Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Stručná verze

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020

Stručná verze

Pořizovatel: Jihomoravský kraj Konzultant: SPF Group, v.o.s.

březen 2012

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze

Obsah Obsah ....................................................................................................................2 Seznam tabulek, grafů a obrázků ...................................................................................3 1 Úvod................................................................................................................5 2 Analytická část ...................................................................................................6 2.1 Profil kraje .................................................................................................6 2.2 PESTEL analýza a vnější rozvojové faktory ......................................................... 25 2.3 SWOT analýza ............................................................................................ 25 2.4 Shrnutí .................................................................................................... 29 3 Strategická část ................................................................................................ 31 3.1 Poslání kraje ............................................................................................. 31 3.2 Strategická vize .......................................................................................... 32 3.3 Globální a specifické cíle .............................................................................. 33 3.4 Priority a opatření ...................................................................................... 34 4 Implementační část ........................................................................................... 39 4.1 Seznam strategických projektových záměrů a námětů ........................................... 39 4.2 Hodnocení a monitoring ................................................................................ 42 4.3 Implementace priority 4 Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje ........ 47 4.4 Aktualizace SRJMK 2020 ................................................................................ 50 4.5 Vazba SRJMK 2020 na další krajské koncepce ...................................................... 50

Pořizovatel: Jihomoravský kraj

Konzultant: SPF Group, v.o.s.

-2-


Seznam tabulek, grafů a obrázků Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v České republice, Jihomoravském kraji a jeho okresech v letech 20012011 (střední stav obyvatel, 2001 = 100 %) .......................................................................7 Obrázek 1: Změna počtu obyvatel v obcích Jihomoravského mezi lety 2005 a 2010 (2005 = 100 %) ...8 Obrázek 2: Hrubá míra přirozeného přírůstku v letech 2005 až 2010 (v ‰, průměrný roční přírůstek na 1000 obyvatel obce) ...............................................................................................8 Obrázek 3: Hrubá míra migračního salda v letech 2005 až 2010 (v ‰, průměrné roční saldo na 1000 obyvatel obce) .........................................................................................................9 Graf 2: Věková struktura Jihomoravského kraje v roce 2001 a 2010 .........................................9 Graf 3: Projekce věkové struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje do roku 2030 .................. 10 Tabulka 1: Zaměstnanost v Jihomoravském kraji podle odvětví (VŠPS) ................................... 11 Tabulka 2: Vývoj nezaměstnanosti v krajích České republiky v letech 2004-2010 (Průměrná registrovaná míra nezaměstnanosti) ............................................................................. 11 Obrázek 4: Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v krajích České republiky v letech 2005 až 2010 ................................................................................................................ 12 Tabulka 3: Počet uchazečů o zaměstnání a registrovaná míra nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje (k 31.12.2010) ............................................................................ 13 Tabulka 4: Vývoz zboží podle krajů v letech 2006-2010 ...................................................... 14 Graf 4: Vývoj HDP na jednoho obyvatele v krajích v letech 2000 – 2009 (ČR=100 %) ................... 15 Graf 5: Podíl odvětví ekonomiky na hrubé přidané hodnotě Jihomoravského kraje a ČR .............. 15 Tabulka 5: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle kraje pracoviště v roce 2009 ...................... 16 Graf 6: Vývoz z Jihomoravského kraje a České republiky podle skupin výrobků v letech 2006 a 2010 .......................................................................................................................... 16 Tabulka 6: Výdaje na výzkum a vývoj v krajích České republiky v roce 2010 ............................ 17 Tabulka 7: Počty a kapacity ubytovacích zařízení v okresech Jihomoravského kraje a jejich vývojové tendence .............................................................................................................. 18 Graf 7: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2000-2010 .................................................................................................. 18 Tabulka 8: Počty zařízení a žáků v MŠ a ZŠ v Jihomoravském kraji v letech 2000-2011 ................ 19 Graf 8: Vývoj počtu věkových skupin ve věku do 24 let v letech 2002 - 2010 ............................ 20 Tabulka 9: Počty zařízení a studentů na středních a vyšších školách v Jihomoravském kraji v letech 2006-2011 ............................................................................................................. 20 Graf 9: Projekce počtu věkových skupin do věku 24 let do roku 2020 ..................................... 20 Tabulka 10: Vývoj počtu zdravotn. zařízení a lékařů v Jihomoravském kraji v letech 2000 - 2010... 21 Graf 10: Vývoj počtu věkových skupin ve věku od 60 let v letech 2002 – 2010 ........................... 21 Graf 11: Vývoj počtu zařízení pro seniory a žadatelů v Jihomoravském kraji ............................ 21 Obrázek 5: Podíl domácností vybavených osobním počítačem připojených k internetu v letech 2007 až 2009 v krajích České republiky ................................................................................ 22 Tabulka 11: Vybrané údaje o vodovodech a kanalizaci ....................................................... 23 Obrázek 6: Podíl zemědělské půdy na katastrálním území obce v roce 2009 ............................. 24 Graf 12: Měrné emise v Jihomoravském kraji .................................................................. 24 Tabulka 12: Vývoj vlivu faktorů PESTEL v horizontu 1, 3 a 5 let ............................................ 25 Tabulka 13: Silné stránky Jihomoravského kraje............................................................... 25 Tabulka 14: Slabé stránky Jihomoravského kraje .............................................................. 26 Tabulka 15: Příležitosti pro Jihomoravský kraj ................................................................. 27 Tabulka 16: Hrozby pro Jihomoravský kraj...................................................................... 28 Obrázek 7: Schéma strategické části ............................................................................. 31



-3-


Tabulka 17: Globální a specifické cíle ........................................................................... 33 Obrázek 8: Územní rozměr priorit ................................................................................ 34 Tabulka 18: Struktura priorit a opatření SRJMK 2020 ......................................................... 35 Tabulka 19: Seznam strategických projektových záměrů .................................................... 39 Obrázek 9: Logika vazby monitorovacích ukazatelů na cíle SRJMK 2020 .................................. 42 Tabulka 20: Příslušnost ukazatelů k jednotlivým koncepčním dokumentům kraje ...................... 43 Tabulka 21: Monitorovací ukazatele dopadu .................................................................... 43 Tabulka 22: Monitorovací ukazatele výsledku .................................................................. 44 Tabulka 23: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP .......................................................... 47 Tabulka 24: Z-skóry vybraných ukazatelů v SO ORP ........................................................... 48 Tabulka 25: Hodnoty syntetických ukazatelů pro vymezení znevýhodněných oblastí pro jednotlivá opatření ............................................................................................................... 49



-4-


1

Úvod

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen SRJMK) je základním dlouhodobým koncepčním dokumentem kraje. Slouží ke koordinaci aktivit na podporu ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. Smysl SRJMK spočívá především ve vymezení jasného rámce, který má napomoci efektivnějšímu a cílenějšímu rozhodování vedení kraje. Se zpracováním dokumentu SRJMK začal Jihomoravský kraj za podpory poradenské společnosti SPF Group v druhé polovině roku 2011. Do příprav se zapojili zástupci kraje jako zadavatele, odborné skupiny, významné místní subjekty a široká veřejnost v rámci veřejných projednávání. V souladu s právním řádem České republiky byl současně s přípravou tohoto strategického dokumentu posuzován také jeho vliv na životní prostředí (SEA). SRJMK se formálně dělí do následujících částí: 1. Zhodnocení naplňování SRJMK 2006-2016 za období 2006-2010 2. Vlastní aktualizovaná SRJMK do roku 2020 (sestávající z analytické, strategické a implementační části a z vyhodnocení vazeb SRJMK na kohezní politiku od roku 2014) 3. Posouzení SEA Předmětem následujících kapitol je stručná verze SRJMK, která shrnuje hlavní výstupy analytické, návrhové a implementační části SRJMK 2020. Oproti plné verzi dokumentu se soustředí především na přiblížení hlavních závěrů analýzy vč. vybraných grafů, tabulek a obrázků, struktury strategické části SRJMK 2020 v hierarchii vize – priority – opatření a na hlavní východiska pro implementaci dokumentu. Plná verze dokumentu se vyznačuje výrazně bohatší analytickou základnou, podrobnějším popisem strategické části vč. její metodiky a popisu jednotlivých opatření a detailním popisem způsobu implementace SRJMK 2020.



-5-


2

Analytická část

V této kapitole jsou shrnuty hlavní výstupy a závěry analytické části SRJMK. Ta se skládala z několika dílčích výstupů: profil kraje, PESTEL analýza, analýza vnějších rozvojových podmínek, analýza názorů významných aktérů, SWOT analýza a shrnutí a doporučení. V následujících podkapitolách jsou shrnuty hlavní závěry profilu kraje a PESTEL analýzy. Výstupy analýz vnějších rozvojových podmínek a názorů významných aktérů ve stručné verzi uvedeny nejsou, promítají se však do SWOT analýzy, která je uvedena v plné verzi.

2.1 Profil kraje Hlavní informace k jednotlivým sociálně-ekonomickým aspektům jsou shrnuty v následujících podkapitolách, a to především uvedením vybraných grafů, tabulek a obrázků a souhrnného vyhodnocení každé dílčí oblasti v bodech.

2.1.1 Stručná charakteristika kraje Jihomoravský kraj je rozlohou 7 195 km2 i počtem obyvatel (1 154 654 v roce 2010) čtvrtým největším krajem České republiky. Území kraje je členěno na 7 okresů a 21 správních obvodů s rozšířenou působností. Z 673 obcí Jihomoravského kraje je 49 městy, z nichž největší Brno je zároveň druhé největší město České republiky (počet obyvatel k 31. 12. 2010 byl 371 371), 5 okresních měst se nachází ve velikostní skupině 20 až 50 tisíc obyvatel. Naopak 116 nejmenších obcí má méně než 200 obyvatel. Z hlediska populačního srovnání však není tento rozdíl tak významný, v moravské metropoli žije 32 % obyvatel kraje, zatímco v nejmenších obcích pouze 1,3 %. Postavení Brna v hierarchii měst České republiky ovlivňuje pozici celého kraje v mezikrajských srovnáních jak z hlediska ekonomického tak sociodemografického. Jako druhé největší a nejvýznamnější město ČR vykazuje Brno velmi podobné charakteristiky hlavnímu městu a Jihomoravský kraj se díky tomu dostává v žebříčku postavení krajů na přední místa. Rozdíly v socioekonomickém postavení mezi hlavním městem kraje a periferními obcemi v jižním pohraničí jsou však zásadní a je potřeba se jimi zabývat. Od roku 2008 se ve statistikách České republiky začínají projevovat dopady světové hospodářské krize, Jihomoravský kraj si ve většině ekonomických ukazatelů udržel přední pozice, negativně si krize promítla především do vývoje nezaměstnanosti a odrazila se také na ukazatelích zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu. Dlouhodobě kraj stejně jako ostatní kraje v České republice čelí problému demografického stárnutí populace, který je v periferních oblastech kraje umocněn emigrací mladých a vzdělaných obyvatel. Jihomoravský kraj je velmi aktivní v oblasti spolupráce především na mezinárodní úrovni. Uvnitř kraje se rozvíjí spolupráce především v rámci tzv. mikroregionů a místních akčních skupin, jejichž počet roste. Mezi roky 2005 a 2010 došlo k rozšíření spolupráce se zahraničními regiony z 11 na 17. Subjekty Jihomoravského kraje jsou velmi aktivní v realizaci projektů příhraniční spolupráce v rámci operačních programů EU. Jihomoravský kraj je od roku 2003 součástí regionu CENTROPE a v roce 2010 se zapojil do sítě PURPLE.

2.1.2 Obyvatelstvo a bydlení Postavení kraje a vývojové trendy růst počtu obyvatel kraje od roku 2002 migrací a od roku 2006 také přirozenou měnou



-6-


migrací kraj dlouhodobě získává především mladé lidi, jedná se však převáženě o osoby s cizím státním občanstvím zastoupené především občany z Ukrajiny a Slovenska v kraji dlouhodobě dochází k nárůstu počtu cizinců stejně jako v celé České republice dochází v kraji k procesu demografického stárnutí populace, které bude v dalších letech pokračovat, Jihomoravský kraj patří k nejstarším krajům v ČR Jihomoravský kraj má velmi příznivou vzdělanostní strukturu, vysokoškolsky vzdělaní lidé představují 10 % populace starší 15 let v souvislosti s ekonomickou krizí došlo v kraji k útlumu bytové výstavby, poklesl hlavně počet zahájených bytů

Regionální disparity k největším populačním nárůstům dochází v širším zázemí města Brna a v některých obcích v okolí Znojma (proces suburbanizace), naopak populačně ztrátové je Hodonínsko a další obce u republikových i krajských hranic do města Brna a jeho širšího zázemí je také z většiny koncentrována nová bytová výstavba v souvislosti s procesem suburbanizace ztrácí Brno a okresní města na severu kraje vysokoškolsky vzdělané obyvatele ve prospěch brněnského zázemí v brněnském zázemí se pravděpodobně nejpříznivěji vyvíjí vzdělanostní struktura obyvatelstva (bude patrné na základě výsledků SLDB 2011), nicméně v Brně vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva zůstává periferní oblasti na jihu kraje a při krajských hranicích ztrácí mladé a vzdělané obyvatelstvo, dochází k rychlému stárnutí populace rychle stárnoucí populace je patrná především v Brně a na Hodonínsku

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v České republice, Jihomoravském kraji a jeho okresech v letech 2001-2011 (střední stav obyvatel, 2001 = 100 %)

Zdroj dat: Demografická ročenka okresů a krajů, Statistický bulletin – Jihomoravský kraj, Pohyb obyvatelstva ČR v 1. pololetí 2011 (předběžné výsledky) Poznámka: Časová řada začíná rokem 2001 z důvodu zařazení cizinců s vízy nad 90 dnů a cizinců s přiznaným azylem do statistik. Od 1. 5. 2004 se údaje týkají také občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Data jsou přepočtena na území okresů platné k 1. 1. 2010



-7-


Obrázek 1: Změna počtu obyvatel v obcích Jihomoravského mezi lety 2005 a 2010 (2005 = 100 %) Index 2010/2005 méně než 95,0 95,1 - 100,0 100,1 - 105,0 105,1 - 110,0 Blansko

více než 110,1 Okresní města Vyškov

Hranice okresů

Brno

Znojmo

Hodonín Břeclav

Zdroj dat: ČSÚ, 2011 Poznámka: Údaje jsou přepočteny na územní strukturu roku 2007

Obrázek 2: Hrubá míra přirozeného přírůstku v letech 2005 až 2010 (v ‰, průměrný roční přírůstek na 1000 obyvatel obce)

Přirozený přírůstek méně než -10,0 -9,9 - -5,0 -4,9 - 0,0 0,1 - 5,0 Blansko

více než 5,1 Vyškov

Okresní města Hranice okresů

Brno

Znojmo

Hodonín Břeclav

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2005 – 2010



-8-


Obrázek 3: Hrubá míra migračního salda v letech 2005 až 2010 (v ‰, průměrné roční saldo na 1000 obyvatel obce)

Migrační saldo méně než -10,0 -9,9 - 0,0 0,1 - 10,0 10,1 - 30,0 více než 30,1 Blansko

Hranice okresů Vyškov

Okresní města

Brno

Znojmo

Hodonín Břeclav

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2005 – 2010

Graf 2: Věková struktura Jihomoravského kraje v roce 2001 a 2010

Zdroj dat: Demografická ročenka krajů 2001 až 2010, ČSÚ



-9-


Graf 3: Projekce věkové struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje do roku 2030

Zdroj dat: ČSÚ, 2009 Poznámka: Projekce byla zpracována v roce 2009 a nezahrnuje migraci.

