Studie proveditelnosti Rozvoj lázeňského území Doubrava

Studie proveditelnosti – Rozvoj lázeňského území Doubrava

Obsah 1. Základní informace o žadateli ....................................................................................... 3 1.1 Úvod.......................................................................................................................................................... 3 1.2 Základní informace o žadateli (charakteristika předkladatele projektu) ................................ 5 2. Výchozí stav projektu ..................................................................................................... 8 2.1 Výchozí stav před realizací projektu................................................................................................. 8 2.2 Odůvodnění realizace projektu .......................................................................................................10 2.3 Partneři projektu .................................................................................................................................13 2.4 Soulad s rozvojovými strategiemi....................................................................................................13 2.5 Předkládané zdroje financování .......................................................................................................15 3. Popis projektu a jeho aktivit ........................................................................................ 17 3.1 Popis projektu a jeho charakteristik...............................................................................................17 3.1.1 Základní údaje o projektu.................................................................................................................... 17 3.1.2 Cíle projektu............................................................................................................................................ 20 3.1.3 Velikost projektu.................................................................................................................................... 22

3.2 Lokalita realizace projektu ................................................................................................................22 3.3 Analýza cílových skupin......................................................................................................................29 3.4 Časový plán realizace projektu a jeho etapizace.........................................................................31 3.4.1 Časový harmonogram realizace projektu ......................................................................................... 31 3.4.2 Etapy projektového cyklu....................................................................................................................... 32

4. Veškeré očekávané přínosy projektu ......................................................................... 49 4.1 Očekávané přínosy pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát .....................................49 4.1.1 Specifikace přínosů pro jednotlivé přínosy..................................................................................... 49

4.2 Vliv projektu na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb ...........................................................52 5. Analýza trhu, nabídka, poptávka, mark. mix ............................................................ 54 5.1 Analýza trhu a odhad poptávky ......................................................................................................54 5.1.1 Odhad poptávky po přímých výstupech projektu........................................................................ 54 5.1.2 Odhad poptávky po budoucích lázeňských službách................................................................... 59

5.2 Analýza nabídky a nabídka obdobných aktivit v místě realizace projektu............................66 5.2.1 Analýza nabídky po přímých výstupech projektu ......................................................................... 66 5.2.2 Analýza konkurenčního prostředí na trhu lázeňské péče .......................................................... 70

5.3 Marketingová strategie.......................................................................................................................80 5.2.1 Marketingová strategie ve vazbě na přímé výstupy projektu .................................................... 80

5.4 Marketingový mix ................................................................................................................................82 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5

Produkt ..................................................................................................................................................... 83 Cena (Price)............................................................................................................................................. 84 Propagace ................................................................................................................................................. 85 Place ........................................................................................................................................................... 86 People........................................................................................................................................................ 86

6. Management projektu a řízení lidských zdrojů......................................................... 88 Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

1


6.1 Management projektu .......................................................................................................................88 6.2 Lidské zdroje........................................................................................................................................92 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5

Kategorie a funkce zaměstnanců ....................................................................................................... 92 Pracovní prostředí ................................................................................................................................. 93 Organizační struktura projektu.......................................................................................................... 94 Výběr zaměstnanců................................................................................................................................ 95 Sociální, ekonomické a kulturní prostředí ...................................................................................... 98

7. Technické a technologické řešení projektu a jeho zdůvodnění.............................. 99 8. Potřeba a zajištění oběžného a investičního majetku............................................ 100 8.1 Potřeba a zajištění investičního majetku..................................................................................... 100 8.1.1 Náklady na pořízení investičního majetku.....................................................................................100

8.2 Potřeba a zajištění oběžného majetku ........................................................................................ 101 9. Podrobný finanční plán (finanční analýza projektu) ............................................... 104 9.1 Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní............................................................... 104 9.2 Kalkulace cen nabízených služeb .................................................................................................. 105 9.3 Přehled tržeb ve sledovaném období.......................................................................................... 106 9.4 Přehled cash-flow ............................................................................................................................. 107 9.4.1 Plán průběhu Cash Flow ....................................................................................................................108

9.5 Zajištění finančního krytí investičního a provozní fáze ........................................................... 109 10. Udržitelnost projektu ............................................................................................... 111 10.1 Institucionální................................................................................................................................... 111 10.2 Finanční ............................................................................................................................................. 112 10.3 Rekapitulace finanční a ekonomické analýzy projektu ......................................................... 114 10.4 Provozní............................................................................................................................................ 118 11. Analýza rizik a jejich předcházení........................................................................... 119 12. Závěrečné hodnocení a doporučení ....................................................................... 123 12.1 Závěrečné zhodnocení projektu................................................................................................ 123 12.2 Doporučení o další postup ve vazbě na rozvoj lázeňství .................................................... 123 Přílohy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Tabulka nákladů projektu Tabulka mzdových nákladů Tabulka výnosů projektu Výsledovka projektu Rozvaha Cash – flow Rentabilita CBA – hotovostní toky Předloha pro řízení rizik

Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

2


I.

Základní informace o žadateli

1.1

Úvod

Žadatelem o dotaci (předkladatelem projektu) pro projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ je Město Aš. Pro doložení finanční, ekonomické a technické proveditelnosti projektu nechal žadatel zpracovat studii proveditelnosti. Studie proveditelnosti je zpracována za účelem vyjasnění si všech potřebných kroků, tzn. technických a ekonomických podmínek a všech limitujících faktorů a rizik nezbytných pro úspěšnou realizaci projektu. Základem pro úvahy předkladatele o rozvoji lázeňství v obci Doubrava bylo na jedné straně využití místního přírodního bohatství v podobě přírodního léčivého zdroje, na druhé straně rozvoj lázeňské turistiky ve městě Aš a celkový socioekonomický rozvoj periferní městské částí Aše – obce Doubravy. Studie proveditelnosti si klade za cíl získat účinný nástroj pro zdůvodnění, projednání a technickou přípravu investice – Rozvoj lázeňského území Doubrava. Pro úspěšnost tohoto projektu je důležitá dosažitelnost stanovených cílů – dílčích kroků k realizaci projektu: Ö získání institucionální podpory – projednání investičního záměru, Ö kvalitní technická, projekční a ekonomická příprava investice, Ö zajištění komplexního financování projektu ze všech dostupných zdrojů, Ö zajištění legislativních náležitostí spojených s provozem lázeňských zařízení a

využíváním přírodních zdrojů pro léčebné účely. Studie proveditelnosti musí zejména prokázat, že: Ö byla vybrána nejlepší možná varianta řešení, Ö ekonomická a technická hlediska řešení jsou ve vzájemném souladu, Ö byly přesně odhadnuty potřebné finanční prostředky na přípravu, výstavbu a provoz, Ö byla prokázána trvalá udržitelnost investice a specifikovány všechny podmínky pro její

dlouhodobé provozování ve vyšší kvalitě Ö byla identifikována všechna předpokládaná rizika.

Práce na studii proveditelnosti byly zahájeny v září 2006 a ukončeny v prosinci 2006. Při zpracování studie proveditelnosti bylo využito metodiky, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky doporučuje pro projekty předkládané do programů financovaných ze strukturálních fondů EU. Přehled literatury a informačních zdrojů, které byly využity při zpracování studie proveditelnosti: Statistický bulletin ČSÚ Finanční analýzy, Sovová a kolektiv Finanční analýza, Bankovní institut


3


Podnikatelský plán a investiční rozhodování, J. Fotr Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka pro zpracovatele, Ing. P. Sieber, MMR Studie proveditelnosti, metodická příručka, Ing. P. Sieber, MMR Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů - EU. Veřejné projekty a veřejné zakázky, F. Ochrana Almanach lázní České republiky, Svaz léčebných lázní České republiky, Praha 1993 Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost (Vyhláška MZD č. 58/1997 Sb.) Zákon č. 164/2001 Sb., O přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, upravující podmínky a rozsah poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních a podmínky provozování nestátních zařízení Lázeňské město Aš – Předběžná studie – návrh systémového řešení, SCREEN ING s.r.o., 2005 Lázeňské město Aš – SWOT analytická část, SCREEN ING s.r.o., 2005 Český statistický úřad, 2005 www.muas.cz www.mmr.cz www.lazne-kur-spa.cz www.cotbusiness.cz

Variantní řešení studie proveditelnosti Pro realizaci projektu byla zvolena varianta, která vzešla z podrobné diskuse v rámci pracovních jednání mezi investorem (městem Aš) a vybraným projektantem (ADC Karlovy Vary, s.r.o.). Jiné varianty nebyly v rámci studie proveditelnosti hodnoceny. Zpracovatel studie proveditelnosti: Název: Sídlo: IČO: DIČ: Kontaktní osoba:

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, o.p.s.. Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem 60279524 CZ60279524 Mgr. Jan Kučera


4


Telefon: Fax: E-mail:

1.2

+420 476 206 538 - 216 +420 476 706 331 [email protected]

Základní informace o žadateli (charakteristika předkladatele projektu)

Překladatelem projektu je Město Aš, v jehož správním území se řešená lokalita nachází a v jehož vlastnictví je převážná většina pozemků a objektů. Město Leží západní části Karlovarského kraje na území bývalého chebského okresu. Je regionálním centrem Ašského výběžku hraničící se se svobodným státem Sasko na severu a Svobodným státem Bavorsko na jihozápadě. Ve městě žije 12 584 obyvatel, přičemž celý ašský obvod je druhým nejhustěji osídleným obvodem v kraji se 120 obyvateli na 1 km2. Zeměpisná charakteristika, ve formě ukazatele nadmořské výšky klasifikuje sídlo správního obvodu Aš jako nejvýše položené (560 m.n.m.) v Karlovarském kraji. Město Aš zahrnuje ve svém správním území 9 částí obce/katastrálních území: Aš, Doubrava u Aše, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Žďár, Dolní Paseky, Horní Pasky, Vernéřov u Aše. Tyto jsou rozčleněny na celkem 19 základních sídelních jednotek. Základní charakteristika území Katastrální území města Aš Aš Doubrava u Aše Kopaniny Mokřiny Nebesa Nový Žďár Dolní Paseky Horní Pasky Vernéřov u Aše Celkem

Rozloha území

Počet obyvatel

1 341 ha 383 ha 354 ha 341 ha 584 ha 665 ha 636 ha 426 ha 855 ha 5 586 ha

11 632 94 94 530 13 24 39 52 106 12 584 Zdroj:ČSÚ, 2006 (SLDB 2001)


5


Základní údaje o řešeném území: Kraj rozloha katastrálních území činí: z toho k.ú. Doubrava počet obyvatel nadmořská výška v území

- k.ú. Aš

Karlovarský 5 586 ha 383 ha 12 584 obyvatel 560 m.n.m.

Identifikační údaje o žadateli: Název: Sídlo: IČO: Právní forma: Statutární zástupce: Hlavní manažer projektu: Telefon: Fax: E-mail:

Město Aš Kamenná 52, PSČ 352 01Aš 0025391 obec (právnická osoba) Mgr. Dalibor Blažek, starosta obce Petr Svárovský, projektový manažer města +420 354 524 254 +420 354 524 259 [email protected]


6


Žadatelem o dotaci bude Město Aš. Z toho vyplývá i jeho oblast působnosti. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) je obec veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vstupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dle zákona Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102 výše uvedeného zákona, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Zkušenosti žadatele s obdobným typem projektů Strategickým cíle žadatele je zrealizovat integrovaný projekt, jehož stěžejním úkolem je přetvořit město Aš na centrum lázeňské turistiky nabízející klientům nedalekých lázeňských zařízení na české i německé straně hranice atraktivní možnosti turistického a kulturního vyžití. Předkládaný projektový záměr je jednou z řady dílčích aktivit tohoto komplexního projektu, který by měl napomoci k dosažení stanovené vize. Ostatní související projekty jsou již v pokročilé fázi přípravy.


7


2. Výchozí stav projektu 2.1

Výchozí stav před realizací projektu

Jednou z hlavních priorit města Aše je podpora rozvoje turistiky a cestovního ruchu v regionu Ašsko. Za tímto účelem došlo již k několika intenzivním jednáním s příhraničními obcemi na sousední bavorské a sasské straně o možnostech spolupráce a společné strategii. Výsledkem těchto pracovních schůzek představitelů měst byl zpracovaný dokument pod názvem "Aš a lázeňský region Vogtland“. Projekt se zaměřil na zájmové území mezi městem Aš a oběma lázeňskými městy Bad Brambach a Bad Elster v Sasku s možností spolupráce na komunální úrovni. V rámci uvedeného přeshraničního projektu dochází k realizaci celé řady doprovodných opatření. Projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ vychází z komplexního projektu Lázeňský region Vogtland, v rámci kterého chce město Aš společně se saskými lázněmi Bad Brambach a Bad Elster v rámci rozvoje turistického ruchu na obou stranách hranice společně revitalizovat postižená místa regionu. Zároveň navazuje na jednu z dílčích etap výše uvedeného projektu nazvanou „Přes hranice od pramenů k prameni“, která klade důraz jak na samotnou revitalizaci území, tak na rozvoj turistického ruchu v oblasti a v neposlední řadě na rozvoj přeshraniční spolupráce. Projekt respektuje též dlouhodobý plán rozvoje města, který klade důraz na rozvoj turistického a cestovního ruchu. Projekt má být realizován v obci Doubrava u Aše, která je jednou z částí města Aš. Město Aš prostřednictvím městské části Doubrava sousedí s největšími lázněmi v Sasku, čímž dochází k vytvoření příznivých podmínek pro příliv zahraničních hostů do města. Vzhledem k izolaci města v předešlých desetiletích došlo k celkovému úpadku obce a na místech zástavby se dnes nachází pouze rumiště. Celkový stav tak není pro zahraniční hosty a turisty nijak zajímavý. Současně s desurbanizací města docházelo k cílené likvidaci pietních a poutních míst v přilehlém okolí. Pokud bylo z předešlých let něco zachováno, docházelo k necitlivým přestavbám a úpravám, čehož je důkazem i stavba tzv. pavilonu pramene v Doubravě. Obec jako taková byla ponechána svému osudu. Kladem je, že se v obci nerealizovala socialistická výstavba, a tak je Doubrava jednou z mála obcí v regionu nepostižena výstavbou panelových domů či moderních hospodářských stavení. Šrámem tak zůstává pouze na pomyslné návsi demolice staré školy.


8


Od počátku 90. let dochází v Doubravě k postupné „renesanci“ stávajících objektů bez přispění jakýchkoli dotací. Výraznou stavbou obce je starý zámek patřící patřící bývalé šlechtě, Zedwitzům. V současné době je v soukromém vlastnictví a provozuje se zde restaurační zařízení. Výrazným šrámem z let 90. je tržnice nacházející se pod zámkem, na soukromém pozemku, jakož i drobné prodejničky směrem k návsi od SH po levé straně. V roce 2003 došlo pro lokalitu Aš – Doubrava k vyhotovení rozvojové studie „Přes hranice od pramenů k prameni“. Součástí této studie byly i geologicky průzkumné práce pro zachycení zdroje minerální vody. Výstupem byla jednak studie, která řešila především krajinný ráz pomyslného propojení mezi největšími saskými lázněmi Bad Elster a městskou částí Doubrava, města Aš. Dále pak samostatný průzkum minerálního pramene, který byl v rámci zpracovávané studie vyhlouben vrtem JD – 1, ve dnech 28.8.2003 – 29.8.2003). Vrt byl vyhlouben do konečné hloubky 30 m p.t.. Dále byl hlouben vrt JD – 2 (od 4.9.2003– 5.9.2003) do konečné hloubky 31 m p.t. ovšem bez významnějších indicií. Vzhledem k tomu byl opět zaslepen. Vrt JD – 1 byl na základě výsledků krátkodobého sledování označen jako perspektivní, kdy se jedná o silně mineralizovanou kyselku karlovarského typu s vydatností 0,12 l.s-1 (cca 7,2 l.min-1). Pavilon s vývěrem pramene minerální vody se nalézá ve středu obce Doubrava v blízkosti komunikace, která vede k hraničnímu přechodu s Bad Elstrem. Pramen je dnes využit pro pitné účely, přičemž je využíván přeliv na úrovni cca 2 m pod podlahou pavilonu. K prameni se sestupuje po schodech do pitného prostoru. Vzhledem k tomu, že v pitném prostoru dochází k hromadění oxidu uhličitého, je toto uspořádání smrtelně nebezpečné. Podle hydrogeologického posudku z roku 1990 je zdroj minerální vody v Doubravě cennou kyselkou adekvátní minerálním vodám v Bad Elsteru. Vzhledem k vysoké mineralizaci se jedná o léčivou vodu, ale vysoký obsah volného rozpuštěného oxidu uhličitého jí však propůjčuje charakter stolní vody. Je však potřeba zajistit stabilitu zdroje a pro jeho zajištění požádat Český inspektorát lázní a zřídel při Ministerstvu zdravotnictví ČR o vyhlášení pramene za přírodní léčivý zdroj, včetně stanovení ochranných pásem. Z tohoto důvodu v současné době probíhá realizace Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

9


dlouhodobého sledování vrtu. Jedná se o dlouhodobou hydrodynamickou zkoušku ve vrtu o délce trvání odběrové fáze minimálně 21 dnů a následným stoupacím testem o délce trvání minimálně 1 den. Na základě dlouhodobého sledování, především pak výsledků vypracovaného posudku o využitelnosti minerální vody k léčebným či jiným účelům, bude rozhodnuto o léčebném využití zdejšího pramene.

2.2

Odůvodnění realizace

Projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ je součástí integrovaného projektu města Aše nesoucí název „Lázeňská turistika Aš“. Tento integrovaný projekt vychází z komplexního přístupu samosprávy města k problematice budoucího rozvoje Aše a celého ašského regionu. Koncept integrovaného projektu spočívá ve výběru projektů, jejichž realizace a tedy zároveň jejich výstupy budou pro město Aš jedním ze základních prvků dalšího rozvoje města v oblasti cestovního ruchu, které společně vytvoří produkt lázeňské turistiky. Integrovaný projekt je členěn do pěti sektorů, v rámci kterých jsou definovány konkrétní projekty. Projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ tvoří sám o sobě jednu z pěti hlavních priorit, resp. sektorů integrovaného projektu, a to sektor Cestovní ruch a dotváří lázeňský aspekt celého integrovaného projektu. Východiskem pro definovaní vlastního projektového záměru byla identifikace existujících problémových a rozvojových faktorů. Rozvojové faktory: * Kvalitní přírodní prostředí * Existence přírodního léčivého zdroje pravděpodobně využitelného pro lázeňské účely (pramen minerálních vod) * Hospodářsky nedotčené území * Výhodná poloha – blízkost německých lázeňských středisek * Existence volných pozemků k zástavbě * Existence území využitelné jako klidové zóny – budoucí lázeňské zóny Problémové faktory: * Hospodářsky i sociálně stagnující část města * Neuspokojivý vzhled obce * Nedostatek příležitostí pro kulturní a společenské vyžití místních obyvatel * Nízká atraktivita území pro podnikání a soukromé investice * Nedostatečná infrastruktura lokality (kanalizace, vodovod, komunikace, elektro) Na základě výše uvedených rozvojových resp. problémových faktorů území byl specifikován záměr přeměny Doubravy na lázeňské centrum Ašského výběžku. Celý plánovaný záměr můžeme specifikovat do následujících fází:


10


I.Technická část I.I Vybudování základní lázeňské infrastruktury 1.1.1 Vybudování veřejné lázeňské infrastruktury (Kolonáda, promenáda, lázeňský park, amfiteátr, informační středisko, veřejné sociální zařízení, komplexní úprava středu obce) 1.1.2 Vybudování lázeňských provozů a zařízení (výstavba lázeňských domů, lázeňských penzionů a hotelů) I.2 Vybudování technické infrastruktury v území (kanalizace, vodovod, komunikace, elektro) 2. Legislativní část: 2.1 Získání osvědčení přírodního léčivého zdroje pro zdejšího minerální pramen (dle § 5, 6, 7 a 8, hlava II. zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)). 2.2 Prohlášení Doubravy za Přírodní léčebné lázně a následně za Lázeňské místo (dle zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)). Realizace projektu svých charakterem naplňuje následující cíle: • Rozvoj cestovního ruchu a turistiky jako jednoho ze stěžejních faktorů rozvoje města Aše Tento cíl vychází z polohy města Aš. Jeho část, obec Doubrava, přímo sousedí s největšími lázněmi v Sasku, Bad Elstrem. Uvedené skutečnosti jsou dobrým předpokladem pro příliv zahraničních hostů, ale i tuzemských turistů. Pro město Aš i jeho okolí znamenal socialismus velký úpadek a město dnes není pro turisty zajímavé. Z tohoto důvodu je potřeba vytvořit projekty a pomocí nich nepříznivou situaci města zvrátit. Je nutné opravit památky a pěkná místa, která za předešlé období značně utrpěla. Současně s tím je potřeba podporovat rozvoj služeb potřebných pro rozvoj turistického ruchu. Spojnice Bad Brambach-Bad Elster-Aš tvoří trojúhelník, města jsou spojena hraniční stezkou, či přechodem, na které navazují již dnes existující sítě turistických cest či cyklostezek. Uvedené skutečnosti jsou velmi dobrým předpokladem pro rozvoj turistického ruchu. • Prohlubování přeshraniční spolupráce na rozvoji společného česko – saského regionu Již delší dobu si představitelé všech partnerských měst uvědomují, že jejich samostatný rozvoj je velmi omezený a že je nutné hledat cesty společného rozvoje a spolupráce. Na základě tohoto vznikl společný projekt města Aš, Bad Elster a Bad Brambach, který vytvořil podmínky pro realizaci Zemské zahradní výstavy pro Vogtland jako nástroje Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

11


revitalizace postižených oblastí. Tento celkový projektový záměr obsahuje množství námětů a jedním z nich je vytvoření přírodní promenády od hraničního přechodu Doubrava – Bad Elster do Doubravy a rekonstrukce minerálního pramene v obci Doubrava. V rámci projektu již bylo realizováno vybudování společné sítě cyklostezek (velmi úspěšný projekt dokončený v roce 2001) a byla zpracována studie na úpravu území v okolí Mikulášského vrchu v Aši. • Zvýšení kvality urbánního a přírodního prostředí na české straně hranice Obec Doubrava je spojena s Bad Elstrem turistickým hraničním přechodem, který je v hojné míře využíván jak lázeňskými hosty tak turisty z obou stran hranice. Lázeňské město Bad Elster nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům množství pěkně upravených prostor a parků, které jsou vzájemně propojeny. Takto upravené prostranství láká mnoho návštěvníků. Od hraničního přechodu směrem do Doubravy pak návštěvníci procházejí sice překrásným, ale zanedbaným územím. Jeho polohu a skrytý potenciál by proto město chtělo využít k vytvoření příjemného prostředí tak, aby nebyl přerušen dojem, který má návštěvník Bad Elstru. Území, kterého se navrhovaný projekt týká, leží z části v Přírodním parku Halštrov. Protéká jím i potok, který zde vytváří údolní nivu, vyhlášenou významným krajinným prvkem. Obec Doubrava nabízí možnosti relaxace právě díky okolní přírodě. Skutečnost, že se zde nacházejí zajímaví i chránění zástupci fauny a flory, přímo nabízí možnost vytvořit spolu cyklostezkou a naučnou stezku a poskytnout návštěvníkům informace o okolní přírodě případně přiblížit historii Doubravy. Vznik cyklostezky s naučnou stezkou bude znamenat přínos pro návštěvníky i pro přírodu. • Rekonstrukce minerálního pramene – zkvalitnění podmínek pro jeho využívání a ochranu Pavilon s vývěrem pramene minerální vody se nalézá ve středu obce Doubrava v blízkosti komunikace, která vede k hraničnímu přechodu s Bad Elsterem. Pramen je dnes využit pro pitné účely, přičemž je využíván


12


přeliv na úrovni cca 2 m pod podlahou pavilonu. K prameni se sestupuje po schodech do pitného prostoru. Vzhledem k tomu, že v pitném prostoru dochází k hromadění oxidu uhličitého, je toto uspořádání smrtelně nebezpečné. Podle hydrogeologického posudku z roku 1990 je zdroj minerální vody v Doubravě cennou kyselkou adekvátní minerálním vodám v Bad Elsteru.. Současné umístění pramene je značně problematické pro jeho využití. V jeho v blízkosti se však nalézají pozemky, které se přímo nabízejí k využití. • Rozvoj lázeňství jakožto faktoru hospodářské prosperity obce Doubrava Lázeňství představuje již po staletí významné odvětví, které dokáže svými multiplikačními efekty především v oblasti turistického ruchu významně ovlivnit hospodářskou situaci daného místa. Zpravidla základní podmínkou pro to, aby mohl lázeňský průmysl v dané lokalitě vzniknout a dále se rozvíjet, je existence kvalitního a dlouhodobě ověřeného přírodního léčivého zdroje. Samotný výskyt přírodního léčivého zdroje v podobě minerální vody z vrtu v Doubravě proto vyvolává oprávněné úvahy nad možností rozvoje lázeňství v tomto místě. Vlastní projekt vychází z urbanistického řešení, které předpokládá povýšení obce Doubrava na lázeňské území, která vytvoří podmínky pro rozvoj lázeňství v obci. Realizace projektu vkládá zcela novou dimenzi do integrovaného projektu Lázeňské turistiky Aš. Prokážou-li se léčebné účinky zdejšího zdroje a získá-li obec veškerá potřebná povolení pro provozování lázeňství (statut lázeňského místa), může vzniknout v bezprostřední blízkosti Aše lázeňské centrum, které vyvolá pozitivní změnu charakteru a vnímání města Aše jako města vytvářejícího podmínky pro lázeňskou turistiku.

2.3

Partneři projektu

Partneři pro předkládaný projekt budou vybíráni vzhledem k možnému zapojení do projektu při realizaci dílčích aktivit. Způsob zapojení do projektu bude specifikován ve smlouvách o partnerství, které budou uzavřeny před podáním žádosti o dotaci. Očekává se, že budou do projektu formou partnerské spolupráce prioritně zapojeny následující typy institucí: •

Provozovatelé kulturních zařízení v regionu

•

Divadelní soubory a hudební tělesa z Karlovarského kraje a saského příhraničí

•

Ochotnické divadelní spolky z regionu

•

Ašské kulturní středisko

•

Lázně Bad Ester a Bad Brandbach, případně další lázeňská místa v regionu

•

Zdravotní pojišťovny financující lázeňskou péči v ČR

2.4

Soulad s regionálními strategiemi

Předkládaný projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ koresponduje s vybranými cíli a prioritami stanovenými v těchto základních rozvojových dokumentech České republiky, Karlovarského kraje a Regionu soudržnosti Severozápad: Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

13


Strategie regionálního rozvoje České republiky •

Strategický směr: Cestovní ruch o Strategický cíl CR 1 - „Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu cestovního ruchu a lázeňství a podpora růstu jejich podílu na prosperitě regionů“

CR 1.3.3. - Ochrana a rozvoj jedinečných historických, kulturních a přírodních hodnot a léčebných zdrojů v regionech

Národní (regionální rozvojový plán) České republiky •

Strategický cíl „Zvýšení HDP České republiky do roku 2006 na úroveň blízkou 75 % průměru HDP/obyvatele států EU, zamezení prohloubení regionálních disparit a výrazné zlepšení stavu životního prostředí“. o Priorita 6.4. Podpora zachování a obnovy kulturního dědictví a přírodního bohatství pro cestovní ruch

Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky – priority dalšího rozvoje cestovního ruchu •

Zvýraznění České republiky na mezinárodním trhu cestovního ruchu

•

Vytváření nových produktů cestovního ruchu s ohledem na její klientelu ve zdrojových zemích

•

Rozvoj domácího cestovního ruchu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti

Program rozvoje Karlovarského kraje Cíl „Posílení image kraje zaměřeného na cestovní ruch a lázeňství prostřednictvím aktivního marketingu a rozšíření nabídky turistických produktů a doplňkových služeb i mimo lázeňská centra“ •

Priorita 1: Ekonomický rozvoj 6.2 Tvorba nových produktů v cestovním ruchu a lázeňství 6.2.1 Tvorba společných produktů CR a lázeňství 6.2.2 Tvorba a podpora regionálních produktů CR typických pro Karlovarský kraj 6.4 Zachování a obnova přírodních zajímavostí 6.4.1 Údržba a využití přírodních zajímavostí pro CR 6.5 Podpora rozvoje kultury, zachování a využívání duchovního dědictví kraje 6.5.1 Podpora kulturních produktů, zaměřených na návštěvníky kraje 6.5.2 Podpora spolupráce kulturních institucí a subjektů podnikajících v oblasti kultury se subjekty podnikajícími v oblasti CR

Program rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje •

Priorita 1: Infrastruktura o Cíl 1.1.1. Vytvoření podpůrného programu pro investice do oblasti cest. ruchu a lázeňství


14


o Cíl 1.2.1. Vytvoření dopravního naváděcího systému k turistických cílům (jednotné a přehledné turistické značení) o Cíl 1.2.2. Budování parkovišť a odstavných ploch •

Priorita 4: Produkty o Cíl 2.1.1. Zajištění nabídky regionálních a celokrajských produktových balíčků

turistických produktů a

Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad (2007 – 2013) •

Priorita 1: Regenerace a rozvoj měst o Oblast intervence 1.1 Revitalizace a regenerace městských aglomerací

•

Priorita 4: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu o Oblast intervence 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR

2.5 Předpokládané zdroje financování Financování předkládaného projektu je plánování z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad a to v rámci následující priority: Priorita I

Regenerace a rozvoj měst

Oblast intervencí 1.1.

Revitalizace a regenerace městských aglomerací

•

•

•

• •

Revitalizace a zatraktivnění městských částí, tj. stavební obnova nebo dostavba budov, vč. související dopravní, technické infrastruktury, veřejného osvětlení, zeleně a zařízení pro volnočasové aktivity Regenerace brownfields – areálů dříve využívaných pro průmyslové, dopravní, vojenské, administrativní aj. účely ve městech pro jejich další veřejné využití včetně řešení dekontaminace postižených území, vč. související dopravní a technické infrastruktury jako součást širšího konceptu regenerace určitého území Programy pro regeneraci a revitalizaci urbanizovaných oblastí, jednotlivých měst, nebo jejich částí vč. zajištění procesu jejich zpracování za použití vhodných participativních metod Související projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž Zvyšování know-how v oblasti regenerace a revitalizace měst vč. sdílení „dobré praxe“ v ostatních zemích EU

Forma podpory: Přímá nevratná dotace maximálně do výše 85 % uznatelných nákladů. Veřejná podpora soukromým podnikatelským subjektům bude poskytována na základě blokové výjimky. Příjemci podpory: •

Kraje (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů),


15


• • • •

Obce - města nad 10 000 obyvatel (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů), Organizace zřízené či založené městem nebo krajem (§23 a další zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů), Dobrovolné svazky obcí (§46 a další zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), NNO (Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů)


16


3. Popis projektu a jeho aktivit Tato kapitola obsahuje komplexní popis hlavních charakteristik projektu a jeho etap. Jsou zde zodpovězeny základní otázky související se smyslem a záměrem projektu, jaké produkty budou díky projektu poskytovány a jaký problém řeší, jaké jsou cílové skupiny projektu, jaká je kapacita projektu a jaká je jeho lokalizace, jakými etapami projekt prochází a čím jsou specifické.

