Struktura výdajů a úloha Státního fondu životního prostředí České republiky Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D., Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí je státní institucí politiky ochrany životního prostředí, využívanou zejména státy střední a východní Evropy. Zakládání státních fondů životního prostředí souvisí především se zaváděním poplatků za znečišťování životního prostředí. Výnosy z těchto poplatků jsou zpravidla příjmy státních fondů (REC 2001). V případě využití jiných ekonomických nástrojů jako jsou daně nebo obchodovatelná emisní povolení nejsou státní fondy zakládány a jsou využívány jiné druhy podpor (daňové úlevy, podpory ze státního rozpočtu aj.). Na počátku 90. let se začala využívat pro ochranu životního prostředí environemntální daňová reforma (Hájek 2005). Došlo k tomu na základě postupného vývoje od využívání uživatelských poplatků (kolem roku 1970) přes účelové poplatky a daně (kolem roku 1980) a stimulující daně (kolem roku 1990) k environemntální daňové soustavě, která se stává i součástí legislativy Evropské unie1. Vzhledem k tomu, že použití jednotlivých nástrojů politiky životního prostředí je na zvážení členských států, lze obtížně předpovídat, zda bude do budoucna využíván pouze systém environmentálních daní, resp. environemntální daňová reforma, nebo bude vedle sebe systém environmentálních daní i poplatků. Systém environmentálních poplatků a státních fondů má zatím své opodstatnění a v některých státech uvažují o založení environmentálních státních fondů (např. balkánské státy). Existuje i opačný případ. Na Slovensku byl v roce 2002 environmentální státní fond zrušen spolu s ostatními státními fondy, ale po dvou letech byl opět zřízen pod názvem „Environmentální fond“. V České republice by podle současné koaliční smlouvy měly být zrušeny všechny státní fondy kromě Státního fondu životního prostředí České republiky, a to z toho důvodu, že všechny ostatní státní fondu jsou napojeny příjmy na státní rozpočet. Jedná se o jednu z výhod státních fondů životního prostředí, které nekonkurují svými příjmy státnímu rozpočtu. Pro státy střední a východní Evropy mají státní fondy životního prostředí velký význam v období přechodu k tržní ekonomice, kdy finanční zdroje státního rozpočtu jsou relativně malé (s ohledem na nízkou výkonnost ekonomiky) a požadavky na výdaje veřejných rozpočtů jsou nadměrné s ohledem na neutěšený stav životního prostředí (Hájek 1995). Fondy životního prostředí jsou, díky účelovosti uvolňovaných finančních prostředků, dlouhodobě stabilními finančními zdroji podpory opatření k ochraně životního prostředí a i díky tomu dochází postupně ke zlepšování stavu životního prostředí. Důvody vzniku a úloha Státního fondu životního prostředí České republiky Státní fond životního prostředí České republiky byl zřízen zákonem č. 388/1991 Sb. Vznikl sloučením Fondu ochrany ovzduší, Státního fondu vodního hospodářství a zahrnul i příjmy Státního fondu pro zúrodnění půdy. Stal se významným finančním zdrojem pro podporu opatření k ochraně životního prostředí.
1
Směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny.
