Stručná verze Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje
_______________
Brno, červen 2006
Stručná verze Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje
Vypracoval kolektiv Masarykovy univerzity zahrnující řešitelské týmy z pracovišť: Ekonomicko-správní fakulty (katedra veřejné ekonomie a katedra regionální ekonomie a správy), Fakulty sociálních studií a Centra pro regionální rozvoj. Ke zpracování byly využity poznatky z Analýzy rozvoje lidských zdrojů JMK, dokumenty a materiály EU, ČR a JMK a výsledky z konzultací s odbornou veřejností.
Brno, červen 2006
2
OBSAH ÚVOD 1. PŘEDSTAVENÍ REGIONU 2. SWOT ANALÝZA 3. STRATEGICKÁ VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE RLZ V JMK STRATEGICKÁ VIZE JMK V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ STRATEGICKÝ CÍL V OBLASTI ROZVOJE LZ V JMK 4. HLAVNÍ STRATEGICKÉ SMĚRY SLRZ 2006 - 2016 5. KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN 2006 - 2008 ZÁVĚR Prameny Přílohy Příloha 1: Schéma spolupráce ve fázi implementace SRLZ, administrativní zabezpečení KAP Příloha 2: Řešitelský kolektiv Příloha 3: Seznam zkratek Příloha 4: Kartogramy k oblasti lidských zdrojů v JMK
3
4 5 8 14 14 14 15 27 37 40 42 43 43 46 47 49
ÚVOD Vážení čtenáři, je nesporným faktem, že pozice regionů v Evropské unii je postupně stále více posilována a do budoucna budou hrát regiony roli ve vývoji evropské společnosti naprosto nezastupitelnou. Jako části národních i nadnárodních celků mají regiony obrovský potenciál k reálné integraci sociálních, ekonomických, technologických a ekologických procesů na svém území. Nesporná je vysoká korelace mezi prosperitou celého státu a prosperitou jeho regionů. Členství v Evropské unii klade na regiony další požadavky týkající se připravenosti na diferencované druhy aktivit promítajících se na jedné straně do kontinuálního zlepšování efektivní správy a na straně druhé do dalšího rozvoje všech oblastí v geograficky designovaném celku. Toto vše velmi úzce souvisí s uskutečňováním kvalitní a komplexní politiky v oblasti lidských zdrojů s cílem zvýšit výkonnost ekonomiky prostřednictvím zvyšování schopností obyvatel, jejich uplatněním a celkovou kultivací společnosti. Jihomoravský kraj si tyto skutečnosti plně uvědomuje a reflektuje je v podobě komplexní Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006 - 2016. Významným faktorem, který výrazně ovlivnil koncepční podobu předloženého dokumentu, je aktuální velmi dynamický vývoj v problematice zaměstnanosti a obecně v sociálních politikách členských států Evropské unie. Tyto okruhy jsou řešeny především v rámci tzv. Lisabonské strategie, jejíž aktuální revize ve formě dokumentu „Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2005 - 2008“ bude mít významný dopad na vývoj ve všech regionech EU. Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006 - 2016 přizpůsobuje svoje prioritní osy (tj. podpora vzdělanosti, adaptability, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti) závěrům přijatým v tomto mezinárodně platném strategickém dokumentu a umožňuje tak kraji maximálně využít synergického efektu při realizaci projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů (např. využití principu vícezdrojového financování – v podobě strukturálních fondů designovaných v jednotlivých operačních programech v ČR a využití financí Evropské investiční banky pro jednotlivé projekty). Tato strategie ve finální podobě sestává z několika částí, přičemž fundamentálním elementem je definování krátkodobých i střednědobých priorit pro rozvoj lidských zdrojů regionu. Konkrétním obsahem je: Metodika Situační analýza SWOT analýza Problémová analýza Hlavní strategické směry Krátkodobý realizační plán Komunikační akční plán Přílohy s kartogramy charakterizujícími profil regionu, výsledky řízených rozhovorů s odbornou veřejností apod. Z výše uvedených dokumentů byla zpracována stručná verze, kterou vidíte před sebou. Ta shrnuje hlavní teze celého strategického dokumentu a je vodítkem pro možnost detailního studování některé z částí celé Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006 - 2016. Celý dokument je k dispozici na internetových stránkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje (odbor regionálního rozvoje).
4
1. PŘEDSTAVENÍ REGIONU Jihomoravský kraj je počtem obyvatel i rozlohou čtvrtým největším krajem České republiky. Jeho současná podoba vychází ze zákona č. 347/1997 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.1.2000, a z jeho pozdějších změn. Celkově poslední změnou bylo přičlenění 25 obcí z kraje Vysočina ke dni 1.1.2005. Kraj sousedí na jihu s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, a dále s pěti kraji ČR – od západu k východu je to kraj Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. Území kraje tvoří 7 okresů. V pořadí podle počtu obyvatel jsou to okresy Brno-město, Brno-venkov, Hodonín, Břeclav, Znojmo, Blansko a Vyškov. V roce 2005 přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina, které se staly obcemi okresu Brno-venkov. Území okresu se zvětšilo o téměř 13 tisíc hektarů a počet obyvatel se zvýšil o více než 7 tisíc. K 1.1.2005 tak má Jihomoravský kraj 672 obcí, z nichž 48 má statut města, 34 obcí vykonává funkci pověřené obce, 21 má statut obce s rozšířenou působností, 158 obcí má svěřen matriční úřad a 64 obcí plní úkoly stavebního úřadu. K 31.12.2005 žilo v kraji celkem 1 130,4 tis. obyvatel. Jihomoravský kraj je v pořadí třetím nejhustěji osídleným krajem ČR, demografická struktura kraje se zhoršuje v důsledku stárnutí populace. Obyvatelstvo kraje je relativně prostorově stabilizované. Absentují extrémní rozdíly v demografických charakteristikách a vývojových trendech mezi jednotlivými okresy kraje (s výjimkou brněnské aglomerace). Došlo k výraznému zlepšení úmrtnostních poměrů a ke zvýšení naděje na dožití. Naopak dochází k dlouhodobému přirozenému úbytku obyvatelstva na celém území Jihomoravského kraje, zejména pak na území města Brna. Migrační saldo města Brna má zápornou charakteristiku, v minulých letech nastal masivní pokles porodnosti a plodnosti, existuje výrazné zastoupení starších věkových skupin obyvatelstva v populačně malých obcích kraje a ve městě Brně. Pracovní potenciál kraje je značný. Koncem roku 2005 bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 517,8 tis. pracovníků, z toho bylo 296,3 tis. mužů a 221,5 tis. žen. Primární sféra ekonomiky se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí 3,9 %, sekundární sféra 38,5 %, podíl terciární sféry dosahuje 57,6 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 57,2 %, zatímco ženy 42,8 %. Sektorová skladba zaměstnanosti je v kraji oproti celostátnímu průměru mírně příznivější; projevuje se nižší zaměstnaností v sekundární sféře a vyšší zaměstnaností v terciáru. Rozdíly v sektorové skladbě zaměstnanosti mužů a žen jsou v kraji poměrně výrazné. V odvětvové struktuře zaměstnanosti stále dominuje zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celokrajské zaměstnanosti převyšuje jednu čtvrtinu. Zhruba poloviční podíl vykazuje v pořadí druhé odvětví obchodu, vysoké je i zastoupení stavebnictví. Na dalších významných pozicích se umisťují výhradně odvětví terciární sféry: odvětví školství a výrobních služeb, dále resort dopravy a spojů, odvětví veřejné správy a obrany a odvětví zdravotnictví. Kvalifikační skladba zaměstnanosti je v Jihomoravském kraji příznivější než na ostatním území státu. V hospodářské základně kraje je nyní zaměstnáno více než 90 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací, přes 186 tis. pracovníků se vzděláním úplným středním, více než 215 tis. zaměstnanců má výuční list a jen zhruba 25 tis. pracovníků vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tedy přes 53 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků, zatímco podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou i podíl vyučenců je nižší. Pouze každé dvacáté pracovní místo v kraji je nyní obsazeno pracovníkem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší než na ostatním území státu. Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem nejvíce formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice kvalitou své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Také zaměstnanecká skladba pracovních sil v Jihomoravském kraji je oproti celostátnímu průměru příznivější. Podstatné je především to, že hospodářská základna kraje využívá více než je tomu na ostatním území státu práci vysoce kvalifikovaných specialistů. Kategorie „vědečtí a odborní duševní
5
pracovníci“ se na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí celou jednou osminou, zatímco v celostátním průměru se jedná o zhruba jednu devítinu. Nadprůměrné je v kraji i zastoupení kategorie „techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci“, tedy lidí, pro něž je typické úplné střední odborné vzdělání. Na úseku dělnických průmyslových profesí je situace v Jihomoravském kraji – i přes nepříliš pozitivní vývoj v posledních letech ─ nadále příznivější než na ostatním území státu. V kategorii „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“, tedy ve skupině dělnických kvalifikací využívajících řemeslnou zručnost pracovníků, je v kraji zaměstnáno stále téměř 100 tis. osob, v kategorii „obsluha strojů a zařízení“ je vytvořeno 61,8 tis. pracovních míst. Velmi příznivá je i skutečnost, že podíl kategorie „pomocných a nekvalifikovaných pracovníků“ je v kraji nižší než na ostatním území státu. Na celokrajském úhrnu zaměstnanosti se dnes tato skupina podílí pouze 6,7 %. V rámci České republiky patří území Jihomoravského kraje k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Ke dni 31.5.2006 bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem 56,4 tis. nezaměstnaných, přičemž míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 8,9 %. Oproti celostátnímu průměru byla tedy o zhruba jednu osminu vyšší. Zatímco na celkové pracovní síle v ČR se Jihomoravský kraj podílí 10,8 %, na celkové nezaměstnanosti dosahuje jeho podíl hodnoty 12,2 %. Ze čtrnácti krajů ČR jen ve čtyřech je míra nezaměstnanosti ještě vyšší než v kraji Jihomoravském. Z jednotlivých okresů kraje je nezaměstnaností nejvíce postižen okres Hodonín. Bez zaměstnání je zde přes 13 % ekonomicky aktivních, což je hodnota o dvě třetiny vyšší, než činí současný celorepublikový průměr. Vysoká je míra nezaměstnanosti i v okrese Znojmo (12 %) a také v okrese Břeclav (9 %). Dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost na území okresu Brno-venkov (6 %). K 31.5.2006 vedly úřady práce v kraji ve své evidenci téměř 9,2 tis. volných pracovních míst, z nichž celých 45 % připadlo na město Brno. Největší zájem mají nyní zaměstnavatelé o pracovníky s výučním listem; místa pro ně vhodná se na celkové poptávce podílejí bezmála celou polovinou. Oproti stavu v ČR je v kraji zaznamenán podstatně větší zájem o pracovníky s úplným středním vzděláním, naopak mírně nižší je v kraji poptávka po pracovnících nekvalifikovaných. Minimální šanci uplatnit se na trhu práce mají pracovníci se základním vzděláním především v okresech Brnoměsto, Vyškov a Blansko. Relativně nízká – s výjimkou trhů práce v okresech Znojmo, Břeclav, a Vyškov a Brno-město – je ale také poptávka po pracovnících s vysokoškolským vzděláním. Malý zájem o ně je především v okresech Hodonín a Brno-venkov. Z hlediska absolutních počtů téměř každé druhé pracovní místo určené v kraji pro pracovníka s vysokoškolskou kvalifikací je zřízeno ve městě Brně, v případě středoškoláků s maturitou jsou to dokonce bezmála každá tři místa z pěti. Aktivní politika zaměstnanosti v JMK realizovaná prostřednictvím úřadů práce používá standardní nástroje, ale možnosti jejího ovlivňování z úrovně kraje jsou minimální. Vytváření nových pracovních míst sice nesporně znamená přínos pro rozvoj kraje, vzhledem k rozsahu jeho pracovního potenciálu je ale jejich počet nízký. Svými dotacemi mohou úřady práce pouze pomáhat zajišťovat pracovní uplatnění osobám na trhu práce znevýhodněným; nejsou však již schopny výrazněji formovat celkovou strukturu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Celkový počet účastníků zařazených do programu APZ není vysoký, nízký je ale především podíl uchazečů nad 50 let. Naproti tomu vysoký je podíl uchazečů s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných. Výdaje na umístěného uchazeče v programech APZ se neustále zvyšují. APZ je realizována na úrovni okresů, čímž je zabráněno účinné alokaci zdrojů v kraji. Za rok 2005 dosáhla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství na území Jihomoravského kraje hodnoty 17 641 Kč (podnikatelská sféra bez malých podniků, rozpočtová sféra bez ohledu na počet zaměstnanců). Oproti celostátnímu průměru jsou platy v kraji o zhruba desetinu nižší, což v absolutním vyjádření představuje rozdíl téměř 2 000 Kč. Mezi 14 kraji ČR zaujímá Jihomoravský kraj nyní pátou nejlepší pozici, ovšem výše rozdílu mezi krajskou úrovní mzdy a celorepublikovým průměrem se v posledních letech stále zvyšuje. V současné době je ve všech okresech kraje – a to včetně Brna ─ z celostátního pohledu pracovníkům vyplácena podprůměrná mzda. Mzda mužů je přibližně o třetinu vyšší než mzda žen, což ovšem zhruba odpovídá platovým poměrům ve většině zemí EU. Mzda „manuálních pracovníků“ dosahovala pouze zhruba 62 % úrovně mezd pracovníků „nemanuálních“. V současné době mzda „vedoucích a řídících pracovníků“ je více než třikrát vyšší
6
než plat pracovníků „pomocných a nekvalifikovaných“, plat vysokoškolsky vzdělaných odborníků je vyšší více než 2,5krát, mzda pracovníků se vzděláním středním odborným je vyšší přibližně dvakrát. Struktura vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů je diverzifikovaná, charakteristický pro JMK je vysoký podíl terciálního vzdělávání (Brno jako 2. největší centrum terciárního vzdělávání v ČR), zvyšuje se podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou. Ukazuje se však, že stále není v dostatečném souladu profesní orientace přípravy mládeže s trhem práce a že dovednosti absolventů nevyhovují požadavkům zaměstnavatelů. Dále výzkumy prokazují nízkou míru kvalifikovanosti pedagogických pracovníků v SOU. Nedostatečná je nabídka dalšího vzdělávání. V JMK je také výrazná regionální diferenciace v úrovni vzdělání obyvatelstva (nízká úroveň vzdělání v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín a významně vysoká v Brně. Adaptace lidských zdrojů na měnící se podmínky regionu a adaptace lidských zdrojů v kontextu vstupu ČR do EU je usnadněna nadprůměrnou vzdělaností obyvatelstva v JMK včetně nadprůměrné úrovni vzdělání pracovní síly v manuálních profesích. Na druhé straně ještě plně neodpovídá soudobým požadavkům zřejmě také proto, že v JMK není vytvoření komplexní systém celoživotního vzdělávání. Stále nízká je územní mobilita pracovních sil. Přijaté strategické cíle EU v oblasti rozvoje lidských zdrojů se v podmínkách JMK uplatňují, ale jejich implementace nemá systémový charakter. Konkurenceschopnost LZ v meziregionálním měřítku vůči „novým zemím“ je přijatelná, vůči „starým zemím“ zaostává. Na národní úrovni je nadprůměrná zaměstnanost v „high-tech“ a „medium-tech“ výrobních sektorech v rámci ČR. Je to dáno postavením Brna jako druhého nejvýznamnějšího vědecko-výzkumného centra v ČR (vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR apod.) a nadprůměrnou úrovní vzdělání obyvatelstva kraje v rámci ČR. Ovšem v komparaci s vyspělými členskými státy EU je na úrovni NUTS II podprůměrná zaměstnanost ve znalostně náročných sektorech služeb a podprůměrný podíl vysoce kvalifikovaných vědeckých a technologických pracovníků v rámci EU. Vývoj k informační a znalostní společnosti ve srovnání s novými členskými státy EU je poměrně dynamický, vůči původním členským zemím zůstává výrazná mezera, představující ohrožení JMK do budoucnosti. Komunikace a spolupráce mezi jednotlivými aktéry RLZ v JMK je charakterizována zájmem komunikovat a spolupracovat. Institucionální, politické a odborné zázemí pro strategické řízení je možné ocenit jako relativně vhodné, určité problémy se týkají legislativního vymezení kompetencí obcí s rozšířenou působností a pozice samosprávných podnikatelských institucí. Legislativní rámec a jeho vazba na právní systém EU je v zásadě harmonizován, přetrvávají dílčí problémy. Sociální integrace v regionu a odstraňování bariér znesnadňujících účast na trhu práce osob ohrožených sociální exkluzí má v JMK stejné charakteristiky jako v celé ČR. Nízká integrace osob znevýhodněných na trhu práce je skutečností. Diskriminace v přístupu na trh práce podle pohlaví přetrvává, nicméně JMK má ve srovnání s jinými kraji ČR některé příznivější ukazatele.
