Studentská vědecká činnost

Studentská vědecká činnost

Zemědělské zdroje pro výrobu biopaliv v ČR

Jiří Vaněk, 3. ročník FaME

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1. Cíle výroby a uplatnění MEŘO a Ethylalkoholu ............................................................... 4 2. MEŘO ................................................................................................................................ 4 a. Nákladovost spojená s produkcí MEŘO .................................................................... 6 b. Rozpis zpracovatelských nákladů na výrobu MEŘO................................................. 6 3. Agroetanol .......................................................................................................................... 9 a. Nákladovost spojená s výrobou lihu a možnosti snížení nákladovosti v ČR........... 10 4. Porovnání s údaji v Německu........................................................................................... 13 5. Předpoklady, dopady, možnosti, rizika ............................................................................ 14 Závěr......................................................................................................................................... 15 Literatura .................................................................................................................................. 16

2

Úvod Na úvod je třeba konstatovat, že problematika využití biopaliv je interdisciplinární a charakterizuje ji vzájemná provázanost odborných oblastí, technické, legislativní, daňové a fiskální. Vzhledem ke složitosti problematiky je nutno přijímaná rozhodnutí ve věci dalšího postupu před jejich realizací s dostatečným předstihem nejprve prodiskutovat se všemi zainteresovanými subjekty, tj. výrobci i dovozci paliv, distribučními společnostmi a zemědělským sektorem. Vláda ČR svým usnesením č. 480/98 ze dne 8. července 1998 schválila koncepci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen Státní program). Cílem programu je především zvýšení aktivit vedoucí k úsporám energie a snižování energetické náročnosti s minimalizací negativních ekologických dopadů při spotřebě i přeměně paliv a energie. Státní program je plně kompatibilní s postupy zemí EU. Jedná se o dlouhodobě osvědčený nástroj, který vytváří prostředí s podmínkami rozvoje činností k trvalému snižování spotřeby energie. Státní program je rovněž v souladu se Státní politikou životního prostředí a Energetickou politikou ČR. Státní program je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován a předkládán Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí k odsouhlasení vládě ČR. Státní program pro rok 2005 byl schválen usnesením vlády č. 1105/2004 ze dne 10. listopadu 2004. Zapojilo se do něho již 11 resortů, přičemž každý resort zajišťuje příslušnou část Státního programu. V resortu MZe se jedná o podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, především dílčí program pomoci na změnu struktury zemědělské výroby zakládáním porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělských pozemcích včetně údržby takto vzniklých porostů. Vláda ČR usnesením č. 833/2003 schválila program Podpory výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do automobilových benzínů a motorové nafty, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutylesteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu jako součást opatření naplňujících Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Vláda České republiky svým usnesením č. 648/2003 souhlasila se sjednáním Rámcové dohody o spolupráci při realizaci projektů na snižování emisí skleníkových plynů mezi Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, která je správcem Prototypového uhlíkového fondu. Dohoda je společným návrhem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a Ministerstva životního prostředí. Na její přípravě se podílelo rovněž Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česká energetická agentura. Cílem Dohody je podpořit realizaci projektů v České republice, které přispívají k úsporám antropogenních emisí skleníkových plynů prostřednictvím zvýšení efektivnosti užití energie a vyššího využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Dohoda je tedy podkladem k naplňování mezinárodních závazků přijatých Českou republikou v oblasti životního prostředí, které souvisejí se změnou klimatu (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Kjótský protokol a Montrealský protokol).

