Studie řešení rozhraní sídlo-krajina v případě obce Starý Jičín, Jičina a Vlčnov. Návrh ozelenění a případných dalších úprav v přechodové zóně

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Studie řešení rozhraní sídlo-krajina v případě obce Starý Jičín, Jičina a Vlčnov. Návrh ozelenění a případných dalších úprav v přechodové zóně. Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce :

Vypracovala :

Ing. Jan Prudký, Ph.D.

Ing. Kelarová Jana

Brno 2011

Mendelova univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Ústav aplikované a krajinné ekologie

2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Autorka práce: Studijní program: Obor:

Název tématu:

Ing. Jana Kelarová Zemědělská specializace Rozvoj venkova

Studie řešení rozhraní sídlo-krajina v případě obce Starý Jičín, Jičina a Vlčnov. Návrh ozelenění a případných dalších úprav v přechodové zóně

Rozsah práce:

60 stran

Zásady pro vypracování: 1. Zjistěte stav přechodových zón s krajinou u obcí Starý Jičín, Jičina a Vlčnov se zřetelem k siluetě (dálkovému pohledu) jmenovaných obcí. 2. Na základě studia příslušné odborné literatury proveďte analýzu stavu zeleně přechodových zón a porovnejte jej se stavem intravilánu. 3. Navrhněte opatření zlepšující přirozené propojení sídel s krajinou se zvláštní pozorností k nové výstavbě obytných domů a stávajících objektů zemědělské výroby. 4. Zjistěte možnosti financování navržených opatření z osy III Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 5. Rozsah grafické dokumentace bude upřesněn vedoucím DP v průběhu jejího zpracování.

Seznam odborné literatury: 1. HUMNA - Přechod sídla do krajiny, Sborník příspěvků ze semináře, 11. září 2008 Brno, MZLU 2. KNOPP, A.: Stavby a krajina mají svůj řád, VÚVA Brno 1994 KOCOURKOVÁ, J. Zeleň - Zásady a pravidla územního plánování. VÚVA Brno 1986. ISBN 803. 85124-37-8 4. KOCOURKOVÁ, J.: Přírodní prostředí vesnice, VÚVA Brno 1993 5. MAREČEK, J.: Krajinářská architektura venkovských sídel, ČZU Praha 2005 6. SÝKORA, J.: Historický vývoj vesnice a krajiny, doplňkové skriptum, ČVUT Praha 1998 7. ŽÁK, L.: Obytná krajina, SVU Mánes-Svoboda-1947

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2009

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2011

Ing. Jana Kelarová

Ing. Jan Prudký, Ph.D.

Autorka práce

Vedoucí práce

prof. Ing. František Toman, CSc.

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.

Vedoucí ústavu

Děkan AF MENDELU

Poděkování: Děkuji svému vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Prudkému, Ph.D. za cenné rady a trpělivost. Dále děkuji všem na Obecním úřadě Starý Jičín, kteří mi poskytli hodnotné informace, především Marii Štecové a starostovi Ing. Rudolfu Hrnčíři. Děkuji také všem, kteří přispěli k dokončení a zkvalitnění mé diplomové práce jakoukoliv formou.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma STUDIE ŘEŠENÍ ROZHRANÍ SÍDLO-KRAJINA V PŘÍPADĚ OBCE STARÝ JIČÍN, JIČINA A VLČNOV. NÁVRH OZELENĚNÍ

A PŘÍPADNÝCH

DALŠÍCH

ÚPRAV

V PŘECHODOVÉ

ZÓNĚ

vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V…........................, dne...................................... Podpis diplomanta......................................

ABSTRAKT Práce - Studie řešení rozhraní sídlo-krajina v případě obce Starý

Jičín, Jičina a Vlčnov. Návrh ozelenění a případných dalších úprav v přechodové zóně byla zaměřena na přechod sídla do krajiny a možné doplnění zeleně do obce i mimo ni, a tím zlepšení dálkového pohledu na obec. Pro vypracování bylo zvoleno území obce Starý Jičín a jejich dvou k ní přilehlých částí – Vlčnov a Jičina. Úkolem bylo zhodnotit území z pohledu zapojení sídla do krajiny. Nalézt další možnosti dosadby zeleně a to především na obecních pozemcích. V literatuře byly nalezeny doporučení pro ozelenění nových výstaveb rodinných domů, pro zeleň v zemědělském družstvu a další doporučení pro výsadbu zeleně v obci i mimo ni. Byla sestavena tabulka obecních pozemků a jejich vhodnosti k výsadbě. Byla pořízena fotodokumentace obecních pozemků. Dle mapy inženýrských sítí byly vybrány ty pozemky, jimiž neprochází žádná nebo jen v malém poměru jakákoliv inženýrská síť. Takto vybrané pozemky by mohly být, po dalším průzkumu, vhodné pro výsadbu další zeleně. Pro výsadby byly nalezeny i vhodné dotační tituly ze kterých by obec mohla čerpat. Závěrem bylo naznačeno, které práce v této oblasti by mohly být v budoucnu provedeny. Klíčová slova: přechod sídla do krajiny, humna, zeleň, nová zástavba, zemědělské družstvo, dotace

ABSTRACT Work - Study of interface residence area-country for the village Starý

Jičín, Jičina and Vlčnov. Design of planting and any other land adjustments in the interface zone was aimed at the transition between residence and country. Village Starý Jičín, and their two adjacent parts Vlčnov and Jičina was used as subject for this study. The task was to evaluate the terms of the involvement of residence in the country. Find more options in planting, especially on municipal land. There were found the literature dealing of greening and planting in settlement areas and agricultural cooperatives, in the village and beyond. Table of municipal land suitable for planting was created. Photographs of municipal land were taken. According to maps of underground services were selected grounds which are not extensively used for these services. These grounds should be used for new planting. We have found funds, which are useable for this project. Finally, it was suggested which work in this area could be beneficial. Keywords: transition between residence and country, floor, greenery, new housing, agricultural cooperatives, subsidies

Obsah 1 ÚVOD..............................................................................................................................11 1.1 Cíl práce....................................................................................................................11 2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ...........................................12 2.1 Přírodní podmínky okresu Nový Jičín......................................................................12 2.2 Podbeskydský bioregion [18]...................................................................................13 2.3 Potencionální přirozená vegetace lokality................................................................14 Ostřicová dubohabřina [10]: ..................................................................................14 2.4 Starý Jičín, Vlčnov, Jičina........................................................................................15 2.4.1 Poloha...............................................................................................................15 2.4.2 Historie obce [39].............................................................................................15 2.4.3 Vývoj krajiny dle historických a současných mapových podkladů .................16 2.4.4 Hodnocení krajiny s využitím leteckých snímků..............................................19 3 LITERÁRNÍ ČÁST.........................................................................................................21 3.1 Tradiční obraz vesnice..............................................................................................21 3.2 Současný stav vesnice [2].........................................................................................21 3.3 Přechod sídla do krajiny („humna“).........................................................................22 3.3.1 Přechod sídla do krajiny v právních předpisech...............................................22 3.3.2 Humna...............................................................................................................23 Funkce a funkčnost humen.....................................................................................23 Funkce humen: ..................................................................................................23 Funkčnost humen: .............................................................................................24 3.4 Zeleň na hranici vesnice...........................................................................................25 3.5 Zeleň v krajině..........................................................................................................26 3.5.1 Rozptýlená zeleň...............................................................................................26 3.5.2 Zeleň na zemědělské půdě................................................................................26 3.5.3 Větrolamy.........................................................................................................27 3.5.4 Liniové výsadby................................................................................................27 3.5.5 Solitéry..............................................................................................................27 3.6 Zlepšování životního prostředí v obci i krajině [2]..................................................28

3.7 Časté problémy v dálkovém pohledu na obec..........................................................29 3.7.1 Nevhodné dominanty........................................................................................29 Nová zástavba.........................................................................................................30 Zemědělství v krajině..............................................................................................30 Vliv zemědělství na změnu krajiny....................................................................30 Zeleň zemědělského střediska............................................................................31 Pastviny [7].........................................................................................................32 Návrh ozelenění v zemědělském středisku [7]...................................................32 3.8 Navrhování a doplňování zeleně mimo obec i v obci..............................................34 3.8.1 Zemědělská půda..............................................................................................34 3.8.2 Komunikace......................................................................................................35 3.8.3 Zeleň v intravilánu............................................................................................35 3.9 Územní plán..............................................................................................................36 4 METODIKA.....................................................................................................................38 4.1 Vymezení zájmového území.....................................................................................38 4.2 Materiály...................................................................................................................39 4.3 Metodika práce.........................................................................................................40 5 VYHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU ZELENĚ....................................................42 5.1 Stav zeleně v obci.....................................................................................................42 5.2 Nová výstavba „Na Vsetínku“..................................................................................43 5.3 Zemědělské družstvo Starojicko a.s.........................................................................45 5.4 Vyhodnocení obecních pozemků..............................................................................46 5.5 Vyhodnocení dálkových pohledů .............................................................................47 5.6 Návrhy doplnění zeleně v obci i mimo ní................................................................48 5.6.1

Rekonstrukce třešňového stromořadí mezi Starojickou Lhotou a Starým

Jičínem.........................................................................................................................48 5.6.2 Znovuobnovení cesty ke kapličce za novou výstavbou „Na Vsetínku“...........49 5.6.3 Založení liniové zeleně podél R 48 a doplnění zeleně zástavbu „Na Vsetínku“ .....................................................................................................................................51 5.6.4 Znovuobnovení starých polních cest a výsadba doprovodné zeleně ...............53 5.6.5 Založit ochranný pás zeleně u budoucího sběrného dvora ve Vlčnově............54

5.6.6 Doplnění zeleně v ZD Starojicko a.s................................................................55 5.6.7 Mapový návrh...................................................................................................55 6 Možnosti financování projektů.........................................................................................56 6.1 Krajské granty:........................................................................................................56 Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2011 [27].........56 6.2 Národní programy [24].............................................................................................56 Program péče o krajinu (PPK)............................................................................57 6.3 Evropské fondy: .......................................................................................................57 ROP NUTS II Moravskoslezsko [19].................................................................57 Program rozvoje venkova [20]...........................................................................58 OP Životní prostředí [37]...................................................................................58 6.4 Ostatní nadace..........................................................................................................60 Nadace partnerství...................................................................................................60 Granty Strom Života...........................................................................................60 7 DISKUSE.........................................................................................................................64 8 ZÁVĚR............................................................................................................................67 9 SUMMARY.....................................................................................................................68 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................................69 11 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................75

1 ÚVOD Tato práce - Studie řešení rozhraní sídlo-krajina v případě obce Starý Jičín, Jičina, Vlčnov a návrh ozelenění a případných dalších úprav v přechodové zóně pojednává o přechodu sídla do krajiny a možném doplnění zeleně do přechodové zóny. Práce popisuje přechod sídla do krajiny podle různých autorů. Zmiňuje se také o zeleni v krajině i intravilánu, která souvisí s dálkovými pohledy na obec. V neposlední řadě se studie zabývá nevhodnými dominantami, kterými mohou být zemědělská družstva nebo zástavba nových rodinných domů. Tyto poznatky jsou aplikovány na zájmové území Starý Jičín a jeho dvě přidružené a zároveň srostlé části Jičinu a Vlčnov. Ve všech částech sídla lze nalézt místa málo ozeleněná. V okrajových partiích vesnice jsou umístěny nevhodné dominanty, které ovlivňují negativně dálkový pohled na obec. Toto téma jsem si zvolila z důvodu zájmu o zeleň v obci i mimo ni a s tím související zájem o doplňování zeleně v této vesnici.

1.1 Cíl práce Cílem této práce je poukázat na nedostatek nebo nevhodnou zeleň na vesnicích a na jejích okrajích. Práce se zaměřuje na okrajové partie obce a možnosti zlepšení dálkového pohledu na sídlo. Součástí studie bude zhodnocení současného stavu zeleně v obci, tabulka obecních pozemků, panoramatická fotodokumentace a její vyhodnocení a návrh nových výsadeb. Bude přiložen mapový podklad s vyznačením možných nových výsadeb.

11

2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 Přírodní podmínky okresu Nový Jičín Území

okresu

Nový

Jičín

leží

v

geomorfologicky

velmi

členité

různorodé krajině, kterou probíhá styk mezi dvěma základními geologickými jednotkami: na západě ČESKÝ MASÍV, na východě VNĚJŠÍ ZÁPADNÍ KARPATY Na rozhraní těchto horských soustav v mladších třetihorách vzniklo pásmo tzv. předhlubní. Ve čtvrtohorách byla část území zasažena přímo kontinentálním ledovcem ze Skandinávie. [1] Většina

části

území

má

pahorkatinný

ráz

s

výškovým

rozdílem

nejvyššího a nejnižšího místa okresu 929 m n.m (200 m n.m u jistebnických rybníků, 1129 m n.n Radhošť). [1] Okres Nový Jičín patří z naprosté většiny k povodí Odry a k úmoří Baltského moře, pouze nepatrná část na jihozápadě je povodí řeky Bečvy a úmoří Černého moře. Celková délka vodních toků je 750 km. [1] Území okresu Nový Jičín se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, jen jihovýchod zasahuje do oblasti mírně chladné. Klimaticky nejvýhodnější je střed okresu, směrem k západu i východu se poměry zdrsňují s přibývající nadmořskou výškou. Celkový

klimatický

ráz

okresu

je

značně

různorodý.

Nejvýraznější

srážkový gradient má oblast Beskyd na jihu až jihovýchodě okresu. Rovněž Vítkovská vrchovina je poměrně srážkově bohatá (zachycuje část srážek od západu – do vnitrozemí srážek ubývá). [11] Povodí Odry je silně ovlivněno Baltským mořem, proto dlouho zamrzá, jara jsou chladnější a podzim dlouho teplý. V hlubokých údolích řeky Odry vznikají jezera přechlazeného vzduchu klesajícího z hor do údolí. Inverzní polohy jsou výrazné v okolí Nového Jičína a Frenštátu pod Radhoštěm. Celkově na území okresu převládají

severozápadní,

v důsledku orientace Moravské brány také severovýchodní

větry. [11] 12

Podnebí Nového Jičína [38] : Převládající směry větru: jihozápadní Podnebí: typické pro vnitrozemské oblasti Průměrná rychlost větru: 3 6 m/s Průměrné lednové teploty: od 2 do 3 °C Průměrné červencové teploty: od 16 do 18 °C Průměrná roční teplota: 7,8 °C Průměrné roční srážky: 760 mm Vlhkost vzduch v létě: 76 % Vlhkost vzduchu v zimě: 84 %

2.2 Podbeskydský bioregion [18] Bioregion leží na východě Moravy na hranicích se Slezskem, zabírá východní část geomorfologických

celků

Podbeskydská

pahorkatina

a

Moravská

brána

a

na

severovýchodě zasahuje do Polska. Plocha bioregionu v ČR je 949 km2. Bioregion je tvořen vlhkou pahorkatinou na měkkých sedimentech vč. ledovcových, z níž vystupují ostře kopce z pískovcového flyše. Převažuje 4., bukový stupeň, na jižních svazích se nachází i 3., dubovobukový stupeň. Území je tedy tvořeno mozaikou hájové bioty (smíšený karpatský a hercynský vliv) a karpatského bukového lesa, zčásti se zde projevuje i vliv polonské podprovincie. Biota je

obohacena

řadou

horských

druhů,

splavených

ze

sousedních Beskyd. Na

vápencích jsou malé ostrůvky méně náročné teplomilné flóry i fauny. V současnosti převažuje orná půda, hojné jsou vlhké louky, v lesích kulturní smrčiny se zbytky bučin.