7
2. SWOT ANALÝZA SWOT analýza navazuje na Situační analýzu a vychází z poznatků a charakteristik hlavních pozitivních a negativních rysů vývoje kraje v oblasti lidských zdrojů. Akcent SWOT analýzy je položen především na ovlivňující externí faktory vyššího hierarchického řádu, odrážející zásadní vlivy generované členstvím ČR v EU. Formulované analytické poznatky byly autory zařazeny podle problémových okruhů následovně: 1. Situace v regionu 2. Rozvoj lidských zdrojů 3. Problematika konkurenceschopnosti a spolupráce, vzdělanost Cílem SWOT analýzy je stanovit silné a slabé stránky jednotlivých problémových okruhů a pojmenovat vnější příležitosti a ohrožení rozvoje kraje v oblasti lidských zdrojů v míře umožňující formulovat klíčové problémy rozvoje kraje a stanovit souhrnnou strategickou vizi rozvoje lidských zdrojů. Formálně byly ve SWOT analýze zvoleny jednoduché, ale pregnantní formulace, které pokud možno objektivně oceňují vlastní přednosti a slabiny JMK v oblasti RLZ a z nich vyplývajících pozitivních a negativních výsledků vývojových procesů RLZ. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
1. Situace v regionu absence extrémních rozdílů v demografických charakteristikách a vývojových trendech mezi jednotlivými okresy kraje (s výjimkou brněnské aglomerace), výrazné zlepšení úmrtnostních poměrů, zvýšení naděje na dožití kvalitní střední a vysoké školství v JMK rozsáhlý pracovní potenciál území, nadprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva kraje, která se projevuje ve vzdělání pracovní síly v manuálních profesích dobrá dopravní dostupnost pracovní síly 2. Rozvoj lidských zdrojů dobře nastavená institucionální struktura vzdělávacího systému, relativně hustá síť a vyhovující regionální dostupnost škol v regionu, v národním měřítku vysoká míra účasti ve všech stupních vzdělávání (včetně terciárního), vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vzdělávacím systému, přístup ke vzdělávání pro děti a mladé lidi se specifickými vzdělávacími potřebami zvyšování poptávky po pracovních silách v důsledku přílivu zahraničních investic do regionu (průmyslové zóny) podpora a rozvoj malého (včetně drobného) a středního podnikání rozvoj zemědělských oblastí kraje prostřednictvím diverzifikace ekonomických aktivit zvyšuje
1. Situace v regionu nepříznivý demografický vývoj v území, masivní pokles porodnosti a plodnosti, dlouhodobý přirozený úbytek obyvatelstva na celém území Jihomoravského kraje, zejména pak na území města Brna, záporné migrační saldo města Brna relativní uzavřenost města Brna vůči ostatnímu území kraje výrazné zastoupení starších věkových skupin obyvatelstva v populačně malých obcích kraje a ve městě Brně snižující se míra zaměstnanosti obyvatelstva, klesající podíl zaměstnaných žen vysoká úroveň míry nezaměstnanosti zejména v jižních okresech kraje a také v Brně, rychle rostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká integrace osob znevýhodněných na trhu práce nízká územní a profesní mobilita pracovních sil v JMK průměrná úroveň tvorby nových pracovních příležitostí nesoulad mezi orientací profesní přípravy mládeže a potřebami trhu práce nedostatečný rozvoj systému celoživotního vzdělání 2. Rozvoj lidských zdrojů nedostatečná vazba školského systému a obsahu vzdělávání na potřeby regionálního trhu práce, nedostatečná prostupnost vzdělávacího systému,
8
zaměstnanost v daném území dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji s pozitivními dopady do zaměstnanosti rozvinutá vědecko-výzkumná základna v JMK a vyšší počet zaměstnaných ve školství, především vysokém, postavení Brna jako druhé nejvýznamnější vědeckovýzkumné báze v ČR – vysoké školy, hlavní centrum vojenského vysokého školství v ČR, ústavy Akademie věd ČR vyšší počet zaměstnaných ve službách kvalifikovaná pracovní síla, zejména v technických oborech pozitivní vliv významné akademické a vědecko-výzkumné základny v Brně na výši průměrných výdělků v Jihomoravském kraji v některých hlavních třídách zaměstnání solidní dostupnost zdravotní péče v JMK dobrá kvalita poskytovaných sociálních služeb, vícezdrojové financování zařízení poskytujících sociální služby v JMK relativně rozvinutá síť nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby v JMK nižší úroveň nezaměstnanosti žen v mezikrajském srovnání, vyšší účast žen v rekvalifikačních kurzech 3. Problematika konkurenceschopnosti a spolupráce, vzdělanost vysoký podíl terciárního vzdělávání (Brno jako 2. největší centrum terciárního vzdělávání v ČR) zvyšující se podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou vytvoření právního rámce pro participaci regionálních institucí veřejné správy (úřady práce) na rozvoji lidských zdrojů, relevantní legislativa umožňuje realizovat rozvoj lidských zdrojů v resortních výzkumných institucích a jejich složkách v JMK, právní normy umožňující fungování sítě nestátních neziskových organizací v JMK, které výrazně kultivují lidský kapitál, právní mechanismy umožňující přístup k informacím RLZ existence systému právních nástrojů pro využívání evropských fondů v oblasti lidských zdrojů, priorita rozvoje lidských zdrojů v právním systému EU (tzv. Amsterdamská smlouva, uznávání kvalifikací ad.) legislativní předpisy umožňující
nerozvinutý systém certifikace vzdělávání absence ucelené koncepce celoživotního (resp. dalšího) vzdělávání v JMK relativně nižší účast obyvatel v dalším vzdělávání, nedostatečná motivace všech zainteresovaných v procesu dalšího vzdělávání (zejména zaměstnavatelů) vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných a přetrvávání regionálních rozdílů (v zaměstnanosti, nezaměstnanosti, ve vzdělanosti pracovní síly) vysoký podíl mladých lidí v nezaměstnanosti, jejich nízká motivace k zapojení na pracovní trh nedostatečné povědomí o problematice rovnosti žen a mužů i o způsobech ochrany před diskriminací nedostatečná motivace znevýhodněných pro jejich zapojování do programů politiky trhu práce, nedostatečné zacílení programů politiky pracovního trhu na znevýhodněné skupiny obyvatel malý důraz na strategii aktivního stárnutí nerozvinutá podnikatelská infrastruktura, nedostatečná provázanost podnikatelských subjektů s institucemi vědy, výzkumu a vývoje v JMK nepříznivá situace na trhu práce z hlediska nezaměstnanosti i z hlediska nabídky volných pracovních míst v JMK na úrovni NUTS III menší podíl vysoce kvalifikovaných vědeckých a technologických pracovníků v rámci EU 15 nižší produktivita práce v rámci EU 15 na úrovni NUTS III podprůměrná zaměstnanost ve znalostně náročných sektorech služeb v rámci EU 15 nízký podíl výdajů na vzdělání z hlediska EU 15 výrazná diferenciace ve vzdělání obyvatelstva (nízká úroveň vzdělání v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín a významně vysoká v Brně) nižší průměrné výdělky ve velké většině hlavních tříd (skupin) i podskupin zaměstnání v Jihomoravském kraji než v celé České republice, a to v podnikatelské i nepodnikatelské sféře malý vliv města Brna jako druhého nejvýznamnějšího centra pracovního trhu v České republice na výši průměrných výdělků v Jihomoravském kraji v kontextu celé republiky (mzdy neodpovídají pozici Brna)
9
spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem (např. Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb), systém investičních pobídek v oblasti lidských zdrojů pro soukromý sektor implementace SRLZ pro Českou republiku a dalších středně a dlouhodobých strategických dokumentů v podmínkách JMK
nepropojenost systémů služeb zaměstnanosti, školství, sociálních služeb a zdravotnictví v JMK nedostatečná síť pečovatelské služby a sociální péče pro občany se zdravotním postižením a pro seniory obecně není ještě plně rozvinut systém vzdělávání pracovníků v sociálních službách nedostatečně rozvinuté programy pro prevenci sociálně patologických jevů včetně terciální protidrogové prevence pro děti do 15 let vyšší mzdová disproporce mezi ženami a muži, absence nástrojů a koncepčních opatření podporujících odstranění diskriminace na trhu práce z důvodu pohlaví, neexistence politiky vytváření rovných příležitostí slabé motivační prostředí k pracovnímu uplatnění skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí na úrovni NUTS III nižší podíl vládních výdajů na vědu a výzkum v rámci EU 15 významnější disproporce ve vybavení domácností PC i přístupem k internetu mezi Brnem a brněnskou aglomerací a venkovskými oblastmi (zvláště v okrese Znojmo) 3. Problematika konkurenceschopnosti a spolupráce, vzdělanost nízká úroveň spolupráce vzdělávacích institucí s praxí (SOU, SOŠ, VŠ) dovednosti absolventů ne plně vyhovují požadavkům zaměstnavatelů, neadekvátní orientace absolventů na trhu práce (neochota nastoupit na místa, která neodpovídají jejich představám, neochota prohlubovat svoji kvalifikaci) nedostatečné legislativní propojení vzdělávacího systému se systémem zaměstnanosti, nedostatečná nabídka dalšího vzdělávání nižší míra kvalifikovanosti pedagogických pracovníků v SOU není dotvořen jednotný systém kvalifikací, certifikací a akreditací nejsou jednoznačně legislativně vymezeny kompetence a odpovědnosti významných aktérů v oblasti politiky lidských zdrojů (stát, zaměstnavatelé, odbory, obce a regiony, profesní organizace, školy a vzdělávací instituce atd.) nejsou dořešena pravidla financování některých složek v systému rozvoje lidských zdrojů
10
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
1. Situace v regionu anticipované posílení migrační atraktivity okresu Brno-město, omezení současné intenzity suburbanizace nastartování příznivějšího trendu v úrovni porodnosti a plodnosti zvýšení flexibility, kvality a efektivity vzdělávacího systému v JMK, jeho otevření širšímu světu, rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou vzdělání a oblastí trhu práce, podpora všech forem odborného vzdělávání, generace komplexního systému celoživotního učení využití vědeckého potenciálu kraje při podpoře výzkumných, vývojových a inovačních procesů rozvoj terciární sféry, zejména v odvětvích služeb pro podniky a výzkumu a vývoje podpora pro investory v nejvíce problémových oblastech kraje (včetně dobudování průmyslových zón a průmyslových areálů) vyšší využití podnikatelské samosprávy pro zlepšení podnikatelského prostředí posílení integrační role Brna jako druhého nejvýznamnějšího pólu rozvoje v ČR spojené s aktivací „moravských“ rozvojových os národního významu využití spolupráce s Dolním Rakouskem a Slovenskem v oblasti LZ, využití všestranné mezinárodní spolupráce 2. Rozvoj lidských zdrojů účinná realizace Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje a Programu rozvoje Jihomoravského kraje účinná realizace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje podpora rozvoje dalšího vzdělávání a vazby počátečního a dalšího vzdělávání přechod ke vzdělávacím programům rozvíjejícím kompetence a dovednosti nutné pro život v tzv. znalostní společnosti vazba regionální politiky pracovního trhu na Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006, využití pravidel nastavených Národním akčním plánem sociálního začleňování na léta 2004-2006 v regionálních podmínkách posílení mobility pracovní síly a její flexibility a motivace rozvíjí se občanská společnost nabízející
1. Situace v regionu snižování vnitřního potenciálu kraje v oblasti LZ jako důsledku nepříznivého demografického vývoje, další zhoršení již nepříznivé věkové struktury obyvatelstva na území kraje demografická a socioekonomická rizika vyplývající z procesu suburbanizace další pokles míry ekonomické aktivity obyvatelstva nebezpečí emigrace vzdělanějších a mladších skupin obyvatelstva, především do Prahy (odliv mozků) pokračující rozevírání nůžek mezi vzdělanostní úrovní v brněnské aglomeraci a v ostatních okresech rozevírání nůžek mezi populačně většími a populačně nejmenšími sídly v aspektech stárnutí obyvatelstva a vzdělanostní úrovně neschopnost zajisti růst míry zaměstnanosti obyvatelstva, neschopnost snížit rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká tvorba nových pracovních míst nedostatečná realizace „aktivních a preventivních opatření“ pro nezaměstnané a neaktivní osoby, nedostatečná podpora integrace osob znevýhodněných na trhu neúspěch při odstraňování současných výrazných regionálních nerovností na trhu práce nedostatečná podpora adaptability a mobility pracovní síly neúspěch při snaze o přeměnu pracovních poměrů v rámci „stínové ekonomiky“ na legální zaměstnání nedostatečná podpora rozvoje lidských zdrojů a systému celoživotního vzdělávání (neexistence legislativy) nedostatečná podpora podnikání a jeho přílišná reglementace nedostatečná podpora procesu aktivního stárnutí (prodlužování délky pracovní aktivity, pozdější odchody do důchodu) snížení objemu zahraničních investic v kraji v případě zrušení systému investičních pobídek, stimulované existencí tzv. západo-východního gradientu 2. Rozvoj lidských zdrojů nízký zájem podniků o další vzdělávání zaměstnanců (chybějící systém motivace zaměstnavatelů k podílu na dalším
11
služby a opatření pro ohrožené/znevýhodněné skupiny posilování významu rovnosti žen a mužů důraz na strategii aktivního stárnutí (zvyšování ekonomické aktivity starších osob) poptávka po pracovní síle v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou zvýšení inovačních aktivit podnikatelských subjektů podporou spolupráce vědeckovýzkumných a výrobních kapacit růst zahraničních investic a nárůst malého a středního podnikání posílí poptávku pro pracovních silách potenciál k růstu nových pracovních příležitostí v sektoru cestovního ruchu prohloubení spolupráce se sociálními a regionálními partnery, posílení spolupráce mezi veřejnou správou, samosprávou a neziskovým sektorem vyšší využití vědeckého a technického potenciálu kraje při podpoře výzkumných, vývojových a inovačních procesů průmyslových podniků a oborů high-tech rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou vzdělání a oblastí trhu práce využití komparativních výhod v oblasti pracovních nákladů pro získávání zahraničních investorů uplatnění programů APZ pro malé podnikatele (včetně drobných podnikatelů), které ve svém důsledku umožní zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost pracovní síly urychlení růstu průměrných výdělků v Jihomoravském kraji resp. srovnávání jejich výše s průměrem za celou Českou republikou, zejména v souvislosti s posilováním pozice města Brna jako sídelního centra s nabídkou jedné z nejvíce vzdělané a kvalifikované pracovní síly v zemi implementace Národního akčního plánu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení reforma sociálních služeb s důrazem na zavádění a dodržování standardů kvality sociálních služeb v JMK rostoucí nestátní neziskový sektor poskytující služby pro ohrožené skupiny optimalizace využití zařízení zdravotní péče v kraji, programy zdravotní prevence včetně sociálně patologických jevů a protidrogová prevence podpora politiky prosazující rovné
12
