Studie postavení žen v islámu na příkladu Pákistánu

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Studie postavení žen v islámu na příkladu Pákistánu

Bakalářská práce

Autor: Marie Bouchalová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Miroslav Horák, Ph.D. Brno 2014

1

Prohlašuji, že jsem tuto práci: Studie postavení žen v islámu na příkladu Pákistánu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně 25. května 2014

………………………………

2

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. et Mgr. Miroslavu Horákovi PhD., za akademické vedení, odborné rady a připomínky a v neposlední řadě za velmi vstřícný a laskavý přístup. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Hamzovi Messarimu, PhD., za umožnění konzultací, během nichž mi poskytl cenné autentické informace o dané problematice.

3

Abstrakt Záměrem této bakalářské práce je zhodnotit kvalitu života žen ovlivněných náboženstvím muslimů, tedy poskytnout ucelený náhled na podmínky života žen ve vybrané islámské zemi, kterou byl zvolen Pákistán. Práce rozpracovává jednotlivé aspekty života ženy v Pákistánu, jako jsou její práva a povinnosti, přístup ke vzdělání a zdravotní péči. U každého období jsou vysvětlena specifika, která život ženám v islámských zemích přináší. V závěru bakalářské práce je nabídnut přístup pákistánské vlády k řešení problémů žen a jejich postavení ve společnosti. Dále jsou rovněž poskytnuty návrhy k zastavení prohlubování genderových nerovností, vedoucích k modelu rovných příležitostí rozvinuté části světa.

Klíčová slova Islám, Pákistán, postavení žen, gender

Abstract The aim of this bachelor thesis is to evaluate the quality of life of women affected by the religion of the Muslims, therefore, to provide a comprehensive insight into the living conditions of women in selected Islamic country, who was elected Pakistan. The work elaborates on the various aspects of life of women in Pakistan, as its rights and obligations, access to education and health care. For each period are explained by the specifics that life of women in Islamic countries brings. In conclusion, the thesis is offered access the Pakistani government to address the problems of women and their position in society. There are also provided suggestions to stop the deepening of gender inequality, leading to a model of equal opportunities for the developed world.

Keywords Islam, Pakistan, status of women, gender

4

Seznam zkratek OSN – Organizace spojených národů NAP – National Action Plan GRAP - Gender Reform Action Plan GSP - Generalised scheme of preferences HDI - Human Development Index GDI – Gender - related Development Index GEM - Gender Empowerment Measure GII - Gender Inequality Index UNICEF - United Nations Children’s Fund APWLD - Asia Pacific Forum on Women Law and Development UNFPA - United Nations Population Fund WHO - World Health Organization UNDP - United Nations Development Programme USAID - United States Agency for International Development CIDA - Canadian International Development Agency SIDA - Swedish International Development Cooperation Agency DIFID - Department for International Development ADBP - Agriculture Development Bank of Pakistan HND - Higher National Diploma UNPOP - United Nations Population Division CEDAW - Committee on the Elimination of Discrimination against Women

5

Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................. 8 2. Cíl práce ........................................................................................................................... 9 3. Metodologie ...................................................................................................................... 9 4. Postavení muslimských žen z historické perspektivy ................................................. 10 4.1 Postavení žen v předislámské džáhilíji ...................................................................... 10 4.2 Vliv islámu na (ne) rovné postavení žen ................................................................... 12 5. Základní charakteristiky Pákistánu ............................................................................ 14 5.1 Pákistán v kontextu indikátorů rozvoje ..................................................................... 14 5.1.1 Human Development Index ................................................................................... 14 5.1.2 Gender Inequality Index ..................................................................................... 15 6. Postavení žen v Pákistánu ............................................................................................. 18 6.1 Práva a povinnosti žen ............................................................................................... 19 6.2 Vzdělání žen .............................................................................................................. 20 6.3 Zaměstnanost a příležitosti pro ženy ......................................................................... 21 6.4 Násilí na ženách ......................................................................................................... 22 6.5 Zdraví žen .................................................................................................................. 24 7. Účast žen na politickém dění ........................................................................................ 26 7.1 Bénazír Bhutto ........................................................................................................... 27 7.1.1 Život a vstup do politiky..................................................................................... 27 7.1.2 Kontroverzní smrt a odkaz Bénazír Bhuttové .................................................... 28 7.2 Malala Yousafzai ....................................................................................................... 29 7.2.1 Postoj Pákistánu a Tálibánu ................................................................................ 30 8. Pákistánská vláda a její přístupy k řešení genderové nerovnosti ............................. 31 Světová konference o ženské otázce v Mexiku 1975 ............................................... 31 8.1 Plnění závazků ........................................................................................................... 33 8.2 Překážky a návrhy řešení ........................................................................................... 33 8.2.1 Taliban ................................................................................................................ 35 9. Situace z hlediska genderu v České republice ............................................................ 37 10. Závěr ............................................................................................................................. 39 10. Summary ...................................................................................................................... 41 11. Diskuse .......................................................................................................................... 43 Literatura ........................................................................................................................... 44 6

Seznam tabulek a grafů..................................................................................................... 49

7

1. Úvod Postavení ženy v islámských zemích je výsledkem chybné a složité interpretace náboženských textů Koránu (podobně jako u nás Kristova učení a biblických textů) a celkových kulturních a politických podmínek v islámských společenstvích. Odchylky vykazují rovněž i jednotlivé výklady textů učenci a jiná je výsledná podoba práva. Výsledkem jsou přísně patriarchální společnosti, které se mimo jiné vyznačují diskriminací pohlaví a podřadným sociálním postavením žen. Jednou z těchto zemí je i Pákistán. Bakalářská práce věnuje pozornost postavení žen v Pákistánu, jejich soukromému i veřejnému životu a boji o rovnoprávné postavení, možnosti vzdělávání a samostatného rozhodování o svém životě. V první části práce je téma rozvedeno z hlediska historického kontextu postavení žen a z hlediska pohledu na ženy v souvislosti s vlivem islámu. Dále bude představena zkoumaná země, nejdříve obecně a posléze z hlediska vybraných indikátorů rozvoje. Stěžejní část práce poskytuje pohled na postavení žen v Pákistánu a vývoj do současné doby včetně specifikace práv a povinností ženy v dané zemi. Obsahem sedmé kapitoly je osobnost pákistánské premiérky Benazír Bhutto, první premiérky ženského pohlaví v Pákistánu. Rovněž je věnována pozornost nejmladší osobnosti a bojovnici za ženská práva v islámských zemích – šestnáctileté Malale Yousafzaiové, která přežila atentát Tálibánu a nyní byla nominována na Nobelovu cenu za mír. V závěru práce budou popsány kroky a snahy pákistánské vlády o zlepšení postavení žen v zemi, včetně vymezení hlavních problémů, které tyto snahy stěžují. V poslední části bude pro srovnání charakterizován stav genderové problematiky pro Českou republiku. Závěr obsahuje rekapitulaci a shrnutí tématu včetně pokusu o návrhy na zlepšení postavení pákistánských žen v budoucnu.

8

2. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s postavením a rolí žen v islámu na příkladu vybrané země Pákistánu. Práce si klade za cíl objasnit, jaký má náboženství, kterým je islám, vliv na postavení žen a na utváření rolí v jejich veřejném i soukromém životě a zda existují i jiné faktory, které postavení ženy v dané zemi ovlivňují. Cílem práce je rovněž stanovení hypotézy, která bude v závěru práce vyhodnocena potvrzením či vyvrácením.

3. Metodologie Tato studie byla vypracována na základě rešerše dostupné literatury vztahující se k tématu. Při zpracování tématu bylo čerpáno převážně z elektronických verzí monografií zahraničních autorů a odborných publikací a z relevantních elektronických zdrojů, které jsou uvedeny na konci bakalářské práce (např. Web of Science, SCOPUS, JSTOR). Překlady cizojazyčných textů byly pořízeny autorkou

práce tam,

kde neexistoval český ekvivalent. Práce je logicky rozčleněna do jedenácti kapitol. Úvod je věnován představení problematiky postavení žen ve vztahu k islámu. Ve čtvrté kapitole je poskytnut náhled na postavení žen z historické perspektivy, tedy v čase před vznikem islámu. Pátá kapitola představuje popis základních charakteristik zkoumané země nejdříve z obecného hlediska a poté z hlediska indikátorů rozvoje, které jsou pro pochopení souvislostí nezbytné. Šestá kapitola představuje stěžejní bod práce, tedy postavení žen v Pákistánu. V jednotlivých podbodech jsou blíže popsány aspekty v životě ženy, se kterými se v Pákistánu potýká. Sedmý bod práce věnuje pozornost významným pákistánským představitelkám v boji za rovnoprávnější postavení žen v zemi a současně hodnotí účast žen na politickém dění Pákistánu. V osmé kapitole bude analyzována role vlády v přístupu k řešení genderové otázky, spolu s překážkami, které rovnějšímu postavení žen ve společnosti brání. V desáté kapitole budou popsány výsledky práce, včetně návrhů na zlepšení do budoucna. Součástí závěru je rovněž vyhodnocení hypotézy, která předpokládá, že islám má na postavení žen v Pákistánu rozhodující vliv. Stanovená hypotéza bude potvrzena či vyvrácena v rámci závěrečné diskuse. 9

4. Postavení muslimských žen z historické perspektivy 4.1 Postavení žen v předislámské džáhilíji Před vystoupením Muhammadovým byla úroveň poznání Arabů nízká, tuto dobu proto muslimové označují za věk džáhilíje (nevědomosti). Většina obyvatel předislámské Arábie vedla kočovný život pastevců, organizovaných v pokrevních svazcích rodů, klanů, kmenů a kmenových konfederací, které tvořily rámec společenské sounáležitosti, vzájemné pomoci a kolektivního bezpečí. Islám vznikal již v takovém prostředí, kde se rodové zřízení postupně uvolňovalo a rozkládalo a stále více se prosazovala subjektivita jedince, jak psychicky tak i majetkoprávně. Staré tradice a hodnoty předků byly ovšem stále pevně zakořeněny. Postavení žen v předislámské džáhilíji bylo na nejnižším stupni, neboť práva žen v této době nebyla prakticky žádná. (Vlková, 2008) Vlková, 2008, ve své práci uvádí, že „ panovala v předislámské Arábii neomezená polygamie. Existovaly čtyři typy sňatku. První byl obdobný dnešnímu. Podle druhého měl muž ženě přikázat, aby se vydala za mužem, kterého on sám určil, a zplodila s ním dítě. Ženu si pak vzal zpět, až když se její těhotenství stalo viditelným. Hlavním důvodem tohoto zvyku bylo mít dítě z vysoko postavené rodiny. Třetí typ zahrnoval skupinu mužů, kteří měly pohlavní styk s jednou ženou. Když tato žena porodila, vybrala si jednoho z nich za otce a ten si potomka vzal. Poslední typ sňatku spočíval v tom, že pokud se ženě narodilo dítě, soudce vybral jeho otce. Po vzniku islámu pak Muhammad údajně zrušil všechny typy těchto „sňatků“ kromě prvního.“ Podle muslimských autorů, tak dal ženě v mnoha ohledech právo na důstojnější život. (Vlková, 2008) Podle Koránu dal islám ženám právo na dědictví, vlastnictví nemovitostí a počet manželek snížil na čtyři v případě, že je manžel dokáže spravedlivě zaopatřit. V očích západní civilizace zůstává však muslimská žena utlačována, což je výsledkem odlišných výkladů Koránu, jehož některé verše lze interpretovat jako diskriminační. V Koránu se nicméně praví, že obě pohlaví jsou si rovná, stejně zodpovědná se stejným podílem lidskosti. Žena je rovnoprávná s mužem jak ve sdílení osobních a společných povinností, tak pokud jde o přístup ke vzdělání a vědění. Bohužel postavení ženy a muže v islámské společnosti se no vždy řídí koránskými ustanoveními. Muž má 10