3

1. Cíle výroby a uplatnění MEŘO a Ethylalkoholu Problematika řešení plošného přimíchávání je řešena v souladu s novelou zákona o ochraně ovzduší. (Zákon č.92/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 521/2002 Sb.) Indikativní cíle výroby a uplatnění paliv na trhu ČR jsou zpracovány do tab. 1. Tab. 1 Indikativní cíle výroby a uplatnění paliv na trhu ČR nahlášené počátkem roku 2006 Evropské komisi Palivo Hrubá spotřeba motorového benzinu Hrubá spotřeba motorové nafty Hrubá spotřeba motorového benzinu Hrubá spotřeba motorové nafty

Měrná jednotka

2006

Rok 2008

2007

2009

2010

tis. t

2 294

2 361

2 428

2 476

2 514

tis. t

3 704

3 856

3 968

4 045

4 108

hl

30 688 963

31 585 284

32 481 605

33 123 746

33 632 107

hl

44 200 477

46 014 320

473 508 35

48 269 690

49 021 480

65

81

125

127

173

738 636

920 455

1 420 455

1 443 182

1 965 909

MEŘO

tis. t

MEŘO

hl

Ethylalkohol

tis. t

0

51,4

79,3

107,8

109,5

Ethylalkohol

hl

0

631 217

973 843

1 323 836

1 344 713

Zdroj: MZe ČR

2. MEŘO Bilance surovinových zdrojů potřebných pro zajištění požadované produkce MEŘO, tj. řepky, resp. řepkového oleje a metanolu jsou uvedeny v tab. 2. Dále jsou uvedeny i výtěžky vedlejších produktů, glycerinu a pokrutin. Pro výnosy řepky pohybující se v rozmezí 1,6 - 3,5 t/ha jsou v této tabulce uvedeny i potřebné osevní plochy. Při průměrném hektarovém výnosu řepky 2,8 t/ha a předpokládané roční výrobní kapacitě MEŘO 200 kt je potřebná osevní plocha 190 tis. ha. MZe ČR předpokládá, že půdní fond pro nepotravinářské využití této plodiny bude v roce 2006 320 tis. ha a v roce 2010 400 tis. ha. Surovinové zdroje pro zajištění požadované produkce MEŘO uvedené v tab. 2 jsou převzaty z Dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR. Pro zajištění minimální spotřeby biopaliv ve výši 2 % z celkové hrubé roční spotřeby motorových paliv bude potřeba vyrobit a spotřebovat 140 - 160 kt MEŘO. Plánovaný objem 200 kt MEŘO by umožnil náhradu klasických motorových paliv ve výši 2,7 – 3,0 % (e.o.). Přídavek 0,5 % obj. MEŘO do motorové nafty při její předpokládané roční spotřebě 3 800 – 4 400 kt představuje objem 20 – 23 kt.

4

Tab. 2 Surovinové zdroje pro zajištění požadované produkce MEŘO Produkce MEŘO (kt)

50

100

150

200

250

300

350

400

Řepkové semeno (kt)

130

265

395

530

660

795

925

1 055

Řepkový olej (kt)

50

105

155

205

260

310

360

410

Metanol (kt)

6

11

17

22

28

33

39

44

Bilance surovin:

Bilance vedlejších produktů.: Pokrutiny (kt)

80

155

235

310

390

470

545

625

Glycerin (kt)

6

11

17

22

28

33

39

44

Osevní plocha (tis ha) (výnos řepky 1,6 t/ha)

85

165

250

330

415

495

580

660

Osevní plocha (tis ha) (výnos řepky 2,8 t/ha)

45

95

140

190

235

285

330

380

Osevní plocha (tis ha) (výnos řepky = 3,5 t/ha)

40

75

115

150

190

225

265

300

Bilance osevních ploch:

Zdroj: MZe ČR

Použité bilanční schéma výroby MEŘO: Výtěžnost oleje při zpracování řepkového semene (% hm.) ............. 39 Výtěžnost pokrutin při zpracování řepkového semene (% hm.) ....... 59 Množství řepkového oleje pro výrobu 1 t MEŘO při konverzi 97 % (t)…. 1,031 Množství metanolu pro výrobu 1 t MEŘO (t)................................... 0,11 Produkce glycerolu při výrobě 1 t MEŘO (t).................................... 0,11 Detailní bilance je následující: 1 ha řepky poskytne 2,7 t semene 1 000 kg semene řepky průmyslově zpracováno poskytne: 360 kg oleje, 610 kg olejných pokrutin, 12 kg reziduálních tuků, 40 kg vody. Z 1 000 kg řepkového oleje přidáním 110 kg metanolu získáme 1 000 kg MEŘO a 110 kg glycerolu. V podmínkách středoevropského klimatu z 1 ha řepky získáme 972 kg řepkového oleje nebo 1 070 litrů MEŘO. Osevní plocha řepky olejné v roce 2005 činila 267,2 tis ha s množstvím suroviny 300 tis. t, které bylo k disposici pro výrobu MEŘO. Vysoká kvalita vyráběného MEŘO, výhodné ceny řepky olejné a vysoké ceny motorové nafty umožnily od září 2004 výrobcům vývoz MEŘO. Podle šetření Sdružení pro výrobu bionafty bylo za období roku 2005 vyvezeno 115 500 t MEŘO. K výrobě tohoto množství bylo spotřebováno 332 tis. t řepky olejné u tuzemských pěstitelů.

5

a. Nákladovost spojená s produkcí MEŘO Ekonomická bilance produkce bionafty je limitována těmito faktory: - cena vstupní suroviny; - výrobními náklady bionafty (technika a technologie); - cenou fosilní energie (ropy); - zdanění energetických produktů. Cena surovin V posledních letech se v EU snižují výrobní náklady na zpracování MEŘO, navzdory zvyšujícím se platbám za řepku. Snižující trend výrobních nákladů spojených s produkcí MEŘO se očekává i v nejbližších letech. V tomto kontextu jsou výrobní náklady vstupní suroviny významnou bariérou ekonomické pružnosti a finální cena bionafty významně závisí na světových cenách řepky. Světová cena řepky by se měla zvýšit z ceny 214 €/t (6 420 CZK/t) v roce 2000/01 na 242 €/t (7 260 CZK/t) v roce 2007/08. Výrobní náklady MEŘO Do kalkulace nákladů na 1 l MEŘO vstupuje skutečnost, že na 1 l MEŘO spotřebujeme 2,23 kg řepky. Tab. 3 Výrobní náklady MEŘO V €/litr €/litr Výrobní náklady Kapitálové náklady Personální a náklady řízení Fixní příjmy Příjmy z vedlejších produktů Celkem fixní faktory Variabilní náklady Na 1 l MEŘO je zapotřebí 2,23 kg řepky Celkové produkční náklady

0,147 0,012 0,005

Kč/litr 4,41 0,36 0,15

0,084 0,08

2,52 2,40

Cena řepky *2,23 0,08+cena řep.*2,23

14,30 16,7

Zdroj: VUZE ČR

Za předpokladu ceny řepky 0,214 €/kg řepky (6,42 Kč/kg) obdržíme čisté náklady ve výši 16,71 Kč/litr. Nákladovost při výrobě tekutých alternativních paliv je uvedena za rok 2003 ve Francii a porovnána s Brazílií. Ve Francii činí cena za 1 litr MEŘO 0,45 €. Cena agroetanolu je 0,50 €/le ve Francii, 0,25 €/le v Brazílii a 0,35 €/le v USA. Pro porovnání a sledování cen MEŘO a směsného paliva - bionafty je nutné sledovat ceny řepky a zvláště nákladovost při pěstování řepky olejné. Pro porovnání průměrná cena za 1 l MEŘO v roce 2004 činila v ČR 20 Kč. Podpora zpracování řepky olejné na MEŘO a jeho následné uplatnění ve směsných palivech po celé období poskytování byla orientována na zajištění podstatné části odbytu produkce řepky olejné od tuzemských pěstitelů.