vzdělávání), nízká spolupráce vzdělávacích institucí a podniků malé množství volných pracovních míst, jejich nedostatečná tvorba růst podílu marginalizovaných skupin, s tím související rostoucí míra sociálně negativních jevů, malá pozornost věnovaná otázce rovných šancí žen a mužů (pouze formální přístup) relativně vysoká míra nezaměstnanosti absolventů středních škol stárnutí populace a nepostačující pracovní příležitosti pro starší osoby nedostatečné finanční zdroje v oblasti politiky trhu práce (i v oblasti vzdělávání) nevyužívání koncepčních dokumentů v oblasti sociální inkluze znevýhodněných skupin (předně Národní akční plán sociálního začleňování) nedostatečná pozornost věnovaná otázkám flexibilních smluvních a pracovních uspořádání (kariérní postup) a inovativních forem organizace práce nedostatečná podpora vědy a výzkumu a chybějící vazba vědy a výzkumu na hospodářskou situaci regionu nedostatečná pozornost a podpora výchovnému procesu, který je součástí vzdělávacího systému na všech stupních růst počtu nezaměstnaných může v budoucnu působit nepříznivě proti snahám o zvyšování průměrných výdělků v kraji pokud nedojde k provázání kvalifikačních potřeb území s budoucí nabídkou učebních a studijních oborů na školách, zvýší se disproporce mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce pokles produktivity práce v důsledku nízkého zájmu podniků o další vzdělávání zaměstnanců strukturální zaostávání ekonomiky v důsledku malého zastoupení znalostně náročných sektorů služeb další stagnace a zaostávání výše průměrných výdělků v Jihomoravském kraji za průměrem České republiky, zejména ve vysoce kvalifikovaných profesích, může znamenat částečný odliv vzdělané pracovní síly do regionů s lepšími platovými poměry růst podílu sociálně marginalizovaných skupin obyvatelstva a s tím související rostoucí míra sociálně patologických jevů nezabezpečení komplexního přístupu,
postavení mužů a žen jako nástroje ke snížení mzdové disproporce a snížení nezaměstnanosti žen, využití dotačních nástrojů kraje k podpoře projektů posilujících rovnost mužů a žen a na podporu žen podnikatelek podpora výzkumu příčin a dopadů pozorovaných disproporcí na trhu práce v JMK podpora školení a rozvoje příležitostí práce na zkrácenou pracovní dobu rozvoj e-governmentu, e-zdravotnictví, elearningu, e-businessu a dalších nových služeb prohloubení spolupráce mezi veřejnou správou, občanským a soukromým sektorem v JMK, posílení role obcí III. 3.Problematika konkurenceschopnosti a spolupráce, vzdělanost obsahová reforma základního a sekundárního vzdělávání, rozvoj dalšího vzdělávání, možnosti financování vzdělávacích programů z fondů EU v JMK kvalitní zázemí vzdělávacích institucí celoživotního vzdělávání pro zaměstnance partnerů, kteří se podílí na rozvoji lidských zdrojů v JMK podpora specializovaného vzdělání, výzkumu a vývoje (hlubší kultivace lidských zdrojů) v regionech a mikroregionech JMK přijetí aktivní politiky zaměstnanosti v souboru strategických dokumentů využití nově vytvářených programů a fondů na úrovni EU (TAIEX, SIGMA atd.) posílení strategického plánování na regionální úrovni, podpora postavení mikroregionů (dobrovolných svazků obcí) a obcí (zejména obcí III.) jako základních elementů efektivní kultivace lidských zdrojů využití podnětů z „Národní inovační politiky ČR na léta 2005 – 2010“ a z „Regionální inovační strategie JMK“ pro zvýšení konkurenceschopnosti kraje v lidských zdrojích
flexibility a provázanosti služeb poskytovaných ohroženým skupinám rostoucí míra počtu uživatelů – příslušníků ohrožených skupin využívající ústavní zařízení (v souvislosti se stárnutím obyvatelstva) nedostatečně rychlé odbourávání informační negramotnosti v některých regionech JMK 3.Problematika konkurenceschopnosti a spolupráce, vzdělanost v případě ekonomických potíží jsou ženy a další specifické skupiny více ohroženy nezaměstnaností a nestandardním (tj. méně jistým) zaměstnáním. (Jde zejména o pracovní poměr na dobu určitou, resp. vyloučení z aktivní pracovní síly.) velké rozdíly na úrovni okresů, jak v celkové míře nezaměstnanosti, tak v mírách nezaměstnanosti specifických skupin neřešení rovného přístupu občanů k terciárnímu vzdělání (vzrůstající finanční náročnost atd.) riziko nezaměstnanosti absolventů pedagogických a v budoucnu možná i právnických a ekonomických oborů klesající počet žáku nastupujících do jednotlivých středních škol - potřeba optimalizace struktury středních škol nedostatečná spolupráce subjektů soukromého sektoru se vzdělávacími institucemi na všech úrovních nízká motivace dospělých k dalšímu vzdělávání ve formě spolupráce vzdělávacích systémů s podnikatelskými subjekty nedostatečná transparentnost fungování systému veřejných zakázek
13
3. STRATEGICKÁ VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE RLZ V JMK V roce 1994 poprvé v České republice klesl podíl zaměstnaných v zemědělství, průmyslu a ve stavebnictví pod polovinu z úhrnné zaměstnanosti. Formálně tak ČR překročila hranici mezi společností průmyslovou a postindustriální, která je charakterizovaná dominantní rolí služeb a utvářením hierarchické pozice států a regionů v ekonomickém rozvoji nikoliv na základě kvantitativních, ale kvalitativních faktorů (zejména na základě inovační výkonnosti a koncentrace řídících funkcí). Tyto skutečnosti umocněné ekonomickým zaostáváním ČR za zeměmi původní EU 15 znamenají, že centrální role v dlouhodobé strategické vizi kraje logicky přísluší zvyšování konkurenceschopnosti daného regionu, která je definována jako jeho schopnost generovat vysokou úroveň příjmů a zaměstnanosti v národním a zejména v mezinárodním kontextu, v systémovém chápání pak jako schopnost trvalé udržitelného zvyšování produkčního potenciálu regionu. V tomto kontextu sehrává významnou roli strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje a jeho jednotlivých subregionů, která se opírá o stanovení přijatých strategických cílů EU v oblasti RLZ (Lisabonská strategie, resp. revidovaná Lisabonská strategie) a její aplikace do podmínek JMK. Důraz je položen na konkretizaci cílů, které vycházejí z potřeb rozvoje kraje s přihlédnutím k cílovým skupinám. Důležité je vymezení měřitelných cílů, identifikace ukazatelů a kvantifikátorů při respektování specifických oblasti se zvláštním akcentem na celoživotní vzdělávání a systém regionálního řízení rozvoje lidských zdrojů. Při formulaci strategické vize se vychází z dokumentu „Strategie rozvoje JMK - 2005“, ve kterém je vize JMK definována takto (doslovná citace): „JMK jako dynamicky se rozvíjející region, který v souladu s principy udržitelného rozvoje disponuje výkonnou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na moderních technologiích s vysokou přidanou hodnotou, vysokou úrovní vzdělanosti s důrazem na přípravu a využití kvalitních lidských zdrojů, udržuje přijatelný stav životního prostředí a krajiny, moderně orientovaným zemědělstvím, udržuje regionální kulturní specifika, využívá svou příznivou geografickou polohu na důležitých kontinentálních osách, využívá potenciál cestovního ruchu a koncepčně usměrňuje proces suburbanizace.“ Na základě formulace strategické vize Strategie rozvoje JMK – 2005 a charakteristik kraje zapracovaných do Analýzy rozvoje lidských zdrojů JMK lze generovat následující strategickou vizi a strategický cíl pro Strategii rozvoje lidských zdrojů JMK.
STRATEGICKÁ VIZE JMK V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ Kvalifikovaný, adaptabilní a konkurenceschopný lidský kapitál na otevřeném a efektivním trhu práce, zaručující rovné příležitosti pro všechny, využívající potenciál Brna jako druhého nejvýznamnějšího vzdělanostního a inovačního centra v ČR.
STRATEGICKÝ CÍL V OBLASTI ROZVOJE LZ V JMK Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce založeného na: - na kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném lidském kapitálu generovaném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK, - na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK, - na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje1.
1
Udržitelný rozvoj je založen na integraci a rovnováze cílů ekonomických, sociálních a ekologických. Udržitelný rozvoj představuje takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace bez ohrožování možností budoucích generací (viz http://www.nczm.cz).
14
4. HLAVNÍ STRATEGICKÉ SMĚRY SLRZ 2006 - 2016 Výsledkem práce na hlavních směrech nejsou jenom prezentovaná opatření, ale také poznání, že na krajské úrovni je nutné vybudovat efektivní a permanentně fungující systém pro strategické řízení rozvoje lidských zdrojů podobný systému na úrovni národní. Ten by měl zahrnovat vedle orgánů krajské samosprávy a relevantních odborů krajského úřadu také instituce státní správy včetně úřadů práce, zástupce obcí, Regionální rozvojovou agenturu, podnikatelské, zaměstnavatelské a profesní organizace, zástupce škol všech stupňů a dalších vzdělávacích institucí, významné regionální podniky a poradenské a konzultační firmy, neziskové nestátní organizace a regionální organizace s evropským zaměřením. Rada pro rozvoj lidských zdrojů v JMK, která je složena ze zástupců krajské samosprávy a sociálních partnerů, by pak – vedle koordinace procesu tvorbou a realizací strategie RLZ kraje ─ měla garantovat základní rámec sociálního smíru a pomoc při řešení „krizových situací“ v regionu, kterou je např. významný růst nezaměstnanosti nebo naopak kritický nedostatek určitých profesí na regionálním trhu práce. Jednotlivá opatření2 zahrnutá do hlavních směrů by měla být postupně rozpracována a časově vymezena s využitím kapacit těch institucí a organizací, které budou po schválení dokumentu odpovědny za jejich realizaci3. Pouze tento postup bude zárukou realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů v JMK.
2
Opatření vztahující se k terciárnímu vzdělávání jsou čerpána z dostupných strategických materiálů veřejných, soukromých i státních vysokých škol v JMK a strategických dokumentů MŠMT ČR. 3 Přehled opatření týkajících se regionálního školství vychází z „Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR“ a „Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje“. Při vytváření jednotlivých klíčových aktivit, které mají naplňovat jednotlivá opatření, je nutné tyto dokumenty respektovat. Charakteristiky jednotlivých opatření jsou podrobněji rozebrány tamtéž.
15
Schematické znázornění opatření v rámci jednotlivých priorit Hlavních strategických směrů a doporučení SRLZ JMK na léta 2006-2016 Priority a opatření SRLZ pro období 2006-2016 1. Rozvoj lidského kapitálu
2. Adaptabilita a konkurenceschopnost
1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace
2.1 Podpora profesní mobility
1.2 Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství
2.2 Podpora geografické mobility v návaznosti na regionální trh práce
3. Rozvoj politiky zaměstnanosti
3.1 Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti
3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 1.3 Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství
1.4 Rovnost příležitostí ke vzdělávání
2.3 Podpora ekonomické restrukturalizace
2.4 Podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem
1.5 Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství
1.6 Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků regionálního školství
1.7 Změna struktury vzdělávacích příležitostí
3.4 Rovné příležitosti na trhu práce 2.5 Návrh systému doplňkových dotací ve vybraných odvětvích v návaznosti na zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách
2.6 Rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve styku úřad - podnikatel a podnikatel - úřad
1.8 Zájmové vzdělávání 2.7 Rozvoj technického zázemí pro rozšíření přístupu obyvatelstva na internet 1.9 Vysokoškolská vzdělanost občanů v regionu
1.10 Přizpůsobování vzdělávacího procesu včetně struktury vzdělávacích programů potřebám trhu práce
1.11 Výchova a vzdělávání dětí a mládeže (sociální návyky a dovednosti)
1.12 Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru
3.3 Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce
2.8 Vzdělávání a kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání internetu a moderních prostředků komunikace
2.9 Průběžná analýza motivačních a demotivačních faktorů lidských zdrojů
2.10 Optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných z dotací EU a ze státního rozpočtu do oblasti rozvoje lidských zdrojů
1.13 Lidské zdroje v nestátních neziskových organizacích 2.11 Podpora meziregionální (přeshraniční) spolupráce 1.14 Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání)
1.15 Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu regionu
1.16 Excelence a internacionalizace vysokých škol
1.17 Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců
16
3.5 Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů
3.6 Podpora sociální inkluze v obcích
Priorita 1 – Rozvoj lidského kapitálu Opatření 1.1: Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno tak, aby dle tradičních forem prvotního vzdělávání (předškolní, základní, střední, vyšší odborné, vysokoškolské) bylo rozvíjeno i tzv. další vzdělávání, které je určeno různým cílovým skupinám. Jde o usnadnění přístupu k získání vzdělání a lepší uplatnitelnosti populace na trhu práce (podpora společenské integrace a soudržnosti). Plně využívat legislativní možnosti pro zavádění celoživotního vzdělávání. Podpora škol v regionálním školství a ostatních organizací, které nabídnou uchazeči možnost získání kvalifikace distanční formou. Využívat možnosti, které poskytují rozvojové programy MŠMT pro zavádění dalších programů CŽV. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora vzniku regionálního informačního centra pro celoživotní vzdělávání. Využití zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje při schvalování zákona o CŽV. Podpora rozvoje distanční formy vzdělávání na středních a vyšších odborných školách. Podpora škol, které sdruží svůj potenciál k vývoji vzdělávacích aktivit, které svým obsahem překračují oborové zaměření škol. Vytvoření podmínek pro podporu komunitních škol. Ve výukových procesech celoživotního vzdělávání podporovat, zavádět a využívat informační technologie, které umožní výuku distanční formou. Vytvoření podmínek pro snazší propojení počátečního a dalšího vzdělávání mezi institucemi, poskytujícími jednotlivé formy vzdělávání. Na vysokých školách vytvářet v rámci CŽV profesně orientované programy, a to i ve spolupráci s organizacemi veřejného i soukromého sektoru s cílem vytvořit programy „na zakázku“, dle jejich potřeb. Posilovat význam a zkvalitňovat vzdělávací programy Univerzity třetího věku jako vyjádření veřejného poslání především veřejných univerzit JMK. Podporovat aktivity Univerzity třetího věku v JMK. Připravit směrnici kraje o CŽV. Využít zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje při schvalování zákona o CŽV. Opatření 1.2: Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na podporu a zajišťování informační kampaně ke tvorbě RVP, na podporu tvorby ŠVP a komunikační podporu při tvorbě ŠVP. Jde o to, že kurikulání reforma je efektivnější vzdělávání – užitečnější pro děti, žáky a studenty, vedoucí k růstu vzdělanosti národa a zvýšení jeho ekonomického potenciálu. Cíle kurikulární reformy jako hlavního nástroje postupného a dlouhodobého ovlivňování procesu vzdělávání jsou dány Dlouhodobým záměrem ČR; dokončení kurikulární reformy vyžaduje podporu odbornou, finanční, materiální, propagační i společenskou; kraj v této souvislosti vystupuje jako prostředník mezi MŠMT ČR a školami. Jeho úkolem je specifická podpora kurikulární reformy. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Rámcové a školní vzdělávací programy, zkvalitnění výuky cizích jazyků, zvyšování základních dovedností žáků a učitelů v oblasti informační gramotnosti, vytváření podmínek ke zkvalitnění vzdělávání na 2. stupni ZŠ. Podpora a zajišťování informační kampaně ke tvorbě RVP, podpora tvorby ŠVP, komunikační podpora při tvorbě ŠVP. Opatření 1.3: Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství Charakteristika opatření: Nová struktura obsahu vzdělávání (RVP) s sebou přináší i potřebu vytvoření komplexního systému evaluace vzdělávání, který by monitoroval výsledky vzdělávání a konfrontoval je s potřebami účastníků vzdělávání (školy, žáci, rodiče, zřizovatelé, studenti, zaměstnavatelé atd.). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Hodnocení žáka, osobní portfolio žáka, hodnocení v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáků, evaluace na úrovni škol, evaluace vzdělávacího systému a jeho částí, hodnocení studentů, akreditace.