naprostou zodpovědnost za péči o ženu, svou rodinu a příbuzné. Muž je rovněž vázán „vyživovacími“ povinnostmi ke své ženě, což je také důvod většího podílu v mužově dědictví. (Člověk v tísni, 2002) „Islám přiznává ženě práva (a povinnosti), která nikterak neomezují její společenskou úlohu. Emancipací prošel i vztah ženy k muži v intimním i veřejném životě, přesto však i v raně islámském období zůstává žena vůči muži do jisté míry v podřízeném postavení. V původních pramenech (Korán, tradice) ale nenalezneme např. žádný zákaz rozhovoru vdané ženy s cizím mužem a dokonce ani žádný výslovný zákaz předmanželského intimního styku. V kontrastu k předislámskému období se ženě dostává důstojného postavení v rámci společnosti, je uznána její úloha jakožto partnerky a matky a z toho titulu jí náleží úcta, nedopustí-li se „hanebnosti“.“ (Jelínková, 2012) Mnoho autorů ale naopak zpochybňuje fakt, že se postavení žen s příchodem islámu zlepšilo. Ibn Warraq, který je výrazným kritikem islámu, ve své knize: „Proč nejsem muslim“, uvádí příklady některých myslitelů, podle kterých bylo postavení islámské ženy po vzniku islámu právě naopak v mnoha ohledech rovnocenější. Autor v knize píše, že beduínské ženy, které pracovaly po boku svých manželů, se těšily značné osobní svobodě a nezávislosti. Při chování dobytka nebyly ženy nuceny se zahalovat. Ženy žily aktivním životem a jejich přínos obci byl oceňován a respektován. V případě, že manželé zacházeli s ženami surově, ženy uprchly k sousednímu kmeni. Arabský historik z desátého století, At – Tbarí, podává zprávu o Abú Sufjánově manželce Hind bint Otba. Jeho popis poukazuje na nezávislost arabských aristokratek, jež jim byla před příchodem islámu dopřána. Podle Tabárího ženy mohly vyjednávat s novým vojenským velitelem města, i se samotným Muhammadem, a vůči novému náboženství byly často otevřeně nepřátelské. Tabárí uvádí jako příklad právě Hind, která Mohamedovi vyčítala, že stanovil ženám podmínky, které nestanovil mužům. Dále je uváděna egyptská feministka Nawal el Saadawi, která píše o regresi arabské ženy v islámské filosofii a kultuře ve srovnání s jejím postavením v době Mohamedově a v duchu islámu. Podobně je zde uveden také Alžířan Rachid Mimoni, jež tvrdí, že je zřejmé, že na vině nerovného postavení mužů a žen není Alláhovo náboženství, nýbrž jeho interpretace. (Vlková, 2008)

11

4.2 Vliv islámu na (ne) rovné postavení žen Základním rysem pro utváření postavení žen v Pákistánu je bezpochyby forma náboženského vyznání. Ta sahá až do počátků 16. století, kdy se v době Mughalské říše, začal v Pákistánu silně formovat islám. Dnes je v Pákistánu více než 96% oficiálních muslimů, z nichž převážnou část (85-90%) tvoří sunnitská větev. (The Word Factbook) Postavení ženy v islámu formují dva náboženské prameny, Korán, jež je považovan za přímé slovo Boží, a hadíthy, tradice o výrocích a činech proroka Muhammada. (Vlková, 2008) V rodinném životě muslimů se pak výrazně promítá i tzv. šaría, islámské právo. „Interpretace muslimských posvátných textů z hlediska postavení žen se v závislosti na původu kultur značně liší. Někteří muslimští teologové na základě textů Koránu vyvozují, že prvotním stvořením byl muž. Žena byla stvořena až druhotně pro mužovo potěšení a odpočinutí. Tato legenda pak byla dále rozvíjena, a tím se jen potvrzovala údajná podřadnost žen. Legendě se postupně dostalo posvátného charakteru a kritizovat ji proto znamenalo kritizovat samotná boží slova, která jsou neměnná a absolutní.“ (Vlková, 2008) Luboš Kropáček, 1996, ve své studii uvádí, že „v polemikách mezi západními a muslimskými koncepcemi se otázka postavení ženy dotýká na obou stranách vysoce ceněného jádra hájených hodnot. Pro obhájce univerzálního pojetí lidských práv je nepřijatelné nerovnoprávné postavení, které ženě a

přisuzuje šarí y (podřízenost v manželství, nižší dědický nárok, nemožnost sňatku s jinověrcem a znevýhodnění oproti mužovu právu na polygynii až do počtu čtyř současných manželek a také na snadný rozvod). Staré kulturní tradice znevýhodnily ženu ještě dále (zahalování, omezení ve veřejném životě). Islámské rodinné a dědické a

právo - tzv. otázky „osobního statutu" (al-ahwál aš-šachsíja) - patří k té části šarí y, která se zakládá na přímých koránských pokynech, a proto nejvíce odolává snahám o liberální reformu. Její obhájci stavějí proti západním kritikám argument, že islám dal ženě právo na majetek, dědictví, rozvod, finanční zabezpečení od manžela a celkovou životní jistotu 1400 let předtím, než toho dosáhla v Evropě. Zároveň ukazují na slábnutí rodinných pout, pornografii, rozsáhlou promiskuitu a jiné jevy západního způsobu života s důrazem na morální převahu islámského řádu. Obě strany jsou hluboce přesvědčeny o své pravdě.“ (Kropáček, 1996) V citlivé otázce postavení a uplatnění žen v současném islámském světě se odráží široké rozpětí nejrůznějších názorů a kulturních norem, které se střetávaly v celých bohatých islámských dějinách a které moderní doba dále zvýraznila. Dnešní realita sahá od neforemně zabalených žen, 12

které není dovoleno veřejně oslovit a jimž nemůžete podat ruku, až k elegantním, vysoce kultivovaným intelektuálkám, podnikatelkám, rektorkám univerzit (např. v Kuvajtu) a předsedkyním vlád (Turecko, Pákistán, Bangladéš). Některé vysoce postavené ženy se vedle obecných principů islámu dovolávají i příkladu Muhammadovy první ženy Chadídži. Tyto pozitivní vzory ze společenské špičky dokreslují složitost a rozmanitost reálných situací žen a jejich smýšlení: od žen, jež jsou odevzdány údělu žít v úzce vymezeném prostoru a někdy se ho přímo domáhajících účastí ve fundamentalistických hnutích, až k zaníceným bojovnicím za emancipaci, buď s islámským hidžábem, nebo blízkou západnímu pojetí. (Kropáček, 1996)

13

5. Základní charakteristiky Pákistánu Muslimská země Pákistán ležící v údolí Indu byla založena v roce 1947 po rozpadu britského koloniálního impéria. Pokud jde o jeho umístění, historii a kulturu je střetem různých pluralitních tradic, sdílí náboženské praktiky, jazyk, historické události a etnosociální společné rysy se všemi svými sousedy. Zatímco se nachází v jižní Asii, vytváří předmostím mezi západním a středoasijským regionem. (Malik, 2006) S rozlohou 796 095 kilometrů čtverečních hraničí s Indii na východě, Iránem na jihozápadě, Afghánistánem na severu a severozápadě, Čínou na severovýchodě a Arabským Mořem na jihu. Země se skládá ze dvou oblastí (hlavní město Islámábád a federálně spravovaných kmenových oblastí) a čtyř provincií (Balúčistán, NWFP, Pandžáb a Sindh). Nejlidnatější z nich je provincie Pandžáb, která je domovem téměř poloviny obyvatel země. Přestože je pákistánským oficiálním jazykem Urdu, existuje zde řada dalších jazyků, včetně Balochi, angličtiny, Pashto, Punjabi, Seraiki a Sindhi, jež odráží etnickou rozmanitost populace. Protože je populace převážně venkovská (68%) je téměř polovina pracovních sil zapojena v zemědělství, lesnictví, rybolovu a chovu hospodářských zvířat. (Government of Pakistan, 2006)

5.1 Pákistán v kontextu indikátorů rozvoje Nerovnost pohlaví v Pákistánu je velmi rozšířená, což odráží patriarchální povahu společnosti, v níž muži dominují. Toto mínění prostupuje každou doménu, od domácností přes komunity až do širší veřejné sféry. “Genderová propast“ existuje ve většině ukazatelů blahobytu, pokud jde o přístup ke zdrojům a příležitostem; nerovnost existuje v rodině, v práci, v politické sféře a v oblasti vzdělávání a zdravotní péče. (United Nations Children’s Fund, 2012)

5.1.1 Human Development Index Human Development Index (HDI) slouží jako referenční rámec jak pro sociální tak ekonomický rozvoj. Jedná se o souhrn opatření pro sledování dlouhodobého pokroku lidského rozvoje ve třech základních rozměrech: délka a zdraví života, přístup ke vzdělání a životní úroveň. (Gaye, 2011) Délka a zdravý život je měřen pomocí průměrné délky života. Přístup ke znalostem se porovnává z hlediska počtu let školní docházky u dospělé populace, což je průměrný počet let vzdělávání u lidí ve věku 25 let 14

a starších. Dále je pozorována očekávaná délka školní docházky při vstupu dítěte do školy. Životní úroveň se měří pomocí hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele vyjádřeného v dolarech a převedeného pomocí parity kupní síly (PPP). Aby byla zajištěna co největší srovnatelnost mezi zeměmi, je HDI založen především na mezinárodních datech z divize OSN, UNESCA, Ústavu pro statistiku (UIS) a Světové banky. (Human Development Report, 2013) HDI byl představen v roce 1990 a zdůraznil, že lidé a jejich schopnosti by měly být konečným kritériem pro posouzení vývoje země a to nejen jejího ekonomického růstu. (Gaye, 2011) Hodnota HDI v Pákistánu byla 0,515 pro rok 2012. Země se tak umístila na 146. místě ze 187. zemí, tedy na srovnatelné pozici s Bangladéší. Mezi lety 1980 a 2012 hodnota pákistánského HDI vzrostla z 0,337 na 0,515, což představuje nárůst o 53% a průměrný roční nárůst zhruba o 1,3%. Mezi lety 1980 a 2012 naděje na dožití při narození vzrostla o 7,8 let. Průměrná délka školní docházky se rovněž zvýšila a to o 3,1 let, očekávaná délka školní docházky vzrostla o 3,7 let. HND Pákistánu na jednoho obyvatele vzrostla mezi lety 1980 a 2012 zhruba o 94%. (Human Development Report, 2013) Výše zmiňované údaje jsou doloženy tabulkou 1, která zachycuje vývoj HDI mezi lety 1980 až 2012. Tabulka 1: Tabulka zachycuje vývoj HDI v letech 1980, až 2012.

Zdroj: http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/PAK.pdf.