3.1

Popis projektu a jeho charakteristik

Cílem projektu je na základě posouzení léčivých vlastností existujícího vrtu přírodní léčivé vody a jeho využití pro lázeňské účely vybudovat z obce Doubrava lázeňské centrum Ašského výběžku a posílit tak ekonomický rozvoj obce i celého regionu. 3.1.1 Základní údaje o projektu Záměr projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ je v souladu se cíly Regionálního operačního programu regionu NUTS II Severozápad, které jsou definované v rámci priority 1 – Regenerace a rozvoj města a v souladu s podporovanými aktivitami uvedenými v oblasti intervence 1.1 - Revitalizace a regenerace městských aglomerací. Vzhledem ke svému prokazatelnému přeshraničnímu dopadu je pak také v souladu s OP Přeshraniční spolupráce (Česko – Sasko). Budoucím žadatelem o dotaci a investorem projektu je Město Aš, v jehož vlastnictví je většina dotčených ploch a objektů, které by měly být v rámci projektu přímo dotčeny. Hlavním cílem, ke kterému by realizace projektu měla přispět, je revitalizace izolované městské části – obce Doubrava na základě využití existujících přírodního bohatství a prostřednictvím vytvoření příznivých podmínek pro soukromé investice v oblasti lázeňství a dalších rekreačních aktivit. Podstatou projektu je připravit podmínky pro rozvoj lázeňských aktivit v území. Ty jsou spojené se zajištěním základní infrastruktury, zajištěním přírodního léčivého zdroje a urbanistickým řešením obce včetně jejího turistického napojení na Bad Elster. V rámci projektu by měly být realizovány následující aktivity: •

Obnova a úprava středu obce a budování lázeňského parku

Z širšího hlediska se jedná o stavební přípravu na výstavbu lázeňských objektů a celková urbanizace zájmového území. Doubrava musí být řešena jako jeden kompoziční celek, musí být vytvořen urbanizační plán zástavby a její podoby. Postupně by mělo dojít ke sladění stávající zástavby s uvažovanou zástavbou lázeňského charakteru. V rámci předkládaného projektu dojde k dílčím akcím spojeným s likvidací stávajících Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

17


nevhodných objektů, úpravy místních komunikací, výstavba parkovacích ploch a veřejných prostranství v centrální části obce a rekonstrukce či rozšiřování veřejné zeleně. Důležitou součástí řešení bude též přemístění pramene do vhodnější lokality a vybudování příslušné infrastruktury s tím související (objektu pramene a kolonády). •

Propojení Bad Elsteru s Doubravou (cyklostezka, naučná stezka)

Pro rozvoj lokality je velmi důležitá provázanost se sousedním lázeňským městem na německé straně hranice – Bad Elsterem. V rámci projektu je proto navrhováno vybudování pěší stezky, cyklostezky a naučné stezky, která by obě lázeňská města propojila. Výstavbou stezky by došlo k napojení na stávající systém stezek, který v okolí Bad Elsteru existuje. Celková délka stezky od vývěru pramene v obci Doubrava k hranici ČR/SRN je cca 2,2 km. Napojením na stezky na německé straně hranice by mohl vzniknout nový produkt coby kůry. Území, pro které by měla být studie zpracována, se z části Halštrov. V rámci projektu bude toto využito a cyklostezka informační tabule (vznikne naučná stezka). Jedním z možných nacházející se fauně a floře nebo o historii Doubravy. •

cyklistické (pěší) lázeňské nachází v Přírodním parku proto bude doplněna o témat jsou informace o

Posílení kulturně společenské funkce obce

Důležitou součástí projektu bude výstavba kulturního pavilónu, který bude mít podobu amfiteátru s jevištěm a který nabídne zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí v Doubravě. Současně s výstavbou kulturního pavilonu bude vybudováno informační středisku a potřebné sociální zázemí. Informační středisko bude návštěvníkům obce poskytovat informace o regionu, tématicky zaměřené zejména na přírodní bohatství v území, a zároveň bude zajišťovat servis pro účastníky akcí konaných v kulturním pavilonu. Podrobná specifikace jednotlivých aktivit projektu: •

Obnova a úprava středu obce a budování lázeňského parku (výstavba základní lázeňské infrastruktury) o Přemístění a úprava pramene (kolonáda kolem prameniště) o Výstavba kruhového objezdu - úprava odjezdového stanoviště pro BUS o Likvidace hasičské zbrojnice o Výstavba nového mostu (bude zohledňovat 100letou vodu) o Parkoviště pro cca 30 aut (u příjezdové silnice do Doubravy) o Vybudování lázeňského parku s tím související přemístění dětského hřiště za most a odklonění trasy potoka


18


•

Turistické napojení Doubravy na Bad Elster o Vybudování cyklostezky s informačními tabulemi a odpočívadly (lavičky v zálivech)

•

Posílení kulturně společenské funkce obce o Výstavba kulturního pavilonu s jevištěm pro 140 lidí + místa k stání (amfiteátr) o Vybudování informačního pavilonu (infocentra + sociálního zařízení)

Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, jedná se o zahajovací etapu komplexního projektu, jehož cílem je přetvořit Doubravu na prosperující lázeňské centrum. Podstatou této fáze je proto pouze vytvoření podmínek, které by měly být základním kamenem pro rozvoj lázeňství v obcí. Projekt sám o sobě však již produkuje určité výstupy, které budou sami o sobě provozuschopné, bez závislosti na dalších etapách projektu. Jedná se zejména o následující výstupy:

revitalizovaný střed obce (nové komunikace, veřejná prostranství, kolonáda, most) včetně lázeňského parku;

vybudovaná naučná stezka pro cyklisty;

vybudovaný kulturní pavilon vhodný pro pořádání divadelních, hudebních i filmových představení;

vybudované informační centrum poskytující informace turistům i obyvatelům obce;

vybudované sociální zařízení využitelné návštěvníky kulturního pavilonu i dalších akcí konaných v obci;

nově vybudovaný most odolávající náporu stoleté vody;

přemístěná autobusová zastávka zvyšující kvalitu přepravy veřejnou autobusovou dopravou;

vybudovaná nová parkovací místa v obci.

S výše uvedenými výstupy bude spojena celá řada aktivit, které budou zdrojem příjmů, resp. zdrojem nákladů vlastníka (provozovatele) v provozní fázi projektu: •

údržba a čištění vybudovaných veřejných prostranství (lázeňského parku a přístupových komunikací, pramene a kolonády, cyklostezky, atd.),

•

provoz neplacených parkovacích stání (zpoplatnění parkovacích stání se plánuje v delším časovém horizontu),

•

zajištění odvozu odpadu,

•

prováděných běžných oprav na mobiliáři a ostatních objektech,

•

provozování informačního střediska,


19


•

provozování sociálních zařízení,

•

provozování kulturního pavilonů (pořádání kulturních akcí),

•

ostraha lokality,

•

údržba zeleně,

•

údržba a aktualizace informačních tabulí na cyklostezce.

Doba realizace projektu (investiční fáze) je plánována na období 24 měsíců se zahájením v září 2007 a s ukončením v září 2009. 3.1.2 Cíle projektu Obecné cíle:

Hospodářský rozvoj lokality prostřednictvím diversifikace ekonomických aktivit (posílení významu cestovního ruchu a lázeňství pro rozvoj obce a příjmů z nich plynoucí).

Specifické cíle: Výše uvedený obecný cíl bude naplňován následujícími specifickými cíly: •

Vybudování zázemí nezbytného pro rozvoj lázeňských aktivit v území;

•

Zlepšení vzhledu a atraktivity středu obce pro turisty i místní obyvatele;

•

Kulturní a společenské oživení obce – vybudování zázemí pro pořádání kulturních akcí (kulturní zázemí ašské aglomerace);

•

Zkvalitnění dostupnosti obce Doubravy z německých lázeňských středisek;

•

Hospodářské oživení obce - zlepšení podmínek pro podnikání v oblasti cestovního ruchu a lázeňství.

Realizace předkládaného projektu přispěje ke: •

zlepšení turistické nabídky města Aše a regionu,

•

zvýšení domácí a zahraniční návštěvnosti města,

•

zlepšení podmínek podnikání ve službách v obci Doubrava,

•

využití přírodního bohatství obce pro lázeňství a cestovní ruch,

•

zkvalitnění životního prostředí v obci,

•

podpoře ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje společnosti,

•

zlepšení infrastruktury cestovního ruchu,

•

zvýšení prestiže města Aše – jako lázeňského místa,

•

zvýšení počtu a kvality kulturních a společenských akcí konaných v Aši (resp. Doubravě),

•

zvýšení spokojenosti obyvatel města – posílení pocitu sounáležitosti.


20


Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky Projekt je plně v souladu s připravovaným Regionálním operačním programem regionu NUTS 2 Severozápad, konkrétně pak s cílem priority č. 1 – Regenerace a rozvoj města, který je definován jako „Zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu“ Tento cíl bude naplňován v rámci oblasti intervence 1.1 – Revitalizace a regenerace městských aglomerací. V rámci této oblasti budou podporovány větší (z hlediska rozvoje města) významné a strategicky zaměřené investice, které významně přispějí ke zvýšení kvality fyzického prostředí a ke zlepšení celkového obrazu města. Rovněž budou mít pro město doložitelný ekonomický dopad. Pod pojmem objekty jsou míněny nejenom jednotlivé budovy nebo pozemky, ale i areály tvořené těmito objekty, včetně tzv. brownfields. Realizované akce by měly vycházet z širšího konceptu rozvoje města, nebo jeho části, formulovaného v příslušném strategickém rozvojovém dokumentu. Priorita svým celkovým zaměřením směřuje zejména ke zlepšení fyzického prostředí pro život místních obyvatel, ale i případných návštěvníků a podnikatelů a tím i celkové přitažlivosti regionu pro nové moderní investice, které by regionu měly do budoucna zajistit větší konkurenceschopnost, přispět k jeho konvergenci a nepřímo tak přispět k naplňování cílů Lisabonské strategie. Předložený projekt je plně v souladu s výše uvedenou strategií regenerace a rozvoje měst, neboť obec Doubrava je městskou částí Aše. Projekt splňuje tato kriteria: •

je v souladu se integrovaným plánem rozvoje města Aše (Lázeňská turistika Aš);

•

je v souladu s Programem rozvoje kraje, zejména v souvislosti s prioritou I – Ekonomický rozvoj. Toto zajišťuje jeho vazbu na Regionální operační program NUTS 2 Severozápad;

•

generuje vznik nových pracovních míst;

•

generuje vznik dalších služeb v oblasti kultury, cestovního ruchu i mimo něj a tedy podporuje vznik sekundárních pracovních míst;

•

zlepšuje životní podmínky místního obyvatelstva – možnost kulturního vyžití, rozšiřuje veřejně přístupné zelené plochy v obci, zlepšuje vzhled sídla;

•

podporuje rozvoj města a okolí trvale udržitelným způsobem.

Projekt generuje přínosy, kterou jsou v souladu s cíly obsaženými v relevantních programových dokumentech. Projekt zejména přispěje k: • • • •

zlepšení turistické nabídky regionů, zvýšení domácí a zahraniční návštěvnosti regionů, obnovení atraktivit, produktů a podniků v cestovním ruchu, zvýšení úrovně aktivního podnikání v cestovním ruchu,


21


• • • • • • • • • • • • •

zlepšení nabídky a úrovně služeb v cestovním ruchu, zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva, podpoře ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje společnosti, zlepšení infrastruktury cestovního ruchu, zkvalitnění propagace a informovanosti o městě a regionu v České republice a v zahraničí, zvýšení podílu odvětví cestovního ruchu na tvorbě HDP, posílení regionální spolupráce na rozvoji oblasti, zlepšení podmínek pro malé a střední podnikání, stabilizaci trhu práce v Karlovarském kraji, vytvoření nových pracovních příležitostí v terciárním sektoru a stabilizace stávajících, podpoře spolupráce státního, veřejného a soukromého sektoru, zvýšení prestiže města a přilehlé oblasti, zvýšení veřejného povědomí o turistických atraktivitách regionu, nárůstu daňové výtěžnosti, zvýšení příjmů městského rozpočtu.

Uskutečnění předkládaného projektového záměru posílí také dobrý zvuk města jako turistického centra a příjemného místa pro život. 3.1.3 Velikost projektu Odhad nákladů projektu (pouze orientační bez náležitého propočtu) dosahuje výše 39 794 270,- Kč. Z toho uznatelné investiční náklady spojené se stavbou a pořízením technologie dosahují výše 32 533 000,- Kč a uznatelné neinvestiční náklady zahrnující sazbu DPH pak 7 261 270,- Kč. Projekt je realizován v okrajové a do jisté míry dosud velmi izolované části správního území města Aše, přičemž svými dopady bude mít pozitivní dopad na ekonomický a sociální rozvoj celého sídelního útvaru. Přímé užitky z projektu budou mít především obyvatelé, podnikatelé, návštěvníci města a lázeňští hosté z nedalekých lázeňských středisek na české a německé straně hranice.

3.2

Lokalita projektu

Místo realizace projektu, tzn. Město Aš, se z hlediska nomenklaturních územně-statistických jednotek, které jsou stanoveny Evropskou komisí, nachází na území: • • • • •

NUTS I – Česká republika NUTS II – Severozápad NUTS III – Karlovarský kraj NUTS IV – Obec s rozšířenou působností Aš NUTS V – Město Aš


22


Popis lokality projektu Obec Doubrava leží asi 6 km severovýchodně od Aše na státní hranici s NSR, kde je otevřen turistický přechod. Ves je položena v hlubokém údolí podél Halštrova. Na konci 19. století zde ve 100 domech bydlelo 985 obyvatel. Mezi válkami odešla část obyvatel za prací do Aše, takže při větším počtu domů - 128, se osídlení snížilo na 808 obyvatel. Dnes bydlí ve 32 domech 89 obyvatel. 6 domů slouží k rekreaci. První písemná zmínka o Doubravě pochází až z roku 1392, kdy ji vlastnil Konrád z Neubergu. Kolem roku 1400 přešla s neubergským panstvím do rukou Zedtwitzů, kteří ji drželi až do roku 1945. Panské sídlo vzniklo kolem roku 1600 vysoko nad vsí, ve svahu spadajícím do údolí Halštrova. Současně se zámkem vznikl poplužní dvůr. V závěru 19. století Zedtwitzové zámek přestavěli v novogotickém slohu a rozšířili jej. Dnes tvoří budovu nepravidelného půdorysu o délce kolem 20 m a šířce asi 14 m. Jejím základem je starší stavba ze 17. století na půdorysu písmene T, k níž byla přistavěna věž mezi boční křídlo a hlavní budovu. Severní část objektu dnes slouží jako stáj. Obytná část je kryta dvěma sedlovými střechami, nad nimiž se tyčí čtverhranná věž s plochou střechou zakončenou cimbuřím. Stejně je zakončena severní plochostropá část zámecké budovy. V průčelním rizalitu je zasazen znak Zedtwitzů s letopočtem 1760, přenesený sem ze zámku v Kopaninách. Do objektu se vstupuje úzkou chodbou, z které vedou dveře do jednotlivých místností a schody do patra. Po roce 1990 byl zámek upraven posledním majitelem na restaurační zařízení. Mimo zámeckého areálu stojí za zmínku budova školy, jednopatrová s valbovou střechou čp. 28, s klasicistním portálem a empirově zdobenými vstupními dveřmi. Nová školní budova z 30. let slouží dnes jako škola v přírodě. Tovární budova stojí na místě hamru, který Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

23


byl roku 1820 Jonasem Schindlerem přestavěn na přádelnu s vodním pohonem. Roku 1850 k přádelně připojil úpravnu vlny s barevnou. Roku 1877 byla přádelna zrušena. Barevna a úpravna byla kolem roku 1950 převedena do Podhradí. Zachovala se tovární budova, náhon na Psím potoce a labyrint původní čistírny odpadních vod s přepadem do Halštrova. Sláva doubravských papíren vrcholila v 17. století, kdy se ruční papír exportoval do celé Evropy. Listy papíru s vodoznakem nebo razítkem doubravských výrobků se nachází v archivech holandských a německých měst. V 19. století se v konkurenci udržela jen papírna Steinelova díky tomu, že zachytila poptávku nastupujícího textilního průmyslu na specielní papír pro lisování vlny a pro ovládací karty vzorovacího zařízení tkalcovských stavů. Zanikla kolem roku 1950. Zachovaly se náhony papíren a kamenné zařízení z 18. století, které je dnes uloženo v ašském muzeu. Náhon je využíván malou vodní elektrárnou. Z drátovny, která původně odebírala materiál z místního hamru a později z dováženého kovu vyráběla i plochý drát pro paprsky textilních strojů, se nezachovalo téměř nic. Objekt podlehl demolicím při zřizování zakázaného pásma, spolu s jinými továrními i obytnými objekty, jejichž základy zarůstají a splývají postupně s terénem.

V místě též najdeme pramen kyselky stejného složení jaké mají prameny v Bad Elsteru. Výron je přístupný ze šachty altánu. Doubrava je od roku 1995 vyhlášen vesnickou památkovou rezervací, nachází se zde jeden z nejhodnotnějších celků chebské lidové architektury z 18. a 19. století. V čp. 9 (Rustlerův statek) je soukromé národopisné muzeum. V obci je 21 památných stromů. Doubravou prochází žlutě značená cesta kolem vietnamské tržnice, která končí na státní hranici s Německem u pěšího přechodu. Samotná lokalita, v níž má být stěžejní aktivity projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ realizovány se nachází ve středu obce v údolí Halštrova, v území rozprostírající se východním Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

24


směrem o stávajícího objektu s vývěrem minerální vody. Jedná se o území, které v současné době postrádá smysluplné využití a realizace projektu tak povede k jeho revitalizaci.

Vhodnost lokality ve vazbě na budoucí rozvoj lázeňství Kvalita životního prostředí z hlediska požadavků lázeňské léčby V lázeňských místech, prokazatelně úspěšných v léčení nejrůznějších lidských nemocí, zřejmě nelze uvažovat pouze o účincích minerální vody samotné, ale i o synergických účincích přírodního prostředí jako celku. Přírodní bohatství v podobě minerální vody s prokazatelnými léčebnými účinky sice hraje rozhodující a podmiňující úlohu pro vznik lázní v dané lokalitě, doplňujícím přírodním léčebným faktorem, který zejména v posledních letech nabývá na významu, je však též kvalita životního prostředí v lokalitě. Ačkoliv doubravské lázně nebudou s největší pravděpodobností využívat jako přírodní zdroj místního klimatu (klimatické lázně), je sledování kvality jednotlivých složek životního prostředí, přímo Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

25


působícího na lázeňského hosta, nezbytné a úroveň vybraných parametrů i z legislativního hlediska podmiňující pro uznání dané lokality jako lázeňského místa. Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázních je dle § 9 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., vyhlášky o zdrojích a lázních stanovena limity: a) střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 mikrogramů/m3 za 24 hod. a 5000 mikrogramů/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20 % volného SiO2, b) střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 mikrogramů/m3 za 24 hod. a 200 mikrogramů/m3 za 30 min., c) střední hodnota oxidu dusíku NOx nepřekračuje 100 mikrogramů/m3 za 24 hod., 200 mikrogramů/m3 za 30 min. a 50 mikrogramů/m3 za rok, d) v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou, e) průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce. Shrnutí: Nároky na kvalitu životního prostředí jsou dány vyhláškou č. 423/2001 Sb. o zdrojích a lázních, která definuje poměrně přísné limity, které musí lázeňské místo splňovat. Ze získaných údajů vyplývá, že kvalita ovzduší a klimatických podmínek je dle stanovených limitů v Doubravě vyhovující. V místě nejsou situovány ani žádné významné zdroje znečištění ovzduší a hluku, které by mohly zásadním způsobem ovlivnit životní prostředí v budoucí lázeňské zóně. Významný vliv na kvalitu lázeňského prostředí má však i kvalita přírodního prostředí v intravilánu a extravilánu obce. Pro lázeňství je důležitý především podíl zeleně a krajinný ráz, vytvářející podmínky pro terénní léčbu a relaxaci. V tomto směru poskytuje Doubrava velmi vhodné podmínky. V rámci intravilánu bude vybudován lázeňský park, bezprostředně za hranicemi obce navazuje lesní porosty, které mohou v budoucnu plnit funkci lázeňských lesů. Architektonické, urbanistické a technické předpoklady území Požadavky na urbánní prostředí v lázeňských místech jsou opět dány Vyhláškou MZD č. 423/2001 Sb., vyhláška o zdrojích a lázních. Konkrétně se pak jedná především o následující podmínky: a) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Zeleň na území přírodních léčebných lázní i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá


26


s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce (§ 8 odst. 2, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.). b) Území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky, skupiny stromů) (§ 8 odst. 3, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.). c) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí) (Vyhl. MZD § 8 odst. 4). d) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny převážně mimo vnitřní území lázeňského místa (§ 8 odst. 5, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.). e) Je nevhodné umísťovat lázeňská zařízení do blízkosti takových zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým je lázeňská péče poskytována (§ 8 odst. 7, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.). Jako další kriteria byla zvolena doporučení, která ve stávající legislativě doplňují zásady pro tvorbu lázeňského prostředí: Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné lázně byly, popřípadě mají být stanoveny (§ 8 odst. 1, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.): a) respektováním bioklimatické bonity území, b) vymezením optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje, c) zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a d) harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou. Na psychiku návštěvníků a lázeňských hostů působí (§ 13 odst. 1, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.): a) odloučení krajiny od městského ruchu, b) akustického pozadí a hluku včetně přeletu letadel a možností eliminace zdrojů hluku, c) harmonie okolní krajiny, d) možností odstranění esteticky rušivých elementů v krajině, možnosti zakládání nových zelených ploch, lesíků, sadů, parků, vyhlídkových míst, e) jiných vlivů. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

27


Faktory v místě a okolí navrhovaných přírodních léčebných lázní: − vodní toky a plochy, − možnost zřizování cest pro terénní léčbu s různou délkou a stoupáním, − možnost zlepšení daného bioklimatu plánovitou výsadbou a udržováním zeleně, odstraňováním zdrojů znečištění prachem a exhalacemi. Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči zejména (§ 11, odst. 2, Vyhl. MZD č. 423/2001 Sb.): a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněné do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády), b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kůry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu), c) zařízení sloužící k ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (např. lázeňské hotely a penziony), d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště), e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily), f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místa, g) zařízení sloužící ke sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místa. Shrnutí: Architektonické a urbanistické předpoklady území mají významný vliv na proveditelnost a úspěšnost lázeňského areálu a lázeňství jako takového v Doubravě. Obec a lázně jsou prvky, které není možné od sebe izolovat, ale zpravidla vytvářejí jednotný celek, který dává lázním zázemí, charakter a image. Na lázeňského hosta při pobytu v lázních působí mimo jiné tzv. anima loci, duše místa, pojem, který jsme téměř zapomněli. Též vytržení z běžného rytmu života nelze pominout. Jednoduše řečeno, obec bez lázní může existovat, ale lázně jsou na kvalitě svého okolí bezprostředně závislé. Na základě předběžného posouzení nebyly v případě Doubravy identifikovány žádné faktory, které by tato lokalita z hlediska podmínek na lázeňské prostředí nesplňovala. Podrobné předpisy vztahující se k možnostem a povinnostem zajišťování ochrany lázeňského prostředí a přírodního léčivého zdroje v lázeňském místě jsou definovány v zákoně č. 164/2001 Sb., tzv. lázeňském zákoně.


28


3.3

Analýza cílových skupin

Pro potřeby plného pochopení řešeného problému byla provedena jednoduchá analýza cílových skupin projektu, jeho výstupů a užitků. Výstupy projektu jsou definovány následovně: Ö revitalizovaný střed obce (nové komunikace, veřejná prostranství, kolonády) včetně lázeňského parku; Ö vybudovaná naučná stezka pro cyklisty; Ö vybudovaný kulturní pavilon vhodný pro pořádání divadelních, hudebních i filmových představení; Ö vybudované informační centrum poskytující informace turistům i obyvatelům obce; Ö vybudované sociální zařízení využitelné návštěvníky kulturního pavilonu i dalších akcí konaných v obci; Ö nově vybudovaný most odolávající náporu stoleté vody; Ö přemístěná autobusová zastávka zvyšující kvalitu přepravy veřejnou autobusovou dopravou; Ö vybudovaná nová parkovací místa v obci. S výše uvedenými výstupy projektu je spojená celá řada užitků. Jako základní užitky projektu je možné označit: Ö zlepšení turistické nabídky města Aše a regionu, Ö zvýšení domácí a zahraniční návštěvnosti města Aš a obce Doubrava, Ö zlepšení podmínek pro podnikání ve službách v obci Doubrava, Ö využití přírodního bohatství obce pro lázeňství a cestovní ruch, Ö zkvalitnění životního prostředí v obci, Ö podpoře ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje společnosti, Ö zlepšení infrastruktury cestovního ruchu, Ö zvýšení prestiže města Aše – jako lázeňského místa, Ö zvýšení počtu a kvality kulturních a společenských akcí konaných v Aši (resp. Doubravě), Ö zvýšení spokojenosti obyvatel města – posílení pocitu sounáležitosti. Výše nastíněné užitky budou přínosné pro celou řadu cílových skupin. Za hlavní cílové skupiny projektu je možné označit: Ö turisty a návštěvníky obce a regionu Ö podnikatelské subjekty působící v oblasti služeb, lázeňství a cestovního ruchu Ö obyvatele obce


29


Výše uvedené cílové skupiny je možné dále specifikovat dle tří hledisek Hledisko geografické: •

obyvatelé městské části Doubrava;

•

obyvatelé ostatních městských částí;

•

podnikatelé v působící v obci;

•

podnikatelé působící v jiných částech města;

•

potenciální investoři (lázeňská zařízení, hotely, penziony);

•

domácí účastníci cestovního ruchu;

•

zahraniční účastnící cestovního ruchu.

Hledisko tématické: •

•

•

Návštěvníci preferující:

kulturně poznávací turistiku;

cykloturistiku.

Obyvatelé města využívající:

veřejná prostranství pro relaxaci;

společenské a kulturní akce konané v kulturním pavilonu;

nově vybudovaný most a novou autobusovou zastávku;

rekreační nabídku vybudované cyklostezky.

Podnikatelé:

Podnikatelé ve službách lázeňství a cestovního ruchu;

Podnikatelé v oblasti kultury.

Hledisko demografické: Cílovou skupinou projektu z hlediska demografického jsou všechny věkové skupiny, neboť projekt zkvalitňuje tzv. prvky občanské vybavenosti a turistické infrastruktury, které budou využívány obyvateli všech věkových kategorií. Veškeré očekávané přínosy pro jednotlivé cílové skupiny jsou detailně rozpracovány v kapitole č. 4.


30


3.4

Časový plán realizace projektu a jeho etapizace

3.4.1 Časový harmonogram realizace projektu Zahájení projektu je vázané na možnosti financování z evropských fondů. Při očekávaném zahájení čerpání z nových operačních programů na přelomu roku 2007, je možné při optimistické variantě zahájit projekt v záři 2007. Při předpokládaném časové náročnosti realizace projektu (24 měsíců) by mohl být ukončen září 2009. Realizace bude probíhat v souladu s obvyklými technologickými postupy. Časovým limitem bude termín daný smlouvou o poskytnutí grantu. Harmonogram jednotlivých aktivit projektu

Předinvestiční

Fáze

Rok Měsíc (od – do)

2007 09 10

11 12

2008 01 02

03 04

05 06

07 08

09 10

11 12

Podání projektu do ROP Realizace výběrového řízení

Investiční etapa

Přemístění a úprava pramene (kolonáda kolem prameniště) Výstavba kulturního pavilonu s jevištěm Výstavba kruhového objezdu úprava odjezdového stanoviště pro BUS Likvidace hasičské zbrojnice Výstavba nového mostu Vybudování informačního pavilonu + sociálního zařízení Výstavba parkoviště

Vybudování lázeňského parku s tím související přemístění dětského hřiště za most a odklonění trasy potoka Vybudování cyklotrasy s informačními tabulemi a odpočívadly Kolaudace, závěrečné vyúčtování, zahájení provozu


31


2008

Předinvestiční

Fáze

Rok Měsíc (od – do)

01 02

03 04

05 06

07 08

09 10

Podání projektu do ROP Realizace výběrového řízení

Investiční etapa

Přemístění a úprava pramene (kolonáda kolem prameniště) Výstavba kulturního pavilonu s jevištěm Výstavba kruhového objezdu úprava odjezdového stanoviště pro BUS Likvidace hasičské zbrojnice Výstavba nového mostu Vybudování informačního pavilonu + sociálního zařízení Výstavba parkoviště

Vybudování lázeňského parku s tím související přemístění dětského hřiště za most a odklonění trasy potoka Vybudování cyklotrasy s informačními tabulemi a odpočívadly Kolaudace, závěrečné vyúčtování, zahájení provozu 3.4.2 Etapy projektového cyklu V rámci časové etapizace projektu byl investiční záměr rozčleněn do 4 základních fází, které časově naplňují celý projektový cyklus. Projekt je z časového hlediska popsán v rámci fáze: a) předinvestiční b) investiční c) provozní d) poprovozní Předinvestiční fáze projektu Předinvestiční fáze, resp. postup technické přípravy je rozdělen do několika klíčových aktivit – vytvoření výstupů směřujících k realizaci projektu:


32


1. Zpracování studie proveditelnosti Zjištění technické, finanční a časové proveditelnosti záměru. Studie proveditelnosti má doporučující charakter pro zpracovatele projektové dokumentace a pro ekonomické vyhodnocení projektu. 2. Zajištění územního rozhodnutí Vypracování základních náležitostí zadání stavby předkládaných k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby (týká se výstavby kulturního pavilonu, informačního střediska se sociálním zázemí, včetně související infrastruktury, výstavby kruhového objezdu, výstavby nového mostu, výstavby nových komunikací v lázeňském parku, pravděpodobně i cyklostezky) v rozsahu předepsaném příslušným orgánem pověřeným územním. Obstarání dokladů a stanovisek veřejnoprávních orgánů a organizací, potřebných pro vydání územního rozhodnutí, podání žádosti o územním rozhodnutí, účast při územním řízení, zajištění rozhodnutí o umístění stavby, shrnutí výsledků, zhodnocení a závěry, dohled nad zapracováním podmínek rozhodnutí do projektu. Zvláštní výkony: Doplnění podkladů pro územní řízení podle zvláštních požadavků příslušného orgánu, spolupůsobení při obstarávání souhlasu sousedů a dotčených organizací či osob, spolupráce a podpora stavebníka při rozporných jednáních a řízeních, změny podkladů po územním řízení způsobené okolnostmi, za které dodavatel nezodpovídá, analýza alternativních řešení a jejich vyhodnocení s ohledem na hospodárnost, náklady a návratnost, vypracování podkladů pro odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby, vypracování zvláštní dokumentace. 3. Zajištění stavebního rozhodnutí Vypracování projektu stavby přikládaného k žádosti o stavební povolení při respektování výsledků, obstarání dokladů a vyjádření veřejnoprávních orgánů a organizací, potřebných pro vydání stavebního povolení (týká se výstavby kulturního pavilonu, informačního střediska se sociálním zázemí, včetně související infrastruktury, výstavby kruhového objezdu, výstvby nového mostu, výstavby nových komunikací v lázeňském parku, pravděpodobně i cyklostezky). Vypracování žádosti o stavební povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí, doplnění a přizpůsobení projektu podle získaných dokladů a vyjádření, účast při stavebním řízení, obstarání stavebního povolení, kontrola zapracování podmínek stavebního povolení do projektu. Zvláštní výkony: Zpracování dokumentace ke stavebně historickému průzkumu. 4. Vypracování projektu pro provedení stavby Dohled nad dodržením architektonické a celkové koncepce projektu vypracovaného ve výkonové fázi č. 3. Propracování projektu až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Kontrola zapracování podmínek stavebního Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

33


povolení do projektu, věcná kontrola projektové dokumentace, zpracování kontrolních rozpočtů ve všech fázích projektové dokumentace, doladění standardu a projednání závěrů s mandantem. Zvláštní výkony: Vypracování dokumentace, vyžádané objednatelem nad rámec základních výkonů. 5. Zpracování žádosti pro podání projektu do ROP Zajištění veškerých příloh, které jsou vyžadovány pro projekty podávané do Regionálního operačního programu regionu NUTS 2 Severozápad. Vedle vypracování elektronické žádosti se jedná zejména o dopracování studie proveditelnosti dle metodiky MMR, podpis partnerských smluv se subjekty, v jejichž zájmu je realizace projektu a kteří jsou ochotni podílet se na jeho přípravě a realizaci a v neposlední řadě též získání institucionální podpory a příslibu bankovního sektoru a možnosti zafinancování projektového záměru. 6. Vypracování podkladů pro vyhledání dodavatele stavby Příprava a organizace výběrového řízení, sestavení zadávací dokumentace a všech podkladů pro výběrové řízení, vypracování popisů výkonů, jejich seznam dle oborů činnosti, sestavení seznamů položek, množství a popis materiálů za účasti zúčastněných profesí, plán koordinace prací, to vše jako podklad pro nabídkové řízení – „slepý“ výkaz výměr = rozpočet bez cen + povinná cenová příloha. Odsouhlasení kompletní zadávací dokumentace se zadavatelem, zveřejnění zadání podle podmínek zákona o zadávání veřejných zakázek, vydávání zadávací dokumentace zájemcům, vyjasňování zadávací dokumentace v průběhu soutěžní lhůty, příprava všech dokladů pro otevírání obálek a účast při otevírání obálek s nabídkami uchazečů. Příprava podkladů pro rozhodnutí zadavatele v případě vyloučení některých uchazečů a oznámení tohoto rozhodnutí zadavatele. Řešení případných námitek. Zvláštní výkony: Vypracování alternativních popisů výkonů a materiálů, vypracování srovnávacích přehledů nákladů za spolupráce všech zúčastněných profesí, sestavení podkladů pro nabídkové řízení na základě dosud zpracovaných výkonových fází pro více dodavatelů, podklady pro výběr dodavatele jiným dohodnutým způsobem, např. nabídka konkrétního dodavatele nebo subdodavatele pro určité nebo speciální práce a výkony. 7. Spolupráce při zadání realizace stavby Příprava a organizace výběrového řízení – zpracování odborného posudku podaných nabídek, vyhodnocení nabídek uchazečů, event. za spolupráce zúčastněných profesí projektanta a zadavatele, příprava všech podkladů pro komisi pro hodnocení a posouzení nabídek, účast na zasedání komise. Příprava podkladů pro rozhodnutí zadavatele v této fázi výběrového řízení a oznámení tohoto rozhodnutí uchazečům. Řešení případných námitek, konzultace s právním zástupcem naší společnosti specializovaným na veřejné zakázky, vč. Vypracování podkladů a připomínek pro uzavření smlouvy s vybraným zhotovitelem stavby. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

34


Zvláštní výkony: Vypracování srovnatelných přehledů nákladů podle již realizovaných staveb obdobného charakteru a rozsahu. Specifické aktivity v rámci přípravné fáze projektu K využívání pramene jako pitného zdroje je nutno zajistit osvědčení z ministerstva zdravotnictví (§ 5,6,7 a 8, hlava II zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních vod, přírodních léčivých lázní a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)). V rámci osvědčení zdroje musí žadatel, v tomto případě město Aš jako vlastník, doložit níže uvedené doklady: 1. Identifikační údaje obce, sídlo, IČO, statutární orgán (volba statutárního orgánu musí být ověřená). 2. Polohopisné a výškopisné zaměření zdroje (stav zaměří geodet). 3. Závěrečnou zprávu geologických prací (vypracuje balneolog). 4. Doklad o chemickém složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastnostech minerální vody zdroje (Referenční laboratoř PLZ MZd ČR v Mariánských lázních). 5. Odborný posudek o využitelnosti minerální vody k léčebným účelům včetně lékařské části (vypracuje balneolog spolu se specialistou FBRL). 6. Aktuální snímek katastrální mapy s označením nemovitostí, na níž zdroj leží. 7. Výpis z katastru nemovitostí včetně vlastnických vztahů dotčeného zájmového území. Investiční fáze projektu Investiční fáze projektu zahrnuje realizaci vlastní výstavby, tj. stavebních prací souvisejících s úpravou středu obce Doubravy a výstavbou cyklotrasy. Investiční fáze trvá od začátku investiční výstavby až do zahájení jejího provozu a je jednou z nejnáročnějších etap trvání projektu. Projekt bude realizován dodavatelským způsobem. Všechny procedury zadávání dodávek prací a služeb a uzavírání dodavatelských smluv se budou řídit Postupy pro uzavírání smluv. Po výběru dodavatele bude nutné ihned zahájit stavební úpravy s technickým řešením zakázky. Pro plynulost a bezproblémovost průběhu investiční fáze projektu byl organizován realizační tým, pověřený řízením projektu. Realizační tým bude určený manažerem a investorem projektu, tj. Městem Aš. Realizační tým bude provádět pravidelné vyhodnocování průběhu prací na projektu za účasti zodpovědných zástupců zhotovitele a určených členů zadavatele a projekčního týmu. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

35


Podrobný seznam realizačního týmu je uveden v kap. 6.1. Management projektu. Nejdůležitějším postupem pro vnitřní kontrolu budou průběžné zprávy pravidelně sestavované na základě kontrolních dnů, které budou podléhat výroku vnitřního auditu žadatele. Pro potřeby studie proveditelnosti se bude dále operovat s tzv. aktivitami projektu, které navazují na předpokládané stavební objekty, ale lépe vystihují podstatu projektu. Za hlavní aktivity projektu, které budou realizovány v rámci investiční fáze projektu je možné označit: o Přemístění a úprava pramene (kolonáda kolem prameniště) o Výstavba kulturního pavilonu s jevištěm pro 140 lidí + místa k stání (amfiteátr) o Výstavba kruhového objezdu - úprava odjezdového stanoviště pro BUS o Likvidace hasičské zbrojnice o Výstavba nového mostu (bude zohledňovat 100letou vodu) o Vybudování informačního pavilonu + sociálního zařízení (dimenzovány na 140 osob) o Vybudování parkoviště pro cca 30 aut (u příjezdové silnice do Doubravy) o Vybudování lázeňského parku s tím související přemístění dětského hřiště za most a odklonění trasy potoka o Vybudování cyklotrasy s informačními tabulemi a odpočívadly (lavičky v zálivech) Podrobný popis průběhu realizace výstavby bude uveden po dopracování stavební dokumentace v kap. 7 Popis technického řešení projektu. Rozpočet projektu Funkční objekty

Náklady v Kč bez DPH

Přemístění a úprava pramene (kolonáda kolem prameniště)

?