1
V období zřízení sloužil Státní fond životního prostředí České republiky k široké podpoře opatření k ochraně životního prostředí, které bylo na konci 90. let výrazně narušeno a vyžadovalo přijmout co nejdříve účinná opatření uvedená například v Programu ozdravení životního prostředí České republiky (tzv. Duhový program). Tento program kladl důraz na co nejrychlejší odstranění nejhorších projevů znečištění ovzduší a vody, zvláště ve výrazně postižených oblastech a obsahoval 7 základních cílů v oblasti ochrany ovzduší, vody, půd, lesů, přírody a krajiny a nakládání s odpady, včetně zastavení nepříznivého vývoje znečišťování životního prostředí do dvou let. Vývoj v přístupu k ochraně životního prostředí na počátku devadesátých let vyvrcholil v roce 1995 schválením první Státní politiky životního prostředí. Tato politika byla orientována na zajištění omezování zdravotních a ekologických rizik plynoucích ze stavu složek životního prostředí, omezování zásahů vyvolávajících nevratná poškození přírodního prostředí a ekosystémů, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, postupné zahrnování negativních externích efektů do nákladů a postupná integrace hledisek ochrany životního prostředí do hospodářských a společenských aktivit. Podpory Státního fondu životního prostředí České republiky byly zaměřeny na priority této politiky, zejména na zvyšování kvality ovzduší snižováním emisí škodlivin, zvyšování kvality vod omezováním vypouštěného znečištění a snižování produkce odpadů. V pořadí druhá Státní politika životního prostředí České republiky byla schválena vládou České republiky v roce 2001. Předcházel jí dokument z roku 1999, který však byl vzat tehdejší vládou pouze na vědomí a definitivně byl schválen až o dva roky později. V tomto období je politika ochrany životního prostředí zaměřena zejména na připravovaný vstup do Evropské unie, z čehož vyplýval tlak na co nejrychlejší a nejúplnější implementaci legislativy v oblasti životního prostředí. V období přípravy na vstup do Evropské unie se výdaje Státního fondu životního prostředí České republiky orientují na dosažení souladu s legislativou Evropské unie a forma podpory se mění z národních programů na kofinancování podpor z evropských fondů. V současné době je Státní fond životního prostředí České republiky orientován z 90 % na kofinancování Operačního programu Životní prostředí jehož obsahem jsou priority politiky životního prostředí vyjádřené jednotlivými prioritními osami2. Národní programy jsou orientovány na opatření, která nelze financovat z Operačního programu Životní prostředí. Na začátku roku 2008 byly vyhlášeny čtyři programy: -
program ochrany ozónové vrstvy Země, program na podporu výkupů pozemků ve zvláště chráněných územích, dotace pro domácnosti na ekologické vytápění, dotace na environmentální vzdělávání, osvětu a poradenství.
S měnící se úlohou Státního fondu životního prostředí České republiky docházelo také k výrazné změně struktury poskytovaných podpor. Postupně ustoupila podpora akcí k ochraně ovzduší a v současné době výrazně převyšuje podpora akcí k ochraně vod (Graf 1), která 2
Operační program Životní prostředí navazuje na předcházející programy z fondů Evropské unie (Fond soudržnosti a Operační program Infrastrukrura) a je členěn do sedmi priorit. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny a rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.
2
dosáhla v roce 2008 podílu 70 %. Tato tendence vyplývá z měnících se priorit politiky životního prostředí a závazků vyplývajících z Přístupové smlouvy. Graf 1 Výdaje na ochranu životního prostředí ze Státního fondu životního prostředí České republiky v roce 2008.
