Stručný průvodce po památkách města

Stručný průvodce po památkách města

Město Karviná s více než 67 tisíci obyvateli jako správní centrum stejnojmenného okresu tvoří významné středisko průmyslu, lázeňství i vzdělání na nově založené Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné. Správní základ dnešního města, jehož sídelní strukturu tvoří 9 městských částí byl položen v r. 1948 sloučením obcí Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. K osídlení zdejšího území došlo již v průběhu 13. stol. , první písemná zpráva o osadě Solca pochází z roku 1268. Určující společenskou i ekonomickou úlohu však v minulosti sehrával pouze Fryštát, který byl roku 1305 vysazen na město. V průběhu 19. a 20. stol. se však dostala do popředí ekonomických zájmů také Karviná, což nepochybně souviselo s nálezem uhlí r. 1776 na vrchu Čechovice v Karviné a dynamickým rozvojem důlního, koksárenského, hutního i dalšího zpracovatelského průmyslu, jež vtiskl pečeť průmyslovosti nejen městu, ale i celé zdejší oblasti. Více než sedm staletí existence města zanechalo na zdejším území památky z různých společenských epoch a slohových období, které odrážejí kulturní, společenský i ekonomický vývoj daného historického města. Nejvíce stavebních a přírodních památek se dochovalo na území historického Fryštátu a lázeňského Darkova, které tvoří od r. 1992 městskou památkovou zónu, jako jediné území tohoto druhu v okrese, chráněné státem. Karviná Fryštát Nejstarší památkou historického jádra Fryštátu je farní kostel Povýšení sv.Kříže. vybudován byl patrně počátkem 14. stol. v jižní části náměstí a zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. První písemná zpráva o farním kostele pochází z roku 1377. Postaven byl jako jediná zděná stavba ve městě, nesl tvar kříže s trámovým stropem. Původně byl bez věže, dřevěná zvonice stála opodál kostela. V r. 1420 byla k němu přistavěna kaple, klenba hlavní lodi byla zavěšena na třech pilířích. Z gotického období se dochovaly opěrné pilíře, křížová klenba v severním rameni příčné lodi a portálek, sloužící dříve jako vedlejší vchod. V r. 1515 byla zahájená výstavba věže s renesančními prvky - šnekové schodiště, ochoz a dvojitá cibulová střecha. V r. 1611 byla přistavena rozměrná kaple, tzv. moravská, vedle presbytáře s renesanční klenbou. V r. 1798 byla stržena klenba hlavní lodi a v letech 1800 - 1801 nahrazena barokní, v r. 1804 bylo zaklenuto také jižní rameno příčné lodi. V r. 1805 byla na evangelijní straně postavena barokní kazatelna a pořízená nová křtitelnice. Zároveň byla dokončena stavba hlavního oltáře a farní kostel byl zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Požárem 1823 byla věž kostela poškozena natolik, že dvojitá cibulová střecha s ochozem byla stržena a r. 1862 nahrazena gotizujícím jehlanem dle projektu arcibiskupského stavitele Schadeho. V areálu Farního kostela se nachází soubor hodnotných barokních plastik z 1. pol.18. století. Zvláštní pozornost zasluhuje socha sv. Patrika z r. 1749. Zhotovena byla z karbonského pískovce tradičně užívaného materiálu ve zdejší oblasti. Původ kultu sv. Patrika souvisí s příchodem irského katolického rodu Taafů z Carlingfordu v r. 1749 do Fryštátu. Socha spodobňuje postavu světce v biskupském ornátu s mirtou, který drží v pravé žehnající ruce biskupskou berlu a v levé ruce evangelium. Velmi kvalitní barokní plastikou převyšující svojí hodnotou zdejší region je socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. socha byla postavena svatojánským bratrstvem ve Fryštátě a původně stála ve středu náměstí, později se dostala do farské zahrady. Postava světce s hlavami andílků je umístěna na 3m vysokém čtyřbokém podstavci. V r. 1970 byla vedle této plastiky umístěna

1/6


socha Panny Marie Bolestné z 1. pol. 18. stol., která původně stála v blízkosti pošty v Karviné - Dolech. Jedná se o pololidovou kamenickou práci kamenickou práci pocházející asi ze sousoší Ukřižování. K barokním plastikám místní provenience patří socha sv. Jana Nepomuckého z let 1774 - 1775, která stála před panskou sýpkou v Karviné - Dolech a v důsledku rekonstrukce silnice Karviná - Ostrava byla v roce 1970 přemístěna do farské zahrady. Socha světce s bohatou draperií, pravou rukou zvedá kříž, levou rukou přidržuje biret s palmovou ratolestí. Postava stojí na podsavci s dvěma volutami, dvěma erby Larich - Mönnichů a dedikačním latinským nápisem.