17
Opatření 1.4: Rovnost příležitostí ke vzdělávání Charakteristika opatření: Smyslem opatření je zajištění rovného přístupu ke vzdělávání bez ohledu na druh znevýhodnění (zdravotní, ekonomické, sociální, etnické, podle pohlaví). Jde o jeden z důležitých projevů sociální soudržnosti společnosti. Součástí je i prevence sociálně patologických jevů ve školách a s ní úzce související podpora péče o děti a mládež v jejich volném čase, zejména v oblasti zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Péče o talentované žáky, odstraňování sociálních nerovností, multikulturní výchova, podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – integrace, rozvoj škol pro zdravotně postižené a podpora studentů vysokých škol se specifickými nároky. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora výměny zkušeností pedagogů škol s multikulturním zaměřením; rozvíjet vzdělávání v oblasti multikultury a aplikace získaných poznatků do praktické činnosti apod. Výchova ke zdravému životnímu stylu, rozvoj a podpora soc. kompetencí, zkvalitnění specifické primární prevence, podpora programů zaměřených na prevenci násilí ve školách a školských zařízeních. Podpora nabídky volnočasových aktivit. Institucionální zabezpečení přístupu ke vzdělávání osob se specifickými nároky a osob ohrožených sociálním vyloučením. Opatření 1.5: Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na racionalizaci sítě poradenských pracovišť na území JMK, na podporu nových forem poradenské péče, poskytování služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním přímo na školách Hlavní cíl efektivní poradenské péče je spatřován nejen v odborné činnosti poradenských pracovníků ve školských poradenských zařízení (PPP, SPC), ale v souvislosti s nezbytnou integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nárůstem protispolečenských jevů přímo v konkrétních školách, v práci s konkrétním rizikem ohroženými klienty, třídami žáků a v promyšleně koordinované spolupráci s pedagogickými sbory učitelů jednotlivých škol. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Racionalizace sítě poradenských pracovišť na území JMK, podpora nových forem poradenské péče, poskytování služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním přímo na školách, vytváření a realizace projektů komplexních služeb pro žáky a rodiče v oblasti volby školy. Opatření 1.6: Zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků regionálního školství Charakteristika opatření Opatření je zaměřeno na zajištění požadované kvality pedagogů, na vytváření lepších podmínek k výkonu této profese a s cílem, aby do školství vstupovali talentovaní a motivovaní lidé Jde o spolupráci s MŠMT, vzdělávání učitelů k zavádění kurikulární reformy, vzdělávání učitelů k reformě maturitní a závěrečné zkoušky, zvyšování kompetencí učitelů v pedagogicko-psychologické práci, zpřístupnění DVPP malotřídním školám, podpora managementu DVPP v kraji – vzdělávání lektorů DVPP, další vzdělávání učitelů směřující k naplnění priorit stanovených vládou. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků s prioritami: předmětové vzdělávání, příprava pro orientaci absolventů na trhu práce, projektový management, týmová spolupráce, autoevaluace škol, komunitní školy, metody a formy práce zaměřené na aktivní učení a efektivnější vzdělávání a výchovu. Opatření 1.7: Změna struktury vzdělávacích příležitostí Charakteristika opatření: Pokračování v optimalizaci sítě škol, respektování demografického vývoje, institucionální změny školství v kraji. Racionalizace a homogenizace oborové nabídky středních škol. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora oborů s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti absolventů, podpora oborů s vyšší poptávkou po absolventech na trhu práce, směřování k homogenitě vzdělávací nabídky škol, zvyšování úrovně materiálně technického i personálního zabezpečení výuky, optimalizace počtu VOŠ a provázanost se studiem bakalářských oborů VŠ v regionu.
18
Opatření 1.8: Zájmové vzdělávání Charakteristika opatření: Naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti: formování osobnosti mladého člověka, podpora přirozených zájmů, potřeb a talentů jakožto prevence negativních jevů ohrožující současnou mladou generaci. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora volnočasových aktivit. Podpora průběžného a dalšího vzdělávání pracovníků DDM. Vybudování kvalitní sítě informačních center mládeže v kraji. Monitorování a podpora nestátních neziskových subjektů zabezpečující volnočasové aktivity. Opatření 1.9: Vysokoškolská vzdělanost občanů v regionu Charakteristika opatření: Zvyšování kapacity VŠ v regionu a zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a školami druhého stupně v regionu. Realizovat opatření pro umožnění vysokoškolského vzdělávání dětem azylantů a osob se specifickými nároky (smyslově či tělesně postižení), které by bez specifických podmínek vysokoškolské studium nemohly absolvovat. V roce 2005 se pohyboval podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů JMK na úrovni 15,8 % z celkového počtu obyvatel. Tímto podílem se řadil JMK na druhé místo za Prahou (ovšem za průměrem „15“ EU zatím vysoce zaostával). Protože kvalita lidského potenciálu je mimo jiné přímo odvislá od počtu vysokoškolsky vzdělaných občanů, je nezbytné tento podíl v JMK permanentně zvyšovat. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Komunikační platforma s vysokými školami Opatření 1.10: Přizpůsobování vzdělávacího procesu včetně struktury vzdělávacích programů potřebám trhu práce Charakteristika opatření: Zvýšení míry informovanosti mezi úřady práce v regionu, JMK (jako garantem regionálního školství) a mezi středními, vyššími odbornými a vysokými školami v regionu o absolventech a výhledových potřebách trhu práce. Zkvalitňování úrovně vzdělávání ve školách a školských zařízeních všech stupňů vzdělávací soustavy a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání, a to ve vztahu k potřebám trhu práce. Podpora nestátních neziskových organizací poskytujících vzdělávací služby zaměřené na změnu a doplnění kvalifikace, a to ve vztahu k potřebám trhu práce. U středních, vyšších odborných a vysokých škol přizpůsobit profil studenta potřebám praxe s využitím integrace povinných praxí do studijních programů. Vytvářet předpoklady pro stálou spolupráci škol s podnikatelskou sférou a organizacemi veřejného sektoru včetně územních samosprávných celků, a to i s využitím účasti předních odborníků na přednáškové a projektové činnosti škol. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vytvořit jednotný systém vzájemné informovanosti o vzdělávacích programech mezi vzdělávacími institucemi v kraji (formální školství, NNO a dalšími subjekty), úřady práce a JMK. Vytvořit systém vzájemné informovanosti JMK a středních, vyšších odborných a vysokých škol od úřadů práce o potřebách trhu práce. S využitím potenciálu podnikatelské sféry regionu a přátelského prostředí územních samosprávných celků (kraj, obce III) připravit ve spolupráci s profesními komorami jednotný systém pro realizaci povinné praxe studentů vysokých škol. Opatření 1.11: Výchova a vzdělávání dětí a mládeže (sociální návyky a dovednosti) Charakteristika opatření: Zkvalitňování vzdělávání v základních a středních školách. Podpora mimoškolských aktivit dětí a mládeže. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Inovace vzdělávacích programů zahrnujících sociální návyky a dovednosti. Rozvoj a diverzifikace mimoškolských aktivit dětí.
19
Opatření 1.12: Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na rozvoj a kvalitu lidských zdrojů ve veřejném sektoru. Jde o zkvalitňování vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, vzdělávání úředníků správních úřadů v regionu a vzdělávání pracovníků organizací v odvětvích veřejného sektoru. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Realizovat vzdělávací programy v rámci CŽV s využitím relevantní legislativy týkající se vzdělávání dané skupiny osob. Rozšiřovat studijní programy vysokých škol, a to včetně bakalářského stupně, pro vzdělávání dané skupiny osob. Vždy s využitím informačních technologií pro zavádění distanční formy vzdělávání. Zavedení systému certifikace institucí a vzdělávacích programů. Opatření 1.13: Lidské zdroje v nestátních neziskových organizacích Charakteristika opatření: Zkvalitňování vzdělávání zaměstnanců a dobrovolníků v nestátních neziskových organizacích. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: S využitím stávajících a zaváděním nových vzdělávacích aktivit středních škol, VOŠ a vysokých škol zlepšovat úroveň vzdělávání zaměstnanců a dobrovolníků nestátních neziskových organizací v regionu směřující ke zkvalitnění jejich činnosti a uplatnění na trhu práce. Zaměřit se na specifika charakteristik NNO vycházejících z jejich poslání (charita, sociální služby, ekologie, volnočasové aktivity dětí a mládeže, komunitní vzdělávání, tělesná kultura a sport, protidrogové aktivity apod. Opatření 1.14: Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání) Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na podporu specifického odborného vzdělávání s cílem podpořit rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském (tržním) sektoru diferencovaně podle velikosti a zaměření podniků a odvětví národního hospodářství. Cílem je zvýšit tímto přidanou hodnotu lidského kapitálu v jeho jednotlivých kategoriích u zaměstnanců v obchodě a službách, v průmyslu a výrobě a v zemědělství. Opatření jsou orientována na rozvoj odborných a profesních znalostí, kvalifikace zaměstnanců v závislosti na probíhajících technologických změnách, a to prostřednictvím odpovídající nabídky rekvalifikačních programů a vzdělávání, s důrazem na vzdělávání v oblasti informačních technologií, řemesel a jazyků. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vzdělávání zaměstnanců velkých podniků a firem. Vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem. Vzdělávání zaměstnanců v obchodu a službách. Vzdělávání zaměstnanců v průmyslu a stavebnictví. Vzdělávání zaměstnanců v zemědělství. Opatření 1.15: Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu regionu Charakteristika opatření: Podporovat vzdělávací a školicí aktivity pro zájemce z veřejného sektoru, neziskového sektoru a podnikatelského sektoru, které pomohou co nejširšímu okruhu občanů kraje získat znalosti a dovednosti umožňující zpracovávat projekty pro čerpání prostředků z fondů EU. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Základní seznámení s možnostmi čerpání zdrojů z prostředků EU a s metodikou tvorby projektů. Nadstavbové školení osob pro management projektů. Specifické školení osob pro hodnocení projektů.
20
Opatření 1.16: Excelence a internacionalizace vysokých škol Charakteristika opatření: Smyslem opatření je vytvořit z regionu evropské centrum vzdělanosti a výzkumu s využitím existující struktury vysokých škol, jejich pedagogického a vědecko-výzkumného zázemí, s cílem permanentně zkvalitňovat jeho lidský potenciál, a tím i zvyšovat jeho konkurenceschopnost. Podporovat spolupráci kraje s vysokými školami. Rozvoj infrastruktury podpůrných organizací umožní dosahovat vysoké kvality ve všech sférách činnosti VŠ, tedy ve výzkumu, ve výuce a v podpůrných činnostech (excelence). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Spolupráce se všemi typy vysokých škol regionu, tj. veřejnými, státními a soukromými, s cílem ustavení partnera pro jednání s JMK o strategických záměrech regionu. Podpora všech forem mobility studentů i učitelů a mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu. Zapojení vysokých škol a JMK do zvyšování konkurenceschopnosti kraje formou budování společných technologických a inovačních center (Jihomoravské inovační centrum - JIC, Centra transfer technologií). Podpora činnost Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu studentů a učitelů. Opatření 1.17: Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na zvyšování konkurenceschopnosti firem na globálním trhu a zejména na trhu EU cestou posilování jejich adaptability na stále se měnící technologické, obchodní a právní podmínky. Jde o rozvoj lidských zdrojů v podnicích cestou průběžného rozvíjení a udržování takové kvalifikační úrovně zaměstnavatelů a zaměstnanců, která odpovídá posledním poznatkům z oblasti řízení, technologie, legislativy jak národní, tak EU a ochrany životního prostředí. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora zpracování plánů rozvoje lidských zdrojů v podnicích. Systematické sledování rozvoje řízení, technologií, legislativy a problematiky ochrany životního prostředí. Monitoring potřeb podniků v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců. Vzdělávací aktivity v podnicích a v zařízeních hospodářských komor. Poradenství z oblasti rozvoje lidských zdrojů v podnicích. Využívání a podpora mezinárodní spolupráce v rámci EU v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro podnikání.
Priorita 2 – Adaptabilita a konkurenceschopnost Opatření v rámci této priority významně přispívají ke zvýšení adaptability zaměstnanců, ale také zaměstnavatelů a podnikatelů na změny ekonomických a technologických podmínek a na podporu jejich konkurenceschopnosti. Tato opatření směřují především k podpoře profesní mobility, podpoře geografické mobility v návaznosti na regionální trh práce, k podpoře ekonomické restrukturalizace regionu, k podpoře mobility a realokace výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem. V tomto smyslu je zásadní otázkou informační a počítačová gramotnost obyvatelstva. Jde nutně o posílení technického zázemí pro rozšíření přístupu obyvatelstva na internet, o rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve styku úřad - podnikatel a podnikatel úřad. K tomu mají sloužit vzdělávací kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání internetu a moderních prostředků komunikace. S tímto problémem úzce souvisí permanentní analýza motivačních a nemotivačních faktorů rozvoje lidských zdrojů, která má sloužit k odstraňování administrativních, finančních i psychologických bariér. Neméně důležitou otázkou je doplnění dotačních titulů ve vybraných odvětvích v návaznosti na zákon o investičních pobídkách. A dále optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných ze strukturálních fondů i z programů vypisovaných resorty a státními fondy v oblasti „lidských zdrojů“.
21
Opatření 2.1: Podpora profesní mobility Charakteristika opatření: Podpora profesní mobility cestou zvyšování konkurenceschopnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, formou rozvoje odborných znalostí a dovedností, včetně podmíněného uznávání kvalifikace získané v praxi, prostřednictvím rozšíření nabídky krátkodobých školících programů a zavedením systému certifikace znalostí. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Výběr perspektivních oblastí vzdělávání, institucionální a personální zabezpečení. Výběr profesí vhodných pro standardizovanou certifikaci, institucionální zabezpečení. Založení asociace vzdělávacích zařízení zaměřených na lidské zdroje v podnikatelském sektoru, všeobecných a profesních komor a úřadu práce. Opatření 2.2: Podpora geografické mobility v návaznosti na regionální trh práce Charakteristika opatření: Zvýšit geografickou mobilitu ekonomicky aktivního obyvatelstva v kraji s ohledem na situaci na lokálních trzích práce a tím de facto napomoci snížit míru nezaměstnanosti v problémových oblastech kraje. Dobudovat integrovaný dopravní systém v JMK a zjednodušit cestování do zaměstnání prostřednictvím více spojů hromadné osobní dopravy. Usilovat o zlepšení trhu s byty a vytvořit podmínky pro zvýšení bytové výstavby v oblastech vykazujících nárůst počtu nových pracovních míst. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Koordinace jízdních řádů zajišťujících optimální provoz přestupního systému. Zvýšení počtu uživatelů veřejné hromadné osobní dopravy i jejich adaptability na tento druh dopravy do zaměstnání. Omezení individuální dopravy do zaměstnání v zájmu zlepšení životního prostředí. Optimalizace využití nástrojů a schémat podporujících bytovou výstavbu v oblastech s dostatečnou nabídkou pracovních míst. Opatření 2.3: Podpora ekonomické restrukturalizace Charakteristika opatření: Podpora podnikatelského prostředí příznivého pro rozvoj malého a středního podnikání a zakládání nových podniků cestou poskytování a distribuce informačních a poradenských služeb. Podpora vzdělávání a odborné přípravy v oblasti podnikatelských a manažerských dovedností za účelem zvyšování konkurenceschopnosti firem s důrazem na jejich pozici na jednotném vnitřním trhu EU. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Metodická a informační pomoc při tvorbě podnikatelských záměrů. Podpora činnosti Krajské hospodářské komory. Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb zaměstnavatelů v JMK, zvláště začínajících podnikatelů. Vytvoření regionálního internetového portálu zaměřeného na podnikání v JMK. Vytvořit integrované informační místo. Opatření 2.4: Podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem Charakteristika opatření: Zvýšit a posílit mobilitu vědecko-výzkumných pracovníků, která jim umožní poznání reálných potřeb a problémů a která jim rovněž usnadní využít výsledky základního a aplikovaného výzkumu v tržní praxi. Vzdělávání vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti ekonomické, manažérské a právní, zaměření na získání znalostí v oblasti zakládání podniků, možnosti získávání informací o trzích a konkurenci, teambuilding a ochranu duševního vlastnictví. Podpora zakládání nových znalostně orientovaných podniků vědecko-výzkumnými pracovníky (tzv. spin-off firmy). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Poradenství v oblasti programů podpory podnikání (zejména programů zaměřených na zakládání podniků). Zvýhodnění pracovních míst na částečný úvazek a motivace vědecko-výzkumných pracovníků a pracovišť k preferenci tohoto typu pracovně-právních vztahů. Motivace účasti vědecko-výzkumných pracovníků v projektech rámcových programů EU, které podporují spolupráci mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou a pomoc při navazování kontaktů. Podpora Mezinárodního centra klinického výzkumu Mayo.