5.1.2 Gender Inequality Index Rozvojový program OSN (UNDP) se domnívá, že nerovnost žen a mužů je jedním z hlavních faktorů, které brání lidskému rozvoji. Proto UNDP v roce 1995 představil ve vztahu k pohlaví Gender – related Development Index (GDI) a Gender Empowerment Measure (GEM), aby posoudily vývoj rovnosti pohlaví. Nicméně většina

15

ukazatelů, které byly vybrány pro výše uvedené indexy, jsou vhodnější pro rozvinuté země a mnoho ukazatelů nemohlo být započítáno z důvodu nedostatku údajů. Tyto indexy tudíž přilákaly bouři kritiky a jako výsledek UNDP sestavilo v roce 2010 nový index rovnosti žen a mužů tzv. Index nerovnosti pohlaví (GII). (National Statistics, Republic of China (Taiwan), 2014) GII ukazuje ztrátu lidského rozvoje v důsledku nerovností mezi muži a ženami. Gender Inequality Index odráží generové nerovnosti pěti ukazatelů ve třech rozměrech – reprodukční zdraví, postavení a ekonomická aktivita. Reprodukční zdraví je měřeno na základě úmrtnosti matek a plodnosti u dospívajících. Kategorie postavení zahrnuje podíl parlamentních křesel pro každé pohlaví a dosažení středního a vyššího vzdělání u mužů a žen zvlášť. Ekonomická aktivita je měřena pomocí míry participace na trhu práce pro každé pohlaví ve věku 15 – 64 let. (Human Development Report, 2013) (National Statistics, Republic of China (Taiwan), 2014) Všechny položky pro výpočet GII jsou přehledněji zobrazeny v grafu níže. Graf 1: Schéma proměnných pro výpočet indexu GII.

Zdroj: http://eng.stat.gov.tw/public/MMO/FAQ_SI/gii.JPG.

V tabulce můžeme porovnat hodnoty v Pákistánu s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie jako Indie, Bangladéš a oblast jižní Asie. Hodnota GII se pohybuje mezi 0 a 1. Čím více se hodnota GII blíží 1, tím je nerovnost mezi pohlavími vyšší. Hodnota 1 značí extrémní genderovou nerovnost, hodnota 0 naopak vyrovnanost mezi muži a ženami. Pákistán 16

má hodnotu GII 0,567, což ho řadí na 123. příčku ze 148 zemí za rok 2012. V Pákistánu zastávají ženy 21,1% parlamentních křesel. 18,3% dospělých žen dosáhlo středního nebo vyššího vzdělání ve srovnání se 43,1% u mužských protějšků.

Porodnost

u dospívajících žen je vyčíslena na 28,1 porodů na 1000 živě narozených dětí. Na každých 100 000 živě narozených dětí umře kvůli příčinám týkajících se těhotenství 260 žen. Účast žen na trhu práce je 22,7% ve srovnání s 83,3% u mužů. (Human Development Report, 2013)

Tabulka 2: Srovnání podílu účasti žen na trhu práce ve vybraných zemích.

Zdroj: http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/PAK.pdf.

17

6. Postavení žen v Pákistánu Náhled na postavení žen z geografického hlediska velmi liší. Odlišnosti v chápání ženy neexistují jen napříč civilizacemi, ale i mezi samotnými státy vyznávajícími stejné pilíře víry. Přesně tak je tomu i v islámském světě, kde každý stát má svá vlastní specifika týkající se žen. Západní ženy již zažily od jejich tradiční a úzce vymezené genderové role a identity určitý stupeň emancipace. Nicméně diskriminace proti ženám v rozvojovém světě je velmi rozšířená a hluboce zakořeněná. V mnoha rozvojových zemích jsou ženy degradovány a odlišovány prostřednictvím sociálních praktik a zvyků, které jsou zakořeněny ve státních politikách, sociokulturních tradicích a ekonomickém systému. Nedávný výzkum ukázal, jakým způsobem jsou miliony životů žen v jihovýchodní Asii spoutány tradicemi, které prosazují extrémní vyloučení žen a nadřazení mužů ve společnosti. Izolace žen je navíc doplněna naprostou absencí bezpečí, což je právě příklad Pákistánu. (Aziz & Hughes, 2011) Ženy v Pákistánu žijí ve světě, který je strukturován podle přísných náboženských, rodinných a kmenových zvyků. Pákistánská interpretace islámu pohlíží na ženy způsobem, ve kterém ženy potřebují neustálou ochranu, jež však snadno přerůstá ve fyzický, psychický a emocionální útlak. (Babur, 2007) Dalším určujícím faktorem

je

i

ekonomická

situace

rodiny,

z které

žena

pochází.

I dnes

můžeme pákistánské ženy rozdělit do tří skupin: elitní třída žen, střední třída žen a ženy dolní třídy. S každou z těchto tříd je zacházeno odlišně. Zabíjení ze cti, nucené sňatky a násilí páchané na ženách jsou stále běžné v mnoha oblastech. Elitní třída žen může žít v Pákistánu v podstatě ucházejícím životem. Ženy elitní třídy mají nárok na několik ekonomických, politických a sociálních práv. V pákistánské společnosti si může již dnes několik žen svobodně vybrat své profese a živobytí. (Akhtar et al., 2013) Ženy, které patří do vyšších a středních tříd mají stále větší přístup ke vzdělávání a pracovním příležitostem, které jim umožňují převzít větší kontrolu nad jejich životy. (Critelli, 2012 ) Naopak ve venkovských a kmenových oblastech, ženy čelí problémům a výzvám ve svých rodinách. Jejich ekonomická práva jsou interpretována a definována jejich mužskými rodinnými příslušníky. S těmito ženami je pak zacházeno způsobem mnohdy se příčícím základním lidským právům v pojetí západní společnosti. (Akhtar et al, 2013)

18

6.1 Práva a povinnosti žen I když ženy v Pákistánu mají formálně stanovená zákonná práva, existují složité důvody, proč mnohé ženy svá práva nevyžadují. Některé o svých právech nevědí, některé se bojí je prosazovat a jiné věří v genderové role jejich společnosti a to i v případě pokud jim tyto role brání v realizaci jejich práv. Komise pro lidská práva v Pákistánu uvádí, že 80% mladých žen si není vědomo svých základních zákonných práv, včetně těch, které souvisejí s manželstvím a rozvodem. (Concern Worldwide U. S., Inc., 2013) Fungování rodiny a celého společenství je v Pákistánu přísně patriarchální. Tyto praktiky výrazně ovlivňují práva a povinnosti žen ve všech regionech Pákistánu. Úloha žen a s ní související povinnosti žen jsou zásadně ovlivněny dvěma významnými zvyky. První je kulturní norma " Pardah " (závoj). Doslovný význam slova je opona, a popisuje systém ústraní žen. Ženská činnost je omezena převážně na domácí scénu, zatímco muži jsou povzbuzovány k hledání zaměstnání v průmyslu a obchodu. Druhým determinantem je závoj, nebo tzv. plášť zamlčení známý jako " burka ", který nosí ženy vždy, když se vyskytují mimo domov. (Roomi, 2008) Dalším velmi kulturně definovaným procesem je výběr partnera a manželství. Manželství v Pákistánu je spíše aliancí mezi dvěma rodinami, než mezi dvěma jednotlivci. Obecně je považováno za právo a povinnost rodičů uspořádat svatbu pro jejich děti. (Critelli, 2012) Pokud by se žena postavila proti rozhodnutí její rodiny, dopustila by se vážného přečinu a poškodila by tím čest své rodiny. Právě vraždy ze cti jsou krutou praktikou islámských zemí. Ze cti se zabíjejí ženy, které porušily islámské právo a pošpinily rodinu tím, že si nevzaly muže, který jim byl vybrán. Vražda tak získává kredit jakési morální sankce. Žena se může proti svému muži a rodině provinit i jinými způsoby, jedním z nich je například cizoložství. V takových situacích je pak velmi složité dokázat ženinu nevinnu, neboť tvrzení ženy má poloviční váhu než tvrzení muže. Pro ženy v této společnosti je tedy velmi těžké dovolat se práva, aniž by došlo k poškození ženy. Gender a genderové role jsou ve společnosti a náboženství natolik zakořeněné, že dekonstrukce těchto vztahů vyžaduje systematické a dlouhodobé úsilí. (Kalany, 2012) V průběhu roku 1970 se v Pákistánu začaly objevovat hnutí za lidská práva a práva žen. Tyto seskupení tak vyvíjejí ideový vliv na společnost, což vede k šíření povědomí

19

o právech žen. Jednou z významných pákistánských bojovnic za práva žen byla i Bénazír Bhutto. (viz sedmá kapitola )

6.2 Vzdělání žen Vzdělávání je proces socializace, který přináší změny v chování jednotlivců a jim schopnost naučit se žít s důstojností a svobodou. Prostřednictvím procesu vzdělávání lidské bytosti lze rozvíjet schopnosti, dovednosti a postoje, které jí pomohou, aby změnila své chování v závislosti na sociálních, ekonomických a politických požadavcích jejího prostředí. (Din, et al., 2011) Navzdory tomu je obrázek negramotnosti v Pákistánu, zejména pak u žen, poněkud ponurý. Ačkoliv vlády oznámily různé programy na podporu gramotnosti, nebyly schopny překládat svá slova v činy z různých politických, sociálních a kulturních překážek. (Unesco.org) Tradičně se předpokládá, že ženy jsou předurčeny do svých domovů a muži jsou živiteli rodiny.

V této situaci může hrát vzdělání

důležitou roli v posilování postavení žen a jejich uvádění na roveň s jejich mužskými protějšky, což také zvyšuje schopnost žen získat zaměstnání ve formálním sektoru. (Noureen et al., 2001) Oficiální statistiky vydané Federálním ministerstvem školství Pákistánu ukazují zoufalý obraz vzdělání. pak zaujímají 26%.

Celková míra gramotnosti je 46%, gramotné dívky

Nezávislé zdroje a odborníci na vzdělání jsou však skeptičtí.

Uvádějí celkovou míru gramotnosti na 26%, z toho na dívky a ženy připadá 12%. Odborníci tvrdí, že vyšší čísla představují ti, kteří dokáží zvládnout o něco málo víc než je podpis. Podobně jako v ostatních rozvojových zemích je zde otázka gramotnosti zavádějící. V Pákistánu existuje 163.000 základních škol, z nichž pouze 40.000 navštěvují dívky.

(Unesco.org) Důvodem je fakt, že rodiče upřednostňují

vzdělávání svých synů před dcerami, jakožto budoucích živitelů rodiny. Diskriminace

žen

v otázce

vzdělání

je

zvláště

akutní

ve venkovských oblastech především. V některých oblastech venkova Sindh a Balúčistán byla gramotnost žen vyčíslena na 2% nebo méně. (Din et al., 2011) Jeden z nejvíce žalostných aspektů je to, že na některých místech, zejména severních kmenových oblastech, je vzdělávání dívek přísně zakázáno z náboženských důvodů. To je hrubý nesprávný výklad islámu, který stejně jako všechna náboženství vyzývá muže a ženy k získání vzdělání. Strach z extrémistických skupin je také jedním 20

z

faktorů negativně ovlivňujících úroveň vzdělání. Frustrujícím zjištěním je i fakt,

že místní statkáři brojí proti zakládání škol v těchto oblastech. Tento jejich postoj je zapříčiněn

strachem

ze

ztráty

moci.

Dalším

důvodem

nízké

gramotnosti

ve venkovských oblastech může být koncentrace většiny škol ve městech. Častým úkazem na venkově je úplná nepřítomnost škol. V jiných případech škola na venkově existuje, ale pouze pro chlapce. Chudoba je také velkou překážkou ve vzdělávání dívek. Podle UNICEF 17,6 % pákistánských dětí pracuje a podporuje tak svoje rodiny. Dívky pracují jako pomocnice v domácnosti, což je běžným jevem v Pákistánu. (Unesco.org) Dívkám je tak zamezena možnost vzdělání, i když by ji mnohé rády přivítaly. Mezi úrovní vzdělání žen a jejich vlivu na děti však existuje nezaměnitelný vztah. Například nutriční stav dítěte silně koreluje se vzděláním matky; u dětí, jejichž matky mají vyšší vzdělání je méně pravděpodobné, že budou trpět podváhou nebo nedostatečným vývinem. (United Nations Children’s Fund, 2012) Nutnost zlepšení postavení přístupu žen ke vzdělání je tedy nezbytná.