Výstavba kulturního pavilonu s jevištěm

?

Výstavba kruhového objezdu - úprava odjezdového stanoviště pro BUS

?

Likvidace hasičské zbrojnice

?

Výstavba nového mostu

?

Vybudování informačního pavilonu + sociálního zařízení

?

Výstavba parkoviště

?

Vybudování lázeňského parku s tím související přemístění dětského hřiště za most a odklonění trasy potoka

?

Vybudování cyklotrasy s informačními tabulemi a odpočívadly

?

Přemístění a úprava pramene (kolonáda kolem prameniště)

?

Výstavba kulturního pavilonu s jevištěm

?


36


Funkční objekty

Náklady v Kč bez DPH

Výstavba kruhového objezdu - úprava odjezdového stanoviště pro BUS

?

Likvidace hasičské zbrojnice

?

Výstavba nového mostu

?

Stavební část – Celkem

32 533 000

Ostatní náklady související s projektem vynaložené v investiční fázi (uznatelné) Ostatní uznatelné náklady – kategorie Náklady na audit a nezbytné posudky

Náklady v Kč bez DPH 80 000

Náklady na poradenství a řízení projektu

400 000

Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost)

500 000

DPH

6 181 270

Náklady na publicitu EU (informační tabule, pamětní desky) Ostatní náklady – Celkem

100 000 7 261 270

Celkové náklady vynaložené v investiční fázi Náklady projektu celkem

39 794 270

Rozpočet projektu bude upřesněn po poskytnutí podkladů od zpracovatele DUR a DSP. Provozní fáze projektu Provoz zrekonstruovaného veřejného prostranství a objektů bude zajišťován investorem a vlastníkem nově vytvořených staveb a zařízení, tj. Městem Aší, resp. zaměstnanci, kteří budou tímto pověřeni. Tím je definováno také postavení Města Aše a jeho funkce v rámci projektu. Město Aš z vlastních zdrojů zajistí potřebnou organizační strukturu pro jeho bezchybné řízení a bude nápomocno ve vytváření podmínek pro další rozvoj obce Doubrava v souladu s cíly projektu. Jako příjemce dotace a také vlastník převezme veškerou odpovědnost a závazky plynoucí z realizace projektu. Předkladatel projektu bude zajišťovat komplexní provoz (resp. údržbu) výstupů projektu jednak s využitím vlastních zaměstnanců, jednak využitím outsourcingových služeb pravděpodobně prostřednictvím Ašských technických služeb, s.r.o., které jsou vlastněny budoucím žadatelem o dotaci, tj. Městem Aš. V provozní fázi projektu budou v rámci projektové části realizovány následující činnosti: •

údržba a čištění vybudovaných veřejných prostranství (lázeňského parku a přístupových komunikací, pramene a kolonády, cyklostezky, atd.), včetně zajištění


37


odvozu odpadu a údržby zeleně a provádění běžných oprav na mobiliáři a ostatních objektech; •

zajištění ostrahy veřejných vybudovaných veřejných prostranství;

•

provoz neplacených parkovacích stání (zpoplatnění parkovacích stání se plánuje v delším časovém horizontu);

•

provozování informačního střediska včetně sociálního zařízení;

•

provozování kulturního pavilonů (pořádání kulturních představení);

•

údržba a aktualizace informačních tabulí na cyklostezce.

Specifikace žadatelem poskytovaných aktivit v rámci provozní fáze projektu: Ö Údržba veřejných prostranství K zajištění všech požadovaných funkcí každého veřejného prostranství je potřeba standardní úrovně údržby o technické i vegetační prvky. Míra údržby je závislá zejména na intenzitě využívání jednotlivých součástí a na očekávané kvalitě funkčnosti a reprezentativnosti toho kterého prvku. Péče o technické prvky Mezi technickými prvky, které budou instalovány zejména v prostoru lázeňského parku patří: lavičky, lampy veřejného osvětlení, odpadkové koše, stojany na kola, apod. Tyto součásti mobiliáře vyžadují pravidelnou údržbu. Zejména u dřevěných součástí laviček je potřebná jejich pravidelná ochrana proti účinkům klimatických vlivů (nátěry). Dřevěné části jsou rovněž nejčastějším cílem vandalů a patří i v jiných městských parcích mezi často nahrazované komponenty. U kovových součástí laviček stejně tak jako u ostatních prvků mobiliáře se vzhledem k jejich povrchové úpravě nepočítá s náročnější údržbou. U osvětlení je třeba počítat s občasnou výměnou poškozených součástí lamp. Obsah odpadkových košů je nutno pravidelně odvážet a ukládat na skládce. Koše by měly být pravidelně čištěny. Péče o vegetační prvky Pro potřeby studie proveditelnosti bude popis údržby vegetačních prvků poněkud generalizován. Výsledná podoba péče bude závislá na tom, zda ji bude objednatel zajišťovat vlastními silami, či zda garanci za provedení těchto prací svěří odborné firmě. Na objednateli záleží, jakou intenzitu péče bude v prostoru náměstí provádět. Do značné míry je tím dána výsledná míra reprezentativnosti působení vegetačních prvků, respektive jejich dlouhodobá životnost. Péče o pramen a související infrastrukturu Péče o pramen minerální vody, jako o přírodní léčivý zdroj a související infrastrukturu (zastřešení pramene, monitorovací zařízení a pod.) bude zajišťována v souladu se zákonem č. 164/2001 Sb., tzv. lázeňským zákonem, který definuje povinnosti, které jsou dány uživateli zdroje. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

38


Dle tohoto zákona je uživatel zdroje povinen: Ö dodržovat podmínky stanovené povolením k využívání zdroje a povinnosti stanovené zákonem, Ö udržovat v řádném stavu zařízení určená k zabezpečení využívání a ochrany zdroje, Ö zajistit hydrologický a hydrogeologický dohled nad zdrojem a sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnost, Ö ověřovat kvalitu zdroje a kvalitu výtěžku při jeho získávání Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů v rozsahu a četnosti určené v povolení o využívání zdroje, Ö provádět opatření k zabezpečení využívání zdroje a jeho ochrany, Ö oznamovat ministerstvu údaje o skutečném množství výtěžku ze zdroje do 15. dne každého kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc. Uživatel zdroje je dále povinen zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona. Uživatel zdroje může též provádět zásahy a úpravy na jímacím zařízení zdroje pouze se souhlasem ministerstva. Ö Zajištění ochrany veřejného prostranství Vybudovaná prostranství budou volně přístupná veřejnosti v kteroukoli denní i noční dobu bez omezení. Komplikované omezení pohybu návštěvníků obce a kontrola činnosti problémových skupin obyvatelstva může vézt ke vzniku poměrně značných škod jak na mobiliáři, tak na vegetačních prvcích. Za účelem ochrany pořízeného majetku budou posíleny hlídky Městské policie, které se zaměří zejména na monitoring středu obce v problematických večerních a nočních hodinách. Do budoucna je též možné uvažovat s instalací kamerového systému, který by zajistil 24 hodinový monitoring lokality a výrazně by zefektivnil činnost městské policie v této odlehlé části města Aše. Ö Pořádání společenských a kulturních akcí v prostorách kulturního pavilonu a provoz infocentra Jedním z hlavních cílů předkladatele projektu je posílit společenskou a kulturní funkci Doubravy, která je pro lázeňská střediska velice důležitá. Vybudovaný kulturní pavilon bude sloužit k pořádání různých kulturních a společenských akcí pod širým nebem. Nabízí se celá škála možností od koncertů různých žánrů, divadelních představení, filmových produkcí, divadelních a hudebních festivalů, atd. Vzhledem k tomu, že součástí komplexu bude též infocentrum bude jeho činnost doprovázena též poskytováním informačních služeb návštěvníkům kulturních a společenských akcí, ale i turistům a v budoucnu i lázeňským hostům. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

39


V provozní fázi budou tak realizovány následující aktivity: Ö Ö Ö Ö Ö Ö Ö

Produkce divadelních představení Produkce hudebních představení (koncertů) Produkce filmových představení Pořádání divadelních a filmových festivalů a jiných mimořádných společenských akcí Poskytování informačních služeb a prodej upomínkových předmětů Provozování stálé expozice Údržba a provoz areálu

Předpokládá se, že vybudovaný kulturní stánek včetně informačního centra a sociálních zařízení bude po ukončení realizace projektu pronajat společnosti, která bude zajišťovat jeho provoz. Provozovatel vzejde z výběrového řízení, které bude vyhlášeno v průběhu realizace projektu, případně ještě před jeho zahájením. Produkce divadelních představení Produkci divadelních představení bude zajišťovat společnost provozovatel vybudovaného komplexu. Ten bude vlastními zdroji (finančními a lidskými) zajišťovat všechny služby související s realizací divadelních představení (pořadatelská činnost, prodej vstupenek, plánování představení, tvorba programu, nasmlouvání umělců, atd.). Na vlastní divadelní představení budou najímáni herci a divadelní soubory a to jak z regionu západních Čech (Divadlo B. Němcové z Františkových Lázní, Západočeské divadlo z Chebu, Městské divadlo v Karlových Varech, Městské divadlo v Mariánských Lázních) tak z ostatních regionů ČR i ze saského příhraničí. Pořádání koncertů a jiných hudebních představení Organizování a pořádání hudebních koncertů bude další významným produktem. Uvažuje se zejména o vytvoření programové nabídky pro lázeňskou klientelu nedalekých lázeňských středisek, tzn. především vážná klasická, dechová, případně swingová hudba. Pro potřeby místních obyvatel, zejména mladší generace je možné v kulturním pavilonu organizovat i koncerty rokových a popových skupin. Produkce filmových představení Vzhledem k tomu, že bude scéna kulturního pavilonu doplněná o promítací plátno nabízí areál možnost produkce filmových představení pod širým nebem. Filmová představení budou doplňkovou činností kulturního pavilonu a jejich produkce se předpokládá v období května až srpna. Pořádání divadelních, filmových a hudebních festivalů Technické a kapacitní možnosti vytváří výborné zázemí pro realizaci řady dalších kulturních a společenských aktivit. Cílem provozovatele může být ve spolupráci s Městem Aš vytvořit novou tradici divadelních, filmových nebo hudebních festivalů tak, aby se Aš


40


mohla stát alespoň v několika dnech v roce centrem „festivalové“ turistiky. Příprava takovéhoto podniku si vyžádá dlouhou dobu, kdy bude nutné předem najít vhodný termín, který bude možné vměstnat do programového plánu divadelních a filmových představení, a který zároveň nebude kolidovat s jinými festivalovými podniky v ČR i v sousedním Německu. Poskytování informačních služeb a prodej upomínkových předmětů Vybudované informační centrum bude poskytovat informační služby vztahující se jak k provozu kulturního pavilonu, resp. k programu divadelních a filmových představení včetně prodeje vstupenek, tak i turistické informace o regionu (turistických atraktivitách, historii regionu, možnostech ubytování a stravování a možnostech dalšího turistického vyžití v regionu). Po domluvě s lázeňskými městy na saské a bavorské straně hranice by se okruh informačních služeb mohl rozšířit také na propagaci a nabídku turistických atraktivit a rekreačních možností na německé straně hranice. Obdobnou službu by pak mohly poskytovat informační střediska v Německu ve vztahu k Ašskému regionu. Další činností informačního střediska bude prodej upomínkových předmětů vztahujících se k vlastní Doubravě, Kulturnímu pavilonu i k celému Ašskému regionu a jeho památkám. Provoz informačního střediska bude zajišťován provozovatelem areálu. Údržba a provoz areálu Údržba a provoz areálu kulturního pavilonu, informačního střediska a nezbytného sociálního zařízení bude plně zajišťován organizačním týmem provozovatele. Přístupnost komplexu pro veřejnost mimo konání představení bude specifikováno po dohodě s provozovatelem. Ö Provoz a údržba cyklostezky Vybudováná cyklostezka, která bude mít spíše parametry cyklotrasy bude udržována na náklady investora. Předpokládá se, že údržba by byla zajišťována Ašskými technickými službami. Podstatou údržby bude jednak zajištění průjezdnosti trasy (prořezávky dřevin, hrubé čištění povrchu) a dále pak zajištění čistoty a opravy mobiliáře (odvoz odpadků z odpočívadel, resp. zálivů s informačními tabulemi, revize a případná oprava laviček, revize a obnova informačních tabulí, revize a obnova značení, apod.). Ö Provoz, ochrana a případné využívání přírodního léčivého zdroje Specifickou aktivitou projektu bude péče o přemístěný pramen minerální vody. V souvislosti se záměrem budoucího využívání přírodního léčivého zdroje, je dobré v rámci této studie zmínit povinnosti, které jsou pro uživatele zdroje dány zákonem č. 164/2001 Sb., tzv. lázeňským zákonem. Dle tohoto zákona je uživatel zdroje povinen: Ö dodržovat podmínky stanovené povolením k využívání zdroje a povinnosti stanovené zákonem, Ö udržovat v řádném stavu zařízení určená k zabezpečení využívání a ochrany zdroje, Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

41


Ö zajistit hydrologický a hydrogeologický dohled nad zdrojem a sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnost, Ö ověřovat kvalitu zdroje a kvalitu výtěžku při jeho získávání Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů v rozsahu a četnosti určené v povolení o využívání zdroje, Ö provádět opatření k zabezpečení využívání zdroje a jeho ochrany, Ö oznamovat ministerstvu údaje o skutečném množství výtěžku ze zdroje do 15. dne každého kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc, Uživatel zdroje je dále povinen zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona. Uživatel zdroje může též provádět zásahy a úpravy na jímacím zařízení zdroje pouze se souhlasem ministerstva. Očekávané provozní náklady (vztažené pouze na projekt) V níže uvedeném přehledu plánovaných provozních nákladů jsou uvedeny veškeré náklady související s projektem bez ohledu na budoucí provozní zajištění kulturního pavilonu a informačního střediska. V souvislosti s provozní fází projektu předkladatel projektu a jeho budoucí provozovatel předpokládá následující provozní náklady: Náklady na energie Kategorie Elektřina

100 000

Voda

5 000

Celkem

105 000

Náklady na materiál Kategorie Drobný majetek, vybavení, obnova mobiliáře

60 000

Režijní – kancelářské potřeby

5 000

Ochranné pomůcky, uniformy, stejnokroje

3 000

PHM

24 000

Materiál na běžnou údržbu a opravy prováděné provozovatelem

80 000

Celkem


172 000

42


Náklady na služby Kategorie Telekomunikace (internet)

20 000

Údržba a opravy (běžné), revize

100 000

Zahradní služba

100 000

Právní služby, audit, daňový poradce, účetnictví

15 000

Odvoz a likvidace odpadu, úklid

20 000

Marketing, reklama, propagace

30 000

Režijní náklady na představení (cca 115 představení)

230 000

Celkem

515 000

Náklady na pojištění a jiné odvody Kategorie Pojištění majetku

20 000

Celkem

20 000

Náklady na lidské zdroje Kategorie Osobní náklady stálých zaměstnanců kulturního pavilonu a IC

648 000

Náklady na pracovníky (brigádníky)

303 600

Celkem

951 600

Kalkulace mzdových nákladů: Stálí zaměstnanci: Počet zaměstnanců

Hrubá mzda

Mzda včetně odvodů

Mzdové náklady celkem

Provozní vedoucí

1

16 000

21 600

21 600

Zaměstnanec IC

2

12 000

16 200

32 400

Celkem za měsíc

3

54 000

Celkem za rok

3

648 000

Pozice

Brigádníci: Počet představení za rok 115

Počet hodin na jedno představení 4

Počet brigádníků na 1 představení

Celkový počet hodin

3

1380


Mzdové náklady celkem (220 Kč/1 hod) 303 600

43


Očekávané výdaje související s provozem projektu – sumarizace Položky Náklady na energie

105 000

Náklady na materiál

172 000

Náklady na služby

515 000

Náklady na pojištění a jiné odvody Náklady na lidské zdroje Výdaje celkem

20 000 951 600 1 460 000

Očekávané příjmy z provozu (vztažené pouze na projekt) Projekt má z části veřejně prospěšný charakter, z části však obsahuje aktivity, které ve větší či menší míře budou produkovat v provozní fázi určité finanční příjmy. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o menší část projektu a vzhledem k výši investičních nákladů projektu budou přínosy projektu, které by měly vyvážit provozní náklady a zajistit návratnost investice, především v rovině ekonomických přínosů, a jsou uvedené v analýze nákladů a přínosů projektu, o niž je tato studie rozšířena. Provozní finanční příjmy můžeme očekávat v souvislosti s provozem následujících aktivit a služeb: •

Provoz kulturního pavilonu o Příjmy ze vstupného z divadelních představení o Příjmy ze vstupného z koncertů o Příjmy ze vstupného z filmových představení o Příjmy z nepravidelných akcí (hudební a divadelní festivaly a jiné společenské akce) o Příjmy z pronájmu reklamních ploch

•

Provoz informačního centra o Příjmy z prodeje upomínkových předmětů, pohledů, map a z případných příspěvků místních ubytovacích a stravovacích zařízení, kteří budou chtít prostřednictvím informačního centra nabízet své služby

•

Provoz parkoviště o Předpokládá se že v prvních letech budou parkovací plochy nezpoplatněné. V budoucnu v souvislosti s rozvoje lázeňských a rekreačních aktivit by bylo možné uvažovat se zpoplatněním parkovacích míst.


44


Finanční analýza uvedená v této studii proveditelnosti bude uvažovat s variantou, že výše uvedené aktivity budou pronajaty soukromému podnikateli, proto příjem vlastníka bude v podobě nájemného. Výše nájemného bude muset být nastavena tak, aby zaručovala provozovateli přiměřený zisk. Odpovědnosti za krytí nákladů spojených s běžnou údržbou budou muset být přesně specifikovány v nájemní smlouvě. Očekávané finanční příjmy související s provozní fází projektu Položky

Cena za Počet jednotku jednotek v Kč

2010

2011

2012

2013

2014

Příjmy ze vstupného z divadelních představení (v ČJ) *

30

31 654

284 700

284 700

284 700

284 700

284 700

Příjmy ze vstupného z divadelních představení (v cizím jazyce) *

20

54 264

325 584

325 584

325 584

325 584

325 584

Příjmy ze vstupného z filmových představení **

40

9 044

217 056

217 056

217 056

217 056

217 056

Příjmy ze vstupného z koncertů *

25

14 470

108 528

108 528

108 528

108 528

108 528

115

2 000

230 000

230 000

230 000

230 000

230 000

1

200 000

200 000

200 000

200 000

200 000

200 000

24 000

15

0

0

0

360 000

360 000

Příjmy z pronájmu reklamních ploch Provoz informačního centra Provoz parkoviště Příjmy celkem

1 365 868 1 365 868

1 365 868 1 725 868 1 725 868

* Jedná se o 30% podíl z celkových tržeb při 80 % využití kapacity hlediště ** Jedná se o 60% podíl z celkových tržeb při 80 % využití kapacity hlediště Při výpočtu předpokládaných výnosů, který přinese projekt ve své provozní fázi, se vycházelo ze statistik finanční rentability a obsazenosti stávajících přírodních divadel v České republice. Propočet výnosů z divadelních a filmových představení konaných v kulturním pavilonu v Doubravě – 140 míst.


45


Výnosy z divadelních představení v ČJ Cena vstupenky s DPH

Výnos při obsazenosti

Cena bez 5% DPH

350,- Kč 332,50 Kč Riziko špatného počasí Riziko Celkem po započtení rizika

100%

80%

60%

40%

20%

46 550,00 Kč 15,00%

37 240,00 Kč

27 930,00 Kč

18 620,00 Kč

9 310,00 Kč

-6 982,50 Kč

-5 586,00 Kč

-4 189,50 Kč

-2 793,00 Kč

-1 396,50 Kč

39 567,50 Kč

Počet představení za 1 rok Roční výnosy v Kč

31 654,00 Kč 23 740,50 Kč 15 827,00 Kč 7 913,50 Kč 30

1 187 025,-

949 620,-

712 215,-

474 810,-

237 405,-

Výnosy z cizojazyčných divadelních představení Cena vstupenky s Cena bez DPH 5% DPH 600,00 Kč 570,00 Kč Riziko špatného počasí Riziko Celkem po započtení rizika v Kč

Výnos při obsazenosti 100% 79 800,00 Kč 15,00% -11 970,00 Kč

80% 63 840,00 Kč

60% 47 880,00 Kč

40% 31 920,00 Kč

20% 15 960,00 Kč

-9 576,00 Kč

-7 182,00 Kč

-4 788,00 Kč

-2 394,00 Kč

67 830,-

54 264,-

40 698,-

27 132,-

13 566,-

813 960,-

542 640,-

271 320,-


20

1 356 600,-

1 085 280,-

Výnosy z promítání filmů Cena vstupenky s Cena bez DPH 5% DPH 100,00 Kč 95,00 Kč Riziko špatného počasí Riziko Celkem po započtení rizika v Kč


80% 10 640,00 Kč

60% 7 980,00 Kč

40% 5 320,00 Kč

20% 2 660,00 Kč

-1 596,00 Kč

-1 197,00 Kč

-798,00 Kč

-399,00 Kč

11 305,-

9 044,-

6 783,-

4 522,-

2 261,-

271 320,-

180 880,-

90 440,-


40 452 200,-

361 760,-


46


Výnosy z koncertů Cena vstupenky s Cena bez DPH 5% DPH 160,00 Kč

152,00 Kč

Riziko špatného počasí Riziko Celkem po započtení rizika v Kč


80% 17 024,00 Kč

60% 12 768,00 Kč

40% 8 512,00 Kč

20% 4 256,00 Kč

-2 553,60 Kč

-1 915,20 Kč

-1 276,80 Kč

-638,40 Kč

18 088,00 Kč

14 470,40 Kč 10 852,80 Kč

7 235,20 Kč

3 617,60 Kč

Počet koncertů za 1 rok

25

Roční výnosy v Kč

Výnosy ze vstupného celkem

452 200,-

3 448 025,-

361 760,-

2 758 420,-

271 320,-

2 068 815,-

180 880,-

1 379 210,-

90 440,-

689 605,-

Ostatní vedlejší výnosy (v souvislosti s provozem kulturního pavilónu a infocentra) Ostatní výnosy sponzoři + reklama propagační předměty (knihy, video, trička) občerstvení (stánky) programy + plakáty Celkem

Částka 1 000 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 60 000 Kč 1 610 000 Kč

Výnosy z parkovného Počet parkovacích míst Cena za 1 hod (parkovné) Počet aut za den Průměrná doba stání Výnosy z parkovného za 1 den Výnosy z parkovného za 1 rok (cca 200 dní)

30 15 Kč 60 2 1 800 Kč 360 000 Kč

Poprovozní fáze projektu Charakter jednotlivých aktivit projektu není takové povahy, aby muselo být předem kalkulováno s jeho likvidací po ukončení životnosti. Životnost projektu lze rozdělit do tří kategorií, podle charakteru jednotlivých částí projektu. Nižší životnost lze předpokládat u mobiliáře a dalšího veřejně užívaného vybavení, u kterého se přepokládá částečná cyklická obnova. Střednědobou životnost pak lze očekávat technických zařízení (veřejné osvětlení, Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

47


atd.) a nejvyšší životnost lze očekávat u povrchů, staveb a solitérních dřevin. Po ukončení životnosti jednotlivých částí projektu, která je u hlavních investic projektu plánována minimálně na cca 40 let, bude nutné provést jeho rekonstrukci případně modernizaci ve vztahu dalším rozvojovým tendencím v Doubravě. Účetní zůstatková hodnota se vlivem uplatnění odpisů předpokládá minimální.


48


4. Veškeré očekávané přínosy projektu, vliv projektu na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb Smyslem této kapitoly je odhadnout a definovat subjekty a cílové skupiny, pro které bude mít realizace projektu přínos a pokusit se tyto přínosy specifikovat, a dále pak smysluplně posoudit, jakým způsobem se realizace projektu promítne do kvality a rozsahu poskytovaných služeb.

4.1

Očekávané přínosy pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát

Na základě výstupů a dopadů projektu se zpracovatel studie proveditelnosti pokusil definovat subjekty a cílové skupiny, pro které bude mít realizace projektu prokazatelný přínos. Realizace projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ by měla být přínosná pro následující skupinu beneficientů: Ö Obec Aš – Žadatel Ö Stát (Česká republika) Ö Domácnosti (obyvatelé) Ö Místní podnikatelské subjekty a potenciální investoři Ö Provozovatele lázeňských a rekreačních zařízení v regionu Ö Lázeňští hosté z regionu, turisté, návštěvníci 4.1.1 Specifikace přínosů pro jednotlivé subjekty

Město Aš – Žadatel a provozovatel Jedná se o žadatele a investora, který bude vlastníkem vytvořeného investičního majetku. Dopady na žadatele je možné identifikovat jak přímé, to znamená čisté peněžní toky plynoucí z realizovaného projektu v podobě platby za provoz kulturního pavilonu, tak nepřímé, mezi které můžeme zařadit zvýšení turistického ruchu ve městě, zvýšení spokojenosti obyvatel v důsledku zkvalitnění prvků občanské vybavenosti a vytvoření podmínek pro příliv soukromých investic. Nepřímým dopadem je též zvýšení daňové výtěžnosti z titulu zvýšení odvodu daní podnikatelskými subjekty participujícími na rozvoji v cestovního ruchu a na zvýšené frekvenci pohybu obyvatel a turistů v Doubravě. Rekapitulace přínosů dotýkajících se tohoto subjektu: Ö příjmy z plateb za provoz kulturního pavilonu (nájemné), v pozdějších letech za provoz parkoviště Ö zkvalitnění zázemí pro lázeňství a cestovní ruch a s tím spojený zvýšený zájem turistů o město Ö zvýšení povědomí o městě v důsledku publicity projektu Ö zvýšená daňová výtěžnost Ö ekonomické oživění izolované městské části


49


Ö rozvoj nabídky služeb obyvatelstvu (občanská vybavenost) Ö zvýšení počtu spokojených obyvatel a návštěvníků města Ö zvýšení atraktivity obce pro příchod nových podnikatelských subjektů (zejména v oblasti lázeňství a cestovního ruchu)

Stát (Česká republika) Poskytovatel dotace obecně vymezuje určité oblasti, které chce podpořit tím, že přidělí část veřejných finančních prostředků na jejich realizaci a následný rozvoj. Důležitým prvkem, resp. obecným přínosem, je často vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst. Vznikem nového pracovního místa vzniká užitek nejenom tomu konkrétnímu zaměstnanci (je možné jej zařadit do kategorie „domácnosti“), ale i státu ve formě úspor z nevyplacených sociálních a jiných dávek. Očekává se že v rámci projektu budou přímo vytvořena 3 pracovní místa, další vznik nových pracovních míst lze pak očekávat u podnikatelů, kteří díky této veřejné investici zahájí svoji činnost v Doubravě, případně též u stávajících podnikatelů, neboť jim vzroste poptávka po jimi nabízených službách. Dalším přínosem státu, který vznikne realizací projektu, je zvýšení daňové výtěžnosti a to jak z daně z příjmů právnických i fyzických osob (především ze závislé činnosti), tak i z nepřímých daní, především daně z přidané hodnoty. Rekapitulace přínosů dotýkajících se tohoto subjektu: Ö úspora z titulu snížení počtu nezaměstnaných – v rámci projektu budou přímo vytvořeny minimálně 3 stálá a 3 sezónní pracovní místa Ö úspora z titulu snížení počtu nezaměstnaných – vytvoření podmínek pro rozšíření činností (předpokládá se vznik nepřímých pracovních míst u podnikatelských subjektů, kteří následně zahájí své podnikatelské aktivity v Doubravě) Ö zvýšená daňová výtěžnost

Domácnosti (obyvatelé) Kromě zlepšení podmínek pro život ve městě (obci) spojených se zlepšením občanské vybavenosti je dalším užitkem těchto beneficientů vytvoření nových pracovních míst a následně tak i zvýšení životní úrovně obyvatel. Městská část Doubrava se stane atraktivnějším místem pro život a podnikání, což bude mít za následek zvýšení ceny nemovitostí a pozemků v obci. Rekapitulace přínosů dotýkajících se této cílové skupiny: Ö zlepšení občanské vybavenosti Ö rozšíření nabídky na trhu práce - nová pracovní místa Ö zlepšení kvality života


50


Ö zvýšení životní úrovně části obyvatel - zaměstnanci na nově vytvořených pracovních místech Ö zvýšený ceny nemovitostí a pozemků z titulu zvýšení atraktivity Doubravy pro bydlení a podnikání

Místní podnikatelské subjekty a potenciální investoři Realizací projektu budou vytvořeny takové podmínky, které umožní rozvoj dalších podnikatelských aktivit především v oblasti služeb. Za subjekt, který bude projektem nepochybně ovlivněn může být považován podnikatel, který se na základě této veřejné investice do lázeňské a turistické infrastruktury rozhodne realizovat svou investici v Doubravě. Očekává se, že to budou zejména podnikatelé působící v oblasti lázeňství a rekreace. Díky projektu se zvýší počet návštěvníků i frekvence pohybu obyvatel v centru obce, což bude mít za následek též zlepšení podmínek pro činnost stávajících podnikatelů. Rozšíří se tak potenciální poptávka po službách podnikatelských subjektů poskytujících doplňkové služby v cestovním ruchu. V investiční etapě pak je možné identifikovat další beneficienty, kteří budou vybráni jako dodavatelé projektu. Podnikatelské subjekty lze označit za beneficienty, kteří jsou relevantní z pohledu jak poskytovatele dotace, tak i z pohledu investora. Rekapitulace přínosů dotýkajících se této cílové skupiny: Ö vytvoření podmínek pro zahájení činnosti (realizaci investice) Ö vytvoření podmínek pro rozšíření činností – zvýšení poptávky po službách Ö příjmy podnikatelských subjektů vybraných prostřednictvím výběrových řízení na realizaci stavby a na dodávku vybavení v rámci investiční fáze projektu

Provozovatelé lázeňských a rekreačních zařízení v regionu Díky bohatému výskytu přírodních léčivých zdrojů a navazující lázeňské tradici je v regionu jak na české (Františkovi lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart) tak na německé straně (Bad Elster, Bad Brandbach, a další) velké množství lázeňských zařízení, stejně jako hotelů a penzionů poskytující ubytovací kapacity pro lázeňské hosty i klasické turisty. Realizací projektu bude vytvořena nabídka pro kulturní (kulturní pavilon) a sportovní (cyklostezka) vyžití. Tato nabídka rozšíří též možnosti kulturního a sportovního vyžití klientů lázeňských a rekreačních zařízení z celého regionu a zvýši se tak jejich atraktivita a konkurenceschopnost v porovnání z obdobnými zařízeními z jiných regionu ČR. Rekapitulace přínosů dotýkajících se této cílové skupiny: Ö rozšíření nabídky kulturního a sportovního vyžití v regionu


51


Ö zvýšení tržeb v důsledku zvýšení atraktivity regionu pro další turisty a návštěvníky (potenciální klienty) - vytvoření podmínek pro rozšíření činností – zvýšení poptávky po službách

Lázeňští hosté z regionu, turisté, návštěvníci Projekt je zaměřen na uspokojení nároků a požadavků turistů a návštěvníků města po kulturním a sportovním vyžití. Očekávaná nabídka kulturních představení v kulturním pavilonu nabídne návštěvníkům regionu rozšíří možnosti pro trávení volnočasových aktivit. Vybudovaná cyklostezka poskytne na druhé straně příležitostí pro aktivní odpočinek. Obecně můžeme dopad na výše uvedenou skupinu beneficientů charakterizovat jako zvýšení nabídky a kvality pobytu. Rekapitulace přínosů dotýkajících se této cílové skupiny: Ö zvýšení turistické atraktivity regionu Ö rozšíření nabídky kulturních a společenských Ö rozšíření možností pro aktivní odpočinek

4.2

Vliv projektu na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb

Předpokládaná realizace projektu má výrazný potenciál, multiplikační efekty, provázející rozvoj cestovního ruchu a zlepšení kvality života v Doubravě, potažmo pak v celém městě. Realizace svým posláním a výstupy může výrazně přispět k ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji města. Projekt představuje jak rozvoj občanské vybavenosti, tak rozvoj lázeňské a turistické infrastruktury a to jak po stránce kvalitativní (zlepšení prostředí), tak kvantitativní (zvýšení počtu míst pro odpočinek, zvýšení informačních zdrojů pro turisty i obyvatele, zvýšení podílu zeleně v centru obce, rozšíření nabídky kulturních akcí). Dalším významným dopadem projektu je vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst a to jak přímo v rámci projektu, tak u podnikatelů, kteří zahájí v Doubravě provoz lázeňských, případně rekreačních zařízení. Z uvedených charakteristik projektu v této kapitole je zřejmé, že předkládaný projekt má významný vliv zlepšení kvality života a nabídky turistického vyžití ve městě. Souhrnně je možné tento vliv specifikovat v následujících bodech: • • • • • •

rozšíření oddychových zón v obci; rozšíření informačních zdrojů pro obyvatele a návštěvníky města; vytvoření podmínek pro rozvoj lázeňství; zvýšení atraktivity města pro cestovní ruch; zvýšení počtu turistů a návštěvníků ve městě; zvýšení spokojenosti návštěvníků a šíření dobrého jména města Aš;


52


• •

stabilizace obyvatel v obci; zvýšení atraktivity centrální části obce pro místní obyvatele i návštěvníky a turisty;

•

podpoře využití přírodního bohatství (minerální vody);

•

zvýšení kvality života místního obyvatelstva;

•

podpoře ekonomického a kulturního rozvoje společnosti;

•

zlepšení infrastruktury cestovního ruchu;

•

zvýšení prestiže města a celé přilehlé oblasti.


