV (ČEZ Distribuce, Dalkia Industry a OKD) Distribuční soustava VN - 22 kV zajišťuje přenos elektrického výkonu napájecích bodů 110 kV k distribučním trafostanicím VN/NN a trafostanicím jednotlivých odběratelů. V území je dále provozována distribuční soustava 22 kV (nadzemní i kabelová) ve správě Dalkia Industry CZ (OKD, a.s.), která zajišťuje dodávku elektrické energie do důlních závodů bez vlastní TS 110/22 kV a náhradní napájení mezi důlními závody. V souvislosti s útlumem důlní činnosti jsou v těchto sítích přenosové rezervy.

3.3.1.3.

Výhled

Údaje převzaté z konceptu ZÚR - společnost ČEZ, a.s. a ÚPN VÚC: Nová důležitá energetická infrastruktura, kterou společnost ČEZ, a.s. plánuje pro rozvoj zásobování elektrickou energií území Ostravy a jejího okolí: E1 Rozšíření elektrárny Dětmarovice o nový energetický zdroj (dle ÚPN VÚC Ova-Kar.) E4 Vedení VVN 2x400kV Dětmarovice-Vratimov (dle ÚPN VÚC Ostrava-Karviná) E5 Vedení VVN 2x400kV EDĚ-Vratimov-Nošovice (dle ÚPN VÚC Beskydy) E6 nový uzel 400kV Vratimov (dle ÚPN VÚC Beskydy) Zdroje elektrické energie: Zájem o výstavbu nových energetických zdrojů na území vyplývá především z mimo regionálních potřeb a snahy využít elektrickou energii jako výhodný vývozní artikl. Elektrárenská společnost ČEZ, a.s., uvažuje s možností výstavby nového uhelného zdroje s výkonem 300 MWe a s případnou dostavbou dalších 300 MWe v Dětmarovicích, jako jedné z možných lokalit. Výstavba nového zdroje by v tomto případě byla realizována na stávajících pozemcích ČEZ-EDĚ v areálu elektrárny. Rozvojové aktivity společnosti Dalkia ČR, a.s., divize Karviná (dříve TKV – Teplárna Karviná) byly v uplynulých letech zaměřeny především na ekologizaci a zefektivnění provozu stávajících zdrojů. Za výhledově exponovaný prostor lze v území považovat území určená pro průmyslové zóny Karviná – Nové Pole a Karviná – Doly. V obou případech se pro zajištění potřebného příkonu uvažuje s výstavbou nových transformačních stanic TS 110/22 kV. TS Karviná – Nové Pole bude napojena krátkou přípojkou z vedení 110 kV - VVN 630 – 678, včetně rozšíření rozvodny R 110 kV Doubrava. 24 / 71


Pro TS Karviná-Doly se uvažuje s přípojkou dvojitým vedením 110 kV z nadřazené rozvodny v Albrechticích. Požadavek na zvýšení přenosové schopnosti vedení 110 kV mezi rozvodnami Albrechtice - Doubrava (VVN 671,673 a 674) bude řešen rekonstrukcí stávajícího vedení na větší průřez. Ve zmíněné lokalitě Karviná – Doly jsou dále navrženy nové velké energetické stavby: - Nový energeticky zdroj Karviná (EZK), s odběrovou turbinou s výkonem 270 MWe. Vyvedení výkonu ze zdroje elektrické energie může být zajištěno stávajícím vedeními 110 kV čís. 623 až 626 do rozvodny 110 kV transformační stanice 400/110/22 kV Albrechtice. - KIC (Krajské integrované centrum využívaní komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji). Součásti spalovny bude zdroj elektrické energie - turbogenerátor s instalovaným výkonem 15 MWe. Pro vyvedení výkonu a pro případné zásobování elektrickou energií KIC je navrženo kabelové vedení 22 kV do rozvodny 22 kV transformační stanice 110/22 kV Doubrava. (Převzato z návrhu VUC Ostrava – Karviná). Zapracování současných plánů do zdrojů a sítí: Pro využití napájení řešených rozvojových lokalit lze počítat jednak se stávajícími zdroji a sítěmi VVN, VN a jednak je možno do bilance zahrnout i plánované zdroje a sítě (viz předcházející kapitola). Pro přehled: Trafostanice a rozvodny: - TS Karviná – Nové Pole 110/22kV - TS Karviná - Doly 110/22kV (nový EZ 6 dle ZUR) - TS Nad Barborou 110/22kV (návrh – viz dále) - Vývody VN 22 kV z těchto trafostanic Nové zdroje: - E1 - Nové zdroje v elektrárně Dětmarovice (2 x 300 MWe) dle ÚPN VÚC - E2 - Nový zdroj Karviná (EZK) 270 MWe dle ÚPN VÚC Ostrava - Karviná - E3 - Nový zdroj Stonava (EZK) 270 MWe dle ÚPN VÚC Ostrava - Karviná - Krajské integrované centrum (KIC) 15 MWe - Případné rekonstrukce – rozšíření výkonu tepláren Karviná a ČSA 3.3.1.4.

Analýza rozvojových ploch

Přímo v území jsou v současné době k dispozici: - linky VN ČEZ Distribuce, a.s. (v současné době rezerva cca 3 MW) - linky VN Dalkia Industry, a.s. (v současné době rezerva cca 2 MW) Tato vedení by mohla sloužit pro první investory, kteří se v území objeví, než by se postavil hlavní zdroj. Dále je na hranici území v provozu Teplárna Karviná, s elektrickým výkonem 55 MW (dle ZÚR se zde plánuje nový zdroj E2 - rozšíření kapacity). V současné době se prověřuje možnost rekonstrukce zdroje elektrické energie a jejich volná kapacita. ČEZ v nedávné době rekonstruoval rozvodnu VN Doubrava (vzdálenou cca 2,5 km od řešeného území), do které má být vyveden elektrický výkon plánované spalovny KIC 15 MW. Kabelová trasa tohoto vedení bude vedena přes řešené území. Tento výkon by se dal

25 / 71


rovněž použít, ovšem s jistým rizikem ostrovního provozu a řešení zásobování v případě odstávek spalovny. ČEZ Distribuce, a.s. po konzultaci vidí jako nejlepší řešení výstavbu nové trafostanice 110/22 kV, ovšem až v době kdy by odběry v této lokalitě už dosahovaly vyšší hodnoty (cca 20 MW). Vhodné řešení by bylo situovat případnou trafostanici VVN/VN do centra spotřeby, to jest přímo do území. Potřebná plocha na trafostanici je kolem 1 hA. 3.3.1.5.

Závěr

Z výše uvedených rozborů vyplývá jako nejdůležitější kroky pro napájení dané lokality řešit, případně iniciovat a reagovat na tyto investice v území: - Nová investice ČEZ Distribuce, a.s. do výstavby transformační stanice 110/22 kV, (pravděpodobně 2x50MVA). Při konzultaci s pracovníky rozvoje bylo konstatováno, že v území je dostatečná rezerva v nadřazené soustavě 110 kV (výhodou je blízká trafostanice Albrechtice 400/110 kV) i poměrně hustá síť stávajících linek VVN 110 kV, jako jsou linky č.693, 696 Albrechtice – Doubrava, nebo č.623, 624, 625, 626 Albrechtice - TKA. Tato investice bude zásadní pro rozvoj nejenom řešené lokality, ale i dalších potenciálních rozvojových ploch v nejbližším okolí, jako jsou například území „Hohenneger“, „Důl Barbora“, „Bartečkovy stavy“, atd. - Rekonstrukce zdrojů v TKA - Výstavba KIC – možný nový zdroj ve stejné lokalitě. - V dostupné vzdálenosti od rozvojových lokalit bude (viz ZÚR – zdroj EZ6) realizována nová trafostanice 110/22 kV „Stonava“ (termín zatím není znám). 3.3.2. Možnosti napojení stavby na zdroj tepla 3.3.2.1.1.

Legenda

PZ průmyslová zóna CZT centrální zásobování teplem PS předávací stanice HKV horkovodní DČR Dalkia Česká republika, a. s. PIP předizolované 3.3.2.1.2.

Úvod

Cílem této studie je odhadnout investiční náročnost při napojení oblasti PZ na systém CZT, které je ve vlastnictví společnosti Dalkia Česká republika. Studie bude řešena ve třech základních úrovních využití PZ, a to: 1. varianta – využité PZ jedním investorem, 2. varianta - využití PZ čtyřmi investory, 3. varianta – využití PZ třiceti menšími investory.

26 / 71


3.3.2.1.3.

Varianty napojení PZ na CZT

U všech výše popsaných variant napojení PZ na CZT je společné napojovací místa na horkovod DČR, který protíná plochu PZ. Na horkovodu jsou možné dvě místa napojení u tzv. pevných bodů, ze kterých lze vyvést nové horkovodní potrubí. 3.3.2.1.4.

1. Varianta

Využití PZ jedním velkým investorem – realizace dvou centrálních předávacích stanic.

Technické řešení 1. PS (A+B+C) 1. Napojení PS 2. PS (D) 2. napojení PS (D) Teplovodní rozvody

Instalovaný výkon 35 MW 2 x DN 300, 500 m 7,6 MW 2 x DN 150, 100 m Cca 500 m

27 / 71

Měrná cena 1 200 Kč/kW 18 000 Kč/m 1 200 Kč/kW 16 0000 Kč/m 10 000 Kč/m

Investice 42 000 000 Kč 9 000 000 Kč 9 100 000 Kč 1 600 000 Kč 5 000 000 Kč 66 000 000 Kč


3.3.2.1.5.

2. Varianta

Využití PZ čtyřmi investory – realizace čtyř centrálních předávacích stanic s navazujícími teplovodními rozvody.

Technické řešení 1. PS (A) 2. PS (B) 3. PS (C) 4. PS (D) Páteřní rozvod Napojení PS A Napojení PS B Napojení PS C Napojení PS D

Instalovaný výkon 14 MW 18 MW 3 MW 7,6 MW 2 x DN 300, 400 m 2 x DN 200, 400 m 2x DN 200, 50 m 2 x DN 100, 400 m 2 x DN 150, 100 m

28 / 71

Měrná cena 1 200 Kč/kW 1 200 Kč/kW 1 200 Kč/kW 1 200 Kč/kW 18 000 Kč/m 17 000 Kč/m 17 000 Kč/m 15 000 Kč/m 16 0000 Kč/m

Investice 16 800 000 Kč 21 600 000 Kč 3 600 000 Kč 9 100 000 Kč 7 200 000 Kč 6 800 000 Kč 850 000 Kč 6 000 000 Kč 1 600 000 Kč 73 600 000 Kč


3.3.2.1.6.

3. Varianta

Využití PZ cca třiceti menšími investory – realizace samostatných PS. Lze předpokládat, že každý investor bude využívat vlastní HKV předávací stanici. Za předpokladu realizace 30 x PS a při měrné ceně 1 800 Kč/kW je celkové investice 75,6 mil. Kč. Náklady na HKV potrubní rozvody v rozsahu 1500 m, při průměrné měrné ceně 16 000 Kč/m, činí 24 mil. Kč. Celkové investiční náklady na přivedení tepla do PZ v této variantě činí 99,6 mil. Kč. 3.3.2.1.7.