6.3 Zaměstnanost a příležitosti pro ženy Ženy v Pákistánu jsou vystaveny těžkým diskriminacím ve vztahu k zaměstnání. Podle teoretiků má zaměstnanost žen pozitivní vliv na ekonomiku země a celkovou spokojenost ženy. V Pákistánu se většina žen účastní práce v neformálním odvětví, převážně v zemědělství. (Sarwar &Abbasi, 2013) Velmi málo žen má své vlastní účty nebo přímý přístup k bankám. Účast žen na trhu práce v Pákistánu je nízká (21,8%) a je soustředěna na neformálním trhu práce, kde musí ženy čelit výzvám zejména ve vztahu k sociální ochraně. I přes velký příslib demografických změn a posílení postavení žen, je stále nesen nápor sociální marginalizace, nerovností v přístupu k veřejným službám a sociálně – ekonomické diskriminace. (United Nations Children’s Fund, 2012) V roce 2007 bylo zaměstnáno přes 9 milionů pákistánských žen, což je o téměř 4 miliony více než v roce 2000 (nárůst o více než 80%). Nicméně poměr zaměstnanosti k populaci pro ženy (19,9%) je čtyřikrát nižší než pro muže (79,1%) a mnohem nižší než poměr v jižní Asii jako celku (33,5%). Navzdory výraznému rozšíření pracovních příležitostí, rovnosti mužů a žen pokud jde o přístup na trh práce, nebylo v Pákistánu doposud dosaženo. Totéž platí i pro podmínky v zaměstnání. Jak vyplývá z tabulky 3, ženy, které si hledají práci, jsou často omezeny na odvětví zemědělství a nachází se ve stavu, kde nesou vyšší ekonomické riziko a menší pravděpodobnost setkání se s podmínkami, 21

které definují slušnou práci, včetně sociální ochrany, základních práv a hlasu při práci. (Global Employment Trends for Women, 2009) Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti mužů a žen v Pákistánu.

Zdroj: http://www.idosi.org/mejsr/mejsr15(2)13/6.pdf.

Obecně rovněž platí, že ženy v Pákistánu mají nižší mzdu než jejich muži a mzdy žen rostou méně často. To lze částečně vysvětlit nerovným přístupem ke vzdělání mezi pohlavími. V roce 2007 jen 26,8% ekonomicky aktivních žen mělo více než 1 rok formálního vzdělání ve srovnání s 61,5% u mužů. (Global Employment Trends for

Women, 2009)

6.4 Násilí na ženách Násilí páchané na dívkách a ženách v Pákistánu tvoří závažný problém. (Hassan, 2010) Ženy v Pákistánu čelí různým formám násilí, diskriminace a nerovnosti téměř v každém aspektu jejich života. Násilí páchané na ženách často není koncipováno jako porušování lidských práv, ale spíše jako normální aspekt životů pákistánských obyvatel. Ženy žijí v atmosféře strachu a jejich poslušnost je výměnou za garanci jejich života. (Babur, 2007) Pro přesnější pochopení je nutné vysvětlit rozdíl mezi násilím a násilím na základě genderových vztahů. Muhammad Asif ve své studii uvádí, že násilí je akt, jež je prováděn se záměrem fyzického ublížení jiné osobě. Definice násilí na základě pohlaví byla přijata v roce 1990 na Asijsko Tichomořském fóru o ženách, právu a rozvoji (APWLD) v následujícím znění: Násilí na základě pohlaví je jakýkoli čin zahrnující použití síly nebo nátlaku s úmyslem udržovat nebo podporovat hierarchii generových vztahů. (Asif, nedatováno) Odhaduje se, že více než 85% pákistánských žen 22

bylo obětí psychického či fyzického domácího násilí. (Hassan, 2010) Domácí násilí je v Pákistánu společensky chápáno jako trestný čin jen zřídka, neboť se vyskytuje v rodině a je tedy považováno za soukromou záležitost. Politické změny nebo intervence v tomto kontextu nejsou v této společnosti běžné. (Ali et al, 2008) Na základě výzkumu provedeného Women’s International Network News (2000) bylo zjištěno, že až na výjimečné události, případy domácího násilí nebyly prakticky nikdy vyšetřovány nebo trestně stíhány. Ve skutečnosti pákistánský zákon není schopen kriminalizovat společné a závažné formy domácího násilí. Dokonce i stížnosti týkající se činů domácího násilí, jež spadají do působnosti trestního práva jako je například napadení nebo pokus o vraždu, jsou běžně ignorovány nebo bagatelizovány policií. Mnoho žen se stalo oběťmi znásilnění nebo nucených sňatků včetně vražd ze cti. Výroční zpráva za rok 2008, kterou uveřejnila Komise pro lidská práva v Pákistánu, odhaduje, že v daném roce bylo ze “cti“ zabito 1019 žen. Další odhad naznačuje, že od roku 2005 je ročně v tomto kontextu ztraceno 10 000 životů. Tyto zločiny jsou v rozporu s články 10 a 14 pákistánské ústavy a články 3, 7 a 16 Charty OSN, které hovoří o ochraně života, svobody, rovnosti a právech všech osob. Slabý soudní systém a neschopné policejní síly brání ženám dovolat se spravedlnosti. (Hassan, 2010) Jedná se o hluboce zakořeněný endemický (Khan a Hussain) sociální problém, který je třeba řešit sociálními změnami. (Ali et al, 2008) Ženy se nicméně zdráhají o tomto problému mluvit otevřeně a usilovat o nápravu zveřejněním, neboť by tím mohly zradit “čest“ své rodiny. (Khan & Hussain, 2008) Bohužel nejnovější informace prokázaly silné vztahy mezi výskytem různých symptomů duševního zdraví včetně sebevražedných myšlenek a všemi formami násilí na pákistánských ženách. U žen, které jsou vystaveny některé z forem násilí, došlo ke zvýšení rizika sebevražedných myšlenek více než 4krát. Jen málo z exponovaných žen hledalo pomoc u jakéhokoliv právního orgánu nebo ve zdravotních službách, což dále přináší zhoršení duševního zdraví u ženských obětí. Sebevražedné myšlenky musí být považovány za vážnou věc, neboť mohou vést k sebevražedným pokusům, z nichž některé by mohly mít za následek skutečnou sebevraždu. (Ali et al., 2013) V případě Pákistánu nebyl v průřezové studii zjištěn žádný vztah mezi mladším věkem a domácím násilím. Zjištění naznačují, že v případě pákistánské kultury nehrál pro ochranu od domácího násilí věk ženy žádnou roli. Zneužívání žen se proto vyskytuje v jakémkoli věku. Pokud se jedná o vzdělání, výsledky ukazují na menší výskyt domácího násilí u žen, jejichž vzdělání je stejné nebo vyšší než u jejich mužů. 23

Ženy, u nichž je úroveň vzdělání nižší než u jejich manželů častěji trpí bitím a zastrašováním od svých protějšků. (Ali et al, 2008) U žen s žádným formálním vzděláním byla zaznamenána pětkrát větší pravděpodobnost fyzického zneužití než u vzdělanějších žen. (Fikree et al, 2005)

6.5 Zdraví žen Zdraví žen v Pákistánu nebylo nikdy považováno za významný problém, neboť žena nemá

ve

jménu

místní

kultury,

tradice

a

náboženství

dostatečný

respekt

pro rovnoprávné postavení ve společnosti. Systém, který je založen na genderové nerovnosti přijímá politiku pro blaho ženy s velkými obtížemi. Je znepokojující, že náboženské politické strany a tradiční politické strany nemají velký zájem o pokrok týkající se žen, jejich zdraví a práv. (Syed, 2009) V pákistánské společnosti, kde dominuje muž, má jen málo žen přístup k příležitostem jakožto i k základním lidským potřebám. (Butt, 2004) Z 23% obyvatel ži - jících pod hranicí chudoby se většina skládá z žen a dívek. V chudých domácnostech, kde jsou prostředky omezené, je diskriminaci žen a dívek výraznější; chronická podvýživa je vyšší u dětí ženského pohlaví a přístup k hospodářským zdrojům je velmi omezený. (Concern Worldwide U. S., Inc., 2013) Ve zdravotnictví platí trend mužské přednosti o to více, neboť je v zemi velký nedostatek ženských lékařů. Situace je nejhorší v Shamsabadu, kde jsou pouze dvě kvalifikované lékařky. Lékařky nejsou snadno dostupné a ženy nemohou být předně zkoumány mužskými lékaři. Existuje mnoho státních nemocnic, které poskytují léčbu zdarma nebo za nízký poplatek, avšak pro ženy nejsou vhodné z několika důvodů. Jedná se zejména o neformální chování lékařů, kde je pacientka zkoumána více než jedním z lékařů. Další překážkou pro ženu je strach z přítomnosti studentů medicíny, kteří se účastní vyšetření a v neposlední řadě strach ze zneužití příležitosti lékařem. (Butt, 2004) Soukromé nemocnice a mateřské domy jsou většinou drahé a neposkytují správnou porodnickou péči ženám podle mezinárodních norem. Velmi málo soukromých institucí poskytuje potřebnou péči ženám bezplatně z důvodu velmi nákladného zařízení splňujícího mezinárodní standardy. Více než 30 000 mladých žen umírá každým rokem v Pákistánu, kde je mateřská úmrtnost vyčíslena na 340 úmrtí na 100 000 těhotenství. Přibližně 375 000 žen trpí každý rok komplikacemi spojenými s těhotenstvím. Více než 80% žen porodí doma za přítomnosti nekvalifikovaných porodních asistentek. (Syed, 2009) Komplikace 24

během těhotenství a porodu zůstávají hlavní příčinou úmrtí a invalidity v reprodukčním věku ženy v Pákistánu. Pákistán je jednou z šesti zemí, ve které úmrtí matek přispívá více než 50%. (Mumtaz et al., 2014) V oblasti zdravotnictví vláda přijímá obrovské množství grantů, půjček a pomoci od dárcovských organizací (UNICEF, UNFPA, WHO, UNDP, USAID, DIFID, ADBP, CIDA, SIDA a mnoha dalších) s cílem zlepšit péči o zdraví žen v Pákistánu. Bohužel vláda při správném využití těchto finančních prostředků selhala z nedostatku politické vůle a nepochopení špatného stávajícího systému zdravotní péče v zemi. Rovněž je patrné, že za nedostatek zásluh při využívání těchto prostředků, může nesprávně stanovené výdaje rozpočtu. Země potřebuje masivní investice v celém systému zdravotnictví. Je nutné dlouhodobé plánování, aby bylo možné dosáhnout trvalé změny, zejména v úmrtnosti matek. Země také potřebuje dobrou silniční síť ve venkovských a městských oblastech. Kromě toho je nutné vybudovat ambulance, které poskytnou ženám v nouzi přístup i ze vzdálených oblastí. (Syed, 2009)

25

7. Účast žen na politickém dění Ženy čelí překážkám v účasti na politickém životě po celém světě. Stávající konstrukce sociálně - ekonomických faktorů je považována za překážky pro jejich účast v politice. V roce 2008 míra zastoupení žen činila 17,7 % v celosvětovém měřítku. Z tohoto nízkého podílu vyplývá, že je potřeba plná a rovná účast žen na vytváření politiky s cílem podpořit rovnost žen a tím spravedlivou vládu. (Bano, 2009) V některých oblastech Pákistánu je účast na politice ze strany žen velmi nízká. Ženy jsou mnohdy odrazovány účastnit se politických záležitostí, a tak je zastoupení žen ve volbách velmi nízké. Za režimu Parvíze Mušarafa byl zaveden nový systém místní zprávy, podílel se na zvýšení zastoupení žen až o 33%. Ve volbách do místní samosprávy v roce 2001 byl poprvé v historii systému Pákistánu zvolen větší počet žen. Následující tabulka ukazuje zastoupení žen v rámci různých režimů v Pákistánu. (Ranjha et al., 2011) Tabulka 4: Zastoupení žen v Pákistánském parlamentu v letech 1958 až 1999.