22
Opatření 2.5: Návrh systému doplňkových dotací ve vybraných odvětvích v návaznosti na zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách Charakteristika opatření: Rozvíjet progresivní odvětví a obory pomocí účelových dotací., podporovat vytváření sítě inovativních firem včetně rozvoje klastrů. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Zvýšit veřejné výdaje na vědu a výzkum se zaměřením na aplikovaný průmyslový výzkum. Systém doplňkových dotací soustředit na: a) různé formy vzdělávacích aktivit a rekvalifikací, b) konkrétní realizaci vědeckých a vývojových činností především v inovativních firmách MSP, c) pořízení nových technologií a výrobních zařízení. Opatření 2.6: Rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií ve styku úřad - podnikatel a podnikatel - úřad Charakteristika opatření: Zavedení, resp. rozšíření technických prostředků a osvojení softwaru umožňujícího přenesení významného rozsahu agend a administrativních úkonů souvisejících s podnikáním na elektronické komunikační prostředky. Podporovány budou všechny projekty, které povedou k racionalizaci styku podnikatel - úřad i úřad - podnikatel. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Pořízení technických prostředků a software umožňujících on-line komunikaci s úřady a vyřizování podnikatelských agend elektronickou cestou. Vzdělávání a školení pracovníků úřadů k osvojení metodiky a zvládnutí technik elektronické komunikace a vyřizování agend. 2.7 Rozvoj technického zázemí pro rozšíření přístupu obyvatelstva na internet Charakteristika opatření: Podstatné rozšíření počtu míst, z nichž budou mít obyvatelé a podnikatelé v JMK přístup k internetu. Budování nových internetových stanic i rozšíření, resp. zpřístupnění míst, kde základní technické prostředky již existují, např. knihovny, informační centra, školy, obecní úřady, úřady práce (EURES). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Budování nových stanic pro přístup k internetu v místech kraje s jejich velkým nedostatkem. Rozšíření a modernizace existujících stanic umožňujících přístup obyvatelstva k internetu. Opatření 2.8: Vzdělávání a kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání internetu a moderních prostředků komunikace Charakteristika opatření: Poskytnout obyvatelstvu možnost získat základní znalosti a dovednosti potřebné pro využívání internetu a prostředků pro on-line komunikaci s úřady. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Zpracování případové studie zaměřené na syntézu dosavadních poznatků z dané oblasti. Základní školení pro práci s internetem. Základní školení pro elektronické vyřizování agend. Permanentní vzdělávání obyvatelstva v racionálním využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Vybudování, resp. inovace multifunkčních regionálních a lokálních informačních a vzdělávacích center. Opatření 2.9: Průběžná analýza motivačních a demotivačních faktorů rozvoje lidských zdrojů Charakteristika opatření: Průběžné získávání znalostí reakce obyvatelstva v kraji na konkrétní legislativní opatření, vyhlášky a předpisy ovlivňující rozhodování lidských zdrojů při prosazování se na trhu práce. Zdokonalení systému získávání a vyhodnocování informací od uchazečů o zaměstnání. Prohloubení činnosti Rady hospodářské a sociální dohody ve smyslu soustavného získávání informací z podnikatelské sféry a odborů, jejich akceptaci a optimalizaci v rozhodovacích procesech Rady. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Monitorování osob evidovaných na úřadech práce. Vyhodnocování informací o bariérách zapojování lidských zdrojů do zaměstnaneckého poměru
23
získaných z podnikatelské sféry a odborů. Optimalizace systému spolupráce mezi úřady práce a profesními organizacemi a regionální samosprávou. Vytvoření informačního systému pro rodiče a osoby ovlivňující volbu povolání. Vytvořit síť diagnostického, informačního a poradenského systému pro podporu volby školy a volbu povolání. Opatření 2.10: Optimalizace rozhodování při investování finančních prostředků získaných z dotací EU a ze státního rozpočtu do oblasti rozvoje lidských zdrojů Charakteristika opatření: Optimalizovat systém vytváření projektů v oblasti lidských zdrojů a získat tak maximální efekty z investovaných finančních zdrojů do RLZ. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vytvořit systém pro generaci kvalitních projektů odpovídajících potřebám trhu práce. Podporovat realizaci klastrů4 v OKEČ relevantních pro rozvoj lidských zdrojů v JMK. Opatření 2.11 Podpora meziregionální (přeshraniční) spolupráce Charakteristika opatření: Podpora přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi, které by neměly být znevýhodněny okrajovým postavením území v rámci svých státních hranic a izolací od svých přirozených sousedů na druhé straně hranice. Generace odpovídajícího institucionálního a infrastrukturního rámce pro optimální fungování meziregionální spolupráce v příhraničních oblastech. Napomáhat jednotlivým mikroregionům JMK v aktivitách vedoucích k vytváření diverzifikovaných forem meziregionální spolupráce (např. dohody o partnerství). Podporovat aktivity optimalizující využívání evropských fondů k rozvoji meziregionální spolupráce. Iniciovat meziregionální projekty vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů v JMK. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Odpovídající vzdělávání pracovníků v regionálních rozvojových centrech. Poskytnutí širší podpory při zpracovávání projektů meziregionální spolupráce, zejména vytvářejících nové infrastrukturní a institucionální prvky s využitím různých dotačních titulů (programy Evropské územní spolupráce). Vytváření podmínek pro realizaci širší spolupráce se sousedními regiony. Redefinice spolupráce v euroregionu Weinviertel-Pomoraví-Záhorie, podpora projektu CENTROPE.
Priorita 3 – Rozvoj politiky zaměstnanosti Opatření politiky pracovního trhu významně přispívají k upevňování a rozvoji lidského kapitálu a musí tak nutně být nedílnou součástí strategie rozvoje lidských zdrojů. Tato opatření směřují předně k osobám, které z různých důvodů ztrácejí na kratší či delší dobu kontakt s pracovním trhem (nezaměstnaní či tzv. zájemci o zaměstnání). Stále častěji se však v zemích EU projevuje snaha využívat tato opatření také ve smyslu aktivace a prevence nezaměstnanosti. Stále více opatření a nástrojů tak směřuje k podpoře osob zaměstnaných, u kterých hrozí větší či menší riziko ztráty zaměstnání. Důslednější podpora (nejčastěji ve formě poradenských a informačních aktivit, případně finančních subvencí) je také směrována na zaměstnavatele, kteří umožňují svým zaměstnancům posilovat a rozvíjet jejich pracovní potenciál. Ačkoliv je zajištění a realizace takových opatření v ČR z velké části v kompetenci státních institucí (tedy úřadů práce, potažmo MPSV), zdá se, že JMK může v tomto procesu sehrát významnou a aktivní roli hned v několika ohledech: (a) zejména ve vztahu k vzájemné informovanosti a kooperaci subjektů státní správy a privátního sektoru, která může přispět k lepší cílenosti opatření politiky zaměstnanosti na regionální úrovni,
4
Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VŠO) a výzkumného charakteru ─ jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
24
(b) rovněž může přispět k zajištění/zprostředkování alternativních finančních zdrojů pro projekty a instituce působící v oblasti politiky pracovního trhu (např. prostřednictvím grantů EU), a tím napomáhat k rozšíření nabídky aktivit v oblasti práce s nezaměstnanými a nezaměstnaností ohroženými občany regionu, (c) jednoznačně určující je také pozice kraje jako tvůrce strategií územního plánování rozvoje regionu, jehož nedílnou součástí je i určování směru a charakteru hospodářského vývoje v regionu spojeného s rozvojem zaměstnanosti a péčí o lidské zdroje. Opatření 3.1: Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno zejména na zajištění rychlého začlenění nezaměstnaných na pracovní trh a na předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Významná je zejména cílená podpora jednotlivců a skupin znevýhodněných na pracovním trhu (absolventi škol a mladiství, občané se zdravotním postižením, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, ženy po mateřské dovolené, lidé s malými dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických menšin). Základním předpokladem účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti je včasná, kvalitní a cíleně směřovaná intervence a zapojení všech zainteresovaných aktérů na regionální úrovni. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podpora účasti nezaměstnaných a nezaměstnaností ohrožených osob (především znevýhodněné skupiny) v programech aktivní politiky zaměstnanosti, efektivnější používání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a zvýšení rozsahu opatření s ohledem na situaci v regionu a jednotlivých mikroregionech, důraz na motivační, informační a poradenské aktivity mající preventivní charakter. Cílená podpora státních, nestátních i privátních institucí působících v oblasti trhu práce (poradenství, informace), podpora diverzifikace ekonomických zdrojů při financování programů rozvíjejících zaměstnatelnost. Opatření: 3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Charakteristika opatření: Zefektivnění stávajících služeb a posilování spolupráce s institucemi veřejné správy, se zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi; zvyšování personálních kapacit veřejných služeb zaměstnanosti a jejich vzdělávání a zefektivnění využívání ekonomických zdrojů SR i EU při vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti s ohledem na úkoly vyplývající pro ně z priorit EES. Veřejné služby zaměstnanosti musí zajistit kvalitní a včasnou pomoc nezaměstnaným, nezaměstnaností ohroženým a zájemcům o zaměstnání. Zásadním předpokladem je přitom orientace na zvyšování dovedností jednotlivce a poskytování širších služeb, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trhu práce. Toto opatření se zaměřuje na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb v rámci úřadu práce a na spolupráci s ostatními institucemi působícími v oblasti trhu práce (zejména „dodavateli“ služeb). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Informační a poradenské aktivity směřující k větší kooperaci služeb zaměstnanosti s ostatními institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesními sdruženími, neziskovými organizacemi atd. Získávání kvalitních pracovníků, jejich teoretická a praktická příprava, doškolování Realizace tzv. „na míru šitých programů“, práce s marginalizovanými, individuální proaktivní přístup. Opatření 3.3: Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na rozvoj řídícího informačního systému veřejných služeb zaměstnanosti včetně analýz, predikcí a monitorování vývoje na trhu práce. Zavedení a rozšiřování systému monitorování a hodnocení veřejných programů (získávání měřitelných a hodnotitelných výstupů) přispěje k průběžnému kvalitnějšímu posuzování situace na regionálním trhu práce a ke zvýšení účinnosti těchto programů a opatření. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vytvoření systému umožňujícího pravidelné vyhodnocování situace na regionálním trhu práce, naplnění databází, pravidelný monitoring a hodnocení realizace a efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti, publikace vybraných dat a informací. Vytvoření informačního systému pro pravidelné vyhodnocování situace na regionálním trhu
25
práce, naplňování jeho databází, hodnocení realizace a efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti, prezentace vybraných dat a informací. Opatření 3.4: Rovné příležitosti na trhu práce Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na odstraňování přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži na pracovním trhu a prosazování naplňování principu rovných šancí žen a mužů v praxi. Podpora opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Opatření podporuje rovněž nediskriminační přístup k příslušníkům etnických a národnostních skupin, imigrantům a zahraničním pracovníkům. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Cílené zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní, pravidelné sledování a hodnocení účinnosti přijatého systému na ochranu osob proti diskriminaci na základě pohlaví, prosazování principu gender mainstreamingu. Podpora nových forem zaměstnávání a vytváření podmínek maximální účasti žen na trhu práce, podpora sociálních služeb v oblasti péče o děti a starší či nemocné členy rodiny. Podpora aktivit umožňujících hladší integraci etnických a národnostních menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků na trhu práce, ve vzdělávání apod. Podpora povědomí obyvatel JMK o fungování etnických a národnostních menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků na území kraje. Opatření 3.5: Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti v některých regionech Jihomoravského kraje. Jeho cílem je snižování, případně redistribuce nezaměstnanosti mezi různými skupinami obyvatel a cílená podpora hospodářského rozvoje některých lokalit. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Realizace programů aktivní politiky zaměstnanosti (výcviky a vzdělávání, tvorba míst, informační a poradenské aktivity), důraz na participaci osob ze skupin na trhu práce znevýhodněných. Cílená podpora zaměstnavatelů (podpora začínajících podnikatelů, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání osob ze skupin na trhu práce znevýhodněných). Podpora vzdělávacích a výcvikových programů privátních a neziskových organizací, podpora projektů EU. 3.6 Podpora sociální inkluze v obcích Charakteristika opatření: Opatření bude realizováno aktivitami v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb. Jeho cílem je podpořit inkluzi specifických skupin obyvatel regionu na pracovní trh a do společnosti. V oblasti zaměstnanosti je nutné zaměřit se na osoby dlouhodobě odloučené od pracovního trhu (viz znevýhodněné skupiny osob na pracovním trhu) s cílem napomoci jejich opětovnému zapojení do běžných pracovních a sociálních aktivit. V oblasti sociálních služeb je třeba zaměřit pozornost předně na samotné poskytovatele sociálních služeb, tedy na jejich potřebnou kvalifikaci a kapacitu, řešit otázky spojené se sociálním vyloučením některých skupin obyvatel. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Realizace a rozvoj specifických inkluzívních opatření a podpora tvorby nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením (programy pro vzdělávání, výcvik a zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a osob ohrožených sociálním vyloučením, poradenství, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a osob ohrožených sociálním vyloučením). Vzdělávací a výcvikové aktivity zaměřené na zajištění kvalitních a typově i místně dostupných sociálních služeb, programy celoživotního vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. Posílení personálních kapacit subjektů zabývajících se programy pro sociální začlenění, zvyšování rozsahu, dostupnosti a kvality poskytovaných sociálních služeb, zavádění standardů kvality sociálních služeb, vytváření partnerství mezi neziskovým sektorem, institucemi státní správy a samosprávy a privátním sektorem.
26
5. KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN 2006 - 2008 Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK obsahuje soubor konkrétních opatření k naplnění tří hlavních priorit v oblasti RLZ pro roky 2006 - 2008. Celkově lze konstatovat, že se jedná o soubor diverzifikovaných opatření, která jsou zpřehledněna použitou tabulkovou formou. Zainteresované subjekty (např. JMK, HK, NNO) tedy mohou tento materiál okamžitě využít pro svoji každodenní činnost. Celkově tento soubor priorit postihuje pět hlavních doporučení, která se tímto stávají jistým druhem horizontálních témat pro tento Krátkodobý realizační plán: Usilovat o pružné využívání zdrojů a předností ekonomiky Jihomoravského kraje a všestranně podporovat zvyšování „flexibility“ kapitálu, technologií a samotných lidských zdrojů, podporovat inovace a přizpůsobovat stávající podnikatelské, marketingové a finanční strategie novým příležitostem a změnám podnikatelského prostředí. Cílem by měl být především růst pracovních míst. Prosazovat, aby komplex aktivit souvisejících s přípravou na zaměstnání pružně reagoval na měnící se kritéria a rostoucí nároky na celkovou zaměstnatelnost pracovní síly. K tomu definovat a formovat systém „dalšího vzdělávání“, který se musí stát důležitým nástrojem udržování a obnovování zaměstnatelnosti. Tento „nový přístup ke vzdělávání“ prosazovat s důrazem na celoživotní učení. Přizpůsobovat vzdělávací systémy v kraji potřebám trhu práce v podmínkách „informační společnosti“ a podporovat investice do integrace informačních a komunikačních technologií a do vzdělávání. Mnohem více než dosud usilovat o zvýšení péče o tzv. „špičkové talenty“, kterých je v populaci Jihomoravského kraje zhruba 2 - 3 %, tedy 20 - 30 tis. K tomu přizpůsobit stávající vzdělávací systém v kraji i příslušné alokační mechanismy. Prosazovat zásadní opatření procesu adaptability, kterými je například geografická mobilita spojená s regionálním trhem práce, ekonomická restrukturalizace a podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem. V rámci struktury Krajského úřadu vytvořit nové oddělení pro rozvoj lidských zdrojů. Využitelnost krátkodobého realizační plánu v podobě jednotlivých dílčích opatření je také zvýšena využitím Zásobníku projektů pro konkrétní potencionálně realizovatelné projekty v rámci jednotlivých opatření. Tyto projekty byly vybrány z již existujícího Zásobníku, který byl poskytnut zadavatelem projektu. Na těchto konkrétních případech, kde jsou stanoveny i celkové náklady na projekt, je nejlépe patrné, do jakých oblastí by mělo být zacíleno konkrétní opatření. Komplexně pojatý Krátkodobý realizační plán tedy dává JMK možnost v krátkodobém horizontu plně rozvinout potenciál lidského kapitálu v regionu.