53


5. Analýzy trhu, poptávka, nabídka, marketingový mix Projekt, resp. jeho financovaná část má z velké části obecně prospěšný charakter a eventuální finanční příjmy budou plynout především z provozu kulturního pavilonu případně z vybudovaných parkovacích ploch.

5.1 Analýza trhu a odhad poptávky Východiskem pro stanovení poptávky byla definice cílového uživatele výstupů projektu, tzn. cílového „zákazníka“. Definice cílového uživatele však není zcela jednoduchá. Přímými uživateli budou zpravidla obyvatelé města a regionu, turisté a lázeňští hosté z okolních lázeňských měst. Vzhledem k tomu, že předkládaný projekt je pouze první etapou mnohem širšího záměru výstavby lázeňského centra v Doubravě, je nutné se již v této fázi projektu zaměřit na budoucí klientelu takovéhoto lázeňského střediska. 5.1.1 Odhad poptávky po přímých výstupech projektu Poptávka po přímých výstupech projektu je možné očekávat z různých cílových skupin dle specifik jednotlivých výstupů. Výstupy projektu, resp. nabídku, která v rámci projektu vznikne je možné specifikovat následovně: o zázemí pro pasivní odpočinek a relaxaci v centru obce (Lázeňský park); o možnost parkování v centru obce (Parkoviště); o zázemí pro kulturní a společenské akce včetně nabídky programů (Kulturní pavilon); o zázemí a možnosti pro cykloturistiku (Cyklostezka); o informační služby (Informační středisko) Potenciální uživatelé výstupů projektu ze strany obyvatel města: •

zázemí pro pasivní odpočinek a relaxaci v centru obce (Lázeňský park): o senioři, toužící strávit část dne v centru obce uprostřed sídelního útvaru o ženy na mateřské dovolené a rodiny s malými dětmi podnikající procházky po obci a vyhledávající klidné prostředí a místo pro setkávání s přáteli o mládež, která má zájem se sdružovat

•

možnost parkování v centru města: o obyvatelé města vlastnící řidičské oprávnění a využívající osobní automobil pro pohyb po městě o motorizovaní turisté

•

zázemí pro kulturní a společenské akce včetně nabídky kulturních programů: o věkové a zájmové skupiny obyvatel města a okolních obcí dle charakteru pořádané kulturní a společenské akce (děti, mladiství, rodiny s dětmi, senioři, apod.) o lázeňští hosté z českých a německých lázní o účastníci vícedenních rekreačních pobytů v regionu


54


•

zázemí a možnosti pro cykloturistiku (cyklostezka); o ženy a muži ve věkové kategorii 15 a více let

•

informační služby (informační středisko); o ženy a muži ve věkové kategorii 15 a více let, kteří mají zájem o dění ve městě

Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžejní pro smysluplnost a udržitelnost projektu bude zájem o jeho výstupy především ze dvou základních cílových skupin uživatelů, a to obyvatel obce, resp. celého města a turistů. Vzhledem k veřejně prospěšnému charakteru částí projektu, jehož výstupy budou využívány zejména místními obyvateli je pro rentabilitu projektu vhodné prokázat poptávku zejména ze strany uživatelů placených služeb – kterými budou zejména turisté a lázeňští hosté. Jen pro základní přehled o jednotlivých cílových skupinách je uvedena základní demografická charakteristika města Aše, za základě které je možné alespoň částečně odhadnout poptávku ze strany místních obyvatel. Tuto optávku je velice obtížné kvantifikovat a vždy se bude jednat pouze o velice přibližný odhad. Demografická charakteristika Demografický vývoj celých západních Čech, zejména příhraničních oblastí, je hluboce poznamenán historickými událostmi, které se odehrály po konci II. světové války. Klíčové změny, které v tomto období proběhly, trvale ovlivnily následný vývoj v celém českoněmeckém příhraničí, a to nejen z hlediska demografického, ale také sociálního a kulturního. V rozmezí let 1991 až 2001 vzrostl počet obyvatel města Aše o 2,4 %. Pokud srovnáme počet obyvatel v poproduktivním věku v roce 2001 s hodnotou stejného ukazatele v roce 1991, zjistíme, že v rozmezí 10 uplynulých let došlo k nárůstu o 11 % . Částečně se na tomto nárůstu podílel migrační přírůstek, velkou měrou pak snížení natality. Počet obyvatel v produktivním věku ve stejném období vzrostl o 9,3 %, počet obyvatel ve věku předproduktivním klesl o 22,8 %. Srovnání věkového složení obyvatelstva

Předproduktivní (0-14) Produktivní (15 – 59) Poproduktivní (60 a více) Celkem

Muži

1991 Ženy Celkem

%

Muži

2001 Ženy Celkem

1 415

1 371

2 786

22,7

1 121

1 031

2 152

17,1

3 867

3 911

7 778

63,3

4 216

4 289

8 505

67,6

670

1051

1 721

14,0

781

1 146

1 927

15,3

5 952

6 333

12 285

100

6 118

6 466

12 584

100

%

Zdroj: ČSÚ 2006, SLDB 1991

K datu SLBD 2001 ( 31. 3. 2001) žilo ve městě Aš 2 152 obyvatel ve věku předproduktivním, tedy 17,1 %, 8 505 obyvatel ve věku produktivním, t. j. 67,6 %, ve věku poproduktivním pak celkem 1 927 obyvatel -15,3 %. Průměrný věk obyvatel města Aš zjištěný při Sčítání lidí, domů a bytů v roce 1991 byl 34,2 let, v roce 2001 dosáhl 37,2 % (nárůst o 8,8 %). Ve Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

55


srovnání s průměrným věkem obyvatele České republiky (39,3 let) je průměrný věk oproti průměru celostátnímu o 5,6 % nižší. Věkové skupiny obyvatel města Aš Srovnání v letech 1991 - 2001 2001

1991

1 200 1 000 800 600 400 200 4 ví ce

9

a 95

90

-9

4

-8

85

-8

9 80

-7

4 75

-7

9 70

65

-6

4

9 60

-6

4

-5

55

-5

9 50

-4

4 45

40

-4

9

4 35

-3

9 30

-3

4

-2

25

-2

9 -1

20

-1 4

15

-9

10

5

0

-4

0

Zdroj:ČSÚ, 2006 (SLDB 1991, 2001) 92 % obyvatel města žije v části města Aš, druhou nejosídlenější částí města jsou Mokřiny (4,2 % obyvatel). 51,4 % obyvatelstva tvoří ženy. 53,3 % obyvatel města je ekonomicky aktivních. Obyvatelé města Aš tvoří 4,1 % obyvatel Karlovarského kraje, 14,2 % okresu Cheb. Obyvatelstvo podle věkových skupin, pohlaví a ekonomické aktivity

Obec, část obce

Obyvatelstv o celkem

z toho ženy

Aš Aš Dolní Paseky Doubrava Horní Paseky Kopaniny Mokřiny Nebesa Nový Žďár Vernéřov

12 584 11 632 39 94 52 94 530 13 24 106

6 466 6 006 17 48 25 49 256 6 13 46

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let

60 a více let

2 152 2 012 5 10 16 13 81 4 11

1 927 1 771 11 25 17 76 6 2 19

Ekonomicky aktivní celkem 6 712 6 189 20 46 31 46 313 6 11 50

Zdroj:ČSÚ, 2006 (SLDB 2001) Pokud srovnáme podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v jednotlivých částech obce – města Aš – nejnižší podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel je v Nebesích a Novém Žďáru (46 %) a ve Vernéřově (47 %). Naopak nejvyšší podíl ekonomicky aktivních


56


obyvatel byl zaznamenán v Horních Pasekách – 60 % a v Mokřinách (59 %), v ostatních částech se tato hodnota pohybuje na krajském průměru – cca 53 %. Poptávka ze strany návštěvníků města a turistů Pozitivní vliv pro vývoj poptávky po výstupech projektu mohou mít trendy a skutečnosti, které se dle řady výzkumů a provedených studií v současné době významně projevují v sektoru cestovního ruchu, nejen v zahraničí, ale i v České republice a které jsou v souladu s nabídkou, která realizací projektu bude vytvářena. Jedná se především o: •

Zvyšující se intenzita účasti seniorů na cestovním ruchu. Tím, jak se projevuje stárnutí populace, vzrůstá také počet seniorů požadujících trávit svůj volný čas mimo místo svého trvalého bydliště.

•

Stále narůstající podíl krátkých cest. Vývoj posledních let ukazuje, že lidé disponují stále větším a větším fondem volného času. To se projevuje také tím, že lidé již nejezdí na jednu dovolenou, ale na více dovolených. Hovoří se o tzv. vedlejší dovolené, nebo o druhé a stále častěji také o třetí dovolené. Přitom ovšem hlavní dovolenou (v letních měsících) stále více turistů chce trávit buď u moře nebo na horách (je tím myšleno velehory) a tzv. vedlejší dovolené (na jaře, nejčastěji kolem Velikonoc, v Německu také v květnu, kdy především katoličtí Bavoři slaví řadu svátků a děti mají prázdniny, nebo na podzim) blíže svému bydlišti. Cílem těchto vedlejších dovolených je především kultura, sport, poznání a zábava.

Kvantifikace poptávky ze strany návštěvníků a turistů je velice problematická. Důvodem je skutečnost, že neexistují oficiální statistiky, na základě kterých by se dal přesně stanovit počet návštěvníků města, především tedy jednodenních nevyužívajících místních ubytovacích zařízení ani informačního centra města. Z tohoto důvodu byl zpracovatel nucen hledat vhodnou alternativu, na základě které by bylo možné poptávku ze strany návštěvníků města po výstupech projektu alespoň částečně odvodit. Pro potřeby studie proveditelnosti byly proto využity výsledky motivačního výzkumu návštěvníků Karlovarského kraje. Motivační výzkum návštěvníků Karlovarského kraje byl realizován v rámci prací na Programu rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji. Východiskem bylo reprezentativní dotazníkové šetření návštěvníků Karlovarského kraje uspořádané Střediskem pro výzkum regionálního rozvoje na Ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Celkem bylo dotázáno 2.068 respondentů jak českých, tak zahraničních. Průzkum probíhal od listopadu 2002 do července 2003 za pomoci studentů Ekonomické fakulty ZČU. Dotazníkové šetření probíhalo v nejvýznamnějších střediscích cestovního ruchu Karlovarského kraje metodou kvótního výběru. Počet dotázaných v jednotlivých střediscích odpovídal jejich podílu na počtu přenocovaných v Karlovarském kraji v r. 2001 (poslední dostupná data). Pro účely vyhodnocení dat byla střediska cestovního ruchu v Karlovarském kraji rozdělena do tří základních kategorií, které odpovídá základní diferenciaci nabídky a poptávky po cestovním ruchu.


57


•

lázeňská střediska (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov a Kynžvart)

•

Krušné hory (Abertamy, Boží Dar, Nové Hamry)

•

střediska městského a kulturně orientovaného cestovního ruchu (Bečov nad Teplou, Cheb, Loket, Aš, Ostrov)

Návštěvníci Karlovarského kraje přijíždění z 57,5% z České republiky. 33% návštěvníků jsou Němci (z toho 1/3 tvoří lidé žijící v německém pohraničí, které bylo pro účely vyhodnocení tohoto dotazníkového šetření vymezeno městy Norimberk – Bayreuth – Chemnitz). Ostatní cizinci (kromě Němců) pak tvoří 9,5% návštěvníků. Cizinci tedy tvoří 41,5% návštěvníků Karlovarského kraje. Vyšší podíl cizinců než průměr byl zaznamenán v lázeňských centrech (43,7%). Relativně nižší podíl cizinců je v Krušných horách (38,5%) a v střediscích kulturního cestovního ruchu (40,9%). Nejvýznamnějším dopravním prostředkem, jimž se turisté do Karlovarského kraje dostávají, je autobus (34,6%). Druhý v pořadí je osobní automobil, jimž přijelo 32,4% respondentů a dále vlak (18,6% respondentů). Letecky přijíždí 10,6% návštěvníků (každý čtvrtý ne-německý návštěvník). Z výše uvedených odpovědí vyplývá, že více jak 2/3 respondentů (67,0%) přijíždějí po silnici. Proto je zapotřebí právě otázkám silniční dopravy věnovat velkou pozornost. Po silnici přijíždějí především němečtí návštěvníci, u nichž byl zaznamenám jak nadprůměrný podíl přijíždějících osobním automobilem, tak autobusem. U českých návštěvníků také převládají příjezdy osobním automobilem, avšak téměř stejně významná část Čechů, zvláště pak z Karlovarského kraje a sousedních regionů, přijíždějí vlakem. Letadlo jako dopravní prostředek je nejčastěji uváděno u ne-německých zahraničních návštěvníků. Veřejnou dopravou přijíždějí téměř 2/3 návštěvníků (63,8%). V lázeňských centrech tento podíl činí 67,0% (nadprůměrný podíl přijíždějících autobusem), v Krušných horách 51,8% a ve střediscích kulturního cestovního ruchu 59,1%. Většina návštěvníků Karlovarského kraje přijíždí s partnerem či partnerkou (33,1%) anebo sama (26,9%). Dále 16,6% přijíždí s rodinou či dětmi, 13,2% s přáteli nebo známými a 9,6% s početnější skupinou (se zájezdem). Pro lázeňská centra je typický vyšší podíl samostatně přijíždějících návštěvníků (30,3%) a naopak pro Krušné hory zase vyšší podíl návštěvníků přijíždějících s rodinou (dětmi) (24,6%).


58


Největší podíl návštěvníků Karlovarského kraje přijíždí na jednodenní výlet (31,4%). Daleko nadprůměrný podíl výletníků byl zaznamenán ve střediscích kulturního cestovního ruchu (43,0%). Přibližně 1/5 návštěvníků Karlovarského kraje tvoří lázeňští hosté (19,2%). Dále 13,7% návštěvníků přijíždí na víkendový pobyt (nadprůměrný podíl v Krušných horách a ve střediscích kulturního cestovního ruchu). Na vícedenní pobyt přijíždí 10,9% respondentů a na dovolenou a prázdniny 8,4% návštěvníků (tento segment návštěvníků převládá v Krušných horách, kde 20,0% přijíždí na vícedenní pobyt – hlavně v zimě, a 16,9% na dovolenou či prázdniny). Více jak 2/3 návštěvníků Karlovarského kraje uvažuje o pobytu ve střediscích cestovního ruchu a lázeňství na 1 den (60,3%). V případě středisek kulturního cestovního ruchu téměř ¾ respondentů uvedla (72,9%), že se jedná o jednodenní pobyt. Na delší, několikadenní pobyty přijíždějí především zahraniční návštěvníci. Daleko nejvýznamnějším důvodem účasti na cestovním ruchu v Karlovarském kraji je rekreace (46,5% respondentů), dále pak kultura (36,5%), zábava (33,5% respondentů), nákupy (31,1%), léčení (obnova zdraví – 20,2% respondentů) a vzdělání, poznání (22,0%). Sloučíme-li odpovědi obnova zdraví (léčení) – 20,2% a motiv prevence proti nemocem – 16,0%, pak můžeme konstatovat, že za zdravím přijíždí více jak 1/3 návštěvníků (36,2%), přičemž v lázeňských střediscích činí tento podíl 55,4%. Sloučíme-li odpovědi kultura – 36,5% a vzdělání, poznání – 22,0%, tak zjistíme, že 58,5% návštěvníků přijíždí za kulturou, památkami, poznáním! Cizinci více než čeští návštěvníci přijíždějí za poznáním a za vzděláním. Týká se to především ne-německých návštěvníků. Kultura společně se vzděláním, poznáním (65,8% respondentů), rekreace (39,0%), nákupy (36,6%) a zábava (33,0%) jsou nejčastějšími motivy, proč turisté přijíždějí do středisek kulturního cestovního ruchu. Naopak do Krušných hor přijíždí 40% návštěvníků za sportem a do lázní, jak již bylo výše uvedeno 55,4% za zdravím. Na základě výše uvedených výsledků motivačního výzkumu je možné odhadovat, že zájem o přímé výstupy projektu (aktivit kulturního pavilonu a parkoviště) ze strany turistů, návštěvníků a lázeňských hostů měl být zaručen v množství potřebném pro dostatečné využití investice. Výše poptávky bude z velké části záviset na marketingových schopnostech provozovatele kulturního stánku v Doubravě, zda dokáže svůj produkt prosadit na trhu. Vzhledem k poloze Doubravy v Blízkosti významných českých a německých lázeňských letovisek, kde je o nabídku kulturních programu tradiční zájem, je vhodné doporučit zaměřit marketingové aktivity právě na klientelu lázeňských zařízení. 5.1.2 Odhad poptávky po budoucích lázeňských službách Od roku 1993 je lázeňská péče součástí potřebné zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, a to za podmínky, že je poskytována podle doporučení lékaře jako součást léčebného procesu. K tomu, aby lázeňskou léčbu hradila zdravotní pojišťovna, je tedy v první řadě nezbytné, aby léčení v lázních navrhl ošetřující lékař. Návrh posuzuje revizní lékař Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

59


zdravotní pojišťovny, bez jehož souhlasu nelze lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou poskytnout. Lázeňská léčba je na náklady zdravotního pojištění poskytována jako komplexní nebo příspěvková lázeňská péče. Navrhující lékaři a revizní lékaři zdravotních pojišťoven při zvažování lázeňské péče, včetně její formy, vycházejí z ustanovení Zdravotního řádu a jeho příloh – Indikačního seznamu pro lázeňskou péči. Léčebný pobyt pro samoplátce Tento druh léčby nabízejí všechna lázeňská zařízení v ČR. Termín nástupu léčby je stanoven na základě dohody mezi klientem a pracovníkem přijímací kanceláře jednotlivých zařízení. V ceně pobytu je zpravidla ubytování v příslušné kategorii, plná penze, léčení, vstupní a výstupní lékařská prohlídka, kontrolní lékařská prohlídka, a další služby dle typu lázeňského zařízení. Minimální délka pobytu - 1 týden, doporučená délka pobytu - 3 týdny. Komplexní lázeňská léčba Tento typ lázeňské léčby je určen pro všechny občany ČR (včetně důchodců), pojištěné u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR. Návrh na léčbu vystavuje ošetřující lékař a po dohodě s pojištěncem uvádí dle diagnózy i požadované lázeňské zařízení. Tento návrh je předán k ověření a potvrzení reviznímu lékaři zdravotní pojišťovny pojištěnce. Pokud je návrh na komplexní lázeňskou léčbu revizním lékařem schválen, je pojišťovnou odeslán do lázeňského zařízení. Toto zařízení pak pojištěnce písemně vyzve k nástupu lázeňské léčby. Termín léčby se určuje dle stupně naléhavosti (zpravidla do 3 měsíců od data vystavení) a je závazný. Může být měněn pouze z vážných důvodů, které je nutno lázeňskému zařízení sdělit s dostatečným předstihem. Jízdné do lázeňského zařízení se podle nové úpravy neproplácí. Všichni pojištěnci jsou povinni uhradit lázeňský poplatek, s výjimkou držitelů průkazek ZTPP, osob mladších 18-ti let a osob starších 70-ti let (a dalších dle VYHLÁŠKY o místních poplatcích, odd. III., čl. 15). Příspěvková lázeňská léčba Tento typ lázeňské léčby je určen pro všechny občany ČR (včetně důchodců), pojištěné u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR. Návrh na léčbu vystavuje ošetřující lékař a po dohodě s pojištěncem uvádí dle diagnózy i požadované lázeňské zařízení. Tento návrh je předán k ověření a potvrzení reviznímu lékaři zdravotní pojišťovny pojištěnce. Po schválení návrhu na příspěvkovou lázeňskou léčbu revizním lékařem je návrh předán pojištěnci. Ten si sám s určeným lázeňským zařízením dohodne termín nástupu léčby, který se musí uskutečnit nejpozději do 6-ti měsíců od data vystavení návrhu. Pojištěnec hradí náklady na ubytování, stravu v lázeňském zařízení a lázeňský poplatek. Léčení hradí zdravotní pojišťovna. Další obvyklé typy pobytů v lázeňských zařízeních v ČR Relaxační pobyt - V ceně pobytu je zpravidla ubytování v příslušné kategorii s plnou penzí (možnost polopenze), vybrané léčebné procedury (možnost přikoupení dalších), vstupní a výstupní lékařská prohlídka a lázeňská taxa. Minimální doba pobytu - 1 týden.Pro klienty


60


bývají připraveny kulturní programy: koncerty, zábavné pořady, zájezdy do okolí, taneční večery nebo mohou využít dalších doplňkových služeb. Hotelový pobyt – Klasické hotelové ubytování zpravidla vyrovnávající volné kapacity v průběhu lázeňské sezóny a v mimosezónním období. Víkendový relaxační pobyt - Víkendový relaxační pobyt určený převážně pro odpočinek a načerpání energie. Program zpravidla obsahuje ubytování v příslušné kategorii, plnou penzi, relaxační program, pitnou kúru. Odhad poptávky Jediný objektivní údaj o počtu pacientů dle jednotlivých indikačních skupin v současné době poskytuje VZP, v rámci které proudí do českých lázní největší množství pacientů využívající komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče. Údaje o vývoji počtu pacientů dle jednotlivých indikačních skupin jsou znázorněny v následujícím grafu. Pojištěnci VZP ČR odléčení v lázních dle indikačních skupin v letech 1993 – 2003 (KLP, PLP – celkem dospělí, děti a dorost)

Zdroj: VZP ČR


61


Lázeňská péče v ČR dle indikačních skupin na náklady zdravotních pojišťoven (počet osob)

Zdroj: http://www.uzis.cz

V současné době nejsou přesně známe léčivé účinky minerální vody v Doubravě, od kterého by se dalo odvodit indikační zaměření budoucích lázeňských zařízení, které zde budou vybudována. Zpracován je pouze hydrogeologický průzkum a zjištěny chemické vlastnosti. Dle výsledků těchto zkoušek lze předpokládat obdobné léčivé vlastnosti místní minerální vody jako u zdrojů v sousedních německých lázeňských městech. To znamená že by měly být prospěšné na léčbu srdce a oběhového ústrojí, onemocnění pohybového aparátu (především Revma, Arthroza, Bechtěrevova nemoc, onemocnění ledvin a močových cest případně kožních onemocnění. Dle chemických vlastností lze předpokládat využívání pramene zejména pro pitnou léčbu. Na základě léčebné klasifikace je možné předpovídat budoucí zaměření doubravských lázeňských zařízení zejména na následující léčebné indikace: •

Indikační skupina II. – Nemoci oběhového ústrojí

•

Indikační skupina VII. – Nemoci pohybového ústrojí

•

Indikační skupina VIII. – Nemoci močových cest

•

Indikační skupina X. – Kožní onemocnění

Vzhledem k tendenci snižování výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči dochází ke každoročnímu snižování počtu pacientů, jejichž léčba je hrazena ze zdravotního pojištění VZP. Klesající trend se projevuje u většiny indikačních skupin. V případě indikační skupiny II - nemoci oběhového ústrojí a indikační skupiny VII – nemoci pohybového aparátu, které zřejmě budou pro doubravské lázeňství jedny z prioritních, se tento trend projevuje v relativně vysoké míře. Zatímco v roce 1993 se v českých lázních léčilo s nemocemi Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

62


oběhového ústrojí více jak 17 tis. klientů VZP a s nemocemí pohybového aparátu více jak 52 tis. klientů VZP, v roce 2003 to bylo u indikační skupiny II již jen cca 14 tis. klientů VZP (tj. pokles o cca 20 %) a u indikační skupiny VII cca 44 tis. klientů VZP (tj. pokles o více jak 15 %). Obdobně vysoké poklesy bylo možné sledovat u indikační skupiny VIII – nemoci močových cest. Vzhledem k počtu klientů není však tato skupiny pacientů pro budoucí provoz doubravských lázní zcela zásadní. V další indikační skupině, na kterou se doubravské lázně mohou zaměřit, tzn. Indikační skupina X – nemoci kožní, k tak výraznému poklesu jako v předešlém případě nedochází, nicméně množství klientely, která je z VZP na lázeňský pobyt vysílána a byla by tak pro místní lázně využitelná, dosahuje jen cca 2 tisíce osob za rok. Výše uvedené údaje, které poskytla VZP jsou jediným východiskem pro stanovení míry disponibilní poptávky pro budoucí lázeňská zařízení, která budou v Doubravě vybudována. Za další indikátory výpočtu můžeme považovat průměrné podíly zahraničních lázeňských hostů a odhady počtu domácích samoplátců a pojištěnců z ostatních pojišťoven ČR. Podíl pacientů z ostatních zdravotních pojišťoven dle informací z vybraných lázeňských zařízení dosahuje cca 10 - 20 % klientely využívající komplexní lázeňskou léčbu nebo příspěvkovou lázeňskou léčbu hrazenou ze zdravotního pojištění. Na základě tohoto podílu je možné souhrnně zkalkulovat odhad celkového množství pojištěnců, tj. pacientů, jejichž pobyt v českých lázních je hrazen zdravotními pojišťovnami. Podíl zahraničních hostů na celkovém počtu klientů lázní v ČR má v posledních letech vzrůstající trend. Z údajů z loňského roku byl jejich počet 131 476 klientů, což k celkovému počtu 371 650 lázeňských hostů tvoří podíl 35 %. Vzhledem k tomu, že zahraniční hosté do českých lázeňských zařízení přijíždějí především za účelem léčby pohybového ústrojí, je vhodnější v indikačních skupinách nemoci oběhového ústrojí, močových cest a nemoci kožní počítat s výrazně nižším podílem zahraničních lázeňských hostů, pohybující se kolem 20 – 25 %. Vývoj počtu pacientů – cizinci celkem


63

Studie proveditelnosti – Rozvoj lázeňského území Doubrava Zdroj: http://www.uzis.cz

Vzhledem k tomu, že samoplátecké lázeňské léčby využívá zpravidla skupina obyvatel střední a vyšší třídy, která oproti vyspělým západoevropským státům není v ČR tak výrazně zastoupena, je možné uvažovat s výraznějším podílem této skupiny klientů pouze za předpokladů, že v Doubravě vzniknou moderní lázeňská zařízení typu wellness, které nabídnou i dostatečně širokou a inovativní škálu léčebně relaxačních programů. Průměrný podíl domácích samoplátců činí v ČR cca 9 %. V budoucnu je však možné, vzhledem k růstu životní úrovně obyvatel a změně jejich životního stylu směrem ke zvýšené péči o zdraví, počítat s určitým nárůstem.

Vývoj počtu pacientů (dospělí, dorost, děti)

Zdroj: http://www.uzis.cz

Shrnutí Doubravské lázně se vzhledem k léčebným účinkům místního přírodního léčivého zdroje budou muset orientovat na klientelu trpící nemocemi oběhového ústrojí, pohybového aparátu, močových cest a kožními problémy. Zejména nemoci pohybového ústrojí jsou indikační skupinou, které je z komerčního hlediska poměrně populární, neboť v rámci ní je možné poskytovat poměrně širokou nabídku moderních komerčních programů, spojených s krátkodobými rekondičními nebo relaxačními pobyty. Ostatní zmiňované indikace nejsou příliš komerčně zajímavé, zejména vzhledem k tomu, že například řadu nemocí oběhového ústrojí a močových cest je v současné medicínské praxi možné léčit díky nabídce celé řady moderních medikamentů v domácím prostředí, zatímco nemoci postihující například pohybový aparát zpravidla vyžadují odborný balneologický přístup a tedy i nucený pobyt v lázních. Z výše uvedených důvodu je nutné s konečnými závěry nutné počkat na


64


balneologický posudek ke zdejší minerální vodě, ze kterého bude přesněji známo, na který typ indikací bude mít zdejší přírodní léčivý zdroj nejpříznivější vliv. Po sumarizaci výše uvedených indikátorů počtu lázeňských hostů z jednotlivých skupin uživatelů lázeňské péče je možné odhadovat disponibilní trh vytvářející poptávku po službách budoucích doubravských lázní, o kterou bude muset místní lázeňské zařízení soutěžit s ostatními konkurenčními lázeňskými zařízeními, u indikační skupiny III – nemoci oběhového ústrojí cca 21 tis. pacientů ročně, u indikační skupiny VII – nemoci oběhového ústrojí cca 60 tis. pacientů, u indikační skupiny VIII – nemoci močového ústrojí cca 2 tis. pacientů a u indikační skupiny X – nemoci kožní cca 3 500 pacientů ročně. Celková disponibilní poptávka se tedy pohybuje kolem 87 500 osob ročně. Při kapacitě cca 200 lůžek (menší lázně) a při optimálním využití této kapacity by doubravské lázně musely z tohoto objemu získat cca 3 500 pacientů, tj. přibližně 3,9 % trhu.


65


5.2

Analýza nabídky a nabídka obdobných aktivit v místě realizace projektu

Obdobně jako u analýzy poptávky je i při analýze konkurenčního prostředí nutné odlišovat konkurenční nabídku přímých výstupů projektu (tj. zejména kulturního pavilonu) a nabídku budoucích lázní, které by měly být v Doubravě vybudovány. Proto je analýza nabídky členěna opět do dvou na sobě nezávislých podkapitol: •

Analýza nabídky konkurenčních kulturních zařízení obdobného charakteru – Analýza nabídky přímých výstupů projektu

•

Analýza nabídky konkurenčních lázeňských zařízení – Analýza konkurenčního prostředí na trhu lázeňské péče

5.2.1 Analýza nabídky přímých výstupů projektu Analýzy nabídky přímých výstupů projektu je zaměřena na stěžejní komerční produkt, který bude v rámci projektu nabízen, a to je nabídka kulturního pavilonu. Budeme se tedy zabývat problematikou kultury, a vzhledem k očekávanému významu vzniknuvšího produktu se budeme orientovat na úroveň Karlovarského kraje a přeshraničního regionu. Situace v oblasti nabídky kulturního vyžití v Karlovarském kraji Problémy kultury v Karlovarském kraji můžeme shrnout do následujících bodů: •

nedostatek kulturní nabídky mimo hlavní turistickou (letní sezónu). Ale i v sezóně je nabídka nedostatečná, zvláště pro zahraniční hosty

•

i když kulturní nabídka mimo sezónu existuje, často nereaguje na poptávku turistů či lázeňských hostů (příkladem za všechny může být repertoár karlovarského divadla)

V Karlovarském kraji se nacházejí čtyři stále divadelní scény, které nabízejí poměrně široký repertoár, který je ale většinou orientovaný na českého diváka. V této souvislosti je nutné prověřit možnosti rozvoje takových divadelních forem, které umožňují mezinárodní diváky (hudba, balet, pantomima atd.). Na taková představené nejsou soubory v Karlovarské kraji bohužel ani jazykově ani hudebně vybaveny. Stálý činoherní soubor je pouze v Karlových Varech a v Chebu. Představení pro zahraniční diváky bývají proto většinou dováženy z jiných krajů (např. opera a balet z Ústí nad Labem, Liberce či Prahy). Pro zahraniční diváky jsou určeny hlavně koncerty symfonických orchestrů. V Karlovarském kraji působí dva symfonické orchestry, a to Karlovarský symfonický orchestr a Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně. Velmi oblíbeným žánrem se v posledních letech staly muzikály. Problémem s jejich realizací je především velké množství účinkujících a tím také cena. Na druhé straně všechna výše uvedená divadla patří spíše do kategorie malých divadel, takže realizace muzikálových představení se ukazuje jako nerentabilní.