Ochrana krajiny 10% Ochrana ovzduší 13% Nakládání s odpady 7% Ochrana vod 70%
Zdroj: Rozbor hospodaření Státního fondu životního prostředí České republiky Důležitým mezníkem v historii Státního fondu životního prostředí České republiky je novela zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z 18. července 2008, kde je stanoveno, že výnosy z prodeje emisních kreditů (jednotky AAU) jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR a lze je použít pouze na podporu činností a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Tyto finanční prostředky budou poskytovány prostřednictvím nového programu „Zelená úsporám“. Výdaje veřejných rozpočtů na ochranu životního prostředí a zásady jejich použití Veřejné rozpočty mají nemalý podíl na celkových výdajích na ochranu životního prostředí. V 90. letech došlo k výraznému poklesu tohoto podílu na celkových environmentálních investicích a naopak růstu podílu financování z vlastních zdrojů. Konkrétně klesl podíl veřejných rozpočtů ze 44 % v roce 1992 až na 19 % v roce 2007. Jedná se o tendenci projevující se obdobně ve všech státech přecházejících k tržní ekonomice (Peszko 2000), i když mezi jednotlivými státy je tento ukazatel rozdílný. Z obecného pohledu je způsoben relativně nízkými zdroji z veřejných rozpočtů a na druhé straně zákonnou povinností k provedení zásadních opatření k omezení znečištění ve smyslu příslušných zákonů. Tento podíl je nižší než v členských zemích OECD, což je konkrétně v České republice dáno zejména relativně vysokými investicemi na ochranu ovzduší, financovanými z převážné části z vlastních zdrojů (v roce 1998 dosáhl podíl financování těchto investic z vlastních zdrojů maximální výše 90,8 %). Mezi veřejné rozpočty podílející se na výdajích na ochranu životního prostředí zahrnujeme vedle státních fondů státní rozpočet a místní rozpočty (Peszko 2000). V České republice sem 3
patří i Fond národního majetku České republiky3 (Hájek 1995), který hraje důležitou roli při úhradě nákladů spojených s odstraňováním starých ekologických zátěžích na privatizovaném majetku. Výdaje veřejných rozpočtů je možné v České republice systematicky sledovat, s ohledem na schválení jednotné metodiky pro veřejné rozpočty, až od roku 1997, avšak s některými dále uvedenými metodickými poznámkami i dříve. Na počátku 90. let nebyla v České republice rozpočtová skladba v takové struktuře, ze které by byly zřejmé výdaje na ochranu životního prostředí. Výdaje státního rozpočtu na ochranu životního prostředí byly proto stanoveny sečtením výdajů na konkrétní programy týkající se životního prostředí. Po poměrně snadném zjištění výdajů Státního fondu životního prostředí České republiky a Fondu národního majetku České republiky zbývaly výdaje místních rozpočtů, kde bylo možné využít tehdy platné rozpočtové skladby, tzn. výdajů kapitoly 702-Vodní hospodářství a životní prostředí. Od roku 1997 je pro všechny veřejné rozpočty (kromě Fondu národního majetku České republiky) závazná jednotná metodika vykazování. Tab. 1 Výdaje veřejných rozpočtů na ochranu životního prostředí v mil. Kč4 Rok Státní rozpočet5 Státní fondy6 Místní rozpočty Fond národního majetku3
1992 10 662 1 492 7 135 0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 9 118 9 984 9 201 8 325 4 401 4 732 5 540 2 895 4 067 4 918 4 645 3 269 2 278 2 610 5 125 12 176 12 875 11 886 12 949 12 381 14 488 9 139 819 936 1 392 2 174 1 768
Rok Státní rozpočet Státní fondy6 Místní rozpočty Fond národního majetku3
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 5 038 4 314 4 955 5 988 6 614 7 548 8 126 9 084 2 884 3 711 4 132 4 723 4 203 3 448 2 406 1 700 14 898 15 943 17 333 21 161 23 207 24936 27 449 27 437 2 143 2 727 3 230 2 587 3 563 6 022 0 0
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Z vývoje výdajů veřejných rozpočtů (Tab. 1) je zřejmá úloha Státního fondu životního prostředí České republiky. Nejvyšší výdaje byly vykázány sice z místních rozpočtů, ale tyto výdaje zahrnují i transfery ze státního rozpočtu a Státního fondu životního prostředí České republiky. Od roku 1997 jsou vykazovány výdaje všech státních fondů na ochranu životního prostředí. Kromě Státního fondu životního prostředí České republiky je výše výdajů zanedbatelná. Z dlouhé časové řady je zřejmý vývoj výdajů Státního fondu životního prostředí České republiky. Výše výdajů je ovlivněna řadou faktorů. Z těch nejdůležitějších lze uvést
3
Fond národního majetku České republiky byl zrušen zákonem č. 178/2005 Sb. ke dni 1.1.2006. Jeho závazky v oblasti financování odstranění starých ekologických škod převzalo Ministerstvo financí jako správce státních aktiv. 4 V tabulce není uveden součet, protože nelze vyloučit transfery mezi centrálními rozpočty a místními rozpočty. 5 Do roku 1996 včetně pitné vody. 6 Do roku 1996 pouze Státní fond životního prostředí České republiky.