27
Schematické znázornění opatření v rámci jednotlivých priorit Krátkodobého realizačního plánu na léta 2006-2008 Priority a opatření SRLZ pro období 2006-2008
1. Rozvoj lidského kapitálu
2. Adaptabilita a konkurenceschopnost
3. Rozvoj politiky zaměstnanosti
1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace
2.1 Podpora profesní mobility
3.1 Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti
1.2 Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství
2.2 Podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem
1.3 Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství
1.4 Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství
2.3 Vzdělávání a kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání Internetu a moderních prostředků komunikace
3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti
3.3 Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce
3.4 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce
1.5 Zájmové vzdělávání
3.5 Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů
1.6 Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru
3.6 Podpora sociální inkluze v obcích
1.7 Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání)
1.8 Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu kraje
1.9 Excelence a internacionalizace vysokých škol
1.10 Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců 1.11 Generace systému vnější komunikace v segmentu lidských zdrojů v JMK
28
Priorita 1 – Rozvoj lidského kapitálu Opatření 1.1: Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Cíl opatření: Cílem je usnadnění přístupu k získávání vzdělávání a lepší uplatnitelnosti populace na trhu práce (podpora společenské integrace a soudržnosti). Charakteristika opatření: Připravit směrnici kraje o CŽV. Využití zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje při schvalování zákona o CŽV. Podpora vzniku regionálního informačního centra pro celoživotní vzdělávání. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Zpracování směrnice kraje o CŽV. Využít zákonodárnou iniciativu zastupitelstva kraje při schvalování zákona o CŽV. Vznik regionálního informačního centra pro CŽV. Cílové skupiny Populace JMK ve věku 25 - 64 let. Opatření 1.2: Kvalita vzdělávání v rámci regionálního školství Cíl opatření: Kurikulární reforma je prioritou, která má zvýšit kvalitu, efektivitu a inovativnost vzdělávání na všech úrovních. Kraj v této souvislosti vystupuje jako prostředník mezi MŠMT ČR a školami. Jeho úkolem je specifická podpora kurikulární reformy. Charakteristika opatření: Podpora a zajišťování informační kampaně ke tvorbě RVP, podpora tvorby ŠVP, komunikační podpora při tvorbě ŠVP Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření Realizace informační kampaně k tvorbě RVP a podpory tvorby ŠVP. Cílové skupiny: Regionální školství Opatření 1.3: Zjišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání – regionální školství Cíl opatření : Vytvoření komplexního systému evaluace vzdělávání, který by monitoroval výsledky vzdělávání a konfrontoval je s potřebami účastníků vzdělávání. Charakteristika opatření: Vytvoření komplexního systému evaluace vzdělávání, který by monitoroval výsledky. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Komplexní systém evaluace vzdělávání. Cílové skupiny: Žáci, subjekty působící v regionálním školství, vysoké školy. Opatření 1.4: Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství Cíl opatření: Zajištění odborné činnosti poradenských pracovníků ve školských poradenských zařízení. Charakteristika opatření: Racionalizace sítě poradenských pracovišť na území JMK, podpora nových forem poradenské péče, poskytování služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním přímo na školách Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vytvoření sítě poradenských pracovišť na území JMK. Zajištění poradenských pracovišť na jednotlivých školách. Cílové skupiny: populace JMK ve věku 25 - 64 let. Opatření 1.5: Zájmové vzdělávání Cíl opatření : Naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti: formování osobnosti mladého člověka, podpora přirozených zájmů, potřeb a talentů jakožto prevence negativních jevů ohrožujících současnou mladou generaci. Charakteristika opatření: Komunikační, informační a dotační podpora volnočasových aktivit.
29
Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vybudování kvalitní sítě informačních center mládeže v kraji. Výzkum v oblasti poskytování volnočasových aktivit poskytovaných organizacemi. Cílové skupiny: Děti a mládež, pracovníci jednotlivých institucí (zejména DDM).
neziskovými
Opatření 1.6: Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru Cíl opatření : Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru, tj. v institucích státní správy, a ve všech organizacích odvětví veřejného sektoru. Charakteristika opatření: Zkvalitňování vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, zkvalitňování vzdělávání úředníků správních úřadů v regionu a zkvalitňování vzdělávání pracovníků organizací v odvětvích veřejného sektoru. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Akreditovat nové vzdělávací programy v rámci CŽV pro úředníky ÚSC. Rozšířit studijní programy vysokých škol o distanční formu vhodnou a nabízenou úředníkům správních úřadů v regionu. Zavedení systému certifikace institucí a vzdělávacích programů v JMK. Cílové skupiny : Úředníci územních samosprávných celků, úřadů státní správy, zaměstnanci organizací odvětví veřejného sektoru (mimo veřejné správy dále justice, policie, armáda, školství, zdravotnictví, sociální služby, kultura apod.). Opatření 1.7: Lidské zdroje v podnikatelském sektoru (další vzdělávání) Cíl opatření : Podpořit další vzdělávání řemeslníků cestou spolupráce podniků a škol. Charakteristika opatření: Vzdělávací aktivity ve školách, podnicích a v zařízeních hospodářských komor. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Rozvinout cestou hospodářských komor vzdělávaní řemeslníků. Cílové skupiny: Řemeslníci, živnostníci řemeslných profesí a budoucí řemeslníci. Opatření 1.8: Rozvoj lidských zdrojů s cílem zvyšovat absorpční kapacitu regionu Cíl opatření : Cílem je zvýšit absorpční kapacitu regionu (úroveň NUTS II) a rovněž správních mikroregionů pro nové programovací období 2007 - 2013 se záměrem plně využít možností postulovaných v Národním rozvojovém plánu 2007 - 2013 a dalších strategických dokumentech. Charakteristika opatření: Podpora činnosti informačních center a dalších subjektů zainteresovaných (OHK, RRA atd.) v procesu přípravy projektů využívajících veřejných financí. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Připravit metodiku pro subjekty zainteresované v procesu přípravy projektů využívajících veřejných financí v regionu, tzv. Guidelines. Podpora průběžného školení pracovníků informačních center ve všech správních jednotkách regionu. Podpora komunikace pracovníků podílejících se na přípravě a realizaci projektů s relevantními řídícími orgány jednotlivých programů (MMR ČR, MPSV ČR atd.). Poskytnout informace a zajistit dostatečné proškolení na nové programy v programovacím období 2007 - 2013 (ROP atd.). Cílové skupiny: Pracovníci informačních center, pracovníci NNO, podnikatelské subjekty, odbory, subjekty zainteresované na možnostech využití veřejných finančních prostředků v programovacím období 2007 - 2013.
30
Opatření 1.9: Excelence a internacionalizace vysokých škol Cíl opatření: Vytvořit z regionu evropské centrum vzdělanosti a výzkumu s využitím existující struktury vysokých škol, jejich pedagogického a vědecko-výzkumného potenciálu s cílem stálého zkvalitňování lidského potenciálu a tím i zvyšování jeho konkurenceschopnosti. Charakteristika opatření: Prohloubení spolupráce všech vysokých škol regionu a JMK s cílem zvyšování kvality lidského potenciálu kraje. Podporovat činnost již existujících a podílet se na vytváření nových společných institucionálních aktivit vysokých škol a JMK. (BCES, JIC, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu studentů a učitelů VŠ, Evropské centrum excelence, Centrum transfer technologií apod.). S využitím analýz dlouhodobých záměrů VŠ iniciovat návrhy na spolupráci v jejich krátkodobých zpřesněních a aktualizacích pro podporu strategických aktivit pro zvyšování konkurenceschopnosti kraje. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Podporovat komunikační prostředí všech VŠ regionu, tj. veřejných, soukromých a státních vysokých škol. V zastupitelstvu kraje projednávat stav spolupráce kraje a VŠ v již existujících společných vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucích a na aktivitách, které budou souviset s vytvořením nových institucí tohoto charakteru. Využití analýzy existujících dlouhodobých záměrů všech vysokých škol regionu s cílem realizace krátkodobých společných opatření pro zvyšování kvality lidského potenciálu kraje a zlepšování provázanosti strategických záměrů regionálního středního školství řízeného krajem se strategickými záměry VŠ. Cílové skupiny: Zastupitelé kraje a Magistrátu města Brna, vysoké školy regionu, existující společné VV a vzdělávací organizace, pracoviště SV ČR, instituce EU ovlivňující VV a vzdělávací aktivity, MŠMT. Opatření 1.10: Další vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců Cíl opatření: Zvyšování konkurenceschopnosti firem na globálním trhu.a zejména na trhu EU cestou posilování jejich adaptability na stále se měnící technologické, obchodní a právní podmínky. Charakteristika opatření: Následující programové období bude charakterizováno další liberalizací trhu EU, zvyšováním tlaku rychle se rozvíjejících ekonomik, jako je např. čínská, korejská a indická a zatím nepředvídatelnými změnami ruského trhu. Obecným rysem bude zvyšování konkurence a tedy náročnosti na technickou úroveň výrobků, cenu, rychlost a flexibilitu dodávek a služeb. S tímto trendem bude možné se úspěšně vyrovnat jen cestou zvyšování znalostního potenciálu firem ve všech oblastech jejich činnosti, které bude charakterizováno kvalitou, bezpodmínečnou aktuálností a s ní spojenou rychlostí poskytování znalostí a informací a reagováním jak na okamžité změny, tak na trendy. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vzdělávací program zaměřený na sledování okamžitých změn podnikatelského prostředí cestou seminářů na aktuální technologická, obchodní a právní témata Vzdělávací program zaměřený na podporu strategického řízení podniků a inovací. Cílové skupiny: Populace JMK ve věku 25 - 64 let. Opatření 1.11: Generace systému vnější komunikace v segmentu lidských zdrojů v JMK Cíl opatření: Cílem opatření je posílení aktivní komunikace se zainteresovanými subjekty na úrovni regionální, národní i nadnárodní, aby byl zajištěn koordinovaný postup JMK v oblasti rozvoje lidských zdrojů Vytvoření regulérně fungujícího diskusního fóra s důležitými partnery (především sousední regiony či orgány centrální státní správy), aby bylo možné efektivně zasahovat do procesu vzniku strategických dokumentů především na úrovni EU (připomínkování návrhů v pracovních skupinách Rady ministrů atd.). Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na implementaci multifunkčního komunikačního rámce, který by pro Jihomoravský kraj zajišťoval kontinuální recepci a reflexi v oblasti lidských zdrojů ze strany relevantních zainteresovaných subjektů (tzv. stakeholders). Jeho cílem je umožnit JMK reagovat na nejnovější trendy
31
v oblasti RLZ a zefektivnit komunikaci se všemi partnerskými subjekty. Sekundárním cílem je vytvoření diskusního rámce, který by JMK umožňoval, díky koordinaci s partnery, intervence v procesu vzniku strategických dokumentů na úrovni EU a ČR. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Vytvoření koordinačních míst JMK v Bruselu a Štrasburku, která by byla schopna efektivně komunikovat s vrcholnými orgány EU a zajišťovat reflexi nejnovějších poznatků a recipročně připomínkovat relevantní dokumenty v procesu jejich vzniku. Implementace regulérního komunikačního systému s celostátní Radou pro rozvoj lidských zdrojů ČR, kdy bude efektivně zajišťována spolupráce na vzniku národních dokumentů pro oblast RLZ . Implementace komunikačního rámce s Národním vzdělávacím fondem, aby bylo dosaženo maximální možné míry spolupráce mezi touto institucí a JMK v oblasti implementace principu udržitelného rozvoje lidských zdrojů. Zavedení stálého systému komunikace s kraji v ČR, zejména sousedními (např. Vysočina, Zlínský kraj), na bázi pravidelných konzultací o možnostech realizace projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Vytvoření komunikačního nexu na bázi pravidelných schůzek se sousedními regiony v pohraničí (např. Dolní Rakousko, Trenčianský samosprávný kraj), aby bylo možné spolupracovat na meziregionálních projektech v oblasti RLZ a byla zajištěna efektivní míra koordinace a výměny zkušeností v oblasti RLZ vůči třetím subjektům (orgány EU atd.) Cílové skupiny: Relevantní orgány pro oblast RLZ v Jihomoravském kraji, spolupracující instituce v JMK (RRA, HK atd.), projektový partneři (NNO atd.), RRLZ .
Priorita 2 – Adaptabilita a konkurenceschopnost Opatření 2.1: Podpora profesní mobility Cíl opatření : Cílem opatření je zvýšení adaptability zaměstnanců i zaměstnavatelů na změny ekonomického prostředí prostřednictvím podpory profesní mobility. Charakteristika opatření: Podpora profesní mobility cestou zvyšování konkurenceschopnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, formou rozvoje odborných znalostí a dovedností, včetně podmíněného uznávání kvalifikace získané v praxi, prostřednictvím rozšíření nabídky krátkodobých školících programů a zavedením systému certifikace znalostí. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Výběr zastřešující instituce. Výběr profesí vhodných pro standardizovanou certifikaci. Výběr spolupracujících institucí. Cílové skupiny: Populace JMK ve věku 30 - 55 let. Opatření 2.2: Podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem Cíl opatření: Cílem opatření je zvýšit a posílit mobilitu vědecko-výzkumných pracovníků, která jim umožní poznání reálných potřeb a problémů a která jim rovněž usnadní využít výsledky základního a aplikovaného výzkumu v tržní praxi. Charakteristika opatření: Podpora zakládání nových znalostně orientovaných podniků vědecko-výzkumnými pracovníky (tzv. spin-off firmy). Podpora většího uplatňování částečných pracovních úvazků vědecko-výzkumných pracovníků – tzn. částečný pracovní úvazek v akademické, resp. výzkumné sféře, a současně částečný úvazek v podnikatelské sféře. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Zpracování pilotního projektu. Zpracování případové studie. Cílové skupiny: Pracovníci vědy a výzkumu.
32
Opatření 2.3: Vzdělávání a kurzy pro obyvatelstvo zaměřené na efektivní využívání internetu a moderních prostředků komunikace. Cíl opatření: Cílem opatření je podporovat vzdělávací a školicí aktivity pro obyvatelstvo a pro podnikatele umožňující využívat možnosti internetu a elektronického styku s úřady i vyřizování specializovaných agend. Charakteristika opatření: Poskytnout obyvatelstvu možnost získat základní znalosti a dovednosti potřebné pro využívání internetu a prostředků pro on-line komunikaci s úřady. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Zpracování případové studie zaměřené na syntézu dosavadních poznatků z dané oblasti. Vybudování, resp. inovace multifunkčních regionálních a lokálních informačních a vzdělávacích center. Cílové skupiny: Vybrané věkové a sociální skupiny obyvatelstva nad 30 let.