Zdroj: http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=4&sid=253358cd-54be4826-a4e3-69456d2d06f3%40sessionmgr114&hid=120.

Usiluje se o zvýšení účasti žen prostřednictvím legislativních opatření, jako jsou kvóty na základě pohlaví, které jsou realizovány s pozoruhodnou rychlostí po celém světě. Genderové kvóty jsou stále více vnímány jako důležité politické opatření pro posílení statusu žen. Základním účelem systému kvót je získat ženy do politického postavení za účelem snížení jejich izolaci v politice. Kvóty se používají jako dočasné opatření pro odblokování bariéry k politické účasti žen. V Pákistánu kvóty pro ženy rozšířily složku postavení žen v politickém vývoji. Tato změna je viditelná jako politická moc, jež přešla z otců dcerám namísto synů. Politický růst žen postrádá ekonomickou 26

základnu a zdá se nepůvodní. Ženy jsou tolerovány, ale i když jsou v parlamentu, mají malou moc k dosažení změny. Ústava Pákistánu neuvádí žádná omezení týkající se účasti žen v politice; nicméně jejich přítomnost v politických stranách, stejně jako v politické struktuře na místní, provinční a národní úrovni zůstává nevýznamná vzhledem ke kulturním a strukturálním překážkám. (Bano, 2009) Přesto se některým pákistánským ženám podařilo účastnit se politického dění a zasazování se o lepší postavení žen ve zdejší společnosti.

7.1 Bénazír Bhutto 7.1.1 Život a vstup do politiky Obdivovaná a charismatická intelektuálka Bénazír Bhuttová se narodila v roce 1953 v Karáčí do jedné z nejvýznamnějších a nejbohatších Pákistánských rodin. Patřila do rodiny, která byla na vrcholu ekonomické a politické pyramidy. Její otec Zulfikár Alí Bhutto (1928-1979) byl od konce 50. let významným politikem. Od roku 1973 působil ve funkci premiéra a v ní zůstával, až do vojenského převratu v roce 1978. S jeho politickým působením je spojena islamizace, socializace, vojenské využití jaderné energie, politické rozdělení země a občanská válka (1970-1973). (Farwell,c2011) Bénazír Bhutto v šestnácti letech opustila Pákistán a studovala v USA a ve Velké Británii. Na univerzitách v Harvardu a Oxfordu byla akademicky graduována. Do Pákistánu se vrátila v roce 1977, kdy probíhal vojenský převrat, během kterého byl její otec i Bénazír několikrát uvězněni. Důvodem byla politická angažovat Bénazír, která v době převratu se pokusila organizovat lidové protesty proti nové diktátorské vládě. Tlak událostí a obava o osobní bezpečnost ji přinutil požádat tehdejší Pákistánskou vládu o možnost emigrace. Ta ji v roce 1984 umožnila vycestovat do Evropy (Londýn a Paříž). Emigraci využila k politickému aktivismu, a ve spolupráci se svými bratry zakládala neformální organizace. Cíle těchto organizací byl boj proti totalitním systémům. (Shaikh, 2000) V roce 1985 se vrátila do Pákistánu, kde pracovala v odboji proti totalitárním vládním praktikám. Jako stoupenkyně demokracie a bojovnice za rovnoprávné postavení žen byla v té době po letech vojenské totalitární nadvlády pro Pákistánce a zejména pro ženy velkou nadějí. Brzy však došlo opět k jejímu zatčení a uvěznění za údajné protistátní aktivity. V r. 1988 se postavila do čela Pákistánské lidové strany, 27

která vyhrála volby a Bhuttová byla poté zvolena premiérkou Pákistánu. Již po 20 měsících však byla ze své funkce odvolána tehdejším prezidentem Ghulámem Isákem Chánem, neboť krátce předtím byla obviněna z korupce. Ve skutečnosti se jednalo o nátlak ozbrojených sil pro korupci a zneužívání moci. Její vláda lidové strany tak byla sesazena ve prospěch vlády, která usilovala o striktní uplatňování tzv.islámských tradic. (Shaikh, 2000) Bénazír Bhuttova se však nevzdala a postavila se do čela opozice v parlamentních volbách. Do funkce byla opět jmenována v r. 1993. Avšak i toto druhé funkční období premiérky Pákistánu bylo kontroverzní. Kromě dalších aktivit se rozhodla pro finanční i morální podporu nástupu Talibánu v sousedním Afghánistánu, neboť uvěřila příslibům nastolení vyšší politické a sociální stability v Pákistánu. Ze své funkce byla odvolána v r. 1996, kdy na pozadí stála obvinění z korupce, rozvratné činnosti, apod. Určitý podíl na odvolání mělo takézavraždění jejího bratra Murtázy, jelikož ten se stal jejím oponentem a posléze odpůrcem. Objevily se tak dohady, že v pozadí jeho vraždy stojí právě Bhuttová. Druhý bratr Šahnaváz byl před devíti lety otráven ve Francii. (Shaikh, 2000) Bénazír Bhuttová byla vdaná, manžel Ásif Álí Zardarí byl velkostatkář a stavební podnikatel, se kterým měla syna a dvě dcery. Oba byli odsouzeni k pětiletému trestu odnětí svobody. V té době byla v Londýně, kam odcestovala v r. 1998, a poté se odstěhovala do Dubaje, kde zůstala až do r. 2006. Po dohodě s tehdejším prezidentem Parvízem Mušarafem, který jí garantoval stažení a anulaci všech obvinění, se vrátila do Pákistánu. Bezprostředně po návratu došlo k útoku na její konvoj, který sice přežila bez zranění, avšak o život v něm přišlo 133 osob. Ve svých politických aktivitách však neustala ani poté, byla velmi aktivní a dokonce kritizovala některé postupy a opatření prezidenta Mušarafa, se kterým se nakonec nepohodla. Před parlamentními volbami zahájila rozsáhlou lidovou kampaň. Za ostrou kritiku prezidenta skončila na jeho příkaz dokonce v domácím vězení. (Shaikh, 2000)

7.1.2 Kontroverzní smrt a odkaz Bénazír Bhuttové Bhuttová měla za své postoje celou řadu nepřátel. Ti se rekrutovali jednak z radikálních muslimských hnutí a další část byla z vládních kruhů. Její politická angažovanost a také vliv byl na překážku a proto byl na ni v roce 2007 ve městě Rávalpindí spáchán úspěšný atentát. K útoku se nikdo nepřihlásil, za jeho pozadím stojí dodnes nevyjasněné 28

okolnosti. Podle pákistánské vlády byl atentát veden na příkaz Al-Káidy za účelem vyvolání destabilizace v Pákistánu. Zástupci Al-Káidy, Pákistánská lidová strana a příznivci Bénazír Bhuttové naopak obviňují z cíleného atentátu na její osobu Mušarafovu vládu. Jejich tvrzení vychází mimo jiné také ze skutečnosti, že Bhuttová v jednom z rozhovorů s reportérem BBC Davidem Frostem, že Usáma bin Ládin byl zavražděn a stejný vrah pravděpodobně usiluje také o její život. Rozhovor byl uskutečněn dva měsíce před její smrtí a okamžitě vedl k dalším konspiračním teoriím stran možného pozadí její kontroverzní smrti. Pro miliony svých příznivců a obdivovatelů se stala Bénazír Bhuttová až do své smrti symbolem naděje, zatímco pro odpůrce, kteří se rekrutovali většinou z řad islámských radikálů, zase nenáviděným nepřítelem. Bohužel předsevzetí, že z Pákistánu vytvoří moderní muslimský stát, se jí naplnit nepodařilo. (Farwell,c2011)

7.2 Malala Yousafzai Šestnáctiletá pákistánská dívka, která se stala symbolem boje za lidská práva a zejména boje žen a dívek za právo na vzdělání. Malala Yousafzai se narodila 12. července 1997 v Mingoře, která se nachází v Pákistánu v údolí Svát. Oblast se po několika letech od narození Malaly však začala měnit, neboť se zde pokusil převzít kontrolu Tálibán. Malala

navštěvovala

školu

založenou

jejím

otcem,

Ziauddinem

Yousafzai.

Poté co Tálibán začal útočit na dívčí školy v údolí Svát, pronesla Malala v září 2008 projev v pákistánském Péšávaru. Název její přednášky zněl, "Jak se Tálibán opovažuje vzít mi mé základní právo na vzdělání?" (Yousafzai,2013) Na počátku roku 2009 Malala začala psát svůj blog pro BBC o životě pod hrozbami Tálibánu. Aby skryla svou identitu, používala pseudonym Gul Makai. Nicméně v prosinci téhož roku byla její identita na BBC blogu odhalena. (Rowell, 2013) S rostoucí podporou veřejnosti Malala pokračovala v mluvení o svém právu a právu všech žen ke vzdělání. Její aktivismus vyústil v nominaci na Mezinárodní dětské ceny za mír v roce 2011. Téhož roku jí byla v Pákistánu udělena cena Národní mládeže za mír. Když bylo Malale 14 let ona a její rodina se dověděla, že Tálibán hrozí Malale smrtí. (Rowell, 2013) Své výhružky Tálibán opravdu uskutečnil a v říjnu 2012 spáchal na Malalu útok, při kterém byla postřelena do hlavy a krku. Poté byla převezena do nemocnice v Pákistánu a následně byla svěřena do péče britské nemocnice, kde se uzdravila. Dne 29

19. března 2013 se vrátila do školy, tentokrát v Birminghamu. V den jejích 16. Narozenin, 12. července, Malala vystoupila před Organizací spojených národů na speciálně svolaném shromáždění 1000 mládežnických vůdců, jehož cílem bylo nabádat země, aby učinili ze vzdělání prioritu. " Jedno dítě, jeden učitel, jedna kniha a jedno pero může změnit svět. Vzdělání je prvním a jediným řešením.“ pronesla Malala. (Baker, 2013)

7.2.1 Postoj Pákistánu a Tálibánu Pákistán oficiálně odsoudil útok na Malalu Yousafzai, ale ona i nadále zůstává kontroverzní postavou. Ve svém rodném Pákistánu vyvolává aktivismus Malaly Yousafzai rozpačité postoje. Zatímco pro jedny se stala vzorem a šancí na lepší vzdělání, druzí v ní vidí špionku pro západní agendu. Na veřejných sítích byla Malala dokonce přímo označena za agentku CIA. Její kniha byla zakázána ve většině tamějších škol. (Kingston, 2013) Důvodem negativních postojů je zřejmě sílící strach z extrémistů. Podle mluvčího pákistánského hnutí Taliban neudělala Malala nic zvláštního, čím by si zasloužila ocenění Sacharovy ceny, ani nominaci na Nobelovu cenu. Podle Talibanu obdržela Sacharovu cenu pouze za své aktivity proti islámu a pro Talibánce zůstává nadále cílem likvidace, ať působí v USA nebo v Británii. Malaliin aktivismus ale neutichá ani pod výhružkami Talibanu. Malala upozornila, že vzdělání je prostředek proti radikalismu, neboť extremisty děsí síla vzdělání, z knih mají obavy. Zvyšováním vzdělání se musí síla extremismu nutně zeslabit. (Kingston, 2013) Malala také založila vlastní fond na podporu přístupu ke vzdělání pro všechny děti. Nyní pobývá Malala se svou rodinou ve Velké Británii, ale návrat do rodné země nevylučuje. (Dennis et al., 2013)