Shrnutí

Dalkia ČR, a.s. disponuje dostatečnou výkonovou rezervou pro zásobování PZ tepelnou energií. Vyhodnocení investiční náročnosti „přivedení tepla“ do PZ Barbora ukázalo rozpětí možné investice na realizaci předávacích stanic a horkovodních rozvodů od 66,7 mil. Kč do 99,6 mil. Kč. Ve všech výše popsaných variantách se počítá s instalací předizolovaného potrubí v pískovém loži pro PN 25. V případě realizace HKV rozvodů je nutné se řídit poklesovou mapou a realizační projekt tomuto přizpůsobit. Za předpokladu realizace HKV potrubí v neprůchozím kanále je měrná nákladová cena potrubí větší o cca 35 % oproti variantě s předizolovaným potrubím. Dalkia ČR, a.s. je připravena jednat o postupném odkupu částí tepelných zařízení v závislosti na obsazenosti PZ a na velikosti garantovaného odběru tepelné energie. 3.3.3. Možnosti napojení stavby na zdroj plynu Pro potřeby této studie je uvažováno s napojením na zemní plyn pouze pro technologické účely, vytápění by mělo být primárně zajištěno z teplovodu procházejícího územím. Technické řešení napojení je možno uvažovat vybudováním prodloužení distribuční soustavy VTL do předmětného území a vybudování VTL regulační stanice a následné vybudování STL distribuční sítě uvnitř předmětného území. V dostupné vzdálenosti není žádné napojení na plynovod k dispozici, ve větší vzdálenosti jsou možné dva body napojení: - napojení na VTL plynovod DN 200 ve vzdálenosti cca. 1.700 m severovýchodně od předmětného území - napojení na VTL plynovod DN 100 ve vzdálenosti cca. 1.800 m jižně od předmětného území Východně od předmětného území prochází také středotlaké degazační potrubí DN 300 s kolísavým množstvím zemního plynu a tlakem (v rozmezí 20 – 55kPa), kde však nelze garantovat stálý tlak a kvalitu plynu, proto s napojením na toto médium není v této studii uvažováno. Výše uvedené je graficky znázorněno v následující mapě získané od dodavatele plynu RWE.

29 / 71


Mapa možného napojení na VTL plynovod Napojovací body VTL soustavy

30 / 71


3.3.4. Možnosti napojení stavby na zdroj vody 3.3.4.1.

Vyhodnocení stávajících a plánovaných rozvodů pitné vody v zájmovém území

Zájmovým územím prochází zásobovací řad pitné vody DN 250 ve správě SmVaK Ostrava a.s., kterým je zásobován Důl ČSA. Na tento vodovod jsou připojeny další vodovodní rozvody menších dimenzí rovněž ve správě SmVaK, kterými je zásobováno spotřebiště kolonie a bylo zásobováno spotřebiště v zájmovém území. Z vodovodního řadu DN 250 je možné po přemístění redukční stanice z lokality Horní Suchá (parc. č. 3103/3) do vhodného místa v zájmovém území odebírat pitnou vodu v požadované hodnotě denního maxima Qd = až 19,4 l/s., špičkový odběr Qh v požadovaném množství až 126,7 l/s není možný. Stávající funkční vodovodní řady: DN 250 pro Důl ČSA a DN 100 pro kolonii je nutno zachovat – přeložit, ostatní vodovodní rozvody v zájmovém území lze zrušit. Výše uvedené vyhodnocení vychází ze sdělení SmVaK zn.: 9773/V005826/2011/TU ze dne 27.04.2011, které je doloženo v příloze této zprávy. 3.3.4.2.

Návrh technického řešení zásobování pitnou vodou

Na přívodu pitné vody z veřejného vodovodu ve správě SmVaK a.s. se uvažuje s vodojemem pro vyrovnání nerovnoměrnosti přítoku Qd a odběru Qh o obsahu cca 300 až 700 m3. Z důvodů zajištění potřebných tlakových poměrů v místech odběrů se uvažuje s věžovým vodojemem o obsahu 150 až 300 m3, s kótou min hladiny cca 295 m n.m. Další zásobní objem bude v zemním vodojemu, z kterého se bude přečerpávat do věžového vodojemu. (Za příznivých tlakových podmínek ve vodovodu SmVaK - v době nízkých odběrů -např v noci, bude možné plnit věžový vodojem přímo bez čerpání). Hlavní rozvodná potrubí po spotřebišti se uvažují v dimenzích DN 400 až 200, trasy hlavních vodovodních rozvodů se předpokládají podél základních dopravních tras a v ploše A také podél přívodu odpadních vod na ČOV. Základní technické parametry objektů stavby: Úpravy vodovodu SmVaK: - Redukce – snížení tlaku vody o cca 30 m v. sl. - Odbočka pro připojení zóny DN 150, dl. cca 50 m - Přeložka zásobovacího řadu pro Důl ČSA DN 250, dl. cca 800 m - Přeložka zásobovacího řadu pro kolonii DN 100, dl. cca 650 m Čerpací – zvyšovací stanice do věžového vodojemu: - Plocha A: čerpané množství Qč = 10 l/s, dopravní výška Hč = 30 - 40m - Plocha B: Qč = 10 l/s, Hč = 30 – 40 m - Plocha C a D: pokryto – zahrnuto v A+B

31 / 71


Věžový vodojem: - Plocha A: obsah V = 300 m3, výška min hl nad terénem H = 30 m - Plocha B, C a D: pokryto – zahrnuto v A Zemní vodojem: - Plocha A: pokryto věžovým vodojemem - Plocha B:: : obsah V = 2x 200 m3 - Plocha C a D: pokryto – zahrnuto v A+B Hlavní rozvodná potrubí po spotřebišti se uvažují v dimenzích: - Plocha A, B, C a D podél základních dopravních tras: DN 400 (300) v celkové délce cca 2 300 m a plocha A směrem k ČOV: DN 200 – dl. cca 700 m. 3.3.4.3.

Vyhodnocení stávajících a plánovaných rozvodů užitkové (průmyslové) vody v zájmovém území

Jižním okrajem připravované průmyslové zóny prochází přivaděč užitkové (průmyslové) vody DN 410 a 280 v majetku i správě OKD a.s. Dle sdělení správce přivaděče je možné z přivaděče PE DN 410 pro potřeby zóny odebírat až 100 l/s při kótě tlakové čáry v místě odběru min cca 315 m n.m. (S ohledem na provozní poměry v přivaděči nesmí tlaková čára pod tuto kótu poklesnout). Správce vodovodního přivaděče upozorňuje, že průměrně 1 – 2x ročně bývá provoz přivaděče po dobu cca 2 dny z důvodu poruchy omezen nebo zastaven. Pokud bude některý provoz vyžadovat 100% zabezpečenost užitkové vody, musí toto řešit vlastní akumulací s tlakovou čerpací stanicí. Dále provozovatel vodovodu podmiňuje umožnění odběru spoluúčastí na nákladech na rozšíření Úpravny vody Darkov 3.3.4.4.

Návrh technického řešení zásobování užitkovou (průmyslovou) vodou a vodou požární

V rozsahu průchodu stávajícího vodovodního přivaděče PE DN 290 územím připravované zóny (hranice ploch B/C) se uvažuje s přeložkou trasy a posílením dimenze potrubí. Trasa přeložky v dimenzi DN 400 je vedena přibližně v souběhu s hlavními vodovodními rozvody a před podchodem silnice II/474 se napojí na stávající potrubí DN 290. Z uvedené přeložky potrubí DN 400 se napojí hlavní rozvod užitkové vody pro potřeby zóny. Rozvodná potrubí po spotřebišti se uvažují v dimenzích DN 400 až 200, trasy hlavních vodovodních rozvodů se předpokládají podél základních dopravních tras souběžně s rozvody pitné vody. Odpadní průmyslové vody bude čistit každý znečišťovatel na místě a vyčištěné vody vypouštět přes dešťovou kanalizaci do vodoteče – odtoku z vyrovnávací nádrže na dešťových vodách

32 / 71


Základní technické parametry objektů stavby: - Přeložka přivaděče OKD DN 410, dl. cca 900 m - Odbočka pro připojení zóny DN 400, dl. cca 20 m - Hlavní rozvodná potrubí po spotřebišti DN 400, dl. cca 3 000 m - Požární hydranty max á 200 m – cca 15 ks 3.3.5. Možnosti napojení stavby na dešťovou kanalizaci 3.3.5.1.

Vyhodnocení stávajících a plánovaných zařízení k likvidaci dešťových vod v zájmovém území

V hranici připravované zóny plochy A souběžné se silnicí Ostrava-Karviná protéká Karvinský potok, který odvádí povrchové vody ze zájmového území a který cca 350 m pod připravovanou zónou vtéká do rybníka u kostela sv. Petra z Alkantary. Pro odvedení dešťových vod ze zájmového území se uvažuje s využitím tohoto toku přibližně ve stávajících kapacitách. 3.3.5.2.

Návrh technického řešení likvidace dešťových vod

Základní koncepce odvedení dešťových vod počítá s jejich svedením do vyrovnávací nádrže na odtoku ze zájmového území. Tato nádrž bude vyrovnávat přítok dešťových vod na stávající hodnotu průtoku dešťových vod v toku. Stávající kapacita vodoteče na odtoku ze zóny bude zachována. V návaznosti na hydrogeologické poměry (viz HG průzkum) se dále uvažuje s tím, že část dešťových vod v množství cca 2 000 m3 (cca 20% z celkového množství 15-ti minutového deště) bude na území zóny vypouštěna do horninového prostředí. Vlastní dešťová kanalizace se uvažuje jako kombinace odvodňovacích stok a odvodňovacích příkopů. Základní stoková síť pro odvedení dešťových vod zóny do vyrovnávací nádrže bude vedena pokud to konfigurace terénu umožní podél základních dopravních tras a údolnicí procházející plochou A – stávající vodní tok. Dimenze stok budou DN 400 – 1 000 – příkop. Vsakování se uvažuje samostatně pro plochy B+C a pro plochy B+D, pro plochu A se neuvažuje. Situování vsakovacího zařízení se předpokládá v zelených plochách při hranici zájmového území zóny a při hranicích ploch AxB na odbočkách ze stok dešťové kanalizace. Zařízení o předpokládané výšce do 1,5 m bude osazeno pod niveletou kanalizace. Základní technické parametry objektů stavby: Vyrovnávací nádrž na odtoku ze zóny: - Plocha: cca 1,0 ha - Průměrná hloubka: cca 0,8 m - Objem : cca 8 000 m3 - Výška hráze: max 2,0 m (0,0 – 2,0 m) - Délka hráze: cca 200 m - Objekty: řízený vtok – plnění nádrže při průtoku v Karvinském potoce nad 2,9 m3/s (odlehčení průtoku z koryta do nádrže), řízený výtok – postupné vypouštění, bezpečnostní přeliv 33 / 71


Hlavní stoky dešťové kanalizace: - Plocha A: odvodňovací příkop S = cca 3 - 5 m2, dl. cca 850, DN1 000 – dl. cca 400 m - Plocha B: DN 1 000 – dl. cca 900 m, DN 700 – dl. cca 700 m, DN 500 – dl. cca 100 m, DN 400 – dl. cca 150 m, - Plocha C: DN 800 – dl. cca 250 m, DN 500 – dl. cca 150 m, - Plocha D: DN 800 – dl. cca 300 m Vsakování: - Pro plochy B+C: cca 1 350 m3 při výšce zařízení 1,2 m - Plocha B+D: cca 650 m3 při výšce zařízení 1,2 m Pro realizaci vyrovnávací nádrže na odtoku ze zóny bude vhodné prověřit možnosti využití dvou „jezírek“ označených jako „severní zátopy“ v příloze č. 6 hydrogeologického průzkumu, který tvoří svazek č. 2 této studie. 3.3.6. Možnosti napojení stavby na splaškovou kanalizaci 3.3.6.1.