13

2.3 Potencionální přirozená vegetace lokality

Obrázek 1: Mapa potenciální přírodní vegetace [21]

Obrázek

2:

Legenda

mapě

potenciální přirozené vegetace [21]

Ostřicová dubohabřina [10]: Struktura a druhové složení: dvou až třípatrové porosty s převládajícím habrem (Carpinus betulus) ve vlhčích polohách, v sušších s dubem zimním (Quercus petraea) a s častým výskytem zejména lípy (Tilia cordata) a buku (Fagus sylvatica) ve stromovém i řidčeji vytvořeném keřovém patru. Charakter bylinného patra určují lesní mezofyty. Z nich vysoké dominance dosahuje především Carex pilosa, v jarním období též Dentaria bulbifera. Porosty více či méně přirozeného složení byly obhospodařovány nejčastěji jako pařezina. Zčásti jsou tyto polohy obhospodařovány jako smrkové (řidčeji borové), příp. březové kultury, louky a pastviny. Převládá zde zástavba venkovského typu. Ostřicové dubohabřiny patří mezi relativně hojná společenstva, ustupující vlivem lidské činnosti. Největším ohrožením těchto porostů je záměna přirozených dřevin jehličnatými monokulturami. Ty pak nemohou plnit funkce přirozených porostů (funkce ochranná, význam pro zachování biodiverzity i udržení koloběhu živin v ekosystému, estetický význam). Na svazích slouží tyto porosty především jako lesy půdoochranné (ochrana proti 14

k

erozi). Nejčastější dřeviny stromořadí: Cerasus avium, Quercus petraea, Tilia cordata. Vhodná rozptýlená zeleň: Quercus petraea, Carpinus betulus, Tilia cordata, Fagus sylvatica, Cerasus avium, Acer pseudoplatanus, A. campestre, A. platanoides, Ligustrum vulgare, Corylus avellana, Crataegus monogyna, C. laevigata, Swida sanguuinea.

2.4 Starý Jičín, Vlčnov, Jičina 2.4.1 Poloha Obec Starý Jičín leží v Moravskoslezském kraji, 5 km jihozápadně od okresního města Nový Jičín. [40]

Obrázek 4: Poloha Nového Jičína [23] Obrázek 3: Moravskoslezský kraj [23]

2.4.2 Historie obce [39] Území obce a její okolí lákalo k osídlení již v pravěku. Procházela tudy prastará spojnice od Jadranu k Baltskému moři, známá též jako jantarová cesta. Výrazná poloha Starojického kopce s možností přehledné kontroly širokého okolí přitahovala příslušníky různých pravěkých kultur. Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu 15

nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín. 2.4.3 Vývoj krajiny dle historických a současných mapových podkladů

Obrázek 5: Müllerovo mapování 1716 [32]

Z Müllerovy mapy, lze vyčíst jen málo. Co je podstatné, že jde vidět hlavní cesty, které se spojují v obci Starý Jičín. Což nejspíš znamená, i podle literatury [40], že byla obec významná. Nejen proto, že na kopci nad obcí stojí hrad, dříve asi strážisko, ale cesta byla spojnice od Jadranu k Baltskému moři, tzv. Jantarová cesta.

16

Obrázek 6: I. vojenské mapování 1764-1768 [33]

Z map z I. Vojenského mapování, podle šrafování jde vidět, že obec leží v členitějším terénu. V krajině bylo málo lesů, ale dosti obdělávané půdy a také malé potůčky.

Obrázek 7: II. vojenské mapování 1836-1852 [34]

17

Obrázek 8: III. vojenské mapování 1876-1878 [35] Na konci 19.stol se krajina začala fragmentovat. Královská cesta byla osázena alejí, a krajina byla zpřístupněna polními cestami.

Obrázek 9: Fotomapa 1955 [22] Po II. Světové válce byla krajina ještě velmi fragmentovaná. Z fotomapy z roku 1955 lze vyčíst, že v tomto období byla ještě zachována drobná držba.

18

Obrázek 10: Fotomapa 2009 [22] Aktuální snímkování odhaluje jak moc se krajina za 60 let změnila. Jde především o zcelování pozemků a využívaní těchto pozemků především pro zemědělkou velkovýrobu. Rozptýlená zeleň v krajině byla částečně zachována. Podrobněji jsou vidět změny na leteckých snímcích pro jednotlivé části obcí (Ilustrace 1-6).

2.4.4 Hodnocení krajiny s využitím leteckých snímků •

struktura krajiny – krajina je zemědělská. Částečně uchovaná rozptýlená zeleň.

•

matrice – Orná půda

•

enklávy – lesní porosty, sídla

•

koridory – cesty, malé vodní toky

•

fragmentace – ze západu na východ – silnice první třídy R 48

•

antropický tlak – krajina spíše antropická, jen místy zbytky harmonické krajiny

19

Obrázek 11: Fotomapa Starý Jičín [23]

20

3 LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Tradiční obraz vesnice Vesnice je tradičním sídlem, v mnoha případech daleko starším než blízká větší města. Tradice vesnice je po staletí dána její polohou v krajině, obrazem červených nebo šedých střech, dominantou kostela nebo zámku, sítí cest a věncem zeleně, která zahradami nebo lesem vesnici obklopuje. Vesnice si uchovávají svou typickou vazbu na krajinu, i když trvají po staletí, mění se a rostou. [2] Významnou kulturní hodnotou našeho lidového krajinářství je výtvarný vztah venkovských sídel k jejich vnějšímu krajinnému prostředí. Vzhledem ke značné hustotě našich venkovských sídel jsou jejich siluety velmi často součástí obrazu české krajiny, a tvoří proto její charakteristické dominanty s příkladnou hierarchií nadřazenosti a podřazenosti staveb a vegetace. Výrazným výtvarným rysem tohoto vztahu je souběžné uplatnění kontrastu, harmonie a plynulosti vazby na okolní krajinu. Významnou polohu v lidovém krajinářství měla sortimentální skladba zeleně, v níž se velmi výrazně uplatňovaly zejména domácí druhy rostlin. Lidové pojetí zeleně dokázalo v minulosti do tohoto domácího prostředí velmi vhodnou formou začlenit i některé introdukované dřeviny, jež se postupně staly typickou součástí zejména intravilánů vesnických sídel (Aesculus, Buxus, Deutzie, Forsythia, Hydrangea, Lavandula, Morus, Parthenocissus, Philadelphus, Symphoricarpos, Syringa, Vitis). [7]

3.2 Současný stav vesnice [2] I přes radikální změny zachovává současná vesnická zástavba původní specifické prvky. Jsou to: •

menší objemové měřítko staveb i zástavby jako celku

•

převažující podíl individuální zástavby

•

vyšší podíl zahrad a jiných nezastavěných ploch 21

•

často ještě regionální osobitost celkového urbanistického uspořádání

•

většinou přímá návaznost na krajinu a množství přírodních prvků v zastavěném území

•

relativně příznivé hygienické podmínky (ovzduší, voda, klid)

3.3 Přechod sídla do krajiny („humna“) Ostré hranice mezi sídlem a okolní krajinou často existují jen v našich hlavách. Ale v podstatě neexistují nebo by alespoň existovat neměly. Příslušné části původního Programu obnovy vesnice z r. 1991 hovoří o „celkovém doplnění obce vhodnou zelení a propojení zeleně s krajinou“ a jeho novelizace z roku 1998 hovoří o podobném duchu o „ zachování a obnově vlastního obrazu vesnice a jejím organickém sepětí s krajinou“. Tedy vhodné propojení sídla s krajinou je v obou dokumentech předpokládáno, ale v praxi však pouze v malé míře prováděno. [12] Předně se jedná o optickou propojenost vnitřních částí těchto sídel s okolní krajinou, ze které vyplývá potřeba určité sortimentální analogičnosti zeleně v sídle i v jeho krajinném prostředí s cílem společného kompozičního řešení obou těchto prostor. [7] 3.3.1 Přechod sídla do krajiny v právních předpisech Z právních předpisů např. Zákon č. 114/1992 Sb. - především ustanovení upravující ochranu krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, může pomáhat dotvářet i charakteristický prostor humen. Zásahy do krajinného rázu, tj. zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. K činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Humna zatím nemají v českém právním řádu žádnou zvláštní právní úpravu, který by se týkala pouze jich. Právním předpisem, který zcela jistě ovlivňuje a bude i nadále ovlivňovat utváření prostoru humen je stavební zákon. Z něj pak vyplývá, že podoba 22

humen bude vždy zásadně ovlivněna nástroji územního plánování. [3] 3.3.2 Humna Z pohledu ekologického, ale i urbanistického, můžeme humna a záhumení považovat i za prostor hranice intravilánu, za kontaktní zónu sídla a krajiny, kde se střetávají a zároveň vzájemně ovlivňují charakterově odlišné ekosystémy.[14] Humna jsou neoddělitelnou avšak mizející součásti krajinného rázu. Původní funkce humen jako součást obilnářského hospodaření na půdě je dnes nahrazena neprodukčními, avšak nikoliv méně potřebnými funkcemi. Humna společně s doprovodnou drobnou držbou tvoří ochranou zónu vesnice na přechodu intenzivní produkční krajiny do zastavěného území. Pro dnešní územní plánování představují humna přirozenou územní rezervu pro rozšíření zástavby (zastavitelné území). Výstavba v humnech je dlouhodobou záležitostí. [13] Humna mají vysokou hospodářskou, kulturně historickou a krajinářskou hodnotu a význam. [8] Zachování humen se příznivě projevuje jak na základních krajinných funkcích tak na obyvatelnosti krajiny. Z hlediska krajinného rázu přispívají humna k zachování svébytnosti venkovské krajiny. [13] Funkce a funkčnost humen Funkce humen: Produkční: Napříč generacemi je zde dlouhodobá tradice zahrádkaření, pěstitelství, chovatelství, včelaření a dalších aktuálně zvaných volnočasových aktivit obyvatel. Kulturní: je dána souhrnem kulturně-historických charakteristik a hodnot. Ekologická: vystupuje nově a velmi významně do popředí. Humna jsou typickým ekotonem na přechodu mezi dvěma či více rozdílnými ekosystémy. Všeobecně uznávaná je funkce bufferu (ochranná, nárazníková zóna), neboť humna významným způsobem tlumí nepříznivé vlivy intenzivně využívané krajiny na životní 23

prostředí v zastavěném území obce. [13] Funkčnost humen: Vnitřní, či užší funkčnost naplňovala zcela konkrétní hospodářské i sociální potřeby toho kterého stavení. Zachována, respektive nově územně řešena, by měla být střední výška soudobé vegetace zahrad, daná tradiční převahou vysokokmenných ovocných dřevin. Tato výšková hladina a její prostorové i barevné struktury plně měřítkově harmonují s převážně jednopodlažní vesnickou zástavbou a barevností. Soudobé snižování výšky těchto zahrad je dáno jednak přechodem k intenzivním, tedy nízkým typům ovocných výsadeb a jednak jejich obytným využíváním, které je velmi často spojeno i se změnou sortimentu pěstovaných rostlin.

Vnější, či širší nebo krajinářská funkčnost dotvářela vztah vesnice ke krajině. Představovala tak jednu ze základních složek siluety obce a tedy i krajinného rázu a identity každého konkrétního venkovského území. Vnější vesnický rámec či humna nelze chápat jako konec vesnice, ale naopak jako její vstup do prostředí, jež ji dalo vzniknout a z něhož organicky vyrůstala. Humna jako neoddělitelná součást siluety obce jsou nejčastěji a nevýrazněji součástí krajinné kompozice jednak ve smyslu jejího obsahu, tedy duchovní stránky, a jednak z hlediska kompoziční formy. Významnou formou utváření vztahu sídlo – krajina vždy byla a bude trvalá vegetace, zejména prostorové a sortimentální pojetí stromových a keřových sestav. Vegetační úpravy zahrnující nejen prostorovou, ale i sortimentální podstatu problému, proto musí být součástí všech plánovacích forem uplatňovaných na našem venkově. [8]

24

3.4 Zeleň na hranici vesnice Nevhodným způsobem se v mnoha případech vyvíjí i vztah samotných vesnických sídel k jejich krajinnému prostředí. Obvodní část intravilánu se často chápe jako méně důležitý prostor, kde vzniká určitá forma vesnické periferie s řadou nevhodných objektů, manipulačních skládek a podobně. Dochází k nedomyšlenému obestavování příjezdových komunikací, nová výstavba rodinných domů v prostoru vesnických humen sousedí bez jakéhokoliv zeleného přechodu s produkční krajinou a mizí tak jeden ze základních rysů značné části našich vesnic – tradiční vnější obvodní pás zahrad, kterým přecházely do krajinného prostředí. [7] Zeleň na hranici vesnice propojuje sídlo a krajinu a spoluvytváří jeho siluetu (Ilustrace 7). Historickou a nejčastější formou je na okraji vesnice zeleň sadů a zahrad, kde starší vysokokmenné formy dožívají a jsou nahrazovány nízkorostoucími – tím dochází k odhalování okrajových partií vesnice, často nevzhledných (Ilustrace 8). Zeleň vysazovaná na hranici obce by měla tento nepříznivý stav zlepšit, přičemž není smyslem vytvořit hradbu vysoké zeleně, ale docílit výškové a barevné malebnosti střídáním ovocných a neovocných stromů. Zeleň v okrajové části obce bude často oddělovat výrobní stavby a to nejčastěji různé části zemědělského střediska, kde se často vyskytují objekty vymykající se výškovou i objemem z krajinného měřítka.[12] Je třeba vidět i fakt, že na siluetě obce se nepodílejí jenom stromy z okrajové zóny, ale také vysoké stromy ve středových partiích intravilánu. Oproti prvně zmiňovaným však mají nevýhodu v tom, že nejsou schopny ukrýt nevhodnou výstavbu z okrajů obcí. Je nutné dodat, že podle okolností podstatná či nepodstatná část hraničních pozemků, a sice ty, které jsou majetkem obce, může být využita k úpravám ve výše uvedením duchu v rámci územního plánu obce. V případě vesnic s rozvinutým procesem Programu obnovy venkova je cesta k řešení problematiky kvalitního propojení sídla s krajinou podstatně lehčí. [12] Propojení vesnice s krajinou však není tvořeno pouze zelení na okraji obce. Jsou to také často liniové výsadby alejí u cest a větrolamy. [12] Tradičně velmi bezprostřední vztah značné části našich vesnických sídel k jejich 25

většímu krajinnému prostředí je v současné době v mnoha případech velmi neuspokojivý. Příčinou je zejména dlouhodobá, úzce rezortně chápaná preference zemědělské výroby a nedocenění zejména sociálních a ekologických funkcí sídelního i krajinného prostředí. Nevhodný stav se navíc prohloubil zrušením značného počtu polních cest a zvýšením intenzity provozu na zbývajících komunikacích. Došlo tedy k výraznému snížení kdysi typické průchodnosti krajiny. V okolí vesnických sídel vyrostly a bohužel i v současné době vyrůstají četné stavby a technická zařízení, u nichž je třeba dořešit nejen estetický, ale zejména i technologický a hygienický vztah k okolnímu osídlení.