Zámek Fryštát Významnou dominantou města je empírový zámek vybudovaný na gotických základech ze 14. stol. Původně to byla dřevěná stavba a sloužila jako knížecí zámek těšínských Piastovců. Po požáru r. 1511 zámek do základu vyhořel a v 1. pol. 16. století byl přebudován v renesančním slohu jako jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou o osmi osách. V 1. pol. 18. století dostal prvky barokního tvarosloví a požárem 1781 byl natolik poškozen, že tehdejší majitel, hraběcí rod Taafů, přesídlil do barokního zámku v Ráji a v provizorně opraveném zámku Fryštát umístil vrchnostenskou hospodářskou správu panství. Teprve v roce 1792 za majitele rodu Larisch - Mönnichů zámek změnil dosavadní vzhled. V letech 1792 - 1800 byl přebudován v empírovém slohu s nádvořím v dispozici francouzského čestného dvora. Původní jednopatrová budova byla zvýšená o atikové patro, k budově byla přistavěna dvě krátká boční křídla, souběžně s levým křídlem byl směrem do náměstí postaven jednopatrový dům obdélníkového půdorysu, tzv. Lottyhaus. S hlavní budovou byl v patře propojen spojovací prosklenou chodbou a tvořil s ní stavební a architektonický celek. Z hlavní budovy byla postavena též zděná spojovací chodba do panské oratoře farního kostela. Součástí zámku jsou dvě raně barokní sochy Herkulů z r. 1682. Jedná se o pískovcové plastiky stojících mužů se lví kožešinou na hlavě a ramenou, postavené do kontrapostu. Jednou rukou se opírají o sukovitou hůl, druhou opírají o bok. Jsou jediným pozůstatkem původní výzdoby dnes již neexistujícího zámeckého parku v Karviné Ráji.

Zámecký park Areál zámku obklopil zámecký park založený roku 1804 v "anglickém" slohu. Přírodní krajinářský park byl spojen v hlavní ose zámku centrálním průhledem s uplatněním výhledu na Beskydy a několika bočními průhledy do okolní krajiny. V roce 1821 byla v severozápadní části parku vybudovaná rodová hrobka Larisch - Mönichů a r. 1850 byly v jeho centrální části postaveny dvě kolmo na sebe navazující budovy konírny a mléčnice. V parku se z doby založení dochovaly kaštanová a lipová alej a několik vzácných solitérních dřevin a keřů. Součástí zámeckého parku byla obora, která se táhla po jeho západním obvodu, oddělená živým plotem. Koncem 50. let tohoto století byl do zámeckého parku přemístěn ze zrušeného

2/6


zámeckého parku Solca bazén se sousoším puttů. Pochází z 2. pol. 19. století v novobarokním slohu. Bazén je kruhový se zaoblenou zídkou, uprostřed něj stojí na nízkém čtyřbokém podstavci sousoší puttů s delfínem o výšce 1,5 m.