Vyhodnocení stávajících a plánovaných zařízení k likvidaci splaškových odpadních vod v zájmovém území

Nejbližší kanalizace pro veřejnou potřebu ve správě SmVaK Ostrava a.s. s možností napojení splaškových odpadních vod z připravované průmyslové zóny je v Horní Suché. Vzdálenost místa napojení od zóny je cca 3,4 km, požaduje se vyrovnaný – rovnoměrný přítok napojených odpadních vod. Výše uvedené vyhodnocení vychází ze stanoviska SmVaK zn.: 8111/357006/11/Sj ze dne 06.05.2011, které je doloženo v příloze této zprávy. 3.3.6.2.

Návrh technického řešení odvedení a likvidace splaškových odpadních vod

Splaškové odpadní vody vyprodukované v připravované průmyslové zóně budou svedeny oddílnou kanalizací do vyrovnávací nádrže na přítoku navrhované čistírny nebo čerpací stanice odpadních vod. Základní stoková síť zóny bude vedena pokud to konfigurace terénu umožní podél základních dopravních tras a podél navrhovaných odvodňovacích příkopů a vyrovnávací nádrže na odtoku dešťových vod. Vyrovnávací nádrž, čistírnu nebo čerpací odpadních vod se navrhuje umístit na břehu Karvinského potoka v blízkosti vyrovnávací nádrže na odtoku dešťových vod. Stoky budou v dimenzích DN 300 – 400, u alternativy s ČOV je uvažováno s jejím postupným rozšiřováním od cca 1 500 EO (plocha A) na předpokládanou konečnou kapacitu 4 500 EO – viz návrh ČOV dále. Vyčištěné odpadní vody se budou vypouštět do Karvinského potoka, kaly se budou odvodňovat na místě. U alternativy s čerpáním vyrovnaného přítoku splaškových vod se uvažuje s umístěním čerpací stanice s kapacitou cca 20 l/s v místě alternativní ČOV, trasu výtlačného potrubí DN 150 – délky cca 4,3 km do místa napojení na stávající kanalizaci v obci Horní Suchá se uvažuje vést přibližně podél silnice II/474. S ohledem na délku a profil trasy výtlačného potrubí bude zřejmě potřeba přečerpávat splaškové vody minimálně na dvakrát.

34 / 71


3.3.6.3.

Návrh čistírny odpadních vod (zpracovatel: RNDr Jiří Batěk, CSc)

Podle předpokládaného časového nárůstu množství a znečištění odpadních vod se předpokládá tříetapová výstavba ČOV. Z tohoto důvodu bude proces biologického čištění, tj. aktivace a dosazovací nádrž, členěn do tří linek o stejné kapacitě po 1500 EO. Návrhové údaje Vstupní parametry na ČOV – hydraulické parametry Ukazatel

Jednotka

Hodnota

Potřeba vody ve směně

( m3/8 h)

432

Q24

( m3/d)

1 296

Qd max

( m3/d)

1 677

Qd min

( m3/h)

70

Vstupní koncentrační a látkové zatížení pro celkový počet 8 478 pracovníků Ukazatel EO kg/(prac.d) kg/d ( mg/l) EO (BSK5) CHSKCr

0,06

509

393

BSK5

0,03

254

196

NL

0,003

23,3

18

Nc

0,005

42,4

33

Pc

0,0001

0,8

0,6

4 239

Odtokové koncentrace z ČOV kapacity 2001 až 10 000 EO Ukazatel „p“(mg/l) „m“(mg/l) CHSKCr

120

170

BSK5

25

50

NL

30

60

N-NH4

15

30

3

8

Pc

Odtokové parametry budou v souladu s NV 61/ 2003 a jeho příslušné novelizace 229/2007Sb. a 23/2011Sb. Volba technologie Podle získaných dat se jedná o velice nerovnoměrný hydraulický nátok odpadních vod a to nejen splaškového charakteru, ale i z provozního mytí. Provozní mytí zvyšuje hydraulickou zátěž do ČOV nad rámec obvyklé hodnoty dané EO. Dochází tak naředění jednotlivých složek znečištění na nižší koncentrační hodnoty, než je obvyklé pro daný typ odpadních vod. 35 / 71


Navrhujeme kombinaci mechanického předčištění s automatickými česlemi s následným biologickým čištěním R-S-D-N s gravitační separací aktivovaného kalu v pravoúhlých dosazovacích nádržích. Celá technologie je navržena do trojlinkového uspořádání se společným kalovým hospodářstvím pro obě linky. Navrhovaná technologie zohledňuje: Postupné připojování jednotlivých kanalizačních přípojek. - Modifikovaný R-S-D-N dovoluje operativně zvyšovat kalovou zásobu s postupným nátokem zatížení a udržovat tak konstantní zátěž aerobního kalu. - Nerovnoměrný nátok na ČOV daný charakterem průmyslové zóny a činností v ní. - Systém R-S-D-N představuje odolnější variantu při selekci vločkotvorných organismů, která vede k lepší separaci aktivovaného kalu od vyčištěné vody. - Zvolená technologie zabírá minimální zábor půdy při zohlednění bezpečnosti provozu technologie. Kompaktní blokové uspořádání, s možným přikrytím provozovaných nádrží. Mechanické předčištění Odpadní vody z kanalizace budou natékat přes vertikální lapák písku. Písek bude vyklízen mamutovým čerpadlem, který bode ukládán do kontejneru. Odpadní vod budou následně vedeny přes hrubé česle a následně jemné automatické česle s průlinami 3 mm. Vyrovnávací nádrž Odpadní voda zachycená ve vyrovnávací nádrži bude homogenizována aeračním systémem zásobeným z dmychadel (1+1) určených pro vyrovnávací nádrž a kalovou nádrž. Odpadní voda bude čerpána ponornými čerpadly konstantním výkonem do rozdělovacího objektu, kde bude rovnoměrně rozdělena do funkčních linek. Biologické – aktivační čištění Aktivační čištění odpadních vod se bude skládat ze systému R(regenerace)-S(selektor)D(denitrifikace)-N(nitrifikace). Přívod odpadních vod z rozdělovacího objektu bude zaveden do selektorů. Zde proběhne smíchání odpadních vod s aktivovaným kalem z regenerace. Selektory poskytují vhodné kultivační podmínky pro tvorbu vločkového aktivačního kalu. Odpadní směs bude natékat do denitrifikace. Denitrifikace bude vystrojena ponorným pomaloběžným míchadlem. V denitrifikaci proběhne redukce dusičnanů a dusitanů na plynný dusík, který bude unikat do atmosféry. Aktivační směs dále bude natékat do nitrifikace zásobené vzduchem z aeračního systému. Aerační systém bude napájen z dmychadel v zapojení (3+1) regulovaných přes FM a O2 sondu v každé nitrifikační nádrži. Odpadní voda z průmyslové zóny podléhá výrazné hydraulické a kvalitativní fluktuaci. Fluktuace se často podílí na pěnivosti aktivačního procesu. Pro separaci biologické pěny je navrženo stírání hladiny, které mechanicky oddělí pěnotvorné látky z aktivační směsi. Pěna bude likvidována v kalovém hospodářství ČOV. Separace kalu Separace aktivovaného kalu proběhne ve třech pravoúhlých dosazovacích nádržích. Pravoúhlé dosazovací nádrže jsou navrženy s vystrojením souproudého shrabování dna.

36 / 71


Hladina nádrže je čištěna shrabováním plovoucích nečistot. Vyčištěná odpadní voda bude odtékat pod nornou stěnou do společného odtoku všech linek. Sedimentovaný kal bude odtahován do sběrného žlabu a následně čerpán do regenerační zóny. Regenerace kalu Regenerace kalu slouží ke kondicionování aktivovaného kalu. Zahuštěný aktivovaný kal je v nádrži „vyhladověn“ a vrácen zpět do procesu nátokem do selektorů. Regenerací se také zvýší celková zásoba kalu v aktivaci a kal v regeneraci je mimo hlavní proud odpadní vody, takže je chráněn proti případnému přítoku toxických vod. Odtok do recipientu Odtok vyčištěné vody bude zaústěn do společného odtoku a před gravitačním vypuštěním do recipientu a alternativně může být ještě přefiltrován přes rotační mikrosíto. O potřebě mikrosíta může být rozhodnuto až podle výsledků zkušebního provozu. Kalové hospodářství Přebytečný aktivovaný kal bude odtahován ze dna dosazovací nádrže do kalové zahušťovací nádrže I. Zahuštěný kal bude přečerpán po aerobní stabilizaci do manipulační nádrže KII. Z nádrže KII bude čerpán vřetenovým čerpadlem k odvodnění a hygienizaci. Pro odvodnění kalu jsou možné tyto varianty: - ČOV bude mít vlastní jednotku strojního odvodnění kalu a hygienizaci odvodněného kalu vápnem. - Odvodnění a hygienizaci kalu bude zajišťovat externí firma, např. SmVaK vlastní pojízdnou jednotkou. Dávkování koagulantu Koagulační prostředek bude dávkován v případě zhoršených sedimentačních vlastností kalu nebo pro eliminaci fosforu. Koagulant bude skladován ve 2 x 1 m3 kontejnerech IBC na záchytné vaně. Řídící systém Na ČOV bude operátorské stanoviště s vizualizací procesu, zachycením aktuálního stavu a historie ČOV. Havarijní hlášky budou zavedeny na příslušný mobilní telefon operátora. Ventilace a odpachování Kontaminovaná vzdušina z vyrovnávací nádrže a kalové nádrže I a II bude odsávána do kompostového biofiltru. Biofiltr bude umístěn na základu vedle budovy. 3.3.6.4.

Základní technické parametry objektů stavby

Kanalizace - Plocha A: DN 400 – dl. cca 1 000 m, DN 300 – dl. cca 400 m - Plocha B: DN 300 – dl. cca 1 850 m - Plocha C: DN 300 – dl. cca 400 m - Plocha D: DN 300 – dl. cca 300 m

37 / 71


Čištění odpadních vod Vyrovnávací nádrž: - v rámci odkanalizování plochy A: obsah V = 100 m3 - v rámci odkanalizování plochy B: obsah V = 100 m3 - v rámci odkanalizování plochy C a D: pokryto – zahrnuto v A+B ČOV: - v rámci odkanalizování plochy A: čistírenská linka o kapacitě 1 500 EO - v rámci odkanalizování plochy B: čistírenská linka o kapacitě 1 500 EO - v rámci odkanalizování plochy C a D: čistírenská linka o kapacitě 1 500 EO Kalové hospodářství: - jednorázově na plnou kapacitu