3.5 Zeleň v krajině 3.5.1 Rozptýlená zeleň Představují ji skupiny stromů a keřů, pásy nízké a vysoké dřevinné zeleně i jednotlivé stromy v polích a na lukách, podél komunikací a při vodních tocích a nádržích. Hraje nezaměnitelnou roli v obrazu krajiny (Ilustrace 9,10) a tím i v její rekreační hodnotě, jsou chráněny § 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V této krajině množství drobných lesních ploch, které jsou často jediným zastoupením přírodní složky v rozlehlých monokulturách zemědělských plodin. [2] Meze a remízky měly na svazích významnou funkci protierozní, komunikační (často podél nich vedly cesty), orientační (zvláště ve spojení s vysokou zelení) i estetickou. Neocenitelná je i jejich funkce ekologicky krajinotvorná. [6] V průběhu období kolektivizace byly mnohé meze, jejich zeleň a stromořadí likvidovány. [6] 3.5.2 Zeleň na zemědělské půdě Je nutné, aby se zbytky krajinné zeleně zachovaly a na tyto biologická centra navazovala vysazovaná zeleň již v závislosti na předpokládaném systému hospodaření v krajině. Při správném uspořádání zeleně v zemědělské krajině zjistíme, že kromě 26

biologického zlepšení se zvyšuje i její estetická hodnota, neboť obecné funkce zeleně se nejenom po staletí, ale po tisíciletí nemění a proto se také nemohou měnit obecné estetické podmínky.[9] 3.5.3 Větrolamy Aby větrolam plnil svoji funkci musí být složen z několika řad stromů, keřů (pyramidální profil). Hlavní větrolamy se staví kolmo na převládající směr větrů (max. odchylka 30°), vedlejší větrolamy mohou být kolmé na hlavní. Vzdálenost hlavních větrolamů od sebe 800-500m, vedlejších 1500m. Větrolamy nutno přerušovat u vjezdů z cest na pole, na svahu pro „odtok“ studeného vzduchu, u styku hlavních a vedlejších větrolamů pro zajištění minimálního proudění vzduchu (Ilustrace 11). [15] 3.5.4 Liniové výsadby Nejreálnější formou nově navrhovaného systému „rozptýlené zeleně“ ve vnějším krajinném prostředí sídla budou liniové výsadby dané typickou liniovostí obdělávaní zemědělské půdy. Mohou navazovat na cestní síť, vodoteče, hranice honů a kultur apod. Jejich vhodným uplatněním je možno řešit dvě významné kompoziční hodnoty, kterými jsou vzájemné souvislosti a měřítko prostoru. Při paprskovitém uspořádání, to je ve směru od obce dále do krajiny, vzniká v místě jejich průsečíku (v obci) bod zvláštního zájmu, a obec se tak stává určitým dojmovým vyvrcholením krajiny, jejím zájmovým středem. Linie vedoucí dále do krajiny vytváří navíc prostorovou souvislost této dominance s okolním prostředím. Vhodným počtem, rozmístěním a výškou těchto liniových výsadeb se dá velmi účinně upravit měřítko kompozice ve dvojím významovém smyslu. Jednak to bude měřítko krajiny jako celku, jednak vztah krajiny k měřítku siluety obce. [7] 3.5.5 Solitéry Významnou výtvarnou formou rozptýlené zeleně jsou krajinné solitéry. Vzhledem ke své izolovanosti v prostoru jsou opticky značně nápadné, a tedy i výtvarně velmi účinné. Jejich malá plošná výměra tak může ovlivnit velké prostory, takže jsou v tomto smyslu určitým typem „plošně i ekonomicky úsporné“ výsadby. Zatímco u plošných a pásových 27

výsadeb půjde především o celkový tvar a tvarovou sestavu různých druhů dřevin, u solitér to bude zpravidla druh jeden, který může mít další obsahový náboj. Konkrétní prostorové rozmístění solitér v zemědělsky využívané krajině musí být v souladu s obděláváním půdy. Uplatněny mohou být rovněž v kombinaci s pásovými keřovými výsadbami. Určitým velmi účinným solitérním vegetačním útvarem mohou být solitérní skupiny a různé typy remízků. Užší vazba mezi sídlem a krajinou může být vytvořena i vzájemným „prolnutím“ obou těchto prostředí. [7]

3.6 Zlepšování životního prostředí v obci i krajině [2] Cíle, předpoklady a tendence obnovy a rozvoje vesnice zahrnuje i zlepšování celkového životního prostředí v interiéru vesnice i v blízké krajině: •

úpravy a zřizování parků, travnatých ploch, dětských hřišť, odpočinkových a rekreačních ploch, alejí, výsadba stromů a doplnění zeleně po okrajích vesnice

•

péče o historickou zeleň

•

obnova přírodních a umělých vodních ploch a potoků včetně úprav jejich přirozených břehů

•

výsadby stromů u cest a na březích vodních toků

•

obnova důležitých spojovacích cest se sousední vesnicí nebo s lesem, rybníkem, kulturní památkou

•

ochrana přírodně cenných lokalit i tehdy, nejsou-li chráněny zákonem

•

obnova luk podél vodních toků, obnova studánek apod.

28

3.7 Časté problémy v dálkovém pohledu na obec 3.7.1 Nevhodné dominanty Vztah vesnických sídel k jejich krajinnému prostředí je často narušen dominantní působností různých staveb a technických zařízení. Výtvarná závadnost se týká buď velkého počtu těchto dominantních prvků (prostorová roztříštěnost kompozice), nebo jejich nízké výtvarné hodnoty (narušení obsahu či formy kompozice). Často dochází ke kombinaci obou těchto negativních rysů. Ve všech těchto případech je prakticky jedinou reálnou možností nápravy úplné nebo částečné optické zastření výtvarně nevhodných (přebytečných, netypických, závadných) objektů ve vybraných pohledových směrech pomocí sestavy vysokých stromů.[7]

Obrázek 12: Narušení siluety sídla [15]

29

Nová zástavba Určitým problémem může být i začlenění nové výstavby na okrajích obcí. I ten je však řešitelný kombinací opatření vyrovnání okraje obce zahradami. Osázení cesty k obci alejí, který usměrňuje pohled na část obce a odclonění nové výsadby vysokou zelení. [12] Nové rodinné domy, vznikající v současnosti na okraji vesnice nemají již vůbec zemědělský charakter, obsahují obvykle trávník, jehličnany, krb, pergolu a bazén. Okraj pozemku obvykle tvoří plot, často vroubený porostem tújí, zahumenní cesta často chybí. [6] Bez zeleně působí novostavby jako cizorodé prvky, který nemají se starou zástavbou nic společného. V posledních desetiletích, zejména u nové výstavby rodinných domků, užitkové zeleninové záhony nahradily udržované trávníky s bohatým sortimentem jehličnanů. Jehličnany vypadají celý rok stejně – strnule, exoticky a neslučitelně s venkovskou architekturou. Se svými pravidelnými siluetami a neobvyklou pestrostí barev narušují i spojení s okolní krajinou. [17] Zemědělství v krajině

Vliv zemědělství na změnu krajiny O změny v charakteru krajiny, která vesnici obklopuje, se postarala především zemědělská velkovýroba, a to dvěma způsoby: •

výstavbou zemědělských výrobních areálů za vesnicí, které jsou vesměs bez zeleně, bez krajinářsky vhodného napojení na zástavbu [2] ◦ U zemědělského střediska a jeho oddělení od okrajové části obce je nutné volit stromy neovocné s výškou potřebnou pro maximální zakrytí uvedených objektů a dále i formou širších pásů pro splnění hygienických funkcí.[12]

•

snížením obytnosti původní krajiny, které je dáno především odstraněním rozptýlené zeleně, likvidací cest a mezí. [2] 30

Díky kolektivizaci zmizela až na výjimky návaznost venkovských usedlostí na vlastní pozemky za dvory a humny. Za ploty a stodolami se nyní rozprostírá široké pole, mnohdy bez samotné záhumenní cesty. Zmizely jednotlivé úvozové cesty od jednotlivých dvorů, většina mezí, solitérních stromů a stromořadí. [6] Zeleň zemědělského střediska Ochranná zeleň zemědělského střediska [9] Je rozmístěna zpravidla po obvodu řešeného areálu a má chránit parter před účinky silných větrů a okolní zemědělskou zástavbu před nepříznivými účinky provozu. Ochranná zeleň má také pomoci začlenit areál do krajiny (Ilustrace 12,13,14). Plochy okolo oplocení vysazujeme zpravidla kombinací rychle rostoucích dřevin s podrostem keřů a skupinami pomalu rostoucích velkých stromů. Uspořádání zeleně nesmí bránit přirozenému odvětrávání prostorů a mělo by bát přizpůsobeno charakteru terénu. Ochranná zeleň by měla korespondovat druhově s doprovodnou zelení. Aby se zabránilo monotonnímu působení, je nutno ochranou zeleň výškově členit. Ochranná zeleň se provádí ve formě širších pásů, nebo bloků tak, aby se usnadnilo mechanické obdělávání a údržba okolních travnatých ploch. Z hlediska příznivého mikroklimatu středisek zemědělské výroby a potřebné hygienické izolace farem vůči okolí se doporučuje maximální zatravnění všech volných ploch na návětrné straně areálu. Těmito úpravami se zabrání zbytečnému víření prachu.

Doprovodná zeleň [9] Pro zapojení středisek zemědělské výroby do krajiny a jejich zvýraznění jako nového pozitivního prvku v krajině (případně zmírnění důsledků nevhodné lokalizace), je vhodné doprovodnou zelení. •

Osázet alejemi všechny přístupové cesty

•

osázet ponechané meze ev. hranice honů v blízkosti farmy

31

•

ponechat blízké remízky

•

vybudovat zelený pás mezi obcí a zemědělským střediskem, jestliže bude z hygienických důvodů nutný

Pastviny [7] Pastevní plochy a výběhy jsou typickou součástí areálů živočišné výroby. Základním úkolem výsadeb zeleně zde musí být zlepšování mikroklimatických podmínek ve smyslu prodloužení pastevního využití na co nejdelší dobu v roce. Nejvhodnějším útvarem zeleně jsou pro tento účel pásové výsadby stromů a keřů, jejichž různým situováním ke světovým stranám může vznikat celá škála mikroklimaticky různě hodnotných lokalit. Pásový systém rovněž velmi dobře umožňuje uplatnění odpovídající mechanizace při údržbě těchto ploch. Bodové výsadby stromů a keřů jsou zpravidla výtvarně působivější a zajímavější, ale funkčně méně účinné a provozně nepraktické. Reálné proto budou vhodné kombinace obou těchto prostorových forem. Návrh ozelenění v zemědělském středisku [7] Blízkost obce a vysoká provozní intenzita těchto zařízení vyžaduje jednak kompletní hygienickou funkčnost zeleně a důsledné dodržování určené hygienické vzdálenosti areálu od obytné zástavby. Estetická funkčnost zeleně bude v daném případě spočívat ve vytvoření určitého pojítka a jednoty mezi starou a novou výstavbou (Ilustrace 15). Zemědělský areál může být při řešení tohoto vzájemného kompozičního vztahu uvažován buď jako samostatný celek, pouze doplňující siluetu obce, kde se bude jednat o dva krajinné objekty, nebo může být naopak pojat jako součást intravilánu, tedy systém vnější zeleně spojí oba celky do jednoho krajinného útvaru. Návrh vnitrozávodní zeleně je součástí architektonické kompozice celého souboru. Výškové, plošné, barevné a strukturální uspořádaní zeleně proto musí odpovídat hmotovému uspořádaní stavebních objektů a musí splňovat základní estetické záměry kompozice, tj. její obohacení, sjednocení, rozdělení, zakrytí, zvýraznění, rytmizaci apod. 32

Obrázek 13: Zeleň zemědělského podniku [2]

Forma výtvarného projevu musí být důslednou syntézou estetických a provozně technologických hledisek, která mají v daném případě určující význam. Výsadby stromů a keřů by proto měly být přednostně soustředěny do větších celků, které lépe odolávají extrémním vlivům provozu. Takzvané bodové výsadby jednotlivých rostlin v trávnících by měly být používány zcela ojediněle, právě tak jako různě „malebně nepravidelné“ okraje výsadeb. Strohé tvarovosti technických staveb spíše odpovídají jednoduché vegetační tvary (řada, alej, stříhaná stěna apod.) a sortiment, který je v souladu s jejich technologickou funkcí (protiprašná stěna tvořená sortimentem výrazně hustě olistěných taxonů apod.) Přizpůsobení druhové skladby porostů intenzivním provozním podmínkám bude 33

spočívat v preferenci vybraných, zvláště odolných dřevin. Proto zde musí mít výraznou převahu opadavé listnáče, hlubokokořenící druhy stromů, dřeviny odolné k mechanickému poškození či schopné obnovy ve formě pařezové či kořenové výmladnosti. Protože ve většině případů bude nutné účinnost vegetačních úprav urychlit, mají zde významné místo i rychle rostoucí taxony stromů, situované tak, aby jejich funkci mohly po 15-20 letech převzít cílové, dlouhověké sestavy zeleně.

3.8 Navrhování a doplňování zeleně mimo obec i v obci Úkolem urbanisty je hledání takového řešení, které nepoškodí stávající estetickou hodnotu vesnic a krajiny a které podle možností vytvořit i hodnoty nové. [15] Mnoho pozitivního by v tomto smyslu mohly vykonat komplexní pozemkové úpravy při návrhu společných zařízení. Stalo by se tak v případě, že by se k dosavadním úkolům přibralo řešení estetických požadavků, jakými jsou často návrhy a doplnění rozptýlené zeleně v krajině, návrh prvků propojujících vesnici s krajinou. Bude se jednat o řešení vztahu venkovského sídla k jeho krajinnému prostředí. [12] Systém propojení sídelní a krajinné zeleně je v podmínkách venkovských sídel jednou z nejdůležitějších i nejtypičtějších zásad. Toto propojení by mělo být výrazně funkční (Provázanosti komunikací obytné části obce s vnější procházkovou trasou, opakování sortimentální skladby krajinné zeleně v intravilánu obce, systém alejí spojující siluetu obce s prvky vnějšího krajinného prostředí apod). [7] Ekologická hlediska musí být zohledněna především důsledným respektováním stávajících a zejména i navrhovaných domácích druhů dřevin odpovídajících danému lokálnímu stanovišti. [7] 3.8.1 Zemědělská půda Zeleň v okolí zemědělských půd má význam půdoochranný (ochrana proti vodní i větrné erozi), ekologický (prostřídání porostů, barevné kombinace v krajinném obraze). Ozeleňovat je možno meze, lemy polí a pastvin, neplodné půdy, v míře úměrné velikosti zemědělsky využívané plochy. Zemědělci se často brání blízkostí stromů a orné půdy, 34

protože se obávají stínícího efektu a náletu. Pozitivní důvody pro vazbu obdělávané půdy na krajinnou zeleň však převažují. [15] Vzrostlá zeleň má být úměrná rozloze zemědělské půdy, rozloze a funkci výstavby. Předpokladem je její doplnění v krajině (v sousedství zemědělských půd, vodních toků, komunikací ), i ve vesnici (ve veřejných prostorách, v sousedství občanské vybavenosti, obytných budov i výrobních staveb). Současně je nutno chránit stávající zeleň před úbytkem. [15] I zde bude nutné spoléhat na menší či větší výsledky prováděné estetické osvěty, kdy se bude velice těžce v našich podmínkách argumentovat estetikou proti snadnému ošetřování a sklizni. Východiskem z této situace by proto mohlo být maximální možné přiblížení komplexní pozemkové úpravy k hranicím obce a řešení přechodové zóny v rámci návrhu společných zařízení KPÚ. Je v moci pozemkových úřadů požadovat řešení na nejvyšší možné odborné úrovni a postarat se o nejorganičtější propojení zeleně v rámci společných zařízení KPÚ v hraniční zóně s obci. [12] 3.8.2 Komunikace Doprovodná zeleň okolo komunikací má význam především ekologický (vytváří se souvislé pásy rostlinných společenstev, do kterých člověk nezasahuje tolik, jako do orné půdy), estetický (Ilustrace 16) – rozděluje krajinu do menších celků, usměrňuje průhledy a vytváří měřítko krajinného obrazu a hygienický (Ilustrace 17). Kromě toho – při určité formě osázení – může plnit úlohu větrolamu. [15] 3.8.3 Zeleň v intravilánu Zeleň vesnice je součástí krajinné zeleně. Má nezastupitelnou úlohu regulátora mikroklimatu, prachového filtru, rozptylování hluku, a významnou estetickou úlohu jak v dálkových pohledech na vesnici, tak v obraze jejích veřejných prostor. A samozřejmě spolupůsobí s jednotlivými budovami a dotváří jejich účelové okolí. Urbanistický návrh nemůže stanovit, jak má vypadat ozelenění soukromých pozemků, ale může ovlivnit zeleň na veřejných prostranstvích a na hranici obce. Kromě hraničních partií bude pohledová působnost veřejné zeleně omezena velikostí prostorů vesnice (návsi, hlavní ulice) a více 35

vnímána v detailu a při spolupůsobení staveb, než zeleň krajinná. •

Zeleň na hranici vesnice propojuje sídlo s krajinou a spoluvytváří jeho siluetu

•

historickou a nejčastější formou je zde zeleň sadů a zahrad, která je v různém stavu (starší vysokokmenné formy dožívají a jsou nahrazovány nízkorostoucími – tím dochází k „odhalování“ okrajových partií vesnice často nevzhledných)