6

Tab. 4 Kalkulace nákladů pro metylester řepkového oleje 1)

Ukazatel Cena řepky

Jednotka Kč/t

Výtěžnost oleje

%

Vysoká 7500

Potřeba řepky na výrobu 1 Koeficient t MEŘO

Výtěžnost Střední Nižší 7500 7500

39

36

34

2,6

2,8

3

Ztráty při výrobě

%

3

2,5

2,5

Podíl pokrutin

%

58

61,5

63,5

Cena pokrutin Výnos z pokrutin (Kč na t zpracované řepky) Nákladová cena oleje pro výrobu 1 t MEŘO

Kč/t Kč/t

4 300 2 494

4 300 2 645

4 300 2 731

Kč/t

12 836

13 488

14 028

Účinnost reesterifikace Cena základní suroviny

% Kč/t MEŘO

97,5 13 165

97,5 13 833

97,5 14 388

Zpracovatelské náklady na výrobu 1 t MEŘO

Kč/t

7 600

7 600

7 600

Zisk

Kč/t

1 355

1 430

1 505

Nákladová cena MEŘO Nákladová cena MEŘO

Kč/t Kč/tis.l.

22 120 19 466

22 863 20 120

23 493 20 674

Pramen: Závěrečná zpráva NAZV QF 4142; Pastorek a kol.: Biomasa 2004

b. Rozpis zpracovatelských nákladů na výrobu MEŘO •

Mechanická, chemická extrakce – získávání oleje -1

Položka Náklady (Kč.t semene řepky olejné) Elektrická energie 400,Údržba, opravy 100,Mzdy 180,Odpisy 140,Podíl režie 180,Celkem 1 000,Spotřeba řepky olejné: (2,6 – 3,2) t MEŘO – průměr 2,8 t řepky olejné na 1 t MEŘO

7

•

Reesterifikace řepkového oleje – výroba MEŘO

Přímé náklady

Nepřímé náklady

Položka Elektrická energie Methanol Louh Kyselina Aditiva Mzdy Odpisy Údržba a opravy Režie Úrok z kapitálu

Celkem

•

-1

Náklady (Kč.t MEŘO) 900,1 200,600,100,500,-

1 700,-

5 000,-

Rekapitulace nákladů na výrobu 1 tuny metylesteru řepkového oleje:

Mechanická, chemická extrakce – výroba oleje 2,8 t semene řepky olejné x jednotkové náklady 1 000 Kč Reesterifikace – výroba metylesteru řepkového oleje • přímé náklady • nepřímé náklady

3 300,- Kč.t-1 MEŘO 1 700,- Kč.t-1 MEŘO

Prodej glycerinu (Ø 70 % glycerolu) Celková náklady

200,- Kč.t-1 MEŘO 7 600,- Kč.t-1 MEŘO

2 800,- Kč.t-1 MEŘO

8

3. Agroetanol V tab. 5 je uvedena bilance surovinových zdrojů, pšenice a cukrové řepy, pro zajištění požadované produkce agroetanolu. Vedle toho jsou opět uvedeny i výtěžky vedlejších produktů, lihovarských výpalků, resp. melasy, pro které bude rovněž třeba nalézt využití. Při průměrném hektarovém výnosu pšenice, resp. cukrovky cca 4,0, resp. 45 t/ha a předpokládané roční výrobní kapacitě agroetanolu 2 mil. hl činí potřebná osevní plocha cca 140, resp. 50 tis. ha. Celková potřebná osevní plocha potřebná pro zajištění roční výroby 200 kt MEŘO a 2 mil. hl agroetanolu z pšenice činí dohromady cca 330 tis. ha, což představuje 7,8 % z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. V materiálech EU se uvádí, že pro zajištění surovin pro výrobu potřebného množství biopaliv bude třeba vyčlenit asi 10 % z celkové výměry zemědělské půdy. Tab. 5 Surovinové zdroje pro zajištění požadované produkce agroetanolu (EtOH) Produkce EtOH (mil hl)

0.5

1

1.5

2

2.5

3

3.5

4

Produkce EtOH (kt)

40

80

120

160

200

240

280

315

140

280

415

555

695

835

970

1 110

45

85

130

175

220

260

305

350

Osevní plocha (tis ha) (výnos pšenice 3,5 t/ha)