Čerpání do stávající kanalizace Vyrovnávací nádrž: - v rámci odkanalizování plochy A: obsah V = 100 m3 - v rámci odkanalizování plochy B: obsah V = 100 m3 - v rámci odkanalizování plochy C a D: pokryto – zahrnuto v A+B Čerpací stanice odpadních vod (jednorázově na plnou kapacitu): - v areálu zóny: čerpané množství Qč = 20 l/s, dopravní výška Hč = 70 m - v trase výtlaku: Qč = 20 l/s, Hč = 50 m - přípojka el. energie Výtlak (jednorázově na plnou kapacitu): - DN 150 v celkové délce cca 4 300 m 3.3.7. Možnosti využití alternativních zdrojů energií Pro průmyslovou zónu lze odhadnout předběžnou potřebu telené energie v celkovém rozsahu cca. 60 GWh za rok. Předběžnou potřebu elektrické energie je velmi obtížné odhadnout vzhledem k doposud neupřesněnému konkrétnímu rozdělení využití jednotlivých ploch a směnnosti provozu, předběžně lze předpokládat potřebu v celkovém rozsahu cca. od 10 GWh do 240 GWh za rok dle poměru typu různě energeticky náročných provozů a počtu směn provozu v celkové ploše průmyslové zóny. Celkovou předběžnou potřebu energie lze tedy předpokládat v celkovém rozsahu cca. od 70 GWh do 300 GWh za rok. Alternativní zdroje energie přispívají k trvale udržitelnému rozvoji a hlavní výhodou je jejich obnovitelnost resp. neomezené množství jejich zdrojů. Mezi alternativní zdroje energií patří zejména slunce, vítr, voda, země (geotermální energie, tepelná čerpadla) a také např. spalování biomasy či jiných zdrojů. Využívání alternativních zdrojů energií je v současnosti celosvětový trend a není důvod předpokládat, že by tento trend měl do budoucna oslabovat, spíše lze očekávat zvětšování jeho významu. Předmětná lokalita nenabízí možnost alternativního vodního zdroje pro získání energie ani ji nelze považovat za vhodnou pro využívání geotermální energie. Lokalita se také nenachází v horské oblasti se silnými větry, nelze ji tedy doporučit ani pro umístění větrné elektrárny. 38 / 71


Spalování biomasy lze jen těžko předpokládat vzhledem k tomu, že tento způsob alternativního získávání energie negativně zatěžuje okolní ovzduší, emise takovýchto zařízení jsou až několikanásobně vyšší než emise zařízení spalující zemní plyn a v těsném sousedství s průmyslovou zónou se nachází stávající teplárna, která je významným zdrojem znečištění ovzduší, stejně jako nedaleko plánovaný záměr umístění integrovaného centra pro spalování odpadů (KIC). V předmětném území lze předpokládat možnosti využití solární energie (např. na střechách budoucích objektů v průmyslové zóně či jako samostatnou solární elektrárnu ve vyčleněné části předmětného území. Účinnost přeměny slunečního záření na elektřinu umožňuje získat se současnými solárními systémy z jednoho metru aktivní plochy až 110 kWh elektrické energie za rok. Lze dovodit, že k pokrytí roční potřeby tepelné a elektrické energie celé průmyslové zóny by bylo potřeba cca. od 65 ha do 270 ha aktivní plochy solárních zařízení. V případě naplnění předpokladu 50%-ní zastavěnosti ploch budovami, na jejichž střechách by mohla být solární zařízení umístěna, lze předpokládat na ploše cca. 33 ha střech by bylo možno umístit cca. 30 ha aktivní plochy solárních zařízení, což by mohlo pokrýt celkovou energetickou potřebu celé průmyslové zóny v rozsahu 10% až 45% dle konkrétního rozdělení využití jednotlivých ploch a směnnosti provozu. Jednou z dalších možností, kterou lze v případě předmětné lokality považovat za alternativní zdroj energie, je spalování metanu, jehož přítomnost bývá v různé míře jako důsledek hornické činnosti v oblastech, kde probíhala těžba. Výsledky atmogeochemického průzkumu zaměřený na výstup metanu jsou součástí svazku č. 02 této studie jako příloha č. 5 dokumentace hydrogeologického průzkumu, avšak provedený průzkum žádnou přítomnost metanu nepotvrdil.

39 / 71


3.4. Napojení na dopravní infrastrukturu 3.4.1. Všeobecné údaje Návrh dopravního napojení je Podrobně zpracován v Příloze č. 5 – Dopravně-inženýrské posouzení. První grafickou přílohou je doložen výsledek průzkumu současné dopravní infrastruktury řešeného území a nejbližšího okolí. Návrh na dostavbu dopravní infrastruktury je dokladován dalšími dvěma situačními přílohami. První z nich charakterizuje navržené úpravy, druhá specifikuje nezbytné a související úpravy v území a slouží podrobnější specifikaci nezbytných úprav. Jedná se o zpracovatelem dříve zpracované návrhy na základě požadavků MÚ Karviná (předchozí dokumentace rozpracovávající možnosti rozvoje území), obsahující možné etapové a cílové úpravy sil. I/59 směrující ke zvýšení bezpečností a dosažení režimu směrově dělené komunikace s mimoúrovňovými křižovatkami. Tato schémata byla do dokumentace zařazena jen pro doplnění. Podstatná je skutečnost, že navržené dopravní napojení PZ žádným zásadním způsobem nepodmiňuje možnou modernizaci tahu sil. I/59. Cílem zpracovatele bylo vyloučit nežádoucí vzájemné ovlivnění provozu na sil. I/59 navrhovanou urbanizací rozvojových ploch brown fieldu. 3.4.2. Komunikační síť Z hlediska širších dopravních vazeb je navrženo napojení areálu PZ výhradně na sil. II/474. Navržené tří napojovací body jsou v zásadě rekonstruované stávající stykové či průsečné křižovatky. Za nezbytné je považováno zapojení v bodě č. 1 a č. 2 (ul. U Barbory), napojovací bod č. 3 (ul. Havlíčkova) bude využit podle toho, jaké budou požadavky skutečných uživatelů.

40 / 71


Úsporným řešením je s využitím stávající šířky vozovky přeznačení sil. II/474 na dvoupruhovou komunikaci s nouzovými pruhy využitelnými cyklisty s nezbytným rozřazením v křižovatkách (vyznačení pruhu pro levé odbočení s doplněním středních ochranných ostrůvků pro příčné vazby pěších a cyklistů, doplnění adekvátního značení pro zvýšení bezpečnosti s ohledem na omezené rozhledy). Ve vybraných úsecích sil. II/474 je doporučeno zachovat možnost předjíždění. Druhou variantou je stavebně náročnější přestavba napojovacího bodu č. 1 a č. 3 na malé okružní křižovatky s vnějším poloměrem cca R40 m, princip úprav sil. II/474 se ale nemění. Nezávisle na rozvoji PZ lze provádět modernizaci sil. I/59. Lze konstatovat, že ani případná změna řešení ÚP Karviná, která by se vrátila k původní myšlence přestavby sil. I/59 na čtyřpruhový směrově dělený tah s mimoúrovňovými křižovatkami nemá žádný dopad na řešení PZ. Napojení ul. Havlíčkovy na sil. I/59, ul. ČSA je předpokládáno zachovat pouze jako napojení území mezí PZ a sil. I/59. Nebude se tedy jednat o napojení areálu PZ, to bude jednoznačně směrováno na sil. II/474. Základním motivem vnitřní komunikační sítě je „komunikační třmen páteřní obvodové komunikace“ spojující napojovací bod č. 1 a č. 2. Komunikace je navržena jako dvoupruhová obousměrná komunikace se základní šířkou mezi obrubami 8 m, s možným lokálním rozšířením o odstavný pruh (v případě požadavku na odbočovací pruh v místě významného vjezdu cca 10,5 m). Jeho trasa sleduje podle možností koridor stávajících obslužných komunikací, směrové parametry s poloměry v rozmezí 70 – 250 m odpovídají normovým požadavkům pro návrhovou rychlost 30 km/hod. Na rozhraní oblastí A, B a C, D je navrženo variantní vedení páteřní obvodové komunikace, které ve větší čí menší míře sleduje koridor stávající komunikace. 3.4.3.

Základní parametry průmyslové zóny Pro areál PZ je předpokládána kombinace více funkcí – administrativa, logistika, montážní činnost a lehká výroba. Řešené území je členěno do čtyř dílčích částí A, B, C a D s rozdílným charakterem využití. Základní členění zóny je doloženo vstupního návrhu členění ploch, lišícími se pouze existencí vlečkového napojení části D.

Uspořádání bez vlečkového napojení části D

Uspořádání s vlečkovým napojením části D

3.4.4. Veřejná osobní doprava Pro dopravní obsluhu území lze využit stávající autobusové zastávky na sil. I/59 poblíž okružní křižovatky se sil. II/474 (využitelné pouze pro plochy A a dále pak zastávku na sil. 41 / 71


II/474 v blízkosti ul. U Barbory, která nabízí obsluhu pro oblasti B, C a D. Kromě toho lze, pokud si to vývoj v území vyžádá, dobudovat další zastávku na sil. II/474 pro zlepšení přímé obsluhy oblastí A a B. Provozu autobusové dopravy může napomoci i navrhovaná výstavba okružních křižovatek na sil. II/474, která by umožnila vybraným spojům vedeným od Orlové na Karvinou po sil. I/59 zajet k zóně, otočit se a pokračovat na Karvinou.

3.4.5. Pěší a cyklistická doprava Pro pěší a cyklisty je podél vybraných komunikací navrženo vedení nových či rekonstruovaných chodníků, případně společných dělených či nedělených stezek pro pěší a cyklisty. 3.4.6. Vlečkové napojení Vstupním podkladem pro úvahu o možném vlečkovém napojení oblasti D byly základní výškové údaje a limity výškového a směrového řešení. Z hlediska směrového řešení je limitem minimální poloměr R200 m. V případě výškového řešení je vhodné, aby sklon nebyl vyšší než sklon vlečkové tratě vedené od Karviné směrem k areálu Barbory, tj. cca 1%. Obecně lze konstatovat, že maximálním sklonem je cca 1,5%. 3.4.7. Závěr Předmětem řešení studie bylo vyhodnocení dopravní situace průmyslové zóny Karviná z hlediska zatížení komunikační sítě v přepokládaných etapách její výstavby vč. vymezení nezbytných opatření pro zajištění potřebné kapacity dopravního napojení. Výsledky kapacitního posouzení prokazují, že zvolený princip dopravního řešení průmyslové zóny je dostatečně kapacitní a nabízí potřebnou flexibilitu pro změnu strategie její zástavby. Vybudovaná komunikační síť vytváří podmínky pro optimální rozložení dopravy.