•

zeleň, vysazovaná na hranici obce by měla tento nepříznivý stav zlepšit

•

zeleň v okrajových partiích vesnice bude také často oddělovat výrobní stavby – pro tyto účely je nutno navrhovat pás zahuštěné výsadby neovocných stromů o šířce min. 25m (ovocné nízké a řídce sázené stromy tuto hygienickou funkci nemohou splnit) Charakteristickým rysem nových koncepcí zeleně v intravilánech venkovských obcí

bude skutečnost, že se často nebude jednat pouze o plošné rozšiřování, ale zejména o nové a důsledně funkční využití stávajících ploch, to znamená, že půjde především o přestavbu kvalitativní.[7] Výšková hladina vegetace v obci jako celku by s ohledem na tuto skutečnost měla být řešena územním plánem – např. situováním vyšších druhů stromů na veřejných a vyhrazených plochách intravilánu. Modelace siluety venkovských obcí formou výškově i tvarově gradované vegetace má u nás bohatou tradici, který by měla být inspirativní pro řešení soudobých krajinářských problémů našeho venkova. [8]

3.9 Územní plán Územní plánování má ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, přitom má chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. [3] Ochrana a posilování ekologicky stabilních ploch není jen otázkou krajinných úprav, ale mělo by jít i o opatření v zastavěných územích, kde převládají plochy výrazně nestabilní až plochy velmi málo stabilní. Ekologický přístup k plánování rozvoje vesnic 36

tkví v tom, aby byl omezen rozvoj zcela zastavěných nebo zakrytých ploch na nejnižší možnou míru a aby byly zachovány a rozšiřovány plochy se středním a vyšším stupněm ekologické stability.[15] V územním plánu (a v regulativech) to znamená [15]: •

nezastavovat všechny volné plochy sadů uprostřed vesnice

•

chránit skupiny stromů a keřů ve veřejných prostorách a na okrajích vesnic

•

při volbě zeleně dát přednost místním (autochtonním) druhům

•

zachovat staré i přestárlé stromy, pokud neohrožují bezpečnost chodců a motoristů

•

stromy navrhovat i do veřejných částí nové výstavby

•

živé ploty na okraji vesnice mají mít co největší šířku (5-10m) a mohou v otevřené krajině sloužit jako větrolam

37

4 METODIKA 4.1 Vymezení zájmového území Obec Starý Jičín se nachází asi 5 km jihozápadně od Nového Jičína. Celková rozloha obce Starý Jičín a jejích části je přibližně 3 366 ha. Obec má celkem 2 648 obyvatel. Jejími přidruženými obcemi jsou: Dub, Heřmanice, Janovice, Jičina, Palačov, Petřkovice, Starojická Lhota, Starý Jičín a Vlčnov. [40] V této práci se řeší území obce Starý Jičín a jejích dvou přidružených a zároveň srostlých částí – Vlčnov a Jičina. Zájmové území se rozprostírá na 1 108 ha a má dohromady 1 290 obyvatel.

Název části obce

Počet obyvatel Rozloha (ha)

Jičina Starý Jičín Vlčnov CELKEM

.

272 475 543 1290

326 339 443 1108

Tabulka 1: Rozloha a počet obyvatel v jednotlivých zájmových částech [41]

Obrázek 14: Vymezení katastrálních území (Jičina, St. Jičín, Vlčnov) [5] 38

Obec patří do Místní akční skupiny Kelečsko - Lešensko – Starojicko, o.s. Cílem sdružení je všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného území – venkovského mikroregionu, zejména činnostmi ve prospěch obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů působících na území, s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Sdružení vytváří a naplňuje rozvojové koncepce a strategie a rozvíjí mezisektorovou spolupráci. [26]

Obrázek 15: Mapa MAS KelečskoLešensko-Starojicko

4.2 Materiály Práce s odbornou literaturou na téma okraj sídla, přechod sídla do krajiny, zeleň v obci a její funkce. [2, 3, 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 17] Materiály a ústní informace získané z návštěvy na obecním úřadě Starý Jičín. Informace poskytnuté odborem životního prostředí na MěÚ Nový Jičín. Zjištění informací o zájmovém území – přírodní podmínky, územní plán, seznam obecních pozemků a jejich využití. [1, 4, 5, 10, 11, 18, 21, 38, 39, 40, 41] 39

Získání mapových podkladů k území – katastrální mapa (vymezení území – Příloha 1), ortofoto mapa, historické mapy, mapy k územnímu plánu (Příloha 2), mapa obecních pozemků (Příloha 3), mapa inženýrských sítí (Příloha 4). [4, 5, 21, 22, 23, 32, 33, 34, 35] Fotodokumentace z návštěvy území.

4.3 Metodika práce Získat základní informace o obci a celém území, sehnat všechny potřebné mapové podklady. Prostudovat podklady k problematice zeleně na okraji sídla, v obci i mimo ní. Následně ze všech zdrojů vybrat nejdůležitější informace. Pořídit

panoramatickou

fotodokumentaci.

Panoramatické

snímky

fotit

z

nejčastějších pohledových míst na obec. Pohledové místa zaznačit do mapy. Získání leteckých fotek obce, především těch míst, které v obci znehodnocují dálkový pohled na ní (výstavba „Na Vsetínku“, ZD Starojicko a.s.). S informací z obecního úřadu a portálu Českého ústavu zeměměřického a katastrálního, sestavit tabulku pozemků, které vlastní obec (Ilustrace 18 – Tabulka obecních pozemků). V tabulce zaznamenat čísla parcel, druh pozemků, využití pozemků, výměru, číslo pořízené fotografie (Příloha na CD) a vyznačit vhodné pozemky pro výsadbu zeleně. V tabulce barevně znázornit ty pozemky, které mají přiřazenou fotografií a přes které neprochází nebo jen v malé míře inženýrské sítě. Fotky obecních pozemků byly pojmenovány čísly. Jednotlivé čísla znamenají: 1. číslo fotky 2. číslo parcely 3. zkratka katastrálního území 4. pořadí fotek - pokud má parcela více fotek

40

Po terénním průzkumu zhodnotit stav zeleně v obci – již provedené výsadby. Vyhodnotit vybrané „nevhodné dominanty“ v dálkovém pohledu v obci a navrhnout možné řešení. Do mapy (Příloha č. 6) zakreslit možné doplnění zeleně a vytvořit k této mapě legendu skupin dřevin.

41

5 VYHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU ZELENĚ 5.1 Stav zeleně v obci Obec je velmi činná v otázce zeleně v obci i mimo ní. Účastní se například na projektu Výsadby vícedruhové aleje u polní cesty ke Svinci, na postupné dosadby zeleně u zástavby „ Na Vsetínku“, řeší možnost odkupu pozemku u budoucího sběrného dvora ve Vlčnově a snaží se vyřešit

revitalizaci

stromořadí

třešní

(sakur) u základní školy. V obci byly provedeny některé zásahy do zeleně. Z těch pozitivních například

částečná

obnova

lipového

stromořadí u cesty vedoucí z Nového Jičína na Starý Jičín (Obrázek 16). Posledních pár let

toto

stromořadí

chátralo,

Obrázek 16: Obnova lipové aleje

stromy

odumíraly a byly káceny. V této době už jsou vysazeny na volných místech nové výpěstky, stejného druhu. Další počin obce byl při rekonstrukci třešňové aleje, která vede k „ Oční studánce“ (Obrázek 17). Tato polní cesta vedoucí mezi obdělávanou půdou je hojně využívaná k výletům ke studánce. Obnovením této aleje se do krajiny vrátila liniová zeleň.

Další

prací obecního úřadu, která se dá hodnotit kladně, je nová výsadba na fotbalovém hřišti. V minulém století, při výsadbách na hřištích, se používaly sloupovité topoly. Naštěstí se od tohoto zvyku upouští a i zde se vysadily domácí dřeviny (Obrázek 18).

42

Obrázek 18: Nová výsadba na fotbalovém hřišti

Obrázek 17: Obnova třešňové aleje k oční studánce

5.2 Nová výstavba „Na Vsetínku“ V místě nové zástavby „Na Vsetínku“ není navrhnuta žádná konkrétní zeleň.

V

plánech výstavby se s ní zřejmě nepočítalo. Zástavba jakéhokoliv

je

provedena

návrhu

technicky,

zeleně.

Cesty

bez jsou

vybudovány pravidelně do šachovnice, a na ně navazují přímo soukromé pozemky. Nelze zde umístit uliční stromořadí, ani keře. Majitelům

Obrázek 19: Letecký snímek nové zástavby

pozemků nikdo nemůže určit jak mají svoji zahradu osázet, proto je tu velké nebezpečí, že tato zástavba bude nevhodným objektem v dálkovém pohledu na obec, a nezačlení se do krajiny. 43

Bylo by třeba zvážit všechny možné varianty, jak tuto zástavbu alespoň částečně ozelenit. Možnosti by byly tyto: •

Pozemky, které ještě nejsou odkoupeny ponechat v majetku obce, a vybudovat na nich vzrostlou zeleň s odpočívadly pro obyvatele.

•

Pozemky určené jako „hřiště a herní plochy“ a „smíšené obytné městské plochy“ [5] by měli obsahovat zeleň, především stromy.

•

Odklonění pohledu od zástavby zrekonstruováním třešňového stromořadí (Obrázek 20) u silnice vedoucí ze Starojické Lhoty na Starý Jičín tak, aby stromy clonily novou zástavbu a tím byl usměrněn pohled do údolí na část obce Vlčnov a hrad Starý Jičín nad ním.

•

Odclonění zástavby od hluku, větru a pohledu ze strany od silnice R 48 (Obrázek 21).

Obrázek 21: Zástavba "Na Vsetínku" za ní silnice R 48

Obrázek 20: Část třešňového stromořadí u zástavby " Na Vsetínku" 44

5.3 Zemědělské družstvo Starojicko a.s. Objekt

se

nachází

na

katastrálním území Starý Jičín – Jičina. Zemědělské družstvo je přímo spojené s obytnou části obce (Obrázek 22), Není zde žádná ochranná zóna. V celém objektu zemědělského družstva chybí

zeleň

(uvnitř

–

mezi

jednotlivými budovami, vně – na pastvinách). Areál touto absencí zeleně není začleněn do krajiny (Obrázek 23) a tvoří nevhodnou dominantu v dálkovém pohledu obce

Obrázek 22: ZD Starojicko a.s. (mapy.cz)

V ZD Starojicko a.s. by bylo potřeba doplnit zeleň v celém areálu. Pokud by nebylo možné, z provozních důvodů, doplnit zeleň mezi budovami, bylo by zapotřebí alespoň vytvořit ochranný pás kolem areálů. Na pastvinách je možno doplnění bodové nebo liniové zeleně a tím nejen zlepšit mikroklima pro pasoucí se dobytek (viz. Kap. 3.7.1 Nevhodné dominanty – podkap. Pastviny), ale také začlenit areál částečně do krajiny.

Obrázek 23: Zemědělské družstvo Starojicko a.s. 45

Samotná obec nechce tlačit zemědělce k nutnosti ozelenit družstvo. To by měli chtít zemědělci sami. Bohužel v této době zemědělci řeší jiné problémy, a tak zeleň musí stranou.

5.4 Vyhodnocení obecních pozemků Seznam obecních pozemků byl nalezen na webových stránkách Českého ústavu zeměměřického a katastrálního a zkontrolován dle informací z obecního úřadu. Z parcelních čísel, druhu pozemků, způsobu využití a výměr byla sestavena tabulka (Ilustrace 18), pro každé katastrální území samostatná. Po sestavení tabulky byly doplněny čísla fotek pozemků, které byly získány terénním průzkumem. Bylo nalezeno celkem 520 obecních pozemků, a to 202 na katastrálním území Vlčnov, 208 pozemků na k.ú. Starý Jičín a 110 na Jičině. Bylo zjištěno, že mnoho obecních pozemků protínají některé z druhů inženýrských sítí. Proto se musela mapa obecních pozemků srovnat s mapou inženýrských sítí (obě mapy byly poskytnuté z obecního úřadů) a z této konfrontace byly vyčleněny pozemky „vhodné“ k výsadbě zeleně. Tato „vhodnost“ je nutná ověřit podrobnějším průzkumem v terénu. Na katastrálním území části obce Jičina bylo nalezeno 9 „vhodných“ pozemků, na části Starý Jičín 34 pozemků a ve Vlčnově 57 pozemků.

46

5.5 Vyhodnocení dálkových pohledů

4

3

2

1 Obrázek 24: Pohledové body na obec [23] Byly vybrány čtyři pohledové body (Obrázek 24). Z těchto bodů byly vyfoceny panoramatické snímky (Ilustrace 19-23). Na prvním snímku obce Starý Jičín (Ilustrace 19) si lze všimnout vystupující nové zástavby „ Na Vsetínku“ (vlevo) a několik vystupujících domů – „arenda“ a bytový dům (od středu napravo). Z tohoto místa je narušen harmonický pohled jen v malých detailech. Druhý snímek (Ilustrace 20) na část obce Jičina a Starý Jičín odhaluje větší nedostatky - narušení pohledu zemědělským družstvem (vlevo). Dále vystupují velké budovy („arenda“ a firma nábytku Beránek) – ve středu snímku. Lze zde i pozorovat odhalenou, zeleně prostou silnici první třídy R 48. 47

Třetí a čtvrtý snímek, pohled na část obce Vlčnov (Ilustrace 21, 22) ukazuje nevhodnou vesnickou zástavbu a přilehlý pozemek (vlevo), nevhodné oplocení (smrk, zerav) tenisových kurtů a jednoho rodinného domu (ve středu snímku) a lze zde velmi výrazně pozorovat novou zástavbu „Na Vsetínku“ (vpravo). Pátý snímek (Ilustrace 23) není přímo dálkovým pohledem, ale je to snímek s nejvyššího místa v blízkém okolí – zříceniny hradu Starý Jičín. Snímek je na část obce Vlčnov.

Na fotografii lze nalézt nevhodně umístěn rodinný dům skoro ve středu

obdělávané půdy (na středu - vzadu), kousek napravo už vyměřené nové pozemky, opět uprostřed orné půdy. V popředí snímku nevhodnou zástavbu, více vpravo nefunkční kravín s topoly, které mají být pokáceny, (v budoucnu sběrný dvůr snad s náhradní výsadbou). Vlevo od kravína zastavěné místo v obci, méně vhodnou vesnickou zástavbou. Vpravo na snímku lze pozorovat další rozšiřování obce, opět nevhodně – umístění, typ zástavby, absence zeleně.