66


Velkou výzvou jsou také přírodní divadla, kde se mohou v letních měsících pořádat představení pod širým nebem. Příkladem velmi zajímavého projektu je Kulturní léto v Lokti (přírodní divadlo v Lokti má cca 1600 míst k sezení!), kde jsou v podání členů Státní opery Praha několikrát za léto pořádána představení vybraných českých oper (např. Rusalka aj.). V této souvislosti se nabízí obdobné využití např. areálu ve Valči (v menším rozměru). Stejně tak by bylo vhodné uvažovat o přírodním amfiteátru v oblasti některé z výsypek na Sokolovsku. V Karlovarském kraji se každoročně koná velké množství nejrůznějších společenských, kulturních a sportovních akcí. Problémem řady z nich je malá propagace a dále nedostatečné marketingové pojetí těchto akcí, kdy si organizátoři neuvědomují, že účastnici většiny akcí chtějí něco zajímavého vidět, něco nevšedního prožít, dobře se najíst a také si něco koupit. Tato charakteristika se samozřejmě netýká daleko nejvýznamnější společenské akce Karlovarského kraje – filmového festivalu. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že v posledních letech dochází k nebývalému rozvoji akčního cestovního ruchu (tzv. event turismus), který od nabízejících vyžaduje realizovat marketing událostí, kdy nejvýznamnějším nástrojem podpory městského cestovního ruchu a zvyšování návštěvnosti je pořádání různých kulturní, sportovní či zábavních akcí. Výběr nejvýznamnějších společenských, kulturních a sportovních akcí v Karlovarském kraji, které jsou využitelné i v oblasti cestovního ruchu nám podává následující přehled. Konkurenční zařízení Charakter kulturního pavilonu v Doubravě na rozhraní klasického kamenného divadla (co se týče pohodlí diváků) a přírodního divadla (co se týče technického řešení). Za nabídku obdobných aktivit proto můžeme považovat právě tyto dva typy kulturních zařízení, nicméně je nutno podotknout, že by tato zařízení neměly vytvářet přímou konkurenci, neboť doubravská scéna bude mít řadu odlišných specifik. Přestože se nepředpokládá, že by v Doubravě vznikla stálá scéna (je možné uvažovat o ochotnickém divadlu a ochotnických spolcích), měla by být nabídka divadelních představení (i hudebních koncertů) vzhledem k očekávané klientele, která se bude z velké části rekrutovat z lázeňských hostů českých a německých lázeňských města, na vysoké úrovni, a měla by být spíše alternativou pro kamenná divadla ve Františkových lázních, v Chebu i v Bad Esteru. Je potřeba si uvědomit že kulturní akce konané v doubravském kulturním pavilonu budou konány v měsících květen (resp. červen) až září, tzn. z velké části v době, kdy mají divadelní scény prázdniny. Prvořadým úkolem provozovatele bude, aby zahájil spolupráci s divadelními soubory v regionu na obdobné bázi, jako tomu probíhá v divadle s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově (spolupráce s Jihočeským divadlem). V následujícím přehledu jsou uvedeny kulturní zařízení (divadla, kina) v karlovarském regionu, která jsou v současné době provozovány a o jejichž klientelu bude z větší či menší části usilovat provozovatel doubravského kulturního pavilonu. Přehled je doplněn též o výčet významných kulturních akcí, neboť lze očekávat, že i v Doubravě, by měla být založena určitá


67


tradice každoroční kulturně-společenské akce, která by propagovala jak vlastní Doubravu, tak v budoucích letech i zdejší lázeňská zařízení. Ke každému zařízení resp. Kulturní akci je pro úplnost přiřazen její regionální význam (* místní a regionální význam; ** nadregionální význam; *** mezinárodní význam). Kamenná divadla, stálé scény • • • •

Františkovy Lázně – Divadlo B. Němcové (*) Cheb – Západočeské divadlo (*) Karlovy Vary – Městské divadlo (**) Mariánské Lázně – Městské divadlo (*)

Divadla v přírodě • •

Františkovy Lázně (*) Loket (**)

Kina • • • • • • •

Sokolov - Kino Alfa (*) Cheb - Art Kino/Kamenná (*) Cheb – Kino Svět (*) Karlovy Vary – Kino Čas (*) Karlovy Vary – Kino Panasonic (*) Plesná u Chebu – Kino Plesná u Chebu (*) Aš – provizorní Kino v objektu AKS (*)

Výběr společenských, kulturních a sportovních akcí •

Karlovy Vary - Slavnostní zahájení lázeňské sezóny (***), Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (***), Dny evropské šlechty (***), Dvořákův karlovarský podzim (**), Tourfilm (**), Mezinárodní jazzový festival (*), Adventní, vánoční a novoroční koncerty (*), pravidelné promenádní koncerty (*), Parkurové skákání a dostihy (*).

•

Mariánské Lázně - Slavnostní zahájení lázeňské sezóny (***) - svěcení lázeňských pramenů, koncerty v kostele Nanebevzetí P. Marie (*),Mozartův hudební festival (**), Mariánskolázeňský hudební festival (*), Chopinův festival (**), Parkurové skákání (*)

•

Cheb - Festival uprostřed Evropy – Mitte Europa (***), Divadelní představení na chebském hradě (**), FIJO (Festival dechové hudby) (**), Chebské varhanní léto (*), Festival Divadla jednoho herce (*), Jazz Jam, Festival Nová Média (*).

•

Františkovy Lázně - Slavnostní zahájení lázeňské sezóny (**), Lázeňské koncerty (*), Svěcení pramenů (*), Lázeňské hudební léto (*)

•

Loket - Loketské kulturní léto (**), Slavnosti purkrabího Půty (středověké slavnosti na hradě) (*)

•

Jáchymov - Jáchymovské kulturní léto (*), Jáchymovský hudební podzim (*).


68


•

Valeč - Slavnost květů (*)

•

Ostrov - Dětský filmový festival Oty Hofmana (***), netradičních divadel (*)

•

Nejdek – Krušnohorský vánoční jarmark, pravidelné koncerty regionálního významu (*)

Oblastní přehlídka mladých a

Co se týče dalšího výstupu projektu, kterým bude objekt pramene a lázeňská promenáda, bude tímto způsobem v Doubravě vybudován další turistický produktu, který může zapadnout do mozaiky turisticky vyhledávaných cílů spojených s lázeňských turistikou, jako je: •

Pavilon plnírny minerální vody Kyselka (*). Plnírna pramene Městského pramene u Ohře z r. 1896 (dnes teče do další plnírny Evženie).

•

Stáčírna minerální vody Mattoni a lázeňské objekty Kyselka. (*). První lázně u zdejších minerálních pramenů v úzkém údolí Ohře byly založeny v r. 1829. Na svahu Bučiny je veřejně přístupný minerální pramen Oto, výše pak rozhledna. V místě starého jímání pramenů nechal Mattoni koncem 19. století vybudovat moderní stáčírnu a expedici nejpopulárnějších minerálek v celém Rakousko – Uhersku. Lázeňské objekty jsou po nešťastné privatizaci v r. 1989 v totálním rozpadu.

•

Lázeňské objekty Jáchymov (**). Lázně zal. r. 1906 jako první radonové lázně na světě. Teplé prameny (až 32 ) jsou jímány z dolu Svornost, z hloubky 600 m. Postupně vznikla lázeňská čtvrť.

•

Lázeňské objekty Mariánské Lázně (***). Jedny z nejmladších našich lázní. Budovy ve stylu novoklasicismu a novorenesance, „lázeňský styl“

•

Litinová lázeňská kolonáda Mariánské Lázně (***). Neorenesanční z l. 1888 – 89, generálně opravena.

•

Vřídelní kolonáda Karlovy Vary (**) z r. 1879 a další objekty stavební litiny.

•

Lázeňské objekty ve Františkových Lázních (***) (pavilon František a lázeňský hotel Tři lilie z r. 1795).

Shrnutí Vzhledem k charakteru a netradičnímu řešení kulturního pavilonu je možné očekávat že si místo na trhu kulturních zařízení najde a podaří se mu získat dostatečnou poptávku, která zajistí jeho udržitelnost. Úspěch však bude výraznou měrou záviset na schopnostech provozovatele nabídnout produkt, který bude v souladu s potřebami cílových skupin. Co se týče nabídky divadelních představení, bude záviset do jaké míry se provozovateli podaří zajistit kvalitní divadelní soubory a jaký nabídne program. Vzhledem k poloze a směřování Doubravy by program divadelní sekce měl zaměřit především na lázeňskou klientelu blízkých německých a českých lázeňských středisek, pro kterou by to mohla být příjemná alternativa kulturního vyžití, která zatím v regionu chybí. V případě filmových Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

69


představení by se programová nabídka měla zaměřit též na širší vrstvy společnosti, zejména pak obyvatele ašského regionu. Plánovaní programu filmových představení v kulturním pavilonu by mělo probíhat v společně s plánováním programu stávajícího provizorního kina v Aši, tak aby si programy těchto dvou představení nekolidovaly. Hudební koncerty, které budou součástí programové nabídky dobrovského kulturního pavilonu, by se vzhledem charakteru stavby měly orientovat z větší části na tradiční lázeňský program, tzn. především klasickou hudbu v podání symfonických a filharmonických orchestrů případně dechovou hudbu. Pro provozovatele to bude znamenat navázání spolupráce s známými symfonickými soubory ze regionu, a to jak z českými (Karlovarský symfonický orchestr a Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně), tak saskými (Chursächsische Philharmonie z Bad Esteru), případně dalšími hudebními tělesy, které zajistí kvalitní hudební nabídku náročné lázeňské klientele. Ostatní přímé výstupy projektu (parkoviště, cyklostezka, informační středisko, pavilon pramene s kolonádou) nemají takovou povahu, aby bylo jejich využití negativně ovlivňováno nabídkou obdobných aktivit v regionu. Naopak jejich existence podpoří atraktivitu kulturního pavilonu (zvýší jeho přitažlivost), a to jak z hlediska dostupnosti (parkoviště – možnost bezpečného parkování, cyklostezka – dostupnost z Bad Esteru pro pěší a cyklisty), tak z hlediska úrovně doplňkových služeb (informační středisko s prodejem suvenýrů a nabídkou dalších služeb). 5.2.2 Analýza konkurenčního prostředí na trhu lázeňské péče Trh lázeňské péče v ČR Od roku 1989, kdy v naší zemi i v zemích bývalého sovětského bloku dochází k transformaci společnosti ve prospěch komerce a směrem k vyspělé Evropě, dochází k výraznému posílení komerčního významu lázeňských center, kvalitativnímu zlepšení jejich vzhledu a vybavenosti a v neposlední řadě i lepší propagaci s kladným důsledkem - vyšší návštěvnosti zahraničními hosty. Za posledních deset let se poměr zahraničních návštěvníků našich lázní zvýšil o více než 100%. I když v poměru cenové nabídky jsou české lázně pro zahraniční návštěvníky (např. pro pacienty z Německa) na skoro trojnásobku ceny, hrazené pro české pacienty našimi zdravotními pojišťovnami, přesto jsou služby v našich lázních pro cizince stále velmi nízké a v porovnání se srovnatelným rozsahem (např. v německých lázních) velmi zajímavé. Opačně jsou naši občané v zahraničních lázních prozatím pouhou teorií - výjimkou, a to ze stejných důvodů. Lázeňský cestovní ruch v Evropě prožívá v posledních deseti letech renesanci a lze předpokládat jeho další dynamický rozvoj v souvislosti se sjednocováním Evropy -s rozšiřováním členských států unie. Nejde jen o celkový růst životní úrovně a zdravotní uvědomění obyvatel zemí střední a východní Evropy, jde také o připravované asociační dohody, předpokládající vzájemnou součinnost v rámci Evropy i v oblastech zdravotnictví a sociální péče - tedy potenciální rozšíření pojišťovnami hrazené zdravotní péče v zahraničí. Toto platí oboustranně - jak z hlediska výjezdů našich občanů za zdravím do Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

70


zahraničí, tak především z hlediska příjezdů pacientů ze zahraničí do našich lázeňských míst. Tento trend může mít pro naše lázně (chápeme zde obdobnou situaci i v ostatních postsocialistických zemích Evropy) velký význam z hospodářského hlediska obecně se zvláštním významem pro rozvoj regionů a všech příbuzných a navazujících oborů. Pro podporu těchto trendů je dnes patrné pochopení i ze strany příslušných ministerstev, v naší zemi Ministerstva pro místní rozvoj, které svými na lázeňství specializovanými programy s finančními dotacemi vytváří zajímavý prostor pro zlepšení situace v regionech i v celém oboru lázeňství včetně jeho propagace. Přesto by bylo velmi vhodné, abychom v naší zemi sledovali podstatně dynamičtější a systematičtější vývoj patrný v zemích jako je např. Rakousko, ale i Chorvatsko, Slovinsko a Maďarsko. Situace ve sjednocované Evropě bude totiž do budoucna poskytovat řadu příležitostí, ale také hrozeb, a to především v oblasti velké konkurence a ochrany vlastních zájmů, jako je tomu již dnes např. v Německu s jeho více než 250 lázněmi. Lázeňský průmysl – obor lázeňství ve světle nových trendů a) Struktura lázeňského průmyslu v ČR Lázeňství v ČR má dlouholetou tradici velmi podobnou tradici odvozenou od lázeňství římského jako většina středoevropských lázeňsky tradičních zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Švýcarsko, atd.), Lázeňství v ČR tradičně staví na přírodních léčivých zdrojích, kterých na našem území mnoho, což činí z ČR ač malou, přesto významnou lázeňsky vyspělou zemi – přírodními zdroji jsou v ČR ze zákona o lázeňství uznány - léčivé minerální a termální vody, léčivé zdroje – peloidy (slatiny, slatinné zeminy, rašeliny, bahna), přírodní plyn, léčivé klimatické podmínky Z Lázeňského zákona vyplývá, která místa v ČR jsou pro výklad zákona pro zařazení mezi oficiální lázeňská místa opatřená Statutem lázeňského místa uznána, ve smyslu zákona máme dnes uznaných celkem 36 lázeňských míst, přičemž naprostou převahu mají místa s výskytem konkrétních přírodních zdrojů (minerální, termální vody nebo peloidy, jen ve třech případech jde o místa s uznaným léčivým klimatem) Struktura lázní v ČR je dána i následujícími údaji (většina údajů je za rok 2000, novější údaje nejsou zatím k dispozici, o mnoho se však neliší): •

Celkový počet lázeňských míst v ČR – 36

•

Celkový počet lázeňských zařízení v ČR – 63

•

Celkový počet lázeňských zařízení státních – 17

•

Celkový počet lůžek v lázeňství (údaje z roku 2000 – stále kolísají) – 22 200

•

Z celkového počtu lůžek v lázních ČR pro děti a dorost – 2 570

•

Celkový počet pracovníků v lázeňství v ČR – 10 500 o z toho lékařů - 337 o z toho odborných zdravotnických pracovníků – 3500

•

V roce 2000 se léčilo v lázních ČR cca 276 000 pacientů

•

Z celkového počtu léčených pacientů bylo 18400 dětí


71


•

Struktura pacientů – klientů lázní ČR: o pacienti přes ZP – 55% o domácí samoplátci – 11% o cizinci – samoplátci – 34%

•

Struktura pacientů podle léčených indikací o dospělí – 50% pacienti s nemocemi pohybového ústrojí o děti – 44% nemoci dýchacího ústrojí

Lůžková kapacita lázeňských zařízení

b) Počet lázní v ČR podle velikosti a jejich strategie Z celkového počtu lázní v ČR (36) je cca 12 lázeňských míst je zařazeno do kategorie velkých lázní podle počtu lůžek a rozmanitosti nabízených léčených indikací (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Luhačovice, Teplice v Čechách, Poděbrady, Janské Lázně, Třeboň, Darkov-Karviná, Teplice nad Bečvou, Jeseník), tyto velké české lázně měly dříve (do roku 1992) postavení lázeňských regionálních center, ze kterých byly řízeny ostatní přírodní léčebné lázně – dnes zbývajících 24 lázeňských míst které nebyl nikdy lázněmi mezinárodního významu, ale měly své nezastupitelné místo pro pacienty z ČR – pojištěnce ZP, dnes i tyto menší lázně po významných rekonstrukcích (např. L. Bohdaneč, L. Bělohrad, Velichovky, atd.) mají zahraniční ambice a v menším, nicméně významném procentu i zde vzrůstá počet zahraničních klientů a lázeňských hostů, tato kategorie lázní má i velký význam regionální, ať již jako ambulantní centra nebo jako základní a pevná součást léčebného lázeňství i součást komplexní zdravotní péče o občany ČR (toto platí pochopitelně i o největších 12 lázeňských místech zmíněných výše. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

72


Tak, jak ve větších lázeňských centrech s postupující modernizací základních fondů ubývá kapacit pro českou klientelu ve prospěch výnosnější zahraniční klientely, tak v menších přírodních léčebných lázních, popř. v nově vznikajících lázeňských centrech (nebo v centrech, kde se dřívější lázeňská péče obnovuje – např. Lázně Sv. Markéty – Prachatice) vzniká stále více příležitostí pro léčení české klientely – pacientů – pojištěnců ZP, popř. samoplátců tuzemských i zahraničních c) Obchodní úspěchy/neúspěchy (trendy, příčiny) Po relativně stabilním fungování lázeňského oboru v posledních 40 letech (cca od roku 1950 do roku 1990), kdy lázně byly záležitostí zdravotně-odborářskou, takřka nárokovou, se změnou majetkoprávních vztahů vývojem po roce 1989 dostává v lázeňském oboru do popředí prvek tržní ekonomiky a realizace nových podnikatelských záměrů v rámci trvající legislativy lázeňsko oboru (tedy především definice lázeňství jako součásti zdravotnického systému v ČR podle Zákona o péči o zdraví lidu, dále v pokračování platnosti Zákona o přírodních léčivých zdrojích a jejich ochraně, apod.) Ani privatizační projekty a postupy, ani změny ve financování zdravotní péče směrem ke zdravotním pojišťovnám, nepřerušily kontinuitu fungování lázeňské péče v ČR - lázně se odstátňovaly podle platných zákonů a postupy privatizace, restitucí v souladu se zásadami velké a malé privatizace, kuponové privatizační metody se vstupy nových majetkoprávních vztahů do systémů (především sdružující funkce investičních fondů, které se na obor lázeňství zaměřily ve svých strategiích) – toto vše vedlo k dnešní majetkoprávní struktuře českého lázeňství, která je vyjádřena ve všech možných variantách, podobných jako je tomu již několik desetiletí v západní Evropě – v ČR jsou tedy dnes lázně státní, soukromé (ve formě a. s., spol. s r. o., atd.), s participací komunální, atd. Výše uvedené postupy vedly k dnešnímu stavu českého lázeňství, které je bezpochyby dále, než tomu bylo před změnami majetkoprávních vztahů a struktur – do českých lázní proniká stále více investic a kapitálu jak tuzemského, tak zahraničního (mezi největší projekty zde patří např. skupina DANUBIUS vlastnící majetek Léčebných Lázní Mariánské Lázně a např. i většinový podíl ve slovenských lázních Piešťany), významné jsou investice ruského kapitálu do lázeňských zařízení v Karlových Varech, atd., tvář českého lázeňství se výrazně mění, takže ve velkých lázních světového významu (K. Vary, Mariánské Lázně, atd.), tak v menších přírodních léčebných lázních dochází k velkým modernizacím a jsou realizovány významné projekty. Pojetí obchodní politiky českých lázní po roce 1989 je rozdílné podle konkrétních podmínek jednotlivých lázní a podle jejich jednotlivých šancí na trhu zdravotní turistiky i českého zdravotnictví, parné jsou především následující trendy v obchodní politice: •

Čeští pacienti - pojištěnci ZP (komplexní péče i příspěvková péče podle platných indikačních skupin pro konkrétní lázně – pobyty minimálně 3 týdny), jde především o lázně s tradicí léčení konkrétních léčebných indikací s pevným místem ve zdravotnickém systému ČR (např. nemoci oběhového ústrojí – Poděbrady,


73


Konstantinovy Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Libverda, Teplice nad Bečvou) – hrazení této péče ze strany ZP je jistotou, placené a ZP uznané ceny jsou relativně nízké a jen velmi obtížně vytváření podmínky pro rozšířenou reprodukci – malá ziskovost •

Čeští pacienti – samoplátci – stále i když pomalu stoupající obchodní segment – jde o otázku zdravotního sebeuvědomění obyvatel ČR – snaha o zlepšení vlastního zdravotního stavu – sem patří nejrůznější formy pobytů – víkendové, týdenní i regulérní lázeňské pobyty (3 týdny) – vše hrazeno z prostředků pacientů – klientů

•

Zahraniční pacienti – klienti – organizované pobyty individuální častěji skupinově organizované specializovanými CK se speciálními katalogy (např. TUI, FIT Reisen, Neckermann, atd.), zde jde o cenově podstatně zajímavější klienty s jednoznačně léčebně orientovanými pobyty – např. pobyty pro seniory, léčebné kúry s gerovitalem, atd. – velmi perspektivní oblast zatím s velkou převahou klientely z Německa a s orientací nejvíce na západočeské lázně (např. Mar. Lázně, Frant. Lázně), pobyty nejčastěji 1 – 2 týdny hrazené prostřednictvím CK, částečně pobyty hradí zahraniční zdravotní pojišťovny – velmi perspektivní oblast, pro některé lázně dnes nosná s cenovým vymezením minimálně dvojnásobným než u obdobných pacientů z ČR

•

Zahraniční pacienti – hosté – z jiných zemí než z Německa – klientela z Ruska, Ukrajiny (např. Karlovy Vary), ze zemí arabských, ze středního východu (např. Teplice v Čechách, Darkov – Karviná), atd. Klientela cenově velmi výhodná, z hlediska režimů a jistot v obchodní politice méně stabilní – nicméně velmi nadějná oblast

•

Zahraniční klienti z jiných zemí (zámoří USA, Kanada, Austrálie, Holandsko, Belgie, Itálie, další evropské země, Japonsko a ostatní asijské země, atd.) – zatím velmi malé procento, nicméně do budoucna možná orientace při zajímavých pobytových programech a balíčcích

•

Různí klienti z tuzemska i zahraničí s jinou než jen léčebnou motivací pobytů – relaxace, rehabilitace, incentivní turistika, pobyty spojené s beauty programy pro ženy, manažerské pobyty pro obnovu sil, pobyty spojené se sportovním a kulturním vyžitím - turnaje (golf, tenis, koně, atd.), konference, kongresy, festivaly, hraní v kasinech, atd. – tyto pobyty tvoří stále významnější segment trhu a pro lázeňská místa a organizace mají význam především jako doplněk v období tržního výpadku, a pro intenzifikaci využití základních fondů (restaurace, divadla, společenské sály, atd.)

d) Průmyslový rozvoj – rozvoj oboru lázeňství Většina okolností v rozvoji oboru lázeňství ČR v pojetí integrace do Evropské unie je dána rozvojem v zemích Evropy (Německu, Rakousku, atd.) – trendy jsou patrny ze souvislostí uvedených v kapitole 1.2., navíc třeba podotknout, že rozvoj tohoto odvětví je dán demografickými a sociodemografickými souvislostmi rozvoje obyvatelstva Evropy (obdobně platí i po obyvatelstvo ČR) – průměrný věk dožití jak u žena tak u mužů se ve většině zemí Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

74


Evropy zvyšuje, populace stárne v přímé souvislosti s rozvojem medicíny, tím se prodlužuje věk poproduktivní a zvyšuje se logicky nárok na kvalitu tohoto seniorského života – ideální řešení kvality života v seniorském věku je právě lázeňská péče ve všech svých možných podobách. V těchto souvislostech lze očekávat stále větší poptávku po lázeňské léčebné i relaxační a rehabilitační péči, a tím tedy i po dalším rozvoji celého oboru, v ČR lze tyto trendy a rozvoj oboru sledovat sice mírně pomaleji než v zemích západní Evropy, což je dáno ekonomickými podmínkami v jednotlivých lázeňsky vyspělých zemích, nicméně rozvoj oboru je danou skutečností a jde jistě o velmi dynamicky se rozvíjející se obor. e) Linie produktu V souvislosti s definovaným produktem, resp. komplexem produktů v lázeňství i v souvisejících oblastech lze sledovat a extrapolovat linie rozvoje produktů – původní jedinou lázeňskou léčebně orientovanou linii nyní doprovázejí celá spektra nových produktů, ve kterých lze sledovat i synergický efekt – spolu s léčebným lázeňstvím se vrací formy alternativní – návazné na přírodní léčebné metody a postupy (Kneippovy kúry, Priessnitzovy léčebné postupy, Schrottovy kúry, ayurvéda, atd.). Dalším trendem a sledovatelnou linií produktů je koexistence léčebných lázeňských postupů s diagnostikou a monitoringem léčení lékařem, tak „samoobslužné“ komerční lázeňské, rehabilitační i relaxační postupy – aquaparky, whirlpooly, sauny, biosauny, inhalatoria, atd. K těmto liniím a trendům lze přidat i logicky začleněné dietoterapie a celkového zkvalitnění životních návyků a režimů – terénní léčbu, helioterapii, thalassoterapii, klimatoterapii, atd. Analýza konkurenceschopnosti lázeňství v Doubravě Ve společnosti bavorsko-sasko-českém pohraničí se nacházejí následující lázeňská místa: •

Na české straně – Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Kyselka a Konstantinovy Lázně,

•

Na bavorské straně – Ba Alexandersbad, Bad Bernech, Rodack, Steffelstein, Bad Steben a Sibyllenbad,

•

Na saské straně – Bad Brambach, Bad Elster, Bad Schema, Wiesenbad a Wokenstein.

Kvantitativně jsou turisticky nejsilnější oblastí západní Čechy se známými lázněmi Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy Lázně. Z cca 29.000 lázeňských lůžek v lázních a lázeňských místech společného příhraničí připadá takřka 18 tisíc lůžek české straně. V bavorské části je ubytovací struktura tvořena většinou malými a středními podniky. Největší turistickou nabídku vykazuje Staffelstein s 3.000 lůžky, Rodachem s 1.000 lůžky a Bad Alexandersbadem s 800 lůžky. V Neualbenrethu je nyní k dispozici zhruba 500 lůžek. Přechodná struktura panuje v sasském Vogtlandu v západních Krušných horách, ovšem je třeba uvážit, že také zde se počet lůžek od znovusjednocení obou německých států v důsledku centralizačních opatření značně snížil. V Bad Branbachu a Bad Elsteru dochází nyní k silným strukturálním změnám, v budoucnu lze ovšem očekávat trvalý růst jejcih významu.


75


Z celkem 1 600 lůžek v Bad Elsteru a 600 lůžek v Bad Brambachu se nachází cca dvě třetiny na klinikách, jejichž pronájem je od znovu sjednocení regulován trhem, což znamená, že jsou v současné době zcela nedostatečně vytíženy. Budoucí lázeňské zařízení v Doubravě vstoupí po svém vybudování na trh lázeňských služeb. Pozici subjektu na tomto trhu ovlivňuje celá řada faktorů, které v jiné oblasti trhu nehrají tak významnou roli. Vedle kvality služeb poskytovaných přímo v lázeňském zařízení, kvality a účinnosti přírodního léčivého zdroje jakožto podstaty úspěšnosti lázeňské léčby, je to i kvalita a vliv okolního prostředí. Do okolního prostředí můžeme zahrnout jak nejbližší okolí lázeňských objektů, tak celé město a region, v němž se lázeňské zařízení nachází, potažmo pak pocitové vlivy jako je například image města. Důležitým hlediskem pak může být i nastavená cenová hladina a marketingová strategie managementu lázní vůči domácí a zahraniční klientele. Vlastní podobu lázeňského zařízení, to znamená lázeňských objektů a související infrastruktury je možné ovlivnit při jejich výstavbě. Zde je možné využít zkušeností z ostatních srovnatelných lázeňských míst a podobu, vybavení a provoz lázeňského zařízení optimalizovat stávajícím potřebám a požadavkům lázeňské klientely. Vzhled obce a její vybavenost doprovodnými službami bude tvořit v případě Doubravy jeden z významných konkurenčních faktorů. Důležitá zde bude správná volba lokalit, kde budou lázeňské areály vybudovány. V případě, že se nalezne lokalita, která jak po estetické, tak funkční stránce nabídne lázeňským hostům vše, co od lázeňského pobytu očekávají, může atraktivitě lázní v Doubravě prospět. V případě, že se zvolí nouzová alternativa, která nabídne pouze omezené prostory pro vybudování lázeňských objektů bez širších vazeb na doplňkové služby, hrozí, že doubravské lázně budou mít na trhu lázeňských služeb velice komplikovanou pozici. Z hlediska předpokládaného indikačního zaměření budoucích doubravských lázní můžeme potenciální konkurenční zařízení specifikovat následovně: V indikační skupině II – Nemoci oběhového ústrojí – Františkovy Lázně, Jeseník, Konstantinovy Lázně, Libverda, Poděbrady, Teplice nad Bečvou, Teplice v Čechách, Běloves, Luhačovice, Jeseník, Hodonín, Karlova Studánka V indikační skupině VII - Nemoci pohybového ústrojí - Bechyně, Bělohrad, Bohdaneč, Darkov, Třeboň, Velichovky, Hodonín, Jáchymov, Kundratice, Karviná, Teplice, Toušeň, Mšené Lázně, Mariánské lázně, Libverda, Vráž, Františkovy Lázně (Vybrány byla pouze lázeňská místa poskytující komplexní lázeňskou péči) V indikační skupině VIII - Nemoci močového ústrojí - Mariánské lázně V indikační skupině X - Nemoci kožní - Jeseník, Lipová Lázně, Bělohrad, Karviná, Jánské Lázně


76


Konkurenční lázeňská zařízení v ČR v indikační skupině II a X Konkurenční lázeňské zařízení v ind. sk. II

Teplice

Konkurenční lázeňské zařízení v ind. sk. X

Libverda

Doubrava

Jeseník

Bělohrad

Františkovi Lázně

Karlova Studánka

Běloves Poděbrady

Karviná

Lipová Lázně

Konstantinovy lázně

Teplice nad Bečvou

Luhačovice Hodonín

Konkurenční lázeňská zařízení v ČR v indikační skupině II a X

Teplice Doubrava

Libverda

Konkurenční lázeňské zařízení v ind. sk. VII Konkurenční lázeňské zařízení v ind. sk. VIII

Jáchymov Kundratice Mšené L.

Bělohrad Velichovky

Františkovi Lázně

Karviná Darkov

Toušeň Mariánské Lázně

Bohdaneč Vráž

Bechyně

Třeboň


Hodonín

77


Budoucím lázním v Doubravě budou konkurovat zejména malá lázeňská místa, které nabízejí obdobné charakteristiky a léčebné podmínky jako jsou v Doubravě. Specifikem, které může zásadním způsobem ovlivňovat ekonomickou rentabilitu doubravských lázní je jejich poloha v tzv. západočeském lázeňském trojúhelníku, resp. lázeňském srdci Evropy. Doubravské lázně se budou muset naučit žít a prosadit se na trhu vedle světoznámých českých a německých lázeňských měst. Správné marketingové uchopení této příležitostí bude stěžejní pro prosazení se na trhu lázeňské péče. Mezi konkurenční výhody budoucích doubravských lázní, které by měly sehrát důležitou roli v konkurenční boji můžeme označit následující faktory: • • • • • • •

Atraktivní poloha v západočeském lázeňském trojúhelníku Poklidné prostředí malého lázeňského letoviska Hodnotné přírodní prostředí Příhraniční poloha a blízkost největších saských lázní Dostatečná nabídka volnočasových aktivit jak v Doubravě, tak zejména v rámci Ašské aglomerace (v souvislosti s realizací integrovaného projektu Lázeňská turistika Aš) Nabídka možností pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování v okolí Neexistence negativních vlivů z průmyslové činnosti a městského prostředí

Shrnutí Prostředí Doubravy bude pro místní lázeňská zařízení jak pozitivním, tak negativním faktorem konkurenceschopnosti. Pozitivně je možné vnímat poklidnou atmosféru obce, vytvářející alternativu větším lázeňským městům, jako jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Díky své vybavenosti doplňkovými službami (zejména v oblasti kulturního vyžití) však může dobře konkurovat i lázeňským místům menším (Lipová – lázně, Ostrožská Nová Ves, Kostelec, atd.). Na druhou stranu bude zcela jistě Doubrava limitována nulovou tradicí v oblasti lázeňství a s lázeňstvím souvisejících doprovodných jevů, které jsou pro řadu lázeňských míst hlavních marketingovým prvkem, a dosud nepříliš rozvinutým sektorem turistických služeb. Z hlediska marketingové strategie bude muset být hlavní konkurenční výhodou cenová hladina. Zde je nutno upozornit, že nástroje cenové strategie lze využívat pouze u skupiny zahraničních hostů nebo domácích samoplátců. Ceny za léčbu pojištěnců jsou dány smluvními vztahy s jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Je třeba se připravit na komplikovaná jednání se zdravotními pojišťovnami spojenými se smluvním zajištěním úhrady lázeňské péče ze zdravotního pojištění. I v případě, že se podaří smluvně navázat spolupráci s českými pojišťovacími ústavy, je třeba zohlednit skutečnost, že platby pojišťoven za lázeňskou léčbu pojištěnců se pohybují na hranici rentability a případný cenový pohyb směrem dolů není dlouhodobě udržitelný. Jedním z prvních a nezbytných marketingových kroků managementu lázní bude „ošetření“ sítě lékařů, doporučujících lázeňskou léčbu a sítě revizních lékařů zdravotních pojišťoven.


78


Před managementem lázní bude stát velice obtížný úkol prosadit se na trhu lázeňských služeb. Dá se konstatovat, že lázeňský trh se během posledních let dostal do stavu, kdy řada renovovaných lázeňských zařízení v ČR se dostává do obtížné ekonomické situace v důsledku ztráty zahraniční klientely, jakožto jediné ziskové skupiny lázeňských hostů. Dalším důvodem je snižování tržeb a výkonů v důsledku snižujících se výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči svých pojištěnců. Z hlediska zahraniční klientely hraje významnou roli především konkurence maďarských lázní, slovenských lázní a v posledních letech též mohutně se rozvíjejících polských lázní. Především nově vznikající polská lázeňská zařízení, která nabízejí lázeňské služby za ceny pohybujících se na hranici cen dumpingových, významným způsobem začala ovlivňovat celý středoevropský lázeňský trh. Lázeňská zařízení v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku se orientují na obdobnou klientelu jako české lázně, tzn. především lázeňské hosty z Německa, Rakouska a Ruska, což se negativně projevuje na tržbách českých lázeňských zařízení. Šanci doubravských lázní z hlediska moderních „lázeňských“ přístupů je možné vidět zejména v tvorbě komerčních programů zaměřených na wellness, na relaxaci, na regeneraci pokožky, léčbu kožních problémů doplněné například laserovou léčbou, tzn. programů zaměřených především na ženskou část populace, např. programy typu Skin Beauty, apod. V rámci moderních krátkodobých komerčně zaměřených léčebných programů je možné vidět finanční efekty, které by mohly zlepšit ekonomickou rentabilitu lázeňských provozů v Doubravě.