30

8. Pákistánská vláda a její přístupy k řešení genderové nerovnosti Pakistánská vláda se od 70. let 20. století pokouší aplikovat v pakistánské společnosti celou řadu mezinárodních dohod a úmluv, které mají za cíl narovnat genderové vztahy v pakistánské společnosti. Aplikace těchto dohod se primárně projevuje ve vytváření národních programů pro rovnost a z části jsou tyto dohody přenášeny i do národní legislativy. (Tariq, nedatováno) Aktivy pakistánských vlád, při řešení genderové rovnosti:

Ústava z roku 1974 Nová ústava stanovuje rezervaci deseti míst pro ženy v Národním shromáždění a 5% míst v zemském sněmu po dobu dvou všeobecných voleb. Kromě policejních sil byly pro ženy otevřeny všechny vládní služby. (Tariq, nedatováno)

Světová konference o ženské otázce v Mexiku 1975 První světová konference OSN pro ženy konaná v Mexiku. Pákistán silně podporuje agendu. V reakci na konference pákistánská vláda vytváří první výbor pro ženská práva. (Tariq, nedatováno) 1995 Úmluva o odstranění všech forem diskriminace proti ženám (CEDAW) Pákistán podepsal CEDAW v roce 1995 a ratifikoval 11. března 1996. Svou první zprávu o provádění předložil Pákistán v roce 1998. CEDAW se skládá z šestnácti článků a dvou obecných doporučení, která pokrývají všechny aspekty života žen, jako je vzdělávání, zaměstnání nebo rovný přístup ke zdravotní péči. Obě doporučení se zabývají násilím páchaným na ženách. (Moheyuddin, 2005) Národní akční plán pro ženy (NAP) K tomuto plánu se Pákistán zavázal na Čtvrté světové konferenci OSN o ženách v Pekingu. Plán zahrnuje následujících 12 kritických oblastí: 1. Ženy a chudoba; 2. Vzdělávání a odborná příprava žen;

31

3. Ženy a zdraví; 4. Násilí páchané na ženách; 5. Ženy a ozbrojené konflikty; 6. Ženy a hospodářství; 7. Ženy, jejich moc a rozhodování; 8. Institucionální mechanismus pro zlepšení postavení žen; 9. Lidská práva žen; 10. Ženy a média; 11. Ženy a životní prostředí; 12. Práva dívek.

(Moheyuddin, 2005)

Národní politika pro rozvoj a posílení postavení žen Národní politika pro rozvoj a posílení postavení žen byla schválena v březnu 2002 oznámením prezidenta Pákistánu na Národní úmluvě o ženách. Politika navrhuje řadu různých činností ve třech oblastech: •

Sociální posilování postavení žen (školství, zdravotnictví, práva a přístup ke spravedlnosti, násilí páchané na ženách, ženy v rodině a společnosti)

•

Hospodářské postavení žen (chudoba, přístup k úvěrům, placenou práci, ženy v hospodářství venkova a neformálním sektoru, udržitelný rozvoj)

•

Politické posílení postavení žen (moc a rozhodování). (Moheyuddin, 2005)

Genderové reformní plány (GRAP) Federální a všechny provinční vlády schválily tyto akční plány během let 2004 – 2005. GRAP navrhuje následující oblasti intervence: •

Zaměstnanost žen ve veřejném sektoru

•

Politiky a fiskální reformy

•

Rozvoj kapacit intervence

•

Politická participace žen

•

Institucionální restrukturalizace pro efektivnější gender mainstreaming

•

Podpora opatření k vytvoření příznivého prostředí (Moheyuddin, 2005)

32

8.1 Plnění závazků Plánovanému rozvoji v Pákistánu se nepodařilo vyřešit genderové nerovnosti v důsledku mezery mezi záměrem a prováděním politiky. Nedostatek politické vůle, slabé a zkorumpované struktury řízení, omezené technické a intelektuální kapacity institucí, omezené zdroje byly hlavní překážky v provádění politiky. Vývoj rovnosti na základě pohlaví zůstává v Pákistánu nevyvážený. Indikátory pohlaví ukazují, že přetrvávají hrubé nerovnosti mezi pohlavími ve vzdělání, zdravotním, sociálním i ekonomickém statusu. Rostoucí realizace na úrovni tvorby politik by mohla přispět k vyrovnanější genderové pozici. Pákistánská vláda přijala řadu praktických kroků ke snížení nerovnosti mezi pohlavími. (Moheyuddin, 2005) V první fázi provádění těchto zákonů se ale Pákistán potýká se smíšenými výsledky. Pachatelům již hrozí obvinění z trestného činu znásilnění, úsilí je vynakládáno i na zajištění cestování pro ženy a zaměstnání na pracovištích bez hrozby obtěžování. Teroristé ale nadále útočí na dívčí školy a snaží se omezit akce zaměřené na posilování ženských práv velmi násilným způsobem. Ženy mají nyní právo obrátit se na soud, ale bohatí muži mají stále přednost. Příprava nových právních předpisů k zajištění ekonomických práv žen a možnosti vydělávat bude jistě kontroverzní, neboť problematika mobility žen a ekonomické soběstačnosti přináší i nadále velmi sporné a nerovné trendy. Ekonomická participace žen v Pákistánu patří nadále mezi nejnižší na světě. (Weiss, 2012)

8.2 Překážky a návrhy řešení Hlavním problémem Pákistánu, stejně jako mnoha jiných rozvojových zemí, je správné provádění a prosazování opatření navržených v politikách genderové rovnosti. Tyto politiky bývají velmi často dobře provedeny teoreticky, ale skutečným problémem je jejich praktická realizace. (Moheyuddin, 2005) Doporučení pro zlepšení postavení žen ve společnosti jsou: •

Vláda a občanská společnost by měly spolupracovat na dlouhodobém základě založených na strategiích pro implementaci NPA

•

Organizacím občanské společnosti musí být poskytnuta finanční pomoc z dostupných zdrojů

33

•

Muži by měli povzbuzovat ženy v aktivním podílení se na ekonomice

•

Rozšířit dosah finančních institucí pro ženy

•

Posílit instituce pro posílení postavení žen

•

Zavést strukturu uniformních mezd (pro muže a ženy) v soukromém i neformálním sektoru

•

Programy pro zlepšení dovedností žen (pro svobodné, rozvedené nebo vdovy)

•

Daňové a účetní úlevy pro malé podnikatelky

•

Poskytování marketingových zařízení jako jsou výstavy a prodeje navázány na ženy v domácím průmyslu

•

Školení dovedností v technologiích a polytechnice pro ženy

•

Společný projekt pro podporu podnikání za spoluúčasti žen

•

Snižování údajů chudoby s poskytováním mikroúvěrů pro ženy (Moheyuddin, 2005)

V souvislosti s možným řešením genderové rovnosti v Pákistánu je i aktivita Evropského parlamentu, který na základě usnesení 2013/2168(INI) přijatého 12. 3. 2014 a zkráceně „. .o regionální úloze Pákistánu a jeho politických vztazích s EU…“. Toto usnesení vyzívá Pákistán mimo jiné k: 1. represivním opatřením vůči osobám, které jsou odpovědné za násilné útoky na školy nebo menšinové skupiny, 2. přijetí zákonům proti domácímu násilí, mimosoudním popravám a únosům, 3. poskytnutí základních práv ženám ve společnosti a to včetně k vytvoření právním předpisů proti domácímu násilí a vraždám ze cti, 4. poskytnutí sociální a zdravotní péče matkám. Politická aktivita EU vůči Pákistánu se nesoustředí jenom na konstatování neduhů společenského a politického systému vlády této země, ale zapojila ji do systému pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a správu věci veřejných, který používá zkratku GSP( Generalised scheme of preferences). Tento systém je založen na celních preferencích, které se uplatňují na určité skupiny komodit a zboží, ale je podmíněn politickou dohodou mezi EU a Pákistánem. V rámci této dohody se Pákistán zavázal

34

především zlepšit svoji vnitřní bezpečnost, zlepšit situaci žen a náboženských menšin. (EU, 2014)

8.2.1 Taliban Taliban je islamistická milicová skupina, která vládla velké části Afghánistánu od září roku 1996. Taliban v Afghánistánu získal diplomatické uznání pouze třech zemí: Pákistánu, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů. (Saylor.org) Taliban je soustředěn především na pohraniční oblasti Pákistánu a Afghánistánu, ovlivňující politiku obou zemí. (Akhtar, 2008) Je náročné poukázat na jediný kauzální faktor v původu talibanizace v Pákistánu. Taliban spíše chytře využil rozhořčení chudých venkovských obyvatel, kteří trpí od sociální nespravedlnosti až k nerovnému rozdělování půdy. Kromě toho Taliban představuje důmyslně vytvořený systém prostřednictvím organizovaného zločinu, pomocí klasického tzv. praní špinavých peněz zároveň poskytuje krátkodobě “mír“ a stabilitu místních zločinných subjektů. Chudoba ale není jediný exkluzivní důvod extremistického násilí. Největší sílou Talibanu, která přitahuje zejména mladé muslimy je touha vytvořit rovnostářskou společnost. (Zaidi, 2010) Taliban vymáhá jeden z nejpřísnějších výkladů islámského práva šaría. (Saylor.org) Představuje tedy vážné ohrožení především pro vzdělávací systémy v těchto oblastech. Do značné míry poškodili vzdělávací infrastrukturu v zemi. (Ahmad, 2012) Stoupenci působící pod Talibanem dosáhli celostátního propojení s jinými extremistickými skupinami se sídly v různých částech Pákistánu. Pákistánský Taliban postupně posílil své vztahy s různými mezinárodními teroristickými sítěmi. Taliban zadal doménu, která ohrožuje nejen vnitřní bezpečnost Pákistánu, ale bezpečnost celého regionu. (Siddique, 2010) Náboženský extremismus a terorismus se v Pákistánu začal častěji vyskytovat po roce 2002. Hlavní bezpečnostní obavy pákistánského státu jsou stále směřovány na hranici s Indií. Nicméně vnitřní bezpečnostní problémy se staly velkou hrozbou. K interním bezpečnostním problémům patří sektářské a etnické hrozby v oblasti Karáčí a doutnající nepokoje především v Balúčistánu, kde byly mimo jiné v roce 2013 uneseny dvě české turistky. Největší hrozba pro pákistánskou společnost pochází ze vzniku sektářských teroristických skupin, často ignorovaných všemi vládami, ať už 35

civilními nebo vojenskými. Tyto radikální skupiny nejsou v souladu s lidovou kulturou a vírou pákistánské společnosti. Používají násilí k zastrašení těch, kteří nesdílí jejich pohled. Naděje pro Pákistán spočívá v tvorbě politik, které mohou vytáhnout zemi z četných krizí, způsobených touto kulturou bojovnosti a extremismu. První náprava je v pokračování prohlubování demokratického politického procesu za doprovodu záchrany poničeného státního vzdělávacího systému. Druhý opravný prostředek spočívá v řešení otázky chudoby a zaostalosti, s důrazem na sociálně – ekonomický rozvoj v kmenových oblastech. (Hasnat, 2011)

36

9. Situace z hlediska genderu v České republice Situace žen v České republice se od postavení žen v Pákistánu diametrálně odlišuje. Odlišnosti spočívají jak v geografickém umístění země, což dále představuje specifický vývoj historie a kultury, tak v rozdílném vyznání víry. Rozhodující vliv na postavení žen v Pákistánu mají především tradice, které ve spojení s náboženstvím vytvářejí jedinečnou strukturu společnosti. Co se týká rovných příležitostí, Pákistán vlivem chudoby a nízkého rozvoje země výrazně za Českou republikou zaostává. Nicméně Česká republika rovněž nepatří k zemím, ve kterých se genderové rozdíly téměř stírají. Nejvýraznější odlišnosti mezi postavením žen a mužů jsou v České republice na trhu práce. Stále zde přetrvávají genderově podmíněné stereotypy, které se projevují především v míře zaměstnanosti, typu zaměstnání a v odměňování. Pracovní trh je segregován. (Kotková, nedatováno) Dle Čermákové, 1997„ Pracovní systém v České republice rozlišuje mužské, ženské či z hlediska genderu smíšené profese. Podíl žen v určité profesi je znakem, který danou profesi determinuje (např. nižší průměrnou mzdou nebo malým zájmem mužů). Pracovní trh tak odděluje (segreguje) profese podle genderu. Termínu segregace užíváme proto, že se jedná o procesy „inverzní“ – mužské profese jsou jinak strukturovány a hodnoceny než profese ženské. Výzkum potvrdil závislost segregace na charakteristice mužské a ženské práce.“ Míra zaměstnanosti u žen v České republice činí 57,6%, u mužů je to 75,4%. Rozdíl v odměňování žen a mužů představuje 27%, u manažerských pozic je rozdíl v odměňování o něco vyšší a to 48%.