5.6 Návrhy doplnění zeleně v obci i mimo ní Možné zdroje financování projektů jsou naznačeny dále v kap. 6. Z těchto zdrojů by se mohly financovat různé projekty, jako například: 5.6.1 Rekonstrukce třešňového stromořadí mezi Starojickou Lhotou a Starým Jičínem Toto stromořadí v této době velmi chátrá a zůstalo po něm jen několik málo jedinců (Ilustrace 24). V minulosti (historický snímek z II. Vojenského mapování – Obrázek 7) tato cesta byla královskou a byla lemována stromy. Dnes je to registrovaný významný krajinný prvek (VKP), i když pro mnohé „jen“ silnice mezi dvěma obcemi, zeleň by měla být zachována. Do krajiny by obnova stromořadí vnesla další liniový prvek a v dálkovém pohledu by mohla odclonit nevhodnou zástavbu „Na Vsetínku“ a usměrnit pohled na dominantu zříceniny hradu Starý Jičín. Pro rekonstrukci tohoto stromořadí by bylo vhodné zachovat stejný druh – třešeň 48

(ovocný druh). Problém by mohl být při výsadbě kolem cest – kvůli bezpečnosti. Stromořadí se ale nachází za příkopem. Pro novou výsadbu je tedy dostatek místa, mezi příkopem a obdělávanou půdou, proto by obnova byla jednoduchá, pokud by se na ni sehnaly finance. Majitelé pozemků – MSK – Správa silnic MSK - by sami mohli dosadit mezi staré stromy nové, například jako náhradní výsadbu jinde pokácených. Nejlepší by bylo provést to jako dosadbu mezi staré stromy. Jen pokud by to bylo nutné, z bezpečnostních důvodů, by byly staré stromy vykáceny (nutný průzkum stromů jestli jsou nebezpečné nebo napadené chorobou nebo škůdcem). Při výsadbě je nutné myslet na průjezd zemědělské techniky, proto by bylo nutné ponechat na určitých místech větší rozestup mezi stromy. Podle časopisu Inspirace [16] by rozestupy mezi stromy měl být až 20 metrů. Tento spon je určen kvůli možným nehodám aut. Na této silnici není průjezd tak silný, a nehody se zde nestávají tak často, proto není nutné mít spon ve stromořadí tak velký. Pokud by byl zachován takto velký spon, neplnilo by stromořadí tak velkou krajinotvornou funkci. Při výsadbě by finančně mohla pomoci nějaká dotace (viz kap. 6). Problém nastává bohužel vždy, když není na projekt přidělena dotace. Bohužel, jako asi každá obec, i tato bojuje s každou korunou, a jsou důležitější věci na financování než alej. Pokud by dotace nebyly přiděleny, je ještě možnost samostatná činnost obyvatel, což by vedlo například i k osvětě a sounáležitosti lidí, vážila by si toho jak tato generace tak budoucí. Bohužel tato varianta je obtížnější než získání dotace. Pokud by se toto stromořadí zrekonstruovalo mohlo by to vypadat například jako na nákresu (Ilustrace 25). K této dosadbě by mohl pomoct dotační titul PPK (Ilustrace 26). 5.6.2 Znovuobnovení cesty ke kapličce za novou výstavbou „Na Vsetínku“ Kaplička v této době stojí osamocená v poli. I když pozemek kolem ní patří obci, není cesta k ní nijak upravena. Jedna cesta, která by tam mohla vést, a v minulých dobách nejspíše vedla, je zarostlá, neudržovaná, zaházená odpadky. Obyvatelé nové zástavby a nejen ti, by určitě uvítali možnost se ke kapličce bezproblémově dostat. Zde by bylo zprvu nutné uklidit a zpřístupnit dříve funkční cestu „Hučnice“, která je 49

dokonce registrovaná jako VKP. Při zpřístupňování této cesty by se ale mělo myslet na její doprovodnou zeleň, která by se měla zachovat, nebo nově vysadit. Pokud by to bylo možné, měla by tato doprovodná zeleň být vícedruhová a víceřadá. Za touto cestou je silnice první třídy R 48, která velmi narušuje nejen estetickou funkci okolí, ale také hygienické prostředí. Cesta je už z prvopočátku postavena bez jakéhokoliv odhlučnění a doprovodné zeleně. Již v dobách minulých bylo zvykem kolem sakrálních staveb vysazovat stromy. Zde byly vysazeny lípy. Bohužel v této době už jsou pokáceny (nejspíš ze zdravotních důvodů). Byla místo nich vysazena jedna lípa. Z pařezů vyrůstají výmladky. Pokud se člověk k této kapličce dostane přes křoví, nebo přejde obdělávanou půdu, nemá kde spočinout, protože u této kapličky není žádné posezení. Bylo by dobré doplnit toto místo o nějakou jednoduchou lavičku. Snad v budoucnu, po několika úpravách samotné zástavby „Na Vsetínku“, budou lidé moci zde chodit kochat se dominantou hradu, aniž by je rušil pohled na nevhodnou zástavbu či hluk s frekventované silnice.

Obrázek 25: Letecký snímek na zástavbu "Na Vsetínku"

50

Obrázek 26: Kaplička za zástavbou "Na Vsetínku"

5.6.3 Založení liniové zeleně podél R 48 a doplnění zeleně zástavbu „Na Vsetínku“ Zástavba „Na Vsetínku“ je velmi exponované místo. Ze starých map lze vyčíst pomístní jméno této lokality „Na Větřáku“. Na tomto území je opravdu velmi větrno. Ke zhoršení životního prostředí této části obce přispívá i blízkost rychlostní komunikace R 48. Bohužel tato silnice nemá žádné ochranné prvky. Hluk se šíří velmi snadno a do velkých vzdáleností. Snížení hluku a prachu s komunikace je pro obec téměř nemožné. Pozemky mezi novou zástavbou a silnicí jsou v soukromém vlastnictví. Bohužel se mluví a přemýšlí i o rozšíření této komunikace. Což by ale paradoxně mohlo přinést možné zlepšení, pokud by se v projektech velmi rázně trvalo na ochranné zóně komunikace a doplnění doprovodné zeleně. Dalším pásem zeleně, která by částečně mohla pomoc v této situaci, je již 51

zmiňovaná úprava a znovuobnovení polní cesty „Hučnice“ (kap. 5.6.2). V dálkovém pohledu je toto území velmi viditelné a tvoří „nevhodnou dominantu“ obce (různá architektura, různá výška staveb, různá barva omítky, atd.). Proto by bylo vhodné tento velký komplex „roztříštit“ korunami stromů. Zde se opět naráží na problém majitelů pozemků, kteří by rádi měli na své zahradě „golfový“ trávník a hradbu ze zeravu (Thuja). Na krajinářské cítění nových obyvatel by se nemělo spoléhat, proto by obec měla využít všechny své pozemky v této oblasti a vysadit co nejvíce stromů. Kolem silnic v zástavbě není možné nic vysazovat, buď navazují na parcely nebo vedle cesty jsou inženýrské sítě. Jediné větší parcely, kde by mohla být provedená nějaká výsadba je parcela číslo 526/86 [31]. Zástavba byla již doplněna zelení na jejím jižním okraji. A to habry (Carpinus), jako ochranu před sněhovými závějemi. V této chvíli je to jednodruhový porost. Doporučovala bych postupné doplnění (například za uhynulé jedince) jinými druhy – druhy dorůstající jiné výšky, mající jiný typ olistění, plodící, kvetoucí – čímž by se zvýšila biodiverzita, atraktivnost pro zvířata a narušila by se jednotvárnost porostu.

Obrázek 27: Poloha zástavby "Na Vsetínku"

52

Obrázek 28: Vymezení možné plochy pro výsadbu a plocha výsadby habrů 5.6.4 Znovuobnovení starých polních cest a výsadba doprovodné zeleně Z konzultace na obecním úřadě jsem se dověděla, že se provádí pasport silnic a polních cest na katastrálním území obce. Obec má v majetku mnoho dnes již zaniklých polních cest. Některé tyto cesty by bylo dobré obnovit. Tím by se zpřístupnila krajina lidem, mohli by krajinu využívat ke každodenní rekreaci a přechodu mezi sousedícími vesnicemi. Polní cesty, které by stály za znovuobnovení jsou například tyto: cesta vedoucí „Nad císařskou“, v minulosti vedla ke kříži, již zmiňovaná cesta „Hučnice“, polní cesta k oční studánce pod Svincem (v této době vytvořen projekt a zaslán do výběrového řízení o dotace) a například cesta z Vlčnova za les „Segeťáč“ a ke „Vsetínu“. Obnovení cest by mělo krajinářský i estetický význam. Problém je, že všechny tyto cesty zanikly kvůli obdělávání půdy. Zemědělci v této době mají problémy se udržet, a proto jim brát půdu „jen kvůli okrášlování“ je nejspíš nereálné.

53

5.6.5 Založit ochranný pás zeleně u budoucího sběrného dvora ve Vlčnově Bývalý kravín ve Vlčnově v této době s části chátra a z části je využíván na sklad stavebního materiálu. Obec polovinu kravína a pozemků odkoupila a vytvořila projekt na sběrný dvůr. Projekt byl zaslán do výběrového řízení o dotace. Do této doby nepřišlo vyrozumění. Projekt na sběrný dvůr zahrnuje i pokácení starých topolů – ze západní strany, směr od obec Hůrka. Stromy by měli být nahrazeny novou výsadbou. Stavební projekt na dvůr bohužel nedovoluje v místě topolů vysadit nové stromy (rozšíření cesty, opěrná zeď, oplocení). Proto je v této době podán návrh na odkoupení pozemků sousedících. Na tomto pozemku (parcelní číslo 595/161) by bylo možné vytvořit ochranou zónu tohoto areálu. Dvůr by neměl zůstat bez zeleně. Jednak z hygienických důvodů (rozlet igelitových sáčků, zápach, případný hluk přijíždějících sběrných aut, aj.) a pak i pohledových.

Obrázek 29: Budoucí sběrný dvůr 54

5.6.6 Doplnění zeleně v ZD Starojicko a.s. Toto zemědělské družstvo má velké nedostatky v ozelenění, jak vnitřního prostoru tak vnějšího. Objekt je přímo spojen s obcí, není zde žádné ochranné pásmo. Do krajiny nezapadá, jelikož na pastvinách není žádná rozptýlená zeleň a kolem objektu žádné vzrostlé stromy. V nejlepším případě by se v celém areálu doplnila zeleň. Opět zde ale narážíme na problém financování těchto záměrů. Družstvo by mělo chtít samo od sebe tyto projekty na ozelenění zpracovávat a naplňovat. Obec by mohla vyžadovat nějaké nápravy, ale nechce znepříjemňovat zemědělcům už tak těžkou situaci. Pokud by ale areál měl projít nějakou rekonstrukcí, modernizací nebo jen dostavbou dalších zařízení, bylo by potřeba do projektu začlenit i odclonění družstva od obce a zakomponování celého areálu do krajiny, i proto, že areál spadá do Přírodního parku Podbeskydí.

5.6.7 Mapový návrh Do mapy (Příloha č. 6) byly zakresleny výše uvedené možnosti návrhu zeleně. V legendě (Ilustrace 27) byly vymezeny skupiny dřevin. Před výsadbou by bylo nutné udělat podrobný osazovací plán jednotlivých ploch.

55

6 Možnosti financování projektů Významná finanční pomoc z unijních fondů může být při řešení dílčích úloh přirozeného přechodu sídla do krajiny uskutečněna prostřednictvím jednotlivých dotačních titulů:

6.1

Krajské granty:

Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2011 [27] Cílem dotačního programu je: 1. Podpora obnovy a rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím poskytování investičních dotací, na realizaci rozvojových záměrů obcí a venkovských mikroregionů - svazků obcí (dotační titul 1). 2. Podpora projektů zaměřených na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, rozvoje občanských aktivit a komunitního života v obcích, prostřednictvím poskytování neinvestičních dotací (dotační titul 2). ▪ Rekonstrukce a výstavba místních komunikací, účelových komunikací, pro vodu

propustných

komunikací

(s propustným

ložem

a propustným

podložím), včetně doprovodné silniční vegetace a dalších součástí a příslušenství

6.2 Národní programy [24] Nejdůležitějšími národními finančními zdroji, ze kterých jsou poskytovány podpory na opatření v oblasti ochrany životního prostředí, jsou Státní fond životního prostředí ČR a státní rozpočet. Podpory jsou poskytovány v rámci vyhlášených národních programů. Mezi programy Ministerstva životního prostředí financované ze státního rozpočtu patří Program péče o krajinu, Program stabilizace lesa Jizerských hor, Program odstraňování škod po Sovětské armádě a dotace nestátním neziskovým organizacím. Státní fond životního prostředí v současné době poskytuje podstatnou část svých prostředků na kofinancování projektů podporovaných z fondů Evropské unie, přitom však i nadále poskytuje podpory v 56

rámci vyhlášených národních programů.

Program péče o krajinu (PPK) Program péče o krajinu je určen na dotace v několika hlavních oblastech, a to na A) opatření v ZCHÚ, EVL a ptačích oblastech, B) opatření pro zlepšování dochovaného kulturního a krajinného prostředí (mimo ZCHÚ), C) zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy a D) studie a odborné publikace. [24] V této době Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) vyhlašují v mimořádném termínu 1. výzvu pro příjem žádostí do Programu péče o krajinu, Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (podprogram B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (podprogram C). Žádosti o dotace bude možné podávat od 16. března do 30. dubna 2011. Sběrným místem pro podávání žádostí v rámci Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí jsou krajská střediska AOPK ČR, pro žádosti v rámci Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy je sběrným místem ředitelství AOPK ČR. [25]

6.3 Evropské fondy: ROP NUTS II Moravskoslezsko [19] Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko je určen pro region soudržnosti Moravskoslezsko, který je totožný s Moravskoslezským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.

57

▪ Regionální infrastruktura a dostupnost ▪ Podpora prosperity regionu ▪ Rozvoj měst ▪ Rozvoj venkova ▪ Technická pomoc

Rozvoj venkova [19] Např. obnova a rekonstrukce veřejných budov, veřejných prostranství, zeleně a místních atraktivit, rozvoj terénních služeb pro staré občany, služby pro rodiče s dětmi, rekonstrukce, a výstavba víceúčelových zařízení a ploch pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity, body veřejného přístupu k internetu a vzdělávání obyvatel ve využívání informačních a komunikačních technologií, pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy, výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení školských, zdravotnických, sociálních služeb, informačních center, základní obchodní infrastruktury, tržnic apod.

Program rozvoje venkova [20] Oblast podpory III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby. Předmětem opatření je budování a obnova místních komunikací a zlepšení vzhledu vesnic. Podporované aktivity: • budování a obnova místních komunikací, obnova vodopropustných komunikací včetně příkopů a doprovodné zeleně, • nákup a výsadba veřejné zeleně, parkové úpravy v obci a okolí, nákup nezbytné techniky pro údržbu zeleně.

OP Životní prostředí [37] Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako 58

základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

Prioritní osa 6 - Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny [36] Podporované oblasti: • Oblast podpory 6.1 - Implementace a péče o území soustavy Natura 2 000. • Oblast podpory 6.2 - Podpora biodiverzity. • Oblast podpory 6.3 - Obnova krajinných struktur. • Oblast podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny. • Oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny. • Oblast podpory 6.6 - Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a 59

následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod. Obnova krajinných struktur • Realizace vegetačních opatření v krajině (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů, územní systém ekologické stability atd.). • Opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2 000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability a v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi.

Podpora regenerace urbanizované krajiny • Zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně, individuální zakládání a obnova parků, stromořadí, hřbitovů, městských a obecních lesoparků atd. • Odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2 000.

6.4 Ostatní nadace Nadace partnerství Granty Strom Života •

Malé granty

•

Pro přírodu

•

Místo pod stromy

60

Pro přírodu [30] Cíle grantu Podpora projektů realizovaných především ve volné krajině, které přispívají k obnově krajinného rázu, ochraně přírodních a kulturních hodnot krajiny a zvyšování biodiverzity. Zapojení místních obyvatel, spolků a sdružení do přípravy, realizace i následné péče o výsledky projektu, spolupráce s vlastníky pozemků. Samozřejmostí je realizace projektu s ohledem na ekologii krajiny. Podpora projektů, na které nelze získat financování z jiných zdrojů.

Prioritní oblasti podpory a) Péče o krajinu b) Zvyšování zájmu veřejnosti o přírodně cenná území (nejen státem chráněná) c) Liniová dřevinná společenstva i další nelesní společenstva • Výsadba nových a obnova zaniklých i stávajících liniových prvků v krajině. • Výsadba stromů a keřů (Výsadby s důrazem na přidanou hodnotu: zapojení vlastníků pozemků a další veřejnosti do přípravy i realizace projektu; ekologicko-stabilizační funkce v krajině; výběr stanovištně

vhodných druhů dřevin.)

d) Výsadba ovocných stromořadí, zakládání sadů a zahrad s následným využitím jejich plodů • Nová výsadba i obnova stávajících porostů • Zachování a rozšiřování genofondu starých a krajových odrůd užitkových i okrasných rostlin. • Využití plodů ve prospěch komunity, místní ekonomiky, turistického ruchu apod. e) Informační kampaně s tématikou biodiverzity f) Pro přírodu se školami g) Jiné projekty 61

Malé granty 2011 [28]

Cíl grantu Podpora výsadby stromů, která přispěje ke zkvalitnění životního prostředí. Zapojení širší veřejnosti do sázení a zvýšení zájmu obyvatel o prostředí, v němž žijí. Podpora „společenského“ postavení malých občanských sdružení typu okrášlovacích spolků nebo škol, jejich aktivizace, povzbuzení a pomoc se získáváním zdravé sebedůvěry při psaní a realizaci konkrétních projektů. Na co lze žádat • zakoupení sazenic stromů a keřů (do max. hodnoty 2 000 Kč za 1 sazenici); • zakoupení nezbytného materiálu (pletivo, kůly); • náklady bezprostředně související se zabezpečením výsadby (doprava).