40

80

120

160

200

240

280

315

Osevní plocha (tis ha) (výnos pšenice = 5,0 t/ha)

30

55

85

110

140

165

195

220

Cukrovka (16 %) (kt)

535

1 065

1 600

2 130

2 665

3 195

3 730

4 265

Melasa (50 %) (kt)

170

340

510

680

850

1 025

1 195

1 365

Cukr (kt)

85

170

255

340

425

510

595

680

Osevní plocha (tis ha) (výnos cukr.ř. = 40 t/ha)

15

25

40

55

65

80

95

105

Osevní plocha (tis ha) (výnos cukr.ř. = 50 t/ha)

10

20

30

45

55

65

75

85

a) Výroba z obilí Bilance surovin: Pšenice (kt)

Bilance vedlejších produktů.: Lihovarské výpalky (kt) Bilance osevních ploch:

b) Výroba z cukrové řepy Bilance surovin:

Bilance osevních ploch:

9

Použité bilanční schéma výroby agroetanolu: a) Výroba z obilí Množství pšenice pro výrobu 1 t agroetanolu (t) .............................. 3,5 Produkce lihovarských výpalků při výrobě 1 t agroetanolu (t) ......... 1,1 b) Výroba z cukrové řepy Množství cukrové řepy (cukernatost 16 %) pro výrobu 1 t agroetanolu (t) .. .13,44 Množství melasy (přepočtený obsah cukru 50 %) pro výrobu 1 t agroetanolu (t) 4,3 Množství řepného cukru pro výrobu 1 t agroetanolu (t) ............................... 2,15 Výroba agroetanolu byla však v roce 2005 omezena pouze na současné kapacity lihovarnického průmyslu, které jsou využity především pro potřeby potravinářského průmyslu. V současných lihovarnických kapacitách je možno vyrobit zhruba 800 tis. hl lihu ročně. Z tohoto množství je pro výrobu agroetanolu možné využít pouze 200 až 300 tis. hl, neboť zbývající kapacity je zapotřebí pro výrobu potravinářského lihu. Množství určené pro výrobu agroetanolu odpovídá nepotravinářskému využití přibližně 65 až 100 tis. t obilovin. Vzhledem k vysoké nákladovosti při produkci agroetanolu v současných lihovarech je nutné vystavět nové výrobní závody. Lihovary v Kojetíně, Kolíně a Chrudimi mají již zpracován investiční záměr a stavební povolení na výstavbu agroetanolových jednotek o kapacitách nad 700 tis. hl bezvodého lihu ročně.

a. Nákladovost spojená s výrobou lihu a možnosti snížení nákladovosti v ČR V následujících tabulkách jsou uvedeny propočty průměrných nákladů na produkci 1 l surového lihu v rozmezí od 14,86 do 18,69 Kč. Náklady jsou propočteny podle průměrných nákladů získaných ze zemědělských lihovarů. Nejdůležitější položky pro snížení nákladovosti u agroetanolu jsou náklady spojené se vstupní surovinou tj. obilovinou a náklady spojené s úhradou energií. Tabulky se liší vstupní cenou suroviny. V tabulce, kde cena vstupní suroviny je kalkulována jako cena energetického obilí ve výši 2300 Kč/t, docílíme ceny 1 litru agroetanolu ve výši 14,86 Kč. V tabulce pro rok 2010, kde uvažujeme s cenou obiloviny ve výši 3 000 Kč/t, docílíme 1 l agroetanolu za 16,95 Kč. Vstupní energie je upravena na ceny roku 2006. Cena zemního plynu je ve výši 8,0 Kč za 1 m3, cena vodného činí v průměru ČR 25,0 Kč. m3, cena elektrické energie činí průměr u středních odběratelů 1,90 Kč/kWh. Pro rok 2010 uvažujeme s následujícími cenami energií. Cena zemního plynu je ve výši 8,96 Kč za 1 m3 , cenu vodného předpokládáme v průměru ČR 30,0 Kč. m3, cenu elektrické energie předpokládáme průměr u středních odběratelů 2,13 Kč/kWh. Tyto informace byly poskytnuty prostřednictvím Výzkumného ústavu pro zemědělskou ekonomiku v České republice.