2.1.3 Trh práce Postavení kraje a vývojové trendy Jihomoravský kraj má nižší podíl ekonomicky aktivních osob v populaci než je průměr České republiky za předpokladu nulové migrace se do roku 2020 bude index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0-19 a 65+ na počtu osob ve věku 20-64 let) v Jihomoravském kraji zvyšovat rychleji než v České republice (do roku 2020 o 23 procentního bodu) na druhou stranu však v kraji dochází k zvyšování vzdělanosti ekonomicky aktivních osob a roste také počet studentů bydlících i studujících v kraji ve struktuře zaměstnanců má kraj hned po Praze nejvyšší podíl vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaného obyvatelstva a také vzdělanost zaměstnanců se v kraji postupně zvyšuje (pouze v roce 2009 pokles podílu vysokoškolsky vzdělaných osob) kraj má vysoký podíl zaměstnanosti ve vědeckých oborech a na vedoucích a řídících pozicích, z celkového počtu zaměstnaných obyvatel kraje je 2,3 % IT odborníků (2. místo v mezikrajském srovnání) mezi roky 2008 a 2009 poklesl počet zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu o 16 %, v následujícím období opět stoupl o 5 % se zvyšováním nezaměstnanosti v době ekonomické krize docházelo k nárůstu počtu živnostníků a stejné tendence se projevily i u zaměstnaných cizinců v kraji mají zaměstnanci v průměru třetí nejvyšší mzdy v České republice (po Praze a Středočeském kraji) v porovnání s průměrem České republiky je v kraji dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, která se v době ekonomické krize zvyšovala rychleji v kraji je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob a vysoký podíl vzdělaných uchazečů o zaměstnání v mladém věku a hlavně absolventů

Regionální disparity nejvyšší míra nezaměstnanosti (dlouhodobě) je v pohraničních okresech, situace je nejhorší v okresech při státních a krajských hranicích, nedostatek volných pracovních míst má za následek odcházení mladých a vzdělaných osob, což prohlubuje špatně socioekonomické postavení těchto oblastí



- 10 -


v okresech Hodonín, Blansko a Brno-město je v rámci kraje nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, v Blansku (v ORP Boskovice) došlo k významnému nárůstu s ekonomickou krizí

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Tabulka 1: Zaměstnanost v Jihomoravském kraji podle odvětví (VŠPS) 2007

2008

v tis.

podíl ze zam. (%)

Zdravotní a sociální péče

34,4

Informační a komunikační činnosti

2009

v tis.

podíl ze zam. (%)

6,5

31,2

14,7

2,8

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

8,3

Administrativní a podpůrné činnosti

2010 Index podíl 2008/ ze zam. 2009 (%)

Index 2009/ 2010

v tis.

podíl ze zam. (%)

v tis.

5,8

39,0

7,4

38,2

7,2

125,0

98,0

14,0

2,6

17,0

3,2

15,3

2,9

121,3

90,2

1,6

7,0

1,3

8,4

1,6

5,4

1,6

119,2

100,2

13,1

2,5

12,4

2,3

13,6

2,6

11,1

2,1

110,0

81,4

Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

32,8

6,2

33,3

6,2

36,4

6,9

36,4

6,8

109,1

100,3

Peněžnictví a pojišťovnictví

10,0

1,9

11,0

2,0

11,6

2,2

12,6

2,4

105,9

108,0

Profesní, vědecké a technické činnosti

23,5

4,4

24,9

4,6

26,3

5,0

32,9

6,2

105,8

125,0

Doprava a skladování

30,5

5,7

31,4

5,8

32,4

6,1

37,7

7,1

103,5

116,3

Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel

57,1

10,7

62,0

11,5

64,0

12,1

62,0

11,6

103,2

97,0

Stavebnictví

57,5

10,8

57,0

10,6

58,6

11,1

47,9

9,0

102,8

81,9

Vzdělávání

41,6

7,8

36,6

6,8

36,7

6,9

32,3

6,1

100,0

88,0

Ubytování, stravování a pohostinství

19,2

3,6

18,2

3,4

17,0

3,2

19,3

3,6

93,2

123,5

4,5

0,8

4,6

0,9

4,2

0,8

4,1

0,8

90,9

113,8

20,2

3,8

15,6

2,9

13,8

2,6

14,8

2,8

88,6

96,4

5,7

1,1

7,3

1,4

6,4

1,2

6,7

1,3

87,3

107,2

143,4

26,9

149,9

27,9

126,0

23,8

133,1

25,0

84,1

105,1

Těžba a dobývání

1,4

0,3

3,0

0,6

2,1

0,4

1,7

0,3

69,6

105,6

Činnosti v oblasti nemovitostí

5,2

1,0

5,5

1,0

3,7

0,7

3,9

0,7

66,3

81,7

Ostatní činnosti

8,7

1,6

11,8

2,2

11,4

2,1

14,0

2,6

96,0

106,7

Odvětví

Zásobování vodou, činnosti související s odpady Zemědělství, lesnictví, rybářství Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Zpracovatelský průmysl

Zdroj dat: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 4. čtvrtletí 2010 Poznámka: Odvětví jsou seřazena podle nárůstu zaměstnanosti v letech 2008 a 2009, tučně jsou vyznačena tři odvětví s dlouhodobě nejvyšším počtem zaměstnaných

Tabulka 2: Vývoj nezaměstnanosti v krajích České republiky v letech 2004-2010 (Průměrná registrovaná míra nezaměstnanosti)

Kraj

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Změna míry nezaměstnanosti (v pct. bodech) 2004-2008

2008-2010

Ústecký kraj

15,9

15,4

14,5

12,2

9,9

12,4

13,4

-3,7

3,5

Moravskoslezský kraj

15,4

14,7

13,4

11,0

8,4

11,1

11,9

-4,4

3,5



- 11 -


Kraj

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Změna míry nezaměstnanosti (v pct. bodech) 2004-2008

2008-2010

Olomoucký kraj

11,2

11,0

9,6

7,5

6,2

10,2

11,5

-3,7

5,3

Karlovarský kraj

10,2

10,2

9,5

8,0

6,9

9,9

10,8

-2,2

4,0

Liberecký kraj

8,4

7,9

7,4

6,5

6,0

10,0

10,6

-1,9

4,6

Zlínský kraj

9,4

9,2

8,4

6,6

5,5

9,1

10,4

-2,8

4,9

Jihomoravský kraj

10,3

10,1

9,2

7,6

6,2

8,9

10,2

-2,7

3,9

Vysočina

8,3

8,2

7,4

6,1

5,2

8,7

9,6

-2,2

4,3

Pardubický kraj

8,3

8,3

7,3

5,8

5,0

8,0

9,1

-2,5

4,1

Plzeňský kraj

6,7

6,4

5,9

4,9

4,2

7,0

7,8

-1,8

3,6

Královéhradecký kraj

7,1

7,3

6,6

5,2

4,2

6,8

7,7

-1,9

3,5

Jihočeský kraj

6,1

6,3

6,0

4,8

4,0

6,5

7,4

-1,3

3,4

Středočeský kraj

6,6

6,4

5,7

4,6

4,0

5,9

7,1

-2,0

3,2

Praha

3,6

3,5

3,0

2,5

2,1

3,0

3,9

-1,2

1,9

Česká republika

9,2

9,0

8,1

6,6

5,4

8,0

9,0

-2,6

3,6

Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2011 Poznámka: Od roku 2004 je nová metodika sledování nezaměstnanosti.

Obrázek 4: Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v krajích České republiky v letech 2005 až 2010

Převzato z ČSÚ 2011



- 12 -


Tabulka 3: Počet uchazečů o zaměstnání a registrovaná míra nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje (k 31.12.2010) Počet uchazečů o zaměstnání

Okres

z toho podle délky nezaměstnanosti (v %) do 3 měsíců

3 až 6 měsíců

6 až 9 měsíců

9 až 12 měsíců

12+ měsíců

Míra nezaměst. (%)

Počet uchazečů na 1 volné místo

Hodonín

13 398

31,1

15,6

8,0

7,6

37,7

16,3

50,6

Znojmo

9 040

45,8

15,1

6,8

5,1

27,1

14,7

42,4

Břeclav

8 087

42,2

17,0

7,4

7,0

26,4

13,3

61,7

Blansko

5 665

29,3

16,7

8,6

8,1

37,4

10,3

28,6

Vyškov

4 355

37,3

19,8

9,2

6,6

27,0

9,2

22,6

Brno-venkov

9 086

32,3

19,3

10,2

9,4

28,7

8,9

15,5

Brno-město

19 711

25,7

18,2

10,4

8,8

36,9

8,6

14,4

Jihomoravský kraj

69 342

33,2

17,3

8,9

7,8

32,9

10,9

23,5

Zdroj dat: ČSÚ, 2011 (data z MPSV ČR) Poznámka: červeně jsou vyznačeny okresy s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti vzhledem k průměru kraje; zahrnuti všichni uchazeči o zaměstnání (i ti co mají objektivní překážku k tomu, aby mohli nastoupit na volné pracovní místo)

2.1.4 Ekonomika Postavení kraje a vývojové trendy Jihomoravský kraj má v rámci České republiky dobré postavení ve výši regionálního HDP na obyvatele v roce 2008 zaznamenal kraj vysoký meziroční nárůst, při kterém se v mezikrajském srovnání posunul ze 4. na 2. místo dopady hospodářské krize se na ekonomice kraje projevily v roce 2009 (propad HDP na obyvatele o 5,7 %), zda došlo k oživení, ukážou data za rok 2010, která budou k dispozici na konci roku 2011 v roce 2009 poklesly tržby především za prodej výrobků a služeb průmyslové povahy v kraji je vysoká životní úroveň domácností vyjádřená ukazatelem čistého disponibilního důchodu, jehož propad byl však v roce 2009 vyšší než propad HDP na obyvatele dominantní postavení kraje v ekonomice má zpracovatelský průmysl, nejvyšší nárůst podílu na HPH kraje od roku 2000 zaznamenalo odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími z hlediska tržeb i nárůstu podílu na HPH jsou v kraji elektrotechnika, strojírenství a potravinářství objem vývozu zboží z JMK představuje podíl 6,7 % na celkovém vývozu z České republiky a ve srovnání s podílem kraje na HDP i obyvatelstvu České republiky je tento podíl výrazně nižší hlavním odbytovým trhem pro jihomoravské firmy je Německo, z hlediska podílu na exportu ČR je nejvýznamnější Rakousko, export je orientován na vývoz strojů a doprav. prostředků propad exportu v době ekonomické krize nebyl ve srovnání s ostatními kraji vysoký, v roce 2010 byl opět zaznamenán nárůst ekonomická recese se projevila růstem počtu živnostníků na podílu soukromých podnikatelů a významném poklesu počtu firem s 50 až 249 zaměstnanci v kraji je vysoký podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumy (silná pozice města Brna) a výzkum je realizován především vysokými školami



- 13 -


ve výdajích na 1000 obyvatel je kraj za Prahou a Středočeským krajem na 3. místě, 56 % zajišťují soukromé firmy

Regionální disparity hlavní ukazatele vývoje ekonomiky nejsou k dispozici v okresním nebo nižším územním členění, ale podobnost vývoje Jihomoravského kraje s vývojem v hlavním městě Praze naznačuje velmi důležitý vliv pozice krajské metropole Brna v České republice na hodnotu celokrajských ukazatelů, je to patrné na příkladu vývoje nezaměstnanosti, která úzce souvisí s ekonomickým vývojem a vykazuje velmi výrazné vnitrokrajské rozdíly, které jsou ještě více umocněny na úrovni jednotlivých obcí. v době ekonomické krize docházelo ke snižování počtu firem s více jak 10 zaměstnanci hlavně v okrese Blansko a Hodonín

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Tabulka 4: Vývoz zboží podle krajů v letech 2006-2010 Vývoz zboží (v miliardách Kč, běžné ceny) Kraj

Meziroční růst

2010 2006

2007

2008

2009

abs.

2007/ 2006

%

2008/ 2007

2009/ 2008

2010/ 2009

Středočeský

418

497

481

429

487

19,4

118,8

96,9

89,2

113,5

Moravskoslezský

225

250

260

226

277

11,0

111,0

103,7

87,1

122,7

Pardubický

154

192

189

175

236

9,4

124,4

98,5

92,9

134,5

Plzeňský

175

219

234

200

203

8,1

125,1

106,9

85,2

101,5

Jihomoravský

152

174

174

155

167

6,7

114,9

99,9

88,8

108,3

Ústecký

145

157

159

130

152

6,0

108,2

101,4

81,7

116,7

Hl. město Praha

128

137

123

111

123

4,9

106,8

89,4

90,5

110,6

Zlínský

103

121

118

98

115

4,6

116,9

98,1

83,0

117,2

Královéhradecký

90

103

99

83

103

4,1

115,1

95,4

84,4

123,6

Vysočina

92

107

100

77

94

3,7

115,8

94,1

77,0

121,4

Jihočeský

93

103

101

86

93

3,7

109,8

98,9

85,0

107,3

Liberecký

94

101

90

79

89

3,5

107,4

89,1

88,1

112,9

Olomoucký

83

95

97

72

79

3,1

114,0

102,4

73,8

110,3

Karlovarský

51

54

51

42

52

2,1

105,3

94,2

82,0

124,1

nespecifikováno

141

171

198

176

247

9,8

---

---

---

---

Česká republika

2 145

2 479

2 474

2 139

2 516

100,0

115,6

99,8

86,5

117,6

Zdroj dat: ČSÚ 2011 (veřejná databáze) Poznámka: Hodnoty u krajů v roce 2010 jsou pouze předběžné, konečný údaj ještě nebyl stanoven



- 14 -


Graf 4: Vývoj HDP na jednoho obyvatele v krajích v letech 2000 – 2009 (ČR=100 %)

Zdroj: Regionální účty, ČSÚ 2011 Poznámka: Zvýrazněny jsou 3 kraje s nejvyšším a nejnižším podílem HDP/ob. na HDP/ob. České republiky v roce 2009. Do grafu není zařazeno hl. m. Praha, které výrazně převyšuje HDP ČR (v roce 2009 220 %).

Graf 5: Podíl odvětví ekonomiky na hrubé přidané hodnotě Jihomoravského kraje a ČR

Zdroj: Regionální účty, ČSÚ 2011 Poznámka: V grafu není zahrnuta kategorie „rybolov“ (0,1 % HPH Jihomoravského kraje v roce 1995).