79


5.3 Marketingová strategie Marketingová strategie se v rámci této studie proveditelnosti věnuje prioritně aktivitě – provozu kulturního pavilonu, která má z hlediska tržního prostředí (resp. budoucích příjmů) pro ekonomickou udržitelnost projektu v krátkodobém časovém horizontu stěžejní význam. Marketingová strategie pro naplnění vize Doubravy jako prosperujícího lázeňského centra si vyžádá podrobnější rozbor, pro který není v rámci této studie dostatečný prostor. Zcela zásadní pro naplnění této vize bude jednak prokázání léčivých účinků zdejšího zdroje (včetně získání příslušného prohlášení o přírodním léčivém zdroji a zajištění jeho dostatečné kapacity), jednak získání statutu lázeňského místa, kterému musí předcházet prohlášení Doubravy za přírodní léčebné lázně. To je a bude velice složitá záležitost a proto je v závěru této studie nastíněna strategie dalšího postupu, která by měla vést k vybudování lázní v Doubravě. 5.3.1 Marketingová strategie ve vazbě na přímé výstupy projektu (zejména kulturní pavilon) Marketingová strategie projektového záměru je orientována na cílový trh. Cílový trh je na základě předchozí analýzy tržního prostředí vymezen. Jedná se zejména o návštěvníky regionu západních Čech, resp. Ašska, lázeňské hosty nedalekých lázeňských středisek na české i německé straně hranice, domácí a zahraniční vyznavače kvalitního kulturního vyžití a samozřejmě obyvatele města Aš, hledající možnosti trávení volného času. Hlavním strategickým cílem této dílčí aktivity je „poskytnout požadovaný výkon/službu v požadovaném čase a na daném místě, za odpovídající cenu a vhodným způsobem (za účinné propagační podpory) správnému zákazníkovi a tím docílit zisk“. Jedná se tedy o komplexní úkol. Z hlediska vnitřního marketingu jsou hlavními cíli zkvalitnění nabídky produktů služeb kultury a cestovního ruchu, vyšší rovnoměrnost ve využívání přírodního bohatství a polohy Doubravy, rozšiřování infrastruktury pro pořádání festivalů a dalších kulturně společenských akcí v regionu a pro trávení volného času a z regionálního pohledu pak vytváření společných nabídek. Klíčem pro získání zákazníků předpokládaných služeb je poznání jejich potřeb a kupního chování. Cílovou skupinou zákazníků budou především: • Lázeňští hosté z Františkových Lázní, Bád Esteru a Bad Brandbachu, případně i Mariánských Lázní a Karlových Varů • Kulturně orientovaní návštěvníci regionu (domácí i zahraniční) • Vyznavači kvalitních kulturních představení (domácí i zahraniční) • Obyvatelé ČR toužící po neobvyklém kulturním zážitku (především domácí) • Osobnosti z oblasti divadla a filmu (domácí i zahraniční) • Návštěvníci regionu s krátkodobým, střednědobým pobytovým programem (domácí a zahraniční)

a

dlouhodobým

• Obyvatelé města Aše a regionu Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

80


Zdrojů potenciální konkurenční výhody je možné v případě Doubravy identifikovat několik. Hlavní výhody však spočívají především v utvářejícím se lázeňském prostředí Doubravy, dále pak v poklidném životě v obcí, které není narušováno negativními vlivy společnosti a v neposlední řadě příhraniční poloha a díky vybudované cyklostezce i snadná dostupnost s německých lázní. Strategickým záměrem může být též vytvoření produktu, který nebude jen vázán na návštěvníky a lázeňské hosty, kteří již v regionu jsou, ale i vytvoření programu, resp. balíku služeb, který osloví klientelu i z nejvzdálenějších míst a bude jedním z popudů pro návštěvu regionu. Jeho účelem je vedle divadelního a hudebních představení, nabídnout klientele i návštěvu dalších významných kulturních a turistických atraktivit regionu. Jednalo by se o dvou až třídenní program, kde by shlédnutí představení v Doubravě byla jednou z jeho programových aktivit. Schopnost provozovatele zajistit obsluhu poptávky na trhu Pro provoz kulturního pavilonu bude ve výběrovém řízení vybrán takový provozovatel, který bude mít dostatek zkušeností, aby byl schopen zajistit poptávku po nabízeném produktu. Klíčovým partnerem pro divadelní produkce budou soubory divadelních a známých hudebních souborů z regionu i z německého příhraničí. Příležitost však dostanou i divadelní soubory z jiných regionů a dobré amatérské soubory. Programový plán představení za sezónu: Za sezónu (květen až září) se předpokládá realizace celkem cca 115 představení a to předběžně v následující struktuře: a) Divadelní představení v českém jazyce – 30 představení b) Divadelní představení v cizím jazyce – 20 představení (převážně v němčině a ruštině – dle zájmu zahraniční lázeňské klientely) c) Filmová představení – 40 představení d) Koncerty - 25 představení (vážná i moderní hudba) Způsob zajištění provozu: Základem je vlastní organizační tým, který bude dle potřeby využívat externí spolupracovníky (optimalizace nákladů) Zajištění poptávky po produktu: Zodpovědný bude ředitel provozující společnosti, jeho úkolem bude řídit obchodní a marketingové záležitosti a přitom spolupracovat s médii. Obchodní strategie spojená s prodejem vstupenek: a) internetová blokace vstupenek a internetový prodej b) informační středisko v Aši a v Doubravě – přímý prodej


81


c) specializovaná distribuční síť – např. TICKET PRO a ostatní předprodejní místa d) prodej v CK, agenturách, např. Čedok, BMS TOURISTIK a další

5.4

Marketingový mix

Pro potřeby studie proveditelnosti a zhodnocení marketingového zajištění výstupů projektu bylo využito marketingového mixu. Marketingový mix jako systém čtyř nástrojů marketingu (čtyři P – produkt, price, place, promotion), který byl původně vyvinut pro výrobní podniky, byl modifikován a rozšířen pro potřeby cestovního ruchu o další 3 P, prostřednictvím kterého je možné vymezit významné marketingové problémy pomocí 4 P: 1) Produkt – popis produktu nebo služby, který bude v souvislosti s projektem poskytovaný a upřesnění potřeb, k jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. 2) Price (cena a cenová politika) – rozhodnutí za jaké ceny budou jednotlivé služby poskytovány. 3) Promotion (propagace – komunikační mix) – podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které budou během jednotlivých etap projektu využívány. 4) Place (místo) – jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli. 5) People (lidé) – cestovní ruch je bezprostředně závislý na kvalitě lidských zdrojů. Kvalitativní změny v oblasti cestovního ruchu jsou závislé především na lidském faktoru. 6) Packaging (tvorba balíků služeb) a programming (programová specifikace balíku služeb) – jedná se o cílené zvyšování poptávky hlavně mimo sezónu, zvyšování přitažlivosti destinace pro specifické cílové trhy volbou vhodných forem cestovního ruchu na základě zjištění požadavků hostů. 7) Partnership (spolupráce) – popis možností spolupráce za účelem zvýšení konkurenceschopnosti. Marketingový mix jako soubor nástrojů marketingu umožňuje budování dlouhodobě udržitelné konkurenční výhody organizace na trhu a zároveň má umožnit maximální uspokojení potřeb a požadavků zákazníka při respektování určitých stanovených pravidel. Úroveň spokojenosti spotřebitele a tím kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou (vnímanou) úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálních potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií nazývaných jakostními charakteristikami, do nichž patří: 1) Spolehlivost – vyjadřuje schopnost vykonat slíbenou službu na požádání zákazníka a její trvalé zabezpečení po požadovanou dobu. 2) Hmatatelnost – zahrnuje fyzické vybavení, zařízení a oblečení zaměstnanců. 3) Komunikace – zajišťující informace o potřebách a přáních zákazníků. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

82


4) Důvěryhodnost a způsobilost (kompetence) zaměstnanců – představuje důvěru, dovednosti a znalosti potřebné k odbornému a spolehlivému provádění určité služby. 5) Přístup a chování k zákazníkovi – zahrnuje zdvořilost, kultivovanost, respekt, ohled a přátelskost obsluhujícího personálu k zákazníkovi. 6) Dostupnost (přístupnost) služby – představuje dostupnost služby na vhodném místě, v dané kvalitě s optimální dobou čekání. Výše uvedená metodika byla přizpůsobena potřebám posouzení a charakteru projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“, resp. jeho stěžejní aktivitě - výstavba kulturního pavilonu - a jednotlivé problémové okruhy marketingového mixu jsou specifikovány v následujících bodech: 5.4.1 Produkt Produkt, který bude v rámci projektu poskytován a distribuován konečným uživatelům, je v případě předkládaného projektu vesměs kulturně-společenského charakteru. Bude se jednat o: Produkce divadelních představení Produkci divadelních představení bude zajišťovat společnost provozovatel vybudovaného komplexu. Ten bude vlastními zdroji (finančními a lidskými) zajišťovat všechny služby související s realizací divadelních představení (pořadatelská činnost, prodej vstupenek, plánování představení, tvorba programu, nasmlouvání umělců, atd.). Na vlastní divadelní představení budou najímáni herci a divadelní soubory a to jak z regionu západních Čech (Divadlo B. Němcové z Františkových Lázní, Západočeské divadlo z Chebu, Městské divadlo v Karlových Varech, Městské divadlo v Mariánských Lázních) tak z ostatních regionů ČR i ze saského příhraničí. Pořádání koncertů a jiných hudebních představení Organizování a pořádání hudebních koncertů bude další významným produktem. Uvažuje se zejména o vytvoření programové nabídky pro lázeňskou klientelu nedalekých lázeňských středisek, tzn. především klasická, dechová, případně swingová hudba. Pro potřeby místních obyvatel, zejména mladší generace je možné v kulturním pavilonu organizovat i koncerty rokových a popových skupin. Produkce filmových představení Vzhledem k tomu, že bude scéna kulturního pavilonu doplněná o promítací plátno nabízí areál možnost produkce filmových představení pod širým nebem. Filmová představení budou doplňkovou činností kulturního pavilonu a jejich produkce se předpokládá v období května až srpna. Pořádání divadelních, filmových a hudebních festivalů


83


Technické a kapacitní možnosti vytváří výborné zázemí pro realizaci řady dalších kulturních a společenských aktivit. Cílem provozovatele může být ve spolupráci s Městem Aš vytvořit novou tradici divadelních, filmových nebo hudebních festivalů tak, aby se Aš mohla stát alespoň v několika dnech v roce centrem „festivalové“ turistiky. Příprava takovéhoto podniku si vyžádá dlouhou dobu, kdy bude nutné předem najít vhodný termín, který bude možné vměstnat do programového plánu divadelních a filmových představení, a který zároveň nebude kolidovat s jinými festivalovými podniky v ČR i v sousedním Německu. Poskytování informačních služeb a prodej upomínkových předmětů Vybudované informační centrum bude poskytovat informační služby vztahující se jak k provozu kulturního pavilonu, resp. k programu divadelních a filmových představení včetně prodeje vstupenek, tak i turistické informace o regionu (turistických atraktivitách, historii regionu, možnostech ubytování a stravování a možnostech dalšího turistického vyžití v regionu). Po domluvě s lázeňskými městy na saské a bavorské straně hranice by se okruh informačních služeb mohl rozšířit také na propagaci a nabídku turistických atraktivit a rekreačních možností na německé straně hranice. Obdobnou službu by pak mohly poskytovat informační střediska v Německu ve vztahu k Ašskému regionu. Další činností informačního střediska bude prodej upomínkových předmětů vztahujících se k vlastní Doubravě, Kulturnímu pavilonu i k celému Ašskému regionu a jeho památkám. Provoz informačního střediska bude zajišťován provozovatelem areálu. 5.4.2 Cena Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který produkuje příjmy, ostatní produkují náklady. Obvykle je cena rozhodujícím prvkem při výběru zboží zákazníkem. Tuto zásadu však není možné plně vztahovat na poskytování takového typu služeb, které budou poskytovány v rámci projektu. Z výše uvedeného vyplývá jak potřebnost realizace projektového záměru, tak cenová politika poskytovaných služeb. Tržní ceny poskytovaných služeb – ceny vstupného na divadelní, filmová a hudební představení, které budou hlavním zdrojem příjmu provozní fáze projektu, resp. jeho části (kulturního pavilonu), byly stanoveny tak, aby byly dostupné jak návštěvníkům ze zahraničí, tak klientele rekrutující se z České republiky. Předpokládaný cenový vývoj v časovém horizontu životnosti investice bude kopírovat vývoj inflace v ČR, uvažován je meziroční nárůst cen 3 – 4 %. Ceny, které jsou využívány v rámci této studie proveditelnosti pro kalkulaci finanční rentability projektu, vycházejí z průměrných cen obdobné nabídky v regionu. U jednotlivých typů představení se do ceny promítá též specifikum jedinečností kulturního pavilonu, které mohou zvýšit atraktivitu jednotlivých představení a zároveň tak umožňují i určitý cenový nárůst oproti průměru. Ceny na jednotlivé typy představení byly pro potřeby studie proveditelnosti stanoveny následovně: Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

84


Typ představení

Ø Cena vstupného (s 5 % DPH)

Poznámka

Divadelní představení v ČJ

350,- Kč

Do výše ceny promítnuta technická náročnost představení, která vyvolá vyšší náklady než jsou obvyklé kamenném divadle.

Divadelní představení v cizím jazyce

600,- Kč

Do výše ceny promítnuta technická náročnost představení, která vyvolá vyšší náklady než jsou obvyklé v kamenném divadle a náklady na zajištění hereckých souborů schopných hrát představení v cizích jazycích.

Filmové představení

100,- Kč

Cena mírně nadprůměrná z důvodu atraktivity promítání filmů pod otevřeným nebem.

Koncerty

160,- Kč

Cena odpovídá průměru za obdobné akce.

Tržní ceny vstupenek se tak budou pohybovat především v závislosti na kvalitě hereckého obsazení. Předpokládaný cenový vývoj v delším časovém horizontu bude pouze kopírovat inflaci a nutné zvýšení provozních nákladů, především s ohledem na ceny energií a vývoj mezd. Cena vstupného na divadelní, filmové a hudební představení bude stanovena na základě konkrétních podmínek, úrovně a sponzorského zajištění daného podniku. 5.4.3 Propagace Informace o novém kulturním produktu v Doubravě se stane součástí propagačních materiálů města a jeho internetových stránek. Koncepce propagace produktu provozovatelem bude založena na zřízení internetových stránek, v rámci kterých se zajistí prezentace a propagace nabízených služeb a produktů a zároveň možnost internetové blokace vstupenek. Na vlastní náklady provozovatel vydá propagační letáky a vyrobí nejrůznější propagační a upomínkové předměty vztahující se ke kulturnímu pavilonu, jejichž prodej bude realizován v rámci informačního střediska. V oblasti propagace se zahájí spolupráce s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje, s agenturou CzechTurismu a dalšími relevantními subjekty. Tyto


85


aktivity budou vyúsťovat ve společné prezentace s těmito partnery na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu, kde budou nabízeny ucelené „balíčky služeb“. 5.4.4 Place Umístění kulturního pavilonu do Doubravy bylo podmíněno celkovou úpravou centrální části obce a snahou o jeho povýšení na lázeňské území. Programová nabídky kulturního pavilonu chce právě z toho spojení těžit a podílet se na vytváření příjemného lázeňského prostředí, kde kvalitní kulturní vyžití sehrává významnou roli. Výhodná je též příhraniční poloha, která zpřístupní produkt též klientele nedalekých saských lázní. Detailní popis distribučních cest, kterými se budou služby dostávat od poskytovatele ke spotřebiteli nejsou pro tento typ projektu příliš relevantní. Poskytované služby budou nabízeny v rámci distribučních cest jak obyvatelům regionu, individuálním turistům, tak organizovaným skupinám. Snahou provozovatele bude nabídnout vytvářenou atrakci cestovním kancelářím pro tvorbu tématických zájezdů kulturní a lázeňské turistiky. Prodej a distribuce vstupenek bude zajišťována prostřednictvím: •

internetové blokace vstupenek a internetový prodej

•

běžného prodeje – informační středisko v Doubravě a v Aši

•

specializované distribuční sítě – např. TICKET PRO a ostatní předprodejní místa

•

prodejem v CK, agenturách, např. Čedok, BMS TOURISTIK a další

5.4.5 People Kultura a cestovní ruch vyžaduje intenzivní úsilí, a tak je obzvláště atraktivní ve smyslu potenciálu nových pracovních příležitostí. Utváření a rozvoj turistického průmyslu může stimulovat vznik nových kvalifikací, procentuální růst zapojení skupin obyvatelstva mimo pracovní trh nebo nedostatečně v něm využitých a vytvářet příležitosti pro alternativní zaměstnání, která mohou přispět k řešení problému ztráty pracovních příležitostí v důsledku rozličných důvodů. S cílem zajištění kvality poskytovaných služeb se hovoří o prvcích funkční kvality služby: - kvalifikace a kompetence zaměstnanců; - znalost služeb kontaktním personálem; - charakterové a motivační vlastnosti personálu. V rámci projektu bude vytvořeno min. 3 přímá pracovní místa stálá a 3 pracovní místa sezónní. Pro vlastní divadelní a hudební produkce budou najímány divadelní a hudební soubory převážně z karlovarského regionu a saského a bavorského příhraničí. V rámci zvyšování kvalifikace a odbornosti a následovně i kvality poskytovaných služeb bude prováděno školení zaměstnanců. Z důvodu kontroly personálu je vhodné:


86


1) Zavádění norem chování kontaktního personálu; 2) Vytváření hodnotících systémů: systémy závislé na prodeji, systémy stížností, systémy návrhů, auditní návštěvy, průzkum spokojenosti návštěvníků.


87


6. Management projektu, řízení lidských zdrojů a podrobný popis realizačního týmu Obsahem této kapitoly je plán a uspořádání problémů souvisejících s otázkou managementu projektu. Je tak posuzováno a hodnoceno veškeré plánování, organizování, řízení a kontrola všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů, které s projektem souvisí. Hlavním cílem této části studie proveditelnosti je nastínění optimálního plánu uspořádání a řešení problémů, které v souvislosti s projektem mohou v oblasti lidských zdrojů nastat.

6.1

Management projektu

Investorem a realizátorem předkládaného projektu je Město Aš. Tím je definováno také jeho postavení a funkce v rámci projektu. Město Aš zajistí z vlastních zdrojů potřebnou organizační strukturu pro jeho bezchybné řízení a bude nápomocno ve vytváření podmínek pro další rozvoj hospodářského, sociálního a kulturního prostředí ve městské části Doubrava. Jako příjemce grantu převezme veškerou odpovědnost a závazky plynoucí z realizace projektu. Řízením projektu se bude zabývat projektový (realizační) tým. Při jeho realizaci budou v době realizační fáze využívány kapacity dodavatele vybraného dle stanovených kritérií a v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v etapě provozní se bude zajištěním provozních činností zabývat žadatel a jeho zaměstnanci, případně soukromý provozovatelé, kteří budou vybrání ve výběrových řízeních. Žadatel zajistí dostatečné množství pracovníků pro technické a organizační zajištění provozu a údržby. Při řízení lidských zdrojů po dobu výstavby objektu přebírá zodpovědnost pouze za jemu úměrnou část, která se nevztahuje na stavební práce, nýbrž na management projektu a administrativní zpracování. Lidské zdroje v průběhu stavebních prací i při provozní fázi projektu budou vždy řízeny v souladu se zákony České republiky a v souladu s dobrými mravy. Předkladatel projektu, investor a budoucí provozovatel Název: Sídlo: IČO: Právní forma: Statutární zástupce: Hlavní manažer projektu: Telefon: Fax: E-mail:

Město Aš Kamenná 52, PSČ 352 01Aš 0025391 obec (právnická osoba) Mgr. Dalibor Blažek, starosta obce Petr Svárovský, projektový manažer města +420 354 524 254 +420 354 524 259 [email protected]

Složení a charakteristika realizačního týmu Město převážně z vlastních zdrojů vybudovalo základ realizačního týmu. Na realizaci projektu se s ním bude podílet zkušený tým odborníků pokrývající celé spektrum činností nutných pro realizaci projektu. Podrobnosti jsou specifikovány dále v textu. Sestavený realizační tým Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

88


navazuje na činnost pracovní skupiny, která se podílela na zpracování rozvojové studie Přes hranice od pramenů k prameni, která zachytila prvopočátky úvah o využití Doubravy jako lázeňského místa. Z diskuse odborné i laické veřejnosti vzešli následující doporučení pro postup na přípravě projektu: Ö Zformulovat projektový záměr Ö Zajistit možné zdroje financování projektu a jejich podmínky Ö Zformovat realizační tým se znalostí potřebné know-how Ö Zpracovat dokumentaci pro územní a stavební řízení Ö Zpracovat studii proveditelnosti a na jejím základě posoudit, zda je projektový záměr proveditelný po technické a ekonomické stránce, zda ekonomická a technická řešení jsou ve vzájemném souladu, byly přesně odhadnuty potřebné finanční prostředky na přípravu a provoz, byla prokázána trvalá udržitelnost investice a specifikovány všechny podmínky pro její dlouhodobé provozování ve vyšší kvalitě a byla identifikována všechna předpokládaná rizika ve stavební dokumentaci. Ö Připravit žádost do ROP v roce 2007 Ö V případě úspěšné žádosti podepsat s poskytovatelem dotace smlouvu o poskytnutí dotace Ö Zpracovat zadávací dokumentaci pro výběrové řízení Ö Provést výběrové řízení na dodavatele stavby Ö Po ukončení projektu, případně jeho dílčích etap, provést vyúčtování a předložit žádost o proplacení Ö Provést závěrečné vyúčtování projektu po ukončení projektu Realizační tým - Struktura manažerských procesů v době realizace projektu Realizační tým je orgánem, kterým je projekt řízen a koordinován. Hlavní zodpovědnost za realizaci a jeho následný provoz nese předkladatel projektu – Město Aš a její statutární zástupce starosta města Mgr. Dalibor Blažek. Realizační tým bude v dalších fázích tvořen také zástupci partnerů a dalšími relevantními osobami. Smyslem jeho existence bylo vytvoření koncepce projektového námětu. Nyní jeho hlavní úloha nastane ve fázi realizační, kdy budou jeho členové participovat na rozhodovacích procesech předkladatele projektu. Budou do nich vnášet svoje stanoviska, k nimž předkladatel může a nemusí přihlédnout. Realizační tým se bude podílet na koordinačních činnostech, managementu a publicitě projektu.


89


Realizační tým Jméno

Instituce

Funkce v projektu

Mgr. Dalibor Blažek

Město Aš

Statutární zástupce

Petr Svárovský

Město Aš

Hlavní projektový manažér

Mgr. Jan Kučera

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

Zpracovatel studie proveditelnosti

Ing. Václav Kresl

ADC s.r.o. Karlovy Vary

Zástupce zpracovatele DUR a DSP

Ing. Karel Drahokoupil

Projektová kancelář

Hlavní projektant

Další členové realizačního týmu budou doplněni v pokročilejší fázi projektu, zejména pak ve fázi přípravy žádosti o dotaci a ve fázi vlastní realizace projektu. Rozhodovací procesy Rozhodovací procesy jsou základní složkou manažerského procesu projektu. Žadatel má s řídícími činnostmi četné zkušenosti, zejména z realizace projektů financovaných z programů Phare a Interreg IIIA. Metodika se zakládá na zákonných podmínkách vztahujících se ke stavebním dílům. Orgány žadatele a osoby v řídící hierarchii budou dodržovat podmínky všech relevantních zákonů, především zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách i smlouvou o poskytnutí dotace. Budou také dodržována základní etická pravidla a morální hodnoty. Interakce Metodika samotné realizace akce je založena na interakci na několika úrovních: = vzájemná interakce žadatele, realizačního týmu a případně dalších pověřených osob. Hlavní činností je řízení projektu a dozor nad realizací a koordinaci činností (prostřednictvím pověřených osob) za účelem dosažení požadovaných výstupů a dopadů projektu. = interakce žadatele, pověřených osob s občany obce spočívající ve vysvětlování dočasných dopadů realizace projektu do života občanů, (prach, hluk při výstavbě atp.). = interakce žadatele s dodavatelskou firmou. Interakce bude spočívat především v monitorovacích činnostech kompetentních osob. Dohled nad jakostí a úplností realizačních aktivit je rovněž zajištěn žadatelem a jím pověřenými osobami. = interakce žadatele a pověřených osob s úřady, řídícím orgánem, a jinými institucemi. Typ činností: administrace projektu, koordinace rozhodovacích procesů, distribuce informací atp. Stavební dozor (viz interakce s dodavatelskou firmou)


90


Základním principem tohoto metodického prvku bude kontrolní činnost ze strany realizátora projektu i příslušných úřadů. Ve smlouvě s dodavatelskou firmou se dohodnou tzv. „kontrolní dny“, ve kterých se odborně zhodnotí průběh stavby, zda je v souladu s projektovou dokumentací a rozpočtem stavby, zkonfrontují se obecné požadavky s konkrétními problémy realizace. Preventivní opatření Především v oblasti interakce zodpovědného realizátora stavby s dodavatelskou firmou je zapotřebí operativně řešit aktuální problematiku, která by mohla ohrozit bezkolizní průběh realizace, a zavádět opatření, která této hrozbě předchází. (např. předcházení škodám vznikajícím vlivem povětrnostních změn). Závěrečná zpráva Po převzetí stavby bude provedeno závěrečné zhodnocení projektu, které vypracuje realizátor stavby (Město Aš). Vyhodnotí se stav provedené stavby s plánem. Výsledek se zapracuje do závěrečného hlášení o projektu poskytovateli dotace. Postupy pro vnitřní vyhodnocování Prvořadými kritérii jsou svobodné rozhodovací procesy žadatele. Vrcholným orgánem v tomto smyslu je Město Aš a jím pověřené oddělení investic, které navrhne pověřené osoby, úkoly a míru zodpovědnosti. Veškeré procesy jdou všemi směry mezi jednotlivými členy výše uvedených interakčních skupin. Pracovní tým zodpovědný za průběh realizace projektu bude složen ze zástupců partnerů a žadatele. Tyto osoby budou mít pravomoce jim příslušné v rozsahu a kompetenci určené žadatelem – předkladatelem projektu. Vlastní odborný dohled nad stavbou bude mít odborník na stavební práce. Navrhovaná metodika je v plném souladu se směrnicí pro žadatele a se stavební dokumentací a má předpoklady k zajištění bezkolizního průběhu stavby a budoucího kvalitního provozu. Uvedená metodika navíc zohledňuje aktuální změny v průběhu realizace a předpokládá jejich bezodkladné řešení, přičemž žádným způsobem nekomplikuje průběh realizace a zároveň slouží jako chronologický analyzátor navazujících činností. Struktura manažerských postupů ve fázi provozní Prakticky obdobné schéma mají i manažerské postupy v průběhu provozní fáze projektu. Omezuje se pouze na užší okruh jednotlivých participujících subjektů. V procesech budou ve vzájemné interakci tyto subjekty: – žadatel jako nadřízený výkonný orgán v interakci s dodavatelskými organizacemi. Proces interakce bude však rozšířen také o nové účastníky, a sice návštěvníky Doubravy a místní obyvatele – uživatele nového produktu. Za dohled nad provozem jednotlivých výstupů projektu bude v plné míře zodpovědné Město Aš, jakožto vlastník vytvořeného majetku. Výkonná činnost (údržba vybudovaných veřejných prostranství, objektů a cest) bude prováděna dodavatelsky, pravděpodobně prostřednictvím Ašských technických služeb, s.r.o., které jsou městem Aš vlastněny. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

91


6.2

Lidské zdroje

Na základě popisu situace v předchozích kapitolách studie proveditelnosti se předpokládá realizace většiny aktivit s využitím odborníků realizačního týmu (autorský a stavební dozor, včetně koordinace realizace, příprava investiční výstavby, technický dozor apod.). Pro potřeby zajištění vlastní provozní fáze projektu je v následující části hodnoceno potřebné personální zajištění jednotlivých činností, souvisejících s touto fází projektu. V rámci této kapitoly bychom měli najít odpovědi na otázky, které profese a v jakém počtu projekt ve své provozní fázi vyžaduje, jaká vzniknou pracovní místa a jaké jsou jejich parametry, jaká z činností bude řešena outsourcingem, a které činnosti budou zajišťovat vlastní zaměstnanci provozovatele, jak bude vypadat výsledná organizační struktura, jak proběhne získávání, výběr a samotné přijímání nových pracovníků, jakým způsobem budou pracovníci hodnoceni, a další související záležitosti. 6.2.1 Kategorie a funkce zaměstnanců, požadavky na odbornost V rámci projektu vznikne celkem 6 nových pracovních míst, z toho 3 místa stálá a 3 místa sezónní. Struktura stálých a sezónních míst je uvedena v následujících tabulkách. Pracovní místa související s provozem areálu Počet úvazků

Stávajících úvazků

Hrubá mzda

Odvody soc. a zp.

Provozní vedoucí (ředitel)

1

0

16 000,-

5 600,-

Zaměstnanec IC 1.

1

0

12 000,-

4 200,-

Zaměstnanec IC 1I.

1

0

12 000,-

4 200,-

Celkem za rok (I. – XII.)

3

0

482 400,-

168 840,-

Funkce

Na jednotlivá představení konaná v kulturním pavilonu (tzn. v období od V. do IX) budou najímáni brigádníci. V následující tabulce je uvedena očekávaná potřeba těchto pracovníků a náklady s tím související. Brigádníci: Počet představení za rok 115

Počet hodin na jedno představení 4

Počet brigádníků na 1 představení

Celkový počet hodin

3

1380

Mzdové náklady celkem (220 Kč/1 hod) 303 600

Nově vzniklá pracovní místa a požadavky na kvalifikaci: •

Provozní vedoucí (ředitel) - vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání se zkušenostmi s řízením provozu obdobného typu zařízení. Hlavní pracovní náplní


92


bude obchodní a marketingová činnost spojená s přípravou a realizací programové nabídky kulturního pavilonu a informačního střediska. •

Zaměstnanec IC 1. - středoškolské vzdělání se znalostmi v oblasti účetnictví. Vedle činnosti v informačním středisku se bude též zabývat vedením účetnictví spojeného s provozem kulturního pavilonu.

•

Zaměstnanec IC II. - středoškolské vzdělání. Vedle činnosti v informačním středisku se bude též zabývat prodejem a distribucí vstupenek a správou programové agendy. Bude vyžadována základní znalost německého a anglického jazyka.

•

Pomocný sezónní personál (brigádníci) - uvaděčky, pořadatelská služba, úklid, osvětlovači, zvukaři – základní a odborné vzdělání

Obsazení nových pracovních míst proběhne ve spolupráci s Úřadem práce v Chebu. Vzhledem k tomu, že provoz kulturního pavilonu bude zajišťován vybraných provozovatelem, bude zodpovědnost za personální řízení přeneseno na tohoto provozovatele. 6.2.2 Pracovní prostředí Pracovní podmínky, zabezpečení zdravotní péče, formy pojištění a bezpečnosti práce a jich se týkající normy a standardy jsou zakotveny v následných legislativních normách: a) Pracovní podmínky • • • • • •

•

Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a odpočinku; Vyhláška 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání; Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku; Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě; Nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná bez omezení; a další předpisy související.

b) Zabezpečení zdravotní péče • • • •

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů; Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění; Zákon č. 20/1966 Sb., o veřejném zdraví lidu; Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

c) Zabezpečení sociální, důchodové a nemocenské pojištění •

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení;


93


• • • • • • • •

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; Zákon č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře; Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců; Zákon č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění; Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu; Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti; a předpisy související.

d) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • •

• • • •

Zákon č. 174/ 1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce; Vyhláška 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení; Vyhláška č. 297/19941 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým; Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání; a další předpisy související.

e) Požární ochrana • •

Zákon č. 133/85 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MV ČR 246/2001.