42 / 71


4. VLIVY PROJEKTU NA OKOLÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Popis vlivu projektu na životní prostředí a ochranu zvláštních zájmů 4.1.1. Biologické posouzení Posouzení vlivu spočívá v orientačním biologickém průzkumu – výskyt rostlinných a živočišných druhů. Nejedná se o detailní inventarizační průzkum, ale pouze o posouzení lokality jako celku – výskyt biotopů a na ně vázaná rostlinná a živočišná společenstva. Součástí posouzení je i posouzení lokality v návaznosti na okolní lokality a krajinu. Podle získaných výsledků a zjištění lze konstatovat, že v současné době je lokalita na biotu obecně dosti bohatá, a to zejména ve vztahu k živočichům. I přes poměrně značnou druhovou pestrost a doposud zjištěný výskyt ZCHDŽ není lokalita v rámci regionu zcela výjimečná. Zjištěné druhy živočichů (včetně zmiňovaných druhů zvláště chráněných) jsou druhy v regionu Karvinska s častým výskytem. Zejména u obojživelníků a částečně i u plazů dochází zjištěnými druhy často k osidlování rekultivovaných ploch, důlních propadů apod. Dá se předpokládat možný výskyt dalších živočišných druhů související s podzimním tahem ptáků, či s možnou migrací dalších živočichů. Samotná lokalita je v současné době výrazně poznamenána lidskou činností. Původní biotopy zcela chybí nebo jsou zachovány ostrůvkovitě na malých plochách. Na několika místech se některé plochy blíží svým charakterem k přírodě blízkému stavu, avšak nedosahují přírodních hodnot původních společenstev. S ohledem na získané poznatky je možno již v této fázi uvést, že bude nutno pro některé ZCHDŽ žádat o udělení výjimky ze zákazu. Pro co nejmenší ohrožení živočišných společenstev bude nutno (v případě realizace záměru) provádět práce spojené s přípravou území (zejména kácení zeleně, terénní úpravy apod.) mimo období reprodukce živočichů a nejlépe v období vegetačního klidu. V případě nutnosti zahájení v kácení zeleně v hnízdním období ptáků by pak bylo nutno s předstihem požádat o odchylný postup podle § 5b Zákona. Zásahy do zeleně provádět v souladu s výše navrhovanými opatřeními. Před kácením dřevin je nutno požádat o povolení ke kácení dle aktuálního znění Vyhlášky 395/1992 Sb. Podrobná zpráva obsahující biologické hodnocení předmětné lokality tvoří přílohu č. 6 této studie. 4.1.2. Posouzení vlivu záměru na životní prostředí Stávající popis záměru je pouze teoretický model a ani v době posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. nebude známo konkrétní skutečné využití jednotlivých ploch v území. Vzhledem ke skutečnosti, že model využití je vytvořen jako maximalistický, je možno tento model použít i pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí s tím, že lze obecně zařadit plánované využití do následujících kategorií a bodů přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.:

43 / 71


 10.6 skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.  10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.  4.3 Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 - výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem. 4.1.3. Hluk Jedním z nejdůležitějších negativních vlivů záměrů na životní prostředí je bezpochyby hluk. Stávající legislativa upravuje hlukové limity z různých zdrojů hluku (stacionární zdroje hluku, doprava na pozemních komunikacích, železniční a letecká doprava, stará hluková zátěž) pro chráněný venkovní prostor některých staveb (lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní, ostatních staveb a ostatní venkovní prostor). Vzhledem ke skutečnosti, že doposud není možno přesně stanovit konkrétní rozdělení využití jednotlivých ploch, směnnosti jednotlivých provozů ani konkrétní dopravní intenzitu, není možno vymodelovat konkrétní negativní vlivy hluku na blízké ani vzdálenější okolí průmyslové zóny. Teoreticky je možno předpokládat, že stacionární zdroje hluku budou v průmyslové zóně samotné stavby, resp. některá jejich technologická zařízení zejména na střechách (vzduchotechnické a jiné technologické jednotky, chladící věže, ventilátory a další) a jejich provozy, jejichž hluk však bude odstíněn akustickými vlastnostmi fasád a střech jednotlivých budov. U srovnatelných projektů je dopad vlivů stacionárních zdrojů hluku až do vzdáleností několika stovek metrů, přičemž hluk blížící se 40 dB hlukovému limitu (přísnější limit pro noční dobu) může být reálně předpokládán do vzdálenosti méně než 500 m od hranice průmyslové zóny (ve výšce cca. 3 m nad terénem). Hluk z dopravy bude tvořen zejména provozem na páteřní komunikaci v průmyslové zóně a dále na dílčích komunikacích a parkovištích uvnitř jednotlivých areálů výrobních závodů a parků umístěných v průmyslové zóně a významnějším dopravním zdrojem hluku bude také železniční vlečka. U podobných projektů je dopad vlivů stacionárních zdrojů hluku až do vzdáleností několika stovek metrů, přičemž hluk blížící se 45 dB hlukovému limitu (přísnější limit pro noční dobu) může být reálně předpokládán do vzdálenosti méně než 100 m od hranice průmyslové zóny resp. od dopravních tras (ve výšce cca. 3 m nad terénem). Vliv průmyslové zóny na celkovou situaci v okolí a definice případných negativních vlivů bude předmětem posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), pro které bude zpracována konkrétní hlukové studie, která zdroje hluku a jejich vlivy konkrétně vymodeluje a vydefinuje. Předmětem posuzování vlivů záměru na životní prostředí však nemůže být případné zvýšení negativních vlivů hluku na širších dopravních trasách mimo území průmyslové zóny, za hluk na těchto komunikacích a dodržování jejich legislativních hlukových limitů je odpovědný vlastník (provozovatel) těchto komunikací.

44 / 71


5. PODMIŇUJÍCÍ OPATŘENÍ PRO REALIZACI PROJEKTU 5.1. Podmiňující a koordinační opatření 5.1.1. Uvedení požadavků na asanace, bourací práce a kácení porostů V rámci přípravy průmyslové zóny bude nutno provést demolici několika stávajících objektů (většinou již částečně zdemolovaných rodinných domů) a také demontáže některých sítí technického vybavení, které tvoří zejména přípojky k výše uvedeným objektům. V předmětné ploše se nachází také stávající vodovodní řad pitné vody DN 250, stávající vodovodní řad průmyslové vody DN 450 a v severní části také stávající vedení VN, které bude nutno přeložit. předmětným územím prochází podél stávajících komunikací také nadzemní teplovod, který byl vzhledem k předpokládaným vysokým nákladům na jakékoli úpravy v plné míře respektován. V části území bude nutno provést kácení porostů a v jižní části území bude nutno sanovat stávající vodní plochu. Celkem bude nutno zajistit pro cca. 47 ha pozemků vynětí ze zemědělského půdního fondu a pro jeden pozemek pak také vynětí z určení k plnění funkce lesa. 5.1.2. Koordinační opatření Vzhledem k aktuální přípravě záměru KIC – Krajského integrovaného centra - na energetické využívání komunálních odpadů byly prověřeny možnosti koordinace a možného sdílení napojení na technickou infrastrukturu, což však vzhledem k ekonomické stránce možného řešení nebylo možné. Dalším koordinačním aspektem projektu je možnost vybudovat železniční vlečku v ploše D z areálu stávající teplárny na jižní hranici předmětného území. Toto řešení má několik technických i investičních variant a je možné v rozvoji této myšlenky pokračovat. Dalším již výše uvedeným koordinačním aspektem projektu je upřesnění řešení zkapacitnění silnice I/59, kdy bude po upřesnění ochranného pásma možné rozšířit plochu A severním směrem popř. bude možné definovat takové využití ploch bezprostředně navazujících na silnici I/59, které by mohlo vytvořit vzájemnou plynulou návaznost sousedících staveb silnice a průmyslové zóny. Dále se nabízí možnost navázat na nově vybudovanou průmyslovou zónu novou koncepcí využití stávajícího areálu dolu Barbora nebo umístěním integrovaného výjezdového centra pro složky hasičského záchranného sboru, záchranné služby či policie.

45 / 71


5.2. Povolovací procesy 5.2.1. Zřizovatel průmyslové zóny Pro realizaci záměru – vybudování průmyslové zóny – bude muset zřizovatel průmyslové zóny zajistit příslušná stanoviska či povolení dle následujících legislativních předpisů. 5.2.1.1.

Stanovisko k dotčení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Stanovisko dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

5.2.1.2.

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí Stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

5.2.1.3.

Souhlas k odnětí ze zemědělského půdního fondu Rozhodnutí dle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů

5.2.1.4.

Souhlas k odnětí z určení k plnění funkce lesa Rozhodnutí dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích ve znění pozdějších předpisů

5.2.1.5.

Povolení ke kácení Rozhodnutí dle zákona č. 28911995 Sb. o lesích ve znění pozdějších předpisů

5.2.1.6.

Výjimka ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů nebo rostlin Rozhodnutí dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

5.2.1.7.

Územní rozhodnutí o umístění staveb dopravní a technické infrastruktury Rozhodnutí dle § 79 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění prováděcích předpisů

5.2.1.8.

Stavební povolení pro stavby dopravní a technické infrastruktury Rozhodnutí dle § 115 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění prováděcích předpisů

5.2.1.9.

Stavební povolení pro železniční vlečku Rozhodnutí dle zákona č.266/1994/Sb. o dráhách ve znění pozdějších předpisů 46 / 71


5.2.1.10. Povolení vodoprávního úřadu ke zřízení vodního díla Rozhodnutí dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů 5.2.2. Investoři konkrétních záměrů na dílčích plochách v průmyslové zóně Pro realizaci konkrétních záměrů – vybudování výrobních závodů, logistických parků, administrativních center a dalších konkrétních záměrů v průmyslové zóně – bude nutno zajistit příslušná stanoviska či povolení dle následujících legislativních předpisů. 5.2.2.1.

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí Stanovisko dle podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

5.2.2.2.

Závazné stanovisko k umístění zdrojů znečištění Závazné stanovisko dle zákona Č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákon6 (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů

5.2.2.3.

Řízení prevence závažných havárií Č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky

5.2.2.4.

Územní rozhodnutí o umístění staveb dopravní a technické infrastruktury Rozhodnutí dle § 79 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění prováděcích předpisů

5.2.2.5.

Integrované povolení Rozhodnutí dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů

5.2.2.6.

Stavební povolení pro stavby dopravní a technické infrastruktury Rozhodnutí dle § 115 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění prováděcích předpisů

5.2.2.7.

Povolení vodoprávního úřadu ke zřízení vodního díla Rozhodnutí dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů

47 / 71


6. MAJETKOPRÁVNÍ ŘEŠENÍ PROJEKTU 6.1. Předmětné pozemky a stavby 6.1.1. Vlastnická struktura pozemků v předmětném území Tyto investiční náklady byly stanoveny dle přílohy č. 3 – Soupis dotčených pozemků Vlastník

Výměra [m2]

RPG RE Land, s.r.o. RPG Byty, s.r.o. OKD, a.s. Česká republika Dalkia Česká republika, a.s. Statutární město Karviná Ostatní vlastníci

Poměrně [%]

911 177 15 860 40 635 31 390 26 329 17 260 14 595

86,2 % 1,5 % 3,8 % 3,0 % 2,5 % 1,6 % 1,4 %

1 057 246

100 %

Přestože není plánováno aktivní využití plochy „E“ jako plochy pro průmyslové využití, je nutno tuto plochu také vykoupit vzhledem k využití této plochy pro realizaci vodohospodářských staveb a kompenzačních opatření ochrany přírody a životního prostředí. Dále je do celkové výměry je započítána i celá výměra pozemku parc. č. 678, která v ploše cca. 10 ha přesahuje předmětné území na severovýchodní straně, v této ploše je možno uvažovat navazující aktivity jako např. ubytovací zařízení, restaurace, nákupní zónu či jiné aktivity navazující na průmyslovou zónu, avšak využitelné i širším okolím a zároveň tvořící návaznost průmyslové zóny na okolní jinak využívané plochy. 6.1.2. Zóna A V zóně A převažuje naprosto jednoznačně vlastnictví RPG RE Land, s.r.o., ostatním vlastníkům zde patří pouze pozemek parc. č. 990/7 ve vlastnictví paní Emilie Jendřejkové, Do Kopce 1697, Petřvald, 735 41 a Vladislava Kitla, Rue la Place 8, Lens, Francie a dále je zde několik parcel ve vlastnictví Statutárního města Karviná. 6.1.3. Zóna B V zóně B opět převažuje naprosto jednoznačně vlastnictví RPG RE Land, s.r.o., ostatním vlastníkům zde patří pouze 12 menších pozemků, dále jsou zde pozemky ve vlastnictví státu, Statutárního města Karviná, OKD a.s. a Dalkia Česká republika, a.s.

48 / 71


6.1.4. Zóna C V zóně C jsou poměrně podobný rozsah vlastnictví RPG RE Land, s.r.o., státu a Dalkia Česká republika, a.s., ostatním vlastníkům zde patří pouze 12 menších pozemků. 6.1.5. Zóna D V zóně D opět převažuje naprosto jednoznačně vlastnictví RPG RE Land, s.r.o., ostatním vlastníkům zde patří pouze jeden pozemek, společnosti OKD a.s. také jeden pozemek a společnosti Dalkia Česká republika, a.s. pak 4 pozemky. 6.1.6. Zóna E V zóně B opět převažuje naprosto jednoznačně vlastnictví RPG RE Land, s.r.o., dále jsou zde pozemky vevlastnictví státu, Statutárního města Karviná a OKD a.s.