- 15 -


Tabulka 5: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle kraje pracoviště v roce 2009

Kraj

Počet zam. (fyzické osoby)

Podíl z počtu zam. ve VaV v ČR (%)

Podíl z Index počtu 2009/ zam. osob 2005 v kraji

v tom sektor provádění Podnikatelský sektor

Vládní sektor

Sektor vysokého školství

Neziskový sektor

Hl. m. Praha

29 592

39

3,2

111

27,2

33,6

38,6

0,6

Jihomoravský

13 529

18

2,4

119

37,4

14,1

48,2

0,3

Středočeský

5 927

8

1,0

118

77,8

21,9

0,3

0,1

Moravskoslezský

5 356

7

1,0

138

48,2

3,0

48,8

0,04

Jihočeský

2 933

4

0,9

121

37,3

27,0

33,5

2,1

Plzeňský

2 690

4

0,9

118

54,3

5,2

40,5

--

Královéhradecký

2 930

4

1,1

129

59,9

4,9

35,2

--

Pardubický

3 163

4

1,3

120

74,5

2,9

22,6

--

Olomoucký

3 247

4

1,1

108

45,1

1,8

52,3

0,7

Zlínský

2 373

3

0,9

107

88,4

1,5

10,2

--

Ústecký

1 257

2

0,3

131

60,2

8,5

31,3

--

Liberecký

1 702

2

0,9

106

68,9

2,9

27,8

0,4

Vysočina

905

1

0,4

107

94,8

3,8

1,2

0,2

Karlovarský

183

0

0,1

121

91,8

6,0

2,2

--

75 788

100

1,4

116

44,2

19,5

35,9

0,4

Česká republika

Zdroj dat: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2009, ČSÚ 2010

Graf 6: Vývoz z Jihomoravského kraje a České republiky podle skupin výrobků v letech 2006 a 2010

Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, ČSÚ



- 16 -


Tabulka 6: Výdaje na výzkum a vývoj v krajích České republiky v roce 2010 Výdaje na výzkum a v tom sektor provádění v % vývoj na 1000 ob. Podnikatelský Vládní sektor (v mil. Kč) sektor

Kraj

Sektor vysokého školství

Neziskový sektor

Hl. m. Praha

16,6

36,0

40,9

22,2

1,0

Středočeský

7,9

89,2

10,7

0,0

0,0

Jihomoravský

7,0

56,7

15,2

27,9

0,2

Pardubický

3,7

87,6

1,5

11,0

-

Jihočeský

3,3

50,6

29,6

18,0

1,7

Liberecký

3,0

82,1

1,1

16,6

0,2

Královéhradecký

3,0

71,0

7,6

21,4

0,0

Plzeňský

2,8

73,2

1,9

24,9

0,0

Zlínský

2,7

88,4

0,3

11,3

-

Olomoucký

2,5

59,6

1,2

38,4

0,8

Moravskoslezský

2,4

76,2

2,8

20,9

0,0

Vysočina

1,3

98,1

1,7

0,0

0,0

Ústecký

0,8

78,4

4,0

17,6

0,2

Karlovarský

0,3

98,9

1,1

0,0

-

Česká republika

5,3

60,0

21,4

18,1

0,5

Zdroj dat: ČSÚ 2011 (veřejná databáze)

2.1.5 Cestovní ruch Postavení kraje a vývojové trendy v posledních letech došlo ke snížení počtu zařízení cestovního ruchu a jejich kapacit, počet ekonomických subjektů v oblasti cestovního ruchu se však zvýšil nadprůměrný podíl tříhvězdičkových hotelů, chatových osad a turistických ubytoven v kraji, který je dán charakterem cestovního ruchu a strukturou poptávky v kraji převažuje domácí turistika, která je ale statisticky podhodnocena více než turistika zahraniční. v podílu zahraničních turistů na celkovém počtu hostů je však kraj v mezikrajském srovnání na druhém místě počet domácích i zahraničních hostů se mezi roky 2002 a 2008 zvýšil, v letech 2008 a 2010 došlo k poklesu, který byl výraznější u zahraničních hostů pokles hostů byl vyšší než v České republice v kraji je výrazně podprůměrná délka pobytu (resp. počet přenocování) domácích i zahraničních hostů, která se již od roku 2000 stále snižuje vysoký počet zahraničních turistů pochází z Polska, vzhledem k potenciálu kraje přijíždí nízký počet turistů z Rakouska (a stále se snižuje) kraj má dobrou pozici z hlediska konferenčního ruchu, naopak nedostatečně je využit potenciál pro lázeňský cestovní ruch

Regionální disparity ubytovací kapacity jsou koncentrovány do města Brna, okresu Znojmo a Břeclav



- 17 -


velmi nízký průměrný počet přenocování hostů je patrný v okrese Brno-město, hodnota 0,8 je nejnižší ze všech okresů v kraji ve všech okresech kromě Brna je podíl hostů na celkovém počtu v kraji nižší než podíl ubytovacích kapacit nejvyšší propad v počtu hostů v době ekonomické krize se projevil v Brně a okrese Vyškov v kraji je vysoký potenciál venkovské turistiky, která by mohla oživit ekonomicky zaostávající regiony na jihu kraje objekty druhého bydlení jsou koncentrovány do okolí Brna, jihozápadní a jihovýchodní části kraje

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Tabulka 7: Počty a kapacity ubytovacích zařízení v okresech Jihomoravského kraje a jejich vývojové tendence Hromadná ubytovací zařízení

Lůžka

celkem

podíl

celkem

Blansko

59

12,0

Brno-město

87

Brno-venkov

Index 2010/2000

Index 2010/2009

podíl

zařízení

lůžka

zařízení

lůžka

3051

9,6

105

101

104

99

17,8

9407

29,7

101

67

98

99

70

14,3

3431

10,8

92

99

92

102

Břeclav

97

19,8

5392

17,0

131

122

100

100

Hodonín

55

11,2

3820

12,1

100

97

93

95

Vyškov

18

3,7

975

3,1

95

103

100

100

Znojmo

104

21,2

5614

17,7

90

107

94

94

Jihomoravský kraj

409

100,0

31690

100,0

102

90

97

98

Okres

Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2011

Graf 7: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2000-2010

Zdroj dat: Cestovní ruch – časové řady, ČSÚ 2011 Poznámka: Vynásobením počtu hostů průměrným počtem přenocování získáme počet přenocování, průměrná doba pobytu je Českým statistickým úřadem počítána jako průměrný počet přenocování navýšený o jednotku.



- 18 -


2.1.6 Veřejné služby Postavení kraje a vývojové trendy poptávka po mateřských školách se zvyšuje rychleji než jejich kapacity, naopak dochází k snižování počtu dětí ve věku 6-14 let a poptávky po školách základních, ke snižování počtu studentů dochází také na středních školách. problém nedostatečných kapacit mateřských škol je však zaznamenáván na celém území České republiky, Jihomoravský kraj je na tom ve srovnání s ostatními kraji dobře počet dětí ve věku 0-4 roky bude stoupat přibližně do roku 2013 a poté je opět odhadován pokles, proto je budování nových kapacit důležité důkladně promýšlet, naopak bude do roku 2020 docházet k růstu počtu dětí na školách základních z hlediska kapacitního uspokojování potřeb občanů v oblasti zdravotnictví má Jihomoravský kraj mezi ostatními kraji velmi dobrou pozici, počet obyvatel na 1 lékaře každoročně stoupá v přepočtu na obyvatele starších 65 let dochází k poklesu lékařů počet žadatelů o místo v domovech důchodců roste mnohem rychleji než počet míst v domově pro seniory i bytů v domech s pečovatelskou službou v mezikrajském srovnání v počtu zařízení pro seniory na obyvatele má kraj velmi špatnou pozici, jeho nevýhodou je starší věková strukturu obyvatel ve srovnání s celorepublikovým průměrem do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů a to hlavně ve věkové skupině 70 – 79 let

Regionální disparity poptávka po mateřských školách se vztahu ke stávajícím i nově vznikajícím kapacitám zvyšuje nejvíce v zázemí města Brna, problémy se mohou projevovat především na úrovni obcí nemocniční zařízení jsou v kraji rozmístěny rovnoměrně a kapacita je dostatečná ve všech okresech, totéž platí pro počty ambulantních lékařů rozmístění zařízení sociální péče vhodných pro seniory je uvnitř kraje regionálně diferencováno, nejvíce domů pro seniory vzhledem k počtu osob pobírajících důchod mají okresy Brno- město a Blansko a naopak nedostatku čelí okres Hodonín (nejrychleji stárnoucí obyvatelstvo)

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Tabulka 8: Počty zařízení a žáků v MŠ a ZŠ v Jihomoravském kraji v letech 2000-2011 2000/ 2001 Mateřské školy děti učitelé Základní školy žáci učitelé

2001/ 2002

2002 /2003

2006 /2007

2007 /2008

2008 /2009

2009 /2010

2010 /2011

Index 2011/2001

731

720

709

633

630

630

630

633

86,5

32 265

31 725

31 731

31 466

32 170

33 181

34 615

36 377

112,7

--

--

--

2 416

2 474

2 575

2 696

2 842

--

530

527

529

479

474

475

475

477

90

120 207

116 749

113 033

95 529

91 546

88 365

85 711

84 974

70,6

--

--

--

6 825

6 655

6 500

6 380

6 336

--

Zdroj dat: Ústav pro informace ve vzdělávání 2011 Poznámka: Počet učitelů je přepočten na plné pracovní úvazky.



- 19 -


Graf 8: Vývoj počtu věkových skupin ve věku do 24 let v letech 2002 - 2010

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje, 2002 – 2010

Tabulka 9: Počty zařízení a studentů na středních a vyšších školách v Jihomoravském kraji v letech 2006-2011 2006/2007 Střední školy celkem studenti Gymnázií studenti Škol odbor. vzděl. (bez nástavbového studia) studenti Škol nástavbového studia studenti Konzervatoře studenti Vyšší odborné školy studenti Vysoké školy studenti (státní občanství ČR)

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

147

146

146

144

143

66 411

65 148

64 333

62 996

60 184

41

42

42

42

42

18 343

18 077

17 957

17 557

16 920

105

105

107

105

104

42 880

42 285

41 673

40 997

39 001

49

47

45

44

43

5 188

4 786

4 703

4 442

4 263

2

2

2

2

2

527

527

533

522

513

15

14

16

15

14

3 446

3 402

3 322

3 397

3 737

12

13

14

14

14

61 347

65 894

69 154

71 684

72 200

Zdroj dat: Ústav pro informace ve vzdělávání 2011

Graf 9: Projekce počtu věkových skupin do věku 24 let do roku 2020

Zdroj dat: ČSÚ 2009 Poznámka: Projekce byla zpracována v roce 2009 a nezahrnuje migraci



- 20 -


Tabulka 10: Vývoj počtu zdravotn. zařízení a lékařů v Jihomoravském kraji v letech 2000 - 2010 2000 Lékaři celkem

2002

2004

2006

2007

2008

2009

2010

4 642

4 714

4 785

4 859

5 178

5 321

5 464

5 526

12 663

12 954

12 201

12 284

12 376

12 349

12 500

12 697

25

23

23

22

22

22

22

22

8 240

8 243

8 028

8 012

7 955

7 968

7 906

7 886

9

9

11

10

10

10

10

10

1 432

1 439

1 465

1 411

1 409

1 410

1 415

1 425

245

239

236

233

220

216

211

209

Počet obyvatel starších 65 let na jednoho lékaře

35

35

34

35

33

33

33

34

Počet obyv. na 1 lůžko v nem.

138

137

141

141

143

144

146

146

Počet obyvatel starších 65 let na jedno lůžko v nemocnici

20

20

21

21

22

22

23

24

Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí Nemocnice lůžka Odborné léčebné ústavy lůžka Počet obyvatel na jednoho lékaře

Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací 2011 Poznámka: Počet lékařů je přepočten na plné pracovní úvazky

Graf 10: Vývoj počtu věkových skupin ve věku od 60 let v letech 2002 – 2010

Zdroj dat: Věkové složení a pohyb obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje, 2002 – 2010

Graf 11: Vývoj počtu zařízení pro seniory a žadatelů v Jihomoravském kraji

Zdroj dat: ČSÚ 2010 (převzato z MPSV)



- 21 -


2.1.7 Technická a dopravní infrastruktura Postavení kraje a vývojové trendy hustota silniční sítě kraje nedosahuje republikového průměru v letech 2008 až 2010 rostly výkony autobusové dopravy a klesaly výkony dopravy silniční nákladní, v železniční dopravě byl zaznamenán pokles v osobní i nákladní přepravě podíl kraje na výrobě elektrické energie v České republice je velmi nízký (1,3 %) spotřeba energie výrazně převyšuje výrobu, kraj získává z vlastních zdrojů dlouhodobě pouze zhruba 21 % kraj má omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit) území kraje je téměř celé plynofikováno, podíl obyvatel napojených na plynovody je ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrný v letech 2009 a 2010 se vlivem podpory výroby solární energie prudce zvýšil podíl instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren (z méně než 1 % na 51 %, 443 MW) v mezikrajském srovnání vykazuje kraj vysoké hodnoty podílu obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu

Regionální disparity město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem v zemi a především díky jeho postavení procházejí krajem dopravní sítě nadregionálního významu jižní části kraje mají vhodné podmínky pro rozvoj hipoturistiky a s ní související budování jezdeckých stezek, vysoký potenciál spolupráce s Rakouskem

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Obrázek 5: Podíl domácností vybavených osobním počítačem připojených k internetu v letech 2007 až 2009 v krajích České republiky

Převzato z ČSÚ 2010



- 22 -


Tabulka 11: Vybrané údaje o vodovodech a kanalizaci 2005

2006

2007

2008

2009

2010

93,6

94,8

94,6

96,1

95,6

94,9

Voda vyrobená pitná (tis. m3)

70 305

70 435

68 456

69 171

67 843

65 336

Voda fakturovaná pitná (tis. m3)

55 831

55 710

57 211

55 425

55 262

52 818

z toho pro domácnosti

36 309

36 473

38 134

37 403

37 764

35 979

83,1

84,1

86,5

87,2

87,9

88,3

Vypouštěné odpadní vody (tis. m3)

52 221

54 098

55 598

54 005

54 253

53 542

Čištěné odpadní vody bez srážkových (tis. m3)

49 829

51 768

53 679

51 181

52 365

51 863

Podíl čištěných odpadních vod (%)

95,4

95,7

96,5

94,8

96,5

96,9

Počet ČOV

159

170

191

197

198

198

Celková kapacita ČOV (m3/den)

315 517

318 064

331 208

328 513

324 131

325 528

Produkce kalů (t sušiny)

19 777

20 033

19 294

19 965

18 738

20 016

Vodovody pro veřejnou potřebu Podíl obyvatel zásobovaných (%)

Kanalizace pro veřejnou potřebu Podíl obyvatel bydlících v domech napojených (%)

Zdroj: ČSÚ 2011

2.1.8 Zemědělství, životní prostředí a venkov Shrnutí dochází k poklesu zaměstnanosti v zemědělství i jeho významu v ekonomice kraje (pouze z hlediska podílu na HPH), tržby jsou v dlouhodobém pohledu stabilní v kraji je nedostatečně vyvinuté ekologické zemědělství v porovnání s ostatními kraji a průměrem České republiky produkuje Jihomoravský kraj výrazně méně znečišťujících látek na obyvatele než většina krajů, snižuje se produkce oxidu uhelnatého i oxidů dusíku, k zvýšení naopak dochází v případě oxidu siřičitého a tuhých látek hladina hluku v kraji je obecně překračována na relativně malé části území a hlavní příčinou je automobilová doprava (týká se měst Břeclavi - komunikace 1/55, Bučovic - komunikace 1/50 a Znojma - komunikace 1/38) v roce 2008 a 2009 byl podíl firem Jihomoravského kraje na investicích do životního prostředí v celorepublikovém srovnání 2. nejvyšší, 41 % investic kraje připadá na investory sídlící v Brně v Jihomoravském kraji existují 3 typy venkovského prostoru odlišující se stavem i vývojem demografické a sociální struktury obyvatel i ekonomického postavení, jedná se o oblast v zázemí města Brna, v zázemí ostatních okresních měst a periferní příhraniční oblasti obce venkovského prostoru tvoří naprostou většinu obcí Jihomoravského kraje, žije v nich však „pouze“ 44 %, resp. 34 % (podle způsobu vymezení) obyvatel obyvatelstvo venkovského prostoru je mladší a vykazuje nižší úroveň v ukazatelích spojených více s městským způsobem života – v počtu dětí narozených mimo manželství a potratovosti



- 23 -


v posledních letech dochází k zvyšování počtu obyvatel venkovských obcí především stěhováním, nárůsty jsou však patrné pouze v obcích v zázemí okresních měst ve venkovských oblastech je vyšší nezaměstnanost než v oblastech městských, rozdíly jsou výrazné především mezi městy a periferními obcemi

Vybrané tabulky, grafy a obrázky Obrázek 6: Podíl zemědělské půdy na katastrálním území obce v roce 2009

Zdroj: Převzato z Postavení venkova v Jihomoravském kraji, ČSÚ 2009.