Místo pod stromy 2011 - 2012 [29] Cíl grantu Podpora vzniku nových a obnova stávajících zelených veřejných prostranství (např. parků, dětských hřišť, veřejnosti otevřených školních zahrad, sídlištních prostor, oddychových míst apod. ) za účasti místních občanů, budoucích uživatelů. Zásadní podmínkou udělení grantu je zapojení místních občanských sdružení, škol, spolků a aktivních občanů do všech fází utváření zelených veřejných prostranství: od formulace nápadu, přes přípravu a plánování až po samotnou realizaci. Zapojení široké veřejnosti přispěje k tomu, aby utvářené prostranství splňovalo představy a potřeby místních lidí a bylo jimi následně intenzivně využíváno. Nadace Partnerství poskytne podpořeným projektům finanční podporu, odborný seminář pro realizátory zaměřený na komunitní plánování a asistenci odborného konzultanta.

62

Na co lze žádat • na přípravu projektu procesem komunitního plánování (např. projektové dokumentace); • vlastní realizaci projektu; především na zakoupení sazenic stromů, keřů a dalšího sadebního materiálu; na další realizace (lavičky, prolézačky, zpevněné plochy apod.); • další náklady bezprostředně související s realizací projektu

Jedná se o to aby byly co nejrychleji a nejefektivněji využívány všechny naznačené existující cesty ke zlepšení podmínek pro optimální návrh a realizaci co nejtěsnějším propojením obnovy sídla a krajiny v integrované řešení venkovského prostoru. [12]

63

7 DISKUSE Z několika konzultací na obecním úřadě jde vyvodit dobrý přístup ke zlepšování okolí obce. Dle zjištěných informací a terénního průzkumu se obec snaží doplňovat zeleň v sídle i v krajině. A nejen obec, i někteří spoluobčané mají zájem vysazovat stromy. Což je velmi dobrý příklad pro ostatní. Být takových lidí v obci více, mohla by obec vypadat ještě lépe, bez velkých finančních nákladů. Pokud bych měla zhodnotit vztah obyvatel k zeleni, bylo by to jak negativní tak pozitivní. Někteří obyvatelé vůbec nedbají na to, že jsou na vesnici a měli že by tomu měli přizpůsobit i zahrady. Ze zahrad si dělají okrasné parky, rozlehlé „golfové trávníky“ a thujové hradby kolem betonových zdí. Ale v této obci se najdou i světlé výjimky. Dokonce jsou jednotlivci, kteří nejenže na své soukromé pozemky vysazují zeleň, ale i o druzích které vysazují přemýšlejí. Najdou se i tací, kteří vysazují stromy i na obecní pozemky (fotbalové hřiště, foto 38_417.10_stj_3, v přílohách na CD). Po dohodě s panem starostou obohacují vesnici o zeleň. Obec a jeho pověření zaměstnanci mají snahu zlepšovat stav zeleně v intravilánu ale i v extravilánu. Z několika akcí mohu jmenovat například rekonstrukci lipového stromořadí u silnice z Nového Jičína na Starý Jičín (Obrázek 16). Toto stromořadí se v posledních letech rozpadalo a některé stromy musely být vykáceny. Obec koupila pozemek pod těmito lipami a začala stromořadí obnovovat. Společnou akcí více obcí (Bernartice nad Odrou, Hůrka nad Odrou a Starý Jičín) byla výsadba třešňové aleje mezi těmito obcemi. V minulém roce byly vysazeny habry u nové zástavby „Na Vsetínku“ jako protisněhová zábrana. Toto místo je velmi exponované proto bude i do budoucna nutné ho doplnit zelení. Zatím jsou naplánované další akce, co se týká zeleně. Například výsadba ochranného pásma u sběrného dvora ve Vlčnově. Nynější topoly se budou kácet a na místo nich bude potřeba vysadit něco nového. Zatím se projednává návrh odkupu pozemku sousedícího, aby se zeleň mohla vysadit v širším pásu. Pokud by se to nepodařilo, a dotace by byla na sběrný dvůr schválená, byl by problém, protože dle projektu na tento objekt, 64

není pro zeleň místo. Z jedné strany by se měla vybudovat zeď, z druhé se má rozšiřovat cesta a má se vytvořit i nové oplocení. Proto by bylo i z hygienických, mikroklimatických a pohledových důvodů vhodné doplnit tento objekt zelení a to především na místě nynějších topolů. Další projekt čekající na schválení přidělení dotace je výsadba ale kolem polní cesty k oční studánce pod Svincem. Zde by tato zeleň hrála především roli rekreační a krajinotvornou. Alej by doplnila rozptýlenou zeleň do okolní krajiny a turisté i místní obyvatelé by mohli opět využívat znovuobnovenou cestu ke studánce. Bohužel je pravda, že obec sama o sobě nemá dostatek financí na zaplacení výsadeb zeleně, jsou jiné, důležitější věci (například kanalizace, chodníky aj.). Proto se pověřené osoby na obecním úřadě snaží zpracovávat projekty a na ty následně žádat finance z různých dotačních titulů. Bohužel často jsou tyto projekty k ozelenění obce odmítnuty. Proto v obci rozvoj a obnova zeleně je pomalý proces. Kdyby se zapojilo do tohoto procesu více občanů, a začali si uvědomovat důležitost zeleně v obci i mimo ni, bylo by doplňování zeleně do obce i krajiny rychlejší. Osvětu lidí je potřeba provádět, a nejlepší je začít už od školního věku, kdy žáci školy pořádají akci „výsadba stromů“. A pokud by toto bylo provázáno s výukou a následnou péči o stromy, občané a jejich děti by si určitě zeleně v obci vážili více. Územní plán, který byl zpracován ke konci roku 2008, zeleň v podstatě neřeší. Katastrální území obce je natolik velké, že mapy jsou málo podrobné, a jednotlivá zeleň není do nich zakreslena. V mapách územního plánu jsou jen vyznačeny možné biokoridory a biocentra. A jsou také vyznačeny přírodní a přírodě blízké ekosystémy. V textové části se lze dočíst: „..ÚP nevymezuje žádné nové turistické a cykloturistické trasy. Stávající síť je považována za dostatečnou“ … a... „ ÚP nevymezuje žádné nové veřejně přístupné účelové komunikace, polní a lesní cesty. Stávající síť je dostatečná pro prostupnost krajiny pěšími.“ [4]. S tímto byt spíše nesouhlasila. Krajina je sice přístupná, ale jen za dobrého počasí. Lidé sice mohou chodit po krajině, ale nemají dostatek polních cest. A průchodnost krajinou je také ovlivněna osevním postupem, pokud je vysetá řepka, v určitém období nelze projít. Jsou sice i zde vyjeté koleje od mechanizace, ale tyto cesty nejsou dostatečné 65

pro pěší. V katastrálním území obce je mnoho míst, ke kterým by mělo cenu tyto cesty obnovit. Buď to jsou cesty k sakrálním stavbám (například kaplička za zástavbou „Na Vsetínku“ a pokračující ke kříži mezi Jičinou a Starojickou Lhotou, Kříž pod hradem „Nad císařskou“ který dnes stojí v poli. Kolem něho se chodívalo do Nového Jičína, bohužel dnes je tam bariéra – silnice R 48. Dalším místem, spíše vyhlídkovým je les Segeťáč, kde je umístěna stará lavička, z které je krásný výhled na obec Vlčnov a hrad nad ní. Bohužel zde také se dá dostat jen v určitém období. Územní plán by měl obsahovat i kapitolu „krajinný plán“ a ten by měl řešit zeleň podrobněji a konkrétněji. S dalším plánováním zeleně by mohli pomoct komplexní pozemkové úpravy, které by mohly vyčlenit plochy pro „společná zařízení“. Bohužel tento proces je velmi finančně náročný, a ne každá obec je schopna si toto dovolit. Místní akční skupina Kelečsko – Lešensko – Starojicko, do které patří také celý Starý Jičín má vypracovaný strategický plán. Jelikož tato MAS se rozkládá na 145 km2 je plán méně podrobný. Strategický plán Leader MAS Kelečsko – Lešensko - Starojicko na období 2008-2013 [26] hodnotí životní prostředí oblasti spíše pozitivně. Až na sídelní zeleň, ta je ve SWOT analýze Strategického planu hodnocena jako slabá stránka. V podnětech pro rozvoj regionů je vyzdvihnuto udržení a podpora tradičního zemědělství, které je nezastupitelné při údržbě krajiny. Další podnět se týká zlepšování vzhledu obcí. Tyto podněty nejsou podrobně rozepsány, tudíž nelze říct co se pod tím vše myslí. Je možné že tím „vzhledem obcí“ nemyslí Strategický plán jen veřejné prostranství a technickou infrastrukturu, ale mohlo by se do toho řadit i dálkový pohled na obec a začlenění vesnice do krajiny. Ve strategiích (FICHE 2 Obnova a rozvoj vesnic) se opět píše o zlepšení vzhledu obcí. Oblast podpory této FICHE 2 je mezi jinými i nákup a výsadba veřejné zeleně, parkové úpravy v obci a značení, výstavby a rekonstrukce stezek pro turisty. Podrobněji o zeleni v obci i mimo ni, ani tento plán, nehovoří.

66

8 ZÁVĚR Tato práce byla zaměřena na hodnocení rozhraní sídla a krajiny a na možné doplnění zeleně na okraj obce. Hodnotilo se na území obce Starý Jičín a jejich dvou přidružených obcí – Jičina a Vlčnov. Nejprve bylo potřeba provést terénní průzkum území a vyfotit panoramatické snímky, které odhalily nejdůležitější nevhodné dominanty. Následně byl proveden průzkum obecních pozemků, na kterých by bylo možné zeleň doplnit. Tyto pozemky byly vyfoceny a fotografie popsány parcelním číslem a katastrálním územím. Všechny fotografie jsou přiložené na CD. Jelikož mapa obecních pozemků byla méně podrobná, nebyly zachyceny všechny obecní pozemky, ale jen ty nejvýznamnější. Bylo nalezeno celkem 520 obecních pozemků, a to 202 na katastrálním území Vlčnov, 208 pozemků na k.ú. Starý Jičín a 110 na Jičině. Zeleň byla zhodnocena a byly vybrány dvě hlavní negativní dominanty v dálkovém pohledu na obec a to: zemědělské družstvo Starojicko a.s. a zástavba „Na Vsetínku“. Po zhodnocení byly vybrány záměry, které by se měly zrealizovat, aby byl zlepšen dálkový pohled na území obce. Jsou to: rekonstrukce třešňového stromořadí mezi Starojickou Lhotou a Starým Jičínem, znovuobnovení cesty „Hučnice“ ke kapličce, odclonění nové zástavby „Na Vsetínku“ od hluku a prachu a kompletní doplnění zeleně na tomto místě, znovuobnovení starých polních cest a výsadba doprovodné zeleně, vytvoření ochranného pásu u budoucího sběrného dvora ve Vlčnově a doplnění zeleně v areálu ZD Starojicko a.s. i jeho okolí. Tyto návrhy byly zaneseny do ortofotomapy (Příloha č. 6) Byly nalezeny zdroje financování pro výsadby zeleně a to jak z evropských, krajských i národních zdrojů. V diskusi byly rozebrány přístupy obce, obyvatel, územního plánu a strategického plánu Místní akční skupiny Kelečsto-Lešensko-Starojicko k zeleni v obci i mimo ní.

67

9 SUMMARY This work was focused on the evaluation of the estate-country interface and the possible additional planting on the edge of the village. Work is situated in the municipality Starý Jičín, Jičina and Vlčnov. Firsts it was needed to map the location and photograph the panoramic images. This work reveals the most inappropriate dominants. Subsequently, the survey of the location suitable to new planting was done. These locations were photographed and photos where provided with area numbers and cadastral territory number. All photographs are presented on CD. Since the map of the municipal land was less detailed, there were captured only the most important estates. Total 520 municipal lands were found. 202 on cadastre Vlčnov, 208 lands on cadastre Starý Jičín and 110 on Jičina cadastre. Greenery was evaluated and two major negative dominants in the long view perspective were identified. Namely it was collective farm Starojicko a.s. and estate Vsetínek. After reviewing, the projects which should implement in order to improve longrange view of the municipality, were selected. As the most imported projects were found: reconstruction of the cherry alley Starojická Lhota-Starý Jičín, restoring path “Hučnice”, protect new estate Vsetínek against the noise, dust and a complete greenery of the estate, restoring the old country paths and the planting around them. Creating of protective zone around planned new Collection point for recycling in the Vlčnov and add greenery in the area ZD Starojicko and its surroundings. These suggestions were entered into orthophoto (Map Supplement No. 6) We have found the sources of funding for the planting and greenery from EU funds, regional and national budget. In the discussion we compared approaches of the municipality, population, municipality master plan and strategic plan of local action groups Kelečsto-Lešensko-Starojicko to greenery in the village and beyond. 68

10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] ELIÁŠ, Mojmír, et al. Kamenná krása Novojičínska. Vydal: OÚ Nového Jičína Referát životního prostředí. Nový Jičín : [s.n.], 2000. [2] KNOPP, Alfréd. Vesnice : Stavby a krajina mají svůj řád. Brno : Ústav územního rozvoje, 2004. 211 s. ISBN 80-85124-96-3. [3] KNOTEK, Jaroslav. Humna v právní úpravě. In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77.

[4] KONEČNÁ, Ludmila. Obec Starý Jičín : Územní plán. Starý Jičín : Urbanistická společnost, 2008. 82 s.

[5] KONEČNÁ, Ludmila. Územní plán - Koordinační výkres. Starý Jičín : Urbanistická společnost, 2008. [6] KYSELKA, Igor. Struktura obecních humen včera a dnes. In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77. [7] MAREČEK, Jiří. Krajinářská architektura venkovských sídel. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2005. 404 s. ISBN 80-213-1324-2. [8] MAREČEK, Jiří. Krajinářská hodnota vesnických humen. In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77. [9] MARTINEK, Miroslav; KOZEL, Jaroslav. Architektura a plánování venkova. Brno : VUT Brno, 152 s. 69

[10] NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ, Zdeňka. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky : textová část. 1.vyd. Praha : Academia, 1998. 341 s. ISBN 80-200-0687-7. [11] Okres Nový Jičín Místopis obcí I. svazek. Vydal OÚ referát Regionálního rozvoje a Státní archív v Novém Jičíně. 1996. [12] PRUDKÝ, Jan. Jsou okraje sídla okrajovou záležitostí? In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77.

[13] PSOTOVÁ, Hedvika. Humna a krajinný ráz. In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77.

[14] SALAŠOVÁ, Alena. Humna – vegetačné úpravy prechodových zón sídla a krajiny. In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77.

[15] SÝKORA, Jaroslav. Územní plánování vesnic a krajiny. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002. 226 s. ISBN 80-01-02641-8.

[16] ŠVÉDOVÁ, Daniela. Aleje kolem silnic a problémy s jejich obnovou. Inspirace. 2010, 2, s. 10-11. [17] TRNKA, Pavel. Ekologické aspekty přechodové zóny mezi sídlem a krajinou. In Humna - Přechod sídla do krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. s. 77. [18] ÚRADNÍČEK, Luboš. Podbeskydský bioregion. CDÚSES [online]. 2004 [cit. 20070628]. 70

[19] Fondy evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: .

[20] Fondy evropské unie [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Strukturální fondy EU - Velké možnosti

pro

malé

obce.

Dostupné

z

WWW:


fondy.cz/Informacni-materialy/Velke-moznosti-pro-male-obce>.

[21] Geoportál.cenia [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. Potenciální přirozená vegetace. Dostupné

z

WWW:


mapsphere/

MapWin.aspx?

M_Site=cenia&M_Lang=cs>.