49 / 71


7. ODHAD INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PROJEKTU 7.1. Koncepce kalkulace Projekt je členěn na základní plošné celky dle rozdělení ploch hrubých terénních úprav, jednotlivé stavby technické a dopravní infrastruktury jsou členěny v návaznosti na plochy HTU pro co největší možnou variabilitu při plánování etapizace projektu.

7.2. Skladba jednotkových cen 7.2.1. Výkupy pozemků Ceny pro výkup pozemků byly stanoveny dle obecně závazné vyhlášky Statutárního Města Karviná č. 10/2010, která odkazuje na cenovou mapu zveřejněnou na adrese http://portal.karvina.org/portal/page/portal/uvodni_stranka/magistrat/gis V této cenové mapě není většina předmětných pozemků oceněna, uvnitř zájmové plochy se však nachází několik skupin oceněných pozemků, jejichž cena je dle uvedené cenové mapy 80-100 Kč.

Pro výpočet je uvažována cena 100 Kč/m2, přestože lze předpokládat, že skutečná cena výkupů bude značně variabilní dle konkrétních jednání s jednotlivými vlastníky. 7.2.2. Věcná břemena Věcná břemena pro uložení sítí technického vybavení byla stanovena odhadem paušální cenou 10.000 Kč za každý pozemek. 7.2.3. Stavební náklady Stanovení jednotkových cen pro odhad investičních nákladů jednotlivých staveb dle typu je podrobně popsáno v příloze č. 4 - Skladba jednotkových cen staveb. Souhrn jednotkových

50 / 71


cen pro jednotlivé typy staveb použitých pro stanovení odhadu investičních nákladů v této studii je uveden v následující tabulce: Stavební práce

Jednotková cena

Hrubé terénní úpravy HTU – plošné úpravy HTU – zemní práce Dopravní infrastruktura Páteřní komunikace s cyklostezkou a chodníkem Vodovod Vodovod DN 200 Kanalizace Kanalizace DN 300 Kanalizace DN 400 Kanalizace DN 500 Kanalizace DN 800 Kanalizace DN 1000 Elektro Rozvody elektro VN Elektro Plynovod VTL DN 100 Plynovod STL DN 225 Regulační stanice VTL/STL

116 Kč/m2 245 Kč/m3 17 288 Kč/m 3 308 Kč/m 9 250 10 450 12 100 21 000 25 900

Kč/m Kč/m Kč/m Kč/m Kč/m

3 787 Kč/m 4 000 Kč/m 2 960 Kč/m 2 000 000 Kč/ks

Pro odhad investičních nákladů některých specifických staveb bylo použito doporučení specialisty v daném oboru nebo provozovatelů sítí, které jsou shrnuty v následující tabulce: Stavba

Jednotková cena

Vodovod Vodovod DN 250 Vodovod DN 400 Přeložka OKD DN 410, dl. cca 900 m Přeložka SmVaK DN 250, dl. cca 800 m Přeložka SmVaK DN 100, dl. cca 650 m Redukce tlaku vodovodu o cca 30 m v. sl. Čerpací stanice do věžového vodojemu Věž vodojem V = 300 m3, H = 30 m Zemní vodojem V = 2x 200 m3 Požární hydrant 51 / 71

3 000 10 000 9 000 000 2 400 000 1 300 000 200 000 3 000 000 10 000 000 10 000 000 50 000

Kč/m Kč/m Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/ks


Kanalizace Čistírna odpadních vod Vyrovnávací nádrž V = 100 m3 + 2x čerpací stanice Vyrovnávací nádrž V = 8 000 m3 Vsakování Teplovod Předávací stanice A (14 MW) Předávací stanice B (18 MW) Předávací stanice C (3 MW) Předávací stanice D (7,6 MW) Páteřní rozvody 2 x DN 300 Přípojka 2 x DN 200 Přípojka 2 x DN 150 Přípojka 2 x DN 100 Dopravní infrastruktura Přestavba stykové křižovatky napojovacího bodu 1 Přestavba průsečné křižovatky napojovacího bodu 3 Převážně organizační úpravy úseku sil.II/474

57 000 000 15 000 000 8 000 000 16 000 000

Kč/kpl Kč/m Kč/m Kč/kpl

16 800 000 21 600 000 3 600 000 9 100 000 18 000 17 000 16 000 15 000

Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/kpl Kč/m Kč/m Kč/m Kč/m

4 300 000 Kč/kpl 4 300 000 Kč/kpl 500 000 Kč/kpl

7.3. Kalkulace investičních nákladů 7.3.1. Přehled všech předpokládaných investičních nákladů projektu Položka

Cena *Kč+

Výkupy pozemků Věcná břemena Projektová příprava Demolice a demontáže Hrubé terénní úpravy Dopravní infrastruktura Napojení na vodovod pitné vody Napojení na vodovod průmyslové vody Napojení na dešťovou kanalizaci Napojení na splaškovou kanalizaci Napojení na zdroj tepla Napojení na elektrickou energii Napojení na plynovod

106 100 000 2 000 000 153 000 000 20 000 000 200 200 000 103 400 000 40 000 000 21 500 000 100 600 000 119 400 000 62 900 000 10 500 000 16 700 000 956 300 000

52 / 71


7.3.2. Výkupy pozemků Tyto investiční náklady byly stanoveny dle přílohy č. 3 – Soupis dotčených pozemků Vlastník

Výměra [m2]

RPG RE Land, s.r.o. RPG Byty, s.r.o. OKD, a.s. Česká republika Dalkia Česká republika, a.s. Statutární město Karviná Ostatní vlastníci

911 177 15 860 40 635 31 390 26 329 17 260 14 595

Cena *Kč+ 91 200 000 1 600 000 4 100 000 3 200 000 2 700 000 1 800 000 1 500 000

106 100 000 Přestože není plánováno aktivní využití plochy „E“ jako plochy pro průmyslové využití, je nutno tuto plochu také vykoupit vzhledem k využití této plochy pro realizaci vodohospodářských staveb a kompenzačních opatření ochrany přírody a životního prostředí. 7.3.3. Věcná břemena Tyto investiční náklady byly stanoveny hrubým odhadem pro počet cca. 200 pozemků ve výši 2 000 000 Kč. 7.3.4. Projektová příprava Položka

Cena *Kč+

Zpracování dokumentace Management a inženýring Vynětí ze ZPF

20 000 000 10 000 000 123 000 000

153 000 000 Vzhledem ke skutečnosti, že ze všech předmětných pozemků je pouze jeden pozemek o malé výměře 307 m2 zařazen podle druhu jako lesní pozemek, v kalkulaci investičních nákladů není uvažováno s poplatky za vynětí z PUPFL. Pro odhad nákladů na poplatky za vynětí ze ZPF byla použita jednotková cena dle referenčního projektu ve výši 262,20 Kč/m2. Vzhledem k tomu, že se v zóně „E“ nenachází žádný větší pozemek podléhající ochraně ZPF, byla cena za odnětí ze ZPF rozpočítána mezi plochy A – D.

53 / 71


Druh pozemku

Výměra [m2]

Orná půda Trvalý travní porost Zahrada

Cena *Kč+

296 599 14 959 157 464

77 768 258 3 922 250 41 287 061

469 022

123 000 000

7.3.5. Demolice a demontáže Tyto investiční náklady byly stanoveny hrubým odhadem jednorázově ve výši 20 000 000 Kč.

7.3.6. Hrubé terénní úpravy PLOŠNÉ ÚPRAVY Členění HTU

Plochy

Jedn. cena Celková cena

[m2] HTU A1 HTU A2 HTU A3 HTU B1 HTU B2 HTU C HTU D1 HTU D2

ZEMNÍ PRÁCE

*Kč/m2]

43 601 47 737 29 341 86 030 233 215 64 748 126 735 28 294 659 703

116,18 116,18 116,18 116,18 116,18 116,18 116,18 116,18

*Kč+

CELKEM

Objemy

Jedn. cena

Celková cena

Celková cena

[m3]

*Kč/m3]

*Kč+

*Kč+

5 065 612 5 546 086 3 408 870 9 995 019 27 094 970 7 522 444 14 724 062 3 287 183

24 483 34 526 19 500 176 564 99 042 59 418 49 000 41 700

76 644 245

504 233

245,00 245,00 245,00 245,00 245,00 245,00 245,00 245,00

5 998 335 8 458 870 4 777 500 43 258 180 24 265 290 14 557 410 12 005 000 10 216 500

11 063 947 14 004 956 8 186 370 53 253 199 51 360 260 22 079 854 26 729 062 13 503 683

123 537 085

200 181 330

7.3.7. Dopravní infrastruktura Úsek

Délka Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 557 17 288 9 629 416 339 17 288 5 860 632 322 17 288 5 566 736 272 17 288 4 702 336 187 17 288 3 232 856 218 17 288 3 768 784 176 17 288 3 042 688 148 17 288 2 558 624 258 17 288 4 460 304

01 02 05 06 07 10 11 12 14

2 477

54 / 71

42 822 376


Položka Přestavba stykové křižovatky napojovacího bodu 1 Přestavba průsečné křižovatky napojovacího bodu 3 Převážně organizační úpravy úseku sil.II/474 Výstavba vlečky pro obsluhu plochy D

Celková cena 4 300 000 4 300 000 500 000 51 500 000 60 600 000

7.3.8. Napojení na vodovod pitné vody Úsek

Délka VDV Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 491 3 308 1 623 983 326 3 308 1 078 245 294 3 308 972 405 304 3 308 1 005 480 284 3 308 939 330 182 3 308 601 965 181 3 308 598 658 415 3 308 1 372 613 395 3 308 1 306 463 218 3 308 721 035 154 3 308 509 355 189 3 308 625 118 301 3 308 995 558 3 734 12 350 205

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13

Položka Přeložka DN 250, dl. cca 800 m Přeložka DN 100, dl. cca 650 m Redukce tlaku vodovodu o cca 30 m v. sl. Čerpací stanice do věžového vodojemu Věž vodojem V = 300 m3, H = 30 m

Celková cena 2 400 000 1 300 000 200 000 3 000 000 10 000 000

Zemní vodojem V = 2x 200 m3

10 000 000

Požární hydranty

750 000 27 650 000

7.3.9. Napojení na vodovod průmyslové vody Úsek

Délka PRV Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 491 3 308 1 623 983 326 3 308 1 078 245 292 3 308 965 790

01 02 03 55 / 71


04 05 06 07 08 09 10 11 12 13

309 290 185 184 419 398 217 152 196 317 3 734

Položka Přeložka DN 410, dl. cca 900 m

3 308 3 308 3 308 3 308 3 308 3 308 3 308 3 308 3 308 3 308

1 022 018 959 175 611 888 608 580 1 385 843 1 316 385 717 728 502 740 648 270 1 048 478 12 535 894 Celková cena 9 000 000 9 000 000

7.3.10. Napojení na dešťovou kanalizaci Úsek

Délka DKN Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 469 25 900 12 147 100 327 10 450 3 417 150 286 25 900 7 407 400 318 25 900 8 236 200 304 10 450 3 176 800 191 21 000 4 011 000 190 21 000 3 990 000 426 10 450 4 451 700 405 10 450 4 232 250 215 9 250 1 988 750 147 9 250 1 359 750 211 9 250 1 951 750 316 9 250 2 923 000 574 25 900 14 866 600 263 9 250 2 432 750 4 642 76 592 200