Graf 12: Měrné emise v Jihomoravském kraji

Zdroj dat: ČSÚ 2010



- 24 -


2.2 PESTEL analýza a vnější rozvojové faktory Faktory, s nimiž pracuje PESTEL analýza, přibližuje tabulka. Jejich vliv na rozvoj Jihomoravského kraje je uveden v plné verzi SRJMK 2020, v části B.2.2. Jednotlivé faktory byly z hlediska svého dopadu na vývoj vlivu makroprostředí na Jihomoravský kraj (a možností jeho „zpětné reakce“ na tento vliv) rozebírány vesměs v časovém horizontu celého období, které se snaží nová SRJMK podchytit, tedy do roku 2020. Odhady vlivu jednotlivých faktorů pro bližší časové úseky musí být formulovány jako principiálně nekvantifikovatelné výroky, tedy pouze v podobě kvalitativních určení o klesajícím či vzrůstajícím vlivu. Konkrétně se tyto určení týkají 3 časových horizontů, a to 1 rok, 3 a 5 let a jsou „trendové“, tedy takové, které hodnotí změny sílu vlivu ve vztahu k současnosti. O výsledku těchto odhadů souhrnně informuje dále uvedená tabulka. Tabulka 12: Vývoj vlivu faktorů PESTEL v horizontu 1, 3 a 5 let Faktor

1 rok

3 roky

5 let

Stabilita tuzemské politické scény

Stagnace na souč. úrovni

Mírný pokles

Stabilizace na nižší úrovni

Klíčová politická rozhodnutí EU (akceschopnost EU)

Mírný pokles


Mírný růst na současnou úroveň

Strukturální politika EU


Mírný nárůst

Stabilizace na vyšší úrovni

Regionální politika ČR

Mírný pokles

Další mírný pokles

Stabilizace na znatelně nižší úrovni

Ekonomické prostředí a výkonnost


Mírný růst

Další mírný růst

Demografický vývoj


Stagnace

Mírný růst

Životní styl

Mírný pokles



Vzdělanost a vzdělání

Mírný nárůst


Další mírný nárůst

Technologický pokrok

Mírný nárůst


Další mírný nárůst

Environmentální prostředí

Mírný pokles



Legislativní prostředí


Mírný růst


2.3 SWOT analýza Tabulka 13: Silné stránky Jihomoravského kraje Význam

Faktory silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné subjekty) výhodná geografická poloha kraje silné institucionální prostředí pro podporu spolupráce veřejného sektoru vysokých škol, výzkumných organizací a firem

Velký

vysoký podíl vědeckých, technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků z celkového počtu zaměstnaných osob kvalitní systém IDS Jihomoravského kraje druhá nejvýkonnější regionální ekonomika republiky (po středočeském prostoru) oborová diverzifikovanost krajské ekonomiky dobrá kvalita infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání (podnikatelské inkubátory) v krajském městě



- 25 -

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze Význam

Faktory dobře rozvinutý networking mezi krajem a významnými partnery v kraji (vysoké školy, starostové obcí) kapacitní silniční a železniční napojení na většinu velkých okolních center (Praha, Bratislava, Ostrava, v případě železnice i Vídeň)

Střední

dobrá situace v kraji z hlediska dostupnosti zdravotnické péče a sociálních služeb, dostatečné kapacity ve všech okresech příznivá vzdělanostní struktura obyvatel (vysoký podíl vysokoškoláků) vysoký podíl IT odborníků v celkovém počtu zaměstnaných osob převážně stabilizovaná sociální skladba obyvatel a kontinuita sociokulturního vývoje (i na venkově) dlouhodobá tradice v oblasti vinařství a ovocnářství vysoký primární potenciál pro specifické formy cestovního ruchu (vinařství, venkovská turistika) a tedy i pro konkrétní cílové skupiny silná a rozšiřující se mezinárodní a přeshraniční spolupráce obecně čisté a zdravé životní prostředí na výrazné většině území kraje předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu

Malý

nadprůměrná kvalita zemědělského půdního fondu přítomnost relativně významného mezinárodního letiště rozmanitost přírody a krajiny (vzácné biotopy, častá chráněná území a lokality) v porovnání s ostatními kraji vysoká životní úroveň obyvatelstva podmíněná vysokou mzdovou úrovní vysoká informatizace domácností (vybavenost PC a internetovým připojením) kapacity pro kongresovou turistiku

Tabulka 14: Slabé stránky Jihomoravského kraje Význam

Faktory vysoký podíl absolventů mezi nezaměstnanými a vysoká dlouhodobá nezaměstnanost území kraje výrazně diferencované z hlediska ekonomického rozvoje (super dominance Brna a jeho zázemí, periferní oblasti v jižní části) chybějící či nezmodernizované dopravní napojení na některá okolní centra (zejména Vídeň)

Velký

nepříznivá věková struktura obyvatelstva kraje - vysoké zastoupení starších 65 let a zároveň nízký podíl dětské složky územní diferenciace problémů trhu práce (nedostatek pracovních příležitostí v periferních částech kraje se špatnou dopravní dostupností) dosud slabá provázanost a komunikace mezi veřejnými a soukromými subjekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, slabé komerční využití výsledků výzkumu nevyřešený železniční uzel Brno závislost exportu kraje na jednom odvětví (stroje a dopravní prostředky) vysoký podíl ekonomicky neaktivních osob v populaci

Střední

chybějící infrastrukturní kapacita ubytování a volnočasového zázemí pro studenty a zahraniční pracovníky nedostatek zdrojů pitné vody a vody obecně (např. pro zemědělství) nízký průměrný počet přenocování domácích i zahraničních turistů nízký podíl lesních ploch na rozsáhlých plochách, snižující ekologickou stabilitu krajiny nedostatečné napojení letiště Brno na globální letecké uzly a na linky významných dopravců nízký počet zařízení s péčí o seniory vzhledem k věkové struktuře a prognózovanému dalšímu vývoji

Malý

vysoká koncentrace prachových částic, příp. dalších znečišťujících látek v Brně špatný stav infrastruktury (zejména silnic nižších tříd) v periferních částech kraje velký počet brownfieldů v Brně a dalších městech chybějící infrastruktura volného času pro mládež nedostatečně rozvinuté ekologické zemědělství a nezemědělská činnost v krajině sezónnost cestovního ruchu podmíněná mj. nevhodnými fyzicko-geograf. podmínkami pro zimní aktivity



- 26 -


Tabulka 15: Příležitosti pro Jihomoravský kraj Vysoká pravděpodobnost Velký význam

možnost využít evropských fondů v novém programovém období 2014-2020 jak přes kohezní politiku, tak prostřednictvím společné zemědělské politiky EU, společné vědeckovýzkumné politiky a dalších iniciativ

Střední pravděpodobnost

Nízká pravděpodobnost

další šíření pozitivní image kraje doma i v zahraničí napojení VaVaI subjektů do globálních znalostních sítí, úspěšné aktivity lákání zahraničních vědců a studentů do Brna ((dočasná) selektivní migrace)

výstavba a modernizace páteřních (státem spravovaných) komunikací tlak na zvyšování efektivity a efektivnosti ve veřejném sektoru a při nakládání s veřejnými prostředky

úspěšná realizace velkých projektů vědy a výzkumu (ale i dalších) podpořených v programovém období 2007-2013 – potenciál výrazných multiplikačních efektů včasné zahájení přípravy na nové programové období EU na národní úrovni i na úrovni kraje plánované výrazné navýšení prostředků věnovaných na vědu, výzkum a inovace z evropských fondů po roce 2013, trend na zvýšenou podporu sofistikovanějších typů intervencí, podporu konkurenceschopnosti firem napříč sektory Střední význam

pokračující důraz evropské politiky na rozvoj infrastruktury zlepšující stav životního prostředí a na energetická opatření

růst mezinárodní mobility podporující příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel zvýšení významu a počtu velkých mezinárodních projektů umožňujících transfer zkušeností a podporujících mobilitu obyvatel

etablovaní a všeobecně respektovaní institucionální aktéři vyvíjející činnosti k podpoře rozvojových aktivit v kraji (Jihomoravské inovační centrum, Jihomoravské centrum mezinárodní mobility)

plánovaná změna přístupu k podpoře regionálního rozvoje v ČR v připravované strategii regionálního rozvoje ČR 2014+

zvýšení důrazu kohezní politiky EU na realizaci širších strategických projektů na rozvoj slabých regionů



- 27 -

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze Vysoká pravděpodobnost Malý význam


růst zájmu o lokální a regionální produkty zemědělství


plánované nové podmínky podpory ze společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (postupné snižování rozdílů v přímých platbách mezi starými a novými členskými státy, důraz na ekologizaci zemědělské produkce a mimoprodukční funkce zemědělství)

dokončení restrukturalizace průmyslu v ČR vytvářející tlak na reorientaci krajské ekonomiky zvýšení důrazu státu na modernizaci železničních uzlů vč. brněnského nádraží a železničního uzlu růst role regionálních letišť v letecké dopravě, příchod významnějších leteckých dopravců

nastupující trend tzv. kontraurbanizace (tj. postupný a trvalý přesun některých obyvatel z měst zpět do venkovských oblastí s atraktivním přírodním prostředím) pro některé marginalizované oblasti Jihomoravského kraje (resp. obce) představovat příležitost pro stabilizaci obyvatelstva v území i rozvoj drobné podnikatelské činnosti

Tabulka 16: Hrozby pro Jihomoravský kraj Vysoká pravděpodobnost Velký význam

stárnutí populace a nutnost aktivní a systematické přípravy společenskoekonomického systému na tento vývojový trend nestabilita vnějšího makroekonomického prostředí, finanční trhů a společné evropské měny a obtížná predikovatelnost hospodářského vývoje




prohlubování špatného stavu veřejných financí v zemích EU, resp. eurozóny i v ČR potíže s udržením financování velkých projektů podpořených ze strukturálních fondů 20072013 (zejm. VaV projekty a projekty v sociální sféře) – otázka postoje státu k zajištění finančních prostředků pro tyto projekty (např. souvisí se systémem financování vědy a výzkumu v ČR) nevyhovující nastavení podmínek pro kohezní politiku po roce 2013 ze strany Evropské komise (např. svazující podíly alokací na jednotlivé finanční nástroje, kondicionality, evropský semestr, otázka uchopení tematické koncentrace atd.) a z toho plynoucí nízká flexibilita pro sestavení nejvhodnějšího mixu intervencí financovatelných z prostředků EU po roce 2013 pro Jihomoravský kraj


- 28 -

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze Vysoká pravděpodobnost Střední význam

zpoždění významných (zejména silničních) dopravních staveb nárůst využívání lokálních topenišť využívajících tuhá paliva narůstající negativní vliv dopravy na ovzduší zejména ve velkých městech

Malý význam



další růst vnitrokrajských disparit (polarizace prostoru) a marginalizace okrajových částí kraje (další depopulace území, odchod zejm. mladých a vzdělaných obyvatel, a úbytek ekonomických i sociálních aktivit v území)

závislost ekonomiky ČR na průmyslu výhledová nedostačující kapacita a kvalita pitné vody

plánovaná změna rozpočtového určení daní (snížení prostředků pro krajské město) reflektující plánované úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (snížení prostředků obcím i kraji, nicméně zvýšení nároků na výdaje v důsledku zdražení řady služeb a produktů)

snížení finančních zdrojů na údržbu komunikací nižšího řádu z evropských fondů

pravděpodobné zvýšení budoucí míry nezbytného kofinancování projektů podpořených z evropských fondů a tlak na veřejné rozpočty změny klimatu zvyšující riziko záplav příliv progresivních, nadnárodních činnosti do prostředí méně uvyklého na cizí prvky růst mezinárodní mobility umožňující mj. odchod části obyvatel do vyspělejších zemí

2.4 Shrnutí 2.4.1 Hlavní zjištěné přednosti a problémy Z provedených analýz vyplývá několik podstatných závěrů. Předně je možné obecně přijmout, že přednostmi kraje jsou tyto oblasti: relativně kvalitní výzkum, vývoj, relativně velké množství inovačních firem a školství (zvláště vysoké), geografická poloha a dopravní dostupnost vč. veřejné dopravy v rámci ČR, příp. střední Evropy, institucionální kapacita a institucionální síla kraje, pozitivní vnější tvář kraje, převážně příznivá struktura obyvatelstva z hlediska vzdělanosti, kvalifikace atd., kvalitní a dostupné zdravotnictví a sociální služby,



- 29 -


stabilní sociokulturní prostředí, převážně čisté prostředí a atraktivní krajina. Rovněž je možné konstatovat, že hlavními problémovými místy kraje jsou: nedobudované či nezmodernizované dopravní sítě a uzly, nedořešené globální dopravní napojení, zaměření výzkumu často neodpovídá zaměření aplikované sféry (firem), spolupráce mezi subjekty provádějící výzkum a mezi firmami dosud není plně rozvinuta, nedostatky v zázemí pro studenty a pro pracovníky ve špičkových oborech, nedostatečně využitý, resp. „nedotažený“ potenciál kraje pro některá odvětví (např. cestovní ruch či zázemí pro špičkovou pracovní sílu uvedené v předchozím bodě), infrastrukturní deficity, zvláště v periferních částech kraje, značné regionální rozdíly, přítomnost relativní excelence i sociálních a ekonomických problémů uvnitř kraje, přítomnost brownfieldů a ekologických zátěží, potenciální nedostatek zdrojů pitné vody.