[22] Kontaminace.cenia [online]. 2009 [cit. 2011-04-20]. Kontaminovaná místa. Dostupné z WWW: . [23] Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Mapy.cz. Dostupné z WWW: . [24] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Národní programy. Dostupné z WWW: .

[25] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Program péče o krajinu. Dostupné z WWW: .

[26] Místní akční skupina Kelečsko-Lešensko-Starojicko [online]. 2008 [cit. 2011-04-20]. Strategický plán. Dostupné z WWW: .

71

[27] Moravskoslezský kraj [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Podpora obnovy a rozvoje venkova.

Dostupné

z

WWW:


moravskoslezsky.cz/dot_17401.html#sdfootnote3sym>.

[28] Nadace partnerství [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Malé granty. Dostupné z WWW: .

[29] Nadace partnerství [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Místo pro stromy. Dostupné z WWW: .

[30] Nadace partnerství [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Pro přírodu. Dostupné z WWW: .

[31] Nahlizenidokn.cuzk [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Seznam nemovitostí na LV. Dostupné z WWW: . [32] Oldmaps - Staré mapy [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Müllerovo mapovaní Morava.

Dostupné

z

WWW:


z_height=330〈=cs&z_width=700&z_newwin=1&map_root=mul&map_region=mo#>. [33] Oldmaps - Staré mapy [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. I. vojenské mapovaní Morava.

Dostupné

z

WWW:


z_height=330〈=cs&z_width=700&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo>. [34] Oldmaps - Staré mapy [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. II. vojenské mapovaní Morava.

Dostupné

z

WWW:


z_height=330〈=cs&z_width=700&z_newwin=1&map_root=2vm&map_region=mo>.

72

[35] Oldmaps - Staré mapy [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. III. vojenské mapovaní - 1: 25 000.

Dostupné

z

WWW:


z_height=330〈=cs&z_width=700&z_newwin=1&map_root=3vm&map_region=25>. [36] Operační program životního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Prioritní osa 6. Dostupné z WWW: . [37] Operační program životního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Stručně o OP ŽP. Dostupné z WWW: .

[38] Profil města

[online]. Nový Jičín : 2008 [cit. 20090404]. Dostupný z WWW:

[39] Starý Jičín [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Historie hradu Starý Jičín. Dostupné z WWW: . [40] Starý Jičín [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Obec Starý Jičín. Dostupné z WWW: . [41] Starý Jičín [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Přidružené obce. Dostupné z WWW: .

73

Seznam ilustrací v textu Obrázek 1: Mapa potenciální přírodní vegetace [21]............................................................14 Obrázek 2: Legenda k mapě potenciální přirozené vegetace [21]........................................14 Obrázek 3: Moravskoslezský kraj [23].................................................................................15 Obrázek 4: Poloha Nového Jičína [23].................................................................................15 Obrázek 5: Müllerovo mapování 1716 [32]..........................................................................16 Obrázek 6: I. vojenské mapování 1764-1768 [33]................................................................17 Obrázek 7: II. vojenské mapování 1836-1852 [34]...............................................................17 Obrázek 9: III. vojenské mapování 1876-1878 [35].............................................................18 Obrázek 8: Fotomapa 1955 [22]............................................................................................18 Obrázek 10: Fotomapa 2009 [22]..........................................................................................19 Obrázek 11: Fotomapa Starý Jičín [23].................................................................................20 Obrázek 12: Narušení siluety sídla [15]................................................................................29 Obrázek 13: Zeleň zemědělského podniku [2]......................................................................33 Obrázek 14: Vymezení katastrálních území (Jičina, St. Jičín, Vlčnov) [5]...........................38 Obrázek 15: Mapa MAS Kelečsko-Lešensko-Starojicko.....................................................39 Obrázek 16: Obnova lipové aleje..........................................................................................42 Obrázek 17: Obnova třešňové aleje k oční studánce.............................................................43 Obrázek 18: Nová výsadba na fotbalovém hřišti..................................................................43 Obrázek 19: Letecký snímek nové zástavby.........................................................................43 Obrázek 20: Část třešňového stromořadí u zástavby " Na Vsetínku"...................................44 Obrázek 21: Zástavba "Na Vsetínku" za ní silnice R 48.......................................................44 Obrázek 22: ZD Starojicko a.s. (mapy.cz)............................................................................45 Obrázek 23: Zemědělské družstvo Starojicko a.s.................................................................45 Obrázek 24: Pohledové body na obec [23]...........................................................................47 Obrázek 25: Letecký snímek na zástavbu "Na Vsetínku".....................................................50 Obrázek 26: Kaplička za zástavbou "Na Vsetínku"..............................................................51 Obrázek 27: Poloha zástavby "Na Vsetínku"........................................................................52 Obrázek 28: Vymezení možné plochy pro výsadbu a plocha výsadby habrů.......................53 Obrázek 29: Budoucí sběrný dvůr.........................................................................................54 Tabulka 1: Rozloha a počet obyvatel v jednotlivých zájmových částech [41].....................37

11

SEZNAM PŘÍLOH

Ilustrace 1: Letecký snímek Vlčnova z roku 1955 [22]........................................................77 Ilustrace 2: Letecký snímek Vlčnova z roku 2009 [22]........................................................78 Ilustrace 3: Letecký snímek Starého Jičína z roku 1955 [22]...............................................79 Ilustrace 4: Letecký snímek Starého Jičína z roku 2009 [22]...............................................80 Ilustrace 5: Letecký snímek Jičiny z roku 1955 [22]............................................................81 Ilustrace 6: Letecký snímek Jičiny z roku 2009 [22]............................................................82 Ilustrace 7: Zeleň na hranici vesnice [15].............................................................................83 Ilustrace 8: Postupné snižování výšky porostu [7]................................................................83 Ilustrace 9: Rozptýlená zeleň důležitá pro členění krajiny [7]..............................................84 Ilustrace 10: Rozptýlená zeleň v krajině [7]..........................................................................85 Ilustrace 11: Umístění větrolamu a jeho možné ovlivnění sídel [7]......................................86 Ilustrace 12: Začlenění zemědělského střediska do krajiny 1 [2].........................................87 Ilustrace 13: Začlenění zemědělského družstva do krajiny 2 [2]..........................................87 Ilustrace 14: Začlenění zemědělského družstva do krajiny 3 [7]..........................................88 Ilustrace 15: Zemědělské středisko a jeho estetický vztah k sídlu a krajině [7]...................89 Ilustrace 16: Prostupnost a vnímání krajiny díky místní komunikaci [7].............................90 Ilustrace 17: Příklady omezování hluku v prostředí [7]........................................................91 Ilustrace 18: Tabulka obecních pozemků [31]......................................................................92 Ilustrace 19: Pohled na obec Starý Jičín, z místa č. 1.........................................................108 Ilustrace 20: Pohled na část obce Jičina, z místa č. 2..........................................................108 Ilustrace 21: Pohled na část obce Vlčnov, z místa č.3 (1.)..................................................108 Ilustrace 22: Pohled na část obce Vlčnov, z místa č. 3 (2.).................................................108 Ilustrace 23: Pohled na část obce Vlčnov, z místa č.4.........................................................109 Ilustrace 24: Zbytek třešňového stromořadí........................................................................110 Ilustrace 25: Nákres výsadby třešňového stromořadí a odclonění pohledu na zříceninu hradu....................................................................................................................................111 Ilustrace 26: Žádost o dotace...............................................................................................112 Ilustrace 27: Legenda k přiložené mapě..............................................................................119

Přiložená mapa – Návrh výsadby zeleně Přiložené CD: •

Mapa vymezení území

•

Územní plán – koordinační výkres

•

Mapa obecních pozemků

•

Mapa inženýrských sítí

•

Mapa sjednocení obecních pozemků a inženýrských sítí

•

Mapa návrhu výsadby zeleně

•

Fotodokumentace obecních pozemků

Ilustrace 1: Letecký snímek Vlčnova z roku 1955 [22]

Ilustrace 2: Letecký snímek Vlčnova z roku 2009 [22]

Ilustrace 3: Letecký snímek Starého Jičína z roku 1955 [22]

Ilustrace 4: Letecký snímek Starého Jičína z roku 2009 [22]

Ilustrace 5: Letecký snímek Jičiny z roku 1955 [22]

Ilustrace 6: Letecký snímek Jičiny z roku 2009 [22]

Ilustrace 7: Zeleň na hranici vesnice [15]

Ilustrace 8: Postupné snižování výšky porostu [7]

Ilustrace 9: Rozptýlená zeleň důležitá pro členění krajiny [7]

Ilustrace 10: Rozptýlená zeleň v krajině [7]

Ilustrace 11: Umístění větrolamu a jeho možné ovlivnění sídel [7]

Ilustrace 12: Začlenění zemědělského střediska do krajiny 1 [2]

Ilustrace 13: Začlenění zemědělského družstva do krajiny 2 [2]

Ilustrace 14: Začlenění zemědělského družstva do krajiny 3 [7]

Ilustrace 15: Zemědělské středisko a jeho estetický vztah k sídlu a krajině [7]

Ilustrace 16: Prostupnost a vnímání krajiny díky místní komunikaci [7]

Ilustrace 17: Příklady omezování hluku v prostředí [7]

KÚ Jičina Číslo parcely 314/13 604 609/3 611/3 614

Druh pozemků lesní lesní lesní lesní lesní

Výměra (m2)

pozemek pozemek pozemek pozemek pozemek

CELKEM 5/2 62/1 83/4 90/1 90/2 222/2 749/5 754 755/1 777 781 788

Číslo fotky Vhodnost

1

20415 orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

CELKEM 44/3 44/4 190/8 200/6 222/1 230/10 314/12 314/17 512/6 591/3 605/1 676/4 742 743/13 749/2 753/2

Způsob využití

857 331 223 2951 16053 28 2477 76 37 91 5435 451 1082 7169 1924 1483 1017

26

x

2

x

21270 ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

Ilustrace 18: Tabulka obecních pozemků [31]

1548 678 71 176 1327 767 1704 498 740 3740 5310 3180 1062 2166 632 8251

jiná plocha sportoviště a rekreační plocha ostatní komunikace zahrada ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda ostatní komunikace neplodná půda jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

34 5

3

4 24

Pokračování 775/1 775/2 775/3 778/1 778/2 778/3 778/4 778/7 778/8 778/9 778/10 778/11 778/13 778/14 778/15 778/20 778/21 778/64 778/65 778/66 778/67 778/68 782/1 782/2 782/3 782/4 782/13 783/1 783/9 783/12 783/13 784/6 784/10 784/11 784/13 785/1

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

1264 85 39 1354 89 313 57 1416 58 54 27 134 446 335 13 21 93 1 17 21 3 5 1905 260 181 218 160 790 197 17 30 1052 299 6 3 308

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace silnice neplodná půda ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda ostatní komunikace neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace

25 25

x

12 11 15

x

20 23 21

21

19 30 29 28 18 27

8 6

7

x

Pokračování 785/2 785/3 785/4 785/9 785/10 787 791/2 791/3 791/4 791/5 791/7 802 826 830

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

CELKEM 589/1 589/3

travní travní travní travní travní travní travní travní travní travní travní

porost porost porost porost porost porost porost porost porost porost porost

31 31 32 33 10 13 33

3586 3263 23 17 821 671 16543 154 1366 145 13427 938 2703

36808 vodní plocha vodní plocha vodní plocha

CELKEM 110 162/3

9

6849 trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý

CELKEM 779/3 784/9 784/12

ostatní komunikace neplodná půda ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace silnice ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha

47092 ovocný sad ovocný sad

CELKEM 120/1 120/2 314/6 520/5 563/1 563/15 591/4 603/6 611/1 743/2 749/1

14 373 63 28 3 1123 109 253 473 74 230 659 349 220

191 333 34

22

558 zahrada zahrada

40 186

16

x x x

Pokračování 165/4 578/1 589/4

zahrada zahrada zahrada

226 1007 1416

CELKEM 5 46/2 50/2 88 100 166 112

2875 zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

a a a a a a a

nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří

CELKEM

16 62 302 157 188 119 45

zbořeniště společný dvůr

14

x

889

KÚ Starý Jičín Číslo parcely

Druh pozemků

Výměra (m2)

387/2 504/1 506

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

159 254446 2670

CELKEM 220/64 220/117 220/138 220/168 220/169 522/5 522/21 522/24 522/25 522/26 527/18 537/2 540/1 540/2 600 603/1 604/8

17

způsob využití

Číslo fotky Vhodnost 51

x x

257275 orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná

půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda

3350 3232 33 407 326 187 1008 1407 284 9777 160 212 16 9 1077 5925 2795

19

x x

74

50

63 4 15

x

Pokračování 606/11 609/1 612/2 615/4,díl:1 615/5 615/37 615/38 618/12,díl:1 618/15 618/26 618/36 618/40,díl:1

orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná

půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda

CELKEM 9 10 33 42 43/1 43/2 43/3 44 49/2 52 59 61/1 62 73 77 81 82 152 195/1 237/1 288 289,díl:1 292

20 77790 877 176 286 246 470 23 198 25 693 1711

x 16 18 18 17

x x

18

x

17

112720 ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

3027 2011 460 243 793 419 874 1235 145 171 423 83 295 120 274 320 1966 2915 24 108 583 254 158

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace zeleň ostatní komunikace ostatní komunikace

59 61 79 67 67 67 67 77 76 75 73 72 22 20

25 27

x

Pokračování 304 333/1 333/2 334/1 335/1 335/2 335/3 335/4 336 343 344/2 344/3 344/4 344/5 344/6 345,díl:1 349 356 357 359 360 361 367 372 395 401 402 403 408 409 414 417/8 417/9 417/10 421 426/1

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

540 611 214 2873 59 29 1101 343 335 469 5 23 133 725 85 328 229 1142 754 7813 1022 669 187 435 565 25 47 204 1247 1422 491 137 262 7115 494 1383

ostatní komunikace silnice silnice silnice ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace zeleň jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace sportoviště a rekreační plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace manipulační plocha manipulační plocha manipulační plocha ostatní komunikace jiná plocha

28 30 26

35 35

36 39 39

65 60

43 41 37 38 44

x

Pokračování 426/2 426/34 430/1 448 497/1 497/4 497/6 497/7 497/13 503 504/2 505/1 505/3 508 509 526/2 526/8 526/9 528 539/1 539/3 541 545 547 559 583 586 587 606/2 606/4 608/1 608/2 608/4,díl:1 609/3 609/5 609/6

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

148 22 736 4663 3935 350 926 19 157 5780 2114 7096 1466 5669 4680 3493 467 457 595 15 1580 737 90 187 391 2197 320 2674 2859 1202 595 790 10 9883 169 190

jiná plocha jiná plocha manipulační plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda jiná plocha neplodná půda neplodná půda hřbitov, urnový háj ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace silnice ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace silnice ostatní komunikace ostatní komunikace

45 48 46 42

x x x

54 81 82

x x x x x x x

58 51

7 8

5 6 2 1 3 10 11 12 13 14

x

x x x x

Pokračování 613/3 614/1,díl:1 614/2,díl:1 615/21 616/1 616/2 616/3 616/4,díl:1 616/5 617/4,díl:1 617/5 624/5 624/7 624/13,díl:1 630 631

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

CELKEM 215/2 316/1 316/3 341 499 501 524/3 524/4 524/13 538/5 538/6 538/7

travní travní travní travní travní travní travní travní travní travní travní travní

porost porost porost porost porost porost porost porost porost porost porost porost

17 17 17,18

x

31 9

5 1089 25 96 431 561 811 360 4 54 307 826

29

x

52 53 47 49

x x x

8

x

4569 vodní vodní vodní vodní

plocha plocha plocha plocha

CELKEM 3

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha silnice ostatní komunikace

127653 trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý

CELKEM 410/1 410/2 588 611/3,díl:1

269 51 183 21 159 197 457 6772 8 36 89 95 266 122 1827 22

1342 152 74 381

40

1949 zahrada

152

66

Pokračování 5 106/3 112 120/2 122/4 145 220/182 220/184 286 287 340/1 340/2 350/1 350/3 362 363 368 369/1 370 371 390 412/3 418/1 500/1 500/6 500/11

zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada

497 26 64 207 228 142 8 54 925 1061 1780 407 176 28 988 829 6624 1789 1184 735 530 187 555 475 397 401