Ve smyslu výše uvedených legislativních norem budou všichni zaměstnanci periodicky proškolováni. Bude zajištěno školení pro vedoucí pracovníky, pro nově nastupující zaměstnance, zaměstnance převáděné na jiná pracoviště s odlišnou požární charakteristikou či předpisy a pro osoby dodavatelských firem, které se budou zdržovat na pracovištích a vykonávat práce. 6.2.3 Organizační struktura projektu Projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ má několik dílčích výstupů, přimž každy bude vyžadovat specifický přístup k provoznímu řízení. Část výstupů bude provozována žadatelem (Městem Aš) případně prostřednictvím využívání outsourcingových služeb, část bude poskytnuta k pronájmu dalším subjektům, kteří budou vybrání ve výběrových řízeních. Schématicky je možné organizační strukturu budoucího provozu projektu jako celku navrhnout následovně:


94


Rozvoj lázeňského území Doubrava

Provoz lázeňského parku, cyklostezky, pavilonu s vývěrem pramene a kolonády

Provoz kulturního pavilonu a informačního střediska včetně sociálních zařízení

Provoz parkoviště

Provozovatel: Město Aš

Provozovatel: Vybraný subjekt

Provozovatel: Vybraný subjekt nebo Město Aš

Ašské technické služby, s.r.o. (outsourcing)

Ředitel (provozní vedoucí) Pracovník IC I. Pracovník IC II. Pomocný personál

Město Až, jakožto budoucí uživatel přírodního léčivého zdroje bude muset zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou místního zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona. 6.2.4 Výběr zaměstnanců Podle informací Úřadu práce v Chebu jsou v regionu dobré podmínky pro získání pracovníků s potřebnou kvalifikací. Porovnání skutečných personálních nákladů na nového pracovníka s jeho předpokládaným podílem na celkovém výnosu za dané období není relevantní, protože jde vesměs o režijní pracovníky. Trh práce v regionu Z celkového počtu 12 584 obyvatel města Aš bylo k 31. 3. 2001 6 712 osob, tj. 53,3 % obyvatel ekonomicky aktivních (EA). Převažuje zaměstnanost v průmyslu, celkem 40,0 % Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

95


všech ekonomicky aktivních. Významný počet obyvatel je zaměstnán ve stavebnictví (6 %) a v obchodě (resp. v opravnách motorových vozidel a spotřebního zboží) – 8,1 %. 67 % všech ekonomicky aktivních obyvatel nemá maturitu, vysokoškolské vzdělání má 4,2 % ekonomicky aktivních. Vývoj nezaměstnanosti ve městě Aš 1998 - 2006

Míra nezaměstnanosti Počet celkových uchazečů o ě á í Počet volných pracovních míst

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*)

4,83

5,96

4,37

5,82

6,34

7,32

7,97

6,84 **)

6,67 **)

313

386

283

377

411

491

535

468

466

97

299

277

130

144

63

128

140

137

Zdroj: Úřad práce Cheb, 2006 (stav k 31.12. příslušného roku) *) stav k 30. 6. 2006 **) změna metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v Aši se dlouhodobě pohybuje pod dlouhodobým celorepublikovým průměrem. Mezi rizikové skupiny s obtížným postavením na trhu práce patří zejména osoby se zdravotním postižením, osoby s věkem nad 50 let, absolventi škol, mladiství, osoby s nízkým vzděláním (či úplně bez vzdělání) a osoby pečující o děti do 15 let věku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věk do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 – 59 let 60 a více let Celkem

Město Aš k 31.12.2005 Počet uchazečů Podíl v % 29 6,20 47 10,04 51 10,90 49 10,47 46 9,83 43 9,19 56 11,96 79 16,88 63 13,46 5 1,07 468 100 %

Mikroregion Ašsko k 31. 12. 2005 Počet uchazečů Podíl v % 41 6,61 62 10,00 65 10,48 63 10,16 61 9,84 54 8,71 70 11,29 119 19,20 78 12,58 7 1,13 620 100 % Zdroj: ÚP Cheb 2006

Nejvíce volných pracovních míst je již dlouhodobě nabízeno pro uchazeče s vyučením a základním vzděláním. Tyto dvě skupiny představují v průměru 80 % všech volných míst nahlášených zaměstnavateli na Úřad práce v Chebu. Na třetím místě je nabídka pro uchazeče s úplným středním odborným vzděláním (maturitou). Dlouhodobě nejnižší nabídka je naopak pro vysokoškoláky.


96


Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Aš k 31.12.2005 Vzdělání Bez vzdělání A Neúplné základní vzdělání B Základní vzdělání + praktická škola C Nižší střední vzdělání D Nižší stř.odb.vzdělání E Stř.odb.vzd. vyučení H Stř. nebo stř.odb.vzd. (bez mat. i vyučení) J ÚSV gymnázium K ÚSO vyučení s maturitou L ÚSO s maturitou (bez vyučení) M Vyšší odborné vzdělání N Bakalářské vzdělání R Vysokoškolské vzdělání T Doktorské vzdělání (vědecká výchova) V Celkem

Počet uchazečů 5 3 223 0 3 154 2 10 7 57 0 1 3 0 468

Podíl v % 1,07 0,64 47,65 0,00 0,64 32,91 0,43 2,14 1,49 12,18 0,00 0,21 0,64 0,00 100 %

Mikroregion Ašsko Počet Podíl v uchazečů % 7 1,13 4 0,65 301 48,55 0 0,00 6 0,97 203 32,74 3 0,48 10 1,61 7 1,13 74 11,94 0 0,00 2 0,32 3 0,48 0 0,00 620 100 % Zdroj: ÚP Cheb 2006

Nejpočetnější skupinou nezaměstnaných v mikroregionu Ašsko je evidovano ve věku 50 - 59, kdy bylo k 30.6.2006 evidováno celkem 197 uchazečů o zaměstnání, tj. 31,78 % z celkového počtu. Další početnou skupinu tvoří uchazeči mezi 20 - 34 lety. Těchto uchazečů bylo k 30.6.2006 celkem 147, tj. 31,4 %. Průměrný věk uchazeče k 30.6.2006 v okrese Cheb činí 39,6 let. Projevuje se zde snížená mobilita obyvatel, která je limitována nedostatečným dopravním spojením zajišťovaným veřejnou hromadnou dopravou, zejména při směnné pracovní době a rovněž ochotou a finančními možnostmi obyvatel při dojíždění do zaměstnání. Občané okresu Cheb mají zároveň omezený prostor pro pracovní uplatnění, protože v sousedních okresech – Sokolově či Karlových Varech - je situace na trhu práce ještě obtížnější (k 30.6.2006 byla míra nezaměstnanosti podle nové metodiky v okrese Sokolov 11,0 % a v okrese Karlovy Vary 9,5 %). Cena pracovní síly Průměrná hrubá mzda v okrese Cheb v roce 2004 podle údajů ČSÚ dosáhla 15017 Kč. Ve srovnání s rokem 2003 je to o 8,05 % více. Platy zaměstnanců zdaleka nedosahují celorepublikového průměru, který na konci roku 2004 činil 18 045 Kč. Vývoj průměrných mezd zaměstnanců v civilním sektoru v okrese ve srovnání s ČR

ČR

2002

2003

2004

14 999

15 937

18 035


97


Okres Cheb

2002

2003

2004

13 785

13 897

15 017 Zdroj: ČSÚ, 2006

6.2.5 Sociální, ekonomické a kulturní prostředí Realizace projektu má vliv na podporu zaměstnanosti a generuje sekundární efekty ve městě Aš i celém regionu. Realizace projektu nebude mít žádné negativní vlivy na obyvatele a návštěvníky obce Doubravy a kromě občasného zatížení hlukem generovaným z představení nebude znamenat žádnou zátěž. Veškeré kulturně-společenské akce budou probíhat uvnitř areálu kulturního pavilonu, zvýšená návštěvnost obce bude mít pozitivní dopady ve sféře obchodu a služeb. Vybudovaný lázeňský park bude výrazným přínosem pro životní prostředí v obci, zejména v přímé návaznosti na kulturní pavilon a bude vyhledávaným místem pro kulturní zážitky, procházky a cílený oddych. Budoucí využívání místního pramene přispěje k zlepšení zdravotního stavu společnosti. Rizika s ohledem na zapojení veřejnosti zde nejsou neboť veřejnost negativně vnímá stávající neutěšený stav a záměr prezentovat obec, potažmo Ašsko jako malé příhraniční lázně, či oblast navazující na největší Saské lázně vnímá pozitivně. Je zde předzvěst jak zviditelnění dané oblasti, tak i předpokládaný nárůst zaměstnanosti. Obyvatelé se prostřednictvím osadního výboru, který zde pracuje od roku 2001, budou moci vyjadřovat k plánovaným cílům. Zapojením obyvatel do přípravy projektu dojde k posílení jejich pocitu spoluodpovědnosti za stav a rozvoj obce Doubrava. Tato skupina obyvatel také realizací projektu nejvíce získá – zlepšení životního prostředí a rozvoj turistického ruchu, který s sebou přinese příležitosti pro rozvoj služeb a projeví se na rozvoji Doubravy a tím i celého města Aš.


98


7. Technické a technologické řešení projektu a jeho zdůvodnění Kapitola bude dopracována po předání podkladů od zpracovatele dokumentace k územnímu, případně stavebnímu řízení. Výkres – situace


99


8. Potřeba a zajištění oběžného a investičního majetku V rámci kapitoly je nezbytné vymezit jasně a úplně struktura pořizovaného investičního majetku a zároveň rozpoznat, sepsat a zkalkulovat veškeré nutné materiálové a zbožové dodávky a určit výši takto vynucených zásob nutných pro ekonomický chod projektu. Jsou zde tak zodpovězeny odpovědi na otázky jaké položky obsahuje finální seznam investic, jakým způsobem bude majetek pořizován, jak vysoká bude roční spotřeba energií nutných k zajištění provozu zařízení, jak vysoký se předpokládá roční obrat služeb či jaké bude nutné pojištění pořizovaného majetku.

8.1

Potřeba a zajištění investičního majetku

V případě projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ se jedná o realizaci demoličních prací, výstavby ploch veřejných prostranství, účelových komunikací a nových objektů. V rámci projektu tak budou provedeny stavební práce, dodávky materiálů a technologií, instalace prvků drobné architektury a mobiliáře. 8.1.1 Náklady na pořízení investičního majetku Investiční majetek se v rozvaze řadí mezi stálá aktiva. Tato aktiva jsou nejméně likvidní. Investiční majetek se nespotřebovává jednorázově, ale postupně a jeho pořizovací cena se do nákladů zahrnuje průběžně několik let. Tato cena obvykle musí přesáhnout určitou hranici vymezenou zákonem. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo od zpracovatele dokumentace k územnímu a stavebnímu řízení získat alespoň rámcový propočet stavby, byl pro potřeby studie proveditelnosti, resp. zejména její finanční analýzy využit kvalifikovaný odhad celkových investičních nákladů projektu, ke kterým byly připočítány náklady nezbytné pro řízení projektu a zvládnutí všech administrativních záležitostí spojených s čerpáním dotace. Odhad celkových nákladů projektu včetně sazby DPH byl tak stanoven na cca 40 mil. Kč. Podrobnější propočet projektu bude uveden v dokumentaci k územnímu řízení, jejíž dokončení je plánováno na leden 2007. Pořízení investičního majetku se bude řídit obchodním zákoníkem a dalšími platnými legislativními předpisy, upravujícími veškeré odběratelsko – dodavatelské vztahy v tržním prostředí. Pořízení investičního majetku cestou výstavby bude probíhat dodavatelsky. dodavatelské firmy budou vybrány v rámci výběrových řízení na zhotovitele stavby dle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Veškerý majetek, který bude v rámci projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ pořízen, bude řádně pojištěn. Smyslem majetkového pojištění je ochrana před nahodilou událostí, která může způsobit škodu nebo újmu na majetku a tím i finanční ztrátu. Náklady na pojištění pořízeného majetku jsou předběžně propočítány na 20 000,- Kč/rok. Kapitola bude dopracována po předání podkladů od zpracovatele DUR a DSP.


100


8.2

Potřeba a zajištění oběžného majetku

Předkládaný projekt nemá charakter standardního výrobního procesu a proto vymezení potřeby a specifikace zajištění oběžného majetku lze v tomto případě zúžit na přehled nároků na energie a spotřební materiál resp. suroviny pro provoz zajištění provozu veřejného prostranství, kulturních a společenských zařízení a dalších veřejněpřístupných objektů a jejich průběžnou obnovu. Materiálové dodávky pro zajištění provozu Dodávky stavebních prací jsou standardními dodávkami, vlastní výstavba si nevyžádá žádné speciální požadavky na dovoz strojů, surovin a materiálů. Veškeré dodávky budou důsledně zadávány výběrovým řízení. Provozní náklady Kalkulace provozních nákladů, resp. nákladů na energie a materiál, vychází z odhadů spotřeby energií a materiálů spojených s provozem jednotlivých výstupů projektu. Provozní náklady jsou v rámci projektu tvořeny: •

Náklady na energie (elektřina a voda)

•

Náklady na materiál (na obnovu drobného majetku a vybavení – mobiliáře a materiál na běžnou údržbu a opravy)

•

Náklady na služby (čištění veřejných prostranství, odvoz a likvidace odpadů)

•

Náklady na pojištění majetku (pojištění majetku proti vandalismu a nahodilým událostem)

•

Náklady na lidské zdroje

Odhad očekávaných provozních nákladů je specifikován dle jednotlivých kategorií v následujících tabulkách: Náklady na energie Kategorie Elektřina

100 000

Voda

5 000

Celkem

105 000

Náklady na materiál Kategorie Drobný majetek, vybavení, obnova mobiliáře

60 000

Režijní – kancelářské potřeby

5 000

Ochranné pomůcky, uniformy, stejnokroje

3 000

PHM

24 000

Materiál na běžnou údržbu a opravy prováděné provozovatelem

80 000


101


Kategorie Celkem

172 000

Náklady na služby Kategorie Telekomunikace (internet)

20 000

Údržba a opravy (běžné), revize

100 000

Zahradní služba

100 000

Právní služby, audit, daňový poradce, účetnictví

15 000

Odvoz a likvidace odpadu, úklid

20 000

Marketing, reklama, propagace

30 000

Režijní náklady na představení (cca 115 představení) Celkem

230 000 515 000

Náklady na pojištění a jiné odvody Kategorie Pojištění majetku

20 000

Celkem

20 000

Náklady na lidské zdroje Kategorie Osobní náklady stálých zaměstnanců kulturního pavilonu a IC

648 000

Náklady na pracovníky (brigádníky)

303 600

Celkem

951 600

Očekávané výdaje související s provozem projektu – sumarizace Položky Náklady na energie

105 000


172 000

Náklady na služby

515 000

Náklady na pojištění a jiné odvody Náklady na lidské zdroje Výdaje celkem


20 000 951 600 1 763 600

102


Struktura očekávaných provozních nákladů

Náklady na energie 6%

Náklady na lidské zdroje 54%

Náklady na pojištění a jiné odvody 1%

Náklady na materiál 10%

Náklady na služby 29%

Kapitola bude dopracována po předání podkladů od zpracovatele DUR a DSP.


103


9. Podrobný finanční plán Na základě předchozích údajů, podkladů a dat bude v této kapitole sestaven finanční plán projektu. Tvorba finančního plánu vychází důsledně z metodiky pro Společný regionální operační program (SROP) doporučované a vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Tvorba finančního plánu je rozdělena do pěti hlavních kroků. Prvním je detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní, druhým krokem je kalkulace nabízených služeb, třetím přehled tržeb za sledované období, čtvrtým přehled cash-flow a pátým krokem je zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze. Předmětem projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ je na základě posouzení léčivých vlastností existujícího vrtu přírodní léčivé vody a jeho využití pro lázeňské účely vybudovat z obce Doubrava lázeňské centrum Ašského výběžku a posílit tak ekonomický rozvoj obce i celého regionu. Projekt bude generovat žadateli příjmy z parkovného, z pořádání kulturních akci, z provozování infocentra. Současně přinese širší veřejně prospěšné užitky (zlepšení image města Aš jako lázeňského města a zvýšení jeho atraktivity pro přeshraniční turistiku prostřednictvím propojení na německá lázeňská střediska, hospodářské oživení obce – zvýšení příjmů místních podnikatelských subjektů, vytvoření nových přímých pracovních míst v terciálním sektoru, úsporu státu z titulu snížení počtu nezaměstnaných.

9.1

Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní

Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu bude v majetku žadatele (Město Aš). Jedná se o investiční jednoetapový projekt, v rámci kterého bude revitalizován střed obce včetně lázeňského parku, vybudována naučná stezka pro cyklisty, vybudován pavilon pro pořádání kulturních akcí, vybudováno infocentrum, odpovídající sociální zázemí, vybudován nový most, přemístěna autobusová zastávka a vybudována nová parkovací místa v celkovém počtu 30 parkovacích míst. Detailní přehled investičních výdajů bude dopracován po dokončení projektové dokumentace akce, podrobný přehled provozních výdajů je rozpracován ve 3. kapitole této studie („Popis projektu a jeho aktivit“, konkrétně v podkapitole 3.4 „Časový plán realizace projektu a jeho etapizace“) a dále je uveden v samostatných přílohách číslo 1,2 a 7, proto jsou zde uvedeny pouze tabulky shrnující výše popsané údaje.

Investiční výdaje - sumarizace Stavební část celkem Náklady na audit a nezbytné posudky Náklady na poradenství a řízení projektu


Cena v Kč 32 533 000 80 000 400 000

104


Zabezpečení výstavby DPH

500 000 6 181 270

Náklady na publicitu EU Investiční výdaje celkem

Provozní výdaje - sumarizace

100 000 39 794 270

Cena v Kč (ročně)

Náklady na energie

105 000


140 000

Náklady na služby

515 000

Náklady na pojištění a jiné odvody

20 000

Další režijní náklady

32 000

Výdaje celkem

812 000

Celkové investiční výdaje projektu dosahují výše 39 794 270,- Kč. Z toho výdaje na stavební části činí 32 533 000,- Kč (tj. 82%) a ostatní uznatelné výdaje dosahují výše 7 261 270,- Kč (tj. 18%). Nejvýznamnější položku v předpokládaných provozních výdajích tvoří náklady na služby (údržba a opravy, revize, odvoz a likvidace odpadu, úklid, režijní náklady na kulturní představení, zahradní služby, marketing (63,4%), významné jsou dále náklady na materiál a energie.

9.2

Kalkulace cen nabízených služeb

V provozní fázi projektu budou podnikatelských aktivit žadatele realizovány následující činnosti:

Provozování parkovacích služeb – dojde k vybudování 30 nových parkovacích míst, kde po předpokládaném tříletém bezplatném provozu bude vybíráno parkovné v ceně 15,- Kč za hodinu parkování.

Provoz kulturního pavilonu – předpokládají se příjmy ze vstupného z divadelních představení, z filmových představení, z dalších nepravidelných akcí, příjmy z reklamy.

Provoz informačního centra – předpokládají se příjmy z prodeje upomínkových předmětů, pohledů, map a z případných příspěvků místních ubytovacích a stravovacích zařízení, kteří budou chtít prostřednictvím informačního centra nabízet své služby.


105


Finanční analýza uvedená v této studii proveditelnosti bude uvažovat s variantou, že výše uvedené aktivity budou pronajaty soukromému podnikateli, proto příjem vlastníka bude v podobě nájemného. Výše nájemného bude muset být nastavena tak, aby zaručovala provozovateli přiměřený zisk. Odpovědnosti za krytí nákladů spojených s běžnou údržbou budou muset být přesně specifikovány v nájemní smlouvě.

9.3

Přehled tržeb za sledované období

Projektované výnosy jsou souhrnem výnosů za tyto činnosti:

Provozování parkovacích služeb - při předpokládané obsazenosti jednoho parkovacího místa cca 2 hodiny denně, ceně za 1 hodinu parkování 15,- Kč a dennímu počtu parkujících automobilů 60 dosahují příjmy z parkovného 360 000,- Kč ročně.

Příjmy ze vstupného z divadelních představení v ČJ - při očekávaném využití cca 30 představeními ročně a příjmu z 1 představení 31 654,- Kč (jedná se o 30% podíl z celkových tržeb při 80% využití kapacity hlediště) dosahují roční příjmy 284 700,Kč.

Příjmy ze vstupného z divadelních představení v cizím jazyce - při očekávaném využití cca 20 představeními ročně a příjmu z 1 představení 54 264,- Kč (jedná se o 30%ní podíl z celkových tržeb při 8o% využití kapacity hlediště) dosahují roční příjmy 325 584,- Kč.

Příjmy ze vstupného z filmových představení - při očekávaném využití cca 40 představeními ročně a příjmu z 1 představení 9 044,- Kč (jedná se o 60%ní podíl z celkových tržeb při 8o% využití kapacity hlediště) dosahují roční příjmy 217 056,Kč.

Příjmy ze vstupného z koncertů - při očekávaném využití cca 25 koncerty ročně a příjmu z 1 koncertu 14 470,- Kč (jedná se o 30%ní podíl z celkových tržeb při 8o% využití kapacity hlediště) dosahují roční příjmy 108 528,- Kč.

Příjmy z pronájmu reklamních ploch - při očekávaném využití 115 reklamních ploch a příjmu z 1 plochy 2 000,- Kč dosahují roční příjmy 230 000,- Kč.

Provoz informačního centra – předpokládaný příjem z provozu informačního centra je 200 000,- Kč ročně.

Dále jsou uvažovány ostatní vedlejší výnosy v souvislosti s provozem kulturního pavilonu a informačního centra v následujících ročních výších: • • • •

Sponzoři + reklama 1 000 000,- Kč Propagační předměty (knihy, video, trička) 300 000,- Kč Občerstvení (stánky) 250 000,- Kč Programy + plakáty 60 000,- Kč

V následující tabulce je uveden roční očekávaný přehled tržeb za sledované období 5 let. Studie proveditelnosti pracuje se stálými (reálnými) cenami. Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

106


Položky

Parkovné

Cena za Počet jednotku jednotek v Kč

2009

2010

2011

2012

2013

24 000

15

360 000 360 000

360 000

360 000

360 000

Příjmy ze vstupného – divadla ČJ

30

31 654

284 700 284 700

284 700

284 700

284 700

Příjmy ze vstupného – divadla v cizím jazyce

20

54 264

325 584

325 584

325 584

325 584

325 584

Příjmy ze vstupného - filmy

40

9 044

217 056

217 056

217 056

217 056

217 056

Příjmy ze vstupného koncerty

25

14 470

108 528

108 528

108 528

108 528

108 528

115

2000

230 000

230 000

230 000

230 000

230 000

1

200 000

200 000

200 000

200 000

200 000

200 000

1 610 000

1 610 000

1 610 000

Příjmy z pronájmu reklamních ploch Příjmy z provozu inf. centra Ostatní vedlejší výnosy Tržby celkem

9.4

1 610 000 3 335 868

1 610 000

3 335 868 3 335 868 3 335 868 3 335 868

Přehled cash-flow

Po identifikaci výnosů a nákladů v investiční a provozní etapě, identifikaci aktiv a pasiv a projekci peněžních toků rovněž v investiční i provozní etapě jsou tyto shromážděné údaje sestaveny do finančního plánu. Projekt bude realizován přímo žadatelem a jeho financování bude začleněno do celkového hospodaření žadatele v rámci rozpočtu města. Z tohoto důvodu byly vymezeny a projektu přiřazeny odpovídající režijní náklady i výnosy. Při tomto přiřazení byl důsledně dodržován princip přírůstkové báze. Protože celá studie proveditelnosti neuvažuje s různými variantami není ani finanční plán sestavovaný jako variantní; celý finanční plán tak vychází pouze z jedné varianty. V souladu s metodickými doporučeními jsou výkazy finančního plánu sestaveny v kompletním rozsahu na období minimálně pěti let po dokončení realizace projektu. Výkazy jsou sestaveny ve schematické podobě tak, aby vyhovovaly účelu a požadavkům studie proveditelnosti bez ohledu na formu subjektu žadatele.


107


Vstupní údaje jsou uvedeny v příslušných kapitolách studie proveditelnosti a pro účely sestavení finančního plánu jsou přehledně zachyceny v samostatných tabulkách jako příloha číslo 1 - Provozní náklady, příloha číslo 2 – Osobní náklady. Předpokládané výnosy projektu jsou pak uvedeny v příloze 3. 9.4.1 Plán průběhu Cash Flow Hotovostní toky projektu představující příjmy či výdaje projektu jsou uvedeny v samostatné příloze č. 6. Hotovostní toky jsou rozděleny dle své povahy jako hotovostní toky z investiční, provozní a finanční činnosti. Hotovostní toky jsou kalkulovány ve stálých (reálných) cenách a jsou tak ovlivňovány pouze změnami hmotných toků; inflace není uvažována. Peněžní toky, mimo toků v provozní etapě, zahrnují i peněžní toky v investiční etapě. Poprovozní etapa ve finanční analýze není zahrnuta, po předpokládané životnosti v délce 40 let se neuvažuje se zůstatkovou hodnotou majetku, který by byl nějakým způsobem prodáván. V případě delší životnosti se nepředpokládá ani likvidace majetku, ale naopak další provoz. Projekt ve sledovaném období dosahuje kladných hotovostních toků po celé sledované období, to znamená, že generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně částečné obnovy majetku v dalších letech, které jsou zachyceny v samostatné příloze číslo 7. Čistý peněžní tok (Net Cash Flow) 2 500

tis. Kč

2 000

1 500

1 000

500

2042

2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

2008

2006

2004

0

Uvedené stavy přímých peněžních toků a jejich vývoj opravňují ke konstatování, že projekt je za dodržení stanovených výchozích podmínek provozovatelný a dlouhodobě udržitelný; To je potvrzeno i následujícím grafem, který dokumentuje, že kumulované peněžní toky z projektu dosahují kladných hodnot po celé sledované období.


108


Kumulované čisté peněžní toky projektu 50000 45000 40000

tis. Kč

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 2042

2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

2014

2012

2010

2008

2006

2004

0

Vývoj peněžních toků 14 000 12 000

[tis. Kč]

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2009

Roční peněžní tok

9.5

2010

2011

2012

2013

2014

Kumulovaný peněžní tok

2015

2016

2017

2018

2019

Peněžní tok z provozní činnosti

Zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze

Vývoj v oblasti majetku a zdrojů financování je zachycen v bilanci (rozvaze) projektu - viz příloha číslo 5. Schematicky je uvedena hodnota projektu, resp. hodnota investičního majetku pořízeného v rámci projektu. Hodnota dlouhodobého majetku je postupně snižována uplatňovanými odpisy; pro účely této studie proveditelnosti jsou modelově použity odpisy dle zákona 586/92 Sb. o daních z příjmu a to pro odpisovou skupinu V. Žadatel předpokládá následující strukturu uznatelných nákladů projektu:


109


Struktura financování dotační zdroje (ČR) 10%

žadatel 15%

dotační zdroje (EU) 75%

Uznatelné náklady projektu v tis. Kč

39 794 270

100%

žadatel

5 969 141

15%

dotační zdroje (ČR)

3 979 427

10%

dotační zdroje (EU)

29 845 703

75%

U oběžného majetku nejsou, kromě krátkodobého finančního majetku, identifikovány žádné významné položky oběžného majetku, protože např. zboží i materiál pro údržbu a opravy budou pořizovány průběžně a jejich výše je zcela zanedbatelná. Ostatní položky nebyly identifikovány vůbec a nejsou uvažovány - jedná se například o pohledávky apod. Toto lze považovat za korektní s ohledem na převážnou část plateb probíhajících v hotovosti během provozní fáze. Vývoj majetkové struktury 50 000

[tis. Kč]

40 000 30 000 20 000 10 000 0 2007

2008

2009

2010

Dlouhodobý majetek

2011

2012

2013

2014

2015

Oběžná aktiva

Hodnoty uvedené v bilanci představují stav příslušných položek na konci jednotlivých roků sledovaného období.


110


10. Udržitelnost projektu Hodnocení udržitelnosti projektu se v rámci studie proveditelnosti zaměřuje na prokázání úspěšnosti proměny likvidních finančních prostředků (investičních zdrojů) na trvalá aktiva, reprezentovaná především nově pořízeným investičním majetkem. Produktivní trvalá aktiva pak obecně prokazují svou úspěšnost zpravidla tvorbou dalších likvidních prostředků. Předchozí kapitoly byly zaměřeny na popis a identifikaci základních vstupních údajů (kapitálové výdaje, příjmy z investice apod.), jejich vyčíslení, sumarizaci a vyhodnocení. Nedílnou součástí přípravy dat pro hodnocení efektivity je i ověření úplnosti a reálnosti těchto dat, tzn., že u všech částí investice jsou k dispozici jak kapitálové výdaje, tak i provozní náklady a výnosy; současně jsou ověřována data tak, aby nevznikaly duplicity.

10.1 Institucionální Cílem žadatele je vybudování lázeňského centra Ašského výběžku a posílení ekonomického rozvoje obce i celého regionu. Dojde k revitalizaci středu obce včetně lázeňského parku, vybudování naučné stezky pro cyklisty, vybudování pavilonu pro pořádání kulturních akcí, vybudování infocentra, odpovídajícího sociálního zázemí, vybudování nového mostu, přemístění autobusové zastávky a vybudování nových parkovacích míst v celkovém počtu 30 parkovacích míst. Projekt zabezpečí poskytování služeb souvisejících s lázeňským centrem a kulturním zázemím města, bude generovat žadateli příjmy z parkovného, z pořádání kulturních akcí, z provozování infocentra. Současně přinese širší veřejně prospěšné užitky (zlepšení image města Aš jako lázeňského sídla a zvýšení jeho atraktivity pro přeshraniční turistiku, zvýšení návštěvnosti města ze strany obyvatel regionu a příhraničí, vytvoření nových přímých pracovních míst v terciálním sektoru a stabilizaci stávajících obyvatel, úsporu státu z titulu snížení počtu nezaměstnaných a v neposlední řadě zvýšené zisky místních podnikatelských subjektů. Dlouhodobý hmotný majetek, který vznikne realizací projektu, bude v majetku žadatele. Celkové investiční náklady projektu činí 39 794 270 Kč. Žadatel předpokládá dotační zdroje v souhrnné výši 85% (75% dotace EU a 10% dotace ČR), což představuje částku 33 825 130 Kč. Jak již bylo uvedeno, jedná se o projekt, který zčásti generuje přímé peněžní prostředky a současně je určen pro veřejně prospěšný účel (tvorba 3 nových přímých pracovních míst, zkvalitnění kulturního života v obci, rozšíření nabídky služeb v oblasti obchodu atd.) Tato skutečnost se projeví i ve finančním hodnocení projektu, který tak nelze zcela a bezezbytku posuzovat standardními parametry jako ryze „komerční“ projekty. Z výše uvedených důvodů bude zpracována i analýza nákladů a přínosů, která bude dalším důležitým podkladem pro rozhodnutí o smysluplnosti projektu.


111


10.2 Finanční Pro projekt byly vypočítány hodnoty kriteriálních ukazatelů, které umožňují posoudit finanční a ekonomickou přínosnost projektu. Všechny podklady pro výpočet jsou uvedeny v samostatné příloze číslo 7, která obsahuje finanční vyhodnocení projektu, a v příloze č. 8, která obsahuje ekonomické vyhodnocení projektu po započítání širších socioekonomických přínosů. Za hlavní lze označit následující uvedené kriteriální ukazatele: Současná hodnota (PV - Present Value) - je součet všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí takzvaným diskontováním budoucích toků.

n

PVt = ∑ t =1

CFt (1 + r ) t

Kde:

PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 až do období „n“,

r je diskontní sazba - pro toto kolo žádostí byla stanovena reálná diskontní sazba ve výši 5%; tomu odpovídá i použití reálných (stálých cen),

t je symbol konkrétního období ,

n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu); pro účely výpočtu byla zvolena délka sledovaného období na 35 roků.

Ukazatel by měl dosahovat kladné hodnoty a tím signalizovat výši budoucích diskontovaných peněžních toků převedených na současnou hodnotu při respektování faktoru času. Představuje v podstatě reálné „zbohatnutí“ žadatele realizací projektu.

Čistá současná hodnota (NPV - Net Preset Value) – je součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů).

n

NPV = ∑ t =1

CFt −I (1 + r ) n

Kde:

NPV je čistá současná hodnota investice,


112


CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

r je diskontní sazba,

I je kapitálový výdaj, resp. hodnota investice,

t je období (rok) od 0 do n.

Vzhledem k obecným pravidlům je projekt pro investora (žadatele) přijatelný, pokud ukazatel NPV je větší než nula. Kladná hodnota ukazatele znamená reálné obohacení žadatele při zohlednění časové hodnoty peněz. Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate of Return) - je taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) toků plynoucích z investice rovna nule.

n

0=∑ t =1

CFt (1 + IRR) t

Kde:

IRR je vnitřní výnosové procento,

CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

r je diskontní sazba,

t je období (rok) od 0 do n.

Obecná interpretace ukazatele předpokládá přijatelnost projektu, pokud hodnota IRR je vyšší než předpokládaná diskontní sazba. Ta byla stanovena ve výši 5%. Index rentability (NPV/I) - Podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého období (na investičních výdajích).

NPV / I

Kde:

NPV je čistá současná hodnota investice,

I je velikost investičních výdajů v nultém období.

Slouží jako doplňkový ukazatel, především v případech, kdy jsou omezeny finanční zdroje a nelze realizovat více projektů. Obecně je žádoucí kladná hodnota ukazatele, která vyjadřuje relativní velikost čistého výnosu v %. Doba návratnosti (DN) - je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. Slouží jako doplňkový ukazatel Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

113


vzhledem k omezením, která vykazuje; obecně by doba návratnosti neměla být delší než doba životnosti projektu. Podíl čistého výnosu k investičním nákladům – jedná se o vyjádření finanční rentability investice na základě poměru průměrného čistého provozního cash-flow ku celkovým investičním nákladům. Průměr se pro potřeby povinné přílohy kalkuluje za prvních pět let provozu investice, pokud není životnost investice nižší. Tento výsledný podíl (koeficient) lze vyjádřit matematicky takto: 5

∑ CF 0 t =1

Koeficient =

t

5 I

Kde:

I je velikost investičních výdajů v nultém období,

CFOt je provozní hotovostní tok plynoucí z investice v období t,

t je období (rok) od 0 do 5.

Tento ukazatel vypovídá o průměrné finanční návratnosti investice z provozních hotovostních toků v prvních pěti letech provozu projektu.