2.4.2 Regionální diferenciace kraje Jedním ze zjištěných skutečností je poměrně vysoká a rostoucí regionální diferenciace kraje. V kraji existuje zřetelná diskontinuita mezi Brnem, resp. širší brněnskou aglomerací, a ostatními částmi kraje. Do nich patří nejen zcela periferní regiony, ale i středně velká města, přičemž největší koncentrace problémů se obecně týká regionů Znojemska, Vranovska, Horňácka (příp. dalších částí Hodonínska) a Boskovicka, a to vždy včetně centra daného regionu. Každý z těchto regionů se vyznačuje odlišnou mozaikou problémů. Zmíněná diskontinuita existuje nejen z hlediska hodnocení jednotlivých faktorů sociálně-ekonomického rozvoje, ale i z hlediska institucionálního. Obě části kraje totiž zjevně tvoří i odlišná institucionální a informační prostředí. V důsledku toho je nejen socioekonomická situace, ale i pohled na význam jednotlivých rozvojových faktorů v současnosti a na budoucnost kraje v těchto dvou částech kraje výrazně odlišný. V „brněnském“ prostředí jsou přítomny progresivní aktivity a rovněž pohled na situaci kraje ze strany místní subjektů pozitivnější. Naopak v periferních částech kraje vedle reálných problémů existuje i odlišné, převážně tradiční sociokulturní a informační prostředí. Jihomoravský kraj v současnosti jako jeden z mála krajů v ČR uplatňuje spíše strategickou regionální politiku (růst konkurenceschopnosti centra, které by následně mělo zajistit dostatečný růst i pro periferní části kraje) před regionální politikou pojišťovací (snižování meziregionálních rozdílů v kraji). Tento v českém prostředí poměrně odvážný přístup představuje příležitost pro reálný růst významu centra Jihomoravského kraje a postupně i jeho zbývajících částí. V důsledku toho ale také dochází spíše k posilování regionálních rozdílů i intervencemi ze strany veřejné správy. Celkem přirozeně panuje souhlas s touto politikou zejména v „brněnském institucionálním prostředí“ a naopak nesouhlas ve venkovských, periferních částech kraje, což odlišnost obou světů dále zvyšuje. Je tedy pravděpodobné, že v Jihomoravském kraji se zvyšují rozdíly mezi regiony uvnitř kraje i ve vnímání těchto rozdílů v podobě existence jádrové a periferní části kraje.



- 30 -


3

Strategická část

Výstupy strategické části zahrnují: poslání kraje a strategickou vizi rozvoje kraje do roku 2020, identifikaci rozvojových problémů (uvedeny pouze v úplné verzi SRJMK 2020), stanovení cílů, návrh prioritních os a opatření. Jednotlivé hierarchické úrovně problémů, cílů a priorit/opatření spolu obsahově souvisejí. Globálním cíle reagují na hlavní problémy a přísluší jim úroveň prioritní osy, zatímco specifické cíle se vážou na dílčí problémy a jsou rozpracovány do opatření. Provázanost jednotlivých kroků a výstupů strategické části přibližuje následující schéma. Každý z kroků je pak podrobněji popsán v dalším textu. Obrázek 7: Schéma strategické části Analytická část

Kroky

Výstupy

Analýza

Výstupy analytické části

Strategická část

Návrh poslání a strategické vize

Identifikace rozvojových problémů kraje

Stanovení cílů

Návrh priorit a opatření

Hlavní problémy

Globální cíle

Priority

Dílčí problémy

Specifické cíle

Opatření

Poslání a vize

Postup zpracování v čase

3.1 Poslání kraje Posláním Jihomoravského kraje – v nejobecnějším slova smyslu - je zlepšování životních podmínek členů krajské komunity. Obsah tohoto poslání je konkretizován do podoby vize a cílů rozvoje kraje v SRJMK. Jde tedy o posilování ekonomické konkurenceschopnosti kraje a zvyšování atraktivity života v kraji pro jeho obyvatele. Pro naplnění tohoto poslání bude kraj plně využívat přímých kompetencí, které mu byly svěřeny jako subjektu regionální samosprávy, současně však bude posilovat i dialog a spolupráci s městy, obcemi a dalšími subjekty, působícími na území kraje, a také s partnery v jiných částech ČR a v zahraničí.



- 31 -


3.2 Strategická vize

Motto: Kraj, kde je radost žít

Preambule 2020 Jihomoravský kraj bude ekonomicky prosperujícím regionem, otevřeným vůči mezinárodním výzvám a impulzům, poskytujícím svým obyvatelům prostor pro kvalitní život. Vize je založena na 4 pilířích popsaných v následujícím textu.

1. Konkurenceschopnost Jihomoravský kraj postaví svou konkurenceschopnost na rozvoji a plném využití inovačních kapacit v podobě rozvinuté sítě pracovišť výzkumu a vývoje v tradičních i nově se vyvíjejících oborech s aplikačním napojením na podnikatelský sektor a na mezinárodním transferu informací a odborníků ve výzkumu a vývoji. Zvládnutí úlohy významného inovačního centra republiky předpokládá dynamický rozvoj vzdělání a růst vzdělanostní úrovně obyvatel kraje a vyšší aktivitu podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků.

2. Sociální soudržnost Sociální soudržnost bude i nadále vycházet z autentického, dlouhodobě stabilizovaného kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic kraje. Předpokladem udržení sociálně vstřícného prostředí pro obyvatele kraje je funkční trh práce, dostatečná kvalita veřejných služeb a ochrana před sociálním vyloučením minoritních a hendikepovaných skupin populace.

3. Infrastruktura I v časovém horizontu vize (2020) si zachová dopravní, informační a environmentální infrastruktura význam klíčového faktoru posilování konkurenceschopnosti, zajištění atraktivity kraje pro podnikání i vysoké zaměstnanosti, jakož i úlohu nezbytného předpokladu pro spokojenost obyvatel. Rozhodující zlepšení stavu infrastruktury se bude týkat modernizace silničních a železničních komunikací, napojení na evropskou dopravní síť, protipovodňových zařízení a zásobování energií a vodou

4. Vyvážený rozvoj území kraje Snížení územních disparit rozvoje územních částí kraje zahrnuje eliminaci příkrých rozdílů v ekonomické výkonnosti a životní úrovni mezi jádrem kraje a jeho periferními, resp. venkovskými částmi, povede k růstu efektivity a udržitelnosti ekonomického rozvoje kraje a ke stabilizaci jeho populace a sídelní struktury. Méně rozvinuté oblasti kraje budou v maximální míře participovat na přenosu inovačních procesů do vlastní ekonomické základny, současně si zachovají své specifické místo v územní dělbě práce, s důrazem na rozvoj moderního zemědělství a cestovního ruchu. Pro naplnění tohoto záměru dojde ke zlepšení dopravního napojení těchto územních částí kraje a zlepšení kvality a dostupnosti některých dlouhodobě podfinancovaných složek technické i sociální infrastruktury.



- 32 -


3.3 Globální a specifické cíle Tabulka 17: Globální a specifické cíle Globální cíle Zvýšit konkurenceschopnost regionální ekonomiky v evropském a globálním měřítku prostřednictvím rozvoje znalostní ekonomiky v klíčových/strategických odvětvích kraje, vysoké atraktivity regionu pro zahraniční investice a fungujícího segmentu malých a středních firem

Specifické cíle Zvýšit inovační výkonnost regionální ekonomiky a zařadit JMK mezi nejvíce inovativní regiony EU Vytvořit podmínky pro dynamický rozvoj malého a středního podnikání Zvýšit efektivitu marketingu JMK z hlediska všech potenciálních cílových skupin Zajistit kvalitní a dostupné sociální služby a zdravotní péči pro seniory Posílit význam a zvýšit zájem obyvatel o celoživotní vzdělávání Zvýšit vzdělanost obyvatel kraje a prohloubit její vazbu na trh práce

Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb vytvořit podmínky pro rozvoj všech skupin obyvatel

Optimalizovat síť a zvýšit kvalitu služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Posílit atraktivitu bydlení v kraji pro přicházející pracovníky, jejich rodiny a studenty Zlepšit poskytování zdravotní péče a zlepšit zdravotní stav obyvatel Zvýšit efektivitu a zlepšit obraz veřejné správy Vytvořit kvalitní a kapacitní páteřní infrastrukturu pro silniční a cyklistickou dopravu Zmodernizovat a zkvalitnit páteřní infrastrukturu pro kolejovou dopravu

Vybudovat kvalitní, dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelnou páteřní dopravní a technickou infrastrukturu kraje

Zlepšit napojení Brna na evropská centra a posílit propojení s letištěm Vídeň Zajistit dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelné zásobování pitnou vodou Vytvořit fungující systém ochrany sídel před povodněmi Zajistit udržitelné zásobování a využívání energií Zajistit adekvátní a ekonomicky udržitelnou vybavenost území veřejnými službami Zvýšit kvalitu a kompetenci místní samosprávy jako základního předpokladu a současně nástroje řešení problému zaostávání znevýhodněných částí kraje

Stabilizovat znevýhodněné části kraje z hlediska jejich vybavenosti, ekonomického a sociálního rozvoje a využití krajiny

Zvýšit konkurenceschopnost místních podnikatelů a jejich napojení na vnější trhy a rozšířit nabídku pracovních příležitostí Zkvalitnit napojení na regionální a nadregionální rozvojová centra a osy a infrastrukturní vybavenost měst a obcí Stabilizovat krajinu s ohledem na její produkční funkci i z hlediska jejích přírodních hodnot a zvýšit udržitelnost, konkurenceschopnost a image zemědělství jako strategického odvětví z hlediska místní ekonomiky (vč. navazujících odvětví) i péče o krajinu



- 33 -


3.4 Priority a opatření Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena opět ve dvou úrovních: rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, resp. naplňující globální cíle), rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, resp. naplňující specifické cíle). Pro realizaci SRJMK 2020 byly navrženy tyto 4 priority: 4. Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku 5. Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb 6. Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje 7. Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Jednotlivé priority mají zřetelný územní rozměr, jak ukazuje následující schéma. Obrázek 8: Územní rozměr priorit

Brněnská aglomerace

Ostatní části kraje

1. Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním kontextu

3. Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje

2. Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb

4. Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje

Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory intervencí. Následující schéma přibližuje strukturu priorit a opatření. V dalším textu je pak uveden stručný popis jednotlivých priorit s výčtem příslušných opatření. Popis opatření je uveden v plné verzi SRJMK 2020.



- 34 -


Tabulka 18: Struktura priorit a opatření SRJMK 2020 Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku

Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb

Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje

Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje

Opatření 1.1: Rozvoj znalostní ekonomiky

Opatření 2.1: Rozšíření služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek

Opatření 4.1: Zachování dostupnosti veřejných služeb

Opatření 1.2: Kvalitní prostředí pro podnikání

Opatření 2.2: Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání a kulturního vyžití

Opatření 3.2: Výstavba a modernizace infrastruktury pro kolejovou dopravu

Opatření 4.2: Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ

Opatření 1.3: Efektivní marketing kraje

Opatření 2.3: Zkvalitnění školního vzdělávání dětí a mládeže vč. aktivit mimo výuku

Opatření 3.3: Zlepšení napojení Brna na globální centra

Opatření 4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření 2.4: Zajištění dostupnosti služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

Opatření 3.4: Zajištění udržitelného zásobování vodou

Opatření 4.4: Modernizace infrastruktury

Opatření 2.5: Rozšíření zázemí pro studenty a cizince

Opatření 3.5: Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany

Opatření 4.5: Zemědělství a péče o krajinu

Opatření 2.6: Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití

Opatření 3.6: Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií

Opatření 2.7: Zefektivnění veřejné správy a zkvalitnění komunikace s veřejností



- 35 -


3.4.1 Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku V kontextu rozvoje globalizace ekonomiky a potřebě exportního zaměření místní ekonomiky je nutné chápat zvyšování konkurenceschopnosti v evropském, resp. globálním měřítku. Konkurenceschopnost ekonomiky JMK musí být založena primárně na rozvoji znalostní ekonomiky, resp. zvyšování inovační výkonnosti firem v klíčových/strategických průmyslových odvětvích. Podmínkou pro rozvoj znalostní ekonomiky je rozvinutá vědecko-výzkumná základna kraje, která generuje výsledky v oblasti aplikovaného výzkumu, jež jsou komerčně využitelné v místním/regionálním měřítku (sladění poptávky a nabídky po výsledcích VaV) a prostřednictvím nových produktů prodejné na globálních trzích. Z hlediska investic musí být JMK atraktivním místem pro lokalizaci podnikatelských – českých i zahraničních investic, zejména těch, které jsou zaměřeny na produkci s vyšší přidanou hodnotou a jsou schopné využít potenciál regionální vědecko-výzkumné základny. Na druhou stranu je důležité, aby v JMK rovněž vytvářel podmínky a prostředí pro rozvoj malých inovačních firem typu spin-off. Se zaměřením na tento segment investic tím souvisí také zaměstnávání kvalifikované a vzdělané domácí a zahraniční pracovní síly, která se na vytváření produkce s vysokou přidanou hodnotou podílí. Důležitou součástí regionální ekonomiky musí být oborově diverzifikovaný segment dynamických malých a středních firem v průmyslu i službách. Tyto firmy tvoří „vestavěný stabilizátor ekonomiky“. Jejich konkurenceschopnost je založena na aplikaci inovací v širokém slova smyslu (nikoliv pouze technologické firmy). Povědomí o silných stránkách kraje z hlediska investorů, ale i vědců, kvalifikovaných pracovníků nebo návštěvníků cestovního ruchu, resp. všech cílových skupin důležitých pro rozvoj ekonomiky kraje, musí zajišťovat efektivní marketing. Dílčí, tematicky zaměřený marketing/prezentace kraje musí být nahrazen komplexním systémem marketingu s jasně definovanými cílovými skupinami, produkty a způsobem jejich propagace. Pro naplnění priority jsou zvolena tato opatření: 1.1 Rozvoj znalostní ekonomiky 1.2 Kvalitní prostředí pro podnikání 1.3 Efektivní marketing kraje

3.4.2 Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb Priorita je zaměřena na široké spektrum aktivit v oblasti rozvoje veřejných služeb. Na základě identifikovaných problémů je zde stanoveno sedm rozvojových opatření. V první řadě jde o rozvoj širokého spektra služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením (s důrazem na sociální služby a zdravotní péči), tedy pro skupinu obyvatel, jejíž podíl na obyvatelstvu dlouhodobě roste. Následují dvě opatření týkající se široké oblasti vzdělávání zahrnující jak školní vzdělávání dětí a mládeže, tak oblast mimoškolního vzdělávání a celoživotního sebevzdělávání obyvatel s cílem zvýšit vzdělanost a kvalifikaci obyvatel a více propojit oblast vzdělávání a trhu práce. Další opatření se věnuje problematice sociálního vyloučení se zaměřením primárně na zlepšení služeb, poradenství a programů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Páté opatření se zaměřuje na rozšíření a zkvalitnění nabídky pro studenty a přicházející pracovníky a jejich rodiny tak, aby došlo k posílení jejich vztahu k Jihomoravskému kraji a integraci do společnosti. Šesté opatření zahrnuje aktivity pro posílení zdraví obyvatel. Poslední opatření je zaměřeno na zlepšení negativní pověsti veřejné správy, zlepšení její komunikace s veřejností a výměnu zkušeností a know-how mezi orgány veřejné správy a dalšími subjekty. Pro naplnění priority jsou zvolena tato opatření:



- 36 -


2.1 Rozšíření služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením 2.2 Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání a kulturního vyžití 2.3 Zkvalitnění školního vzdělávání dětí a mládeže vč. aktivit mimo výuku 2.4 Zajištění dostupnosti služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením 2.5 Rozšíření zázemí pro studenty a cizince 2.6 Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití 2.7 Zefektivnění veřejné správy a zkvalitnění komunikace s veřejností