CELKEM 1/3 2 8 45/1 45/2 46 48/1 48/2 49/1

70 69 71 21

24 23 33 34

64 26 62 37 57 56 55

20449 zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

a a a a a a a a a

nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří

64 757 185 643 465 254 1847 129 284

společný dvůr

80

zbořeniště společný dvůr

58 78

x

Pokračování 58/1 111 121/4 121/5 147 339/2 358 365 366 389 398 411 505/2 507

zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

a a a a a a a a a a a a a a

nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří

CELKEM KÚ Vlčnov Číslo parcely 541/5 573/1 605/7 605/8

zbořeniště zbořeniště

68

společný dvůr

32

zbořeniště 83

x

13866

Druh pozemků lesní lesní lesní lesní

pozemek pozemek pozemek pozemek

CELKEM 76 526/29 526/30 526/31 526/32 526/33 526/82 526/84 526/85 526/92 526/95 526/96 526/97

31 157 143 19 121 905 385 5149 59 608 12 128 1494 27

Výměra (m2)

způsob využití

Číslo fotky Vhodnost

58 1079 766 678

x

2581 orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná

půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda

336 173 1219 1153 90 71 1488 4556 11751 1229 1110 1212 991

36

x

46

x x

45 44

x x x

Pokračování 526/105 526/114 526/136 526/137 526/138 542/23 542/24 542/35 542/36 542/37 554/11 566/13 566/21 566/22 566/23 572/10 572/12 572/22 595/73 595/74 595/93 595/94 595/119 595/120 595/136 595/137 595/179 595/180 595/184 595/187 595/188 595/189 599/7 607/4 607/20 607/21

orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná orná

půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda půda

765 1016 201 3 22 361 593 76 523 284 590 1526 533 238 5 319 3578 589 4053 3703 535 15 3328 85 2095 848 513 376 601 165 58 133 1040 405 205 153

21

70 48 48

x x x

2 8

15

x

20 17 16 14 14

x

x x

Pokračování 616/6 616/37 616/43 616/65

orná orná orná orná

půda půda půda půda

CELKEM 4/7 4/8 4/9 4/10 11/3 27 28 74 75 96/3 101 103 190/2 191 211 221/2 316/1 316/2 316/3 317/1 317/3 317/5 318/2 344/2 344/3 345 360 374/10 374/11 406 432/1

1647 2136 2263 168

31

x

31

x

23

x

61126 ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

2518 34 181 210 722 377 1942 258 70 56 118 274 83 28 373 122 267 175 626 27 703 2 175 504 501 1380 474 8 7 116 231

manipulační plocha manipulační plocha manipulační plocha manipulační plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace zeleň jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace sportoviště a rekreační plocha sportoviště a rekreační plocha ostatní komunikace manipulační plocha manipulační plocha ostatní komunikace ostatní komunikace

x 25 30 29

x x x x

36 39 40 64 65 22

6 7 5

x x

68 71 69

x x

61 x

Pokračování 432/3 460/1 475 478 481/1 482 483/1 498/1 498/2 504 518 519/1 519/2 520/3 520/4 520/5 520/6 526/86 558/3 565 573/4 574/3 575 582/2 582/3 582/4 582/8 583 602/1 602/2 602/3 606/6 606/7 606/8 615/3 618

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

40 875 365 2887 1025 959 485 93 149 227 355 8009 3436 146 178 175 1162 20359 151 319 35 75 1998 713 25 397 68 1123 1070 649 337 56 122 419 1896 3129

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace zeleň manipulační plocha zeleň manipulační plocha ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

51

x

53 54 56 54 40 40

x x x

x x 43

x

43 42

x x x

4 1

x

19 18

x

24

x

Pokračování 620/2 620/3 620/4 621 622 623 624 625 626 627 628 629/2 629/3 630 631 632/1 637/1 637/2 637/3 637/4 637/5 637/6 637/7 637/8 638 639

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

CELKEM 26 46 49 50 56 57/1 323/2 323/4 346/2

14 1188 309 273 132 1029 9356 468 327 1918 2023 91 663 656 711 2108 676 11 45 29 32 30 3 3 21 141

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha

58 58 57 60 66 13 12 11 10 10 9 67 39 28

88326 trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý

travní travní travní travní travní travní travní travní travní

porost porost porost porost porost porost porost porost porost

331 625 1105 1160 1769 1381 216 155 227

32

37 33 8

x x x x x

Pokračování 346/3 354/2 354/3 423/2 424 425/2 433/1 576

trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý trvalý

travní travní travní travní travní travní travní travní

porost porost porost porost porost porost porost porost

CELKEM 557/2 574/1 574/2 597/3 636/7 636/8

plocha plocha plocha plocha plocha plocha

x x

58 12165 290 32 628 379

3

x

26 27

x x

59 35 34

x x

13552 zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada

CELKEM 1/5 3

47 49 50

x x

23045 vodní vodní vodní vodní vodní vodní

CELKEM 11/1 11/4 79/2 110 130 132/1 132/3 146 147 152 317/2 418/1 422/3 430/4 459 484/1 499

11 72 53 2467 4105 183 8643 542

796 249 18 361 858 545 45 96 62 179 169 53 65 37 2513 890 167

7103 zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří

367 37

62 63

61

52 41

x x

Pokračování 4/5 11/2 88 190/1 318/5 479 481/2 503 517 521 573/5

CELKEM

zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná zastavěná

plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha plocha

a a a a a a a a a a a

nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří nádvoří

18 263 181 21 3 286 411 113 181 22 29

1932

zbořeniště

38 64

zbořeniště

55

společný dvůr

x

Ilustrace 19: Pohled na obec Starý Jičín, z místa č. 1

Ilustrace 20: Pohled na část obce Jičina, z místa č. 2

Ilustrace 21: Pohled na část obce Vlčnov, z místa č.3 (1.)

Ilustrace 22: Pohled na část obce Vlčnov, z místa č. 3 (2.)

Ilustrace 23: Pohled na část obce Vlčnov, z místa č.4

Ilustrace 24: Zbytek třešňového stromořadí

Ilustrace 25: Nákres výsadby třešňového stromořadí a odclonění pohledu na zříceninu hradu

Ilustrace 26: Žádost o dotace

ŽÁDOST [25] o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2011 - Podprogram pro zlepšení dochovaného přírodního a krajinného prostředí A. Žadatel : Úplný název (jméno a příjmení žadatele,

je - li žadatel fyzická osoba):

Obec Starý Jičín...................................................................................................................... Adresa : Starý Jičín č.p. 133.................................... PSČ : 742 31......................................... Bankovní ústav (včetně pobočky): Česká spořitelna a.s, pobočka Nový Jičín..................... IČ: 00298425.................................... Číslo účtu : 123456789/0800........................................ DIČ: CZ 00298425........................... Rodné číslo : ................................................................. Typ subjektu :*) (žadatel, který je podnikatelskou fyzickou osobou v jakémkoliv oboru musí vystupovat jako podnikatelská fyzická osoba, nikoliv jako fyzická osoba nepodnikající) podnikatelsk

podnikatelská

NNO - občanské sdružení,

PO-

á fyzická

právnická

obecně prospěšná společnost,

příspěvková

osoba

osoba

církevní právnické osoby

organizace

politická strana, hnutí

nepodnikatelsk

jiný

á

podnikatelský

fyzická osoba

subjekt

OSSorganizačn í složka státu

jiná nezisk.organizace, nadace, zájmová

obec

magistrát

organizace,odbory

Statutární orgán práv.osoby (jméno, příjmení, funkce) : Ing. Rudolf Hrnčíř, starosta........................ Telefon : 123456789..................................... Fax:123456789.................................................. e-mail : [email protected] ............................

Osoba pověř. jednáním o finančním příspěvku (jméno, příjmení funkce): Marie Štecová, ved. HSO.. Telefon : 123456789..................................... Fax: 123456789................................................. e-mail : ....................................................................... Žadatel je / není plátcem DPH: **) Předmět činnosti žadatelského subjektu (dle obch. rejst. nebo živnost.listu) ...................................................................................................................................................

Vzhledem k předmětu činnosti si žadatel může – nemůže **) odečíst DPH na vstupu (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) *) vypsat i označit křížkem typ subjektu

**) nehodící se škrtněte

B. Předmět žádosti Název akce : Rekonstrukce třešňového stromořadí u cesty do Starého Jičína.................. Předmět podpory (číslo a název – v pořadí dle objemu prací, označení

nosného předmětu podpory)

: výsadba nelesní

zeleně........................................................................................................................................ Kraj : Moravskoslezský.................................... kat.území : Vlčnov u Starého Jičína........... Obec s rozšířenou působností: Město Nový Jičín.................................................................... Obec : Starý Jičín................. pozemky (p.p.č.): 526/86, 634/1............................................... C. Popis a zdůvodnění opatření : Cílem projektu je rekonstrukce třešňového stromořadí u cesty ze Starojické Lhoty na Starý Jičín. Cesta je hlavní spojnicí mezi těmito obcemi. Kolem této cesty, na okraji obce Starý Jičín, vyrůstá nová zástavba rodinných domů. Toto stromořadí, v historických mapách vyznačená jako alej, má dlouhou historii. Zbytky aleje jsou patrné na místě dodnes. Část pozemků je ve vlastnictví silnic a dálnic Moravskoslezského kraje, další část je obecní pozemek, a navazují pozemky ve vlastnictví fyzických osob. Cílem je doplnění liniové zeleně do krajiny, oživení krajinného rázu a částečné odklonění pohledu z nové zástavby na druhou stranu, část obce Vlčnov a historickou dominantu

zříceniny hradu Starý Jičín. Významnou roli hraje zapojení veřejnosti do této akce. D. Výše požadovaných finančních příspěvků Požadovaný údaj

Celkem

Z toho v r 2011

Celkové náklady akce ***) Vlastní prostředky žadatele ***) Požadovaný příspěvek z prostředků MŽP ***) Uznané náklady- základ 100 % pro výpočet procenta přidělené dotace ****) Přidělená dotace v Kč ****) Přidělená dotace v procentech ****) Prohlašuji, že veškeré údaje jsem do žádosti a jejích příloh uvedl pravdivě a jsem si vědom toho, že uvedení nepravdivých údajů je důvodem k odnětí dotace, pokud mi bude přiznána. Prohlašuji, že souhlasím se zveřejněním údajů o žadateli, předmětu podpory a výši podpory. Prohlašuji, že na realizaci výše uvedených opatření neuplatňuji žádný další nárok na podporu podle čl. 2, bodu 8 podbodu 8.3 směrnice. Souhlasím se zpracováním výše uvedených osobních údajů pro potřeby administrace Žádosti o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce … (doplnit aktuální rok) a s jejich uchováním pro potřeby evidence Žádostí o poskytnutí finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu po dobu 10 let následujících po roce podání Žádosti. Zpracovávat a uchovávat osobní údaje bude Ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V ........................ dne .............................

................................................... (jméno, podpis)

Sběrné místo potvrzuje převzetí (doručení) žádosti V ........................ dne ............................

................................................. (razítko, podpis)

Sběrné místo potvrzuje věcnou a formální úplnost žádosti V ........................ dne .............................

................................................. (razítko, podpis)

***) vyplní žadatel

****) vyplní sběrné místo Přílohy žádosti

(tyto přílohy jsou povinné a musí být řádně označené) 1. Zdůvodnění předmětu žádosti, včetně objasnění efektu navrhovaného opatření. 2. Dokumentace navrhovaného opatření včetně položkového rozpočtu. Rozsah

dokumentace

musí

odpovídat

charakteru

navrhovaného

opatření:

u jednoduchých činností spočívá v popisu činností a vymezení objemu prací, u složitějších činností se vyžaduje projekt, v případě navýšení sazeb u předmětu podpory (kosení, pastva, odstranění náletu) je třeba uvést konkrétní popis ztížených podmínek. 3. Originál dokladu o prokázání vlastnického (nájemního) vztahu žadatele k pozemku, na němž se opatření provádí. Dokládá se čestným prohlášením vlastníka nebo nájemce (příloha č. 12 a 14) nebo výpisem z katastru nemovitostí, který není starší 6 měsíců (popř. nabývací smlouvou, dědickým řízením, rozhodnutím pozemkového úřadu v rámci komplexní pozemkové úpravy, kdy v době podání žádosti ještě není komplexní pozemková úprava v katastru nemovitostí zapsána apod.) a kopií mapy katastru nemovitostí s vyznačením dotčených parcel. 4. Originál souhlasu vlastníka s opatřeními včetně dohody o zajištění následné péče, je-li žadatelem právnická nebo fyzická osoba pověřená vlastníkem či nájemcem, nebo je-li žadatelem nájemce pozemku v případě, že opatření jde nad rámec nájemní smlouvy (příloha č. 13). Pověření musí být písemné.

5. Časový harmonogram popisu prací. 6. Vyjádření místně a věcně příslušného orgánu ochrany přírody. 7. Originál protokolu o výsledku výběrového řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, nebo čestné prohlášení o realizaci akce vlastními prostředky v případě, že náklady na realizaci opatření přesáhnou finanční limit stanovený zákonem č. 137/2006 Sb. 8. Další podklady dle vyžádání sběrného místa (v případě jejich vyžádání se stávají povinnou přílohou žádosti). Např. v případě nezbytnosti si sběrné místo vyžádá od věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody stanovení podmínek realizace opatření z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny či další podklady.

Příloha č.1 Název akce: Rekonstrukce třešňového stromořadí Zdůvodnění žádosti, efekt navrhovaného opatření: Obec má zájem o rekonstrukci třešňové aleje u silnice ze Starojické Lhoty na Starý Jičín. Navrhované stromořadí se skládá s třešně. Zdůvodnění: Výsadbou stromořadí se doplní do krajiny liniová zeleň. Díky výsadbě jen ze strany od nové výstavby rodinných domů, bude pohled částečně odkloněn na stranu do údolí, na obecní část Vlčnov a historickou dominantu, zříceninu hradu Starý Jičín. Efekt navrhovaného opatření: •

Krajinotvorný – doplněním liniové zeleně se oživí krajinný ráz

•

Podpora hygienického prostředí obce

•

Snížení rychlosti větru

•

Pohledové odclonění málo vhodné zástavby v obci

•

Upevnění mezilidských vztahů při realizaci projektu

Příloha č.2: Dokumentace navrhovaného opatření včetně položkového rozpočtu: Popis činnosti: Jedná se o výsadbu jednostranného třešňového stromořadí, zatím v délce 500m (možné postupné dosazování). K této výsadbě bude potřeba 25 stromů – třešně. Rozestup stromů bude 20m. Obvod kmínku – 10-12cm Zavětvení korunky – 1,5-2,5m 1. Příprava půdy pro výsadbu dřevin – odstranění travního drnu 2. Vykopání jam pro stromy 3. Nákup nových dřevin 4. Vlastní výsadba, ukotvení stromů, vyvázaní, ošetření stromu po výsadbě 5. Zálivka (opakovaně) 6. Kontrola, popřípadě dosadba odumřelých jedinců

Veškerá práce budou provedeny odbornou firmou, vybranou v nabídkovém řízení, následná kontrola bude zajištěna spolky v obci, myslivci, klubem důchodců, sborem hasičů.

Příloha č. 5 Časový harmonogram prací 1. Výběr dodavatele – 05/2011 2. Zadání zakázky, podpis smlouvy – 06/2011 3. Příprava půdy pro výsadbu nových stromů – 08/2011 4. Vykopání jam, výměna půdy, vyhnojení – 09/2011 5. Nákup nových dřevin – 09/2011 6. Výsadba, ošetření po výsadbě – 09-10/2011

7. Zálivka – 09-11/2011 8. Vyhodnocení akce – 11/2011 Příloha č. 8. Fotodokumentace – stávající stav stromořadí

Ilustrace 27: Legenda k přiložené mapě