Priorita 3 – Rozvoj politiky zaměstnanosti Opatření 3.1: Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti Cíl opatření : Cílem opatření je zejména zajištění rychlého začlenění nezaměstnaných na pracovní trh a na předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Významná je zejména cílená podpora jednotlivců a skupin znevýhodněných na pracovním trhu (absolventi škol a mladiství, občané se zdravotním postižením, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, ženy po mateřské dovolené, lidé s malými dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických a národnostních menšin, imigranti a zahraniční pracovníci). Základním předpokladem účinnosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti je včasná, kvalitní a cíleně směřovaná intervence a zapojení všech zainteresovaných aktérů na regionální úrovni. Charakteristika opatření: Rozšíření nabídky a celkové posílení opatření aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání. Zvýšení cílenosti opatření aktivní politiky zaměstnanosti na osoby znevýhodněné na pracovním trhu a podpora jejich začlenění na pracovní trh. Zvyšování kvality aktivních opatření, důraz na prevenci. Zapojení všech zainteresovaných subjektů do zajištění a realizace aktivních opatření na regionální úrovni. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Zefektivnění politiky trhu práce s ohledem na situaci v mikroregionech JMK (tvorba nových programů, zapojení zaměstnavatelů atd.), podpora účasti nezaměstnaných a nezaměstnaností ohrožených osob v programech aktivní politiky trhu práce (informovat veřejnost o potřebě opatření, aktivizovat nezaměstnané atd.). Tvorba a rozšiřování programů majících charakter prevence před dlouhodobou nezaměstnaností, zlepšení účinnosti programů (motivační, informační a poradenské aktivity, individuální přístup, aktivizace nezaměstnaných atd.). Zvýšení rozsahu a kvality opatření pro specifické skupiny osob na trhu práce (tvorba a realizace programů „šitých na míru“5, podpora zaměstnavatelů atd.). Cílená podpora institucí působících v oblasti trhu práce (poradenství, informační a osvětová činnost, finanční podpora atd.). Cílové skupiny: Nezaměstnaní, zájemci o zaměstnání, osoby ohrožené nezaměstnaností, zaměstnavatelé, neziskové organizace, odbory. 3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Cíl opatření: Cílem opatření je zajištění kvalitní a včasné pomoci nezaměstnaným, nezaměstnaností ohroženým a 5
Účast v programech „šitých na míru“ je zejména odvozována od konkrétních charakteristik dané cílové skupiny a také od možnosti kombinace různých typů opatření v rámci těchto programů tak, aby bylo možné zvolit pro konkrétního nezaměstnaného co nejvhodnější formu intervence. Východiskem pro realizaci opatření „šitých na míru“ by pak měla být předně poradenská činnost, během níž poskytovatel služby kvalifikovaně a ve spolupráci s nezaměstnaným klientem posoudí klientovy předpoklady pro uplatnění na pracovním trhu a pro jeho zařazení do konkrétního typu programu aktivní politiky trhu práce.
33
zájemcům o zaměstnání ze strany veřejných služeb.zaměstnanosti. Zásadním předpokladem je přitom orientace na zvyšování dovedností jednotlivce a poskytování širších služeb, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trhu práce. Toto opatření se zaměřuje na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb v rámci úřadu práce a na spolupráci s ostatními institucemi působícími v oblasti trhu práce (zejména „dodavateli“ služeb). Charakteristika opatření: Zefektivnění stávajících služeb a posilování spolupráce s institucemi veřejné správy, se zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi. Zvyšování personálních kapacit veřejných služeb zaměstnanosti a jejich vzdělávání. Zefektivnění využívání ekonomických zdrojů SR i EU při vzdělávání pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti s ohledem na úkoly vyplývající pro ně z priorit EES. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Koordinace spolupráce služeb zaměstnanosti (informační a poradenské aktivity, agentury práce) s institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi. Podpora kvalifikace a profesionalizace zaměstnanců služeb zaměstnanosti, získávání kvalifikovaných pracovníků, jejich průběžná teoretická i praktická příprava, doškolování. Realizace tzv. „na míru šitých programů“, práce s marginalizovanými, individuální proaktivní přístup (jako pracovní metoda zaměstnanců poskytujících nebo podporujících poskytování služeb zaměstnanosti). Cílové skupiny: Pracovníci veřejných služeb zaměstnanosti, instituce působící v oblasti trhu práce (vzdělávací organizace, poradenské a zprostředkovatelské agentury, neziskové organizace atd.) Opatření 3.3: Zdokonalení informačního systému pro průběžný monitoring vývoje na regionálním trhu práce Cíl opatření : Cílem opatření je rozvoj řídícího informačního systému veřejných služeb zaměstnanosti včetně analýz, predikcí a monitorování vývoje na trhu práce. Zavedení a rozšiřování systému monitorování a hodnocení veřejných programů (získávání měřitelných a hodnotitelných výstupů) přispěje k průběžnému kvalitnějšímu posuzování situace na regionálním trhu práce a ke zvýšení účinnosti těchto programů a opatření. Charakteristika opatření: Prohloubení systému pravidelného monitorování situace na regionálním trhu práce. Pravidelné hodnocení účinnosti programů aktivní politiky zaměstnanosti. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Zdokonalení informačního systému pro pravidelné vyhodnocování situace na regionálním trhu práce. Pravidelný monitoring situace na regionálním trhu práce (naplňování databází, hodnocení realizace a efektů programů aktivní politiky trhu práce, prezentace vybraných dat a informací). Vytvoření orgánu pro monitoring a hodnocení aktivit na pracovním trhu na úrovni Jihomoravského kraje Cílové skupiny: Úřady práce (analytické oddělení), Jihomoravský kraj (pracovní skupina pro oblast trhu práce). 3.4 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce Cíl opatření : Cílem opatření odstraňování přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži na pracovním trhu a prosazování naplňování principu rovných šancí žen a mužů v praxi. Podpora opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Charakteristika opatření: Realizace aktivit a opatření odstraňujících diskriminaci žen na pracovním trhu. Rozvoj opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Cílené zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní, pravidelné sledování a hodnocení účinnosti přijatého systému na ochranu osob proti diskriminaci na základě pohlaví, prosazování principu gender mainstreamingu, podpora center poskytujících prorodinné aktivity v JMK. Podpora nových forem zaměstnávání žen a vytváření podmínek maximální účasti žen na trhu práce (včetně podpory žen zahajujících samostatnou výdělečnou činnost, cíleného zvyšování motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání žen a zkvalitňování profesních drah žen).
34
Podpora sociálních služeb v oblasti péče o děti a starší či nemocné členy rodiny. Cílové skupiny: Mladí partneři (ženy i muži), ženy (zejména po mateřské dovolené či matky s malými dětmi, ženy starší 50 let), mateřská centra, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé, organizace působící v oblasti trhu práce. Opatření 3.5: Odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů Cíl opatření: Cílem opatření je odstraňování neopodstatněných rozdílů ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti v některých regionech Jihomoravského kraje. Jeho cílem je snižování, případně redistribuce nezaměstnanosti mezi různými skupinami obyvatel a cílená podpora hospodářského rozvoje některých lokalit. Charakteristika opatření: Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při opětovném začleňování nezaměstnaných na pracovní trh ve vybraných mikroregionech JMK. Cílená podpora zaměstnavatelských subjektů ve vybraných mikroregionech JMK (podpora zahraničních investic, rozvoj průmyslových zón). Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Realizace programů aktivní politiky trhu práce v lokálních podmínkách (výcviky a vzdělávání, tvorba pracovních míst, informační a poradenské aktivity), důraz na participaci osob ze skupin znevýhodněných na trhu práce. Cílená podpora zaměstnavatelů ve vybraných mikroregionech (podpora začínajících podnikatelů, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání osob ze skupin znevýhodněných na trhu práce atd.). Podpora vzdělávacích a výcvikových programů privátních a neziskových organizací, podpora projektů EU. Cílové skupiny: Nezaměstnaní a nezaměstnaností ohrožení lidé, zaměstnavatelé, vzdělávací instituce a organizace působící v oblasti trhu práce ve vybraných mikroregionech JMK, obce (Sdružení obcí Vranovska). 3.6 Podpora sociální inkluze v obcích Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit inkluzi specifických skupin obyvatel regionu na pracovní trh a do společnosti. V oblasti zaměstnanosti je nutné zaměřit se na osoby dlouhodobě odloučené od pracovního trhu (viz znevýhodněné skupiny osob na pracovním trhu) s cílem napomoci jejich opětovnému zapojení do běžných pracovních a sociálních aktivit. Opatření podporuje rovněž nediskriminační přístup k příslušníkům etnických a národnostních skupin, imigrantům a zahraničním pracovníkům, a to jak v oblasti trhu práce, tak v otázkách širšího začlenění do společnosti. V oblasti sociálních služeb je třeba zaměřit pozornost předně na samotné poskytovatele sociálních služeb, tedy na jejich potřebnou kvalifikaci a kapacitu, řešit otázky spojené se sociálním vyloučením některých skupin obyvatel. Charakteristika opatření: Rozvoj inkluzívních programů na podporu dlouhodobě nezaměstnaných a osob postižených nebo ohrožených sociálním vyloučením. Realizace souboru aktivit směřujících k odstraňování diskriminačního přístupu k příslušníkům národnostních a etnických menšin, imigrantům a zahraničním pracovníkům. Rozvoj programů zaměřených na zvyšování kvalifikace, znalostí a dovedností poskytovatelů sociálních služeb. Posílení kapacity státních i nestátních subjektů a organizací zabývajících se programy sociálního začlenění specifických skupin osob. Klíčové aktivity, resp. skupiny aktivit, naplňující opatření: Realizace a rozvoj specifických inkluzívních opatření a podpora tvorby nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby postižené nebo ohrožené sociálním vyloučením (včetně příslušníků národnostních a etnických menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků). Cílené zvyšování veřejného povědomí o možnostech a bariérách sociálního začlenění příslušníků etnických a národnostních menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků na území kraje a podpora realizace aktivit umožňujících integraci příslušníků etnických a národnostních menšin, imigrantů a zahraničních pracovníků do společnosti (na trhu práce, ve vzdělávání, v otázkách zajištění bydlení atd.) Vzdělávací a výcvikové aktivity zaměřené na zajištění kvalitních a typově i místně dostupných sociálních služeb, programy celoživotního vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb ve státním i neziskovém sektoru. Posílení personálních kapacit subjektů zabývajících se programy pro sociální začlenění,
35
zvyšování rozsahu, dostupnosti a kvality poskytovaných sociálních služeb (včetně zavádění standardů kvality sociálních služeb a vytváření partnerství mezi neziskovým sektorem, institucemi státní správy a samosprávy a privátním sektorem). Cílové skupiny: Dlouhodobě nezaměstnaní a osoby postižené nebo ohrožené sociálním vyloučením, organizace vytvářející osvětové a inkluzívní programy pro příslušníky národnostních a etnických menšin, imigranty a zahraniční pracovníky, státní i neziskové organizace poskytující sociální služby.
36
ZÁVĚR Výsledkem práce na Strategii rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006 - 2016 nejsou jenom prezentovaná opatření, ale také poznání, že na krajské úrovni je nutné vybudovat efektivní a permanentně fungující systém strategického řízení rozvoje lidských zdrojů, podobný systému na úrovni národní. Ten by měl zahrnovat vedle orgánů krajské samosprávy a relevantních odborů krajského úřadu také instituce státní správy včetně úřadů práce, zástupce obcí, Regionální rozvojovou agenturu, podnikatelské, zaměstnavatelské, odborové a profesní organizace, zástupce škol všech stupňů a dalších vzdělávacích institucí, významné regionální podniky a poradenské a konzultační firmy, neziskové nestátní organizace a regionální organizace s evropským zaměřením. Rada pro rozvoj lidských zdrojů v JMK, která je složena ze zástupců krajské samosprávy a sociálních partnerů, by pak – vedle koordinace procesu tvorbou a realizací strategie RLZ kraje ─ měla garantovat základní rámec sociálního smíru a pomoc při řešení „krizových situací“ v regionu, jako je např. významný růst nezaměstnanosti nebo naopak kritický nedostatek určitých profesí na regionálním trhu práce. Dá se předpokládat, že výše uvedený systém lze připravit s využitím zkušeností, které doprovází zpracování jednotlivých částí Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK a s využitím realizace aktivit, která tvoří součást jednotlivých opatření, definovaných v příslušných částech Strategie. Z tohoto pohledu bude na krajské úrovni nutné provést především následující kroky: Usilovat o pružné využívání zdrojů a předností ekonomiky Jihomoravského kraje a všestranně podporovat zvyšování „flexibility“ kapitálu, technologií a samotných lidských zdrojů, podporovat inovace a přizpůsobovat stávající podnikatelské, marketingové a finanční strategie novým příležitostem a změnám podnikatelského prostředí. Cílem by měl být především růst počtu nově vytvářených pracovních míst. Prosazovat, aby komplex aktivit souvisejících s přípravou na zaměstnání pružně reagoval na měnící se kritéria a rostoucí nároky na celkovou zaměstnatelnost pracovní síly. K tomu definovat a formovat systém „dalšího vzdělávání“, který se musí stát důležitým nástrojem udržování a obnovování zaměstnatelnosti. Tento „nový přístup ke vzdělávání“ prosazovat s důrazem na celoživotní učení. Přizpůsobovat vzdělávací systémy v kraji potřebám trhu práce v podmínkách „informační společnosti“ a podporovat investice do integrace informačních a komunikačních technologií a do vzdělávání. Mnohem více než dosud usilovat o zvýšení péče o tzv. „špičkové talenty“, kterých je v populaci Jihomoravského kraje zhruba 2 - 3 %, tedy 20 - 30 tis. K tomu přizpůsobit stávající vzdělávací systém v kraji i příslušné alokační mechanismy. Prosazovat zásadní opatření procesu adaptability, kterými je například geografická mobilita spojená s regionálním trhem práce, ekonomická restrukturalizace a podpora mobility výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem. Pouze v tom případě, že uvedená opatření budou dostatečně naplňována, se kvalita lidských zdrojů v Jihomoravské kraji může podstatným způsobem zlepšit. Tím může dojít k akceleraci hospodářského růstu a následně i k růstu životní úrovně obyvatelstva regionu – což je ovšem základním cílem každé regionální politiky. Zde je nutno upozornit na jeden závažný a nesmírně složitý problém, jehož řešení se regionální politika Jihomoravského kraje v dalším období nemůže vyhnout. Tento problém je spojen s otázkou zaměstnanosti a identifikovat jej bylo možno až v důsledku zpracování „Strategie“. Z její analytické části vyplývá, že v současné struktuře zaměstnanosti kraje jsou identifikovány dva fatálními problémy. Jedním z nich je stále příliš archaická odvětvová struktura zaměstnanosti, daná ─ na moderní ekonomiky ─ nesmírně vysokým podílem zaměstnanosti v sekundární sféře, především v průmyslu. Druhým pak je celkově příliš nízký podíl pracovníků se vzděláním terciárním, tedy vyšším a vysokoškolským. V průběhu zpracování Strategie – a to především na základě mezinárodních komparací – se ukázalo, že tyto dva problémy jsou fakticky neřešitelné, nebudou-li řešeny současně.
37
Diagnóza problému je přitom překvapivě jednoduchá: pokud v Jihomoravském kraji skutečně dojde k výraznému zvýšení počtu pracovníků s vyšším než jen maturitním vzděláním, pak toto rozhodně nebudou iniciovat zaměstnavatelé ze sekundární či primární sféry národního hospodářství, neboť těmto stávající úroveň kvalifikační struktury pracovní síly v zásadě postačuje. Terciární vzdělání po svých pracovnících požaduje především terciární sféra ekonomiky: v ní má vysokou či vyšší školu – relativně vzato – třikrát více pracovníků než v oborech průmyslové výroby. Je tedy možno považovat za průkazné, že nárůst počtu pracovníků s terciárním vzděláním v NH, který je pro Jihomoravský kraj – stejně jako pro celou ČR ─ nyní už životně důležitý a k němuž musí rychle dojít, je fakticky odvislý především od toho, jak rychle budou u nás zanikat pracovní místa v průmyslu (!). Každý pokles zaměstnanosti v průmyslu o 1 % a následné zvýšení zaměstnanosti v terciáru o 1 % by v ČR teoreticky mělo znamenat vytvoření zhruba 10 tis. nových míst pro pracovníky se vzděláním vyšším či vysokoškolským! Z mezinárodních komparací lze odvozovat, že tento vývoj nejenže nelze v zásadě odvrátit, ale fakticky je i nezbytný. Ve svém důsledku to ovšem znamená potřebu rozvíjet v hospodářské struktuře kraje především obory terciární sféry, jmenovitě rozsáhlou sféru tržních služeb a obecně všechny činnosti s vysokým podílem vědy, výzkumu a inovací. Je to současně doklad toho, jak nesmírně důležitá je ─ z hlediska praktického provádění regionální politiky ─ detailní znalost problematiky lidských zdrojů v území. Na závěr ještě několik důležitých poznámek.