3.4.3 Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje Cílem priority je vybudovat v Jihomoravském kraji páteřní dopravní a technickou infrastrukturu, která je moderní, kvalitní a má dostatečnou kapacitu. Opatření obsažená v této prioritě se primárně týkají oblastí/témat s celokrajským významem a dopady nadregionálního významu a vzájemně se doplňují s opatřením „Modernizace infrastruktury“ ve znevýhodněných částí kraje (Priorita 4). Prioritu a v rámci ní navrhovaná opatření lze rozdělit do dvou částí. První tři opatření se týkají dopravy a spočívají v dobudování a modernizaci páteřní dopravní infrastruktury kraje, která zajišťuje vnější napojení kraje a jejíž kvalita a dostatečná kapacita je zásadní pro udržení a další posílení pozice Jihomoravského kraje ve (středo)evropském prostoru. Opatření pokrývají infrastrukturu pro silniční, kolejovou a leteckou dopravu. Druhá část opatření se zaměřuje na infrastrukturu vodního a energetického hospodářství. Dokončení systému protipovodňové ochrany v záplavových územích Jihomoravského kraje spočívá v zavádění přírodě blízkých i technických protipovodňových opatření a jeho cílem je vybudování systému, který pomůže eliminovat nebo alespoň významně snížit dopady globálních změn klimatu v podobě zvýšené srážkové činnosti. Cílem dalších dvou opatření je v kraji vybudovat udržitelné zásobování pitnou vodou a energiemi, díky kterému bude kraj lépe připraven na rizika spojená s jejich nedostatkem na národní či vyšší úrovni. Dílčí navrhované aktivity se zaměřují na kvalitní a kapacitní infrastrukturu na jedné straně a na větší efektivitu hospodaření s oběma zdroji na straně druhé. Pro naplnění priority jsou zvolena tato opatření: 3.1 Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek 3.2 Výstavba a modernizace infrastruktury pro kolejovou dopravu 3.3 Zlepšení napojení Brna na globální centra 3.4 Zajištění udržitelného zásobování pitnou vodou 3.5 Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany 3.6 Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií

3.4.4 Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Tato priorita je jako jediná ze 4 priorit SRJMK primárně vymezena územně, a to jako soubor opatření zaměřených na zvýšení a dlouhodobé zajištění vitality znevýhodněných částí kraje. Na úrovni SRJMK jsou znevýhodněné části kraje vymezeny obecně jako všechna území mimo brněnskou aglomeraci, která je považována za širší centrum kraje. Znevýhodněné části kraje jsou tedy chápány široce jako množina regionů zasažených různými problémy a „znevýhodněními“. Zahrnují tedy regiony strukturálně postižené, hospodářsky slabé či výrazně periferní. Případné detailnější územní vymezení a typologie těchto regionů je úkolem Programů rozvoje Jihomoravského kraje, tedy implementačních plánů pro implementaci SRJMK zpracovávaných v pravidelných čtyřletých cyklech. Za základ pro vymezení znevýhodněných oblastí kraje lze vzít buď syntetický ukazatel využívaný nyní pro vymezení disparitních oblastí v Programu rozvoje Jihomoravského kraje, nebo navrhnout



- 37 -


jiný, který bude vymezovat znevýhodněné části kraje ve vztahu k průměrným hodnotám za celý kraj. Příslušný ukazatel je vhodné sledovat v ročních intervalech. Jihomoravský kraj dlouhodobě prosazuje politiku posilování vnější konkurenceschopnosti prostřednictvím růstu centra. Znevýhodněné části kraje se do popředí krajské politiky dostávají až v posledních letech, a to v reakci na jejich prohlubující se zaostávání za nejrozvinutějšími částmi kraje zpravidla spojené se stárnutím či odchodem obyvatel, strukturálním postižením a nízkou inovační schopností místní ekonomiky, slabou kompetencí a zkušeností místních subjektů, infrastrukturní podfinancovaností nebo s nedostatky v péči o krajinu a jejím využití. Protože Jihomoravský kraj usiluje o dlouhodobě udržitelný rozvoj svého území, jehož důležitým předpokladem je i územní rovnoměrnost (resp. zeslabení územní nerovnoměrnosti), je životaschopnost znevýhodněných částí kraje formulována jako jedna ze 4 priorit SRJMK 2020. Prioritu a opatření v ní obsažená obsahují především nástroje pro stimulaci místního rozvoje, zajištění adekvátní vybavenosti území a udržitelného stavu a využití krajiny. Nástroje stimulace místního rozvoje se týkají především kapacity, kvality a kompetence místní správy a konkurenceschopnosti místních podnikatelů. Vybavenost území zahrnuje efektivní zajištění adekvátní občanské a infrastrukturní (dopravní, technické) vybavenosti území. Optimální využití krajiny znamená především stabilizaci zemědělské výroby i mimoprodukčních funkcí zemědělství a dlouhodobou péči o krajinu jako základní zdroj pro veškeré aktivity v území. V těchto intencích jsou pro naplnění priority zvolena tato opatření: 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit 4.4 Modernizace infrastruktury 4.5 Zemědělství a péče o krajinu



- 38 -


4

Implementační část

4.1 Seznam strategických projektových záměrů a námětů Strategickými projektovými záměry/náměty (dále jen souhrnně „záměry“) se rozumí investiční nebo neinvestiční projektové záměry či systémové změny ve veřejné správě, které mají zásadní význam s dopadem na velkou část území, obyvatel či subjektů v Jihomoravském kraji. Seznam je uveden bez detailnějšího obsahového rozpracování, protože ve fázi zpracování SRJMK k řadě záměrů neexistují bližší informace a nositelem řady z nich je jiný subjekt než Jihomoravský kraj. Výčet záměrů je indikativní a během implementace SRJMK 2020 se tedy předpokládá průběžná aktualizace seznamu dle průběžného generování nových záměrů a jejich plnění, případně zamítnutí. Seznam záměrů tedy není konečný ani závazný, na rozdíl od strategické části SRJMK 2020, která tvoří v zásadě neměnný podkladem k formulaci dalších jednotlivých stávajících i v budoucnu identifikovaných záměrů. Z těchto důvodů a dále proto, že se v případě jednotlivých záměrů obvykle jedná o rozsáhlé a organizačně, případně i finančně náročné akce, jejichž příprava i realizace mohou trvat řadu let, je seznam sestaven pro celé období do roku 2020. Tabulka 19: Seznam strategických projektových záměrů Číslo

Název záměru

Typ záměru

Finanční zdroje

Nositel

1.1.1

Realizace systému inovačních voucherů

neinvestiční

krajské, evropské

JM kraj

1.1.2

Realizace soutěže „Ph.D. talent“

neinvestiční

krajské, evropské

JM kraj

1.2.1

Zpracování koncepce exportu Jihomoravského kraje

neinvestiční

krajské, evropské

JM kraj

1.2.2

Balíčky pro investory (brownfields, greenfields)

neinvestiční

krajské, evropské

JM kraj

1.3.1

Vytvoření jednotného marketingového systému kraje s ohledem na cílové skupiny, produkty a segmenty a uvedené do praxe

neinvestiční

krajské

JM kraj

1.3.2

Realizace marketingové strategie kraje

organizační

-

JM kraj

2.1.1

Vytvoření systému vzdělávání pro poskytovatele sociálních služeb a pro veřejnost (rodiny pečující o seniory a zdravotně postižené apod.)

neinvestiční

krajské, obecní, evropské

JM kraj

2.1.2

Vytvoření monitoringu potřeb (nabídky a poptávky) v oblasti sociálních služeb

neinvestiční


JM kraj

2.2.1

Zavedení víceletého systému financování v oblasti celoživotního vzdělávání

organizační

-

JM kraj

2.2.2

Vytvoření systému monitoringu nabídky a poptávky v oblasti celoživotního vzdělávání

neinvestiční


JM kraj

2.2.3

Vytvoření programů celoživotního vzdělávání úředníků

neinvestiční


JM kraj

2.3.1

Zřízení menšího počtu špičkových center středoškolské oborové přípravy

organizační

-

JM kraj

2.3.2

Iniciace jednání s dotčenými obcemi k optimalizaci sítě ZŠ

organizační

-

JM kraj

2.3.3

Vytvoření monitoringu uplatnitelnosti absolventů SŠ

neinvestiční

krajské, evropské

JM kraj

2.4.1

Vytvoření monitoringu potřeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

neinvestiční


JM kraj

2.4.2

Realizace projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II.“

neinvestiční


JM kraj

2.4.3

Vypracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v JMK

neinvestiční


JM kraj



- 39 -

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze Číslo

Název záměru

Typ záměru

Finanční zdroje

Nositel

2.4.4

Pilotní projekt „Pracovní zapojení ohrožené skupiny 50+ do oblastí sociální péče (terénní ambulantní, denní stacionáře)“

neinvestiční

krajské, evropské, ostatní

neziskové org.

2.5.1

Založení anglické mezinárodní školy v Brně

neinvestiční

krajské, soukromé

Statut. m. Brno

2.5.2

Vybudování Domu integračních služeb JMK pro cizince

investiční

krajské, evropské, soukromé

JM kraj

2.5.3

Udržení projektu Podpora internacionalizace jihomoravských VŠ

organizační

-

JM kraj

2.5.4

Zajištění programu SoMoPro

organizační

-

JM kraj

2.6.1

Optimalizace lůžkových kapacit ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče (váže se i k opatření 2.1)

organizační

-

JM kraj

2.7.1

Zavedení systému zvláštní způsobilosti v činnostech prováděných v samostatné působnosti

organizační

-

JM kraj

2.7.2

PR kampaň propagující veřejnosti práci krajských úředníků Krajského úřadu Jihomoravského kraje

neinvestiční

krajské

JM kraj

2.7.3

Vznik Inovační akademie pro veřejnou správu

neinvestiční

krajské, evropské

JM kraj

3.1.1

Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice – Mikulov st. hr. (váže se i k opatření 3.3)

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.2

Příprava a realizace dokončení R43 Brno – Svitávka – V. Opatovice hr. Kr.

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.3

Příprava a realizace modernizace D1 (rozšíření Kývalka – Holubice, Mirošovice – Kývalka)

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.4

Příprava a realizace R 55 Moravský Písek (hranice kraje) – Břeclav (D2)

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.5

Příprava a realizace modernizace I/53 Pohořelice – Znojmo

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.6

Příprava VMO Brno - Tomkovo náměstí - Rokytova

neinvestiční (investiční)

obecní, evropské

Statutární město Brno

3.1.7

Výstavba VMO Brno – Žabovřeská II

investiční

obecní, evropské

Statut. m. Brno

3.1.8

Výstavba obchvatu I/55 Břeclav

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.9

Dokončení výstavby obchvatu I/38 Znojmo

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.1.10

Úprava mezinárodních koridorů EuroVelo 4,9 a 13

investiční

státní, krajské, evropské

JM kraj

3.2.1

Přestavba železničního uzlu Brno (projekt Europoint Brno)

investiční

státní, evropské, soukromé

Česká republika

3.2.2

Elektrizace železniční trati Brno – Zastávka

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.2.3

Modernizace železniční trati Brno – Přerov – I. etapa Blažovice – Nezamyslice

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.2.4

Příprava modernizace trati Brno – Přerov – III. etapa Brno Blažovice

investiční

státní, evropské

Česká republika

3.2.5

Příprava záměru Severojižního kolejového diametru města Brna


státní, evropské

Česká republika

3.2.6

Výstavba tramvajových tratí v Brně (Osová – kampus Bohunice, Štefánikova čtvrť – Lesná, k rozvojové lokalitě Kamechy)

investiční

obecní, evropské

Statutární město Brno



- 40 -


Název záměru

Typ záměru

Finanční zdroje

Nositel

3.2.7

Příprava staveb aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy (Hrušovany u B. – Židlochovice, Boskovická spojka, Křenovická spojka, Šakvice – Hustopeče, výhybna Zbýšov)


státní, krajské, obecní, evropské

Česká republika

3.2.8

Příprava a realizace nadregionálního multimodálního veřejného logistického centra

investiční

státní, krajské, soukromé

JM kraj

3.3.1

Zajištění leteckého napojení na některé z okolních uzlových letišť

neinvestiční

krajské, soukromé

JM kraj

3.3.2

Napojení letiště Brno – Tuřany na železniční koridor

investiční

státní, krajské, evropské, soukromé

JM kraj

3.3.3

Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, Vídně

neinvestiční

krajské, ostatní

JM kraj

3.4.1

Vybudování vodovodu na Horňácku

investiční

státní, obecní, evropské

města a obce

3.4.2

Rozšíření Vírského oblastního vodovodu na Břeclavsko

investiční


města a obce

3.4.3

Monitoring a realizace opatření ke zlepšení čistoty vody ve vodní nádrži Vranov

neinvestiční


města a obce

3.4.4

Výstavba vodovodu Medlánky

investiční


města a obce

3.4.5

Výstavba retenční nádrže Královka

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.4.6

Modernizace a optimalizace kanalizační a stokové sítě na území města Brna

investiční

obecní, evropské

Brn. vodovody a kanaliz., a.s.