Masarykovo náměstí Mimořádně hodnotnou památkou je radnice s renesanční věží. Jejím předchůdcem je šenkovní dům z r. 1504, který byl odprodán městu pro účely zřízení radnice. Při požáru r. 1511 dřevěná budova shořela, poté byla kolem r. 1520 postavena nová jednopatrová stavba se sedlovou střechou a průčelím do náměstí. K radnici byla v letech 1564 - 1569 přistavěna kamenná věž s ochozem a cibulovou střechou, mnohonásobně převyšující okolí. Po požáru 1823 byla věž v letech 1836 - 1837 při empírové přestavbě snížená a provizorně zastřešena. Teprve roku 1874 byla věž zastřešena dnešní jehlanovou střechou. Empírovou přestavbou změnila radnice původní půdorys na protáhlý obdélník orientovaný do Fryštátské ulice. V letech 1855 - 1856 byla provedena přístavba ve sjednocujícím slohu pro potřeby okresního soudu a pozemkové knihy. Jedinečnou klasicistní památkou města je filiální kostel sv. Marka z r. 1774. Jeho předchůdcem byl dřevěný pohřební kostelík postavený r. 1569 uprostřed hřbitova. Zděný kostel z r. 1774 dostal sedlovou střechu pokrytou šindelem a plochým trámovým stropem. Po požáru 1823 byla v letech 1823 - 1826 provedena nákladem fryštátského stavitele Vavřince Müllera rekonstrukce. Stavba včetně věže se zvýšila odkrtím zeminy kolem základů o 1,5 m. Věž dostala novou cibulovou střechu s lucernou. Významnou pohledovou dominantou náměstí je l itinová kašna postavená r. 1900 v historizujícím slohu. Nahradila kamennou vodní nádrž z r. 1793, do níž byl stálý přívod vody ze studny Pod lipami v Ráji. Litinová fontána byla zhotovena vídeňskou firmou Georga Wirtha, měří 5 m a tvoří ji dvě kruhové mísy na společné noze. Spodní je zdobena plastikami delfínů a středová část čtyřmi putty představujícími čtyři roční období. Z obou mís vystupují lví hlavy, které slouží jako chrliče. Korunu fontány tvoří zlacená růžice. Na patě fontány je v kruhovém věnci umístěna datace výroby a znak města. Novobarokní kamenickou prací je kamenný kříž z r.1870 o výši 5 m. Kříž je vztyčen na vysokém čtyřbokém podstavci s reliéfem Mojžíšových desek na čelní straně.

Historické jádro V historickém jádru města se nachází rovněž několik významných měšťanských domů, které reprezentují zástavbu z 18. a 19. století. Mimořádně kvalitním je mě s přilehlými sklepními prostory na Masarykově náměstí. Dům je s nízkým mázhausem a pozdně barokními hřebínkovými klenbami. Dále je to měšťanský dům č.p. 92 na Masarykově náměstí, který sloužil původně jako velkoměšťanský dům s právem šenku. Má

3/6


dochovanou renesanční dispozici a část kleneb. Měšťanský dům č.p. 93 na Masarykově náměstí byl v minulosti rovněž šenkovním domem a přestavěn po r. 1850, kdy byl zvýšen na dvoupatrový dům. Má částečně dochovanou renesanční dispozici a klenby z 18. století. Velmi hodnotným je měšťanský dům č.p. 79 a 904 na Fryštátské ulici, který byl v r. 1836 obnoven a rozšířen o č.p. 904. Z této přestavby se zachovaly klenby a trámové stropy, a oba domy, které mají částečně dochovanou renesanční dispozici, byly sjednoceny fasádou. Měšťanský dům č.p. 88 na Fryštátské ulici sloužil rovněž jako šenkovní dům, má dochován renesanční sklep, dispozici a klenby z 18. století. Nově byl upraven počátkem tohoto století. Dům č.p. 178 na Fryštátské ulici reprezentuje architekturu z r. 1850 s dochovanou dispozicí a klenbami. Původně sloužil účelům okresního hejtmanství a patří k nejvýznamnějším stavbám města.

Karviná - Doly K barokním památkám stojícím mimo území městské památkové zóny patří kostel sv. Petra z Alkantaryz r. 1736. Jeho předchůdcem byl dřevěný kostel sv. Martina. První zpráva se uvádí ve Svatopetrském haléři r. 1447. V r. 1736 byl kostel přebudován jako zděná jednolodní stavba, kterou tvoří kněžiště půlkruhového půdorysu. Na evangelijní straně se nachází oválná sakristie, nad ní oratoř. Na epištolní straně je umístěna čtyřboká věž. V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí na tomto území byla původní vysoká věž snesena. Během desítek let poklesl zdejší terén o 36 m a způsobil naklonění objektu a hluboké trhliny ve zdech. Vzhledem k tomu, že poklesy terénu byly postupně stabilizovány, mohla být v letech 1996 - 1997 provedena rekonstrukce stavby. Památkou důlní katastrofy na dole Gabriela v r. 1924, přejmenované r. 1947 na důl UNRRA, je pomník a hrob obětí důlní katastrofy na místním hřbitově. Na rámovém hrobu s pomníkem je umístěna černá mramorová deska s česko-polským textem. Před pomníkem se nachází 12 pamětních desek se jmény zahynulých horníků a záchranářů.Památníkem obětí nacistické okupace je hromadný hrob sovětských válečných zajatců s pomníkem, vybudovaný po r. 1945. Mezi 73 hroby sovětských válečných zajatců je umístěn pomník s mramorovou deskou, na níž jsou vyryta jména obětí a text.