10

Sestava celkových nákladů na výrobu kvasného lihu surového z obilovin 2006

Obilovina (t) Brambory (t) ostatní suroviny (kg) plyn - palivo (m3) voda (m3) elektr_energie (kWh) chem_materiál (kg) Mater. a energie přepravné výrobky osobní údržba ostatní materiál ostatní služby daně Fix.přím.a nepř.nákl. odpisy rezervy Provozní náklady Finanční náklady Mimořádné náklady Daň z příjmu Celkové náklady na 1hle

Měrná spotřeba cena za MJ 0,2755 2 300,00 1,0117 25,00 4,00 8,00 1,00

8,00 25,00 1,90 20,00

Cena lihu surového - 1 hle Sumář Cena obiloviny (t) Zpracovatelské náklady Celkové náklady Cena surového lihu

0,2755

2 300,00

Kč/hle 633,65

podíl v % 46,03

0,00 200,00 20,00 15,00 90,00 958,65 40,00 135,00 45,00 23,00 40,00 5,00 288,00 60,00 0,00 1 306,65 50,00 20,00 0,00 1 376,65

0,00 14,53 1,45 1,09 6,54



Měrná spotřcena za MJ Kč/hle 0,2755 3 000,00 826,50 1,0117 0,00 25,00 8,00 200,00 4,00 25,00 20,00 8,00 1,90 15,00 1,00 20,00 90,00 1 151,50 40,00 135,00 45,00 23,00 40,00 5,00 288,00 60,00 0,00 1 499,50 50,00 20,00 0,00 1 569,50

1 486,78

Cena lihu surového - 1 hle

1 695,06

633,65 743,00 1 376,65 1 486,78

Sumář Cena obiloviny (t) Zpracovatelské náklady Celkové náklady Cena surového lihu

2,91 9,81 3,27 1,67 2,91 0,36 4,36 0,00 3,63 1,45 0,00 100,00

0,2755

3 000,00

podíl v % 52,66

Pozn.

0,00 12,74 1,27 0,96 5,73 2,55 8,60 2,87 1,47 2,55 0,32 3,82 0,00 3,19 1,27 0,00 100,00

826,50 743,00 1 569,50 1 695,06

11



Měrná spotřeba cena za MJ 0,2755 3 000,00 1,0117 25,00 4,00 8,00 1,00

8,00 25,00 1,90 20,00

Cena lihu surového - 1 hle Sumář Cena obiloviny (t) Zpracovatelské náklady Celkové náklady Cena surového lihu

0,2755

3 000,00

Kč/hle 826,50

podíl v % 52,66

0,00 200,00 20,00 15,00 90,00 1 151,50 40,00 135,00 45,00 23,00 40,00 5,00 288,00 60,00 0,00 1 499,50 50,00 20,00 0,00 1 569,50

0,00 12,74 1,27 0,96 5,73



Měrná spotřcena za MJ Kč/hle 0,2755 3 500,00 964,25 1,0117 0,00 25,00 8,96 224,00 4,00 30,00 20,00 8,00 2,13 15,00 1,00 20,00 90,00 1 313,25 40,00 135,00 45,00 23,00 40,00 5,00 288,00 60,00 0,00 1 661,25 50,00 20,00 0,00 1 731,25

1 695,06

Cena lihu surového - 1 hle

1 869,75

826,50 743,00 1 569,50 1 695,06

Sumář Cena obiloviny (t) Zpracovatelské náklady Celkové náklady Cena surového lihu

2,55 8,60 2,87 1,47 2,55 0,32 3,82 0,00 3,19 1,27 0,00 100,00

0,2755

3 500,00

podíl v % 55,70

Pozn.