Mezi příčiny nerovnoměrného stavu patří

především přetrvávající genderové stereotypy, které ženám a mužům připisují neměnné role, které mimo jiné mohou ovlivňovat výběr povolání. Ženy častěji míří do „ženských“ oborů (např. učitelství, zdravotnictví, sociální služby atd.), muži naopak do „mužských“ (např. technických) oborů. Výběr povolání má dále vliv na segregaci pracovního trhu, kdy můžeme rozlišit segregaci horizontální a segregaci vertikální. Horizontální segregace neboli segregace oborová znamená převahu jednoho nebo druhého pohlaví v určitém oboru. Segregací vertikální rozumíme fakt, že ženy často vykonávají práci na nižší úrovni než muži. Mezi příčiny a současně hlavní problémy nerovného postavení mezi ženami a muži na pracovním trhu v České republice patří zejména diskriminace na základě mateřství na pracovním trhu. V dnešní době je stále zodpovědnost za péči o rodinu připisována primárně ženám. Sladění pracovního a rodinného života je pro ženy stále obtížné a představuje jednu z hlavních 37

překážek, které jim brání se rovnocenně zapojit do pracovního trhu. Rozdíl v odměňování u mužů a žen ve věkovém rozmezí 30-39 let (období, kdy přerušují kariéru kvůli založení rodiny) je o mnoho vyšší než průměrný rozdíl. (Kotková, nedatováno) Pro Českou republiku představuje rovnost žen a mužů jeden ze základních principů demokratické společnosti a je rovněž nedílnou součástí rozvojové agendy. Vláda České republiky každoročně schvaluje Národní akční plán na podporu rovnosti žen a mužů. Jedním z pravidelných úkolů je uplatňovat zásadu rovnosti žen a mužů v rámci české zahraniční a rozvojové pomoci. Tento úkol je plněn implementací principu genderového mainstreamu specificky zaměřeného na rovnost žen a mužů. (Marksová, 2014)

38

10. Závěr Muslimská žena se pro většinu západních civilizací stala symbolem utlačované ženy. Pakistánská vláda a úřady se od 70. let. 20. století pokoušejí řešit genderovou rovnost v muslimské společnosti pomocí zákonných opatření a národních programů. Úspěšnost těchto řešení je sporná a výsledky jsou pouze dílčí. Rovnocenné postavení žen, které zaručuje ústava je sice právem základním, ale ve společnosti opírající se o tradiční postavení ženy ve společnosti je také právem obtížně vymahatelným. Politickým úkolem Pakistánské vlády je vytvoření takových podmínek, které zaručí vymahatelnost základních ústavních práv. Vytvořených v souladu s umírněnou muslimskou tradicí, které zajistí ochranu žen před domácím násilím a dalšími patologickými jevy ve společnosti. Dále pak sekularizuje školský systém a zavede povinnou školní docházku. V rukou politických elit, jak na národní, tak i na regionální úrovni je přijmutí žen do veřejných funkcí. A to v rámci volebního dění nebo do funkcí, které obnášejí jmenování. Cílem je přesvědčit konzervativní část společnosti o potřebnosti rovnosti mezi muži a ženami. Mimo jiné i vytvořit pocit prospěšnosti z dělení povinností mezi muže a ženy. Konzervativní část obyvatel Pákistánu je skutečně nakloněna starým islámských tradicím, přestože tyto se vzdalují od přikázání Koránu, a nadvládě Talibánu před nastolením demokracie po vzoru euro-americké západní kultury. Ženy a dívky těchto konzervativních společenství jsou vychovávány v tom smyslu, že muž má vůči nim silnější pravomoci a jeho vůli se tak musejí podrobit. Důvodem jsou velmi silně zakořeněné tradice v zemi a strach ze sílícího radikalismu, chudoba, nízká gramotnost a slabá role vlády, to vše nahrává radikálům a patriarchálnímu společenskému systému, který se odmítá vzdát svých pozic a moci nad ženami. Nadějí na lepší uspořádání v Pákistánské společnosti by mohla být rostoucí úroveň vzdělání. Vzdělání má nesmírný význam pro rozvoj lidské společnosti, zvláště pak vzdělání žen. Neboť v případě vzdělávání muže se vzdělává jako jednotlivec, ale vzdělání ženy jako matky má vliv na celý národ. Vzdělaná populace pak snáz překonává a čelí problémům v zemi. Příčinnou nízké gramotnosti u dívek je mimo jiné skrytá přítomnost Tálibánu. Pokud bude Tálibánu i nadále dovolováno omezování vzdělání, pak je budoucnost tohoto národa nejistá. Bénazír Bhuttová i Malala Yousafzaiová jsou jistě významnými představitelkami boje za práva žen v Pákistánu, v radikálních islámských tradic vůbec, avšak jejich odkaz ke změně poměrů v zemi 39

zatím nestačí. Řešení vžitých předsudků o genderové nerovnosti je potřeba uchopit od základů, tedy od evolučního procesu. Středobodem evolučního procesu jsou právě ženy, jakožto matky, které mohou svým dětem už od narození vštěpovat rovnoprávné postavení muže a ženy. Tento koncept by mohl být účinný ale jen tehdy, pokud by se ženám dostalo řádného vzdělání a podpory vlády na cestě k rovnoprávné společnosti. Rozhodujícím faktorem pro zajištění genderové rovnosti je zajištění vnitřní bezpečnosti Pákistánu. Vnitřní bezpečnost je ohrožována radikálními hnutími, jako je například Tálibán, který usiluje o zavedení radikální formy muslimské vlády. K realizaci svých cílů využívá nejen propagandu, která jakýkoliv pokus o genderovou rovnost neguje ve smyslu příklonu Pakistánské vlády k západu respektive k západním hodnotám. Hlavním nástrojem Tálibánu k vynucení svých cílů je teror, který šíří prostřednictvím únosů, bombových útoků a atentátů. Příkladem je Malala Yousafzai, která se v roce 2009 stala terčem Tálibánského útoku. Tyto prostředky jsou velmi účinné k zastrašení společnosti. Pro ovlivnění vývoje v Pakistánské společnosti může sehrát důležitou roli i EU. Ta v rámci svých geopolitických a obchodních aktivit zapojila Pákistán do programu GSP, který je obchodně-politickým projektem, který mimo jiné klade za cíl zlepšit pozici žen ve společnosti. Prostřednictvím udělením obchodních výhod za změny ve vnitřní politice Pákistánu.

40

10. Summary Muslim woman for most of Western civilization became a symbol of oppressed women. The government of Pakistan and the authorities of the 70 s. 20th century attempt to address gender equality in Muslim society through legal measures and national programs. The success of these solutions is questionable and the results are only partial. Equal status of women guaranteed under the constitution is indeed a fundamental right, but in a society based traditional position of women in society is also difficult enforceable law. The policy challenge for the Pakistani government is creating conditions that guarantee the enforcement of fundamental constitutional rights. Developed in accordance with the moderate Muslim tradition, which ensure the protection of women from domestic violence and other pathological phenomena in society. In the hands of political elites, both at national and at regional level is to accept women into public office. And in the electoral events or functions that involve the appointment. The aim is to convince the conservative section of society about the need for equality between men and women. Among other things, create a sense of the benefits of division of responsibilities between men and women. The conservative part of the population of Pakistan is actually in favor of the old Islamic traditions, even though they are moving away from the commandments of the Qur'an, and the domination of the Taliban before establishing democracy modeled after Western Euro-American culture. Women and girls in these conservative communities are educated in the sense that man has stronger powers against them and will now have to undergo. The reason is very deeply rooted tradition in the country and the fear of rising radicalism, poverty, low literacy and weak role of government , all records radicals and patriarchal social system that refuses to give up their positions and power over women. Hope for a better arrangement in Pakistani society might be the increasing level of education. Education is of paramount importance for the development of human society, especially women's education. For in the case of education, the educated man as an individual, but education of women as mothers affects the entire nation. An educated population and then tries to overcome the problems facing the country. The cause of low literacy among girls but not limited to hide the presence of the Taliban. If the Taliban continue permitting the limitation of 41

education, then the future of this nation is uncertain. Benazir Bhutto and Malala Yousafzaiová are certainly important Representative of the struggle for women's rights in Pakistan, in a world of radical Islamic traditions at all, but their link to change the situation in the country so far is not enough. Solving common prejudices about gender inequalities need to grasp the basics, that is, from an evolutionary process. The centerpiece of the evolutionary process are women, as mothers can help their children from birth to instill the equal status of men and women. This concept could be effective but only if the women received proper education and support of the government towards the equitable society. The decisive factor in ensuring gender equality is ensuring the internal security of Pakistan. Internal security is threatened by radical movements such as the Taliban, which seeks to establish a radical Islamic form of government. To realize their goals not only uses propaganda that any attempt to negate gender equality in the sense of inclination of the Government of Pakistan to the west or to Western values. The main tool for the Taliban to enforce its objectives, the terror that spread through kidnappings, bombings and assassinations. An example is Malala Yousafzai , who in 2009 became the target of Taliban attacks. These remedies are very effective to deter the company. To influence the development of Pakistani society can play an important role in the EU. Ta within their geopolitical and business activities involve Pakistan in the GSP program , which is business- political project , which among other things aims to improve the position of women in society. Through granting trade benefits for changes in the internal politics of Pakistan.

42

11. Diskuse Práce potvrdila stanovenou hypotéza, že náboženství islámu má na postavení žen v Pákistánu rozhodující vliv. Existuje ovšem více aspektů, které život žen v této zemi značně ovlivňují. Výrazným faktorem v utváření role žen v pákistánské společnosti jsou bezpochyby tradice. Díky silně provázanému vztahu tradic a náboženství, je velmi těžké odlišit jejich hranici. V důsledku toho dochází k odlišným interpretacím Koránu, což může ve výsledku vyvolat zkreslený náhled západních civilizací na postavení žen v islámu. Dalším specifikem pro utváření postavení žen v Pákistánu je bezpochyby přítomnost extremistických skupin v zemi, které často zlepšení statusu žen v této společnosti brání. Spolu s nízkým rozvojem země a neschopností vlády nerovné postavení na základě pohlaví efektivně řešit vyvstává pro zemi závažný problém, neboť zrovnoprávnění žen by mělo patřit mezi základní pilíře demokratického státu, v opačném případě není pokrok v zemi možný. Práce byla zpracována na základě dostupných zdrojů literatury o problematice. V českém jazyce studie na dané téma téměř neexistovaly, bylo tedy čerpáno převážně z cizojazyčných textů, u kterých bylo nutné pořídit vlastní překlad. Jednotlivé zdroje se ve výkladu problematiky lišily, bylo tak obtížné posoudit problematiku objektivně. Velmi vhodným a přínosným by se jevil výjezd do dané země, který bohužel z důvodů časové náročnosti a složitosti byrokracie nebyl možný. Tento terénní výzkum je ovšem do budoucna plánován. Zvolená problematika obsahuje řadu neprozkoumaných aspektů, které by bylo zajímavé v rámci praktického sběru dat sledovat. Během psaní práce rovněž vyvstala řada témat, jež by bylo nutné dále analyzovat. V tomto typu práce bohužel nebyl na podrobné rozebrání prostor a mnohdy bylo hledaná data obtížné nalézt. Zajímavou studií by mohl být výzkum vlivu náboženství (respektive islámu) na psychologii mužů a žen, kdy jak již bylo zmíněno v práci má postavení ženy v pákistánské společnosti výrazný vliv na psychiku ženy, kdy v extrémních případech může vést až k sebedestruktivním myšlenkám. Tento výzkum by ovšem vyžadoval osobní kontakt se zemí a tamními obyvateli.