4
-
posílení z výnosů privatizace majetku (6,2 mld. Kč v letech 1994-1997), výše příjmů, politická rozhodnutí, výše limitu výdajů (je stanovován počínaje rokem 2004), nečerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí (např. v roce 2007), atd.
Velmi rozdílné jsou podpory Státního fondu životního prostředí České republiky podle jednotlivých krajů. Nelze přitom jednoznačně zdůvodnit, proč k těmto rozdílům dochází. Jihomoravský kraj obdržel nejvíce podpor i v průběhu celé historie Státního fondu životního prostředí České republiky. Jedná se přitom v zásadě o aktivitu při podávání žádostí o podporu. Graf 2 Finanční podpora akcí podle krajů v mil. Kč v roce 2008 400 350 300 250 200 150 100 50
H
l.
m
.P ra ha
0
Zdroj: Rozbor Státního fondu životního prostředí České republiky. Při analýzách způsobu financování opatření k ochraně životního prostředí narážíme na poměrně složité systémy včetně kofinancování z různých finančních zdrojů. Přesto lze poměrně přesně určit pravidla, podle kterých jsou používány prostředky z jednotlivých veřejných rozpočtů (Hájek 2003). Oproti místním rozpočtům zaměřeným především na řešení lokálních problémů lze sledovat odlišné zaměření ve výdajích na ochranu životního prostředí z centrálních finančních zdrojů (státní rozpočet, Státní fond životního prostředí České republiky, Fond národního majetku České republiky). Centrální finanční zdroje řeší především problémy přesahující regionální rámec, a to z celostátního pohledu, nebo ve vztahu k mezinárodním úmluvám. Zaměření podpor z jednotlivých centrálních zdrojů na ochranu životního prostředí lze charakterizovat dle Tab. 2.
5
Tab. 2 Charakteristika použití centrálních finančních zdrojů k účelům ochrany životního prostředí Státní rozpočet Investiční a neinvestiční podpory.
Hradí mimo jiné náklady na odstranění významných starých ekologických zátěží. Řeší dlouhodobé priority politiky životního prostředí.
Státní fond životního prostředí České republiky Podpora investičních a neinvestičních akcí zlepšujících životní prostředí7.
Fond národního majetku České republiky Úhrada nákladů na opatření odstraňující kontaminaci podzemních vod, kontaminaci zeminy a nezabezpečené skládky škodlivých odpadů. Hradí pouze náklady související s odstraněním starých ekologických zátěží na privatizovaném majetku.
Nehradí náklady spojené s odstraněním starých ekologických zátěží (zaměřuje se na preventivní opatření). Podporuje dlouhodobé i Řeší pouze jeden specifický krátkodobé priority politiky problém ochrany životního životního prostředí, umožňuje prostředí. operativní změny podpor v závislosti na průběžné korekce priorit politiky životního prostředí.