0,00 12,94 1,16 0,87 5,20 2,31 7,80 2,60 1,33 2,31 0,29 3,47 0,00 2,89 1,16 0,00 100,00

964,25 767,00 1 731,25 1 869,75

12

4. Porovnání s údaji v Německu Tab. 6 Výrobní náklady pro biopaliva v Německu

Bionafta z řepky Řepkový olej Agroetanol z obilí Cukrová řepa Cukrová třtina (Brazílie) Lignocelulóza Zkapalněná biomasa bioplyn

Výrobní náklady v €/l 0,63 0,49 0,47 0,57 0,22 0,64 1,00 1,04

Výrobní náklady v €/GJ 19,03 14,17 21,97 27,00 10,39 30,00 29,90 20,83

Zdroj: VUZE ČR

Výrobní náklady pro biopaliva (přepočet na Kč tab. 6)

Bionafta z řepky Řepkový olej Agroetanol z obilí Cukrová řepa Cukrová třtina (Brazílie) Lignocelulóza Zkapalněná biomasa

Výrobní náklady v Kč/l 17,829 13,867 13,301 16,131 6,226 18,112 28,30

Výrobní náklady v Kč/GJ 538,549 401,011 621,751 764,1 294,037 849 846,17

Zdroj: VUZE ČR

13

5. Předpoklady, dopady, možnosti, rizika Zvýšení výnosů obilovin a řepky při současné výměře: • Přebytky produkce. ∗ Nutnost uplatnění pro nepotravinářské užití. ∗ Nutnost umístění na zahraničních trzích. • Důsledek přebytku: ∗ Cenový propad obilovin i řepky. ∗ Následné snížení ploch v dalším období. Uplatnění pro nepotravinářské užití - výroba bioetanolu a MEŘO • Problémy: ∗ Možnosti výroby – ve srovnání s okolními zeměmi EU. Zpoždění ve výstavbě/přestavbě zpracovatelských provozů. ∗ Nedostatečné skladovací kapacity vstupních surovin. ∗ Rozdílná SZP ve většině starých a nových členských zemí. Staré země – podpora pěstování plodin pro nepotravinářské užití na plochách set-aside, - podpora pěstování energetických plodin. ČR - dostupnost shodných plateb souvisí s přechodem (SAPS) na plný režim plateb. ∗ Dostupnost informací o zpracování vstupní suroviny a výrobě (menší provozy nemají povinnost statistického hlášení). ∗ Intenzifikace při pěstování energetických plodin (řepka, šťovík) zhoršuje podmínky pro pěstování dalších plodin (likvidace výdrolu). ∗ Vysoké náklady na výrobu bioenergie. ∗ Chybí důvěra v investiční podmínky v tomto sektoru. Žádná skutečná opora v legislativě. ∗ Nezbytnost vytvoření distribuční sítě pro přechod na paliva s přísadou biopaliv. ∗ Neochota prvovýrobců uzavírat smlouvy na dodávku suroviny z důvodu nedůvěry k projektu, který se již několik let jeví jako problematický. ∗ Chybí ucelená analýza a návrh strategie ČR v této oblasti. • Klady ∗ Zaměstnanost v zemědělském sektoru, při výrobě a distribuci bioetanolu. ∗ Příspěvek k redukci škodlivin v ovzduší způsobených dopravou. • Rizika ∗ Dovoz levnější suroviny do našich zpracovatelských závodů za zahraničí. ∗ V souvislosti se zpožděním ve vybudování/přestavbě navazujících zpracovatelských závodů proti okolním zemím riziko dovozu. ∗ Legislativní a daňové problémy v EU.