3.5.1

Zvýšení retence v poldru Přítluky a využití řízené inundace na levém břehu Dyje od Trkmanky po Pohansko pro optimalizace transformace povodní

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.2

Protipovodňová opatření v Ivančicích (na soutoku tří řek)

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.4

Vodohospodářský uzel – zaústění odlehčovacího ramene Kyjovky do Moravy

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.5

Zkapacitnění koryt vodních toků v Břeclavi na Q100

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.6

Protipovodňová opatření v Brně v návaznosti na řešení železničního uzlu Brno

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.7

Realizace prvních čtyř etap protipovodňových opatření podle Generelu odvodnění města Brna

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.8

Stavba záchytného poldru Ostopovice

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.9

Protipovodňová opatření ve Vranově nad Dyjí (s vlivem na optimalizaci transformace povodní a protipovodňovou ochranu všech sídel podél řeky Dyje až po soustavu vodních nádrží Nové Mlýny)

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.10

Protipovodňová opatření obcí na Pohořelicku

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.5.11

Protipovodňová opatření Podhradí nad Dyjí

investiční

obecní, evropské

města a obce

3.6.1

Výstavba teplovodu z Dukovan do Brna

investiční


města a obce



- 41 -


Název záměru

Typ záměru

Finanční zdroje

Nositel

4.1.1

Stanovení základních potřeb území pro zajištění kvality života obyvatel a zmapování současného stavu vybavenosti území

neinvestiční


JM kraj

4.2.1

Ustavení sítě regionálních manažerů pro rozvoj území (mikroregiony)

neinvestiční


JM kraj

4.2.2

Vyhodnocení (resp. definování) rozvojových center v znevýhodněných oblastech kraje

neinvestiční

krajské

JM kraj

4.3.1

Vytvoření sítě podnikatelských inkubátorů v hlavních centrech znevýhodněných částí kraje

neinvestiční


JM kraj

4.4.1

Prodloužení plavby na Baťově kanálu po soutok Morava/Dyje

investiční

krajské, evropské

4.4.2

Modernizace silnic II. třídy: II/374 Cetkovice

investiční

krajské, evropské

JM kraj

4.4.3

Modernizace silnic II. třídy: II/400 Přeskače

investiční

krajské, evropské

JM kraj

4.4.4

Modernizace silnic II. třídy: II/398 Mikulovice

investiční

krajské, evropské

JM kraj

4.4.5

Modernizace silnic II. třídy: II/408 průtahy obcemi

investiční

krajské, evropské

JM kraj

4.2 Hodnocení a monitoring Soustava cílů SRJMK 2020 je v této kapitole doplněna souborem ukazatelů na dvou úrovních. První z nich je úroveň opatření, která je dostatečně konkrétní pro formulaci ukazatelů výsledku poskytujících poměrně věrohodnou informaci o plnění cíle daného opatření. Současně je dostatečně obecná pro to, aby se soustava ukazatelů neskládala převážně z banálních ukazatelů výstupu (počet realizovaných projektů, počet zapojených osob apod.), které je vhodné aplikovat pro projektovou úroveň v rámci PRJMK. Ukazatele na úrovni výstupu jsou pro SRJMK 2020 přesto ve výjimečných případech navrženy. Jedná se o opatření, k nimž nebylo možné najít jiný vhodný a zjistitelný ukazatel pro úroveň výsledku. Druhou monitorovanou úrovní je úroveň cílů jednotlivých priorit, resp. celé SRJMK 2020. Na této úrovni mohou být monitorovány obecnější a komplexnější dopady SRJMK 2020. Naopak úroveň výstupu je vhodné monitorovat na úrovni PRJMK, jak naznačují tabulka i schéma uvedené níže. Obrázek 9: Logika vazby monitorovacích ukazatelů na cíle SRJMK 2020

obecné globální cíle

priority / celá SRJMK

indikátory dopadu

specifické cíle

opatření

indikátory výsledku

cíle projektů

projekty

indikátory výstupu

SRJMK 2020

PRJMK

specifické

Jednotlivé úrovně ukazatelů je možné definovat takto: Ukazatel výstupu = ukazatel bezprostředního a okamžitého účinku přímo souvisejícího s realizací jednoho, příp. několika málo projektů. Zpravidla je charakterizován absolutním



- 42 -


vyjádřením počtu fyzických nebo peněžních jednotek (počet zapojených osob či organizací, délka zrekonstruovaných silnic, plocha zrevitalizovaného území, objem investovaných prostředků apod.), přičemž výchozí hodnotou indikátoru je obvykle nula. Ukazatel výsledku = ukazatel zprostředkovaného účinku či změny vyvolané realizací skupiny projektů nebo jednoho či několika málo opatření. K tomuto účinku či změně dochází s určitým časovým posunem. Zpravidla je charakterizován absolutním či relativním počtem, příp. indexem (tj. podílem dvou různých veličin) s nenulovou výchozí hodnotou. Poskytuje informaci např. o chování, kapacitě nebo výkonnosti beneficientů. Ukazatel dopadu = ukazatel obecného účinku či změny vyvolané realizací skupiny většího počtu opatření, příp. celé strategie. Účinek či změna nastupuje obvykle v delší časové prodlevě od vlastní realizace opatření, přičemž charakteristické je, že se uplatňuje také vliv jiných (vnějších) faktorů. Zpravidla je charakterizován relativním počtem nebo indexem s nenulovou výchozí hodnotou. Poskytuje informaci o širší změně v komunitě. Tabulka 20: Příslušnost ukazatelů k jednotlivým koncepčním dokumentům kraje Úroveň ukazatele

Dokument, jehož plnění ověřují

Perioda měření

Převažující metoda zajištění dat

Dopad

SRJMK 2020

4 roky

vlastní průzkumy a analýzy, dostupné statistické zdroje

Výsledek

SRJMK 2020, příp. PRJMK

2 roky, příp. 1 rok

dostupné statistické zdroje

Výstup

PRJMK

1 rok

informace o realizaci projektů

Přehled jednotlivých ukazatelů na úrovních výsledku a dopadu uvádějí následující tabulky. Tabulka 21: Monitorovací ukazatele dopadu Ukazatel

Jednotka

Index konkurenceschopnosti

index

HDP na 1 obyvatele ve vztahu k průměru ČR (ČR = 100)

%

Míra registrované nezaměstnanosti

Podíl domácností s příjmy nižšími než 40 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu Celkový přírůstek obyvatel na 1000 obyv. Spokojenost obyvatel s životem v kraji Spokojenost podnikatelské sféry s působením v kraji

Počáteční hodnota (rok) 2,28 (2011 dle údajů 2010)

Zdroje Index regionální konkurenceschopnosti krajů a regionů ČR

93,6 (2010)

Ročenka JMK, tab. 1-2 nebo 5-1

%

9,81 (2011)

ČSÚ (www.czso.cz) Jihomoravský kraj > Časové řady > 2. část - Trh práce, nezaměstnanost, organizační struktura, zemědělství

%

2,4 (2010)

Ročenka JMK, tab. 8-1

‰

2,6 (2010)


index

dosud nezjišťováno

Vlastní průzkum

index

dosud nezjišťováno

Vlastní průzkum

Pozn.: Perioda měření všech ukazatelů je 4 roky.



- 43 -


Tabulka 22: Monitorovací ukazatele výsledku Opatření

Opatření 1.1: Rozvoj znalostní ekonomiky

Opatření 1.2: Kvalitní prostředí pro podnikání

Opatření 1.3: Efektivní marketing kraje Opatření 2.1: Rozšíření služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Opatření 2.2: Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání a kulturního vyžití

1

1

Ukazatel Index konkurenceschopnosti: pilíř Sofistikovanost podnikání, indikátor Podíl zaměstnaných v sektorech J (informační a komunikační činnosti) a K (peněžnictví a pojišťovnictví) na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Index konkurenceschopnosti: pilíř Sofistikovanost podnikání, indikátor Podíl zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji (přepočtená prac. síla) na celkové pracovní síle Index konkurenceschopnosti: pilíř Sofistikovanost podnikání, indikátor Celkové výdaje na VaV v % HDP Index konkurenceschopnosti: pilíř Makroekonomická stabilita, indikátor Vývoz z kraje jako % HDP kraje Index konkurenceschopnosti: pilíř Makroekonomická stabilita, indikátor Vývoz z kraje jako % celkového vývozu ČR

Jednotka

Počáteční hodnota (rok)

Zdroje (čísla tab. dle r. 2011)

%

5,10 (2010)


%

1,64 (2010)

Ročenka JMK, tab. 9-5 a 19-1

%

2,17 (2010)

Ročenka JMK, graf u tab. 19-4

%

43,06 (2010)


%

10,26 (2010)

Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele

Kč/obyv.

81 899 (2009)

Počet marketingových produktů a kampaní s jasně definovanou cílovou skupinou a v souladu s marketingovou strategií kraje Index konkurenceschopnosti: pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby, indikátor Počet míst v zařízeních sociální péče na 1 000 obyvatel Index konkurenceschopnosti: pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby, indikátor Počet míst v domovech důchodců (tj. domovech pro seniory, pozn. aut.) na 1 000 obyvatel (nad 65 let) Celková kapacita (počet míst) zařízení sociálních služeb Počet hodin terénních a ambulantních služeb za rok Počet návštěvníků zpřístupněných kulturních památek

Ukazatele jsou vztaženy bud k celému roku, nebo ke stavu k 31. 12. daného roku.



- 44 -

Ročenka JMK, tab. 5-1; Ročenka ČR, tab. 5-1 Ročenka JMK, tab. 1-2 nebo 51

počet

Údaje KÚ JMK a CCR JM

počet/tis. 7,47 (2010) obyv.


počet/tis. 2,64 (2010) obyv.


počet h/rok

12 484 (2010)


tis. osob

1 219 (2010)


Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze 1

Opatření

Ukazatel

Jednotka


Opatření 2.3: Zkvalitnění školního vzdělávání dětí a mládeže vč. aktivit mimo výuku

Index konkurenceschopnosti: pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání, indikátor Čtenářské, matematické a přírodovědné dovednosti absolventů základních škol (Průměrné skóre 15letých v testech PISA)

bodové skóre

503,7 (2003 - 2009)

Míra nezaměstnanosti obyvatel ve věku 15 – 24 let

%

18,0 (2010)

Index konkurenceschopnosti: pilíř Efektivita trhu práce, indikátor Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měsíců a déle) jako procento celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku 15-64 let

%

3,72 (prosinec 2011)

Index konkurenceschopnosti: pilíř Efektivita trhu práce, indikátor Míra zaměstnanosti cizinců jako % cizinců legálně žijících (tj. bydlících, pozn. aut.) v ČR

%

95,45 (2010)


muži 74,22, ženy 80,71 3 (2006-2010)


Opatření 2.4: Zajištění dostupnosti služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Opatření 2.5: Rozšíření zázemí pro studenty a cizince Opatření 2.6: Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití

Index konkurenceschopnosti: pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby, indikátor Průměrná očekávaná délka života mužů a žen v letech při narození za předpokladu zachování roky úmrtnostních parametrů Průměrná pracovní neschopnost %

Opatření 2.7: Zefektivnění veřejné správy a zkvalitnění komunikace s veřejností

Počet podaných oprávněných stížností na KÚ JMK, úřady OPÚ a úřady ORP

Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě mezinárodních cyklostezek Opatření 3.2: Výstavba a modernizace infrastruktury pro kolejovou dopravu Opatření 3.3: Zlepšení napojení Brna na

2

3,841 (2010)

Zdroje (čísla tab. dle r. 2011) Národní zprávy PISA, Ústav pro informace ve vzdělávání, http://www.uiv.cz/clanek/607/1 871 Ročenka JMK, tab. 9-7 Portál MPSV, statistika nezaměstnanosti z územního hlediska a čtvrtletní statistika nezaměstnanosti

Ročenka JMK, tab. 1-1 Údaje KÚ JMK, obce s rozšířenou působností a/nebo s pověřeným obecním úřadem v JMK

počet

25 (2011)

km / 100 2 km

2,24 (2010)


Počet usmrcených osob při dopravních nehodách Věcná škoda při dopravních nehodách

počet tis. Kč

70 (2010) 351 817 (2010)

Ročenka JMK, tab. 24-3 Ročenka JMK, tab. 24-3

Počet cestujících ve veřejné (železniční a veřejné autobusové) dopravě v rámci kraje

tis. osob

98 610 (2010)

Ročenka dopravy, tab. 5.3.11.1.3 a 5.3.11.1.5

Počet pohybů letadel na letišti Brno za rok

počet

557 952 (2011)

Letiště Brno (www.airportbrno.cz)

Index konkurenceschopnosti: pilíř Infrastruktura, indikátory Hustota sítě dálnic a rychlostních silnic v kraji

2

Hodnocení probíhá v 9letých cyklech, přičemž každé 3 roky jsou hodnoceny postupně čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost. Výsledný ukazatel je průměrem hodnot získaných v posledních 3 hodnoceních, z nichž každé bylo zaměřeno na jinou ze 3 typů gramotnosti. Jedná se tedy o jediný ukazatel, jehož měření neodpovídá 4letému cyklu u všech ostatních ukazatelů. 3

Údaj je z důvodu eliminace krátkodobých výkyvů sledován za 5letá období.



- 45 -

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Stručná verze Opatření globální centra Opatření 3.4: Zajištění udržitelného zásobování vodou Opatření 3.5: Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany Opatření 3.6: Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií

Opatření 4.1: Zachování dostupnosti veřejných služeb Opatření 4.2: Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ Opatření 4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření 4.4: Modernizace infrastruktury

Opatření 4.5: Zemědělství a péče o krajinu

1

Ukazatel

Jednotka


Počet odbavených cestujících v letecké dopravě na letišti Brno za rok

počet

26 837 (2011)

Index konkurenceschopnosti: pilíř Infrastruktura, indikátor Podíl čištěných odpadních vod

%

96,9

Zdroje (čísla tab. dle r. 2011) Letiště Brno (www.airportbrno.cz) Ročenka JMK, tab. 3-12

65 336 (2010)


3

Objem vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu

tis. m

Počet vybudovaných protipovodňových opatření za rok

počet

7 (2011)

Údaje KÚ JMK

Objem finančních zdrojů vložených do protipovodňových opatření za rok

tis. Kč

5 717 (2011)

Údaje KÚ JMK

Index konkurenceschopnosti: pilíř Infrastruktura, indikátor Poměr energie vložené do sítě a energie využité odběrateli v kraji (tj. energetická soběstačnost kraje, pozn. aut.)

%

20,85 (2010)

Index konkurenceschopnosti, pilíř Infrastruktura, indikátor Podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů (tj. vodních, větrných, solárních a geotermálních, pozn. aut.) v kraji ku % celkové spotřebě energie v kraji Index konkurenceschopnosti: pilíř Technologická připravenost, indikátor % obecních úřadů % v kraji umožňujících občanům přístup k internetu ve svých prostorách Podíl správních obvodů obcí s rozšířenou působností vybavených všemi základními veřejnými službami (MŠ, ZŠ, SŠ, ordinace praktického lékaře, domov pro seniory, domov % s pečovatelskou službou) na celkovém počtu správních obvodů ORP

5,16 (2010)

Energet. regulační úřad (http://www.eru.cz), roční zprávy Energie, str. 20-21 Energet. regulační úřad (http://www.eru.cz), roční zprávy Energie, str. 20-21

77,5 (2010)


71,4 (2010)


Počet regionálních manažerů v území

počet

0 (2011)

Údaje KÚ JMK

Podíl počtu podnikajících fyzických osob a celkového počtu obyvatel ve věku 15-64 let

%

26,32 (2010)

Ročenka JMK, tab. 4-1 a

%

88,3 (2010)


%

69,39 (2010)


%

5,69 (2009-11)

Údaje KÚ JMK

%

33,49 (2010)


ha mil. Kč

1 514 (2010) 12 341 (2010)

Ročenka JMK, tab. 12-1 Ročenka JMK, tab. 11-1

Index konkurenceschopnosti: pilíř Infrastruktura, indikátor Podíl obyvatel žijících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Podíl obcí s plynofikací v celé obci na celkovém počtu obcí Index konkurenceschopnosti: pilíř Infrastruktura, indikátor Délka silnic 2. – 3. třídy opravených v posledních 3 letech na celkové délce těchto silnic v kraji Podíl ekologicky stabilních ploch (sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky) na celkové rozloze kraje Nově zalesněné plochy Objem zemědělské produkce

Pozn.: Perioda měření všech ukazatelů je 2 roky s výjimkou ukazatele „Čtenářské, matematické a přírodovědné dovednosti absolventů základních škol (Průměrné skóre 15letých v testech PISA)“, kde se ve 3letých cyklech obměňuje vždy jedna z jeho tří částí. Je tedy třeba jej sledovat 1y za 3 roky s tím, že k „úplné obnově“ sledované hodnoty dojde vždy po 9 letech.