Vývoj výše podpory v delším časovém horizontu Při hodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků se v případě environmentálních podpor často využívá kritéria měrné investiční náročnosti, např. na odstranění jednotky znečištění. Dává se přitom přednost projektům s nejnižší měrnou náročností, resp. s nejvyšším přínosem pro životní prostředí. Je tomu tak i v případě Státního fondu životního prostředí České republiky. Obecně je využit výraz S=
IN Q
S ... měrná náročnost IN ... investiční náklady Q ... množství odstraněného znečištění v naturálních jednotkách za určité časové období Tento postup vychází z teoretického vztahu mezi výší znečištění a náklady na jeho odstranění, ze kterého je zřejmé, že • čím je znečištění nižší, tím stoupají náklady na jeho odstranění, • množství odstraněného znečištění na jednotku nákladů postupně klesá. Při porovnání mají přednost ty projekty, které při minimálních nákladech odstraní maximum znečištění. Pro tyto účely stanovuje například Státní fond životního prostředí České republiky tzv. limit měrné efektivnosti (popřípadě průměrnou efektivnost), přičemž konkrétní opatření bude tím více efektivní, čím níže bude pod touto hranicí. Na stanovení takovéhoto ukazatele má však vliv druh opatření a také je nutno počítat s meziročním nárůstem, který je způsoben 7
Ve smyslu zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
6
jednak růstem cenové hladiny a potom již naznačeným vztahem mezi množstvím odstraněného znečištění a náklady na jeho odstranění. Praktické výsledky Státního fondu životního prostředí České republiky ukazují, že jsou postupně podporovány čistírny odpadních vod s vyššími měrnými náklady, resp., že postupně dochází k poklesu odstraněného znečištění. Graf 3 Ekologické přínosy podporovaných akcí v ochraně vod (redukce emisí v t/rok). 40 000 35 000 NL
30 000
BSK5
25 000 20 000 15 000 10 000 5 000
06 20
05 20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
95 19
94 19
93 19
19
92
0
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ekologické přínosy v ochraně vod potvrzují teoretické úvahy o jejich postupném snižování. Nastavená kritéria Státního fondu životního prostředí České republiky vycházely z podpory akcí s co největším ekologickým přínosem a proto docházelo k tomu, že akce s menšími přínosy se nerealizovaly, resp. se odsouvaly na delší dobu. Z Grafu 3 je zřejmé, že největší přínosy byly v zápětí po zřízení Státního fondu životního prostředí České republiky. Je to dáno mj. tím, že již byly zkušenosti s podporou výstavby čistíren odpadních vod a kanalizací ze státního rozpočtu a Státního fondu vodního hospodářství, kde byla používána obdobná kritéria. Do určité míry rozdílný je vývoj přínosů v oblasti ochrany ovzduší (Graf 4). I když v zásadě dochází taktéž v dlouhodobém časovém horizontu k poklesu ekologických přínosů. V prvních letech existence Státního fondu životního prostředí České republiky nebyly podporovány akce s největším přínosem, resp. byly podporovány více akce v oblasti ochrany vod než v oblasti ochrany ovzduší. Dále je vývoj značně rozkolísaný, i když vede postupně k nižšímu ekologickému efektu.
7
Graf 4 Ekologické přínosy podporovaných akcí v ochraně ovzduší (redukce emisí v t/rok). 35 000
30 000 Tuhé částice SO2
25 000
NOX
20 000
15 000
10 000
5 000
07 20
06 20
04
05 20
20
02
03 20
20
01 20
99
00 20
19
98 19
96
97 19
19
94
95 19
19
93 19
19
92
0
Zdroj: Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Celkově je možno hodnotit kladně, že jsou sledovány ekologické přínosy podporovaných akcí a že jsou zároveň tyto přínosy zahrnuty mezi kriteria při posuzování žádostí o podporu. Dochází tak k efektivnějšímu uvolňování prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky a postupně se realizují akce s největšími ekologickými přínosy. Je spíše teoretickou otázkou, do jaké míry podporovat akce k ochraně vod a ovzduší do budoucna, nebo zda po vyčerpání určitého potenciálu opatření přejít k podpoře řešení jiné priority politiky životního prostředí. Státní fond životního prostředí České republiky a místní rozpočty I když úloha veřejných rozpočtů v oblasti ochrany životního prostředí je na centrální úrovni zřejmá, poněkud jiná je role místních rozpočtů. Především, jak již bylo zmíněno, hodně podpor z centrální úrovně míří do místních rozpočtů. U Státního fondu životního prostředí České republiky se jedná v dlouhodobém průměru o cca 85 % výdajů, které