14

Závěr Po vstupu ČR do EU dochází ke zvýšení dopravy se všemi zápornými důsledky na kvalitu života v sídlech, na zvýšení produkce skleníkových plynů. Jedním z možných řešení je využití alternativních tekutých paliv a jejich přimíchání MEŘO do motorové nafty a agroetanolu do benzínů. Uvedené řešení jednak snižuje škodliviny v ovzduší, jednak přispívá ke stabilizaci v zemědělství odbytem nadprodukce obilovin a dalších plodin vhodných pro energetické využití. Přimícháním 5% podílu biosložky do fosilních paliv není nutné provádět úpravy motorových vozidel. Jak vyplývá z uvedených tabulek nákladovosti vyšší konkurenceschopnosti bionafty a agroetanolu na trhu lze docílit snížením výrobních nákladů. Cesty k nižším nákladům můžeme hledat ve snížení spotřeby energií při výrobě MEŘO a zhodnocení vedlejších produktů při produkci MEŘO a agroetanolu. Vyhledání rezerv v nepotravinářském využití zemědělské produkce představuje významné podněty pro stabilitu rodinné farmy nebo zemědělské a.s., ale je hlavně příležitostí z hlediska všech tří dimenzí trvale udržitelného rozvoje tj. jak z hlediska indikátorů životního prostředí, tak i z hlediska sociálních a ekonomických indikátorů. Nepotravinářské využití zemědělské produkce je významné z hlediska ochrany ovzduší v tvorbě životního prostředí. Využití domácí zemědělské produkce a sociální hlediska stabilizace venkovského obyvatelstva už řešilo rozhodnutí vlády první republiky z roku 1932 pod tlakem Agrární strany zákonem č. 85/32 Sb. o povinném smísení lihu s pohonnými hmotami. Tyto směsi typu benzin-benzoletanol obsahovaly 20 – 25 % bezvodého lihu. Obdobné programy jsou v současnosti využívány v řadě zemí, např. v Brazílii, Francii, Kanadě nebo USA. Vlády uvedených zemí přijaly politická rozhodnutí, kterými se zřekly výnosu spotřební daně pro část pohonných hmot nahrazených kvasným lihem nebo jeho deriváty. Produkce biomasy a zvláště tekutých biopaliv je alternativním a relevantním řešením pro užití méně fosilní energie šetřící životní prostředí. Tekutá biopaliva mají následující výhody: • Příspěvek k redukci škodlivin v ovzduší způsobených dopravou; • Snadná možnost substituce fosilních paliv bez výměny motorů; • Výhody distribuce potrubím, nákladní dopravou nebo lokálním zásobováním; • Alternativní řešení dopravy podporující partnerství mezi venkovským a městským prostorem; • Přidání paliv v konečné části výroby a distribuce; • Možnost zpracování studií proveditelnosti těchto obnovitelných energií pilotními projekty, neboť zdroje fosilních paliv se drasticky snižují.

15

Literatura 1. MIKULEC, J. – CVENGROŠ, J.: Je potrebná stratéga výroby a využitia alternatívnych palív v SR? In: Sborník z mezinárodní konference IV. International Slovak Biomass Forum 2004. s.197-206 2. Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2003.Praha:MZe, 2004 216 s. 3. SOUČKOVÁ, H. a kol.: Vyšší využití nepotravinářské zemědělské produkce v průmyslu. Výzkumná zpráva. Praha: VÚZE, 2004. 52 s. Príl. 3. 4. JEVIČ, P.- ŠEDIVÁ, Z.: Aktuální stav výroby a odbytu biopaliv na bázi řepkového oleje v České republice. Biom.cz, 27.11.2001, http://biom.cz/index.shtml?x=49021 5. JEVIČ, P. Importance of biofuels standardisation and present state in the Czech Republic. In: Situation and Trends in Agricultural Engineering - Renewable Energy in Agriculture. Institut für Agrartechnik Potsdam - Bornim, 1999. s. 119 – 124 6. PASTOREK, Z. – KÁRA, J. – JEVIČ, P.: Biomasa. Praha FCC PUBLIC 2004, s.288 7. Interní dokumenty Výzkumného ústavu pro zemědělskou ekonomiku v České republice

16

Studentská vědecká činnost

Recommend Documents