10.3 Rekapitulace finanční a ekonomické analýzy projektu Rekapitulace výsledků, resp. hodnot, kriteriálních ukazatelů pro finanční a ekonomickou analýzu je uvedena v následující tabulce. Pro peněžní toky byly použity reálné (stálé) ceny; tyto reálné peněžní toky pak byly diskontovány pomocí reálné diskontní sazby. Finanční analýza projektu Kriteriální ukazatel Diskontní sazba - reálná Současná hodnota (PV - Present Value) Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value) Index rentability (NPV / I) Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate on Return) Doba návratnosti v letech

Hodnota 5,00% 19 410,66 -17 386,08 -43,69% 0,62% 31

Projekt na základě finanční analýzy negeneruje dostatek hotovostních toků, aby kriteriální ukazatele dosahovaly požadovaných hodnot. Současná hodnota je sice kladná, ale nedosahuje výše investice, čistá současná hodnota je záporná stejně jako index rentability, vnitřní


114


výnosové procento nepřesahuje zvolenou diskontní sazbu a pouze doba návratnosti v letech je nižší než předpokládaná životnost majetku. Pro vyhodnocení širších socioekonomických efektů investice byla proto provedena ekonomická analýza projektu. V této analýze byly identifikovány následující ekonomické přínosy projektu: Nově vytvořená pracovní místa Projekt modelově předpokládá v důsledku realizace vznik 3 přímých pracovních míst v souvislosti s provozováním kulturních akci a informačního centra. Takto vzniklá nová pracovní místa jsou oceněna jako určitý přínos (zde úspora) pro stát; výše ocenění vychází z úspor, které v případě, že doposud nezaměstnaný se stává zaměstnancem, nemusí stát hradit. Jedná se především o platby podpor v nezaměstnanosti (po určitou zákonem stanovenou dobu), platby sociálního a zdravotního pojištění, platby spojené s administrací agendy související s nezaměstnaností, náklady na rekvalifikaci apod. Ocenění úspor vznikajících státu z jednoho nově vzniklého pracovního místa se liší podle toho, který úřad nebo subjekt jej provádí. Pro účely ocenění C&B je použita částka úspory ve výši 170 tis. Kč za rok a jednoho nezaměstnaného1. Daňová výtěžnost U tohoto C&B je nezbytné rozlišovat, kdo je příjemcem přínosu a to ze dvou důvodů: 1) odstranění duplicit - aby nebyl započítán přínos dvou beneficientů současně 2) výpočet výše přínosu - pro každého beneficienta se výše přínosu stanovuje podle jiných legislativních norem Z výše uvedených důvodů tak bude daňová výtěžnost sledována pro a) Stát (ČR) - zde se daňová výtěžnost - výše daňových příjmů - odvíjí přímo z příslušných ustanovení jednotlivých legislativních norem2. Relevantní pro CBA jsou především výnosy z daně z příjmů právnických osob. Sazba této daně od roku 2006 činí 24%. Výše daně tvořící přínos pro stát musí být „očištěna“ o platby, které následně stát zasílá obcím v rámci rozpočtového určení daní (viz následující bod). Daňové příjmy identifikované pro CBA tedy činí v období výstavby při uvažované marži stavebních firem cca 10% (3.253 tis. Kč) celkem 771 tis. Kč. V peněžních tocích je pak tato částka rozložena do jednotlivých let realizace projektu. V následujících letech provozu je předpokládáno, že dojde k navýšení příjmů MSP o 5 mil. Kč ročně. Předpokládaná průměrná marže v této oblasti podnikání činí cca 15% (750 tis. Kč) a daň z příjmů právnických osob jako daňový příjem činí 180 tis. Kč. Modelově je předpokládáno, že všechny právnické osoby mají 1 2

Zdroj: MPSV ČR - ocenění dle metodiky ministerstva Zdroj: Zákon číslo 586 / 92 Sb. o daních z příjmů


115


kladný základ daně a daň i platí. Ve skutečnosti tomu tak být nemusí z důvodu např. uplatňování daňové ztráty z minulých let.

Daňové příjmy státu (rozpočtu)

Hodnota „brutto“ (v tis. Kč)3

Hodnota snížená o přerozdělení obci (v tis. Kč)

Daň z příjmů právnických osob - dodavatelé v období výstavby celkem

781

771

Daň z příjmů právnických osob v období provozu projektu (roční)

180

178

Upravené částky představují korekci, která odstraňuje případnou duplicitu, protože stát určitou část daňových příjmů opět přerozděluje obcím (viz další bod) - a vzhledem k tomu, že beneficienty je stát i obec, jednalo by se o duplicitní příjem. b) Město Aš - v tomto případě se zvýšení daňové výtěžnosti obce, která se podílí na celkových celostátních daňových výnosech v rozsahu stanoveném v zákoně 243 / 2000 Sb. Zde je stanoveno, které položky tvoří daňové příjmy rozpočtů obcí; jedná se především o tyto vybrané daně (ostatní nejsou pro projekt relevantní): •

podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,

Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Pro město Aš platí následující hodnoty:

Město Aš Počet obyvatel Koeficient velikosti obce Procentní podíl obce pro stanovení podílu 3

Hodnota 12 840 0,7016% 0,088584%

Částky se mohou částečně lišit v jednotlivých letech dle konkrétních výsledků


116


Daň z příjmů právnických osob v období provozu projektu (roční)

2 tis. Kč

Zvýšení zisku podnikatelských subjektů Identifikované příjmy dodavatelům investice byly při uvažované marži 10% stanoveny na 3.253 tis. Kč. Započtením této celé částky by vznikly duplicity v přínosech, proto je nezbytné částku očistit o vliv daně z příjmů, která je přínosem jiných beneficientů. Výsledný čistý přínos pak činí 2.472 tis. Kč. Zvýšení zisku z rozšířených či nových činností ostatních subjektů by mělo představovat při předpokládané marži 15% celkem 750 tis. Kč za rok. To je ovšem zisk před zdaněním, který je nutné z důvodu odstranění duplicit očistit o předpokládanou daň z příjmů; ta činí 180 tis. Kč. Čistý zisk (po zdanění) ostatních podnikatelských subjektů tak činí 570 tis. Kč ročně.

Podnikatelské subjekty - investiční etapa Zisk před zdaněním

Hodnota (v tis. Kč) 3 253

Zaplacená daň z příjmů právnických osob

781

Zisk po zdanění

2 472

Podnikatelské subjekty - provozní etapa

Hodnota (v tis. Kč)

Zisk před zdaněním

750

Zaplacená daň z příjmů právnických osob

180

Zisk po zdanění

570

Ekonomická analýza projektu Hodnota ukazatele

Výsledek ukazatele

Interpretace ukazatele

Diskontní sazba - reálná ( r )

5,00%

Současná hodnota (PV)

40 261,81

PV > CF0

Projekt je přijatelný

Čistá současná hodnota (NPV)

3 532,99

NPV > 0


Index rentability (NPV / I)

8,88%

NPV / I > 0



117


Vnitřní výnosové procento (IRR)

5,79%

IRR > r


Doba návratnosti v letech

17

DN < n


Po vyhodnocení dodatečných socioekonomických přínosů lze konstatovat, že projekt generuje dostatek hotovostních toků, aby kriteriální ukazatele dosahovaly požadovaných hodnot. Současná hodnota je vyšší než hodnota investice, čistá současná hodnota je kladná stejně jako index rentability, vnitřní výnosové procento přesahuje zvolenou diskontní sazbu a doba návratnosti v letech je výrazně nižší než předpokládaná životnost majetku. Na základě provedených analýz lze říci, že se jedná o typický veřejný projekt, který při vyhodnocení čistě přímých finančních ukazatelů generuje kladné hotovostní toky, tudíž pro vlastníka investice není problém krýt provoz investice. Z hlediska finančního ale vzhledem k vysoké investici kriteriální ukazatele nedosahují hodnot, které by žadateli signalizovaly finanční výhodnost akce. Započítáním dodatečných socioekonomických přínosů, při kterých již projekt kriteriální ukazatele v plné míře splňuje, jsme ale dokázali, že projekt je vzhledem ke své povaze realizovatelný a pro žadatele přínosný. Z tohoto pohledu ho lze žadateli doporučit k realizaci.

10.4 Provozní Na základě zjištěných údajů v kapitole 4. („Veškeré očekávané přínosy projektu“) a kapitole 5. („Analýza trhu“, zejména podkapitola 5.1 Nabídka) v této studii proveditelnosti, dále pak na základě příznivých hodnot kriteriálních ukazatelů a zjištěných kladných hotovostních toků po celé sledované období (projekt generuje dostatek finančních prostředků pro svůj provoz, opravy a údržbu, včetně částečné obnovy majetku v dalších letech) lze za dodržení stanovených výchozích podmínek považovat projekt provozovatelný a dlouhodobě udržitelný;


118


11. Analýza rizik a jejich předcházení Úspěšnost každého projektu je závislá na celé řadě nejrůznějších faktorů (předpokladů), jejichž budoucí vývoj je v mnoha případech značně nejistý. Tyto faktory, které jsou zdrojem rizika, nelze v některých případech ovlivňovat vůbec (kurzová rizika, sazby daní apod.) nebo pouze v určité omezené míře. Proto je nezbytné rizikové faktory identifikovat a stanovit alespoň přibližnou pravděpodobnost jejich výskytu. Úplné splnění cílů každého projektu je provázeno riziky, vůči nimž neexistuje prakticky žádná preventivní ochrana. Účelem analýzy rizik tohoto projektu je zjistit tato rizika, ohodnotit pravděpodobnost jejich možného výskytu, odhadnout jejich vliv (dopad) na splnění cílů projektu a připravit na možná rizika manažera projektu, zadavatele projektu a budoucí provozovatele projektu. Smyslem řízení rizika projektů je zvýšit pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizovat hrozící nebezpečí vyplývající z problémového průběhu realizace a provozu projektu. Cílem řízení rizika je pak zjistit: které faktory (předpoklady) jsou významné a nejvíce ovlivňují riziko daného projektu, popřípadě, které faktory jsou málo významné a lze je zanedbat jak velké je riziko projektu a zda je pro investora ještě přijatelné jaká opatření je nezbytné přijmout ke snížení rizika na přijatelnou míru

Má-li být projekt realizovatelný, nemůže žádné riziko, které projekt doprovází, vykazovat zároveň vysokou pravděpodobnost výskytu a velký dopad na základní parametry projektu jako jsou časový rozvrh, náklady nebo trvalá udržitelnost výsledků projektu. Hlavním úkolem definování rizik projektu je nepřipustit zahájení projektu, je-li příliš riskantní a pravděpodobně se nezdaří. Projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ je projektem, který předkladatel zamýšlí realizovat ve prospěch jak návštěvníků regionu, lázeňských hostů, tak i místních obyvatel. Projekt má přispět ke zvýšení atraktivity obce Doubravy pro cestovní ruch a budoucí rozvoj lázeňství a z toho plynoucího rozvoje podnikání a zaměstnanosti. Náklady na projekt dosahují takové výše, že je nutné využít podpory z veřejných zdrojů, které doplní vlastní zdroje předkladatele projektu. Popis možných rizik: V rámci projektu „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ budou realizovány především stavební práce. Bude se tedy jednat o proces, který má přísná pravidla stanovená příslušnými zákony a technickými normami. Tato pravidla musí dodržovat projektanti, dodavatelé i provozovatelé. Technická, technologická a bezpečnostní rizika projektu budou snížena na minimum v důsledku uplatňování přísných předpisů a směrnic. Přesto je třeba uvést, že k těmto rizikům patří například neočekávané archeologické nálezy, poruchovost Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

119


instalovaného zařízení, vandalismus v průběhu výstavby i provozu, ale zejména provozní specifika dílčích výstupů projektu. Riziko nedokončení projektu z důvodu špatné práce dodavatelů sice existuje, lze jej však snadno eliminovat důkladným výběrovým řízením, v němž bude důraz kladen na odbornost, zkušenost a finanční a technologické zázemí budoucích dodavatelů. Riziko, že při výstavbě dojde k navýšení ceny stavby existuje, lze jej však z části eliminovat přesnou projektovou dokumentací, stanovením nepřekročitelných celkových investičních nákladů v průběhu výběrového řízení na zhotovitele díla a důsledným monitorováním průběhu stavby manažerem projektu. Ze zkušeností zpracovatele studie proveditelnosti z podobných projektů realizovaných v minulosti a po diskusi s účastníky projektu byla identifikována možná rizika projektu a sestaven soupis rizik, která je třeba v průběhu projektu pravidelně přehodnocovat: PravděpoDopad dobnost

Riziko

Popis

Nevhodný zhotovitel

Vybraný dodavatel/é nedodrží kvalitu díla nebo časový harmonogram projektu (zpoždění realizace, nutnost úprav).

4

Střední

Nezájem o využití investice

Projekt bude realizován, avšak návštěvníci obce a regionu nebudou mít o služby zájem.

3

Střední

4

Střední

3

Střední

2

Velký

4

Střední

2

Velký

Vlivem přírodních živlů dojde k narušení výstupů projektu v takovém rozsahu, že Katastrofická situace bude nutno investovat vysoké finance na jeho obnovu. Projektová dokumentace není zpracována Nevhodný zpracovatel v termínu, je zpracována s vadami, které projektové zapříčiní opoždění výstavby nebo její dokumentace zdražení. Neočekávané nálezy Zvýšení celkových nákladů Negativní reakce ochránců přírody

Při stavbě se narazí na neočekávané nálezy, které zpozdí realizaci projektu. Celková výše investičních nákladů je vyšší, než předpokládá projekt. V rámci projektu dojde k přeložení vodního toku, což může způsobit negativní reakce subjektů a osob, které mohou mít zájem na zachování původního stavů přírodního prostředí v lokalitě.

Hodnocení: Pravděpodobnost - stupnice od 1 do 9 (0 znamená nemožnost a 10 jistotu) Dopad – stupnice se třemi hodnotami: velký, střední a malý (velký dopad znamená zásadní vliv na časový rozvrh i na náklady, slabý znamená malý vliv na totéž) Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

120


Vyhodnocení rizik: Z vyhodnocení rizik projektu uvedených v tabulce vyplývá, že žádné z rizik nevykazuje současně vysokou pravděpodobnost výskytu a velký vliv na realizaci projektu. Nejzávažnějším rizikem je zřejmě dvě situace. První je riziko, že obyvatelé nebo turisté nebudou mít zájem o výstupy projektu. Přestože většina aktivit projektu má veřejně prospěšný charakter a není proto přímo závislá na skutečném využití, tzn. že nedostatečná poptávka by neměla u těchto projektů zásadní vliv na udržitelnost projektu, riziko nedostatečné poptávky však může zásadním způsobem ohrozit udržitelnost zejména „kulturního pavilonu“ jehož provoz se může stát pro jeho provozovatele ztrátový. Toto riziko lze však minimalizovat kvalitním marketingem a variabilním nabídkou programu, která bude reagovat na aktuální potřeby návštěvníků. Navíc výsledky analýzy trhu a konkurenčního prostředí ukazují, že by měl být o tento produkt v regionu zájem. Druhým poměrně významným rizikem, které může mít vliv jak na realizační, tak na provozní fázi projektu, je riziko rozvodnění toků, který protéká řešenou lokalitou. Toto riziko lze minimalizovat v rámci prací na přeložce toku, která je součástí koncepce projektu a při její realizaci bude koryto toku dimenzováno na pojmutí minimálně desetileté vody. Nový mostek, který nahradí stávající, bude dimenzován na průtok Q100. Ostatní rizika projektu jsou jen velmi málo pravděpodobná a nejsou tak závažná, aby projekt musel být odložen, nebo vůbec nerealizován, případně která by si vyžádala mimořádná opatření při řízení rizik projektu. Ve vazbě na celkovou koncepci projektu a jeho vizi vybudování lázní v Doubravě je nutné počítat s riziky, které mohou mít vliv na vznik lázeňství. Mezi taková rizika můžeme zařadit zejména následující tři faktory: •

Nepodaří se zajistit prohlášení místního pramene za přírodní léčivý zdroj, resp. na základě sledování a měření pramene bude zjištěno, že kvalita a kapacita zdroje nesplňuje parametry pro využívání přírodního léčivého zdroje. ¾ Toto riziko je možné považovat za velice nízké, neboť již provedené chemické

rozbory nasvědčují výjimečným charakteristikám místní minerální vody, které by měly mít minimálně stejné léčebné vlastnosti jako zdroje v nedalekých saských lázních. •

Doubravu nebude prohlášena za přírodní léčebné lázně a následně ani za lázeňské místo. ¾ Toto riziko není možné vyloučit. Jedná se o legislativní náležitosti pro to, aby mohla

být lázeňská péče v Doubravě poskytována v plném rozsahu (hrazená zdravotními pojišťovnami). Existence těchto potvrzení je podmínkou i některých dotačních titulů financující výstavbu lázeňské infrastruktury v lázeňských místech. Vzhledem k tomu, že v Doubravě v současné době není žádné léčebné zařízení, bude již získání statutu přírodních léčebných lázní poměrně komplikované. V případě že by se tento administrativní krok nepodařil zrealizovat je nutné se připravit na variantu, že by se


121


Doubrava nestala klasických lázeňským střediskem, ale měla by spíše povahu rekreačního centra s nabídkou wellness a relaxačních pobytů. Zájem o takovýto typ programů a služeb již dnes je a zřejmě se i v budoucnu bude nadále zvyšovat. Prostředí klidného sídla s kvalitním přírodním prostředím by bylo pro tuto formu rekreace ideální. •

Nepodaří se získat partnery a investory pro vybudování lázeňských zařízení v Doubravě. ¾ Na toto riziko je také nutné se důkladně připravit. Podnikání v oblasti lázeňské péče

nezažívá v současné době příznivé období. Dá se konstatovat, že lázeňský trh se během posledních let dostal do stavu, kdy řada renovovaných lázeňských zařízení v ČR se dostává do obtížné ekonomické situace v důsledku ztráty zahraniční klientely, jakožto jediné ziskové skupiny lázeňských hostů. Dalším důvodem je snižování tržeb a výkonů v důsledku snižujících se výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči svých pojištěnců. Z hlediska zahraniční klientely hraje významnou roli především konkurence maďarských lázní, slovenských lázní a v posledních letech též mohutně se rozvíjejících polských lázní. Především nově vznikající polská lázeňská zařízení, která nabízejí lázeňské služby za ceny pohybujících se na hranici cen dumpingových, významným způsobem začala ovlivňovat celý středoevropský lázeňský trh. Lázeňská zařízení v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku se orientují na obdobnou klientelu jako české lázně, tzn. především lázeňské hosty z Německa, Rakouska a Ruska, což se negativně projevuje na tržbách českých lázeňských zařízení. To jsou faktory, které částečně odrazují od investic do nových lázeňských zařízení. Řešením je nabídnout budoucím investorům v Doubravě takové podmínky a předpoklady dalšího rozvoje, které zaručí vysokou efektivitu vložených prostředků a návratnost investice díky příznivému synergickému působení všech silných stránek v lokalitě. Řízení rizik Manažer projektu musí mít informace o rizicích projektu a prostředcích jejich eliminace po ruce a musí plánovat potřebná opatření, např. podle přílohy rizikového plánu. Příprava podle předlohy rizikového plánu může manažerovi pomoci monitorovat rizika během celého projektu a uplatňovat potřebné zásahy a opatření. V případě zahájení realizace projektu doporučujeme jeho hlavnímu manažerovi zpracovat plán řízení rizik projektu, jehož předloha je uvedená v příloze číslo 9.


122


12. Závěrečné hodnocení a doporučení 12.1. Závěrečné zhodnocení projektu Město Aš vyhovuje všem požadavkům, kladeným na potenciální žadatele v rámci budoucí Regionálního operačního programu regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad, ze kterého se předpokládá spolufinancování první etapy projektu. Rovněž předkládaný projekt „Rozvoj lázeňského území Doubrava“ splňuje všechny dané podmínky pro svou úspěšnou realizaci s podporou spolufinancování ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU. Zejména pak svým zaměřením - je v souladu s prioritami a cíly rozvojových dokumentů na národní, regionální i místní úrovni (viz kapitola soulad projektu s rozvojovými dokumenty) a v této návaznosti také s trendy regionální politiky EU. Tento investiční záměr se soustřeďuje zejména na zkvalitnění městského prostředí a zvýšení atraktivity města pro cestovní ruch. Specifickým cílem projektu je vytvoření podmínek pro rozvoj lázeňství, jakožto základního kamene budoucí prosperity městské části Aše – obce Doubravy. Navrhované technické i organizační parametry projektu jsou zárukou jeho technické a především provozní udržitelnosti. Je možné konstatovat, že hodnocený projekt je kvalitně připraven a lze jej proto doporučit k realizaci. Hodnocení projektu lze shrnout takto: projekt je proveditelný jak z hlediska možných rizik technických, tak i vzhledem k potenciálním rizikům legislativním a provozním. Na základě provedených analýz lze říci, že se jedná o typický veřejný projekt, který při vyhodnocení čistě přímých finančních ukazatelů generuje kladné hotovostní toky, tudíž pro vlastníka investice není problém krýt provoz investice. Z hlediska finančního ale vzhledem k vysoké investici kriteriální ukazatele nedosahují hodnot, které by žadateli signalizovaly finanční výhodnost akce. Započítáním dodatečných socioekonomických přínosů, při kterých již projekt kriteriální ukazatele v plné míře splňuje, bylo prokázáno, že projekt je vzhledem ke své povaze realizovatelný a pro žadatele přínosný. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejně prospěšný projekt, který není a ani nemůže být primárně zaměřen na tvorbu zisku, jsou i výsledky provedené finanční a ekonomické analýzy vyhovující. Je nutné mít na paměti, že se jedná o investicí, která má význam zejména v dlouhodobém časovém horizontu, neboť vytváří podmínky pro příliv dalších investic zejména ze soukromého sektoru. Předkládaný projekt lze na základě posouzení všech aspektů hodnocení obsaženého v této studii proveditelnosti doporučit k realizaci.

12.2 Doporučení pro další postup ve vazbě na rozvoj lázeňství Předložený a posuzovaný projekt je prvním krokem v širším koncepčním záměru rozvoje lázeňství v Doubravě. Cílem je vybudovat v Doubravě funkční lázně. Vybudování nového lázeňského zařízení v území, kde nejsou v území žádné lázeňské zkušenosti, vazby ani tradice, Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

123


je velice složitý, nákladný a dlouhodobý proces, do kterého musí být zahrnut velký počet partnerů z veřejné i soukromé sféry. Jedná se o strategické rozhodnutí, k jehož plnění se musí připojit všechny budoucí Zastupitelstva. V případě, že město Aš usoudí, že má zájem využít příležitostí a je zároveň ochotno podstoupit určitá rizika, která byla v této studii nastíněna a vezme na vědomí veškeré další souvislosti, které jsou s rozvojem lázeňství spojené, doporučujeme realizovat aktivity, které povedou k vybudování lázeňského areálu v Doubravě prostřednictvím dílčích kroků. Jedná se o postupové kroky, které budou předcházet samotné investici, a v rámci kterých bude možné celý proces realizace záměru důkladně prověřit a kdykoliv ukončit v případě, že by se objevily signály možného ohrožení investic z veřejných prostředků města, nebo v případě identifikace takových překážek a rizik, které by celý záměr výrazně zkomplikovaly a ohrozily. Proto již dnes by se mělo započít s územním a urbanistickým řešením budoucích lázeňských areálů, které by měly navazovat na výběr vhodných lokalit, stejně jako zahájení aktivit spojených se získáním nezbytných osvědčení. V žádném případě nejde o rozsáhlé investice z rozpočtu města. Ty by přišly na řadu ve fázi výstavby samotného lázeňského zařízení. Vznikem lázní v Doubravě se může zcela zásadním způsobem změnit charakter, funkce a postavení obce Doubrava, potažmo i města Aše v regionu. V rámci záměru se naskýtá i celá řada rizik, která je nutné vnímat, a k poměrně zásadnímu rozhodování o budoucnosti lázeňství v Doubravě proto přistupovat více než objektivně a realisticky. Doporučené postupové kroky: 1)

Získání osvědčení přírodního léčivého zdroje pro zdejšího minerální pramen dle § 5, 6, 7 a 8, hlava II. zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

2)

Zahájení aktivit vedoucích k získání statutu přírodních léčebných lázní a statutu lázeňského místa.

3)

Výběr lokalit pro vybudování lázeňských objektů a areálů na základě detailního průzkumu vhodných lokalit v obci.

4)

Průzkum majetkoprávních vztahů a dalších technických podmínek důležitých pro využití vybrané lokality.

5)

Zpracování studie proveditelnosti, která navrhne technické a kapacitní parametry lázeňských objektů a zhodnotí a ověří jejich ekonomickou a finanční rentabilitu.

6)

Projednání záměru se zástupci Ministerstva zdravotnictví, Českého inspektorátu lázní a zřídel a se zástupci zdravotních pojišťoven za účelem získání příslibu podpory a budoucí spolupráce.

7)

Projednání výsledku studie proveditelnosti a výsledků jednání s dotčenými orgány a institucemi v zastupitelstvu města a rozhodnutí o pokračování či ukončení dalších aktivit, resp. přesměrování rozvoje území na jiné formy rekreačních aktivit.


124


8)

Změna územního plánu a zpracování územního plánu lázeňské zóny.

9)

Získání statutu přírodních léčebných lázní a následně statutu lázeňského místa

10) Rozhodnutí o realizaci investice a způsobu provozního řešení lázeňských zařízení v Doubravě (město x soukromí investoři). a) Nabídka vhodných ploch pro výstavbu lázeňských areálu investorům (v případě rozhodnutí o účasti soukromých investic na výstavbě a budoucím provozu lázeňského zařízení). b) Zpracování podnikatelského záměru na využití areálu a rozhodnutí o institucionálním zajištění investiční a provozní fáze projektu včetně smluvního zajištění (v případě rozhodnutí o účasti města na výstavbě a budoucím provozu lázeňského zařízení). 11) Zajištění finančních zdrojů pro realizaci záměru (z dotačních titulů, nebo od investorů). 12) Zvážení možnosti vybudování náhradního (záložního) vrtu a minimalizoval tak závislost na jednom zdroji. 13) Realizace výstavby lázeňských areálu. 14) Zahájení provozu lázeňského (lázeňských) zařízení v Doubravě. Legislativní náležitosti lázeňského místa S rozvojem lázeňství v Doubravě bude spojena i celá řada dalších především legislativních úkonů, jejichž výsledkem je získání statutu přírodních léčebných lázní a následně statutu lázeňského místa. Jedná se o uznání nezbytná pro to, aby mohla být lázeňská péče v Doubravě poskytována. Pro to, aby v Doubravě mohla být oficiálně provozována lázeňská činnost, musí být Doubrava prohlášena lázeňským místem. Získání statut lázeňského místa předchází však ještě fáze stanovení přírodních léčebných lázní. Tyto postupy jsou dány zákonem č. 164/2001 Sb., tzv. lázeňským zákonem. Náležitosti spojené se stanovením přírodních léčebných lázní Za přírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nachází přírodní léčivý zdroj. Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obce, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivý zdroj k léčení a poskytování lázeňské péče. Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní musí obsahovat: a) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích a údaje o dalších nemovitostech, které vymezují území léčebných lázní,


125


b) odborný posudek o stavu životního prostředí, c) údaje o přírodních léčivých zdrojích navrhovaných k využití d) údaje o zdravotnických a jiných zařízeních a objektech potřebných k poskytování lázeňské péče, e) indikační zaměření přírodních léčebných lázní f) návrh statutu lázeňského místa Ministerstvo projedná návrh na stanovení přírodních léčebných lázní s dotčenými správními úřady. Správní úřady a obec jsou povinny své stanovisko sdělit do 60 dnů ode dne obdržení výzvy ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě svá stanoviska ministerstvu nesdělí, má se za to, že k návrhu nemají připomínky. Náležitosti spojené se stanovením lázeňského místa Po stanovení přírodních léčebných lázní v dané lokalitě je možné podat návrh na stanovení lázeňského místa. Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. Návrh na stanovení lázeňského místa a návrh statutu lázeňského místa podává ministerstvu obec, v jejímž územním obvodu jsou nebo mají být stanoveny přírodní léčebné lázně. Návrh na stanovení lázeňského místa musí obsahovat údaje o přírodních léčebných lázních, jejich přírodním léčivém zdroji, údaje o stavu životního prostředí a podmínky pro využití zařízení přírodních léčebných lázní a podmínky pro jejich rozvoj. Návrh statutu lázeňského místa musí obsahovat náležitosti dle § 28 odst. 3 zákona 164/2001 Sb. Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda ČR nařízením. Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví: a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. Obce na jejímž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem, za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi. Vzhledem k tomu, že podmínkou pro stanovení přírodních léčebných lázní je existence zdravotnického nebo jiného zařízení využitelného pro lázeňskou léčbu, dostává se obec Doubrava, resp. Město Aš, do poněkud složité situace. Jedná se o to, že v případě zájmu o využití některých dotačních titulů na vybudování lázeňské infrastruktury mohou být oprávněnými žadateli pouze obce se statutem lázeňského místa. Po konzultaci této časové komplikace s Českým inspektorátem lázní a zřídel, byla připuštěna možnost individuálního přístupu a obě operace, tzn. jak administrativní záležitosti spojené se získáním statutu Dokument neprošel jazykovou revizí (rozpracovaná verze k 18.12.2006)

126


přírodních léčebných lázní a následně statutu lázeňského místa, tak technické aktivity spojené s výstavbou lázeňského komplexu, by bylo možné realizovat současně. Varianty provozního řešení lázeňských zařízení Druhou zásadní otázkou je rozhodnutí o koncepci výstavby a provozu lázeňských zařízení v Doubravě. V současné době je většina lázeňských zařízení v České republice provozována jako podnikatelské subjekty. Výjimku tvoří vojenská lázeňská zařízení, působící jako příspěvkové organizace Ministerstva obrany ČR, a některá dětská lázeňská zařízení. Většina zařízení tedy funguje čistě na tržním základě, odlišují se pouze právní subjektivitou a vlastnickou strukturou. Nejčastěji jsou zastoupené akciové společnosti (např. Lázně Teplice v Čechách, a.s., Lázně Františkovy Lázně, a.s.) případně společnosti s ručením omezeným (např. Sirnaté Lázně, s.r.o. Ostrožská Nová Ves) s různorodou vlastnickou strukturou a v menší míře jako organizace vlastněné městem (např. Třeboň – Bertiny lázně a Lázně Aurora, Lázně Hodonín). Obecně se nabízejí čtyři varianty provozu lázeňského zařízení v Doubravě: Varianta A - Vybudování lázeňského zařízení (tj. objektů a doprovodné infrastruktury) v režii města a její následný dlouhodobý pronájem soukromému provozovateli Ö Město Aš vybuduje lázeňský komplex prostřednictvím vlastních finančních prostředků (úvěru), nebo finančních prostředků získaných formou dotace. Takto vybudovaný areál bude v majetku města. Město následně celý areál pronajme na dobu 20 – 30 let subjektu, který zde bude provozovat lázeňskou léčbu. Městu v letech provozu poplyne příjem z provozu lázní formou nájemného. Varianta B - Vybudování lázeňského areálu městem a následné vytvoření akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným ve stoprocentním vlastnictví města Ö Město Aš vybuduje lázeňský komplex prostřednictvím vlastních finančních prostředků (úvěru), nebo finančních prostředků získaných formou dotace. Za účelem provozu takto vybudovaného areálu následně zřídí a.s. nebo s.r.o., která bude provozovat lázeňskou léčbu v Doubravě. Společnost bude ve 100% vlastnictví města. Varianta C - Vybudování lázeňského zařízení investorem a následné založení akciové společnosti, ve které město získá podíl vkladem pozemků a bude v ní mít podíl Ö Město Aš vytvoří s vybraným investorem akciovou společnost, kde bude město mít minoritní (případně majoritní) vlastnický podíl. Město Aš a smluvní partner se podělí o náklady na vybudování lázeňského komplexu v poměru schváleném městským zastupitelstvem. Pro získání minoritního podílu by mohl postačit vklad v podobě pozemků, na kterých bude lázeňský areál vybudován. Následný provoz zajistí vlastními silami smluvní partner (investor). Městu v provozní fázi poplyne příjem formou dividend.


127


Varianta D - Prodej pozemku investorovi, který vybuduje lázeňské zařízení a bude jej následně provozovat. Ö Pro Město Aš zřejmě nejjednodušší varianta, spočívající pouze ve vyřešení pozemkových záležitostí a hledání vhodného investora. Tomu by se nabídl vybraný pozemek k prodeji a k vybudování lázeňského areálu. V prvotní fázi by náklady města byly spojené pouze s administrativní přípravou pozemku (odprodej soukromých parcel) a s marketingovou kampaní na získání investora. V konečném důsledku by se asi ale i v tomto případě město nevyhnulo poměrně rozsáhlým investicím, především do lázeňského zázemí. Příjmy následně poplynou z prodeje pozemku investorovi a ze sekundárních přínosů lázeňství ve městě (daňové příjmy, lázeňské poplatky). Pokud Město Aš bude preferovat variantu pronájmu nemovitostí na 20-30 let, mělo by upřednostňovat variantu, kdy by výstavbu lázeňského komplexu provedlo na své vlastní náklady a následně celý areál pronajalo, pokud možno subjektu se zkušenostmi s provozem lázeňského zařízení, se záměrem provozovat lázně (smluvně ošetřeným). Dle názoru zpracovatele je nejlepší variantou, jak provozovat lázeňský komplex v Dobravě, založení akciové společnosti se stoprocentním podílem města. Město Aš pak bude moci zásadním způsobem ovlivňovat hospodaření společnosti, které bude nezávislé na hospodaření města. V průběhu úspěšného provozování areálu by Město Aš mohlo postupně odprodávat svůj podíl ve společnosti a stát se tak pouze minoritním vlastníkem, který bude mít stále možnost ovlivňovat provozování lázeňského areálu. Druhým důvodem, proč budovat a provozovat lázeňské zařízení „městem“ je hledisko využívání možných dotačních titulů, kde pro projekty, jejichž žadateli jsou veřejné subjekty, je podíl spolufinancování výrazně nižší, než v případě žadatelů – podnikatelských subjektů. Na druhou stranu na sebe město převezme finanční rizika spojená s podnikatelskými aktivitami v oblasti lázeňské péče, které jsou jak již bylo zmíněno v současné době poměrně vysoká.


128

Studie proveditelnosti Rozvoj lázeňského území Doubrava

Recommend Documents