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15

Položka Vyrovnávací nádrž V = 8 000 m3 Vsakování

Celková cena 8 000 000 16 000 000 24 000 000

56 / 71


7.3.11. Napojení na splaškovou kanalizaci Úsek

Délka SKN Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 491 10 450 5 130 950 327 9 250 3 024 750 290 10 450 3 030 500 313 10 450 3 270 850 297 9 250 2 747 250 190 10 450 1 985 500 187 10 450 1 954 150 422 9 250 3 903 500 402 9 250 3 718 500 216 9 250 1 998 000 149 9 250 1 378 250 203 9 250 1 877 750 316 9 250 2 923 000 766 10 450 8 004 700 267 9 250 2 469 750 4 836 47 417 400

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15

Položka Čistírna odpadních vod Vyrovnávací nádrž V = 100 m3 + 2x čerpací stanice

Celková cena 57 000 000 15 000 000 72 000 000

7.3.12. Napojení na zdroj tepla Úsek

Délka HKV Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 50 17 000 850 000 60 17 000 1 020 000 300 18 000 5 400 000 235 15 000 3 525 000 60 16 000 960 000 705 11 755 000

01 02 05 06 14

Položka Předávací stanice A (14 MW) Předávací stanice B (18 MW) Předávací stanice C (3 MW) Předávací stanice D (7,6 MW)

Celková cena 16 800 000 21 600 000 3 600 000 9 100 000 51 100 000 57 / 71


7.3.13. Napojení na elektrickou energii Úsek

Délka Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 491 3 787 1 859 417 327 3 787 1 238 349 290 3 787 1 098 230 297 3 787 1 124 739 190 3 787 719 530 187 3 787 708 169 422 3 787 1 598 114 216 3 787 817 992 149 3 787 564 263 203 3 787 768 761 2 772 10 497 564

01 02 03 05 06 07 08 10 11 12

7.3.14. Napojení na plynovod Úsek

Délka Jedn. cena Celková cena [m] *Kč/m+ *Kč+ 491 2 690 1 320 790 327 2 690 879 630 290 2 690 780 100 297 2 690 798 930 190 2 690 511 100 187 2 690 503 030 422 2 690 1 135 180 216 2 690 581 040 149 2 690 400 810 203 2 690 546 070 2 772 7 456 680

01 02 03 05 06 07 08 10 11 12

Položka

Celková cena

Přípojka VTL Regulační stanice VTL/STL pro výkon 3000 m3/h

1 800

4 000

7 200 000 2 000 000 9 200 000

58 / 71


7.4. Doporučení dostavby a modernizace prvků dopravní infrastruktury pro PZ Karviná - Doly Níže uvedené úpravy nejsou podmiňujícími opatřeními pro realizaci záměru této studie, bude však vhodné je provést v rámci celkové modernizace dopravní infrastruktury kolem zájmového území. Stavba

Cena

Přestavba křižovatky napojovacího bodu 1 na malou okružní křižovatku vč. návazného úseku sil.II/474 Přestavba stykové křižovatky napojovacího bodu 2 na průsečnou křižovatku Přestavba křižovatky napojovacího bodu 3 na malou okružní křižovatku Výstavba koncového úseku páteřní obvodové komunikace mezi plochou DaA Rekonstrukce ul.Cihelní po obvodu plochy D Převážně organizační úpravy úseku sil.II/474 pro úpravu šířkového uspořádání na dvoupruhovou komunikaci s krajnicí či cyklistickým pruhem Výstavba společné stezky pro pěší a cyklisty podél sil.II/474 v úseku mezi napojovacím bodem 1 a 3

20 600 000 Kč 4 300 000 Kč 17 200 000 Kč 7 400 000 Kč 11 100 000 Kč 2 200 000 Kč

5 800 000 Kč 69 600 000 Kč

7.5. Sdílení investičních nákladů infrastruktury V případě realizace celého záměru jako průmyslové zóny vznikne koncentrovaná a pravděpodobně objemově velmi zajímavá poptávka po dodávce jednotlivých médií. Z toho důvodu lze předpokládat, že do vybudování nové technické infrastruktury budou připraveni investovat i provozovatelé jednotlivých distribučních sítí. Lze předpokládat, že v návaznosti na výši odběrů vody, el. energie, plynu či tepla budou schopni provozovatelé sítí zafinancovat investice do vybudování technické infrastruktury, a to v rozsahu 0100%, jehož určení bude vycházet z garantovaného odběru. Nabízí se tedy koncepční řešení vybudovat sítě technického vybavení a uzavřít s provozovateli sítí smlouvy o smlouvách budoucích s uvedením několika dílčích „milníků“ v odběrech médií a jim odpovídajících poměrů podílu na investičních nákladech odpovídajících sítí.

59 / 71


8. ETAPY POSTUPNÉ REALIZACE PROJEKTU A CASHFLOW 8.1. Koncepce etapizace Jako prioritní plochy pro zahájení budování průmyslové zóny byly zvoleny plochy A vzhledem k umístění „koncových technologií pro řešení odvodu splaškových a dešťových vod a také vzhledem k minimální existenci stávajících sítí bez nutnosti provádět nákladné přeložky, demolice a demontáže a vzhledem k blízkosti dopravních napojovacích bodů. Vybudování technického zázemí vodního hospodářství však vyžaduje vyšší počáteční investici pro zónu A, neboť realizaci vodohodspodářských objektů ČOV a retence dešťových vod nelze předpokládat etapovitě s přiměřeným rozložením investičních nákladů. Po ploše A je možno dále rozvíjet průmyslovou zónu jižním směrem rozvojem plochy B2 s následnou realizací ploch B1, C a D.

8.2. Grafické znázornění etapizace 1. ETAPA – A1

1. ETAPA – A2

3. ETAPA – A3

4. ETAPA – B2

60 / 71


5. ETAPA – B1

6. ETAPA – C

7. ETAPA – D1

8. ETAPA – D2

61 / 71


8.3. Kalkulace celkových investičních nákladů jednotlivých etap 8.3.1. 1. ETAPA - A1 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Dokumentace, management a vynětí ze ZPF) Hrubé terénní úpravy (HTU A1) Dopravní infrastruktura (Úseky 01 a 02, křižovatka) Napojení na vodovod pitné vody (VDV 01, přeložka DN 250, redukce) Napojení na vodovod průmyslové vody (PRV 01, 05 a 06) Napojení na dešťovou kanalizaci (DKN 01, vyrovnávací nádrž) Napojení na splaškovou kanalizaci (SKN 01, ČOV) Napojení na zdroj tepla (HKV A) Napojení na elektrickou energii (Úsek 01) Napojení na Plynovod (VTL přípojka, RS plynu, STL úsek 01) 1. ETAPA - A1

26 800 000 38 100 000 11 100 000 19 800 000 5 500 000 3 200 000 20 200 000 62 100 000 24 100 000 1 900 000 10 500 000 223 300 000

8.3.2. 2. ETAPA – A2 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Hrubé terénní úpravy (HTU A2)

6 300 000 8 900 000 14 000 000

2. ETAPA – A2

29 200 000

KUMULOVANĚ

252 500 000

8.3.3. 3. ETAPA – A3 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Hrubé terénní úpravy (HTU A3)

3 900 000 5 400 000 8 200 000

3. ETAPA – A3

17 500 000

KUMULOVANĚ

270 000 000

62 / 71


8.3.4. 4. ETAPA – B2 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Demolice a demontáže Hrubé terénní úpravy (HTU B2) Dopravní infrastruktura (Zbývající úseky 03 – 14, křižovatka, org. II/474) Napojení na vodovod pitné vody (VDV 02 – 09, vodojem + ČS) Napojení na vodovod průmyslové vody (PRV 02, 03, 04, 07, 08 a 09) Napojení na dešťovou kanalizaci (DKN 02-09, vsakování) Napojení na splaškovou kanalizaci (SKN 02-09, vyrovnávací nádrž) Napojení na zdroj tepla (HKV B) Napojení na plynovod (Úseky 02, 03, 05, 06, 07 a 08) Napojení na elektrickou energii (Úseky 02, 03, 05, 06, 07 a 08)

30 800 000 43 500 000 10 000 000 51 400 000 32 100 000 21 600 000 6 400 000 54 900 000 38 600 000 21 600 000 4 600 000 6 500 000

4. ETAPA – B2

322 000 000

KUMULOVANĚ

592 000 000

8.3.5. 5. ETAPA – B1 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Demolice a demontáže Hrubé terénní úpravy (HTU B1) Napojení na vodovod pitné vody (VDV 10 – 13) Napojení na vodovod průmyslové vody (PRV 10 – 13, přeložka DN 410) Napojení na dešťovou kanalizaci (DKN 10 – 13) Napojení na splaškovou kanalizaci (SKN 10 – 13) Napojení na plynovod (Úseky 10,11 a 12) Napojení na elektrickou energii (Úseky 10 – 12)

11 400 000 16 000 000 5 000 000 53 200 000 2 900 000 11 900 000 8 200 000 8 200 000 1 500 000 2 200 000

5. ETAPA – B1

120 500 000

KUMULOVANĚ

712 500 000

63 / 71


8.3.6. 6. ETAPA – C Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Demolice a demontáže Hrubé terénní úpravy (HTU C) Napojení na zdroj tepla (HKV C)

8 500 000 12 100 000 5 000 000 22 100 000 7 100 000

6. ETAPA – C

54 800 000

KUMULOVANĚ

767 300 000

8.3.7. 7. ETAPA – D1 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Hrubé terénní úpravy (HTU D1) Napojení na vodovod pitné vody (vodojem) Napojení na dešťovou kanalizaci (DKN 14) Napojení na splaškovou kanalizaci (SKN 14) Napojení na zdroj tepla (HKV D)

16 700 000 23 600 000 26 700 000 10 000 000 14 900 000 8 000 000 10 100 000

7. ETAPA – D1

110 000 000

KUMULOVANĚ

877 300 000

8.3.8. 8. ETAPA – D2 Položka

Cena *Kč+

Majetkoprávní příprava Projektová příprava (Vynětí ze ZPF) Hrubé terénní úpravy (HTU D2) Napojení na dešťovou kanalizaci (DKN 15) Napojení na splaškovou kanalizaci (SKN 15) Výstavba vlečky pro obsluhu plochy D

3 700 000 5 300 000 13 500 000 2 400 000 2 500 000 51 500 000

8. ETAPA – D2

78 900 000

KUMULOVANĚ

956 200 000

64 / 71


8.4. Kalkulace měrných investičních nákladů jednotlivých etap Plocha A1 A2 A3 B1 B2 C D1 D2 CELKEM

Výměra [m2] 43 601 47 737 29 341 86 030 233 215 64 748 126 735 28 294 659 703

Cena přípravy *Kč+

Kumulovaně *Kč+

223 300 000 29 200 000 17 500 000 120 500 000 322 000 000 54 800 000 110 000 000 78 900 000 956 200 000

223 300 000 252 500 000 270 000 000 390 500 000 712 500 000 767 300 000 877 300 000 956 200 000 956 200 000

65 / 71

Jedn. cena *Kč/m2] 5 121,39 611,68 596,43 1 400,67 1 380,70 846,36 867,95 2 788,59 1 449,44


9. HARMONOGRAM PROJEKTU 9.1. Harmonogram projektové přípravy a povolovacích procesů Harmonogram projektové přípravy je modelován bez majetkoprávní přípravy, jejíž průběh je předpokládán souběžně s přípravou a projednáváním vlivu záměru na životní prostředí (EIA)

9.2. Harmonogram realizace V návaznosti na etapizaci výstavby lze předpokládat následující harmonogram realizace staveb technické a dopravní infrastruktury: Plocha

Výměra [m2]

A B2 B1 C D1 D2

120 680 233 215 86 030 64 748 126 735 28 294

Investiční náklady *Kč+ 182 000 000 272 000 000 98 000 000 41 000 000 83 000 000 23 000 000

Realizace [měsíce] 4 6 4 3 3 2

Při realizaci dvou či více ploch najednou lze předpokládat harmonogram realizace staveb technické a dopravní infrastruktury v rozmezí 6-8 měsíců.