Karviná - Darkov K městské památkové zóně patří též památky nacházející se na území lázeňského Darkova. Hodnotnou architekturu areálu lázní tvoří společenský dům z l. 1900 - 1901, postavesaný podle projektu vídeňského architekta Korna v historizujícím slohu. Budova je zděná, jednopatrová, s členitým půdorysem, jehož ústředním prostorem je sál s malým jevištěm a bohatou štukovou výzdobou. Nachází se ve středu lázeňského parku. Moderní architekturu

4/6


meziválečného období reprezentuje sanatorium , postavené v letech 1931 - 1933 dle projektů ing. arch. Fňouka z Hradce Králové a ing. arch. Juroše z Frýdku. Budova je dvou až třípodlažní se třemi křídly, do vstupní haly umístěné v 1. patře vede přístup přes terasu. Z haly pak vybíhají komunikační prostory chodeb, shodné ve všech patrech.

Lázeňský areál V historizujícím slohu byla postavena r. 1902 kaple sv. Anny, která se nachází v areálu lázní. Stavba má obdélný půdorys s polygonálním závěrem, na štítu s volutovými křídly je umístěna arkáda se zvonkem a kovovým křížem na vrcholu. V průčelí po stranách vchodu se nacházejí dva sloupy s hlavicemi zdobenými akanty a hlavičkami andílků. V systému krajinné ekologie má nezastupitelnou roli lázeňský park založený r. 1895 jako přírodní krajinářský park. Je oživen řadou fontán a uměleckých děl, z nichž nejvýstižněji charakterizuje lázně plastika Jana Kodeta "Živý pramen". Park se rozkládá na ploše 22 ha pozemků s původními porosty dřevin i pozdější výsadbou. K technickým památkám patří betonový obloukový most přes řeku Olši z r. 1925, postavený podle projektu ing. Rabeho. Památka je mimořádná technickým řešením mostové konstrukce oblouku. Most je o délce 55,8 m, šířce 5,6 m a výšce oblouku 6,25 m. Tvoří významnou pohledovou dominantu městské části Darkova.

Karviná - Ráj Hodnotnou sochařskou prací místní provenience je socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. století. Socha světce je umístěna na 3 m vysokém čtyřbokém podstavci a nese prvky doznívajícího baroka. Světec je v bohatě řasené draperii, zvedá křížek, k němuž upírá pohled a pravou rukou přidržuje biret s palmovou ratolestí.

Karviná - Staré Město K barokním památkám patří kamenný rodový erb hrabat Taafů z r. 1767. Je umístěn v průčelí fasády statku Olšiny v Karviné - Starém Městě. Erb nese ve štítu kosmo mřížovaný heroldský kříž. Na horním okraji štítu, který drží jednorožec a drak, je umístěna hraběcí koruna. Pod štítem je na pásce umístěn latinský a obtížně čitelný německý text. V r. 1996 byl erb restaurován.

Karviná - Hranice

5/6


Zajímavou technickou památkou je vodárenská věž, která byla postavena jako konstruktivistická stavba pravděpodobně r. 1928. Kruhová věž má 6 podlaží o výšce 39,4 m a průměru 11,4 m. Nad posledním podlažím je umístěn vodojem, který již neslouží svému účelu. Uvnitř věže je dochována část původního technického zařízení. Stavba je výraznou pohledovou dominantou města.

Karviná - Louky Ohroženou památkou v městské části Karviná - Louky, kde probíhá intenzivní důlní činnost, je k ostel sv. Barbory . Byl postaven v r. 1809 a nese prvky doznívajícího baroka. Podélná stavba je jednolodní, zakryta sedlovou střechou a čtyřbokou masivní věží s osmibokou cibulovou střechou s lucernou, na níž nasedá drobná cibulová střecha s hrotem. Loď kostela je zakončena širokým půlkruhovým kněžištěm. Na evangelijní straně je umístěna sakristie a nad ní oratoř. V lokalitě, na níž se kostel nachází, dojde podle prognóz v nejbližších letech k hlubokým poklesům terénu a zatopení území v takové míře, že památce hrozí zánik.

Autor PhDr. A. Rebrová, 1997

6/6

Stručný průvodce po památkách města

Recommend Documents