směřují do rozpočtu obcí. Obce získávají podporu na již zmíněná opatření (investice) vyplývající z priorit politiky životního prostředí. Existují však návrhy na převedení většího podílu příjmů z poplatků za znečišťování životního prostředí na místní rozpočty. Z pohledu Státního fondu životního prostředí České republiky by však tímto došlo k oslabení příjmů a snížení schopnosti finančně podporovat dosažení priorit politiky životního prostředí, nehledě k obtížnějšímu sledování ekologických přínosů. V současné době existuje řada příkladů, kdy je příjemcem poplatků vedle Státního fondu životního prostředí České republiky obec. Jsou to například poplatky za ukládání odpadů, odvody za odnětí zemědělského půdního fondu, zpoplatnění malých zdrojů znečištění podle
8
zákona o ochraně ovzduší, poplatky podle horního zákona aj. Obec je příjemcem poplatků zejména v těch případech, kdy má zpoplatněná činnost přímý dopad na životní prostředí v místě působení dané činnosti. Často je v zákoně ustanovení, že získané prostředky mohou být použity pouze na akce k ochraně životního prostředí i když z poznatků z kontrol vyplývá, že obce toto ustanovení nedodržují. Příjmy a výdaje podle složek životního prostředí Porovnávání příjmů a výdajů Státního fondu životního prostředí České republiky podle jednotlivých složek nemá v zásadě význam. Z teoretického pohledu by šlo uvažovat, že by se příjmy Fondu čerpaly podle toho, jak velké příjmy byly v dané složce. Šlo by však o výrazné omezení, které by bránilo orientaci Státního fondu životního prostředí České republiky na podporu priorit politiky životního prostředí. Je to obdobný princip jako snaha vynakládat v jednotlivých krajích takové prostředky, které by odpovídaly příjmům z tohoto území. Došlo by k rozčlenění na 56 dílčích environmentálních fondů, což by nemělo praktický význam. V současné době se sledují příjmy a výdaje zejména u freonů, neboť zde existuje podle zákona povinnost vybrané prostředky opět vložit do opatření ke snižování produkce těchto plynů. Jiné příjmy nemá Státní fond životního prostředí České republiky takto striktně vázané. Graf 5 Příjmy a výdaje podle složek v mil. Kč 1 200
1 000 Příjmy Výdaje 800
600
400
200
0 Ochrana vod
ochrana ovzduší
Ochrana přírody
Odpady
Zdroj: Rozbor Státního fondu životního prostředí České republiky. Na grafu 5 je uveden podíl mezi příjmy a výdaji za rok 2008. Výdaje nejsou typické, protože jsou poměrně nízké vzhlede k tomu, že se nečerpají evropské fondy a tudíž ani prostředky na kofinancování. Nicméně je zřejmé, že velký rozdíl mezi příjmy a výdaji v oblasti ochrany ovzduší. Je to dáno již zmíněnou prioritou, kterou je ochrana vod.
9
Perspektiva Státního fondu životního prostředí České republiky z pohledu příjmů Nevýhodou environmentálních fondů je, že čím je čistější životní prostředí, tím mají tyto fondy méně finančních prostředků. Proto lze do určité míry připustit tvrzení, že tyto fondy způsobují samy sobě zánik, neboť podporují akce ke snižování vypouštěného znečištění a tím mají nižší a nižší příjmy. Graf 6 Vývoj příjmů z poplatků a splátek půjček v mil. Kč 4 000
Splátky půjček Poplatky a ostatní příjmy
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Rozbor hospodaření Státního fondu životního prostředí České republiky V případě Státního fondu životního prostředí České republiky je zřejmý zprvu strmý a od roku 2000 mírný pokles příjmů z poplatků. Zpočátku se ukazovalo, že pokles příjmů z poplatků by mohl pokrýt příjem ze splátek půjček, ale počínaje rokem 2003 je zřejmé, že dochází k nezadržitelnému poklesu celkových příjmů. Tento pokles je vedle poplatků způsoben i poklesem splátek půjček, tedy strategií Státního fondu životního prostředí České republiky, která vede k prohlubování poklesu zdrojů. Tab. 2
Podíl půjček Státního fondu životního prostředí České republiky na celkových výdajích. Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Podíl % 28,0 40,8 47,9 44,1 41,4 42,9 33,5 26,0
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Podíl % 27,4 19,0 15,3 12,2 11,8 11,9 6,8 Zdroj: Rozbor hospodaření Státního fondu životního prostředí České republiky
2008 5,6
Z tabulky 2 je zřejmé, že došlo k velmi výraznému omezení půjček a tím i ke zmíněnému snížení příjmů ze splátek půjček. Při schvalování nové strategie by proto měl být zásadně navýšen podíl půjček na celkových výdajích který by zachoval zdroje fondu v delším časovém horizontu.