Prací na Strategii rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji se zúčastnilo několik desítek odborníků, ovšem počet těch, kteří se jakoukoliv formou – například prací v jednotlivých komisích nebo cestou „připomínkování“ průběžně zpracovávaných materiálů – podíleli na výsledném znění Strategie, je ještě podstatně vyšší. Výsledkem je dokument zahrnující celkově několik stovek stran. V České republice na úrovni regionální nemá tento materiál ani svým rozsahem a ani hloubkou řešení v současné době obdobu. Je nutno si ale uvědomit, že zpracováním textu Strategie práce na rozvoji lidských zdrojů v území teprve začíná. Strategii je nutno považovat za materiál, který v zásadě pouze definoval jednak aktuální situaci v oblasti lidských zdrojů a trendy, které v ní působí, a jednak navrhl cíle, kterých má být v této oblasti dosaženo a to včetně nezbytných dílčích kroků, vedoucích k dosažení těchto cílů. Bude nezbytné celý materiál trvale periodicky aktualizovat a upřesňovat, a to návazně na dynamický vývoj v této složité oblasti. Všechna opatření zahrnutá v jednotlivých částech celého strategického dokumentu by proto měla být postupně rozpracována a časově vymezena s využitím kapacit těch institucí a organizací, které budou po schválení dokumentu odpovědné za jejich realizaci. Pouze tento postup bude zárukou efektivní realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů v JMK.
Problematika rozvoje lidských zdrojů, v níž prioritní roli hrají úřady práce, je významným způsobem specifická. Významnou roli zde hraje stávající rozdělení kompetencí, kdy na jedné straně za celkový rozvoj území ─ a to i za oblast lidských zdrojů ─ odpovídá regionální samospráva, tedy kraj, zatímco značnou část nástrojů, pomocí nichž je RLZ formován, mají k dispozici úřady práce, tedy instituce jednoznačně podřízené ústřední státní správě a na regionální samosprávě zcela nezávislé. Za této situace je velký problém nastavit kvalitní a funkční systém koordinace činností, který je přitom z hlediska efektivního rozvoje území nyní již nezbytný. Je problém stanovit sféry a míru odpovědnosti, zavázat nezávislé instituce ke spolupráci a zasahovat do jejich organizační struktury. A fakticky už vůbec nelze zasahovat do jejich rozpočtu, byť by se mělo jednat o jeho „vylepšení“. Je tedy nutno rychle hledat cesty, jak úřady práce jako reprezentanty státní správy intenzivně zapojit do prací na Strategii, a to na základě oboustranné výhodnosti této spolupráce.
Je důležité uvědomit si význam roku 2006 pro Jihomoravský kraj i pro celou Českou republiku. Po vstupu ČR do Evropské unie je fungování veřejného sektoru a veřejné správy do značné míry ovlivňováno časovými rámci přijatými na úrovni celého Společenství a jeden z těchto významných mezníků je situován právě na konec roku 2006.
38
Jasné signály o významu nového programovacího období 2007 - 2013 jsou patrné z mnoha strategických dokumentů na úrovni EU i ČR (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie rozvoje lidských zdrojů, Národní program reforem atd.). Závěry obsažené v těchto materiálech je nutné reflektovat v procesu vyváření a realizace politik rozvoje lidských zdrojů v JMK ve všech časových horizontech (krátkodobý, střednědobý i dlouhodobý) s přihlédnutím ke specifické situaci v regionu. Tento strategický dokument tuto situaci plně reflektuje. Jihomoravský kraj lze v rámci EU obecně charakterizovat jako dynamický region s vysoce kvalifikovaným lidským kapitálem a s velkým potenciálem k dalšími rozvoji, daným např. výhodnou polohou či dobrou infrastrukturou. Tato situace nicméně musí být chápána spíše jako prostředek k realizaci nových opatření, která stávající potenciál kraje pomohou dále rozvíjet.
39
Prameny Rozvojové, koncepční a strategické materiály JMK a dalších institucí Strategie rozvoje Brněnského kraje Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strategie rozvoje lidských zdrojů – Analýza a hlavní strategické směry a doporučení SRLZ Jihomoravského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod – prezentační publikace, 2004 Regionální operační program NUTS 2 pro území Jihomoravského kraje (paralelně se zpracovává) Dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, JMK, prosinec 2005 Rozvojové strategie mikroregionů a obcí Jihomoravského kraje Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje Dostupné strategické materiály veřejných vysokých škol a BCES Výsledky expertních rozhovorů se zástupci soukromých vysokých škol Výsledky expertních rozhovorů s vedením veřejných a státních vysokých škol Výsledky setkání vedení Masarykovy univerzity s ministryní MŠMT a řediteli středních škol JMK Rozvojové, koncepční a strategické materiály na úrovni ČR Národní rozvojový plán na léta 2004 - 2006 Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (únor 2003) Akční plán zaměstnanosti (1999, 2001, 2002) Operační program rozvoje lidských zdrojů (2003) Dodatek k operačnímu programu RLZ (2005) Komunikační akční plán operačního programu RLZ (2005) Strategie hodnocení operačního programu RLZ (2005) Společný regionální program (2003) Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy České republiky (2002) Vize rozvoje České republiky do roku 2015 (2000) Národní inovační strategie ČR (2004) Národní inovační politika (2005) Národní program reforem ČR 2007 - 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu ČR (2005) Národní program reforem ČR (Národní Lisabonský program 2005 – 2008) Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 - 2013 (zpracovává se) Národní rozvojový plán 2007 - 2013 (návrh) Národní strategický referenční rámec 2007 - 2013 Programové prohlášení vlády ČR Strategie rozvoje terciárního vzdělávání (2000 - 2005) – MŠMT Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2006 - 2010 – MŠMT Aktualizace koncepce reformy vysokého školství – dokument MŠMT ze dne 24.1.2006 Usnesení vlády ČR ze dne 14.9.2005 č. 1175 k aktualizaci koncepce reformy vysokého školství Boloňský proces – vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání Dokumenty a materiály EU, OECD, OSN Boloňská charta – cíle a snahy pro celoživotní učení (1999)
40
Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech Nařízení Komise (ES) č. 1159/2000 o informačních a propagačních opatřeních, která mají být prováděna členskými státy v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů Závěry Evropské rady v Lisabonu – lisabonský proces (2000) Memorandum o celoživotním učení (2000) Lifelong Learning for All – celoživotní učení pro všechny (OECD 1966) Elektronická Evropa (akční plán EU 2000) Sdělení Evropské komise COM (2005) 24 ze dne 2.2.2005 jarnímu zasedání Evropské rady – „Společně k růstu a zaměstnanosti“ – „Nový začátek lisabonské strategie“ ─ Sdělení předsedy Barrosy po dohodě s místopředsedou Verheugenem Sdělení Evropské komise COM (2005) 0141 ze dne 12.4.2005 „Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005 – 2008)“ včetně Doporučení Komise o hlavních směrech hospodářské politiky členských států a Společenství (na základě článku 99 Smlouvy o ES) a návrhu Rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (na základě článku 128 Smlouvy o ES) Evropská komise SEC (2005) 192 ze dne 4.2.2005 - Lisbon action plan incorporating EU Lisbon programme and recommendation for actions to member states for inclusion in their national Lisbon programmes – Companion document to the Communication to the Spring European Council 2005 {COM (2005) 24}“Working together for growth and jobs“ Evropská komise SEC (2005) 193 ze dne 4.2.2005 - Delivering on growth and jobs: A new and integrated economic and employment co – ordination cycle in the EU – Companion document to the Communication to the Spring European Council 2005 {COM (2005) 24} “Working together for growth and jobs“ – A new start for the Lisbon strategy
41
Přílohy 1. Schéma spolupráce ve fázi implementace SRLZ, administrativní zabezpečení KAP 2. Řešitelský kolektiv 3. Seznam zkratek 4. Kartogramy k oblasti lidských zdrojů v JMK
42
Příloha 1: Schéma spolupráce ve fázi implementace SRLZ, administrativní zabezpečení KAP Zastupitelství Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Výbor a komise kraje
Strategie rozvoje lidských zdrojů
Zřizovatel RHSD
Hejtman
RRLZ ČR
Rada pro rozvoj lidských zdrojů
Veřejnost
ÚP
Krajský úřad JMK (manažeři pro komunikaci a publicitu, oddělení pro RLZ)
NVF
HK zřizovatel
Obce III.
Integrovaná informační centra
Partneři pro RLZ
Poznámka: RHSD - Rada hospodářské a sociální dohody, HK – Hospodářská komora, Obce III. – poskytují IC technické zázemí, ÚP – Úřady práce, RRLZ ČR – Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů, NVF – Národní vzdělávácí fond, Výbor – Výbor pro výchovu a vzdělávání a zaměstnanost, Komise – Komise pro výchovu a vzdělávání, Komise sociální, Komise regionálního rozvoje
Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK – řídící orgán implementace Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK na období 2006-2008, závěry ke kontrol a monitoringu Partneři pro RLZ – administrace a řízení implementace SRLZ a informování veřejnosti Krajský úřad – manažeři pro komunikaci a publicitu, oddělení pro RLZ – koordinace a komunikace s partnery projektu při implementaci SRLZ, komuniulkace s ostatními kraji, zahraničními partnery a orgány EU, informování veřejnosti, kontrola, monitoring, předávání zpráv RRLZ Integrovaná informační centra – komunikace s partnery projektu a KÚ při implementaci aktivit zahrnutých do SRLZ 2006 - 2008, informování veřejnosti Rada kraje, Zastupitelstvo Jihomoravského kraje – monitoring implementace SRLZ na období 2006 - 2008
43
Instituce EU
Definování oblastí odpovědnosti jednotlivých partnerů Definování oblastí odpovědnosti podle výše uvedených aktivit bude po schválení dokumentu Radou a Zastupitelstvem kraje doplněno do: • Statutu Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK • Organizačního schéma KÚ JMK (vytvoření samostatného oddělení rozvoje lidských zdrojů) • Povinností manažerů KÚ pro komunikaci a informace • Integrovaných informačních center • Statutů nově vytvářených infrastrukturních institucí podle schválené SRLZ JMK, které se budou podílet na procesu realizace KAP Vzhledem k uplatňovanému modelu veřejné správy v ČR, ve kterém existují poměrně komplikované vztahy mezi subjekty státní správy a územní samosprávy, ale také v rámci územní veřejné správy dané charakterem samostatné a přenesené působnosti, je důležité vymezit kategorie odpovědné instituce, spolupracujících institucí a odpovědných subjektů (viz schéma). Ze zákona je odpovědnou institucí Jihomoravský kraj, který je ovšem strukturován do množiny orgánů a útvarů, které v rámci legislativních a delegovaných pravomocí a kompetencí realizují dílčí úkoly veřejných politik či správních a administrativních činností. Při naplňování priorit a opatření SRLZ je nutné vzít do úvahy rozdílnost kompetencí a vztahů JMK vůči svým zřízeným či založeným organizacím, dále vůči obcím ve svém správním obvodu v přenesené a samostatné působnosti, vůči státním institucím v území JMK a vůči ostatním subjektům, jako jsou nevládní neziskové organizace, samosprávné podnikatelské instituce, odborové svazy apod. Složitost dané problematiky je umocněna také tím, že tytéž subjekty mohou vystupovat jako spolupracující instituce i jako odpovědné subjekty. Odpovědná instituce – Jihomoravský kraj Podle § 35 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení), koordinuje kraj rozvoj svého územního obvodu, schvaluje programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťuje jejich realizaci a kontroluje jejich plnění. Spolupracující instituce Spolupracující instituce je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v rámci svého poslání nebo na základě smluvního vztahu vstupuje do realizace opatření. Odpovědný subjekt Odpovědný subjekt zodpovídá za účinnost a správnost řízení a realizaci opatření v rámci příslušných priorit stanovených v Strategii rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje. Odpovědný subjekt zodpovídá především za: -
zajištění systému pro shromažďování spolehlivých finančních a statistických dat o realizaci příslušných opatření, zavedení adekvátních kontrolních mechanismů pro efektivní využití veřejných prostředků, zajištění komunikace mezi cílovými skupinami a řídícími orgány zastřešujícími finanční pomoc z veřejných zdrojů (finanční pomoc Společenství, státní rozpočet atd.). Odpovědný subjekt zajistí dostatečnou informovanost o možnostech využití disponibilních veřejných prostředků v kooperaci se spolupracujícími institucemi, bude aktivní v kontaktu s cílovými skupinami jednotlivých opatření (role partnerského subjektu atd.).
44
Schéma:
Vztahy mezi odpovědnou odpovědnými subjekty
institucí,
spolupracujícími
Odpovědná instituce Jihomoravský kraj (Zastupitelstvo, Rada, hejtman, KÚ, odbory KÚ, výbory, komise)
institucemi
Spolupracující instituce (např. ÚP, školy, vzdělávací instituce)
RRLZ Organizace zřízené nebo založené JMK
Obce v JMK (samostatná a přenesená působnost)
Veřejné a soukromé VŠ
Samosprávné podnikatelské instituce
NNO
Odborové organizace
Odpovědný subjekt za realizaci opatření VEŘEJNÉ SPRÁVY
Odpovědný subjekt za realizaci opatření OSTATNÍ
45
Státní organizace v území JMK
a
Příloha 2: Řešitelský kolektiv Instituce
Řešitelský kolektiv Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. Vedoucí projektu Ing. František Svoboda Kontaktní osoba projektu Ing. Markéta Řežuchová Koordinační pracovník Ing. Eduard Bakoš Kontaktní osoba pro styk s veřejností Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Vedoucí pracovní skupiny Mgr. David Póč Ing. Katarína Poluncová Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Ing. Marek Pavlík PhDr. Karel Vališ Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. Interní doktorandi oboru veřejná ekonomie MU v Brně Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Vedoucí pracovní skupiny RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Mgr. Petr Tonev Ing. Vladimír Žítek Mgr. Josef Kunc Ing. Viktorie Klímová Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Vedoucí pracovní skupiny Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Vedoucí pracovní skupiny Mgr. Markéta Horáková Mgr. Václav Kulhavý, M.Sc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D Mgr. Blanka Plasová Mgr. Kristina Peláková
Ekonomicko-správní fakulta MU – proděkan Ekonomicko-správní fakulta MU - IVS Ekonomicko-správní fakulta MU Ekonomicko-správní fakulta MU Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU - KVE Ekonomicko-správní fakulta MU – KRES – vedoucí katedry Ekonomicko-správní fakulta MU – KRES - proděkan Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Ekonomicko-správní fakulta MU - KRES Centrum pro regionální rozvoj MU Centrum pro regionální rozvoj MU Fakulta sociálních studií MU - proděkan Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU Fakulta sociálních studií MU
46
Příloha 3: Seznam zkratek CEDR
Centrální evidence dotací z rozpočtu
CR
Cestovní ruch
DVPP
Další vzdělávání pedagogických pracovníků
EAFRD
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EFF
Evropský rybářský fond
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
ESF
Evropský sociální fond
EES
Evropská strategie zaměstnanosti
EU
Evropská unie
FS
Fond soudržnosti
IOP
Integrovaný operační program
InMP
Informační místo pro podnikatele
JIC
Jihomoravské inovační centrum
JMK
Jihomoravský kraj
JZ
Jiné zdroje
KAP
Komunikační akční plán
KHK
Krajská hospodářská komora
KR
Krajský rozpočet
KRP
Krátkodobý realizační plán
KÚ
Krajský úřad
LZ
Lidské zdroje
MSP
Malé a střední podnikání
MU
Masarykova univerzita
NPR
Národní program reforem
NRP
Národní rozvojový plán
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NUTS
Klasifikace územních statistických jednotek
Obce II.
Obce s pověřeným obecním úřadem
Obce III.
Obce s rozšířenou působností státní správy
OHK
Obchodní a hospodářská komora
OKEČ
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
OP
Operační program
OPI
Operační program Infrastruktura
OPPP
Operační program Průmysl a podnikání
OP RLZ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
OP RVMZ
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
OR
Obecní rozpočet
47
PRK
Program rozvoje kraje
ROP
Regionální operační program
RPIC
Regionální poradenské a informační centrum
RPS
Rámec podpory Společenství
RRLZ
Rada pro rozvoj lidských zdrojů
SHR
Strategie hospodářského rozvoje
RVP
Regionální vzdělávací programy
SR
Státní rozpočet
SRH JMK
Strategie hospodářství Jihomoravského kraje
SR JMK
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje
SRLZ
Strategie rozvoje lidských zdrojů
SROP
Společný regionální operační program
SZ
Soukromé zdroje
SWOT
Analýza silných a slabých stránek
ŠVP
Školní vzdělávací program
ÚSC
Územní samosprávné celky
VŠ
Vysoká škola
48
Příloha 4: Kartogramy k oblasti lidských zdrojů v JMK
49