- 46 -


4.3 Implementace priority 4 Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Tato kapitola obsahuje metodický návod pro přesné územní vymezení a typologii znevýhodněných oblastí kraje, které budou objektem podpory v rámci priority 4 strategické části SRJMK 2020. Za základ pro vymezení znevýhodněných oblastí kraje jsou v tomto případě vzaty syntetické ukazatele konstruované pro každé opatření na základě ukazatelů dílčích. Jako vhodná úroveň pro zkušební ověření ukazatelů pro výběr znevýhodněných oblastí byly vybrány správní obvody ORP. V tabulce jsou uvedeny hodnoty ukazatelů, které jsou pro tuto úroveň zjistitelné, na základě krajské ročenky 2011, tedy za rok 2010. Tabulka 23: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP

Správní obvod ORP

počet obyv. na 1 obec

změna indexu stáří (20052010; %)

přírůstek na 1000 obyv. za 3 roky (2008-10)

podíl stabil. ploch na celk. rozloze (%)

vybav. službami na 1000 obyv.

míra nezam. (%)

podn. FO na 1000 obyv.

hosté v dokonč. HUZ na byty na 1000 obyv. 1000 obyv.

JM kraj

1 716

112,2

12,23

35,74

11,9

2,05

183,6

902,5

3,86

Blansko

1 299

112,1

11,53

61,81

9,6

2,06

156,7

1093,8

2,85

699

115,1

11,31

52,67

12,0

2,45

147,7

421,4

4,15

371 371

110,5

7,64

39,01

9,9

1,71

218,3

1078,7

3,55

3 266

119,9

1,11

32,81

13,4

1,92

161,5

1205,9

3,15

Bučovice

795

116,7

10,32

25,99

10,8

2,14

172,0

nezj.

1,64

Hodonín

3 406

120,2

-4,76

30,53

18,3

1,65

164,8

978,2

2,33

Hustopeče

1 265

112,8

15,87

19,64

13,1

2,80

180,4

1073,5

4,32

Ivančice

1 395

118,2

1,05

40,03

12,5

1,98

158,4

159,8

1,77

Kuřim

2 165

98,8

55,80

42,31

8,8

1,52

170,7

544,4

7,25

Kyjov

1 335

115,3

1,09

34,68

16,0

2,51

161,4

304,4

2,73

Mikulov

1 156

121,4

2,24

17,49

15,9

2,65

181,4

2842,0

6,21

675

123,9

-2,42

23,16

13,7

2,83

175,3

131,6

1,39

Pohořelice

1 004

114,2

32,42

12,86

12,6

2,38

166,9

5437,5

8,66

Rosice

1 016

105,1

18,08

51,53

11,7

2,01

167,0

687,2

4,43

Slavkov u Brna

1 197

102,8

30,68

22,69

9,0

2,55

175,4

nezj.

5,52

Šlapanice

1 535

100,4

55,68

44,96

8,6

1,97

175,8

182,1

8,37

493

113,1

31,82

55,89

12,0

2,34

166,4

305,5

6,16

Veselí n. M.

1 779

127,3

-10,76

42,38

15,5

2,20

173,9

674,7

1,58

Vyškov

1 230

113,0

14,58

47,39

9,7

2,26

170,8

352,7

2,57

824

111,3

10,34

27,18

16,5

2,37

171,2

1511,4

3,50

1 248

101,9

37,79

12,05

7,4

2,27

166,0

67,9

6,88

Boskovice Brno Břeclav

Mor. Krumlov

Tišnov

Znojmo Židlochovice

Pozn.: Konstrukce jednotlivých ukazatelů viz předchozí tabulka 6. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou barevně odlišené: zelená barva naznačuje pozitivní stav, červená stav negativní. Údaj podílu zemědělské půdy nabízí de facto „inverzní“ hodnoty ve srovnání s ukazatelem podílu ekologicky stabilních ploch. Získané hodnoty by tudíž byly duplicitní. Ukazatel podílu zemědělské půdy je však pro budoucí vymezování znevýhodněných oblastí rovněž využitelný.



- 47 -


Následující tabulka ukazuje hodnoty stejných ukazatelů přepočtených na Z-skóry. Hodnota Z-skóru 0 znamená, že daná územní jednotka má v rámci celého kraje podle daného ukazatele průměrnou hodnotu. Pozitivní hodnoty ukazují pozitivní stav, a naopak. Z tohoto důvodu byly hodnoty u ukazatelů změny indexu stáří a míry nezaměstnanosti vynásobeny hodnotou (-1). Výhodou přepočtu na Z-skóry je především možnost snadného porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů mezi sebou. Tabulka 24: Z-skóry vybraných ukazatelů v SO ORP

Správní obvod ORP

změna počet indexu obyv. na 1 stáří obec (20052010; %)

přírůstek na 1000 obyv. za 3 roky (2008-10)

podíl stabil. ploch na celk. rozloze (%)

míra nezam. (%)

vybav. službami na 1000 obyv.

podn. FO na 1000 obyv.

hosté v HUZ na 1000 obyv.

dokonč. byty na 1000 obyv.

Blansko

-0,219

0,129

-0,229

1,852

0,893

-0,443

-1,023

0,074

-0,614

Boskovice

-0,227

-0,267

-0,241

1,218

0,086

0,648

-1,678

-0,472

-0,037

4,364

0,325

-0,438

0,272

0,793

-1,420

3,505

0,062

-0,304

Břeclav

-0,195

-0,880

-0,790

-0,158

-0,392

-0,826

-0,668

0,165

-0,481

Bučovice

-0,226

-0,471

-0,294

-0,632

0,492

-0,218

0,108

nezj.

-1,148

Hodonín

-0,193

-0,923

-1,106

-0,317

-2,042

-1,595

-0,423

-0,020

-0,841

Hustopeče

-0,220

0,035

0,005

-1,072

-0,304

1,617

0,720

0,057

0,036

Ivančice

-0,218

-0,668

-0,793

0,342

-0,081

-0,660

-0,894

-0,684

-1,089

Kuřim

-0,209

1,834

2,156

0,500

1,141

-1,939

0,009

-0,372

1,329

Kyjov

-0,219

-0,293

-0,791

-0,029

-1,252

0,830

-0,674

-0,567

-0,666

Mikulov

-0,221

-1,072

-0,729

-1,221

-1,223

1,199

0,798

1,493

0,869

Mor. Krumlov

-0,227

-1,400

-0,981

-0,828

-0,504

1,709

0,344

-0,707

-1,256

Pohořelice

-0,223

-0,149

0,896

-1,542

-0,107

0,442

-0,269

3,600

1,950

Rosice

-0,223

1,023

0,124

1,139

0,179

-0,585

-0,265

-0,256

0,083

Slavkov u Brna

-0,221

1,324

0,802

-0,860

1,091

0,936

0,356

nezj.

0,566

Šlapanice

-0,216

1,630

2,149

0,683

1,219

-0,689

0,388

-0,666

1,824

Tišnov

-0,229

-0,011

0,864

1,441

0,073

0,341

-0,303

-0,566

0,847

Veselí n. M.

-0,213

-1,834

-1,429

0,505

-1,092

-0,056

0,246

-0,266

-1,171

Vyškov

-0,220

0,009

-0,065

0,852

0,860

0,132

0,014

-0,528

-0,734

Znojmo

-0,225

0,223

-0,293

-0,549

-1,433

0,434

0,044

0,413

-0,326

Židlochovice

-0,220

1,435

1,185

-1,598

1,604

0,146

-0,334

-0,759

1,163

Brno

Pozn.: Konstrukce jednotlivých ukazatelů viz předchozí tabulka 6. Z-skóry jsou konstruované jako bezrozměrné veličiny, kde v čitateli je rozdíl hodnoty za danou územní jednotku a průměrné hodnoty za všechny územní jednotky (nikoli za Jihomoravský kraj jako celek) a ve jmenovateli směrodatná odchylka hodnot za všechny územní jednotky. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou barevně odlišené: zelená barva naznačuje pozitivní stav, červená stav negativní. Údaj podílu zemědělské půdy by nabídl de facto „inverzní“ hodnoty ve srovnání s ukazatelem podílu ekologicky stabilních ploch. Získané hodnoty by tudíž byly duplicitní. Ukazatel podílu zemědělské půdy je však pro budoucí vymezování znevýhodněných oblastí rovněž využitelný.

Při znalosti území Jihomoravského kraje je možné na základě Z-skórů určit, které veličiny je vhodné použít pro vymezení znevýhodněných oblastí pro jednotlivá opatření priority 4. Pro vymezení znevýhodněných oblastí je vhodné u jednotlivých opatření použít tyto syntetické ukazatele vytvořené součtem Z-skórů ukazatelů dílčích: Opatření 4.1 Zachování dostupnosti veřejných služeb: počet obyvatel na 1 obec, změna indexu stáří, přírůstek na 1000 obyvatel, vybavenost službami na 1000 obyvatel



- 48 -


Opatření 4.2 Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ: počet obyvatel na 1 obec, změna indexu stáří, přírůstek na 1000 obyvatel, míra nezaměstnanosti, počet dokončených bytů na 1000 obyvatel Opatření 4.3 Rozvoj podnikatelských aktivit: počet obyvatel na 1 obec, přírůstek na 1000 obyvatel, míra nezaměstnanosti, počet podnikajících fyzických osob na 1000 obyvatel, počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel Opatření 4.4 Modernizace infrastruktury: Toto opatření není bezprostředně spojeno se sociálně-ekonomickou úrovní jednotlivých správních obvodů ORP a navíc neexistují vhodné ukazatele dostupné pro tuto územní úroveň. Opatření je tedy určeno pro všechna území mimo brněnskou aglomeraci. Opatření 4.5 Zemědělství a péče o krajinu: počet obyvatel na 1 obec, podíl ekologicky stabilních ploch na celkové rozloze (váha 2; alternativně je možné místo něj v budoucnu používat ukazatel podílu zemědělské půdy na celkové rozloze, který nabízí víceméně „inverzní“ hodnoty, byť poněkud více vypovídá o potenciálu pro zemědělskou výrobu a méně o typu a stabilitě krajiny) Výsledné hodnoty syntetických ukazatelů pro jednotlivé správní obvody ORP jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 25: Hodnoty syntetických ukazatelů pro vymezení znevýhodněných oblastí pro jednotlivá opatření Správní obvod ORP

Opatření 4.1 (veř. správa)

Opatření 4.2 (veř. služby)

Opatření 4.3 (podnikání)

Opatření 4.4 (infrastr.)

Opatření 4.5 (zem. a krajina)

JM kraj

-0,751

-0,350

0,575

-0,125

Blansko

-0,762

-0,040

-0,504

3,485

Boskovice

-0,087

-0,687

-2,532

2,210

Brno

2,831

4,740

8,285

4,907

Břeclav

-2,691

-2,739

-1,881

-0,512

Bučovice

-1,209

-1,647

nezj.

-1,489

Hodonín

-3,818

-5,105

-3,784

-0,827

1,437

-0,448

0,258

-2,363

-2,340

-2,849

-2,671

0,466

Kuřim

1,842

6,251

2,725

Kyjov

-0,474

-3,222

-3,503

Mikulov

-0,823

-2,376

0,117

Mor. Krumlov

-0,898

-4,367

-2,074

Pohořelice

0,966

2,367

3,897

-3,307

Rosice

0,339

1,185

-0,442

2,056

Slavkov u Brna

2,842

3,563

nezj.

-1,941

Šlapanice

2,873

6,606

2,874

1,150

Tišnov

0,964

1,543

-0,161

2,653

Veselí n. M.

-3,533

-5,740

-2,755

0,796

Vyškov

-0,144

-0,151

0,061

1,484

Znojmo

0,139

-2,054

-1,495

-1,323

Židlochovice

2,546

5,168

1,477

-3,416

Hustopeče Ivančice

Opatření je určeno pro všechna území mimo brněnskou aglomeraci

0,792 -0,277 -2,662 -1,882

Pozn.: Syntetické ukazatele představují součet hodnot ukazatelů dílčích (konstrukce výpočtu viz výše uvedený textový přehled). Hodnoty ukazatelů jsou barevně odlišené: červená barva označuje negativní stav, tedy. území vhodná pro zařazení mezi znevýhodněné oblasti.



- 49 -


4.4 Aktualizace SRJMK 2020 Aktualizaci SRJMK 2020 před koncem její „platnosti“ je vhodné provést v případě, kdy dojde k zásadním změnám v okolním prostředí (makroekonomické změny, zásadní změny v hospodářské či sociální politice státu či EU apod.) nebo k potřebě pozměnit strategické cílení SRJMK 2020. Bude-li třeba SRJMK 2020 aktualizovat, mělo by se tak stát během období do roku 2020 jednou, nejvýše dvakrát, a mělo by jít především o aktualizaci návrhové části dokumentu, méně pak o aktualizaci celé části analytické. Potřebné analytické podklady i možnosti dílčích úprav strategického zaměření krajských intervencí může poskytnout PRJMK, který je zpracováván ve čtyřletých cyklech. Novou SRJMK je vhodné připravit s dostatečným předstihem. Za předpokladu, že EU bude i nadále realizovat kohezní politiku a že pro území Jihomoravského kraje bude možné prostřednictvím této politiky podporovat některé rozvojové aktivity v kraji, je vhodné zpracovat novou SRJMK přibližně v roce 2018.

4.5 Vazba SRJMK 2020 na další krajské koncepce 4.5.1 Vazba na Program rozvoje Jihomoravského kraje Ve vztahu k PRJMK je třeba přesně vymezit doplňkovost obou dokumentů, tedy SRJMK jako hlavního koncepčního dokumentu a PRJMK jako dokumentu implementačního. PRJMK vychází ze SRJMK, respektuje její strukturu a je de facto jejím pravidelně aktualizovaným implementačním plánem. Z toho vyplývá, že PRJMK je oproti SRJMK 2020: konkrétnější, obsahující návrh aktivit a projektů s konkrétním časovým a finančním plánem a definicí odpovědnosti subjektů, zatímco SRJMK 2020 se omezuje jen na výčet (dlouhodobých) strategických projektových záměrů a námětů celokrajského významu, realizačním manuálem, který závazně definuje postupy kontroly realizace, vazbu na rozpočty a rozpočtové výhledy kraje a vazby na ÚPD kraje, zpracován na kratší časové období (4 roky). V hierarchii cílů a monitorovacích indikátorů představuje PRJMK přirozeně nejnižší a nejkonkrétnější úroveň výstupu jednotlivých projektů s případným přesahem na úroveň výsledku opatření, jak je uvedeno v kapitole 3.1.2.

4.5.2 Vazba na odvětvové koncepce kraje Odvětvovými a sektorovými koncepcemi kraje se rozumí krajské dokumenty zaměřené na rozvoj školství, vybraných ekonomických odvětví, sociálních služeb, životního prostředí, dopravy, zdravotnictví, kultury, apod. Z důvodu dosud ne vždy dostatečné, resp. ne vždy explicitně definované vazby SRJMK 2020 na sektorové a odvětvové krajské koncepce a nejasného načasování zpracování jednotlivých strategických dokumentů je vhodné přijmout zásadu, že SRJMK 2020 bude v období do roku 2020 pro veškeré sektorové či odvětvové dokumenty a strategie hierarchicky nadřazeným dokumentem. SRJMK 2020 tak bude nejen formálně, ale i fakticky závazným vodítkem při zpracovávání a implementaci těchto (odvětvových a sektorových) koncepčních dokumentů kraje, tzn. že tyto budou dále podrobněji rozpracovávat příslušné priority a opatření SRJMK 2020. Odvětvové a sektorové koncepce kraje samozřejmě musí též respektovat příslušné odvětvové strategie na národní úrovni.



- 50 -

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Stručná verze

Recommend Documents