10
Scénář budoucího využití Státního fondu životního prostředí České republiky Z dosavadního využívání Státního fondu životního prostředí České republiky je zřejmá jeho důležitá role v ochraně životního prostředí. Přes jeho nespornou úlohu v období transformace ekonomiky a vstupu do Evropské unie lze očekávat, že bude mít své místo mezi ekonomickými nástroji i v časovém horizontu roku 2015 a zejména 2020, kam jsou směřovány další cíle politiky životního prostředí. Z výše uvedené problematiky vyplývá, že je třeba do budoucna věnovat zvýšenou pozornost příjmové stránce tak, aby byla zachována akceschopnost Státního fondu životního prostředí České republiky při zajišťování nových priorit. Na základě diskutovaných problémů souvisejících s existencí Státního fondu životního prostředí České republiky vyplývá soustředit se zejména na řešení následujících okruhů -
věnovat pozornost příjmům z poplatků a případně navýšit jejich sazby, výrazně zvýšit podíl půjček, nerozdělovat Státní fond životního prostředí České republiky na dílčí, menší fondy vázáním možného čerpání podpor na území nebo složky, ze kterých fond příjmy obdržel, koordinovat podpory s ostatními veřejnými rozpočty, prohlubovat analýzy efektivnosti poskytovaných podpor s ohledem na snižování znečištění.
Závěr Státní fond životního prostředí České republiky hraje důležitou roli mezi ostatními nástroji politiky životního prostředí. V období transformace ekonomiky a vstupu do Evropské unie si ověřil své přednosti a lze počítat s jeho budoucí úlohou při podpoře priorit politiky životního prostředí. Literatura Environmental Funds in the Candidate countries. The Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe 2001. Hájek, M.: Úloha fondů životního prostředí v období transformace ekonomiky. Finance a úvěr č. 2/1995, s. 105-107. Hájek, M.: Efektivnost výdajů z veřejných rozpočtů na ochranu životního prostředí. Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem 2000. Hájek, M.: Struktura výdajů z veřejných rozpočtů na ochranu životního prostředí v ČR. Finance a úvěr 1-2/2003, s. 60-74. Hájek, M.: Ekologická daňová reforma v SRN a její příprava v ČR. Sborník příspěvků ke studiu problematiky. Fakulta životního prostředí UJEP, Ústí nad Labem 2005. Jílková, J.-Hájek, M.: Mimorozpočtové fondy jako nástroj státní politiky životního prostředí. Finance a úvěr 1997.
11
Moldan, B. a kol.: Program ozdravení životního prostředí České republiky - duhový program. Academia, Praha 1991. Peszko, G.: Integrating Public Environmental Expenditure Management and Public Finance in Transition Economies. Finance for Sustainable Development: Testing New Policy Approaches. United Nations Department of Economic and Social Affair Division for Sustainable Development Papers presented at Fifth Experte GroupMeeting on Finance for Sustainable Development Nairobi, Kenya, 1-4 December 1999. Sourcebook on Environmental Funds in Economies in Transition. OECD 1999. Státní politika životního prostředí. Dokument schválený vládou České republiky dne 23. srpna 1995. Ministerstvo životního prostředí, Praha 1995. Státní politika životního prostředí České republiky (usnesení vlády č. 38 ze dne 10. ledna 2001). Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2001. Státní politika životního prostředí České republiky na roky 2004 – 2010. Ministerstvo životního prostředí, Praha 2004.
12