66 / 71


10. ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ 10.1. Úvodní shrnutí Tato studie proveditelnosti měla za cíl posoudit vhodnost a ekonomickou realizovatelnost průmyslové zóny do lokality „Nad Barborou“. Předmětem posouzení byla vhodnost umístění z hlediska stávajícího využití předmětné lokality, územního plánování, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury a ekonomické realizovatelnosti ve vazbě na postupnou etapizaci.

10.2. Zhodnocení stávajícího využití předmětné lokality Stávající plocha o rozloze cca. 100 ha se nachází v oblasti Karviná „Doly“, a to v místě průsečíku dvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov – Horní Suchá. Celá plocha je rekultivovanou plochou bez zemědělského využití, je rozčleněna několika místními komunikacemi na dílčí části a je nerovnoměrně obsazena stávajícími objekty, převážně rodinnými domy ve velmi špatném technickém stavu. Část plochy je nerovnoměrně zalesněna, v jižní části se nachází neudržované jezírko. Přestože předmětná plocha leží v oblasti s důlními vlivy, dle mapy poklesů terénu je však plocha situována přesně mezi dvěma oblastmi poklesů, na předmětné ploše výrazné poklesy terénu zaznamenány nejsou. Celkově lze díky špatnému technickému stavu objektů charakterizoval předmětnou plochu jako neobydlenou, díky rozsáhlé ploše bez významnějšího pravidelného užívání a určení na ní pravidelně vznikají četné nelegální skládky odpadu. Rekultivace předmětné lokality v průmyslovou zónu lze vnímat jednoznačně jako přínos jak pro lokalitu samotnou, tak i pro její okolí.

10.3. Zhodnocení majetkoprávních vztahů Aktuální rozložení vlastnických vztahů k pozemkům v předmětné ploše lze hodnotit jako dobré pro výchozí úvahy pro realizaci průmyslové zóny vzhledem k tomu, že naprostá většina pozemků je ve vlastnictví společnosti RPG RE Land, s.r.o. a spřízněných společností.

10.4. Zhodnocení souladu s územním plánováním a vazbami na okolí Využití Záměr je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města Karviné i Moravskoslezského kraje. Platný územní plán města vymezil v řešeném území zónu U-Vs – výrobní služby a sklady a zónu U-E jako území využitelné pro výrobní služby, podnikatelské aktivity a lehký průmysl. Projednaný koncept Územního plánu Karviné vymezuje předmětné území jako zastavitelné se způsobem využití – Plochy smíšené výrobní. Dále stanovuje zpracování územní studie jako nezbytné podmínky pro rozhodování v řešeném území. V okolí jsou plochy vymezeny k různým účelům, od hromadného bydlení, přes rekreační plochy a plochy pro technickou infrastrukturu až po stávající průmyslové objekty a rozvojové plochy pro umístění Krajského Integrovaného Centra pro nakládání s odpady (KIC). 67 / 71


Plocha vymezená územním plánem se způsobem využití – Plochy smíšené výrobní zasahuje také nemalou částí východně od silnice II/474, která tvoří východní hranici, zde je možno v budoucnu předpokládat rozšíření průmyslové zóny na téměř dvojnásobnou rozlohu. Navržené členění průmyslové zóny navíc umožní rozšířit biokoridor v severovýchodním rohu předmětné plochy, který je v územním plánu evidován jako veřejně prospěšná stavba a navržená páteřní komunikace uvnitř průmyslové zóny umožní rozšířit další veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury evidovanou v územním plánu v jižní části předmětné plochy. V okolí se nachází několik významných kulturních a historických prvků, jako jsou např. hrobky, památníky a pamětní desky, kaplička a kostel, ale také několik a technických prvků jako např. těžní věže a dílny a v neposlední řadě také areál dolu Barbora. Realizace průmyslové zóny by mohlo umožnit zajímavé propojení těchto prvků v okolí a vytvoření komplexnější prezentace těchto prvků a zvýšení jejich turistické atraktivity. V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje se předmětné území nachází hned ve dvou významných oblastech:  Specifická oblast republikového významu SOB4 Karvinsko  Rozvojová oblast OB2 Ostrava Jedná se o plochu brownfieldu umístěnou v krajině ovlivněné hlubinnou důlní činností, které leží mimo území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a krajinných nebo kulturně historických dominant, které má vazbu na významná sídla ve stuktuře osídlení kraje, a to zejména na města Karviná, Havířov a Orlová. Lokalita má přímou vazbu na nadřazenou síť dopravní infrastruktury a nachází se mimo záplavové území. Záměr zřídit průmyslovou zónu v předmětné lokalitě umožní mimo jiné např. vytvoření podmínek pro umístění logistického centra včetně napojení na železniční dopravu, vhodně doplňuje stávající plán rozšíření cyklostezek v daném území a může přispět také ke zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel vytvořením zázemí pro soustředěné umístění služeb a tím i odlehčení přeurbanizovaného centra Města Karviné. Do průmyslové zóny mohou být umístěny také aktivity, které mohou přispět k modernizaci průmyslu, rozvoji služeb a nebo i dalších aktivit se zaměřením na vývoj a výzkum ve vazbě na vysoké školství. Vzhledem ke svému rozsahu nabízí průmyslová zóna polyfunkční využití a může významným způsobem přispět ke stabilizaci a postupnému zlepšování stavu životního prostředí a k obnově krajiny narušené těžbou.V okolí se nachází několik významných kulturních a historických prvků, jako jsou např. hrobky, památníky a pamětní desky, kaplička a kostel, ale také několik a technických prvků jako např. těžní věže a dílny a v neposlední řadě také areál dolu Barbora. Realizace průmyslové zóny by mohlo umožnit zajímavé propojení těchto prvků v okolí a vytvoření komplexnější prezentace těchto prvků a zvýšení jejich turistické atraktivity. Lze konstatovat, že v daném území nelze nalézt vhodnější plochu pro umístění průmyslové zóny než je právě předmětná plocha posuzovaná v této studii.

10.5. Zhodnocení dostupnosti dopravní a technické infrastruktury Dostupnost dopravní infrastruktury lze hodnotit jako velmi dobrou vzhledem k existenci silnic I/59 a II/474 podél severní a západní hranice předmětné plochy. Předmětná plocha je dobře dostupná jak pro těžkou kamionovou, tak i pro osobní či veřejnou autobusovou dopravu. Plánované dopravní napojení výhradně ze silnice II/474 s pozitivním kapacitním posouzením stávajících křižovatek respektuje budoucí plánované úpravy silnice I/59, u které je plánována optimalizace na parametry směrově dělené čtyřpruhové komunikace.

68 / 71


Kladně lze také hodnotit možnost napojení na stávající železniční vlečku podél východní hranice předmětné plochy, plánovanou průmyslovou zónu bude také možno integrovat do plánované sítě cyklostezek. Dostupnost dopravní infrastruktury lze hodnotit také jako velmi dobrou vzhledem k existenci teplárny v těsném sousedství předmětné plochy, dále vzhledem k existenci stávající vodovodní sítě a vysokonapěťové distribuční soustavě s dostatečnou kapacitou přímo v předmětné ploše. Odvod dešťových vod je pak navržen jako kombinovaný systém zasakování a odvádění dešťových vod do stávající vodoteče v severovýchodním rohu předmětné plochy a následně do stávajícího rybníka v blízkosti její hranice, pro odvod splaškových vod není dostupná žádná stávající síť s ekonomicky přijatelnou možností napojení, pro likvidaci splaškových a průmyslových odpadních vod je plánována v rámci přípravy průmyslové zóny realizace čističky odpadních vod.

10.6. Zhodnocení ekonomické realizovatelnosti Celková investice do zřízení průmyslové zóny v celém plánovaném rozsahu je předpokládána ve výši cca. 980 mil. Kč, což zahrnuje veškeré náklady na projektovou přípravu včetně výkupů pozemků, poplatků za vynětí ze zemědělského půdního a lesního fondu a dalších nákladů souvisejících s přípravou projektu a také náklady na přípravu území včetně hrubých terénních úprav, výstavbu technické a dopravní infrastruktury včetně připojovacích vedení jednotlivých dílčích ploch, železniční vlečky a centrálních staveb vodního hospodářství. Vzhledem ke koncepci postupné realizace průmyslové zóny je však nutné vybudovat některé stavby, zejména centrální stavby vodního hospodářství hned v počáteční fázi, k jejichž umístění bylo přihlédnuto při plánování jednotlivých etap. Souhrn investičních nákladů jednotlivých etap lze shrnout následovně: Plocha A1 A2 A3 B1 B2 C D1 D2 CELKEM

Výměra [m2] 43 601 47 737 29 341 86 030 233 215 64 748 126 735 28 294 659 703

Cena přípravy *Kč+

Kumulovaně *Kč+

223 300 000 29 200 000 17 500 000 120 500 000 322 000 000 54 800 000 110 000 000 78 900 000 956 200 000

223 300 000 252 500 000 270 000 000 390 500 000 712 500 000 767 300 000 877 300 000 956 200 000 956 200 000

Jedn. cena *Kč/m2] 5 121,39 611,68 596,43 1 400,67 1 380,70 846,36 867,95 2 788,59 1 449,44

V uvedených cenách jsou poměrně započteny i náklady na postupnou realizaci „Plochy E“, která bude sloužit pro realizaci náhradní výsadby a dalších kompenzačních opatření ve vztahu k životnímu prostředí, k integraci s plánovaným biokoridorem, a ve které budou umístěny centrální stavby vodního hospodářství.

69 / 71


10.7. Závěr S přihlédnutím ke všem výše uvedeným shrnutím jednotlivých dílčích hodnocených parametrů lze považovat záměr realizovat v předmětné oblasti průmyslovou zónu za ekonomicky přijatelný a vhodný z hlediska územního plánování a vazeb na okolí a dostupnosti technické a dopravní infrastruktury.

70 / 71


11. POUŽITÉ PODKLADY            

Revitalizace území Karvinska, RPG RE, 25.5.2009 Územní plán Města Karviné ve znění změny č. 9, 14.9.2010 Koncept připravované změny územního plánu Města Karviné, září 2010 Návrh územního plánu velkého územního celku Ostrava – Karviná, 2005 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, prosinec 2010 Územní studie městské části Karviná – Doly, září 2010 Urbanistická studie průmyslových oblastí, 12/2005 Dokumentace EIA pro záměr “ Pokračování hornické činnosti OKD, a.s., Dolu Darkov na období 2011 – 2020“ Dokumentace plánované výstavby KIC Digitální katastrální mapa Digitální vrstevnicový model terénu Mapa důlních vlivů

71 / 71

STUDIE PROVEDITELNOSTI UMÍSTĚNÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V LOKALITĚ NAD BARBOROU. č. 126-STD-001

Recommend Documents