43

Literatura AHMAD, Shakil. The Taliban and Girls´ Education In Pakistan And Afghanistan – with a case study of the situation in the Swat District. [online]. 2012 [cit. 2014-05 19]. Dostupné z: http://lup.lub.lu.se/luur/download?func=downloadFile&recordOId=31 60037&fileOId=3160041 ASIF, Muhammad. Violence against Women in Pakistan: Role of Police and Media [online]. Nedatováno [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.sapandssrp.com/attachments/File/Violence_against.pdf. AKHTAR, Nasreen. Pakistan, Afghanistan, And The Taliban. International Journal on World Peace. 2008, roč. 25, č. 4, s. 49-73. AKHTAR, Nasreen a Daniel A. MÉTRAUX. Pakistan Is a Dangerous And Insecure Place For Women. International Journal on World Peace. 2013, roč. 30, č. 2, s. 35-70 ALI Azam Parveen a Maria Irma Bustamante GAVINO. Violence against Women in Pakistan: A Framework for Analysis. Journal Of Pakistan Medical Association.

ALI, Tazeen, Ingrid MOGREN a Gunilla KRANTZ. Intimate Partner Violence and Mental Health Effects: A Population-Based Study among Married Women in Karachi, Pakistan. International Journal of Behavioral Medicine. 2013, roč. 20, č. 1, s. 131-139. DOI: 10.1007/s12529-011-9201-6. AZIZ, Samehia a Annie HUGHES. Violence against Women in Pakistan: A Case Study of Cholistani Women. International Journal of Interdisciplinary Social Sciences. 2011, roč. 5, č. 10, s. 451-465.

BABUR, Zaheer Udin. Violence Against Women in Pakistan: Current realities and strategies for change. [online]. 2007 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://epu.ac.at/fileadmin/downloads/research/Babur.pdf. BAKER, Aryn. Malala Marches Toward the Nobel Peace Prize. Time.com. 2013, s. 11. BANO, Saira. Women in Parliament in Pakistan: Problems and Potential Solutions. Women's Studies Journal. 2009, roč. 23, č. 1, s. 19-35.

44

BUTT, Ahmed Manzoor Dr. Women’s Health Problems in Pakistan. Middle East Journal of Family Medicine. 2004, roč. 2 (2). Central Intelligence Agency. South Asia: Pakisatn. [online]. 2010 [cit. 2014-0330]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/pk.html. Crime or Custom? Violence Against Women in Pakistan. Women's International Network News. 2000, roč. 26, č. 1, s. 38-39.

CRITELLI, F.M. Between Law and Custom: Women, Family Law and Marriage in Pakistan*. Journal of Comparative Family Studies. [online]. 2012, roč. 43, č. 5. s. 673X ProQuest Central. ISSN 00472328. [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://search.proquest.com.proxy.mzk.cz/pqcentral/docview/1353608454/fulltextPDF/1 421A7FEB5D5577F8A0/4?accountid=12552. ČERMÁKOVÁ, Marie. Postavení žen na trhu práce. Sociologický časopis 1997, č. 3, s. 389-404. ČLOVĚK V TÍSNI. Ženy v islámské společnosti [online]. 2002 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b05cizinci/04/07.pdf DENNIS, Alicia a Liz CORCORAN. Malala Yousafzai My Second Life. People. 2013, roč. 80, č. 17, s. 70-71. DIN, M.N.U., et al. Perception of Women Regarding The Social Awareness and Role of Higher Educatin In Pakistan. Interdisciplinary Journal of Contemporary Research in Business, 02. 2011, roč. 2, č. 10. s. 466-477, ProQuest Central. ISSN 20737122.

EU. Pakistan's regional role and political relations with the EU. Motion For a Resolution. Strasbourg, 2014, 2013/2168(INI). Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-20140208&language=CS&ring=A7-2014-0117. FARWELL, James P. The Pakistan cauldron: conspiracy, assassination. 1. vyd. Washington, D.C.: Potomac Books, c2011, s. 331, ISBN 978-159-7979-832

FIKREE, Fariyal F., Junaid A. RAZZAK a Jill DUROCHER. Attitudes of Pakistani men to domestic violence: a study from Karachi, Pakistan. The Journal of Men's Health. 2005, roč. 2, č. 1, s. 49-58, DOI: 10.1016/j.jmhg.2005.01.004 45

GAYE, Amie. UNDP Human Development Report Office. [online]. 2011 [cit. 2014-0427]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/beyond_gdp/download/factsheets/bgdp-ve-hdi.pdf

Global Employment Trends for Women. [online]. 2009 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/@dgreports/@dcomm/documents/publication /wcms_103456.pdf.

Government of Pakistan. Gender Mainstreaming Project. [online]. 2006 [cit. 2014-0429]. Dostupné z: http://www.eldis.org/fulltext/gendermainstreaming.pdf.

HASNAT, Syed Farooq. Pakistan. Santa Barbara, Calif: Praeger, 2011. ISBN 03-1334697-6. HASSAN, Ahmad. Status of women in Pakistan. [online]. 2010 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.eepa.be/wcm/dmdocuments/EP_Hearing_Pakistan/Fact_Sheet_ Women_in_Pakistan.pdf. Human Development Report 2013. Pakistan: HDI values and rank changes in the 2013 Human Development Report. [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/PAK.pdf. JELÍNKOVÁ, Martina. Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie. Brno, 2012. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. KALANY, Karla. Postavení žen v české a arabské společnosti – manželství. [online]. 2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: https://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/19815/kalany_2012_bp.pdf?sequence=1. KHAN, Adeel a Rafat HUSSAIN. Violence against Women in Pakistan: Perceptions and Experiences of Domestic Violence. Asian Studies Review. 2008, roč. 32, č. 2, s. 239-253. DOI: 10.1080/10357820802062181. KINGSTON, ANNE. Teen Idol. Maclean's. 2013, roč. 126, 48/49, s. 65-66. KOTKOVÁ, Anna. Rovné příležitosti žen a mužů v České republice – aktuální situace. GenCo: Improving Gender Equality Competences of persons responsible for personnel development in private enterprises and higher education. [online prezentace].

46

Nedatováno [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://gendercompetence.eu/files/StateOfArt/CZ.pdf

KROPÁČEK, Luboš. „Žena v islámské kultuře.“. Religio, 1996, 4: 157-166. MALIK, Iftikhar Haider. Culture and customs of Pakistan. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2006, xxi, 220 p. ISBN 03-133-3126-X. MARKASOVÁ, Michaela. Czech Republic. [online]. 2014 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://papersmart.unmeetings.org/media2/2357197/czech-republic.pdf

MOHEYUDDIN Ghulam. Background, Assessment and Analysis of the Gender Issues in Pakistan. [online]. 2005 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:http://mpra.ub.unimuenchen.de/683/1/MPRA_paper_683.pdf. MUMTAZ, Zubia, Sarah SALWAY, Afshan BHATTI, Laura SHANNER, Shakila ZAMAN, Lory LAING a George T. H. ELLISON. Improving Maternal Health in Pakistan: Toward a Deeper Understanding of the Social Determinants of Poor Women's Access to Maternal Health Services. American Journal of Public Health. 2014, roč. 104, S1, S17. DOI: 10.2105/AJPH.2013.301377. National Statistics, Republic of China (Taiwan). What is the gender inequality index (GII)? How is relevant data queried? [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://eng.stat.gov.tw/ct.asp?xItem=31070&ctNode=5718&mp=5.

NOUREEN, Ghazala a Riffat-Un-Nisa AWAN. Women's Education in Pakistan: Hidden Fences on Open Frontiers. Asian Social Science. 2011, roč. 7, č. 2, s. 79-87. RANJHA, Asif Naveed, Muhammad Imran YOUSUF a Muhammad SARWAR. An Empirical Study of Socio-Political Aspects of Women Councilors Under Pakistan Local Government. International Journal of Academic Research. 2011, roč. 3, č. 1, s. 626-630. ROOMI, Muhammad Azam; PARROTT, Guy. Barriers to development and progression of women entrepreneurs in Pakistan. Journal of Entrepreneurship. 2008, 17.1: 59-72. ROWELL, Rebecca. Malala Yousafzai: education activist. Minneapolis, MN: Abdo Pub. Co., 2013, p. cm. ISBN 978-161-7838-972.

47

SARWAR, Farhan a Abdus Sattar ABBASI. An In-Depth Analysis of Women’s Labor Force Participation in Pakistan. Middle-East Journal of Scientific Research 15 (2): 208-215, 2013 Saylor.org. Taliban. [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.saylor.org/site/wp-content/uploads/2011/08/HIST351-11.2.3-Taliban.pdf SHAIKH, Muhammad Ali. Benazir Bhutto: a political biography. 1. vyd. Karachi: Oriental Books Publishing House, 2000, ix, 281 p. ISBN 96-985-3400-8. SIDDIQUE, Qandeel. Tehrik-e-Taliban Pakistan: an attempt to deconstruct the umbrella organization and the reasons for its growth in Pakistan's north-west. 1. oplag. Copenhagen: Danish Institute for International Studies, 2010. ISBN 9788776054199. SYED, Shershah Dr. Health of Women In Pakistan. Society of Obstetricians & Gynaecologists of Pakistan. Annual Report - 2009. UNESCO. Alarming situation of education in Pakistan. [online]. [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.unesco.org/education/efa/know_sharing/grassroots_stories/pakistan_2.shtml . VLKOVÁ, Nikola. Postavení žen v muslimském světě a jeho reflexe v českých médiích. [online]. 2008 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30291/1/VlkovaN_Postaveni%20zen_VM_2008. pdf WEISS, Anita M. Moving Forward with the Legal Empowerment of Women in Pakistan. United States Institute of Peace. [online]. 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.usip.org/sites/default/files/SR305.pdf. YOUSAFZAI, Malala a Christina LAMB. I am Malala: the girl who stood up for education and was shot by the Taliban. First edition. Little: Brown and Company, 2013, 352 s. ISBN 978-031-6403-467.

48

.

Seznam tabulek a grafů Tabulky 1. Tabulka 2: Tabulka zachycuje vývoj HDI v letech 1980, až 2012. Zdroj: http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/PAK.pdf. 2. Tabulka 2: Srovnání podílu účasti žen na trhu práce ve vybraných zemích. Zdroj: http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/PAK.pdf. 3. Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti mužů a žen v Pákistánu. Zdroj: http://www.idosi.org/mejsr/mejsr15(2)13/6.pdf. 4. Tabulka 4: Zastoupení žen v Pákistánském parlamentu v letch 1958 až 1999. Zdroj: http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=4&sid=253358cd-54be4826-a4e3-69456d2d06f3%40sessionmgr114&hid=120.

Grafy 1. Graf 1: Schéma proměnných pro výpočet indexu GII. Zdroj: http://eng.stat.gov.tw/public/MMO/FAQ_SI/gii.JPG.

49